Issuu on Google+

Studia Mediaevalia Bohemica Klareta (vznikly v dobÄ› Karla IV.). ZdĂĄ se, Ĺže Žídkova encyklopedie zpracovĂĄvĂĄ dnes ztracenĂŠ dĂ­lo, kterĂŠ jako podklad poslouĹžilo jiĹž Klaretovi. SrovnĂĄnĂ­ Žídkova dĂ­la a ostatnĂ­ch encyklopedickĂ˝ch dÄ›l nasvÄ›dÄ?uje, Ĺže Žídkova encyklopedie nenĂ­ zdaleka bezvĂ˝znamnĂ˝m poÄ?inem. DneĹĄnĂ­mu odbornĂŠmu i laickĂŠmu Ä?tenĂĄĹ™i poskytuje pĹ™edklĂĄdanĂĄ kniha pohled na prapoÄ?ĂĄtky přírodovÄ›dy jako vÄ›dnĂ­ho oboru a zĂĄroveĹˆ ukazuje imaginativnĂ­ svÄ›t stĹ™edovÄ›kĂŠho Ä?lovÄ›ka, kde se v lesĂ­ch spolu s kanci a medvÄ›dy prohĂĄnÄ›li jednoroĹžci a satyrovĂŠ. Kateina KubĂ­novĂĄ

Hana PĂĄtkovĂĄ, ÄŒeskĂĄ stĹ™edovÄ›kĂĄ paleograďŹ e, Veduta, ÄŒeskĂŠ BudÄ›jovice   s., ISBN --1--

AÄ?koli paleograďŹ e patří mezi zĂĄkladnĂ­ instrumentarium kaĹždĂŠho medievisty, poslednĂ­ monograďŹ e vÄ›novanĂĄ tĂŠto pomocnĂŠ vÄ›dÄ› vyĹĄla dĂŠle neĹž pĹ™ed stoletĂ­m. Nahradit dnes jiĹž nevyhovujĂ­cĂ­ příruÄ?ku Gustava Friedricha UÄ?ebnĂ­ kniha paleograďŹ e latinskĂŠ (Praha ) se rozhodla Hana PĂĄtkovĂĄ, jeĹž se pĹ™itom na Friedrichovu knihu programovÄ› odvolĂĄvĂĄ. Autorka v Ăşvodu dĂĄle uvĂĄdĂ­, Ĺže jejĂ­ text mĂĄ dvojĂ­ charakter: „Na jednĂŠ stranÄ› jde o souhrnnou pĹ™ehlednou příruÄ?ku latinskĂŠ paleograďŹ e, kterĂĄ by mÄ›la na modernĂ­ Ăşrovni poskytnout celkovou informaci o vĂ˝voji latinskĂŠho pĂ­sma se zvlĂĄĹĄtnĂ­m zĹ™etelem k vĂ˝voji v Ä?eskĂ˝ch zemĂ­ch, na druhĂŠ stranÄ› se v Ĺ™adÄ› kapitol opĂ­rĂĄ o pĹŻvodnĂ­ vĂ˝zkum, a nenĂ­ tudĂ­Ĺž kompilaÄ?nĂ­m dĂ­lem.“ (s. ) Autorka rozdÄ›luje svĹŻj spis do ĹĄestnĂĄcti kapitol. PrvnĂ­ deďŹ nuje samotnou paleograďŹ i a vymezuje ji vĹŻÄ?i dalĹĄĂ­m pomocnĂ˝m vÄ›dĂĄm historickĂ˝m (pĹ™edevĹĄĂ­m diplomatice, kodikologii, epigraďŹ ce, numizmatice a sfragistice, případnÄ› dalĹĄĂ­m oborĹŻm jako papyrologie, grafologie a pĂ­smoznalectvĂ­). DruhĂĄ uvĂĄdĂ­ pĹ™ehled vĂ˝voje oboru ve svÄ›tÄ› a v ÄŒechĂĄch s tĂ­m, Ĺže nejvÄ›tĹĄĂ­ dĹŻraz poklĂĄdĂĄ autorka na pĹ™ehled vĂ˝voje paleograďŹ ckĂ˝ch studiĂ­ v Ä?eskĂ˝ch zemĂ­ch. Ve tĹ™etĂ­ kapitole pojednĂĄvĂĄ PĂĄtkovĂĄ o rozboru pĂ­sma, zvlĂĄĹĄtÄ› o Mabillonov Ă˝ch zĂĄsadĂĄch (kritĂŠrium popisu, tvar, modul, duktus, vĂĄha a sklon pĂ­sma), a takĂŠ uvĂĄdĂ­ zĂĄkladnĂ­ termĂ­ny pro morfologickĂ˝ popis pĂ­sma, kterĂŠ vychĂĄzejĂ­ z nĂĄvrhu nÄ›kolikajazyÄ?nĂŠho slovnĂ­ku mezinĂĄrodnĂ­ paleograďŹ ckĂŠ komise (Vocabularium parvum scripturae latinae, Bratislava – Praha ). NĂĄsledujĂ­cĂ­ Ä?tyĹ™i oddĂ­ly



