Page 1

\kce 1 I ronMICA ravenci, stejnějako ostatnísociáIní blankokňídlí, patÍík nejpočetnějpíslušníkťrm světa hmyzu. I počet mravenc, oproti ustálenépŤedstajejich je poměrně vysok!. uniformitě, jeznámopŤesosm tisícdruhri a odi odhadují celkov!' početna 14 000 v 250rodech. našemzemíbylo dosud prokázáno ve31 rodech.Jednímz nejpočetrodrju nás je rod Formica. zastou16druhy.Pouze šestz nich počítámezi|esnímravence podrodu FormitoFormica rufa, polyctena, Iugubris, nigricans a truncorum PĚesné Mpyey! tvo.ž!pot|avnÍ zák|adnu pro mnoho druhú živočichŮ. PÍi nadměrném využi a počethnízdtěchto druhri v navijn^í však r:l?e b,/t existence mraveniště ohrožena. Na snímku jsou r zné uih.raby, lesích neznáme(tento nedostatekodzptjsobené žlunou šedou na hnÍzdě druhu Formica polyctena. inventarizace v rámci akce FoR. l sousední oblasti relativně steiné j| zce|a odlišné vj'slectky, jak se pi pŤesvědči|y ko|egové v Polsku. v lesíchSlaska opolskiego zjistili !rujednohnízdolesníchmravencťt halesa,pÍičemž v některych pole. pÍipadalo na jedno hnízdo dokonce NepÍíznivá situace je i na polské Krkonoš,kde v národním parku pouze25 hnízdna více jak 5000 ha Naprotitomu v lesíchGÓr Swieich zjistili 0,3 aŽ l,5 hnízda na lesa. Podobnérozdi|y se dají očekánás,kdy vedleoblastís absencílesjsou po|esís vysokou kon. (napÍ.v uvedenésuperkolonii v |uŤežije ridaje platí pouze u monogynníchhnízd, pÍespril miliardy mravencŮ). hnízdna trektarlesa. tedy tam, kde je v hnízděpouze jedna saVysokfm počt m mravenc odpovídá mička.V polygynníchhnízdechse samičskutečnost ov|ivĎuje pÍedevším lesních mravencŮ vytváÍet i velikost hnizda. Největšístavby je mož- ky doŽívajímaximálně 5 let a dělnice žijí vlskytu početnémnohohnízdní no pozorovat právě u polygynníchdruhrj, jen několik měsícri.Vyrovnané ridaje poie.Kolonie čítajícíněkolik desítek pÍedevšímu F. polyctena a F. lugubris. Ze skytují pouze samečci,kteŤív obou pÍípaSSSR a ltálie jsou známy kupy o vyšce dech žijíjen něko|ik dn až tldn a krát. nejsou vzácností.občas se vyskyt. ce po svatebnímletu hynou. obŤí kolonieo několika stech hníz- 2 metry a prriměru zák|adny 5 metrri.Sy. Uvedené vlastnosti lesních mravenc . roz|oženÝch na několika málo hek- stém komor a chodbiček u takovÝ'ch Dosudnejvětší dlouhověkost a déltaková kolonie les- hnízd sahá v zemi do hloubky tŤía více tedy jejich množství, jsou zák|admetrtl. Z našich|esri znám kupy o vfšce ka trváníjejich spo|ečenství byla pŤed několika lety 1,6m a s pr měrem zák|adny 3,5 m. Hníz. ními faktory podmiĎujícímimnohostranvešvlcarskémpohoŤíJura.Tato nou ričinnostlesních mravenc na zdraví nie Formica lugubis čítá pŤes da F. polyctena jsou však často nepravi. hnizdroz|oŽen!'chna 70 ha |esa delného tvaru, vznik|épostupn!'m rozši- a hygienu |esa.Vedle hubeníškod|ivého Íováním kupy. Proto není vzácností na- hmyzu mají lesnímravenci pŤímfi nepĚispojenfch více jak 100 kilolézt kupu s vfškou jednoho metru,ovšem m! vliv na všechnyostatnísložky lesního mravenčích cest. společenství,Yj,znamnou lohou lesních s prriměrem zák|adny 6 m, kdy se obvod í mnohohnízdních kolonií pohybuje kolem 20 m. mravenc je napŤ. rozšiŤování rost|in m, základny pohybuje základny pol1gs,nie(gyna:samička), (g1,na:samička), te. iepol1gs,nie Rozsáhlé ko|onie a postupně rozšiiío- a spÓr hub. Ve||ensteinstanovil,žejedno kdy v jednom hnízděžije spo. plodnfch samiček.U jednotli- vaná hnízdapoukazujína svou dlouhově- hnízdo lesních mravenctj ročně pÍemístí aŽ 50000 rriznfch semen.Ylrazné k|adně mravencri se početsa- kost. Některá hnizda či kolonie jsou na |esních je tak ovlivĎována skladba by|innéhopav hnízděpohybuje v polygynních lokalitách dokládána pÍes80 let. Za tako. vou dobu většinou dosáhnou značnlch tra a podrostu lesa,a tímnepĚímoi s|oŽeoá zo aŽ do 5000. Polygynstvích

