Page 1

Studia Mediaevalia Bohemica

RituĂĄl smĂ­Ĺ™enĂ­. Konikt a jeho Ĺ™eĹĄenĂ­ ve stĹ™edovÄ›ku, vyd. Martin Nodl – Martin Wihoda, Matice moravskĂĄ, Brno  (= Edice ZemÄ› a kultura ve stĹ™ednĂ­ EvropÄ› ) ! s., ISBN --1--1 SbornĂ­k ze stejnojmennĂŠ konference, konanĂŠ . kvÄ›tna aĹž . Ä?ervna  v BrnÄ›, se snaŞí prozkoumat a pĹ™edstavit rĹŻznĂŠ formy Ĺ™eĹĄenĂ­ koniktĹŻ ve stĹ™edovÄ›kĂŠ spoleÄ?nosti. Kniha je z drtivĂŠ vÄ›tĹĄiny sloĹžena z příspÄ›vkĹŻ medievistĹŻ mladĹĄĂ­ a stĹ™ednĂ­ generace. PĹ™estoĹže titul znĂ­ „rituĂĄl smĂ­Ĺ™enĂ­â€œ, jde o nÄ›j pouze v malĂŠm poÄ?tu textĹŻ. Mnohem vĂ˝stiĹžnÄ›jĹĄĂ­ je podtitul knihy „kon ikt a jeho Ĺ™eĹĄenĂ­ ve stĹ™edovÄ›ku“, jĂ­mĹž se skuteÄ?nÄ› vÄ›tĹĄina studiĂ­ zabĂ˝vĂĄ. MĂ­jenĂ­ nĂĄzvu konference resp. sbornĂ­ku s jednotlivĂ˝mi příspÄ›vky pĹ™iÄ?tÄ›me okouzlenĂ­ pojmem rituĂĄl, jenĹž se opakovanÄ› objevuje (nejen zde) v rĹŻznĂ˝ch vĂ­ce i mĂŠnÄ› srozumitelnĂ˝ch kontextech a jehoĹž nejvÄ›tĹĄĂ­ nevĂ˝hodou pro historiky je nesdĂ­lenĂ˝ vĂ˝znam, kterĂ˝ v dĹŻsledku spĂ­ĹĄe mate, neĹž aby se stal nĂĄstrojem porozumÄ›nĂ­ minulosti. Konikt ve spoleÄ?nosti je tĂŠma dostateÄ?nÄ› obecnĂŠ a prameny jich historikĹŻm nabĂ­zejĂ­ celou Ĺ™adu. ZĂĄbÄ›r textĹŻ v referovanĂŠm vĂ˝boru je pomÄ›rnÄ› ĹĄirokĂ˝, a to jak geograďŹ cky (od VikingĹŻ aĹž po Uhry, resp. paříŞskou univerzitu), tak i Ä?asovÄ› (od ranĂŠho stĹ™edovÄ›ku po 1. stoletĂ­). VÄ›tĹĄina textĹŻ se soustĹ™eÄ?uje na kon ikty a spory odehrĂĄvajĂ­cĂ­ se v zemĂ­ch Koruny Ä?eskĂŠ ve vrcholnĂŠm a pozdnĂ­m stĹ™edovÄ›ku. Obecnou tendencĂ­ v tomto vĂ˝boru je (mĂ­sty aĹž) mikrohistorickĂ˝ přístup k jednotlivĂ˝m kon iktĹŻm a jejich Ĺ™eĹĄenĂ­. PĹ™evaĹžujĂ­cĂ­m pojetĂ­m rituĂĄlu ve stĹ™edovÄ›ku, spoleÄ?nĂ˝m vÄ›tĹĄinÄ› autorĹŻ, je koncept Gerda Althoa vychĂĄzejĂ­cĂ­ z pĹ™edstavy, Ĺže stĹ™edovÄ›cĂ­ lidĂŠ sdĂ­leli porozumÄ›nĂ­ rĹŻznĂ˝m formĂĄm mnohovĂ˝znamovĂŠho jednĂĄnĂ­ a vyklĂĄdali jej jednotnÄ›. V tomto ohledu jsou nejlĂĄkavÄ›jĹĄĂ­ symbolickĂŠ a veĹ™ejnĂŠ formy smiĹ™ovacĂ­ch aktĹŻ: kajĂ­cnĂĄ procesĂ­ bosĂ˝ch muŞů a dobrovolnĂĄ poddĂĄnĂ­ naplĹˆujĂ­ pĹ™edstavu ĂşspěťnĂŠho a srozumitelnĂŠho rituĂĄlu. SymbolickĂĄ konĂĄnĂ­ zakonÄ?ujĂ­cĂ­ tyto spory se liĹĄĂ­ v zĂĄvislosti na konkrĂŠtnĂ­ch podmĂ­nkĂĄch a ĂşÄ?astnĂ­cĂ­ch, nicmĂŠnÄ› zĂĄkladnĂ­ podoba spoÄ?Ă­vajĂ­cĂ­ ve veĹ™ejnÄ› demonstrovanĂŠ ochotÄ› pĹ™istoupit na smĂ­r, spoleÄ?nĂŠ hostinÄ› Ä?i ĂşÄ?asti na mĹĄi, polibku mĂ­ru nebo přísaze jsou v principu podobnĂŠ. Kniha je rozdÄ›lena na pÄ›t velkĂ˝ch oddĂ­lĹŻ chronologicky: ranĂ˝, vrcholnĂ˝ a pozdnĂ­ stĹ™edovÄ›k, navĂ­c jsou vydÄ›leny kon ikty ve speciďŹ ckĂ˝ch prostĹ™edĂ­ch, ve mÄ›stÄ› a na cĂ­rkevnĂ­ a univerzitnĂ­



