Page 1

zprĂĄvy a referĂĄty

Juraj Ĺ edivĂ˝ – Hana PĂĄtkovĂĄ, Vocabularium parvum scripturae latinae, PaĹĄko, Bratislava – Praha   s., ISBN --1-1- Dlouho avizovanĂ˝ a oÄ?ekĂĄvanĂ˝ slovnĂ­k odbornĂŠ paleograďŹ ckĂŠ terminologie je vĂ˝sledkem mezinĂĄrodnĂ­ spoluprĂĄce tzv. Latin Paleography Network – Central and Eastern Europe, zaloĹženĂŠ v Praze roku  paleografy a epigraďŹ ky ze stĹ™ednĂ­ a vĂ˝chodnĂ­ Evropy. JednĂĄ se o vĂ­cejazyÄ?nĂ˝ glosĂĄĹ™, jenĹž by mÄ›l dle přånĂ­ autorĹŻ pomoci „k lepĹĄĂ­mu vzĂĄjemnĂŠmu porozumÄ›nĂ­ a recepci odbornĂ˝ch publikacĂ­â€œ (s. ). PrĂĄce na Vocabulariu trvaly vĂ­ce neĹž pÄ›t let, bÄ›hem nichĹž se v rĂĄmci odbornĂ˝ch debat snaĹžil mezinĂĄrodnĂ­ tĂ˝m o odstranÄ›nĂ­ dosavadnĂ­ terminologickĂŠ spleti. CĂ­lem projektu bylo vytvoĹ™it nejzĂĄkladnÄ›jĹĄĂ­ glosĂĄĹ™ termĂ­nĹŻ pouŞívanĂ˝ch pĹ™i popisu pĂ­sma (z hlediska morfologie, nĂĄzvĹŻ pĂ­smen a pomocnĂ˝ch znamĂŠnek), stranou zĹŻstaly jednotlivĂŠ druhy a typy pĂ­sma. Publikace obsahuje Ăşvod ve vĹĄech jazycĂ­ch slovnĂ­ku (nÄ›mÄ?ina, Ä?eĹĄtina, slovenĹĄtina, polĹĄtina, maÄ?arĹĄtina, litevĹĄtina a ruĹĄtina) a navĂ­c takĂŠ v angliÄ?tinÄ›. Druhou Ä?ĂĄst tvoří samotnĂ˝ slovnĂ­Ä?ek, jehoĹž hlavnĂ­m jazykem byla urÄ?ena nÄ›mÄ?ina. TerminologickĂŠ nĂĄzvy doplĹˆuje bohatĂ˝ obrazovĂ˝ doprovod, ten je ovĹĄem opatĹ™en pouze zĂĄkladnĂ­m komentĂĄĹ™em bez obĹĄĂ­rnÄ›jĹĄĂ­ho vysvÄ›tlenĂ­. Tento systĂŠm ulehÄ?Ă­ orientaci odbornĂ­kovi, ale – jak si jsou takĂŠ autoĹ™i jasnÄ› vÄ›domi – omezuje pouĹžitĂ­ slovnĂ­Ä?ku pro didaktickĂŠ ĂşÄ?ely a rovněŞ laickĂĄ veĹ™ejnost je tĂ­mto faktem v uŞívĂĄnĂ­ slovnĂ­ku znevĂ˝hodnÄ›na. V zĂĄvÄ›ru knihy autoĹ™i pĹ™edstavujĂ­ plĂĄn vytvoĹ™enĂ­ druhĂŠ, rozĹĄĂ­Ĺ™enĂŠ verze, kterĂĄ by mÄ›la obsahovat dalĹĄĂ­ jazyky regionu stĹ™ednĂ­ a vĂ˝chodnĂ­ Evropy, pĹ™edevĹĄĂ­m chorvatĹĄtinu, rumunĹĄtinu a slovinĹĄtinu. BadatelĂŠ by jistÄ› v tomto rozĹĄĂ­Ĺ™enĂŠm vydĂĄnĂ­ pĹ™ivĂ­tali i zohlednÄ›nĂ­ francouzskĂŠ a anglickĂŠ terminologie, kde jsou v souÄ?asnosti odkĂĄzĂĄni na vyhledĂĄvĂĄnĂ­ v dalĹĄĂ­ch dĂ­lÄ?Ă­ch slovnĂ­cĂ­ch. JiĂ­ PetrĂĄĹĄek