1ffiffirutr fuT ffiAVHru# Včíslech

rje vedle pŤirozeného vytvái a sate]inÍch hnÍzd i uměté

rozměr ' avšak největší hnízdo nemusí blt vŽdy rc nejstarší. Na vztah stáÍÍ_ve.

ní a stav lesního ptactva a zvěŤe, Na populace ptákťt mají lesní mravenci i pŤímÝ

-,:.'::::?, ::ž,,.:4.2{.r.crí.!.J to <lťr.avyKu.(ovrcycn části nebo celého hn.ízda ]jJrpst):zjzjz rž,.},:'!:.,.2).2-r,' je potravních a pÍes 30 % potravy datlovitÝch plák . hodnota nejvfznamnější í ostrenl aéiruc a tedy zániku Brzy na jaÍe,zachladnfch a deštiv!'chletzdroiti v dosahu hnízda. ních dn nebo po chemick!'ch postŤicích, totožná není hnízda Dlouhověkost lesních mradělnic v hnízdech tedy v době,kdy je ostatníhohmyzu v leje obrovsk!. Stredně silné hnÍzdo s dlouhověkostímravenc samotn!'ch.Ve starém hnízděse vystrídá fada generací. se nedosťatek,worí lesní mravenci podnruÍa obfvá kolem 2o0ooo děl. ,,šech asťanlcrt 5:3i,..?'.2,. :loŽÁu ?Ú!í.dtJ samičk}. .i.sou '1s'b'.ez.r,á,:y, Nep]odné inízdo"Formicapol.vcÍ'enaob.Ý. 'r2j}:'" bny,zcž:a,í:b m|ad.Ými a dě|nice isou obměĎ ovánv neaŽ í<Ň Kla déInlc, ale často Nejvíce b!,vá ceněna predátorská funk. u'sTáíe,íamlck1 lesnrcn mravencu se doŽí./.;c3. ,:r;2s;asriiri: *..,z.:j,.: ce lesních mravenc . v integrované zdní kolonie ie riměrně vyšší vají až 25 |et a dě|nice 3 aŽ 5 let' Tyto

Ú


Íes zevrubná lník ÚV Ksč na XVl. siezllri v této ob. gní XV|. sjez. r realizaci se 1 chce pÍedet, kteii chtěií l ušlechti|fch Národní fron. lntě ie ve|iká ltou kÍik|ounru, ale costou 'odu a životnÍ )W a osvěty . profesionály 'ou práci ved|i lychom do ní eusiluieme za stva' ale rádi la|izaci těchto ch|ubit záslu. zvíŤat, ale mú. rejen k zlepše. od kraiiny znamné remÍz. n a živočichťr. yhlašovat' bu. v našem ěasopovinnostech. evším chceme r XVl. siezdem hodnoty život. y naší země' to i' spo|eěná věc

osPÍŠ|L'cSc., r redakční rady

@

lychovat v dětech ě, musí jim vštěpo. jako takové, bez rstÍedníuŽitečnost em lásky k pŤírodě lem učitele je vést znáváníkrás pfíro. vědomovaly jejich váŽ\|y.Součástílás: o pÍírodu.Vedení rí síožky životního )roto rovnocennou íkláscekpÍírodě. rého dosahu, jehož pÍíští generact. Éedkrizovlch stavŮ ednou ze záruk, ž.e hována. KaŽd! vy. ií uvědomit, Že bez )u moŽn6 masová k ochraně životn-ího llŘI KŘlŽ

!:j.rtji:t..

r

+r

.:-

.

