Issuu on Google+

Studia Mediaevalia Bohemica Helmuta Boeseho, vydanĂĄ v BerlĂ­nÄ› roku . Edice je ve svÄ›tÄ› uznĂĄvĂĄna a ĹĄiroce vyuŞívĂĄna, je vĹĄak znĂĄmo, Ĺže dĂ­lo zĹŻstalo torzem: po Boeseho studii o tradici TC (1) vyĹĄel pouze svazek s edicĂ­ zaloĹženou na kolaci ne pĹ™esnÄ› znĂĄmĂŠho poÄ?tu rukopisĹŻ, bez kritickĂŠho aparĂĄtu. K pĹ™etisku edice u nĂĄs by byl nutnĂ˝ souhlas dÄ›dicĹŻ editora (Boese, pracovnĂ­k rukopisnĂŠho oddÄ›lenĂ­ StĂĄtnĂ­ knihovny v BerlĂ­nÄ›, Ĺžil v letech 1–). H. Ĺ edinovĂĄ postupovala utilitĂĄrnĂ­ cestou nejmenĹĄĂ­ho odporu a vydala text pĹ™ipravenĂ˝ na zĂĄkladÄ› jednoho rukopisu (Praha, NK XIV A !). ProÄ? jednoho? A proÄ? prĂĄvÄ› tohoto? OdpovÄ›Ä? na tyto otĂĄzky nedĂĄvĂĄ. Je to proto, Ĺže tento rukopis je ze tří praĹžskĂ˝ch iluminovanĂ˝ch opisĹŻ (ze dvou z nichĹž sestavila i obrazovou přílohu) nejÄ?itelnÄ›jĹĄĂ­ a přístupnĂ˝ on-line na www.memoria.cz? Nebylo by prĂĄvÄ› pro tuto jeho dostupnost lĂŠpe zveĹ™ejnit text jinĂ˝, mĂŠnÄ› dosaĹžitelnĂ˝, a jeho volbu ovĹĄem zdĹŻvodnit? VĂ˝slednĂĄ edice je dobrĂĄ, o Ä?emĹž svÄ›dÄ?Ă­ fakt, Ĺže se příliĹĄ neliĹĄĂ­ od Boeseho textu (elegantnĂ­ Ĺ™eĹĄenĂ­ Ä?tenĂ­ jednoho mĂ­sta navrhuje Ĺ edinovĂĄ v TC 1,!1 na s.  a  a pĹ™idĂĄvĂĄ i nÄ›kolik dalĹĄĂ­ch emendacĂ­, jinak jde vesmÄ›s o rozdĂ­ly ve skripturĂĄch jmen monster, napĹ™. abydes x abides, drobnĂŠ zmÄ›ny ve slovosledu, napĹ™. certius credas x credas cercius, a nÄ›kolik zĂĄmÄ›n ind. a konj. sloves; ve vĹĄech ostatnĂ­ch zĂĄvaĹžnÄ›jĹĄĂ­ch případech dostalo pĹ™ednost Ä?tenĂ­ Boeseho edice). MyslĂ­m si, Ĺže Ĺ edinovĂŠ prĂĄce spĂ­ĹĄe obeĹĄla copyright, splnila ovĹĄem pragmatickĂ˝ cĂ­l ediÄ?nĂ­ Ĺ™ady, tj. zpřístupnit Ä?eskĂŠmu Ä?tenĂĄĹ™i zĂĄkladnĂ­ evropskĂ˝ stĹ™edolatinskĂ˝ pramen v relativnÄ› spolehlivĂŠ edici, k nĂ­Ĺž dohledala tĂŠĹž Ĺ™adu testimoniĂ­ (Boese v textu kurzĂ­vnÄ› vyznaÄ?il pouze přímĂŠ biblickĂŠ citĂĄty, na něŞ byl odbornĂ­k). To mĂĄ jistÄ› dobrĂ˝ zvuk a nechci tĂ­m říct, Ĺže je to ĹĄpatnĂ˝ postup. Jen upozorĹˆuji, Ĺže vÄ›decky přínosnÄ›jĹĄĂ­ by byly jinĂŠ metody ediÄ?nĂ­ prĂĄce. ObecnÄ› jde o to, zda