Page 1

zprĂĄvy a referĂĄty do roku !. K tomu lze říci, Ĺže historie opakovanĂ˝ch pokusĹŻ o Brigitinu kanonizaci, ĂşspěťnÄ› realizovanou v roce , je znaÄ?nÄ› komplikovanĂĄ (dvakrĂĄt byl kanonizaÄ?nĂ­ proces pĹ™eruĹĄen ĂşmrtĂ­m papeĹže, coĹž vĹždy znamenalo jeho vrĂĄcenĂ­ na ĂşplnĂ˝ zaÄ?ĂĄtek), a otĂĄzka datace MatouĹĄovy Propozice mĹŻĹže bĂ˝t rovněŞ sloĹžitÄ›jĹĄĂ­, neĹž se na prvnĂ­ pohled zdĂĄ. SrovnĂĄnĂ­ MatouĹĄova textu s propozicemi a apologetickĂ˝mi spisy jinĂ˝ch autorĹŻ, vzniklĂ˝mi ve stejnĂŠm Ä?asovĂŠm obdobĂ­, by mohlo pomoci otĂĄzku datace pĹ™esnÄ›ji Ĺ™eĹĄit a umoĹžnilo by zasadit MatouĹĄĹŻv text do kontextu apologetickĂŠ produkce BrigitinĂ˝ch obrĂĄncĹŻ, kterĂĄ byla souÄ?ĂĄstĂ­ polemiky strhnuvĹĄĂ­ se po roce  v souvislosti s poÄ?ĂĄtkem velkĂŠho papeĹžskĂŠho schismatu. HistorickĂĄ kontextualizace MatouĹĄov y Propozice zĹŻstĂĄvĂĄ Ăşkolem budoucĂ­ho bĂĄdĂĄnĂ­, kritickĂĄ edice textu poskytuje pro takovĂŠ snaĹženĂ­ zĂĄkladnĂ­ materiĂĄl. TotĂŠĹž platĂ­ pro druhĂ˝ editovanĂ˝ text, totiĹž MatouĹĄovu krĂĄtkou kompilaci z paĹĄijovĂ˝ch VidÄ›nĂ­. Editorka urÄ?uje podrobnÄ›, odkud z osmidĂ­lnĂŠho korpusu BrigitinĂ˝ch Revelationes pochĂĄzejĂ­ jednotlivĂŠ pasĂĄĹže (vÄ›ty a odstavce) MatouĹĄova textu, coĹž je opÄ›t dobrĂ˝m vĂ˝chodiskem pro dĹŻkladnÄ›jĹĄĂ­ rozbor, prĂĄvÄ› tak jako dĹŻleĹžitĂŠ informace k rukopisnĂŠmu dochovĂĄnĂ­ obou textĹŻ, ďŹ liaci rukopisĹŻ a ediÄ?nĂ­ technice (s. CIII– CXII) a peÄ?livĂ˝ kritickĂ˝ aparĂĄt k edici. ObsĂĄhlĂ˝ vysvÄ›tlivkovĂ˝ aparĂĄt mÄ›l bĂ˝t oproti tomu podroben dĹŻkladnÄ›jĹĄĂ­ revizi, nÄ›kterĂŠ interpretace nepĹ™ispĂ­vajĂ­ k lepĹĄĂ­mu porozumÄ›nĂ­ textĹŻ (napĹ™. s. , pozn. !). NenĂ­ takĂŠ ĂşplnÄ› jasnĂŠ, podle jakĂ˝ch kritĂŠriĂ­ se vysvÄ›tlivkovĂŠ komentĂĄĹ™e řídĂ­. Tyto malĂŠ vĂ˝hrady neubĂ­rajĂ­ publikaci na dĹŻleĹžitosti: kritickĂŠ edice dochovanĂ˝ch textĹŻ zĹŻstĂĄvajĂ­ i nadĂĄle zĂĄkladnĂ­m kamenem veĹĄkerĂŠho dalĹĄĂ­ho bĂĄdĂĄnĂ­, na jehoĹž vĂ˝sledky se lze jen těťit. PavlĂ­na RychterovĂĄ

