Issuu on Google+

zprĂĄvy a referĂĄty odkazem na obdobĂ­ VelkĂŠ Moravy, nebo spĂ­ĹĄe „objevem“ biskupa Bruna ze Schauenburka. Wihoda se stavĂ­ proti kontinuitÄ› tĂŠto tradice a nabĂ­zĂ­ argumenty pro podporu myĹĄlenky, Ĺže cyrilometodÄ›jskĂĄ tradice byla objevena a vyuĹžita aĹž pro snahy PĹ™emysla Otakara II. o zaloĹženĂ­ arcibiskupstvĂ­. PříspÄ›vky Miroslava Svobody o peÄ?etĂ­ch velehradskĂ˝ch cisterciĂĄkĹŻ a Jana Ĺ merdy o mincĂ­ch provĂĄzĂ­ bohatĂĄ barevnĂĄ dokumentace zkoumanĂŠho materiĂĄlu; k Ä?lĂĄnku o peÄ?etĂ­ch je pĹ™ipojen podrobnĂ˝ katalog. NĂĄsledujĂ­cĂ­ blok Na moravsko-uherskĂŠ hranici pĹ™inĂĄĹĄĂ­ texty k problematice hraniÄ?nĂ­ch oblastĂ­ a hranic, jak zemskĂ˝ch (Jiří MitĂĄÄ?ek), tak regionĂĄlnĂ­ch (Dalibor JaniĹĄ). MitĂĄÄ?ek upozorĹˆuje na omyly tradovanĂŠ v literatuĹ™e ohlednÄ› Kosmovy zmĂ­nky o bitvÄ› roku 1 „in campo Lucsco“. NejednĂĄ se o pole, ale celĂ˝ pohraniÄ?nĂ­ prostor, kterĂ˝ autor navĂ­c ztotoĹžĹˆuje s „provinciĂ­ VĂĄh“ znĂĄmĂŠ z listiny JindĹ™icha IV. potvrzujĂ­cĂ­ hranice praĹžskĂŠho biskupstvĂ­ v roce 1. Tematicky pak navazujĂ­ studie o zajiĹĄĹĽovĂĄnĂ­ hranice a kolonizaci pohraniÄ?Ă­, pĹ™edevĹĄĂ­m ĹĄlechtickĂ˝mi rody (Libor Jan), a o vĂ˝voji opevnÄ›nĂ˝ch sĂ­del a zaklĂĄdĂĄnĂ­ hradĹŻ (Miroslav PlaÄ?ek; Jiří Kohoutek); Jan v zĂĄvÄ›ru svĂŠho textu vysvÄ›tluje ĹĄlechtickĂŠ zĂĄstavy dĹŻleĹžitĂ˝ch hraniÄ?nĂ­ch opÄ›rnĂ˝ch bodĹŻ (BĹ™eclav, StrĂĄĹžnice, atd.) „uvÄ›domÄ›lĂ˝m vyuŞívĂĄnĂ­m jinĂ˝ch mechanismĹŻ, neĹž je přímĂĄ panovnickĂĄ sprĂĄva“, nikoliv privatizacĂ­ stĂĄtu. VĂ˝voji trĹžnĂ­ch mĂ­st a poÄ?ĂĄtkĹŻm mÄ›st je vÄ›novĂĄn blok MÄ›sta a mÄ›steÄ?ka. Pozornost je soustĹ™edÄ›na pĹ™edevĹĄĂ­m na UherskĂŠ HradiĹĄtÄ›, zkoumanĂŠ jak z hlediska Ä?istÄ› pĂ­semnĂ˝ch (Jiří ÄŒoupek), tak archeologickĂ˝ch pramenĹŻ (Rudolf ProchĂĄzka; Dana MenouĹĄkovĂĄ). NicmĂŠnÄ› dalĹĄĂ­mi vĂ˝chodomoravskĂ˝mi mÄ›sty i trhovĂ˝mi mĂ­sty a jejich prostorovĂ˝m vĂ˝vojem se zabĂ˝vĂĄ Emil KordiovskĂ˝. Tematicky obecnÄ›jĹĄĂ­ zĂĄbÄ›r mĂĄ příspÄ›vek autorĹŻ Roberta AntonĂ­na, TomĂĄĹĄe BorovskĂŠho a Demetera MalaĹĽĂĄka, kterĂ˝ vĂ˝chodomoravskĂĄ mÄ›sta pĹ™edstavuje jako mĂ­sta setkĂĄvĂĄnĂ­ panovnĂ­kĹŻ, dĹŻleĹžitĂ˝ch jednĂĄnĂ­, a tĂ­m samozĹ™ejmÄ› i jako mĂ­sta prezentace, kde se uplatĹˆovaly nĂĄkladnĂŠ rituĂĄly. Jako model pro vykreslenĂ­ prĹŻbÄ›hu ceremoniĂ­ a vĹĄeho, co s pobytem panovnĂ­kĹŻ souviselo, poslouĹžilo autorĹŻm pĹ™edevĹĄĂ­m mÄ›sto HodonĂ­n. PoslednĂ­ blok Slovensko a vĂ˝chodnĂ­ Morava nabĂ­zĂ­ pohled na druhou stranu hranice. OpÄ›t se dotĂ˝kĂĄ pĹ™edevĹĄĂ­m problematiky osĂ­dlenĂ­, jednak na katastru obce KopÄ?an, znĂĄmĂŠ svĂ˝m nedĂĄvno „objevenĂ˝m“ velkomoravskĂ˝m kostelem sv. Margity AntiochijskĂŠ (Peter Baxa – Karol PrĂĄĹĄek – Renata Glaser-OpitzovĂĄ), ale takĂŠ v ob-