pĹŻdÄ›. VelkĂĄ Ä?ĂĄst zkoumanĂ˝ch kon iktĹŻ se odehrĂĄvĂĄ uvnitĹ™ ĹĄlechtickĂŠ spoleÄ?nosti, mezi ĹĄlechtou a měťżany (D. JaniĹĄ) nebo panovnĂ­kem (S. BĂĄrta, M. MikulĂĄĹĄ). DalĹĄĂ­ zajĂ­mavĂŠ tĂŠma pĹ™edstavujĂ­ formy veĹ™ejnĂŠ komunikace a snaha ovlivnit veĹ™ejnĂŠ mĂ­nÄ›nĂ­, resp. jej zĂ­skat na svou stranu skrze oÄ?ernÄ›nĂ­ protivnĂ­ka pĹ™ed publikem (ĹĄlechtou, panovnickĂ˝m dvorem), jehoĹž nĂĄzor hrĂĄl, pĹ™edevĹĄĂ­m v dobÄ› nalĂŠzĂĄnĂ­ prĂĄva, rozhodujĂ­cĂ­ Ăşlohu v prĂĄvnĂ­m Ĺ™eĹĄenĂ­ sporĹŻ (M. ÄŒapskĂ˝). Zdrojem kon iktu se ve stĹ™edovÄ›kĂŠ spoleÄ?nosti stĂĄvala rovněŞ otĂĄzka pĹ™ednosti (R. NovotnĂ˝). V mnohĂ˝ch z tÄ›chto sporĹŻ je na mĂ­stÄ› zdĹŻraznit roli duchovnĂ­ch osob coby mediĂĄtorĹŻ Ĺ™eĹĄenĂ­ kon iktĹŻ (D. SuchĂĄnek). ZaÄ?astĂŠ mohou konkrĂŠtnĂ­ spory slouĹžit jako obecnÄ› platnĂŠ příklady pro emancipaci mÄ›stskĂŠho stavu (Hlohov, P. KozĂĄk) nebo ĹĄlechty (pĹ™emyslovskĂŠ ÄŒechy, Slezsko, Opavsko, P. Bar). Kon ikty rovněŞ provĂĄzejĂ­ existenci cĂ­rkevnĂ­ch organizacĂ­, jednotlivĂ˝ch klĂĄĹĄterĹŻ (R. LomiÄ?kovĂĄ), stejnÄ› tak se objevujĂ­ neshody v rĂĄmci řådĹŻ ( J. MitĂĄÄ?ek). ObvyklĂ˝m dĹŻvodem ke sporu je snaha prosadit svĂŠ prerogativy (arcibiskup a kanclĂŠĹ™ na univerzitÄ›, M. Nodl, J. Ĺ evÄ?Ă­k; panovnĂ­k tvåří v tvĂĄĹ™ zemskĂ˝m elitĂĄm, D. MalaĹĽĂĄk). UĹžiteÄ?nĂ˝m studijnĂ­m materiĂĄlem kon iktĹŻ a jejich formalizovanĂŠho Ĺ™eĹĄenĂ­ jsou spory uvnitĹ™ vlĂĄdnoucĂ­ch dynastiĂ­, napĹ™. PĹ™emyslovcĹŻ (M. Wihoda) nebo ArpĂĄdovcĹŻ (D. Zupka). SbornĂ­k RituĂĄl smĂ­Ĺ™enĂ­ jako celek lze ocenit pro pomÄ›rnÄ› sevĹ™enĂŠ příspÄ›vky pojednĂĄvajĂ­cĂ­ o podobnĂ˝ch, i kdyĹž Ä?asovÄ› i prostĹ™edĂ­m vzdĂĄlenĂ˝ch případech, jeĹž umoĹžĹˆujĂ­ mnohĂŠ zobecĹˆujĂ­cĂ­ zĂĄvÄ›ry o podobĂĄch Ĺ™eĹĄenĂ­ kon iktĹŻ ve stĹ™edovÄ›kĂŠ spoleÄ?nosti. RĹŻznĂŠ formy Ĺ™eĹĄenĂ­ sporĹŻ mÄ›ly spoleÄ?nĂ˝ cĂ­l: do budoucna zajistit trvĂĄnĂ­ a platnost uzavĹ™enĂŠho smĂ­ru. VĂĄclav Ĺ˝>rek

Odorik z Pordenone: Z BenĂĄtek do Pekingu a zpÄ›t. SetkĂĄvĂĄnĂ­ na cestĂĄch starĂŠho svÄ›ta ve .– . stoletĂ­, vyd. Petr Sommer – VladimĂ­r LiĹĄ'ĂĄk, CMS, FilosoďŹ a, Praha  (= Colloquia mediaevalia Pragensia ) 1 s., ISBN ----! SbornĂ­k z konference, jeĹž probÄ›hla .–. listopadu 1 na ZĂĄpadoÄ?eskĂŠ univerzitÄ› v Plzni, splĂĄcĂ­ velkĂ˝ dluh, kterĂ˝ mÄ›la Ä?eskĂĄ historiograďŹ e vĹŻÄ?i jednĂŠ z klĂ­Ä?ovĂ˝ch postav stĹ™edovÄ›kĂŠho cesto-

Smb 09 134 134  
Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you