Kavárny v regionech Zuzana Plíšková/Café Placzek
Od neutronů ke kávě Placzek ohromí i červeným lustrem.
A to nejdřív vůbec architekti nevěřili, že do toho
Podíleli se na konstrukci první ato-
půjdeme,“ vzpomíná Jiří Plaček spolupráci
mové bomby, nebo se jako zanícení
s ateliérem RAW. Ve vlastní kavárně chtějí
amatérští vědci přátelili s Johannem
manželé to, co jim jinde jako zákazníkům často
Gregorem Mendelem. Kavárníka
chybělo. Především kvalitní kávu a spolehlivý
byste ale mezi členy brněnského rodu
servis. „Člověk si musí udržet pořád pohled hosta,
Placzků nenašli. Tedy aspoň
a ne se na kavárnu dívat jen zpoza baru. Kávu
do chvíle, než si loni Jiří Plaček splnil
jsme vybírali snad šest týdnů. Nakonec máme
se ženou sen a otevřel v Brně kavárnu
směsi na dvou mlýncích,“ říká spolumajitelka
s neotřelým interiérem.
podniku, která sází i na dezerty vlastní výroby. Zahájit provoz v době, kdy ve velkých městech
„Měsíc před otevřením jsem nespala, po večerech
najdete kavárnu na každém rohu, podle Plačka
to tu šůrovala a v novinách mě pak titulovali jako
nebyl až tak velký risk. „Podnikám přes dvacet let
‚majitelku, která se přišla podívat na otevření
a dokážu odhadnout, kde jsou ještě možnosti.
své kavárny.‘ To mě pobavilo,“ směje se Jiřina
A ty jsou v podstatě všude. Akorát dřív jste
Plačková. S manželem Jiřím už dlouho toužila
otevřeli a čekali, kdo přijde. Dneska na všem
otevřít kavárnu v prvorepublikovém duchu.
musíte pracovat.“
„Původně jsme chtěli koupit funcionalistickou
Placzkovi nejsou tradičním kavárenským, ovšem
Eru, to se ale nepodařilo. Tak jsme hledali jiné
o to významnějším brněnským rodem. Fyzik
řešení,“ vysvětluje Jiří Plaček, jehož Café Placzek
Georg Placzek se například jako zřejmě jediný
sídlí v Minoritské ulici v domě z roku 1928.
občan Československa podílel na vývoji americké
V něm vždy fungovala prodejna textilu
atomové bomby. Druhá světové válka na rodinu
a noví majitelé se tak museli pustit do náročné
židovského původu těžce dolehla. Bratranci otce
rekonstrukce. A vytvořit třeba celé druhé patro.
Jiřího Placzka smrti unikli ve Wintonově vlaku,
Dominantou je výrazný červený lustr procházející
on byl pak jedním z mála dětí, které přežilo
oběma podlažími. „Celou koncepci jsme měnili
koncentrační tábor v Terezíně. „Za první
snad čtyřikrát. Aby byl prostor zajímavější,
republiky Židé chodili do kaváren, sami měli
architekti vymysleli propojení otvorem, který
kavárny. Chtěli jsme se i vzepřít té pohnuté
chtěli něčím ozvláštnit. Navrhli lustr a žena
historii a osudu. Aspoň tím, že kavárnu sami
vymyslela, že by mohl být červený.
založíme,“ dodává majitel Café Placzek. -32-