Issuu on Google+

zprĂĄvy a referĂĄty publikovanĂŠ Ăşvahy (kterĂŠ autorka nezmiĹˆuje) o tom, jak mohl vypadat cyklus hagiograďŹ ckĂ˝ch obrazĹŻ Husovy a JeronĂ˝movy legendy, jehoĹž fragmentem by mohly bĂ˝t tĹ™i přísluĹĄnĂŠ obrazy JenskĂŠho kodexu. NemĂŠnÄ› zajĂ­mavou a dosud ani neotevĹ™enou otĂĄzkou bude analĂ˝za obrazovĂ˝ch strategiĂ­, jeĹž vytvoĹ™ily onu unikĂĄtnĂ­ a radikĂĄlnĂ­ ikonograďŹ i, vyjadĹ™ujĂ­cĂ­ ostrou kritiku cĂ­rkevnĂ­ho úřadu a Ĺživota kněŞstva. MimořådnÄ› zĂĄsluĹžnĂĄ edice JenskĂŠho kodexu nenĂ­ ukonÄ?enĂ­m, ale naopak poÄ?ĂĄtkem dalĹĄĂ­ho studia jeho ilustracĂ­ – a věřím, Ĺže totĂŠĹž platĂ­ i pro vĂ˝znamovou, teologickou a obsahovou strĂĄnku jeho textĹŻ. Kodex je nynĂ­ zpřístupnÄ›n nejen naĹĄim, ale i zahraniÄ?nĂ­m badatelĹŻm, takĹže mĹŻĹžeme oÄ?ekĂĄvat, Ĺže naznaÄ?enĂŠ směřovĂĄnĂ­ dalĹĄĂ­ho bĂĄdĂĄnĂ­ o iluminacĂ­ch uĹž nebude jen vÄ›cĂ­ Ä?eskĂŠ vÄ›deckĂŠ obce. Milena BartlovĂĄ

Professori Josef Cibulka ad honorem. SbornĂ­k příspÄ›vkĹŻ pĹ™ednesenĂ˝ch na symposiu „Život a dĂ­lo profesora Josefa Cibulky“ dne . . , ed. MarkĂŠta JaroĹĄovĂĄ, KatolickĂĄ teologickĂĄ fakulta UK v Praze, Ăšstav dÄ›jin kĹ™esĹĽanskĂŠho umÄ›nĂ­, VydavatelstvĂ­ Togga, Praha  (= Opera Facultatis 2eologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis. Historia et historia artium )

nad konceptem totĂĄlnĂ­ historie a J. Royt v souvislosti s kĹ™esĹĽanskou archeologiĂ­). MĂ­rnÄ› se vymykĂĄ příspÄ›vek J. Homolky, kterĂ˝ vzdal hold Cibulkovi studiĂ­ myĹĄlenkovÄ› navazujĂ­cĂ­ na jeho knihu o Ä?eskĂŠm korunovaÄ?nĂ­m řådu, obraz Josefa Cibulky pak doplĹˆuje vzpomĂ­nkou jeho neteĹ™ V. SekotovĂĄ. V celku vyvstĂĄvĂĄ pĹ™ed oÄ?ima Ä?tenĂĄĹ™e obraz knÄ›ze a odbornĂ­ka s nevĂ­danĂ˝m rozhledem i kontakty, jenĹž byl uĹžiteÄ?nĂ˝ svĂ˝m ŞåkĹŻm, kteří jej Ä?asto pĹ™edstavujĂ­ v ĂşsmÄ›vnĂ˝ch historkĂĄch. VĹĄemi vzpomĂ­nkovĂ˝mi texty se nese pĹ™esvÄ›dÄ?enĂ­, Ĺže Josef Cibulka jako profesor cĂ­rkevnĂ­ch dÄ›jin, kĹ™esĹĽanskĂŠ archeologie a kĹ™esĹĽanskĂŠho umÄ›nĂ­ zanechal v Ä?eskĂŠ badatelskĂŠ tradici vĂ˝raznou stopu. Ve druhĂŠ Ä?ĂĄsti knihy editorka doplnila zmĂ­nÄ›nĂŠ příspÄ›vky pÄ›ti CibulkovĂ˝mi vlastnĂ­mi texty. Nutno podotknout, Ĺže vzhledem k omezenĂŠmu poÄ?tu zde publikovanĂ˝ch Ä?lĂĄnkĹŻ nenĂ­ jasnĂ˝ zĂĄmÄ›r, kterĂ˝ ji k vĂ˝bÄ›ru vedl. ÄŒtyĹ™i z nich vznikly na pĹ™elomu . a . let a poslednĂ­ v letech ĹĄedesĂĄtĂ˝ch. TĂŠmata jsou takĂŠ spĂ­ĹĄe rĹŻznĂĄ, Cibulka v Ä?lĂĄncĂ­ch pojednĂĄvĂĄ o vĂ˝voji kostelnĂ­ho prostoru, motivu korunovanĂŠ Assumpty na pĹŻlmÄ›sĂ­ci, ikonograďŹ i vyobrazenĂ­ svatĂŠho VĂĄclava a tĹ™eboĹˆskĂŠho oltĂĄĹ™e i zlatnickĂŠ rytinÄ›. ÄŒtenĂĄĹ™e potěťí pĹ™edevĹĄĂ­m pĹ™etiĹĄtÄ›nĂ­ dodnes přínosnĂŠ studie o motivu korunovanĂŠ Assumpty na pĹŻlmÄ›sĂ­ci, rozĹĄĂ­Ĺ™enĂŠm v Ä?eskĂŠm umÄ›nĂ­ .–0. stoletĂ­, jenĹž vyĹĄel v nesnadno přístupnĂŠm jubilejnĂ­m sbornĂ­ku. CelĂĄ publikace pĹ™ipomĂ­nĂĄ Josefa Cibulku v ĹĄirokĂŠm zĂĄbÄ›ru jako kunsthistorika i uÄ?itele.