SociĂĄlnĂ­ a hospodĂĄÂ skĂŠ dƒjiny

Jaroslav MeznĂ­k, TvĂĄĹ™ stĂĄrnoucĂ­ho stĹ™edovÄ›ku. VĂ˝bor Ä?lĂĄnkĹŻ a studiĂ­, usp. TomĂĄĹĄ BorovskĂ˝ a Martin Wihoda ve spoluprĂĄci s Davidem Kalhousem a Demeterem Malaόkem, Matice MoravskĂĄ, Brno  !1 s., ISBN --1-- SbornĂ­k s poetickĂ˝m nĂĄzvem TvĂĄĹ™ stĂĄrnoucĂ­ho stĹ™edovÄ›ku byl vydĂĄn k nedoĹžitĂ˝m . narozeninĂĄm v Ă˝znamnĂŠho brnÄ›nskĂŠho medievisty Jaroslava MeznĂ­ka. V ĂşvodnĂ­m sugestivnĂ­m zamyĹĄlenĂ­ sledoval FrantiĹĄek Ĺ mahel vĂ˝voj vĂ˝raznĂŠ MeznĂ­kovy osobnosti od poÄ?ĂĄtkĹŻ vÄ›deckĂŠ drĂĄhy v seminĂĄĹ™i JindĹ™icha Ĺ ebĂĄnka a vyzdvihl autorĹŻv přínos pro historickĂŠ poznĂĄnĂ­. MeznĂ­kovo dĂ­lo je v rĂĄmci pĹ™edklĂĄdanĂŠho vĂ˝boru soustĹ™edÄ›no do tří zĂĄkladnĂ­ch tematickĂ˝ch okruhĹŻ: ÄŒechy a Morava za vlĂĄdy LucemburkĹŻ, MÄ›sto a měťżanĂŠ pozdnĂ­ho stĹ™edovÄ›ku a HospodĂĄĹ™skĂŠ promÄ›ny pozdnĂ­ho stĹ™edovÄ›ku. Koncepci sbornĂ­ku se ponÄ›kud vymykĂĄ ĂşvodnĂ­ studie Etika historikovy prĂĄce. MeznĂ­k v nĂ­ prozrazuje mnohĂŠ jak o svĂŠm přístupu k morĂĄlnĂ­m aspektĹŻm historikovy prĂĄce, tak pĹ™edevĹĄĂ­m sĂĄm o sobÄ›. EditorĹŻm se podaĹ™ilo shromĂĄĹždit reprezentativnĂ­ prĹŻĹ™ez MeznĂ­kovĂ˝ch statĂ­, mezi nimiĹž vzhledem k autorovu dlouholetĂŠmu zĂĄjmu logicky pĹ™evaĹžujĂ­ analytickĂŠ sondy do sociĂĄlnĂ­ch a hospodĂĄĹ™skĂ˝ch dÄ›jin stĹ™edovÄ›kĂ˝ch mÄ›st (za mnohĂŠ jinĂŠ lze uvĂŠst studie K otĂĄzce struktury Ä?eskĂ˝ch mÄ›st v dobÄ› pĹ™edhusitskĂŠ a VlastnictvĂ­ rent na StarĂŠm MÄ›stÄ› poÄ?