Page 1

zprĂĄvy a referĂĄty koncilem odsouzenĂ˝ JĂĄchymĹŻv traktĂĄt, namĂ­Ĺ™enĂ˝ proti trinitĂĄrnĂ­mu uÄ?enĂ­ Petra LombardskĂŠho. TĂ­mto vymezenĂ­m se ale obsah spisu ani vzdĂĄlenÄ› nevyÄ?erpĂĄvĂĄ. Psalterium decem cordarum je jednĂ­m z klĂ­Ä?ovĂ˝ch dÄ›l, bez nichĹž by nebylo moĹžnĂŠ porozumÄ›t rozvoji JĂĄchymovy hermeneutickĂŠ metody a na nĂ­ zaloĹženĂŠ teologii dÄ›jin. HlavnĂ­m a v mnoha smÄ›rech nejdĹŻleĹžitÄ›jĹĄĂ­m rukopisem, zahrnujĂ­cĂ­m Psalterium decem cordarum, je Codex A padovskĂŠ knihovny, pochĂĄzejĂ­cĂ­ z oblasti KalĂĄbrie ze skriptoria klĂĄĹĄtera St. Giovanni di Fiore. NenĂ­ vylouÄ?eno, Ĺže tento rukopis vznikl jeĹĄtÄ› za JĂĄchymova Ĺživota a jeho osobnĂ­ přítomnosti v klĂĄĹĄteĹ™e, nabyl tedy v jistĂŠm smyslu charakteru relikvie. Vzhledem k mnoha korekturĂĄm a doplĹˆkĹŻm, kterĂŠ byly do dĂ­la zaneseny jiĹž v dobÄ› jeho vzniku, ale nestaly se souÄ?ĂĄstĂ­ textovĂŠ tradice, bylo nutnĂŠ sĂĄhnout pro zĂĄklad edice i k dalĹĄĂ­m manuskriptĹŻm. SnadnÄ›jĹĄĂ­ orientaci a porozumÄ›nĂ­ umoĹžnĂ­ Ä?tenåřům rozsĂĄhlĂ˝ Ăşvod vÄ?etnÄ› nÄ›meckĂŠho shrnutĂ­ hlavnĂ­ch myĹĄlenek dĂ­la a podrobnĂŠ rejstříky. UveĹ™ejnÄ›nĂ­ kritickĂŠ edice jednoho ze tří hlavnĂ­ch spisĹŻ JĂĄchyma z Fiore je dĹŻleĹžitĂ˝m krokem v bĂĄdĂĄnĂ­ o tomto neobyÄ?ejnĂŠm vlivnĂŠm mysliteli. AÄ?koliv jeho Ĺživot a dĂ­lo stojĂ­ jiĹž po desetiletĂ­ ve stĹ™edu zĂĄjmu svÄ›tovĂŠ medievistiky, edice jeho zĂĄkladnĂ­ch dÄ›l doposud chybÄ›la a badatelĂŠ byli odkĂĄzĂĄni na studium rukopisnĂŠ tradice a zejmĂŠna pak na starĂŠ tisky (Psalterium decem cordarum bylo poprvĂŠ vytiĹĄtÄ›no v roce ! v BenĂĄtkĂĄch). EdiÄ?nĂ­m ĂşsilĂ­m se otevĂ­rajĂ­ novĂŠ moĹžnosti badatelskĂ˝ch přístupĹŻ k dĂ­lu tĂŠto velkĂŠ postavy stĹ™edovÄ›kĂŠ teologie. PavlĂ­na CermanovĂĄ