je cĂ­lem zprostĹ™edkovĂĄvat Ä?eskĂ˝m Ä?tenåřům vÄ›domosti znĂĄmĂŠ ve svÄ›tÄ›, Ä?i mĂĄme ambice a vnĂ­mĂĄme jako potĹ™ebnÄ›jĹĄĂ­ a vÄ›decky přínosnÄ›jĹĄĂ­ zprostĹ™edkovĂĄvat svÄ›tu novĂŠ vÄ›domosti od nĂĄs. NezpracovanĂ˝ch neiluminovanĂ˝ch rukopisĹŻ TC v naĹĄich knihovnĂĄch je totiĹž nejmĂŠnÄ› dalĹĄĂ­ch , na coĹž upozorĹˆuji v edici PĹ˝ (s. ). MyslĂ­m si, Ĺže ĹĄance udÄ›lat edici nĂĄroÄ?nÄ›jĹĄĂ­ cestou zĹŻstala v tomto případÄ› nevyuĹžita, a tudĂ­Ĺž i pĹŻvodnĂ­ch vĂ˝sledkĹŻ je bohuĹžel mĂŠnÄ›. ZmapovĂĄnĂ­m naĹĄĂ­ rukopisnĂŠ tradice (vÄ?etnÄ› rukopisu z Valenciennes, kterĂ˝ Ĺ edinovĂĄ zajĂ­mavÄ› charakterizuje na s. –!) by se editorÄ?ina prĂĄce stala dobrou paralelou k Boeseho edici a byla by jistÄ› příspÄ›vkem na srovnatelnĂŠ mezinĂĄrodnĂ­ Ăşrovni. TĂŠma TC v rukopisech Ä?eskĂŠ provenience tak stĂĄle Ä?ekĂĄ na svĂŠho zpracovatele.



Ĺ˝e ĂşsilĂ­ vynaklĂĄdanĂŠ na prĂĄci s rukopisy rozhodnÄ› vĂ˝sledky pĹ™inĂĄĹĄĂ­, o tom svÄ›dÄ?Ă­ jedinĂ˝ přídavek, kterĂ˝m se vydĂĄvanĂ˝ rukopis XIV A ! liĹĄĂ­ od Boeseho edice. Je na konci 1. TomĂĄĹĄova hesla ziďŹ us (s. –) a mluvĂ­ se v nÄ›m o nestvĹŻĹ™e se silnou kůŞí, kterĂĄ upadĂĄ do tak hlubokĂŠho spĂĄnku, Ĺže jĂ­ lidĂŠ mohou bez obav stĂĄhnout z tÄ›la kĹŻĹži, kterĂĄ jim pak slouŞí jako Ĺ™emeny. TakĂŠ PĹ˝ mÄ›l pĹ™i psanĂ­ hesla ziďŹ o evidentnÄ› k ruce pramen s obdobnĂ˝m dodatkem, kdyĹž pĂ­ĹĄe: „Tato ryba mĂĄ tak silnou kĹŻĹži, Ĺže ji plavci uŞívajĂ­ namĂ­sto lan, a kdyĹž se promaĹže, je mÄ›kkĂĄ jako hadříÄ?ek.“ A to nenĂ­ vĹĄe: podĂ­vĂĄme-li se do Klaretova GlosĂĄĹ™e (!), najdeme dvojici „ziphius sptaw“. Bohumil Ryba (K nejstarĹĄĂ­m latinsko-Ä?eskĂ˝m slovnĂ­kĹŻm, Listy ďŹ lologickĂŠ 1, , s. ) staroÄ?eskĂ˝ vĂ˝raz emendoval na spĂĄÄ?, tedy ve shodÄ› s vlastnostĂ­ znĂĄmou prĂĄvÄ› jen z dodatku Ä?eskĂŠho rukopisu. UvaĹžuji-li o ŽídkovÄ› textu jako o zpracovĂĄnĂ­ pramene, z nÄ›hoĹž vychĂĄzel sto let pĹ™edtĂ­m i Klaret, tato drobnost dostĂĄvĂĄ svĹŻj vĂ˝znam. Ĺ edinovĂĄ na s. 1 pĂ­ĹĄe: „Pramen, z nÄ›hoĹž TomĂĄĹĄ Ä?erpal pro zbĂ˝vajĂ­cĂ­ popis, je neznĂĄmĂ˝ (druhĂ˝ odstavec se nenachĂĄzĂ­ ani v Boeseho edici).“ MyslĂ­m, Ĺže se tu nejspĂ­ĹĄ uĹž vĹŻbec nejednĂĄ o TomĂĄĹĄe, ale o nÄ›kterĂŠho z jeho mladĹĄĂ­ch opisovaÄ?ĹŻ. NemĂĄme-li ovĹĄem pĹ™eÄ?teny pĹ™inejmenĹĄĂ­m opisy TC naĹĄĂ­ oblasti, těŞko zatĂ­m zodpovĂ­me otĂĄzky s tĂ­m spojenĂŠ. Alena HadravovĂĄ

