Issuu on Google+

kavárenský čtvrtletník

Rozhovor s Janem Pokorným Jsme kavárna, ne dětské hřistě Kávové země světa

01 2 14

www.kavarenskenoviny.cz

Kavárenské noviny


Vážení milovníci kaváren a kávy, držíte v rukou první vydání Kavárenských novin. Noviny vznikají vzájemnou spoluprací Českého rozhlasu Radiožurnál a mamacoffee. Nápad na jejich vydávání přišel během organizace Prague Coffee Festivalu, který je každoroční přehlídkou zajímavých kaváren, pražíren kávy a kávové kultury. Smyslem je vytvářet noviny, na které se člověk těší a které přináší vhled do zákulisí vysílání Radiožurnálu a života kaváren. Poslech rozhlasu je forma setkávání. Člověk poslouchá, jak k němu moderátoři promlouvají, zapojuje svou imaginaci. I v kavárnách dochází ke každodenním setkáním. Některá jsou náhodná, šťastná, jiná smutná či dojemná. Stejně jako zprávy, které Radiožurnál přináší. Cílem novin je propojit oba světy a co nejvíce podpořit tato setkání.

Přeji Vám dobré čtení, Daniel Kolský

foto: Tereza Tydlitátová


Obsah O stanici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Pěstování kávy v Panamě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Sloupek Lucie Výborné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Rozhovor se šéfredaktorem Radiožurnálu Janem Pokorným . . . . . . . . . . . . 8 Staré pražské kavárny - Kavárna Union . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Jsme kavárna, ne dětské hřiště

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

Člověk musí být připravený na vše . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Jak se peče pro kavárnu? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Norské vafle podle Olafa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Jizerská 50 - test síly a zdatnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Kávové novinky / Odkazy a zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Kávové země světa - Etiopie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Kavárny v regionech - Café Placzek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 French press - příprava kávy doma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

Vydavatel: mamacoffee s.r.o. Vychází ve spolupráci s Českým rozhlasem Radiožurnál Osmého listopadu 436/48, 169 00, Praha 6 IČO: 28364601 MK ČR E 21447 ISSN: 2336-2235 Vychází 4x ročně, místo vydávání Praha. Rozšiřují vlastní distribucí.

Elektronická verze je dostupná na www.kavarenskenoviny.cz Nevyžádané rukopisy nevracíme. Šéfredaktor: Daniel Kolský Grafická úprava: Veronika Vacková Kontakty: www.kavarenskenoviny.cz redakce@kavarenskenoviny.cz fb: kavarenskenoviny


O stanici

Český rozhlas Radiožurnál

Ze zákulisí Radiožurnál má největší síť zahraničních zpravodajů a redaktorů po celé České republice. Vysíláme v přímém přenosu autentická vyjádření, klíčové politické a společenské diskuse, rozhovory se zajímavými veřejně činnými lidmi, komentáře prezentující nejširší škálu názorů a postojů i náboženské vysílání nebo vysílání

je zpravodajsko-publicistická

pro národnostní menšiny. Jsme spolehlivý

moderní stanice.

a nebulvární zdroj informací.

24 hodin denně nabízíme rychlý, kvalitní a komplexní informační servis o událostech doma i v zahraničí. Každý den se dozvíte, jaké bude počasí i aktuální informace o dopravních komplikacích. Nabízíme Vám okamžité a rychlé zpravodajství, které se prolíná celým dnem a má přednost před jakýmkoliv naplánovaným programem. Přinášíme dopravní zpravodajství 24 hodin denně. Jsme každý den s Vámi v rytmu Vašeho dne.

Facebook: /radiozurnal

Jak nás naladíte Vysíláme v celé České republice, a to analogově

Twitter:

i digitálně. Na internetu nás snadno naladíte

@radiozurnal1

kdykoliv prostřednictvím webových stránek www.radiozurnal.cz. Aktivní jsme i na Facebooku a Twitteru.

-2-


Rozhovor Daniel Kolský/Pěstování kávy v Panamě

Jak nejlépe podpořit dobré farmáře? Arnoldo Picota je pěstitel kávy z Panamy. Seznámit jste se s ním mohli na říjnovém Prague Coffee Festivalu, kde představil svou farmu Rancho Gotta. Mezi znalci patří kávy z Panamy dlouhodobě jako jedny z nejlépe hodnocených.

