Issuu on Google+

Studia Mediaevalia Bohemica Ä?eskĂŠ, jejich detailnĂ­ fungovĂĄnĂ­ i vzĂĄjemnĂŠ srovnĂĄnĂ­ jeĹĄtÄ› bude pĹ™edmÄ›tem Ĺ™ady vĂ˝zkumĹŻ, a tak nelze neĹž souhlasit se slovy autorĹŻ, Ĺže se jednĂĄ o jakĂ˝si vĂ˝chozĂ­ bod pro dalĹĄĂ­ bĂĄdĂĄnĂ­. Jana KonvinĂĄ

Libor Jan – Dalibor JaniĹĄ a kolektiv, Ad iustitiam et bonum commune. PromÄ›ny zemskĂŠho prĂĄva v Ä?eskĂ˝ch zemĂ­ch ve stĹ™edovÄ›ku a ranĂŠm novovÄ›ku, HistorickĂ˝ Ăşstav AV ÄŒR, FilozoďŹ ckĂĄ fakulta MU, Matice moravskĂĄ, Brno  (= ZemÄ› a kultura ve stĹ™ednĂ­ EvropÄ› )  s., ISBN --0-0!- Publikaci, sledujĂ­cĂ­ rĹŻznĂŠ aspekty zemskĂŠho prĂĄva v Ä?eskĂ˝ch zemĂ­ch s ĹĄirokĂ˝m Ä?asovĂ˝m zĂĄbÄ›rem od konce . do poÄ?ĂĄtku . stoletĂ­, otevĂ­rĂĄ struÄ?nĂ˝ pĹ™ehled Ä?eskĂŠho, pĹ™edevĹĄĂ­m prĂĄvnÄ›historickĂŠho bĂĄdĂĄnĂ­ o tomto fenomĂŠnu z pera Libora Jana a Dalibora JaniĹĄe. Oba jsou zĂĄroveĹˆ autory vstupnĂ­ch příspÄ›vkĹŻ v prvnĂ­m ze Ä?tyĹ™ tematickĂ˝ch oddĂ­lĹŻ knihy, SoudnictvĂ­ a prameny zemskĂŠho prĂĄva. V analytickĂŠ stati Hereditates a soudy statut KonrĂĄda Oty se L. Jan ĂşspěťnÄ› snaŞí na zĂĄkladÄ› ĹĄirokĂŠho okruhu dobovĂ˝ch pramenĹŻ pĹ™esnÄ› postihnout vĂ˝znam termĂ­nu hereditas, kterĂ˝ se objevuje v ĂşvodnĂ­ pasĂĄĹži tzv. Statut KonrĂĄda Oty. V polemice s nĂĄzory J. Ĺ˝emliÄ?ky dospĂ­vĂĄ k zĂĄvÄ›ru, Ĺže hereditas byla v nejstarĹĄĂ­ch Ä?eskĂ˝ch pramenech svobodnĂ˝m pozemkovĂ˝m majetkem, se kterĂ˝m mohl jeho majitel v zĂĄsadÄ› volnÄ› naklĂĄdat. V příspÄ›vku NalĂŠzĂĄnĂ­ prĂĄva a zemskĂŠ soudnictvĂ­ v Ä?eskĂ˝ch zemĂ­ch D. JaniĹĄ pĹ™ipomĂ­nĂĄ vĂ˝znam „nalĂŠzĂĄnĂ­ prĂĄva“ jakoĹžto klĂ­Ä?ovĂŠho institutu zemskĂŠho prĂĄva, spjatĂŠho Ăşzce s Ä?innostĂ­ Ä?eskĂŠho a moravskĂŠho zemskĂŠho soudu. PĹ™i hodnocenĂ­ prĂĄvnĂ­ povahy nĂĄlezĹŻ JaniĹĄ obracĂ­ pozornost k pramenĹŻm a v podstatÄ› pĹ™ebĂ­rĂĄ rozliĹĄenĂ­ nĂĄlezĹŻ na obecnĂŠ a zvlĂĄĹĄtnĂ­, kterĂŠ je obsaĹženo v dĂ­le Viktorina Kornela ze VĹĄehrd. ZĂĄvÄ›rem se dotĂ˝kĂĄ otĂĄzky prĂĄvnĂ­ zĂĄvaznosti nĂĄlezĹŻ. V studii Cerroniho sbornĂ­k a textovĂĄ tradice tzv. RoĹžmberskĂŠ knihy podĂĄvĂĄ NaÄ?a Ĺ tachovĂĄ obsahovĂ˝ a kodikologickĂ˝ rozbor pozoruhodnĂŠho rukopisnĂŠho souboru stĹ™edovÄ›kĂ˝ch, pĹ™evĂĄĹžnÄ› prĂĄvnĂ­ch textĹŻ, kterĂ˝ byl v !. letech . stoletĂ­ necitlivÄ› mechanicky rozdÄ›len a jehoĹž jednotlivĂŠ Ä?ĂĄsti se postupnÄ› ocitly v nÄ›kolika knihovnĂĄch a archivech.



