Issuu on Google+

zprĂĄvy a referĂĄty obohacuje lĂ­Ä?enĂ­ o analĂ˝zy z oblasti ĹĄiroce chĂĄpanĂ˝ch kulturnĂ­ch dÄ›jin. VelkĂŠ pozornosti se dostalo rodovĂŠ heraldickĂŠ symbolice, a to nejen ve smyslu zamyĹĄlenĂ­ nad promÄ›nami erbu dynastie, ale zejmĂŠna nad jeho uŞívĂĄnĂ­m v rĂĄmci rodovĂŠ reprezentace (O. Felcman). ObsĂĄhlĂ˝, mĂ­sty ovĹĄem aĹž příliĹĄ deskriptivnĂ­ rozbor doprovodily souvisejĂ­cĂ­ sondy z oblasti sfragistiky (Karel MĂźller) a numismatiky ( Jaroslav Ĺ ĹŻla), v prvnĂ­m případÄ› doplnÄ›nĂŠ badatelsky vdÄ›Ä?nĂ˝m katalogem dochovanĂ˝ch peÄ?etĂ­. K neotĹ™elĂ˝m Ä?ĂĄstem knihy o dÄ›jinĂĄch podÄ›bradskĂŠ vÄ›tve pĂĄnĹŻ z KunĹĄtĂĄtu se Ĺ™adĂ­ i pokus o zhodnocenĂ­ rodovĂŠ historie demograďŹ ckĂ˝mi metodami (O. Felcman). Spolu se standardnĂ­m genealogickĂ˝m vĂ˝zkumem se tak ke slovu dostala drobnohlednĂĄ analĂ˝za Ĺ™ady ukazatelĹŻ typu natality, mortality, vÄ›ku, pohlavĂ­ a v neposlednĂ­ Ĺ™adÄ› tĂŠĹž promÄ›nlivĂ˝ch sĹˆateÄ?nĂ­ch strategiĂ­, uplatĹˆovanĂ˝ch v jednotlivĂ˝ch generacĂ­ch potomkĹŻ krĂĄle Jiřího. ZvlĂĄĹĄtnĂ­ pozornosti pĹ™itom neunikly ani onomastickĂŠ konotace rodovĂ˝ch paměżovĂ˝ch a reprezentaÄ?nĂ­ch tradic. K nejzĂĄvaĹžnÄ›jĹĄĂ­m oddĂ­lĹŻm monograďŹ e nĂĄleŞí vĂ˝klad o osudech knĂ­ĹžecĂ­ho archivu dynastie PodÄ›bradĹŻ, v nÄ›mĹž se jeho autoĹ™i O. Felcman, J. Ĺ ĹŻla a M. VaĹ™eka pokusili o mnohostrannĂ˝ rozbor geneze, vĂ˝voje a dneĹĄnĂ­ho stavu dochovĂĄnĂ­ pĹŻvodnÄ› obsĂĄhlĂŠho souboru pĂ­semnostĂ­. MimořådnÄ› inspirativnĂ­m vkladem jsou takĂŠ zdaĹ™ilĂŠ analĂ˝zy z oblasti literĂĄrnĂ­ historie (JarosĹ‚aw Malicki) a dÄ›jin umÄ›nĂ­ (VladimĂ­r HrubĂ˝). Vedle obecnÄ› znĂĄmĂ˝ch literĂĄrnĂ­ch ambicĂ­ Hynka z PodÄ›brad se dostateÄ?nĂŠho prostoru dostalo zhodnocenĂ­ kniĹžnĂ­ i obecnÄ› psanĂŠ kultury spojovanĂŠ jak s Ä?innostĂ­ jednotlivĂ˝ch Ä?lenĹŻ rodu, tak i intelektuĂĄlnĂ­ho zĂĄzemĂ­ jejich dvorskĂŠho okruhu. Kultura psanĂŠho slova se pĹ™irozenÄ› dotĂ˝kala ĹĄirokĂŠ oblasti problĂŠmĹŻ spojenĂ˝ch s knĂ­ĹžecĂ­m mecenĂĄtem, dynastickou reprezentacĂ­ a demonstracĂ­ tradic i aktuĂĄlnĂ­ch politickĂ˝ch aspiracĂ­ Ä?lenĹŻ rodu, Ä?Ă­mĹž se otevĹ™el prostor ĂşvahĂĄm nad vĂ˝tvarnou kulturou jakoĹžto souÄ?ĂĄstĂ­ spoleÄ?enskĂ˝ch snah a mocenskĂŠho programu dynastie, mimo jinĂŠ i v oblasti funerĂĄlnĂ­ reprezentace. Text knihy je doprovĂĄzen Ĺ™adou barevnĂ˝ch i Ä?ernobĂ­lĂ˝ch ilustracĂ­ vÄ?etnÄ› uĹžiteÄ?nĂ˝ch mapovĂ˝ch příloh. S povdÄ›kem lze jistÄ› kvitovat rovněŞ vyhotovenĂ­ pĹ™ehlednĂ˝ch rodokmenĹŻ od Jiřího z PodÄ›brad aĹž do vyhasnutĂ­ dynastie. RozsĂĄhlĂ˝ text ovĹĄem ve svĂŠm souhrnu trpĂ­ i nedostatky. PatrnÄ› kvĹŻli znaÄ?nĂŠmu tematickĂŠmu a chronologickĂŠmu zĂĄbÄ›ru prĂĄce nÄ›kteří autoĹ™i rezignovali na komplexnÄ›ji rozvrĹženĂ˝ archivnĂ­ vĂ˝zkum, a byli