",'.1 l, *l*f '.*

FORMICA

f,|ravenci,stejně jako ostatnísociá|ní lll !|nnkgkÍídlí, patÍík nejpočetněj. pÍís|ušník ším m světa hmyzu. I počet druhmravenc , oproti ustá|enépÍedstavěojejichuniformitě,je poměrně vysok!. je známo pŤesosm tisic druhrj a odDnes borníci odhadujícelkovf početna 14 000 druhťt v 250 rodech. Nanašem zemíbylo dosud prokázáno 96druhve 31 rodech.Iednímz nejpočetnějších rod u nás je rod Formica' Zastoupenfl6 druhy. Pouze šestz nich počítámemezilesnímravence podrodu Formicc',ato Formica rufa, polyctena, Iugubris, pratensis, nigricans a truncorurn PŤesné rozšíÍení a počethnízd těchto druhŮ v našich lesích neznáme (tento nedostatekodstraní inventarizace v rámci akce FOR. MlcA'I sousedníoblasti reIativně stejné vykazují zce|a odlišnévfsledky, jak se o tom presvědčilykolegové v Polsku. NapÍ. v |esíchSlaska opolskiego zjisti|i vprměrujedno hnízdolesníchmravenc na39,2 ha lesa,pÍičemŽv někter!'chpoleilchpÍipadalona jedno hnízdo dokonce 260 ha'NepÍíznivásituace je i na polské straně Krkonoš, kde v národním parku pouze25 hnízd na více jak 5000 ha {istili plochy. Naproti tomu v lesíchGÓr Swiezjistili 0,3 aŽ 1,5 hnízda na hkrzyskich lhalesa.Podobné rozdi|y se dají očekátltiunás,kdy vedle ob|astís absencílesilchmravenc jsou polesís vysokou konantrací hnízdna trektar|esa. TutoskutečnostovIivĎuje pÍedevším rhopnost|esních mravenc vytváĚet v místě vfskytu početnémnohohnízdní lolonie' Kolonie čítající něko|ik desítek lnízd nejsouvzácností. občas se vyskyt. nou iobÍíkolonie o několika stech hnízdech rozložen!'ch na několika málo hekfiech, Dosudnejvětšítaková kolonie lesh mravenc by|a pÍed něko|ika lety mlezena ve šv!'carskémpohoŤíJura. Tato qerko|onieFormica lugubris čítá pŤes 1200 hnízd roz|oženfch na 70 ha |esa tvzájemně spojenfch více jak t00 kilomravenčích mtry cest. VytváÍenímnohohnízdních kolonií polygynie (gyna:samička), tenrožřuje kdy v jednom hnízděŽije sposituace, víceplodn!'ch samiček.U jednot|idruh lesníchmravenc se početsav hnízděpohybuje v polygynních víchod 20 aŽ do 5000' Po|ygy. umoŽřujevedle pÍirozenéhovytváoddě|k a sate|itníchhnízd i umělé ání části nebo ce|ého hnízda rizikaosiÍenídě|nic a tedv zániku

:l::.* f3

:{s;ť:

Mravenci tvqÍ!p9tpvnÍ základnu pro mnoho druh živočichtj. Pži nadměrném využi. vání však yyre b,it existence mraveniště ohrožena. Na snímku jsou r zné w|híaby, zp sobené žlunou šedou na hnízdě druhu Formica polyctena.

LH$ruff fuT ffiAVEr &'