NejvĂ˝znamnÄ›jĹĄĂ­ Ä?ĂĄstĂ­ pĹŻvodnĂ­ho souboru, kterĂ˝ autorka oznaÄ?uje jako Cerroniho sbornĂ­k, je opis RoĹžmberskĂŠ knihy. PrvnĂ­ oddĂ­l uzavĂ­rĂĄ pĹ™ehlednĂĄ staĹĽ profesora prĂĄvnĂ­ch dÄ›jin na univerzitÄ› ve Vratislavi Mariana J. Ptaka ZemskĂŠ prĂĄvo HornĂ­ho Slezska – stav bĂĄdĂĄnĂ­ a badatelskĂŠ perspektivy. Za hlavnĂ­ cĂ­l bĂĄdĂĄnĂ­ v tĂŠto oblasti oznaÄ?uje autor nejen kritickĂŠ edice zemskĂ˝ch zřízenĂ­ HornĂ­ho Slezska a prĂĄvnĂ­ analĂ˝zu jejich obsahu, ale tĂŠĹž urÄ?enĂ­ rozsahu pĹ™ejĂ­mĂĄnĂ­ norem pĹŻvodnĂ­ho polskĂŠho a moravskĂŠho prĂĄva, jakoĹž i inďŹ ltrace, Ä?i dokonce recepce cizĂ­ch prĂĄv v zemskĂ˝ch zřízenĂ­ch jednotlivĂ˝ch knĂ­ĹžectvĂ­, konkrĂŠtnÄ› prĂĄva Ä?eskĂŠho, saskĂŠho a římskĂŠho. PodstatnÄ› uŞťí tematickĂŠ rozpÄ›tĂ­ vykazuje druhĂ˝ oddĂ­l publikace ZemskĂŠ prĂĄvo ve spisech Karla starĹĄĂ­ho ze Ĺ˝erotĂ­na. Ve stati De iure nostro. PrĂĄvnĂ­ spis Karla starĹĄĂ­ho ze Ĺ˝erotĂ­na pĹ™edklĂĄdĂĄ Jana JaniĹĄovĂĄ podrobnou analĂ˝zu spisu, kterĂ˝ objevil koncem !. let . stoletĂ­ FrantiĹĄek ÄŒĂĄda, a kritickou edici jednĂŠ jeho kapitoly. Vznik jedinĂŠho dochovanĂŠho exemplĂĄĹ™e, jenĹž je autografem Karla st. ze Ĺ˝erotĂ­na, klade do druhĂŠ poloviny roku 0. V rozsĂĄhlĂŠ materiĂĄlovĂŠ stati Ĺ˝erotĂ­novy glosy k moravskĂŠmu zemskĂŠmu zřízenĂ­ z roku  s podtitulem OsobnĂ­ prvky v zemskĂŠ legislativÄ› a příprava zemskĂ˝ch zřízenĂ­ v prostĹ™edĂ­ ĹžerotĂ­nskĂŠ Moravy podĂĄvĂĄ TomĂĄĹĄ Knoz pĹ™ehled a analĂ˝zu vlastnoruÄ?nĂ­ch přípiskĹŻ Karla st. ze Ĺ˝erotĂ­na k tisku, jejĹž objevil autor stati v UniverzitnĂ­ knihovnÄ› ve Vratislavi. Ĺ˝erotĂ­novy glosy pĹ™edstavujĂ­ pro Knoze zĂĄroveĹˆ vĂ˝chodisko k pojednĂĄnĂ­ o nÄ›kterĂ˝ch obecnÄ›jĹĄĂ­ch otĂĄzkĂĄch, zejmĂŠna pak o problematice osobnĂ­ch, resp. subjektivnĂ­ch prvkĹŻ v ranÄ› novovÄ›kĂ˝ch prĂĄvnĂ­ch pramenech. Knoz se takĂŠ pokouĹĄĂ­ podat typologii Ĺ˝erotĂ­novĂ˝ch prĂĄvnĂ­ch glos, jejichĹž podrobnĂ˝ a instruktivnÄ› zpracovanĂ˝ pĹ™ehled staĹĽ uzavĂ­rĂĄ. TĹ™etĂ­ oddĂ­l publikace, vÄ›novanĂ˝ problematice IkonograďŹ e zemskĂŠho soudu, tvoří rovněŞ dvÄ› studie. V prvnĂ­ z nich, Miscellanea k ikonograďŹ i zemskĂŠho soudu, vymezuje Robert NovotnĂ˝ na zĂĄkladÄ› srovnĂĄnĂ­ s vybranĂ˝mi zpodobnÄ›nĂ­mi soudnĂ­ch jednĂĄnĂ­ z pozdnÄ› stĹ™edovÄ›kĂŠ zĂĄpadnĂ­ Evropy charakteristickĂŠ rysy a motivy ve vyobrazenĂ­ch zasedĂĄnĂ­ (Ä?eskĂŠho) zemskĂŠho soudu ze 0. stoletĂ­. Zuzana HlavicovĂĄ pak v příspÄ›vku VyobrazenĂ­ zemskĂŠho soudu na zĂĄmku v Bechyni podĂĄvĂĄ podrobnĂ˝ rozbor tĂŠto nĂĄstÄ›nnĂŠ malby, kterĂĄ se nedochovala v Ăşplnosti. Na zĂĄkladÄ› analĂ˝zy vyobrazenĂ­ a dalĹĄĂ­ch pramenĹŻ dospÄ›la autorka k zĂĄvÄ›ru, Ĺže malba byla pořízena teprve


zprĂĄvy a referĂĄty potĂŠ, kdy se vlastnĂ­kem BechynÄ› po Petru Vokovi z RoĹžmberka stal Adam ze Ĺ ternberka, s nejvÄ›tĹĄĂ­ pravdÄ›podobnostĂ­ v letech !–0. ÄŒtvrtĂ˝ a poslednĂ­ oddĂ­l publikace je opatĹ™en titulem InkolĂĄt, absolutismus a prĂĄvnĂ­ci. PrĂĄvnĂ­ historik Marek StarĂ˝ ve studii „A tak ve vĹĄech povinnostech se srovnati mĂĄm s obyvateli tĂŠhoĹž krĂĄlovstvĂ­ Ä?eskĂŠho a zemÄ› Ä?eskĂŠâ€œ se snad aĹž příliĹĄ skromnÄ› znÄ›jĂ­cĂ­m podtitulem NÄ›kolik poznĂĄmek k obyvatelskĂŠmu prĂĄvu a Ä?eskĂŠ inkolĂĄtnĂ­ praxi v . stoletĂ­ podĂĄvĂĄ vĹĄestrannĂ˝, formĂĄlnÄ› i terminologicky brilantnĂ­ pĹ™ehled o problematice inkolĂĄtu (obyvatelskĂŠho prĂĄva) v ÄŒeskĂŠm krĂĄlovstvĂ­. Autor charakterizuje inkolĂĄt jako subjektivnĂ­ prĂĄvo svĂŠho nositele. I kdyĹž bĂ˝vĂĄ inkolĂĄt obvykle interpretovĂĄn jako oprĂĄvnÄ›nĂ­ zakupovat v zemi deskovĂŠ (svobodnĂŠ) statky, nabĂ˝vat zemskĂŠ úřady a ĂşÄ?astnit se zemskĂ˝ch snÄ›mĹŻ, je podle StarĂŠho sprĂĄvnÄ›jĹĄĂ­ zúŞit obsah inkolĂĄtu pouze na moĹžnost nabĂ˝vat