lasti ZĂĄhoří (Martin Hoferka) nebo vĂ­ce na sever v okolĂ­ PĂşchova a PovĂĄĹžskĂŠ Bystrice na příkladu osady v BeluĹĄi (Ivona VlkolinskĂĄ). KrĂĄtkĂ˝ pĹ™ehled o vĂ˝voji slovenskĂŠho ĂşzemĂ­ ve vztahu k MoravÄ› podĂĄvĂĄ pĹ™edevĹĄĂ­m na zĂĄkladÄ› archeologickĂ˝ch pramenĹŻ Alexander T. Ruttkay. Podle vĂ˝sledkĹŻ zĂ­skanĂ˝ch vĂ˝zkumy pohĹ™ebiĹĄĹĽ nastiĹˆuje mimo jinĂŠ obraz osĂ­dlenĂ­ jednotlivĂ˝mi etnickĂ˝mi skupinami v konkrĂŠtnĂ­ch obdobĂ­ch, dĂĄle se pak zabĂ˝vĂĄ rĹŻznĂ˝mi druhy stĹ™edovÄ›kĂ˝ch hranic, jejich nĂĄzvy i zpĹŻsobem jejich vyznaÄ?ovĂĄnĂ­. VÄ›tĹĄinu textĹŻ provĂĄzĂ­ mnoĹžstvĂ­ barevnĂ˝ch obrazovĂ˝ch příloh a kaĹždĂ˝ z příspÄ›vkĹŻ je opatĹ™en anglickĂ˝m abstraktem na zaÄ?ĂĄtku a nÄ›meckĂ˝m shrnutĂ­m na konci. PavlĂ­na MaĹĄkovĂĄ