Kniha dvacatera umÄ›nĂ­ mistra Pavla Žídka. ÄŒĂĄst přírodovÄ›dnĂĄ, ed. Alena HadravovĂĄ, Academia, Praha  ! s., ISBN ---1- Po edici Ä?ĂĄsti ŽídkovĂ˝ch Knih dvacatera umÄ›nĂ­ pojednĂĄvajĂ­cĂ­ o Ĺ™emeslech () vydala Alena HadravovĂĄ dalĹĄĂ­ oddĂ­l tohoto encyklopedickĂŠho dĂ­la, vÄ›novanĂ˝ přírodovÄ›dÄ›. Mistr Pavel Žídek (po –) vystudoval nÄ›kolik evropskĂ˝ch univerzit, stal se doktorem ďŹ lozoďŹ e, prĂĄv a lĂŠkaĹ™stvĂ­ a byl tĂŠĹž vysvÄ›cen knÄ›zem. Do svĂŠ encyklopedie se

pokusil shrnout veĹĄkerĂŠ tehdejĹĄĂ­ vÄ›dÄ›nĂ­, dokonÄ?il ji asi v roce 1. RozdÄ›lil ji do dvaceti oddĂ­lĹŻ, kaĹždĂ˝ vÄ›noval jednomu „umÄ›nĂ­â€œ (ars), tedy jednomu vÄ›dnĂ­mu oboru. DĂ­lo vyhotovil s pomocĂ­ Ĺ™ady obdobnĂ˝ch stĹ™edovÄ›kĂ˝ch encyklopediĂ­, svĂŠ prameny vĹĄak, jak to bylo obvyklĂŠ, neprozradil. NÄ›kterĂĄ hesla pouze pĹ™ebĂ­ral z jednoho zdroje, jinĂĄ doplĹˆoval, upravoval a rozĹĄiĹ™oval pomocĂ­ dalĹĄĂ­ch pramenĹŻ. Vznikla tak jedinĂĄ dochovanĂĄ stĹ™edovÄ›kĂĄ encyklopedie Ä?eskĂŠho autora. SvĂŠ ĹživotnĂ­ dĂ­lo Žídek vÄ›noval Ä?eskĂŠmu krĂĄli Jiřímu z PodÄ›brad. Kniha se zachovala, bohuĹžel ne v Ăşplnosti, pouze v jedinĂŠm rukopise v JagellonskĂŠ knihovnÄ› v KrakovÄ›. ChybĂ­ nÄ›kolik ĂşvodnĂ­ch foliĂ­ a vĂ˝klad pÄ›ti poslednĂ­ch umÄ›nĂ­. NavĂ­c se ze sedmera svobodnĂ˝ch umÄ›nĂ­ zcela ztratila geometrie, z aritmetiky zbylo jedinĂŠ folio a takĂŠ v musice chybĂ­ zĂĄvÄ›r. Editorka tentokrĂĄt pĹ™ipravila k vydĂĄnĂ­ oddĂ­l přírodovÄ›dnĂ˝. PodobnÄ› jako u jiĹž vydanĂŠ Ä?ĂĄsti o Ĺ™emeslnĂ­cĂ­ch vedly k volbÄ› dochovanĂŠ marginĂĄlie se staroÄ?eskĂ˝m pĹ™ekladem latinskĂ˝ch termĂ­nĹŻ. PřírodovÄ›dnĂĄ Ä?ĂĄst je rozdÄ›lena na osm oddĂ­lĹŻ: PtĂĄci, LĂŠtajĂ­cĂ­ tvorovĂŠ (tam patří hmyz, brouci, motĂ˝li, ale i netopĂ˝r), MoĹ™skĂŠ ryby, Ĺ˜Ă­Ä?nĂ­ ryby, ÄŒtyĹ™noĹžci, Plazi a hadi, ÄŒervi ( jsou tam vĹĄak pĹ™edevĹĄĂ­m Şåby), Stromy. VÄ›tĹĄina oddĂ­lĹŻ mĂĄ v Ăşvodu struÄ?nou deďŹ nici, tzn. co je to ptĂĄk, plovoucĂ­ zvĂ­Ĺ™e Ä?i Ä?erv. NÄ›kdy nĂĄsleduje i nÄ›kolik hesel vztahujĂ­cĂ­ch se tematicky k danĂŠmu oddĂ­lu. TĹ™eba u plazĹŻ po deďŹ nici druhu pĹ™ichĂĄzĂ­ vĂ˝klad o pĹ™irozenosti plazĹŻ, o zaříkĂĄvĂĄnĂ­ hadĹŻ, o jejich jedu a vĂ˝Ä?et nejjedovatÄ›jĹĄĂ­ch hadĹŻ. Pak po sobÄ› nĂĄsledujĂ­ struÄ?nĂĄ vĂ˝kladovĂĄ hesla. ZatĂ­mco vÄ›tĹĄina encyklopedistĹŻ Ĺ™adĂ­ hesla abecednÄ›, Žídek je Ĺ™adil jinak, napĹ™. ptĂĄky a lĂŠtajĂ­cĂ­ tvory podle velikosti, tj. od nejvÄ›tĹĄĂ­ho k nejmenĹĄĂ­mu. Hesla mĂ­vajĂ­ podobnou strukturu: vÄ›tĹĄinou je nejprve vylĂ­Ä?en vzhled zvĂ­Ĺ™ete, případnÄ› bĂ˝vĂĄ uvedeno, kde Ĺžije, a potĂŠ nĂĄsleduje popis jeho chovĂĄnĂ­ a zvlĂĄĹĄtnostĂ­. Editorka se snaĹžila o zpřístupnÄ›nĂ­ dĂ­la co nejĹĄirĹĄĂ­mu publiku. Proto latinskou edici provĂĄzĂ­ Ä?eskĂ˝ pĹ™eklad, kterĂ˝ je navĂ­c zpestĹ™en doprovodnĂ˝mi iluminacemi z jinĂ˝ch stĹ™edovÄ›kĂ˝ch encyklopediĂ­. KaĹždĂŠ heslo Žídkovy encyklopedie je navĂ­c v podrobnĂŠ poznĂĄmce objasnÄ›no: ĹživoÄ?ich Ä?i rostlina jsou identiďŹ kovĂĄni botanicky pĹ™esnĂ˝m nĂĄzvem a nechybĂ­ ani odkazy na prameny v jinĂ˝ch encyklopedickĂ˝ch dĂ­lech. ÄŒasto tu najdeme objasnÄ›nĂ­ vĂ˝kladu, doplnÄ›nĂŠho o stĹ™edovÄ›kĂŠ iluminace. Edici pĹ™edchĂĄzĂ­ podrobnĂ˝ vĂ˝klad o pramenech, z nichĹž Žídek Ä?erpal. VelkĂĄ pozornost je vÄ›novĂĄna shodĂĄm se slovnĂ­ky Ä?eskĂŠho mistra




Studia Mediaevalia Bohemica Klareta (vznikly v dobÄ› Karla IV.). ZdĂĄ se, Ĺže Žídkova encyklopedie zpracovĂĄvĂĄ dnes ztracenĂŠ dĂ­lo, kterĂŠ jako podklad poslouĹžilo jiĹž Klaretovi. SrovnĂĄnĂ­ Žídkova dĂ­la a ostatnĂ­ch encyklopedickĂ˝ch dÄ›l nasvÄ›dÄ?uje, Ĺže Žídkova encyklopedie nenĂ­ zdaleka bezvĂ˝znamnĂ˝m poÄ?inem. DneĹĄnĂ­mu odbornĂŠmu i laickĂŠmu Ä?tenĂĄĹ™i poskytuje pĹ™edklĂĄdanĂĄ kniha pohled na prapoÄ?ĂĄtky přírodovÄ›dy jako vÄ›dnĂ­ho oboru a zĂĄroveĹˆ ukazuje imaginativnĂ­ svÄ›t stĹ™edovÄ›kĂŠho Ä?lovÄ›ka, kde se v lesĂ­ch spolu s kanci a medvÄ›dy prohĂĄnÄ›li jednoroĹžci a satyrovĂŠ. Kateina KubĂ­novĂĄ

Hana PĂĄtkovĂĄ, ÄŒeskĂĄ stĹ™edovÄ›kĂĄ paleograďŹ e, Veduta, ÄŒeskĂŠ BudÄ›jovice   s., ISBN --1--