TomĂĄĹĄ z CantimprĂŠ, De monstris marinis. MoĹ™skĂĄ monstra, latinskĂĄ edice, pĹ™eklad, Ăşvod a komentĂĄĹ™ Hana Ĺ edinovĂĄ, OIKOYMENH, Praha   s., ISBN ---- JĂĄdro prĂĄce Hany Ĺ edinovĂŠ spoÄ?Ă­vĂĄ v dĹŻkladnĂŠm zpracovĂĄnĂ­ a vĹĄestrannĂŠm rozboru malĂŠho zlomku přírodovÄ›dnĂŠ kompilaÄ?nĂ­ encyklopedie De natura rerum autora . stoletĂ­ TomĂĄĹĄe z CantimprĂŠ (TC). CelĂĄ encyklopedie se sklĂĄdĂĄ z dvaceti knih, z nichĹž si Ĺ edinovĂĄ vybrala knihu ĹĄestou, o moĹ™skĂ˝ch nestvĹŻrĂĄch. V rozsĂĄhlĂŠm, erudovanĂŠm Ăşvodu a komentåřích se autorka do potĹ™ebnĂŠ hloubky vÄ›nuje

vybranĂ˝m příkladĹŻm z celĂŠ ĹživoÄ?iĹĄnĂŠ říťe jak TomĂĄĹĄe z CantimprĂŠ, tak dalĹĄĂ­ch relevantnĂ­ch pramenĹŻ. VĂ˝stiĹžnÄ› je charakterizovĂĄn zĂĄsadnĂ­ vliv Aristotelova spisu De animalibus v latinskĂŠm pĹ™ekladu Michaela Scota na přírodovÄ›dnĂĄ dĂ­la stĹ™edovÄ›ku, stejnÄ› dobĹ™e a fundovanÄ› jsou zachyceny i rozdĂ­ly mezi jeho a PliniovĂ˝m přístupem k přírodnĂ­m jevĹŻm. Stranou nezĹŻstal ani autor pozdnĂ­ antiky Solinus a mnozĂ­ dalĹĄĂ­. Sama jsem v komentåřích k edici přírodovÄ›dy Pavla Žídka (PĹ˝) zĂĄmÄ›rnÄ› Aristotela upozadila v nadÄ›ji, Ĺže jej H. Ĺ edinovĂĄ rozpracuje podrobnÄ›, jak avizovala ve svĂŠm Ä?lĂĄnku v Listech ďŹ lologickĂ˝ch , !, s. !– (pro TC je Aristoteles ostatnÄ› přímÄ›jĹĄĂ­m pramenem neĹž pro mladĹĄĂ­ho PĹ˝), a nezklamala jsem se. Kapitola je zpracovĂĄna skuteÄ?nÄ› s velkou znalostĂ­ problematiky a vĂ˝slednĂ˝ obraz, kterĂ˝ ĂşvodnĂ­ studie pĹ™edklĂĄdĂĄ, je konzistentnĂ­ a vÄ›rohodnĂ˝. H. Ĺ edinovĂĄ uvĂĄdĂ­ tĂŠĹž vybranĂŠ příklady vĂ˝voje nÄ›kterĂ˝ch pojmĹŻ od jejich Ĺ™eckĂŠ podoby pĹ™es arabskou aĹž po stĹ™edolatinskou formu a ty vhodnÄ› ilustrujĂ­ Ä?asoprostorovÄ› mnohotvĂĄrnĂ˝ proces, kterĂ˝m zoologickĂŠ nĂĄzvoslovĂ­ proĹĄlo. TomĂĄĹĄ rozdÄ›lil moĹ™skĂŠ ĹživoÄ?ichy do dvou knih, na monstra (1. kniha) a pisces (. kniha); H. Ĺ edinovĂĄ sleduje jak dĹŻvody dÄ›lenĂ­, tak autory, kteří je dodrĹžovali. Sama se rozhodla vydat prĂĄvÄ› jen 1. knihu. JistÄ› jsem ovlivnÄ›na prĹŻhledem pĹ™es pozdÄ›jĹĄĂ­ Žídkovo setĹ™enĂ­ rozdĂ­lĹŻ mezi monstrum marinum a piscis, ale i příklad TomĂĄĹĄova bĂ˝valĂŠho Şåka a nejbliŞťího kolegy Alberta VelikĂŠho (AM), kterĂ˝ obojĂ­ spojil v jednu knihu, mne vede k tomu, Ĺže TomĂĄĹĄovo dÄ›lenĂ­ vnĂ­mĂĄm spĂ­ĹĄe jako formĂĄlnĂ­ zĂĄleĹžitost, a domnĂ­vĂĄm se, Ĺže hlavnÄ› z praktickĂ˝ch a srovnĂĄvacĂ­ch dĹŻvodĹŻ by asi bylo uĹžiteÄ?nĂŠ zpracovat obÄ› knihy souÄ?asnÄ›. ( Jestli jsem dobĹ™e poÄ?