proto nuceni opĂ­rat se pĹ™edevĹĄĂ­m o informace zprostĹ™edkovanĂŠ starĹĄĂ­ literaturou, jejĂ­Ĺž zĂĄvÄ›ry dnes nejsou zcela nespornĂŠ. VĂ˝slednĂ˝ dojem kazĂ­ takĂŠ nÄ›kterĂŠ zbyteÄ?nĂŠ faktograďŹ ckĂŠ a interpretaÄ?nĂ­ pĹ™eĹĄlapy. Radek Fukala (s. !) kupříkladu popsal udĂĄlosti nĂĄsledujĂ­cĂ­ roku 1 po smrti knĂ­Ĺžete Karla II. tÄ›mito slovy: „Po dvou dnech smuteÄ?nĂ­ slavnosti vyvrcholily, kdyĹž nad mĂ­stem poslednĂ­ho odpoÄ?inku zesnulĂŠho knĂ­Ĺžete pronesli kĂĄzĂĄnĂ­ a pohĹ™ebnĂ­ Ĺ™eÄ? profesor L. G. Gedächtnisrede, teolog dr. BĂśssemesser a rektor oleĹĄnickĂŠ ĹĄkoly profesor Georg Kirsten“. Je vysoce pravdÄ›podobnĂŠ, Ĺže se jednĂĄ o nedorozumÄ›nĂ­ vzniklĂŠ chybnĂ˝m Ä?tenĂ­m pramennĂŠ pĹ™edlohy. Slovo „Gedächtnisrede“ totiĹž neoznaÄ?uje jmĂŠno profesora, ale je podstatnĂ˝m jmĂŠnem znamenajĂ­cĂ­m v nÄ›mÄ?inÄ› prĂĄvÄ› onu vzpomĂ­nkovou Ä?i pamÄ›tnĂ­ Ĺ™eÄ?. StejnĂ˝m zpĹŻsobem lze domnÄ›lĂŠ iniciĂĄly „L. G.“ urÄ?it jako dobovÄ› konvenÄ?nĂ­ zkratku pro souslovĂ­ „lĂśblicher Gedächtnis“, tedy blahĂŠ pamÄ›ti. Bezpochyby nijak snadnĂĄ koordinace pomÄ›rnÄ› rozsĂĄhlĂŠho autorskĂŠho kolektivu se proto podepsala v jistĂŠ kvalitativnĂ­ nevyrovnanosti jednotlivĂ˝ch Ä?ĂĄstĂ­. PĹ™es vĹĄechny vĂ˝hrady lze ovĹĄem konstatovat, Ĺže se jednĂĄ o zĂĄsluĹžnĂ˝ prvnĂ­ krok na cestÄ› za poznĂĄnĂ­m osudĹŻ donedĂĄvna opomĂ­jenĂŠ slezskĂŠ knĂ­ĹžecĂ­ dynastie. Petr KozĂĄk

Repräsentationen der mittelalterlichen Stadt, hg. JĂśrg Oberste, Verlag Schnell & Steiner, Regensburg  (= Forum Mittelalter, Studien )  s., ISBN --!-- Na univerzitÄ› v Ĺ˜eznÄ› pĹŻsobĂ­cĂ­ Forum Mittelalter, k jehoĹž hlavnĂ­m aktivitĂĄm patří interdisciplinĂĄrnĂ­ vĂ˝zkum evropskĂ˝ch mÄ›st v obdobĂ­ stĹ™edovÄ›ku, vykazuje od svĂŠho vzniku  vĂ˝raznou aktivitu. AnotovanĂ˝ sbornĂ­k je vĂ˝stupem Ä?tvrtĂŠho vÄ›deckĂŠho setkĂĄnĂ­, jeĹž se uskuteÄ?nilo v listopadu  s mĂ­rnÄ› odliĹĄnĂ˝m nĂĄzvem Repräsentationsformen der vormodernen Stadt. OtĂĄzka reprezentace sociĂĄlnĂ­ch skupin otevĂ­rĂĄ rozmanitĂŠ perspektivy nejenom v interdisciplinĂĄrnĂ­m přístupu ke kulturnĂ­m dÄ›jinĂĄm obecnÄ›, ale takĂŠ v oblasti mÄ›stskĂ˝ch dÄ›jin. Ve vÄ›tĹĄinÄ› dĹŻleĹžitĂ˝ch mÄ›stskĂ˝ch center lze najĂ­t snahu po sebepojetĂ­ jejich obyvatel na zĂĄkladÄ› mnohostrannĂ˝ch forem symbolickĂŠ, institucionĂĄlnĂ­ a politickĂŠ reprezentace. Ta se projevovala nejenom v mÄ›stskĂ˝ch kronikĂĄch a jako souÄ?ĂĄst listin, ale takĂŠ vĂ˝stavnostĂ­ mÄ›stskĂ˝ch