Miroslav Kovå – Radek BlĂĄha – DuĹĄan FoltĂ˝n – Jiří Sigl, SvÄ›dkovĂŠ zaniklĂ˝ch staveb. Katalog gotickĂ˝ch architektonickĂ˝ch prvkĹŻ ze sbĂ­rek Muzea vĂ˝chodnĂ­ch ÄŒech v Hradci KrĂĄlovĂŠ, Muzeum vĂ˝chodnĂ­ch ÄŒech v Hradci KrĂĄlovĂŠ, Hradec KrĂĄlovĂŠ  ! s., ISBN --!-- Kolektiv autorĹŻ pod vedenĂ­m Miroslava KovĂĄĹ™e zaměřil pozornost na soubor hmotnĂ˝ch dokladĹŻ sakrĂĄlnĂ­ architektury dnes jiĹž neexistujĂ­cĂ­ch kostelĹŻ a klĂĄĹĄterĹŻ, kterĂŠ se nachĂĄzely v areĂĄlu krĂĄlovskĂŠho mÄ›sta Hradce KrĂĄlovĂŠ. DochovanĂŠ kamennĂŠ architektonickĂŠ prvky jsou dnes uloĹženy v lapidĂĄriu Muzea vĂ˝chodnĂ­ch ÄŒech v Hradci KrĂĄlovĂŠ. HlavnĂ­m cĂ­lem pĹ™edklĂĄdanĂŠ publikace bylo zpřístupnit ĹĄirĹĄĂ­ veĹ™ejnosti pohled na charakter tÄ›chto architektonickĂ˝ch fragmentĹŻ bez aspiracĂ­ na ĹĄirokĂŠ srovnĂĄvacĂ­ studium artefaktĹŻ Ä?i podrobnou analĂ˝zu problematiky spojenĂŠ se studiem hradeckĂŠ mÄ›stskĂŠ stĹ™edovÄ›kĂŠ architektury. I pĹ™es to katalog pĹ™inĂĄĹĄĂ­ takĂŠ vhled do zĂĄkladnĂ­ch okruhĹŻ otĂĄzek spojenĂ˝ch s historickĂ˝m vĂ˝vojem Hradce KrĂĄlovĂŠ. V prvnĂ­ch kapitolĂĄch Radek BlĂĄha a Jiří Sigl podali nĂĄstin dÄ›jin mÄ›sta i jeho sakrĂĄlnĂ­ch staveb a struÄ?nĂŠ shrnutĂ­ vĂ˝voje bĂĄdĂĄnĂ­ nad pĹ™edmÄ›stskĂ˝mi kostely a klĂĄĹĄtery. ShromĂĄĹždili rovněŞ pĹ™ehled zĂĄkladnĂ­ch pramenĹŻ, kterĂŠ lze pouŞít pro studium zaniklĂ˝ch cĂ­rkevnĂ­ch staveb v prostoru hradeckĂŠho pĹ™edmÄ›stĂ­. DuĹĄan FoltĂ˝n nĂĄslednÄ› obrĂĄtil svoji pozornost na klĂĄĹĄtery ve vrcholnÄ› stĹ™edovÄ›kĂŠm mÄ›stÄ› a na jejich stavebnĂ­ podobu

1


Studia Mediaevalia Bohemica z pohledu historiograďŹ e. Na vyuĹžitĂ­ samotnĂŠ sbĂ­rky v dosavadnĂ­m bĂĄdĂĄnĂ­ upozornili R. BlĂĄha a M. KovĂĄĹ™, druhĂ˝ z autorĹŻ pĹ™iblĂ­Ĺžil provenienci architektonickĂ˝ch prvkĹŻ, charakter a rĂĄmcovĂŠ utřídÄ›nĂ­ materiĂĄlu lapidĂĄria. DĂĄle zpracoval prozatĂ­m jenom orientaÄ?nĂ­, pĹ™esto nesmĂ­rnÄ› cennĂŠ chronologickĂŠ urÄ?enĂ­ nÄ›kterĂ˝ch architektonickĂ˝ch Ä?lĂĄnkĹŻ. JednĂĄ se o dĹŻleĹžitĂ˝ prvnĂ­ krok k ĹĄiroce zaloĹženĂŠmu srovnĂĄvacĂ­mu studiu, kterĂŠ snad do budoucna napomĹŻĹže k souhrnnĂŠmu zhodnocenĂ­ sakrĂĄlnĂ­ch staveb v Ä?esko-moravskĂŠm mÄ›stskĂŠm prostĹ™edĂ­. V nĂĄsledujĂ­cĂ­ kapitole M. KovĂĄĹ™ vyzdvihl vĂ˝znam dochovanĂ˝ch architektonickĂ˝ch

1

prvkĹŻ pro poznĂĄnĂ­ gotickĂŠ architektury v Hradci KrĂĄlovĂŠ. Na zĂĄvÄ›r je zaĹ™azen seznam gotickĂ˝ch architektonickĂ˝ch Ä?lĂĄnkĹŻ z depozitĂĄĹ™e Muzea vĂ˝chodnĂ­ch ÄŒech, jenĹž zahrnuje vĹĄechny přírĹŻstky, kterĂŠ byly zĂ­skĂĄny do Ăşnora . Cennou publikaci pak uzavĂ­rĂĄ katalog vybranĂ˝ch fragmentĹŻ, kterĂ˝ pĹ™inĂĄĹĄĂ­ fotograďŹ e, proďŹ lovĂŠ Ĺ™ezy nebo fotogrammetrickĂŠ zaměřenĂ­ vybranĂ˝ch architektonickĂ˝ch prvkĹŻ. Martin MusĂ­lek


Smb 09 161 162