Ă­tala, tak AM pĹ™ejal do svĂŠ . knihy de animalibus aquaticis 1 ĹživoÄ?ichĹŻ ze 1. knihy TC a  ze . knihy. PĹ˝ rovněŞ excerpoval knihy obÄ› a do jednoho celku spojil mj.  zvĂ­Ĺ™at ze 1. knihy a  zvĂ­Ĺ™at z knihy . PramenĹŻ, kterĂŠ dÄ›lenĂ­ na monstra a pisces nedodrĹžujĂ­, je celĂĄ Ĺ™ada, proto se mi omezenĂ­ prĂĄce jen na 1. knihu zdĂĄ jako tematickĂŠ zúŞenĂ­ a nevyuĹžitĂ­ vĹĄech moĹžnostĂ­.) EdiÄ?nĂ­ Ĺ™ada Knihovna stĹ™edovÄ›kĂŠ tradice, v nĂ­Ĺž prĂĄce vyĹĄla, poÄ?Ă­tĂĄ u svĂ˝ch publikacĂ­ nejen s komentovanĂ˝m pĹ™ekladem, ale i s otiskem latinskĂŠ edice. PĹ™i vydĂĄvĂĄnĂ­ encyklopedie Isidora ze Sevilly byla zvolena k pĹ™etisku starĹĄĂ­ edice, kterĂĄ jiĹž nepodlĂŠhĂĄ copyrightu, Ä?tenĂĄĹ™skĂ˝m a informaÄ?nÄ›-popularizaÄ?nĂ­m ĂşÄ?elĹŻm vĹĄak tento text staÄ?Ă­ (pĹ™i seriĂłznĂ­ vÄ›deckĂŠ prĂĄci zĹŻstĂĄvĂĄ samozĹ™ejmÄ› nutnostĂ­ obstarat si edici nejnovÄ›jĹĄĂ­). V případÄ› TC existuje edice




Studia Mediaevalia Bohemica Helmuta Boeseho, vydanĂĄ v BerlĂ­nÄ› roku . Edice je ve svÄ›tÄ› uznĂĄvĂĄna a ĹĄiroce vyuŞívĂĄna, je vĹĄak znĂĄmo, Ĺže dĂ­lo zĹŻstalo torzem: po Boeseho studii o tradici TC (1) vyĹĄel pouze svazek s edicĂ­ zaloĹženou na kolaci ne pĹ™esnÄ› znĂĄmĂŠho poÄ?tu rukopisĹŻ, bez kritickĂŠho aparĂĄtu. K pĹ™etisku edice u nĂĄs by byl nutnĂ˝ souhlas dÄ›dicĹŻ editora (Boese, pracovnĂ­k rukopisnĂŠho oddÄ›lenĂ­ StĂĄtnĂ­ knihovny v BerlĂ­nÄ›, Ĺžil v letech 1–). H. Ĺ edinovĂĄ postupovala utilitĂĄrnĂ­ cestou nejmenĹĄĂ­ho odporu a vydala text pĹ™ipravenĂ˝ na zĂĄkladÄ› jednoho rukopisu (Praha, NK XIV A !). ProÄ? jednoho? A proÄ? prĂĄvÄ› tohoto? OdpovÄ›Ä? na tyto otĂĄzky nedĂĄvĂĄ. Je to proto, Ĺže tento rukopis je ze tří praĹžskĂ˝ch iluminovanĂ˝ch opisĹŻ (ze dvou z nichĹž sestavila i obrazovou přílohu) nejÄ?itelnÄ›jĹĄĂ­ a přístupnĂ˝ on-line na www.memoria.cz? Nebylo by prĂĄvÄ› pro tuto jeho dostupnost lĂŠpe zveĹ™ejnit text jinĂ˝, mĂŠnÄ› dosaĹžitelnĂ˝, a jeho volbu ovĹĄem zdĹŻvodnit? VĂ˝slednĂĄ edice je dobrĂĄ, o Ä?emĹž svÄ›dÄ?