ĂĄtkem  . stoletĂ­ ). Ve vĂ˝boru lze postrĂĄdat pouze studii K problematice stĹ™edovÄ›kĂŠho patriciĂĄtu, v nĂ­Ĺž se MeznĂ­k zaměřil na samotnĂ˝ termĂ­n patriciĂĄt; jeho deďŹ nice patří dodnes v Ä?eskĂŠm prostĹ™edĂ­ k nejvĂ˝stiĹžnÄ›jĹĄĂ­m. S pojmem patriciĂĄt se v tomto soubornĂŠm dĂ­le setkĂĄvĂĄme takĹ™ka na kaĹždĂŠm kroku a zaĹ™azenĂ­ výťe uvedenĂŠ studie by Ä?tenĂĄĹ™i pomohlo pochopit, jakĂ˝m zpĹŻsobem autor s termĂ­nem naklĂĄdal a jak deďŹ noval hornĂ­ vrstvu mÄ›stskĂŠho obyvatelstva v pĹ™ednĂ­ch Ä?eskĂ˝ch a moravskĂ˝ch mÄ›stech. VĂ˝bÄ›r studiĂ­ umoĹžĹˆuje porozumÄ›t, s jakou systematiÄ?nostĂ­ si MeznĂ­k jednotlivĂ˝mi studiemi pĹ™ipravoval pĹŻdu pro pochopenĂ­ fungovĂĄnĂ­ mÄ›stskĂŠ spoleÄ?nosti jako celku. DanĂŠ poznatky nakonec znamenitĂ˝m zpĹŻsobem zhodnotil v monograďŹ i




Studia Mediaevalia Bohemica Praha pĹ™ed husitskou revolucĂ­, kterĂĄ mohla vyjĂ­t aĹž tĂŠměř dvÄ› desetiletĂ­ po jejĂ­m sepsĂĄnĂ­, v roce . Na strĂĄnkĂĄch tĂŠto knihy MeznĂ­k naplno vyuĹžil metodologickĂŠ přístupy, kterĂŠ v danĂŠ dobÄ› jeĹĄtÄ› ani nenalezly svĂŠ pojmenovĂĄnĂ­. JednĂĄ se pĹ™edevĹĄĂ­m o prosopograďŹ i, reektujĂ­cĂ­ kolektivnĂ­ chovĂĄnĂ­ skupin mÄ›stskĂŠho obyvatelstva, k jejĂ­muĹž rozvoji doĹĄlo aĹž mnohem pozdÄ›ji. MĹŻĹžeme jenom litovat, Ĺže se aĹž na nÄ›kolik vĂ˝jimek MeznĂ­k vydal pouze po „CestÄ› Prahy k husitskĂŠ revoluci“, jak se pĹŻvodnÄ› kniha mÄ›la nazĂ˝vat, ale ke zpracovĂĄnĂ­ samotnĂŠho vĂ˝voje praĹžskĂŠho soumÄ›stĂ­ bÄ›hem revoluce a v porevoluÄ?nĂ­m obdobĂ­ se jiĹž nedostal. Nutno podotknout, Ĺže tento dluh v Ä?eskĂŠ medievistice pĹ™etrvĂĄvĂĄ i nadĂĄle. MeznĂ­k totiĹž svĹŻj dalĹĄĂ­ zĂĄjem zaměřil na moravskĂŠ dÄ›jiny, vĂ˝sledkem Ä?ehoĹž byla vynikajĂ­cĂ­ syntĂŠza LucemburskĂĄ Morava – . NÄ›kterĂŠ přípravnĂŠ studie byly rovněŞ zaĹ™azeny do pĹ™edklĂĄdanĂŠho sbornĂ­ku (například Politika moravskĂ˝ch markrabat Jana JindĹ™icha a JoĹĄta; MarkrabÄ› a pĂĄni. K mocenskĂŠmu dualismu na MoravÄ› v dobÄ› pĹ™edhusitskĂŠ ). VĂ˝borem MeznĂ­kovĂ˝ch pracĂ­ se Ä?tenĂĄĹ™i dostĂĄvĂĄ do rukou ucelenĂ˝ soubor tĹ™iadvaceti studiĂ­, mezi kterĂ˝mi nechybĂ­ rovněŞ nÄ›kterĂŠ vĂ˝znamnĂŠ eseje (ÄŒeskĂĄ a moravskĂĄ ĹĄlechta ve  . a  . stoletĂ­; JeronĂ˝m Ĺ rol. Ăšvahy o osudech jednoho husity). PĹ™estoĹže Ĺ™ada dĂ­lÄ?