deskovĂŠ statky a zĂĄroveĹˆ inkolĂĄt oznaÄ?it za jednu z podmĂ­nek k vĂ˝konu dalĹĄĂ­ch prĂĄv veĹ™ejnoprĂĄvnĂ­ povahy. Autor vymezuje a podrobnÄ› charakterizuje zpĹŻsoby nabytĂ­ inkolĂĄtu a jeho zĂĄniku a pokouĹĄĂ­ se nalĂŠzt odpovÄ›Ä? na otĂĄzku, kolik osob jej v pĹ™edbÄ›lohorskĂŠ dobÄ› zĂ­skalo. Dosud jen okrajovÄ› zkoumanou problematikou vĂ˝voje zemskĂŠho soudu MarkrabstvĂ­ moravskĂŠho v bÄ›lohorskĂŠ a pobÄ›lohorskĂŠ dobÄ› se zabĂ˝vĂĄ Jiří David v obsĂĄhlĂŠ stati MoravskĂŠ prĂĄvo a problĂŠm absolutismu. SociĂĄlnĂ­ proďŹ l moravskĂŠho zemskĂŠho soudu v . a . stoletĂ­. Autor si vĹĄĂ­mĂĄ nejen jeho vĂ˝voje a fungovĂĄnĂ­, nĂ˝brĹž napĹ™. i osobnostĂ­, kterĂŠ ve zkoumanĂŠm obdobĂ­ zĂĄsadnĂ­m zpĹŻsobem ovlivĹˆovaly jeho Ä?innost. PokouĹĄĂ­ se takĂŠ o rozbor spornĂŠ agendy soudu a rovněŞ podĂĄvĂĄ vĹĄestrannou analĂ˝zu jeho sociĂĄlnĂ­ho proďŹ lu v letech 0!–. V uvedenĂŠm obdobĂ­ zde zasedalo celkem ! přísedĂ­cĂ­ch, jejichĹž seznam nĂĄsleduje v příloze stati. V poslednĂ­ studii publikace PrĂĄvnĂ­k v byrokratickĂŠm aparĂĄtu. K juristickĂ˝m kariĂŠrĂĄm v habsburskĂŠ monarchii na pĹ™elomu . a . stoletĂ­ pĹ™ibliĹžuje TomĂĄĹĄ Sterneck ĹživotnĂ­ osudy a úřednĂ­ kariĂŠru Ä?eskobudÄ›jovickĂŠho měťżana Jakuba IgnĂĄce (II.) DaudlebskĂŠho ze Sternecku (–0), kterĂ˝ stĂĄl v letech – jako komornĂ­ prokurĂĄtor v Ä?ele moravskoslezskĂŠho ďŹ skĂĄlnĂ­ho úřadu. Autor prĂĄvem hodnotĂ­ DaudlebskĂŠho úřednĂ­ drĂĄhu jako Ăşspěťnou kariĂŠru vzdÄ›lanĂŠho prĂĄvnĂ­ka z pĹ™elomu . a . stoletĂ­. Publikace Ad iustitiam et bonum commune pĹ™edstavuje dĹŻleĹžitĂ˝ příspÄ›vek k poznĂĄnĂ­