Ă­ fakt, Ĺže se příliĹĄ neliĹĄĂ­ od Boeseho textu (elegantnĂ­ Ĺ™eĹĄenĂ­ Ä?tenĂ­ jednoho mĂ­sta navrhuje Ĺ edinovĂĄ v TC 1,!1 na s.  a  a pĹ™idĂĄvĂĄ i nÄ›kolik dalĹĄĂ­ch emendacĂ­, jinak jde vesmÄ›s o rozdĂ­ly ve skripturĂĄch jmen monster, napĹ™. abydes x abides, drobnĂŠ zmÄ›ny ve slovosledu, napĹ™. certius credas x credas cercius, a nÄ›kolik zĂĄmÄ›n ind. a konj. sloves; ve vĹĄech ostatnĂ­ch zĂĄvaĹžnÄ›jĹĄĂ­ch případech dostalo pĹ™ednost Ä?tenĂ­ Boeseho edice). MyslĂ­m si, Ĺže Ĺ edinovĂŠ prĂĄce spĂ­ĹĄe obeĹĄla copyright, splnila ovĹĄem pragmatickĂ˝ cĂ­l ediÄ?nĂ­ Ĺ™ady, tj. zpřístupnit Ä?eskĂŠmu Ä?tenĂĄĹ™i zĂĄkladnĂ­ evropskĂ˝ stĹ™edolatinskĂ˝ pramen v relativnÄ› spolehlivĂŠ edici, k nĂ­Ĺž dohledala tĂŠĹž Ĺ™adu testimoniĂ­ (Boese v textu kurzĂ­vnÄ› vyznaÄ?il pouze přímĂŠ biblickĂŠ citĂĄty, na něŞ byl odbornĂ­k). To mĂĄ jistÄ› dobrĂ˝ zvuk a nechci tĂ­m říct, Ĺže je to ĹĄpatnĂ˝ postup. Jen upozorĹˆuji, Ĺže vÄ›decky přínosnÄ›jĹĄĂ­ by byly jinĂŠ metody ediÄ?nĂ­ prĂĄce. ObecnÄ› jde o to, zda je cĂ­lem zprostĹ™edkovĂĄvat Ä?eskĂ˝m Ä?tenåřům vÄ›domosti znĂĄmĂŠ ve svÄ›tÄ›, Ä?i mĂĄme ambice a vnĂ­mĂĄme jako potĹ™ebnÄ›jĹĄĂ­ a vÄ›decky přínosnÄ›jĹĄĂ­ zprostĹ™edkovĂĄvat svÄ›tu novĂŠ vÄ›domosti od nĂĄs. NezpracovanĂ˝ch neiluminovanĂ˝ch rukopisĹŻ TC v naĹĄich knihovnĂĄch je totiĹž nejmĂŠnÄ› dalĹĄĂ­ch , na coĹž upozorĹˆuji v edici PĹ˝ (s. ). MyslĂ­m si, Ĺže ĹĄance udÄ›lat edici nĂĄroÄ?nÄ›jĹĄĂ­ cestou zĹŻstala v tomto případÄ› nevyuĹžita, a tudĂ­Ĺž i pĹŻvodnĂ­ch vĂ˝sledkĹŻ je bohuĹžel mĂŠnÄ›. ZmapovĂĄnĂ­m naĹĄĂ­ rukopisnĂŠ tradice (vÄ?etnÄ› rukopisu z Valenciennes, kterĂ˝ Ĺ edinovĂĄ zajĂ­mavÄ› charakterizuje na s. –!) by se editorÄ?ina prĂĄce stala dobrou paralelou k Boeseho edici a byla by jistÄ› příspÄ›vkem na srovnatelnĂŠ mezinĂĄrodnĂ­ Ăşrovni. TĂŠma TC v rukopisech Ä?eskĂŠ provenience tak stĂĄle Ä?ekĂĄ na svĂŠho zpracovatele.