Studia Mediaevalia Bohemica staveb a na Ä?etnĂŠm obrazovĂŠm materiĂĄlu, kterĂ˝ pĹ™evĂĄĹžnÄ› zastupujĂ­ peÄ?eti, vyobrazenĂ­ na mincĂ­ch nebo nĂĄstÄ›nnĂŠ fresky. AutoĹ™i se ve sbornĂ­ku pokusili objasnit centrĂĄlnĂ­ oblasti mÄ›stskĂŠho sebevÄ›domĂ­ (Selbstbewusstsein) a sebeporozumÄ›nĂ­ (Selbstverständnis) v interdisciplinĂĄrnĂ­m horizontu a v ĹĄirĹĄĂ­ srovnĂĄvacĂ­ evropskĂŠ perspektivÄ›. JĂśrg Oberste se v ĂşvodnĂ­ studii zaměřil na moĹžnosti vyuĹžitĂ­ pojmu „reprezentace“ pro oblast kulturnÄ›historickĂŠho vĂ˝zkumu mÄ›st a ve svĂŠm vlastnĂ­m příspÄ›vku se zabĂ˝val politickou reprezentacĂ­ a nĂĄboĹženskou praxĂ­ v Toulouse mezi lety  aĹž . Franziska Wenzel se naopak zajĂ­mala o konstrukce identity a druhy literĂĄrnĂ­ho ztvĂĄrnÄ›nĂ­ reprezentace mÄ›stskĂ˝ch elit. DalĹĄĂ­ autoĹ™i se vÄ›novali otĂĄzkĂĄm spojenĂ˝m se svÄ›tci jako reprezentanty mÄ›sta (Hans-JĂźrgen Becker), dĂĄle reprezentaci v italskĂ˝ch komunĂĄch (Christoph Dartmann, Dieter Blume, Ruth Wol aj.) nebo Ĺ™ezenskĂŠho patriciĂĄtu na příkladÄ› pohĹ™ebnĂ­ch zvyklostĂ­ (Olivier Richard) Ä?i na zĂĄkladÄ› sepulkrĂĄlnĂ­ch pamĂĄtek a nĂĄhrobkĹŻ (Walburga Knorr). PĹ™edloĹženĂ˝ sbornĂ­k pĹ™inĂĄĹĄĂ­ Ĺ™adu poznatkĹŻ a inovaÄ?nĂ­ch metodologickĂ˝ch přístupĹŻ v oblasti vĂ˝zkumu reprezentace stĹ™edovÄ›kĂ˝ch mÄ›st a jejich obyvatel rovněŞ pro Ä?eskĂŠ prostĹ™edĂ­, neboĹĽ i u přísluĹĄnĂ­kĹŻ pĹ™edevĹĄĂ­m praĹžskĂ˝ch, kutnohorskĂ˝ch a brnÄ›nskĂ˝ch stĹ™edovÄ›kĂ˝ch elit mĹŻĹžeme vysledovat pokusy o vlastnĂ­ reprezentaci. ZĂĄvÄ›ry Ä?eskĂŠho a moravskĂŠho bĂĄdĂĄnĂ­ v danĂŠ oblasti by pak mohly vhodnÄ› doplnit mozaiku doposud nashromĂĄĹždÄ›nĂ˝ch poznatkĹŻ. PrĂĄvÄ› o komplexnĂ­ celoevropskĂ˝ vhled do problematiky reprezentace stĹ™edovÄ›kĂ˝ch mÄ›st spojenĂ˝ s dĹŻslednĂ˝m interdisciplinĂĄrnĂ­m přístupem ĹĄlo autorĹŻm tohoto sbornĂ­ku pĹ™edevĹĄĂ­m. Martin MusĂ­lek