Včíslech

(napÍ.v uvedenésuperkolonii v |uÍe žije pňespril miliardy mravenc ). Vysok!'m počtrimmravenc odpovídá i ve|ikost hnízda.Největšístavby je mož. no pozorovat právě u polygynníchdruh , pÍedevšímu F. polyctena a F. lugubis. Ze SSSR a ltá|ie jsou známy kupy o vyšce 2 metry a prr3měruzák|adny 5 metrri. Sy. stém komor a chodbiček u takovfch hnízd sahá v zemi do hloubky tÍía více metr . Z našich|esti znám kupy o vfšce 1,6m a s pr měrem zák|adny 3,5 m. Hnizda F. polyctena jsou však často nepravidelného tvaru, vzniklé postupn!,mrozšiÍováním kupy. Proto není vzácností na. |éztkupu s vfškou jednoho metru,ovšem s pr měrem zák|adny 6 m, kdy se obvod zák|adny pohybuje kolem 20 m. Rozsáhlé kolonie a postupně rozšiĚo. vaná hnízdapoukazujína svou dlouhověkost. Některá hnízda či ko|onie jsou na loka|itách dokládána pÍes80 |et'Za takovou dobu většinoudosáhnou značnfch rozměrtj, avšak největšíhnízdo nemusí bft vždy to nejstarší. Na vztah stáÍí_ve. likost hnízdaptisobívíce faktor z nichž nejv!,znamnějšíje hodnota potravních zdrojŮ v dosahu hnízda. Pďetdělnic v hnízdech lesních mraD|ouhověkost hnizda není totoŽná je obrovskf.stredně silnéhnízdo s dlouhověkostímravenc samotnfch.Ve ica rufa obfvá kolem 200 000 dě|- starémhnízdě se vystťídáÍada generací. l'Velké hnízdo Formica polyctena ob!Neplodné samičky jsou nahrazovány 500000aŽ 70o 000 dělnic. ale často m|adfmi a dělnice jsou obměĎovány ne. jeden miliÓn. Počet pÍísIušníkti ustále.Samičkylesníchmravenc se dožíízdníkolonie ie ťrměrněvyšší vaji aŽ 25 |et a dě|nice 3 až 5 let. Tyto

*}.{'r*dí kovanf učitel pŤí. n rikolu se mohou ri ti, jejichž morál. oroieví ve vztahu, é'ď-iakpŤírodě

\kce

daje platí pouze u monogynních hnízd, tedy tam, kde je v hnízděpouze jedna samička.V po|ygynníchhnízdechse samičky doŽívajímaximá|ně5 |et a dělnice žijí jen několik měsíc . Vyrovnané daje poskytujípouze samečci,kteÍív obou pÍípadech žijíjen několik dn až tldnri a krátce po svatebnímletu hynou. Uvedené vlastnosti |esních mravencti, tedy jejich množství,d|ouhověkosta dé|jsou zák|adka trvání jejich spo|ečenství ními faktory podmiřujícími mnohostrannou činnostlesníchmravenc na zdravi a hygienu lesa. Vedle hubení škodlivého hmyzu majílesnímravenci pÍímfi nepÍímf vliv na všechnyostatnís|oŽkylesního spo|ečenství. V!'znamnou |ohou Iesních mravenctj je napŤ. rozšiňování rostIin a spÓr hub. Vel|ensteinstanovi|,že jedno hnízdo lesních mravenc ročně pŤemístí až 50 000 rrizn!'ch semen. Yyrazně kladně je tak ovlivřována skladba bylinnéhopatra a podrostu lesa,a tím nepÍímoi složení a stav lesníhoptactva a zvěŤe.Na populace pták mají lesnímravenci i pÍímf v|iv, neboťtvoĚí90 % potravy kurovitfch a pĚes 30 0/gpotravy dat|ovitÝch pták . Brzy na jaíe,za chladnlch a deštivlch |etních dn nebo po chemickfch postŤicích, tedy v době, kdy je ostatníhohmyzu v le. se nedostatek,tvoÍí|esnímravenci podstatnou sloŽku potravy všech ostatních hmyzoŽravlch ptákti. Nejvíce bfvá ceněna predátorská funkce |esních mravenc . v integrované