Ă­ch zĂĄvÄ›rĹŻ a tvrzenĂ­ zajistĂŠ v budoucnu doznĂĄ Ăşprav Ä?i zmÄ›n, jiĹž nynĂ­ prokĂĄzaly MeznĂ­kovy prĹŻkopnickĂŠ analĂ˝zy svoji kvalitu a vĂ˝znamnĂ˝ metodologickĂ˝ přínos. Bezesporu to doklĂĄdĂĄ samotnĂ˝ fakt, Ĺže po mnoha letech dochĂĄzĂ­ k jejich opÄ›tovnĂŠmu vydĂĄnĂ­ v pĹŻvodnĂ­ nepĹ™epracovanĂŠ podobÄ›. Martin MusĂ­lek

Miroslav Flodr, BrnÄ›nskĂŠ mÄ›stskĂŠ prĂĄvo na konci stĹ™edovÄ›ku, Archiv mÄ›sta Brna, Brno  (= Brno v minulosti a dnes, Supplementum ) 1 s., ISBN --11-- PĹ™edklĂĄdanĂĄ publikace pĹ™edstavuje dosud poslednĂ­ dĂ­l pozoruhodnĂŠ mozaiky rekonstruujĂ­cĂ­ podobu brnÄ›nskĂŠho mÄ›stskĂŠho prĂĄva v obdobĂ­ stĹ™edovÄ›ku, kterou jiĹž vĂ­ce neĹž patnĂĄct let systematicky sestavuje Miroslav Flodr. Po třísvazkovĂŠ edici PrĂĄvnĂ­ knihy mÄ›sta Brna z poloviny  . stoletĂ­ (–) nĂĄsledovala obsĂĄhlĂĄ monograďŹ e vÄ›novanĂĄ poÄ?ĂĄtkĹŻm brnÄ›nskĂŠho mÄ›stskĂŠho prĂĄva () a edice PamÄ›tnĂ­ knihy z let  –



(!). V roce 1 vyĹĄla ĂştlĂĄ publikace o brnÄ›nskĂŠm mÄ›stskĂŠm prĂĄvu v obdobĂ­ po smrti autora PrĂĄvnĂ­ knihy notĂĄĹ™e Jana (!–), doplnÄ›nĂĄ v roce  edicĂ­ nĂĄlezĹŻ brnÄ›nskĂŠho mÄ›stskĂŠho prĂĄva do roku . Roku  pak vyĹĄla pĂŠÄ?Ă­ Miroslava Flodra takĂŠ PříruÄ?ka prĂĄva mÄ›stskĂŠho (tzv. Manipulus), kterou sestavil jinĂ˝ notĂĄĹ™ mÄ›sta Brna, Jan z Gelnhausenu, v poslednĂ­ tĹ™etinÄ› . stoletĂ­. AnotovanĂĄ kniha postihuje vĂ˝voj brnÄ›nskĂŠho mÄ›stskĂŠho prĂĄva v obdobĂ­ od roku  do konce !. stoletĂ­. Navazuje tedy na vĂ˝klad o brnÄ›nskĂŠm prĂĄvu po smrti notĂĄĹ™e Jana, a to nejen chronologicky, ale i svou strukturou. TakĂŠ zde je text rozdÄ›len na dvÄ› zĂĄkladnĂ­ Ä?ĂĄsti – prvnĂ­ obsahuje obecnou charakteristiku rozvoje brnÄ›nskĂŠho prĂĄva v danĂŠm obdobĂ­, v druhĂŠ, obsĂĄhlejĹĄĂ­ Ä?