se vÄ›nujĂ­ identiďŹ kaci a rozliĹĄovĂĄnĂ­ pĂ­saĹ™skĂ˝ch rukou, kde autorka upozorĹˆuje na nejÄ?astÄ›jĹĄĂ­ chyby a zĂĄmÄ›ny, dĂĄle zpĹŻsobu psanĂ­, drĹženĂ­ pera, zpĹŻsobu Ä?tenĂ­ ve stĹ™edovÄ›ku a jeho vazbÄ› na jazyk v souvislosti s graďŹ ckĂ˝m uspořådĂĄnĂ­m textu, vĂ˝uce psanĂ­, stĹ™edovÄ›kĂ˝m traktĂĄtĹŻm o psanĂ­ a pĂ­saĹ™skĂ˝m vzornĂ­kĹŻm. OsmĂĄ kapitola popisuje pouŞívĂĄnĂ­ psacĂ­ch lĂĄtek (papyrus, pergamen, papĂ­r, voskovĂŠ tabulky), psacĂ­ho nĂĄÄ?inĂ­ a inkoustu, oddĂ­l nĂĄsledujĂ­cĂ­ pak sleduje vnÄ›jĹĄĂ­ formu rukopisu (kodex, svitek). JĂĄdrem celĂŠ knihy je desĂĄtĂĄ kapitola, kterĂĄ shrnuje a analyzuje vĂ˝voj latinskĂŠho pĂ­sma ve starovÄ›ku a stĹ™edovÄ›ku. Jak je jiĹž naznaÄ?eno v nĂĄzvu knihy, autorka upĹ™ednostĹˆuje vĂ˝voj Ä?eskĂŠ stĹ™edovÄ›kĂŠ paleograďŹ e, tudĂ­Ĺž se s pĂ­smy vyskytujĂ­cĂ­mi se mimo ĂşzemĂ­ Ä?eskĂ˝ch zemĂ­ (starĹĄĂ­ a mladĹĄĂ­ římskĂĄ kurziva, unciĂĄla, polounciĂĄla, nĂĄrodnĂ­ pĂ­sma) nezabĂ˝vĂĄ příliĹĄ ĹĄiroce; obĹĄĂ­rnÄ›ji se rozepisuje pouze u karoliny. NejvÄ›tĹĄĂ­ dĹŻraz klade PĂĄtkovĂĄ na pĂ­sma uŞívanĂĄ od pĹ™elomu . a . aĹž do konce !. stoletĂ­ v ÄŒechĂĄch, tzv. obdobĂ­ gotickĂ˝ch pĂ­sem. Zde jiĹž autorka do svĂŠ studie zapracovĂĄvĂĄ vĂ˝sledky svĂŠho dlouholetĂŠho bĂĄdĂĄnĂ­. NenĂĄsilnou formou se zapojuje do diskuse o klasiďŹ kaci a nĂĄzvoslovĂ­ gotickĂ˝ch pĂ­sem, kterĂĄ se rozhoĹ™ela v 1. a . letech . stoletĂ­ mezi Jiřím PraŞåkem a Pavlem Spunarem, a argumenty tĂŠto diskuse konfrontuje s vlastnĂ­ vÄ›deckou pracĂ­ i vĂ˝sledky nejnovÄ›jĹĄĂ­ho mezinĂĄrodnĂ­ho bĂĄdĂĄnĂ­. Ke konci kapitoly krĂĄtce rozebĂ­rĂĄ pĂ­smo Ä?eskĂ˝ch prvotiskĹŻ, pronikĂĄnĂ­ humanistickĂŠho pĂ­sma a uŞívĂĄnĂ­ Ä?Ă­slic ve stĹ™edovÄ›ku. PoslednĂ­ Ä?tvrtina knihy nastiĹˆuje moĹžnĂŠ zpĹŻsoby zkratkovĂ˝ch systĂŠmĹŻ, jakĂ˝mi jsou ligatury, nomina sacra, suspenze, kontrakce Ä?i zkratky zvlĂĄĹĄtnĂ­ho vĂ˝znamu, kterĂŠ jsou rovněŞ graďŹ cky nĂĄzornÄ› zobrazeny a vysvÄ›tleny. PotĂŠ se autorka vÄ›nuje interpunkci, editorskĂ˝m zĂĄsahĹŻm a diakritickĂ˝m znamĂŠnkĹŻm a pĹ™edevĹĄĂ­m objasĹˆuje, jak zasahovat Ä?i nezasahovat pĹ™i tvorbÄ› edice do stĹ™edovÄ›kĂ˝ch textĹŻ. Kniha vyÄ?erpĂĄvĂĄ vĹĄechny dĹŻleĹžitĂŠ paleograďŹ ckĂŠ problĂŠmy, a jedinĂĄ zĂĄvaĹžnÄ›jĹĄĂ­ vĂ˝tka se tak tĂ˝kĂĄ Ä?astĂŠ absence obrazovĂ˝ch ukĂĄzek, kterĂŠ by osvÄ›tlily teoretickĂŠ autorÄ?iny zĂĄvÄ›ry. Nebylo by rovněŞ na ĹĄkodu pĹ™ipojit modelovĂŠ popisy rukopisĹŻ, a dĂĄt tak vedle potĹ™ebnĂŠ teorie i praktickĂ˝ nĂĄvod v podobÄ› konkrĂŠtnĂ­ch příkladĹŻ. JiĂ­ PetrĂĄĹĄek


Smb 09 142 142