BrnÄ›nskĂŠ bernĂ­ rejstříky z pĹ™elomu  . a  . stoletĂ­, edd. KateĹ™ina UrbĂĄnkovĂĄ – Veronika WihodovĂĄ, Matice moravskĂĄ, Brno  (= Prameny dÄ›jin moravskĂ˝ch !)  s., ISBN --1-!-1 Prameny vzniklĂŠ jako podklady pro vĂ˝bÄ›r mÄ›stskĂŠ sbĂ­rky jsou jednÄ›mi z mĂĄla dochovanĂ˝ch pĂ­semnostĂ­, kterĂŠ i pĹ™es jistĂŠ problematickĂŠ rysy umoĹžĹˆujĂ­ zĂ­skat zĂĄkladnĂ­ informace o velkĂŠ Ä?ĂĄsti obyvatel stĹ™edovÄ›kĂ˝ch mÄ›st, resp. poskytujĂ­ podklady pro Ä?ĂĄsteÄ?nou kvantiďŹ kaci vybranĂ˝ch jevĹŻ. BĂ˝vajĂ­ vyuŞívĂĄny pro stanovenĂ­ poÄ?tu obyvatel Ä?i vĂ˝zkum sociĂĄlnĂ­ stratiďŹ kace jednotlivĂ˝ch mÄ›st, jejich nĂĄrodnostnĂ­ho sloĹženĂ­, spektra vykonĂĄvanĂ˝ch Ĺ™emesel atp., v poslednĂ­ch letech pak v naĹĄem prostĹ™edĂ­ takĂŠ napĹ™. pĹ™i vĂ˝zkumu mÄ›stskĂŠho pĹ™istÄ›hovalectvĂ­ Ä?i genderovĂŠ analĂ˝ze mÄ›stskĂŠho obyvatelstva. Edice tohoto typu pramene je tak poÄ?inem velmi vĂ­tanĂ˝m a hodnĂ˝m ocenÄ›nĂ­.


zprĂĄvy a referĂĄty Brno patří v otĂĄzce pramennĂŠ zĂĄkladny v moravskĂŠm i Ä?eskĂŠm kontextu k vĂ˝jimeÄ?nĂ˝m mÄ›stĹŻm, neboĹĽ mĂĄ pĂ­semnosti bernĂ­ povahy dochovĂĄny v relativnÄ› kompaktnĂ­ Ĺ™adÄ› uĹž od poloviny . stoletĂ­ s jedinou vĂ˝raznÄ›jĹĄĂ­ Ä?asovou pĹ™ervou, kterĂĄ zhruba odpovĂ­dĂĄ obdobĂ­ husitskĂ˝ch vĂĄlek. NejstarĹĄĂ­ dochovanĂŠ rejstříky a knihy mÄ›stskĂŠ sbĂ­rky z let –1! se doÄ?kaly fundovanĂŠho vydĂĄnĂ­ uĹž v . letech minulĂŠho stoletĂ­ zĂĄsluhou BedĹ™icha Mendla. DĂ­ky ĂşsilĂ­ KateĹ™iny UrbĂĄnkovĂŠ a Veroniky WihodovĂŠ majĂ­ nynĂ­ zĂĄjemci k dispozici dalĹĄĂ­ Ä?ĂĄst dochovanĂ˝ch pramenĹŻ, „bernĂ­ rejstříky“ z let 1, ,  a . Editorky svou snahu navĂĄzat na Mendlovu prĂĄci ostatnÄ› proklamujĂ­ hned v Ăşvodu. Z chronologickĂŠho hlediska zĹŻstĂĄvĂĄ jedinou nezodpovÄ›zenou otĂĄzkou edice absence bernĂ­ knihy a rejstříku obsahujĂ­cĂ­ zĂĄpisy z let 1– (Archiv mÄ›sta Brna, fond A / Archiv mÄ›sta Brna – SbĂ­rka rukopisĹŻ a úřednĂ­ch knih, rkp. Ä?. !), z nĂ­Ĺž Mendl editoval pouze vĂ˝Ĺˆatek a kterĂĄ se z nejasnĂ˝ch dĹŻvodĹŻ nestala souÄ?