Ĺ˝e ĂşsilĂ­ vynaklĂĄdanĂŠ na prĂĄci s rukopisy rozhodnÄ› vĂ˝sledky pĹ™inĂĄĹĄĂ­, o tom svÄ›dÄ?Ă­ jedinĂ˝ přídavek, kterĂ˝m se vydĂĄvanĂ˝ rukopis XIV A ! liĹĄĂ­ od Boeseho edice. Je na konci 1. TomĂĄĹĄova hesla ziďŹ us (s. –) a mluvĂ­ se v nÄ›m o nestvĹŻĹ™e se silnou kůŞí, kterĂĄ upadĂĄ do tak hlubokĂŠho spĂĄnku, Ĺže jĂ­ lidĂŠ mohou bez obav stĂĄhnout z tÄ›la kĹŻĹži, kterĂĄ jim pak slouŞí jako Ĺ™emeny. TakĂŠ PĹ˝ mÄ›l pĹ™i psanĂ­ hesla ziďŹ o evidentnÄ› k ruce pramen s obdobnĂ˝m dodatkem, kdyĹž pĂ­ĹĄe: „Tato ryba mĂĄ tak silnou kĹŻĹži, Ĺže ji plavci uŞívajĂ­ namĂ­sto lan, a kdyĹž se promaĹže, je mÄ›kkĂĄ jako hadříÄ?ek.“ A to nenĂ­ vĹĄe: podĂ­vĂĄme-li se do Klaretova GlosĂĄĹ™e (!), najdeme dvojici „ziphius sptaw“. Bohumil Ryba (K nejstarĹĄĂ­m latinsko-Ä?eskĂ˝m slovnĂ­kĹŻm, Listy ďŹ lologickĂŠ 1, , s. ) staroÄ?eskĂ˝ vĂ˝raz emendoval na spĂĄÄ?, tedy ve shodÄ› s vlastnostĂ­ znĂĄmou prĂĄvÄ› jen z dodatku Ä?eskĂŠho rukopisu. UvaĹžuji-li o ŽídkovÄ› textu jako o zpracovĂĄnĂ­ pramene, z nÄ›hoĹž vychĂĄzel sto let pĹ™edtĂ­m i Klaret, tato drobnost dostĂĄvĂĄ svĹŻj vĂ˝znam. Ĺ edinovĂĄ na s. 1 pĂ­ĹĄe: „Pramen, z nÄ›hoĹž TomĂĄĹĄ Ä?erpal pro zbĂ˝vajĂ­cĂ­ popis, je neznĂĄmĂ˝ (druhĂ˝ odstavec se nenachĂĄzĂ­ ani v Boeseho edici).“ MyslĂ­m, Ĺže se tu nejspĂ­ĹĄ uĹž vĹŻbec nejednĂĄ o TomĂĄĹĄe, ale o nÄ›kterĂŠho z jeho mladĹĄĂ­ch opisovaÄ?ĹŻ. NemĂĄme-li ovĹĄem pĹ™eÄ?teny pĹ™inejmenĹĄĂ­m opisy TC naĹĄĂ­ oblasti, těŞko zatĂ­m zodpovĂ­me otĂĄzky s tĂ­m spojenĂŠ. Alena HadravovĂĄ

BrnÄ›nskĂŠ bernĂ­ rejstříky z pĹ™elomu  . a  . stoletĂ­, edd. KateĹ™ina UrbĂĄnkovĂĄ – Veronika WihodovĂĄ, Matice moravskĂĄ, Brno  (= Prameny dÄ›jin moravskĂ˝ch !)  s., ISBN --1-!-1 Prameny vzniklĂŠ jako podklady pro vĂ˝bÄ›r mÄ›stskĂŠ sbĂ­rky jsou jednÄ›mi z mĂĄla dochovanĂ˝ch pĂ­semnostĂ­, kterĂŠ i pĹ™es jistĂŠ problematickĂŠ rysy umoĹžĹˆujĂ­ zĂ­skat zĂĄkladnĂ­ informace o velkĂŠ Ä?ĂĄsti obyvatel stĹ™edovÄ›kĂ˝ch mÄ›st, resp. poskytujĂ­ podklady pro Ä?ĂĄsteÄ?nou kvantiďŹ kaci vybranĂ˝ch jevĹŻ. BĂ˝vajĂ­ vyuŞívĂĄny pro stanovenĂ­ poÄ?tu obyvatel Ä?i vĂ˝zkum sociĂĄlnĂ­ stratiďŹ kace jednotlivĂ˝ch mÄ›st, jejich nĂĄrodnostnĂ­ho sloĹženĂ­, spektra vykonĂĄvanĂ˝ch Ĺ™emesel atp., v poslednĂ­ch letech pak v naĹĄem prostĹ™edĂ­ takĂŠ napĹ™. pĹ™i vĂ˝zkumu mÄ›stskĂŠho pĹ™istÄ›hovalectvĂ­ Ä?i genderovĂŠ analĂ˝ze mÄ›stskĂŠho obyvatelstva. Edice tohoto typu pramene je tak poÄ?inem velmi vĂ­tanĂ˝m a hodnĂ˝m ocenÄ›nĂ­.

Smb 09 137 138  
Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you