CĂ­rkevnĂ­ a duchovnĂ­ dƒjiny

Sacri canones servandi sunt. Ius canonicum et status ecclesiae saeculis XIII-XV, vyd. Pavel Krafl, HistorickĂ˝ Ăşstav AV ÄŒR, Praha  1 s., ISBN --1-- AnotovanĂ˝ sbornĂ­k je vĂ˝stupem třídennĂ­ho sympozia, kterĂŠ se uskuteÄ?nilo v listopadu 1 pod patronacĂ­ HistorickĂŠho Ăşstavu Akademie vÄ›d ÄŒeskĂŠ republiky. ZastĹ™eĹĄujĂ­cĂ­m tĂŠmatem bylo zavrĹĄenĂ­ christianizaÄ?nĂ­ch procesĹŻ prĂĄvnĂ­mi prostĹ™edky ve stĹ™edovĂ˝chodnĂ­ EvropÄ› v obdobĂ­ . aĹž !. stoletĂ­, tedy v dynamickĂŠ epoĹĄe symbolicky rĂĄmovanĂŠ IV. laterĂĄnskĂ˝m koncilem a koncilem v Tridentu. ObsĂĄhlĂ˝ sbornĂ­k, jenĹž shrnuje vĂ˝sledky tohoto setkĂĄnĂ­, je v souhrnu rozdÄ›len do tĹ™inĂĄcti tematickĂ˝ch blokĹŻ, kterĂŠ sice vychĂĄzejĂ­ z pĹŻvodnĂ­ struktury konference, leÄ? zcela se s programem zasedĂĄnĂ­ nekryjĂ­. Knihu uvozujĂ­ stati Krzysztofa Oşóga a Pavla Kraa, jeĹž pĹ™ehlednÄ› vykreslujĂ­ vĂ˝voj cĂ­rkevnĂ­ho prĂĄva ve sledovanĂŠm obdobĂ­ na příkladu polskĂŠho a Ä?eskĂŠho stĂĄtu. Vzhledem k omezenĂŠmu prostoru jde samozĹ™ejmÄ› jen o nĂĄÄ?rt, pĹ™esto svou roli Ăşvodu do problematiky oba texty spolehlivÄ› plnĂ­. PodobnÄ› fundamentĂĄlnĂ­ pro orientaci v tĂŠmatu je ĂşvodnĂ­ Ä?ĂĄst studie ZdeĹˆky HledĂ­kovĂŠ, v nĂ­Ĺž autorka provĂĄdĂ­ Ä?tenĂĄĹ™e po spletitĂ˝ch cestĂĄch mnohoobsaĹžnosti samotnĂŠho termĂ­nu kĂĄnon. StěŞejnĂ­ nĂĄplĹˆ sbornĂ­ku pĹ™edstavujĂ­ jednotlivĂŠ tematickĂŠ bloky specializovanÄ›jĹĄĂ­ho charakteru, kterĂŠ otevĂ­rajĂ­ nemalĂŠ spektrum problĂŠmovĂ˝ch okruhĹŻ. Ke slovu pĹ™ichĂĄzĂ­ neopomenutelnĂ˝ vztah cĂ­rkevnĂ­ho prĂĄva a teologie, konkrĂŠtnÄ› v pojetĂ­ TomĂĄĹĄe AkvinskĂŠho coby hlavnĂ­ autority pojednĂĄvanĂŠho obdobĂ­ (TomĂĄĹĄ PetrĂĄÄ?ek). Pozornost je vÄ›novĂĄna vĂ˝voji procesu svatoĹ™eÄ?enĂ­ v kontextu ranÄ› stĹ™edovÄ›kĂŠ Evropy (Petr KubĂ­n) Ä?i vnĂ­mĂĄnĂ­ kanonickĂŠho prĂĄva vĹŻdÄ?Ă­mi ideology utrakvismu (Helena KrmĂ­Ä?kovĂĄ). Vedle prolĂ­nĂĄnĂ­ stĹ™edovÄ›kĂŠho prĂĄva a teologie pĹ™edstavuje uĹž tradiÄ?nĂ­ tĂŠma vztah stĂĄtu a cĂ­rkve a jejich vzĂĄjemnĂŠ prĂĄvnĂ­ vymezenĂ­. Zde se ukazuje jeden z kladĹŻ pĹ™edloĹženĂŠ knihy, jĂ­mĹž je nejen tematickĂĄ, ale i teritoriĂĄlnĂ­ pestrost: Ä?tenĂĄĹ™i se tu dostane v jednotlivĂ˝ch příspÄ›vcĂ­ch vhledu do koexistence instituce krĂĄlovstvĂ­ a cĂ­rkve na příkladu jiĹžnĂ­ SkandinĂĄvie v horizontu . a . stoletĂ­ (Frederik Pederson),


Smb 09 147 148