ĂĄstĂ­ ani tĂŠto edice navazujĂ­cĂ­. V ĂşvodnĂ­ stati autorky pĹ™ibliĹžujĂ­ podobu a strukturu zĂĄpisĹŻ editovanĂ˝ch pramenĹŻ, nejvĂ­ce prostoru a dĹŻrazu je pĹ™itom vÄ›novĂĄno paleograďŹ ckĂŠmu rozboru jednotlivĂ˝ch pĂ­saĹ™skĂ˝ch rukou. Velmi struÄ?nĂĄ je naopak Ä?ĂĄst zabĂ˝vajĂ­cĂ­ se strukturou zĂĄpisĹŻ jednotlivĂ˝ch „bernĂ­ch rejstříkĹŻâ€œ, resp. mechanismem vĂ˝bÄ›ru mÄ›stskĂŠ sbĂ­rky, kterĂĄ je ovĹĄem pro koncovĂŠho uĹživatele tohoto typu edice pomÄ›rnÄ› zĂĄsadnĂ­. Zde tedy nezbĂ˝vĂĄ neĹž kombinovat vlastnĂ­ text pĹ™edklĂĄdanĂŠ edice se zĂĄvÄ›ry, k nimĹž dospÄ›l BedĹ™ich Mendl a rovněŞ FrantiĹĄek Ho mann v Ăşvodu k edici rejstříkĹŻ mÄ›stskĂŠ sbĂ­rky jihlavskĂŠ z prvnĂ­ poloviny !. stoletĂ­. TakĂŠ Homannovu vĂ˝zvu k pouŞívĂĄnĂ­ pĹ™esnÄ›jĹĄĂ­ho pojmu „rejstříky mÄ›stskĂŠ sbĂ­rky“ oproti starĹĄĂ­mu termĂ­nu „bernĂ­ rejstříky“ autorky oslyĹĄely hned v Ăşvodu s poukazem na „jazykovÄ›-estetickĂŠ dĹŻvody“ (s. ). Ve vlastnĂ­m textu edice se vydavatelky snaĹžily o co nejvÄ›tĹĄĂ­ zachovĂĄnĂ­ podoby originĂĄlĹŻ (s pĹ™ihlĂŠdnutĂ­m ke zvlĂĄĹĄtnostem jednotlivĂ˝ch editovanĂ˝ch rukopisĹŻ) za pouĹžitĂ­ modernĂ­ch a promyĹĄlenĂ˝ch ediÄ?nĂ­ch zĂĄsad, zohledĹˆujĂ­cĂ­ch Ĺ™adu ĹĄkrtĹŻ a vpiskĹŻ v originĂĄlech. Text edice je pĹ™ehlednĂ˝ a umoĹžĹˆuje rychlou orientaci. Velmi cennĂ˝ je rovněŞ propracovanĂ˝ rejstřík jmennĂ˝ a vÄ›cnĂ˝, kterĂ˝ tvoří nedĂ­lnou souÄ?ĂĄst edice. VizuĂĄlnĂ­ orientaci v prostoru mÄ›sta by jistÄ› ulehÄ?ila pĹ™iloĹženĂĄ mapa (nabĂ­zĂ­ se moĹžnost vyuĹžitĂ­ mĂ­stopisu vypracovanĂŠho O. ViÄ?arem vztahujĂ­cĂ­ho se k roku ). CelkovÄ› je moĹžnĂŠ pĹ™edpoklĂĄdat, Ĺže pĹ™edloĹženĂĄ

edice výrazně přispěje k vyuŞití cenných pramenů z brněnskÊ minulosti. Michaela Malaníkovå

ZemskĂŠ desky krnovskĂŠ. Svazek .  – , ed. Dalibor Prix, ZemskĂ˝ archiv v OpavÄ›, Opava   s., ISBN --1-1-