ĂĄsti vÄ›nuje Flodr pozornost relevantnĂ­m pĂ­semnostem danĂŠ doby. V Ăşvodu autor struÄ?nÄ› nastiĹˆuje politickĂŠ pozadĂ­, respektive vĂ˝voj vztahĹŻ mezi mÄ›stem Brnem, zemÄ›pĂĄnem a stavy. UpozorĹˆuje rovněŞ na soudobou tendenci k romanizaci prĂĄva, jeĹž dle autorova soudu zpÄ›tnÄ› potvrzuje mimořådnou progresivitu brnÄ›nskĂŠho prĂĄva, kterĂŠ bylo uĹž v dobÄ› svĂŠho vzniku na římskĂŠm prĂĄvu zaloĹženo. Toto konstatovĂĄnĂ­ je na nÄ›kolika mĂ­stech knihy zdĹŻraznÄ›no, a prĂĄvÄ› v „modernosti“ PrĂĄvnĂ­ knihy spatĹ™uje Flodr jeden z dĹŻleĹžitĂ˝ch dĹŻvodĹŻ jejĂ­ popularity ve sledovanĂŠm obdobĂ­. PrvnĂ­ Ä?ĂĄst knihy je zaměřena na nejdĹŻleĹžitÄ›jĹĄĂ­ nositele rozvinutĂŠ prĂĄvnĂ­ tradice mÄ›sta Brna, tedy na příseĹžnĂŠ a notĂĄĹ™e. NĂĄsleduje pĹ™ehled pĂ­semnostĂ­, ze kterĂ˝ch je moĹžnĂŠ podobu prĂĄva rekonstruovat, pĹ™iÄ?emĹž hlavnĂ­ pozornost je ve shodÄ› s dobovĂ˝m nahlĂ­ĹženĂ­m vÄ›novĂĄna opisĹŻm PrĂĄvnĂ­ knihy, jejichĹž vznik spadĂĄ do obdobĂ­ –!, s pĹ™ihlĂŠdnutĂ­m ke vĹĄem modiďŹ kacĂ­m a posunĹŻm. Odchylky od normy pĹ™edstavovanĂŠ podle autora vĂ˝luÄ?nÄ› textem pĹŻvodnĂ­ PrĂĄvnĂ­ knihy jsou hodnoceny vĹždy negativnÄ› („opomenutĂ­ a vynechĂĄnĂ­ obsĂĄhlejĹĄĂ­ch textĹŻ, Ä?i dokonce celĂ˝ch kapitol, musĂ­me klasiďŹ kovat jako nadmĂ­ru podivnĂ˝ a naprosto nepĹ™ijatelnĂ˝ postup“ s. ), a to ne zcela v souladu s dobovĂ˝m nahlĂ­ĹženĂ­m na proces nalĂŠzĂĄnĂ­ prĂĄva i jeho zaznamenĂĄvĂĄnĂ­, jeĹž bylo vĂ˝raznÄ› dynamiÄ?tÄ›jĹĄĂ­ neĹž dnes. Velmi struÄ?nÄ› jsou dĂĄle zmĂ­nÄ›ny subsidiĂĄrnĂ­ zdroje vyuŞívanĂŠ v rĂĄmci brnÄ›nskĂŠho prĂĄva – vedle jiĹž zmiĹˆovanĂŠho prĂĄva římskĂŠho naznaÄ?uje Flodr v souladu s potĹ™ebami doby i vliv prĂĄva cĂ­rkevnĂ­ho a zemskĂŠho. Autorovu zĂĄjmu pak v nĂĄsledujĂ­cĂ­ Ä?ĂĄsti neuĹĄla ani panovnickĂĄ privilegia pro mÄ›sto Brno jako jeden ze zĂĄkladĹŻ brnÄ›nskĂŠho

Smb 09 143 144