AÄ?koli paleograďŹ e patří mezi zĂĄkladnĂ­ instrumentarium kaĹždĂŠho medievisty, poslednĂ­ monograďŹ e vÄ›novanĂĄ tĂŠto pomocnĂŠ vÄ›dÄ› vyĹĄla dĂŠle neĹž pĹ™ed stoletĂ­m. Nahradit dnes jiĹž nevyhovujĂ­cĂ­ příruÄ?ku Gustava Friedricha UÄ?ebnĂ­ kniha paleograďŹ e latinskĂŠ (Praha ) se rozhodla Hana PĂĄtkovĂĄ, jeĹž se pĹ™itom na Friedrichovu knihu programovÄ› odvolĂĄvĂĄ. Autorka v Ăşvodu dĂĄle uvĂĄdĂ­, Ĺže jejĂ­ text mĂĄ dvojĂ­ charakter: „Na jednĂŠ stranÄ› jde o souhrnnou pĹ™ehlednou příruÄ?ku latinskĂŠ paleograďŹ e, kterĂĄ by mÄ›la na modernĂ­ Ăşrovni poskytnout celkovou informaci o vĂ˝voji latinskĂŠho pĂ­sma se zvlĂĄĹĄtnĂ­m zĹ™etelem k vĂ˝voji v Ä?eskĂ˝ch zemĂ­ch, na druhĂŠ stranÄ› se v Ĺ™adÄ› kapitol opĂ­rĂĄ o pĹŻvodnĂ­ vĂ˝zkum, a nenĂ­ tudĂ­Ĺž kompilaÄ?nĂ­m dĂ­lem.“ (s. ) Autorka rozdÄ›luje svĹŻj spis do ĹĄestnĂĄcti kapitol. PrvnĂ­ deďŹ nuje samotnou paleograďŹ i a vymezuje ji vĹŻÄ?i dalĹĄĂ­m pomocnĂ˝m vÄ›dĂĄm historickĂ˝m (pĹ™edevĹĄĂ­m diplomatice, kodikologii, epigraďŹ ce, numizmatice a sfragistice, případnÄ› dalĹĄĂ­m oborĹŻm jako papyrologie, grafologie a pĂ­smoznalectvĂ­). DruhĂĄ uvĂĄdĂ­ pĹ™ehled vĂ˝voje oboru ve svÄ›tÄ› a v ÄŒechĂĄch s tĂ­m, Ĺže nejvÄ›tĹĄĂ­ dĹŻraz poklĂĄdĂĄ autorka na pĹ™ehled vĂ˝voje paleograďŹ ckĂ˝ch studiĂ­ v Ä?eskĂ˝ch zemĂ­ch. Ve tĹ™etĂ­ kapitole pojednĂĄvĂĄ PĂĄtkovĂĄ o rozboru pĂ­sma, zvlĂĄĹĄtÄ› o Mabillonov Ă˝ch zĂĄsadĂĄch (kritĂŠrium popisu, tvar, modul, duktus, vĂĄha a sklon pĂ­sma), a takĂŠ uvĂĄdĂ­ zĂĄkladnĂ­ termĂ­ny pro morfologickĂ˝ popis pĂ­sma, kterĂŠ vychĂĄzejĂ­ z nĂĄvrhu nÄ›kolikajazyÄ?nĂŠho slovnĂ­ku mezinĂĄrodnĂ­ paleograďŹ ckĂŠ komise (Vocabularium parvum scripturae latinae, Bratislava – Praha ). NĂĄsledujĂ­cĂ­ Ä?tyĹ™i oddĂ­ly



se vÄ›nujĂ­ identiďŹ kaci a rozliĹĄovĂĄnĂ­ pĂ­saĹ™skĂ˝ch rukou, kde autorka upozorĹˆuje na nejÄ?astÄ›jĹĄĂ­ chyby a zĂĄmÄ›ny, dĂĄle zpĹŻsobu psanĂ­, drĹženĂ­ pera, zpĹŻsobu Ä?tenĂ­ ve stĹ™edovÄ›ku a jeho vazbÄ› na jazyk v souvislosti s graďŹ ckĂ˝m uspořådĂĄnĂ­m textu, vĂ˝uce psanĂ­, stĹ™edovÄ›kĂ˝m traktĂĄtĹŻm o psanĂ­ a pĂ­saĹ™skĂ˝m vzornĂ­kĹŻm. OsmĂĄ kapitola popisuje pouŞívĂĄnĂ­ psacĂ­ch lĂĄtek (papyrus, pergamen, papĂ­r, voskovĂŠ tabulky), psacĂ­ho nĂĄÄ?inĂ­ a inkoustu, oddĂ­l nĂĄsledujĂ­cĂ­ pak sleduje vnÄ›jĹĄĂ­ formu rukopisu (kodex, svitek). JĂĄdrem celĂŠ knihy je desĂĄtĂĄ kapitola, kterĂĄ shrnuje a analyzuje vĂ˝voj latinskĂŠho pĂ­sma ve starovÄ›ku a stĹ™edovÄ›ku. Jak je jiĹž naznaÄ?eno v nĂĄzvu knihy, autorka upĹ™ednostĹˆuje vĂ˝voj Ä?eskĂŠ stĹ™edovÄ›kĂŠ paleograďŹ e, tudĂ­Ĺž se s pĂ­smy vyskytujĂ­cĂ­mi se mimo ĂşzemĂ­ Ä?eskĂ˝ch zemĂ­ (starĹĄĂ­ a mladĹĄĂ­ římskĂĄ kurziva, unciĂĄla, polounciĂĄla, nĂĄrodnĂ­ pĂ­sma) nezabĂ˝vĂĄ příliĹĄ ĹĄiroce; obĹĄĂ­rnÄ›ji se rozepisuje pouze u karoliny. NejvÄ›tĹĄĂ­ dĹŻraz klade PĂĄtkovĂĄ na pĂ­sma uŞívanĂĄ od pĹ™elomu . a . aĹž do konce !. stoletĂ­ v ÄŒechĂĄch, tzv. obdobĂ­ gotickĂ˝ch pĂ­sem. Zde jiĹž autorka do svĂŠ studie zapracovĂĄvĂĄ vĂ˝sledky svĂŠho dlouholetĂŠho bĂĄdĂĄnĂ­. NenĂĄsilnou formou se zapojuje do diskuse o klasiďŹ kaci a nĂĄzvoslovĂ­ gotickĂ˝ch pĂ­sem, kterĂĄ se rozhoĹ™ela v 1. a . letech . stoletĂ­ mezi Jiřím PraŞåkem a Pavlem Spunarem, a argumenty tĂŠto diskuse konfrontuje s vlastnĂ­ vÄ›deckou pracĂ­ i vĂ˝sledky nejnovÄ›jĹĄĂ­ho mezinĂĄrodnĂ­ho bĂĄdĂĄnĂ­. Ke konci kapitoly krĂĄtce rozebĂ­rĂĄ pĂ­smo Ä?eskĂ˝ch prvotiskĹŻ, pronikĂĄnĂ­ humanistickĂŠho pĂ­sma a uŞívĂĄnĂ­ Ä?Ă­slic ve stĹ™edovÄ›ku. PoslednĂ­ Ä?tvrtina knihy nastiĹˆuje moĹžnĂŠ zpĹŻsoby zkratkovĂ˝ch systĂŠmĹŻ, jakĂ˝mi jsou ligatury, nomina sacra, suspenze, kontrakce Ä?i zkratky zvlĂĄĹĄtnĂ­ho vĂ˝znamu, kterĂŠ jsou rovněŞ graďŹ cky nĂĄzornÄ› zobrazeny a vysvÄ›tleny. PotĂŠ se autorka vÄ›nuje interpunkci, editorskĂ˝m zĂĄsahĹŻm a diakritickĂ˝m znamĂŠnkĹŻm a pĹ™edevĹĄĂ­m objasĹˆuje, jak zasahovat Ä?i nezasahovat pĹ™i tvorbÄ› edice do stĹ™edovÄ›kĂ˝ch textĹŻ. Kniha vyÄ?erpĂĄvĂĄ vĹĄechny dĹŻleĹžitĂŠ paleograďŹ ckĂŠ problĂŠmy, a jedinĂĄ zĂĄvaĹžnÄ›jĹĄĂ­ vĂ˝tka se tak tĂ˝kĂĄ Ä?astĂŠ absence obrazovĂ˝ch ukĂĄzek, kterĂŠ by osvÄ›tlily teoretickĂŠ autorÄ?iny zĂĄvÄ›ry. Nebylo by rovněŞ na ĹĄkodu pĹ™ipojit modelovĂŠ popisy rukopisĹŻ, a dĂĄt tak vedle potĹ™ebnĂŠ teorie i praktickĂ˝ nĂĄvod v podobÄ› konkrĂŠtnĂ­ch příkladĹŻ. JiĂ­ PetrĂĄĹĄek

Smb 09 141 142  
Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you