Edice krnovskĂ˝ch zemskĂ˝ch desek z let –! je po nÄ›kolika desetiletĂ­ch prvnĂ­m ediÄ?nĂ­m poÄ?inem, kterĂ˝ navazuje na systematickou prĂĄci editorĹŻ konce . a prvnĂ­ poloviny . stoletĂ­, soustĹ™edÄ›nou na zpřístupnÄ›nĂ­ manuĂĄlĹŻ vzniklĂ˝ch Ä?innostĂ­ Ä?eskĂŠho dvorskĂŠho soudu a zemskĂ˝ch soudĹŻ na MoravÄ› a ve Slezsku v pozdnĂ­m stĹ™edovÄ›ku. Dalibor Prix edici pĹ™ipravil na okraji svĂŠho mnohaletĂŠho vĂ˝zkumu dÄ›jin Ä?eskĂŠho Slezska v pozdnĂ­m stĹ™edovÄ›ku. V ĂşvodnĂ­ pasĂĄĹži struÄ?nÄ› nastĂ­nil vĂ˝voj krnovskĂŠho zemskĂŠho soudu na pĹ™elomu . a !. stoletĂ­, diplomaticky a paleograďŹ cky popsal knihy jednotlivĂ˝ch krnovskĂ˝ch zemskĂ˝ch komornĂ­kĹŻ a pĹ™ipomnÄ›l starĹĄĂ­ pokusy o zpřístupnÄ›nĂ­ materiĂĄlĹŻ ze slezskĂŠho stavovskĂŠho archivu. SamotnĂĄ edice se rozpadĂĄ do dvou Ä?ĂĄstĂ­: prvnĂ­ tvoří nejstarĹĄĂ­ dochovanĂ˝ svazek krnovskĂ˝ch zemskĂ˝ch desek z let –!, druhou soubor  listin z let –!, vztahujĂ­cĂ­ch se k Ä?innosti krnovskĂŠho zemskĂŠho soudu, pĹ™iÄ?emĹž tuto Ä?ĂĄst autor opatĹ™il hutnĂ˝m historickĂ˝m komentĂĄĹ™em. ZĂĄsadnĂ­ problĂŠm vydĂĄnĂ­ krnovskĂ˝ch zemskĂ˝ch desek pĹ™edstavuje ediÄ?nĂ­ technika. Prix totiĹž proti duchu soudobĂ˝ch ediÄ?nĂ­ch přístupĹŻ jak samotnĂŠ zemskĂŠ desky, tak listiny zpřístupnil v podobÄ› transliterovanĂŠho textu. Ten mĂĄ jistÄ› svĹŻj smysl pro texty ďŹ lologickĂŠ povahy, pro Ä?eskĂŠ prostĹ™edĂ­ vĹĄak zpravidla pouze u textĹŻ do roku  a nikoli pro texty diplomatickĂŠ povahy. AutorĹŻv odkaz na moĹžnĂŠ poznĂĄnĂ­ ĂşrovnÄ› vzdÄ›lanosti na Krnovsku v !. a na poÄ?ĂĄtku 1. stoletĂ­ je sice lĂĄkavĂ˝, on sĂĄm vĹĄak z transliterace ŞådnĂŠ zĂĄvÄ›ry nevyvodil. Pro pokraÄ?ovanĂ­ celĂŠho projektu pak svou volbou postavil editory dalĹĄĂ­ch svazkĹŻ pĹ™ed tĂŠměř neĹ™eĹĄitelnĂ˝ problĂŠm, zda majĂ­ pokraÄ?ovat v jĂ­m uĹžitĂŠ podobÄ›. PrixĹŻv modus je totiĹž pro badatele jen obtĂ­ĹžnÄ› vyuĹžitelnĂ˝, neboĹĽ si pĹ™i absenci interpunkce budou muset editovanĂ˝ text sami jazykovÄ›, syntakticky i sĂŠmanticky interpretovat. Druhou moĹžnostĂ­ je pĹ™istoupit k modernĂ­m ediÄ?nĂ­m technikĂĄm, a odsoudit tak prvnĂ­ svazek novĂŠ Ĺ™ady k disparĂĄtnosti. Nedostatkem Prixovy




Smb 09 138 139