zemskĂŠho prĂĄva v Ä?eskĂ˝ch zemĂ­ch. AutoĹ™i nÄ›kterĂ˝ch studiĂ­ zĂĄsadnĂ­m zpĹŻsobem revidujĂ­ a pĹ™ehodnocujĂ­ vĂ˝sledky dosavadnĂ­ho bĂĄdĂĄnĂ­, dalĹĄĂ­ se zabĂ˝vajĂ­ tĂŠmaty, kterĂ˝m dosud nebyla vÄ›novĂĄna dostateÄ?nĂĄ pozornost nebo byly zcela opomĂ­jeny. Je pochopitelnĂŠ, Ĺže publikace nemohla (i s ohledem na odbornĂŠ zaměřenĂ­ jednotlivĂ˝ch spoluautorĹŻ) vyplnit vĹĄechny mezery a uspokojit veĹĄkerĂĄ deziderata bĂĄdĂĄnĂ­ o dÄ›jinĂĄch zemskĂŠho soudnictvĂ­ v Ä?eskĂ˝ch zemĂ­ch. S vĂ˝jimkou obdobĂ­ vzniku ve . stoletĂ­ zĹŻstĂĄvĂĄ stĂĄle velmi mĂĄlo zpracovĂĄn vĂ˝voj Ä?eskĂŠho zemskĂŠho soudu, mĂĄlo je znĂĄmo napĹ™. i o osudech dvorskĂŠho soudu v ranĂŠm novovÄ›ku. TakĹ™ka ĂşplnĂĄ terra incognita je pak soud nejvyĹĄĹĄĂ­ho purkrabĂ­ho praĹžskĂŠho, byĹĽ se jednalo o pomÄ›rnÄ› vĂ˝znamnou soudnĂ­ instituci s celozemskou pĹŻsobnostĂ­. Stranou badatelskĂŠ pozornosti nadĂĄle zĹŻstĂĄvajĂ­ mnohĂŠ instituty Ä?eskĂŠho zemskĂŠho prĂĄva, zejmĂŠna z oblasti prĂĄva hmotnĂŠho. Petr Kreuz

Edice a pomocnĂŠ v‚dy historickĂŠ Adam BrĂŠmskĂ˝, ÄŒiny biskupĹŻ hamburskĂŠho kostela. VelkĂĄ kronika evropskĂŠho Severu, pĹ™el. LibuĹĄe HrabovĂĄ – Jana EngelbrechtovĂĄ, pĹ™edmluva a poznĂĄmky L. HrabovĂĄ, Argo, Praha   s., ISBN --!-0-0 DĂ­lo Adama BrĂŠmskĂŠho, snad pĹŻvodem ze Ĺ vĂĄbska Ä?i Bavorska, nabĂ­zĂ­ v rĂĄmci ranÄ› stĹ™edovÄ›kĂŠ chronistiky novou perspektivu. Na rozdĂ­l od Widukinda se nezabĂ˝vĂĄ dÄ›jinami SasĹŻ, na rozdĂ­l od Galla se nesoustĹ™eÄ?uje na Ä?iny vĂ˝znamnĂ˝ch vlĂĄdcĹŻ, na rozdĂ­l od kroniky Ĺ˜ehoĹ™e z Tours nevychĂĄzĂ­ z perspektivy jednĂŠ rodiny (a jednĂŠ spoleÄ?enskĂŠ skupiny). V mnohĂŠm se pĹ™ibliĹžuje kronice DÄ›tmara MerseburskĂŠho, neboĹĽ zachycuje dÄ›jiny jednoho biskupstvĂ­. Oba rovněŞ spojuje zĂĄjem o „barbary“, jimiĹž jsou DÄ›tmarovi SlovanĂŠ a Adamovi SeveĹ™anĂŠ a SlovanĂŠ. Oba autoĹ™i se nicmĂŠnÄ› neshodujĂ­ z hlediska perspektivy: autor-biskup zde stojĂ­ proti jednomu z kanovnĂ­kĹŻ, kterĂ˝ si zachovĂĄvĂĄ vĹŻÄ?i svĂ˝m hlavnĂ­m hrdinĹŻm vÄ›tĹĄĂ­ odstup. NenĂ­ proto pochyb, Ĺže volba vydat pĹ™eklad kroniky Adama




Smb 10 310 311