0 s., ISBN --!--

SbornĂ­k k poctÄ› profesora Josefa Cibulky (0–0) sestĂĄvĂĄ ze dvou Ä?ĂĄstĂ­; prvnĂ­ tvoří přípÄ›vky souÄ?asnĂ˝ch historikĹŻ a jeho nĂĄsledovnĂ­kĹŻ v oborech dÄ›jin umÄ›nĂ­ a kĹ™esĹĽanskĂŠ archeologie, druhou pak pÄ›t CibulkovĂ˝ch pĹ™etiĹĄtÄ›nĂ˝ch statĂ­. V prvnĂ­m bloku jsou zaĹ™azeny rozliÄ?nĂŠ texty, kterĂŠ jednak popisujĂ­ ĹživotnĂ­ drĂĄhu J. Cibulky z pohledu univerzitnĂ­ho profesora rozkroÄ?enĂŠho mezi FilozoďŹ ckou a Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy ( J. Kuthan, V. NovotnĂ˝), v dalĹĄĂ­ch Cibulkovi Şåci vyjadĹ™ujĂ­ svĹŻj obdiv k jeho dĂ­lu pĹ™edevĹĄĂ­m osobnÄ› ladÄ›nĂ˝mi vzpomĂ­nkami (P. Preiss a O. PujmanovĂĄ, kterĂĄ doplnila svĹŻj příspÄ›vek i otiĹĄtÄ›nĂ­m nÄ›kolika jeho dopisĹŻ). Dva autoĹ™i zhodnotili v drobnĂ˝ch textech přínos Cibulkova dĂ­la k jednotlivĂ˝m odvÄ›tvĂ­m (P. Sommer v zamyĹĄlenĂ­

VĂĄclav Ĺ˝`rek

Archeologie

Jana Ma–íkovĂĄ-KubkovĂĄ – Iva HerichovĂĄ, ArcheologickĂ˝ atlas PraĹžskĂŠho hradu. DĂ­l I. KatedrĂĄla sv. VĂ­ta – VikĂĄĹ™skĂĄ ulice, ArcheologickĂ˝ Ăşstav AV ÄŒR, Praha  (= Castrum Pragense )  s.,  obr.,  volnĂ˝ch mapovĂ˝ch příloh, ISBN --0!-- Problematika naklĂĄdĂĄnĂ­ s vĂ˝sledky archeologickĂ˝ch vĂ˝zkumĹŻ patří v souÄ?asnosti v oboru k nejdiskutovanÄ›jĹĄĂ­m. BÄ›hem minulĂŠho stoletĂ­




Smb 10 333 333