! sme Iidé stěhovaví.pfesouvající lU pri1íŽdějící, od;íŽdějící a spěchi Nejen r: víkendechse naŠinri autyzaplihr jí silničk5' a dálnice,i doba dovo|cnfchtr to charakteristikupotvrzuje.Velmi poznáváme krajinu jen z okenj auta a zá|eŽína rychlosli,kolik nám volí vnímat.Detaily v krajiněsplfvají, Stromysvou mohutnostínás na sebe ce jen upozorní.Jsou většinou natolik padné.že 1e ani z .;edoucího auta ještě hlédneme'I kdyžzahlédnout rnená poznat. U silnice ze Sobotky ke hradu roste lípa. která patÉík nej v Čechách.Semtínská|ípaje krásnf, hutnf strom,jehož vysoká a roz|ožitá runa je už z dá|ky vidět. obvod měÍískoro osm metr a pruměrkoruny ko|em 35 metr . VelkÝ vzrtjsta |ípy podporují nadsazenéridajeo j vysokém věku. Semtínskálípavšak tisíciletáa nebyla pravděpodobně ani Žizuy tak v!'znamn!'mstromem, aby ní vojev dce káza| táboŤit.Zíejně i u tétolípyjejí krása a mohutnost v |idovém podvědomí se Žižkovou vou, a proto je někdy nazlvána jménem.Častěji a takésprávnějije u si|nice za Sobotkou spojovánasejl nem slavnéhosoboteckéhorodáka,spi vate|eFráni Šrámka,kter! ji měIrád, to k ní zacházel a věnova|jí svévetše PÍi silnicíchv tétočástiČechieště staneme' Nedaleko zámku HrubÝ zec u Turnova rostou hned lípydvě však u silnice, ale pÍímouprostrd Proudy vozovky je objíždějí, a tak piehlédnoutjejich zvláštnívzrúst

fu.,, l'h.

": $É..s}í

Datel černy dokáže prosekat i velké otvory do stromŮ, aby se dostal k hnízd m dÍevokaznych mravenc

I

ochraně lesa většiny zemi Evropy je snaha dosáhnout v produkčních|esíchhustoty dvou aŽ čtyÝhnízdlesníchmravenc na jeden hektar lesa. PÍi takovém osídlení dosahuje biomasa lesních mravencri 100 až 150 kg/ha a spotreba bí|kovinnépotra. vy na jeden den je asi 1 kg. Za rok uloví mravencijednoho hnizda kolem osmi miliÓnrj kusri ruzného hmyzu. Síla aktivity nenípo ce|ou sezÓnu vyrovnaná. Vrcholu dosahuje v časnémlétě,a pĚedevším v do. bě pŤemnožení některéhodruhu škodlivého hmyzu. V tomto období tvoÍípÍemnožen! druh až |0o 0/gpotravy lesních mravenc . období masovéhovlskytu škrjdce blvá většinou krátké a pii intenzivnim sběru nejsou lesnímravenci schopni rilovky spotÍebovat.Proto v hnízděi vedle něj vytváĚejí značné zásoby naloveného hmyzu. Pro lepšípÍedstavuptisobnosti lesních mravenc na populaci šktjdcesi uveďme jejich vliv na pÍemnoženého obalečedubového (Tortix viridana). MoŽnost prisobenína housenkyje časověvelice omeze. ná, neboť mohou bft koŤistěnypouze ve staršímlarvá|ním stadiu během 14 dnrj (mladé housenky jsou v zámotcích listti

I

4

i

a jsou pÍílišma|é.Pod|e povětrnostních podmínek odnesou mravenci z jednoho ť. '!b;.1 hnizda 300 aŽ 8000 housenek za hodinu' V prriběhu ka|amity jich jedno hnízdo zničíasi jeden miliÓn. Dále by|o zjištěno, Že až.liouloven!'chsamičekobalečribfvá nevykladenych, tedy vlfznamnfch pro dalšív!'voj popuIaceobalečrj.Pozorování se shodujítaké v tom, Že lesní mravenci sbírajípouze kuk|y obaleč nenapadené parazity, čímŽ se počet parazitovan ch kukel v pňírodězvyšuje. Vliv Iesních mravenc na popuIaci škridceje tedy nesporn!' a v součinnosti s ostatnímientomofágy,chorobami a predátory z Íad obratlovcrijsou vyznamn!'m stabi|izačním činitelemv lesnímspolečenstvu. Dobré vlsledky však často blvají negativně ovlivĎovány pÍeletem škridcrj ze sousedníchoblastíneobfvan ch lesními mravenci,kde ce|f vfvoj škridceproffi ' 'tt bíhá nerušeně.Taková místa se stávají * ":!i ohnisky ka|amit.Zde maji lesníhospodáŤi :ň i :s udi pouze dvě možnosti.Buďto drastickéchemické postŤiky'nebo zavedení biologic. kého boje v rámci ochrany lesa. Text: PAYEL BEZDĚČKA Foto: |aroslav Hruška Buk u Pěčína(obvod 5,60m,

Dut

nÍz .mí

více kryt oen te|é

Pr vás

tor

dár po da

Mravenci lesní v číslech  

mravenci lesní