Jak dlouho se kávě věnujete? Rancho Gotta Coffee Estate ‒ naše kávová farma ‒ byla založena mým tatínkem v roce 1986. Koupil ji jako místo, kde by chtěl strávit své stáří. Brzy jsme se však rozhodli, že zde vybudujeme farmu. Už během svých studií jsem věděl, že chci kávu jednou pěstovat. Původně jsem studoval jako můj tatínek architekturu, ale změnil jsem své zaměření na zemědělství a specificky téma pěstování kávy. Dnes se o farmu staráme spolu s mou ženou, našim pomocníkem a indiány. Proč jste začali produkovat právě kávu? Že tu budeme pěstovat kávu, jsme se rozhodli hned. Naše farma leží v regionu Jaramillo v údolí Boquete, kde se kávovým keřům vždy dařilo.

foto: archiv mamacoffee


Dnes je vidět, že jim zdejší klima opravdu

i nárůst objemu. Díky Prague Coffee Festivalu

prospívá. Mají vysokou produkci kávových třešní.

jsme v České republice získali odběratele kávy s pražírnou, a tak doufáme, že se nám, i přes

Jak vaše farma vypadá?

velice špatnou situaci na trhu kávy a ztráty kvůli

Přímo z farmy je vidět majestátní vulkán Barů

kávové rzi v roce 2013, bude letos relativně dařit.

‒ poslední vulkán v pásmu sopek, které prochází celou Střední Amerikou. Krajina je plná

Plánujete nějaké změny,

vulkanických skalek a hlubokých rýh potoků.

rozšíření farmy?

Město Boquete leží v nádherném údolí,

Minulý rok se nám podařilo vybudovat tech-

kterým protéká řeka. Půvab zdejší krajiny

nologii na propírání kávy. Díky tomu můžeme

mě fascinuje každé ráno. Farma se rozprostírá

větší část zpracování vlastních zrnek zajišťovat

na 25 hektarech. Na dvanácti pěstujeme kávu.

sami. Věříme, že se nám během dalších let podaří

Na dalších dvou vždy vysazujeme nové keře.

zcela dokončit celý proces zpracování. Je to nutné,

Kávovníku trvá čtyři roky, než začne skutečně

abychom mohli vše maximálně kontrolovat

plně plodit. Zbylá plocha farmy zatím není plně

a zvyšovat tak kvalitu zrnek.

využita. Plánujeme buď její postupné osazení,

Do budoucna bychom rádi farmu dále rozvíjeli

anebo tuto plochu necháváme ladem,

a rozšířili plochu, na které se káva pěstuje.

aby si odpočinula.

Další výzvou je experimentovat s jinými odrůdami. Koneckonců podpořit nás můžete

Jaká je letošní sklizeň? Je něco, na co se tento rok těšíte? Během sklizně očekáváme skvělou produkci

foto: archiv mamacoffee

i vy nákupem naší kávy!


foto: archiv mamacoffee


Sloupek Lucie Výborná 

Hosté Radiožurnálu jsou lidé,

prostě KDO to sakra proti vám opravdu sedí?

kteří „hoří“.

Naštěstí jsou mezi herci také báječné výjimky. Proto mě během Adventu tolik potěšil rozhovor

Nedokážu to popsat lépe. Nezáleží na věku

s panem Josefem Abrhámem. Nebál se žádných

a vlastně ani na povolání, řemesle, práci, v níž

témat – hereckého důchodu, stárnutí ‒ a také

to dotáhli tak daleko, že se stala uměním.

velmi otevřeně dokázal popsat momenty,

Nejlépe to asi dokumentoval v jednom

kdy se na jevišti bál, že už neřekne další větu.

z posledních rozhovorů vynikající grafik

Řekl mi, že „humor se nejlépe dělá s kamennou

Jiří Anderle. Ještě před rozhovorem mi tento

tváří.“ Proto měl v komediích pánů Svěráka

bezmála osmdesátiletý pán říkal, že se nesmí

a Smoljaka takový úspěch. Trochu mě rozčilovalo,

moc rozohňovat, neboť mu to doktor zakázal.

když říkal „s mým ksichtem.“ Já tomu u lidí

Jenže poručte planoucímu!

ve věku nad 70 let (když se to povede) už říkám

Jen jsme se dostali k tématu rozhlas (Jiří už 17 let

umělecké dílo. V rádiu to bohužel není vidět,

vysílá v Českém rozhlase svůj pořad Láska

ale pro ty pozorné je to skvěle slyšet! Z trochu

za lásku), hudba a obrazy, začal Jiří plápolat.

jiného těsta byl Rudolf Desenský.

Mluvili jsme o naladění hlasu v moll a o tom,

Pokud jste o „ Panu psovi,“ žijícímu se smečkou

jak vypadají mollové nálady na jeho grafikách.

v maringotce na Vysočině, v životě neslyšeli

Doteď doufám, že nás jeho ošetřující lékař

a pejska sami máte, pusťte si tenhle rozhovor

neslyšel. Ale rádio bez emocí a naléhavosti

z archivu Radiožurnálu.

se prostě dělat nedá.

Není jen o tom, co všechno dokáže člověk

Jsou ale lidé, kteří v popisu práce emoce nemají.

na psovi zkazit, ale jak vychovat skvělého

Vlastně ani mít nesmějí. Ve studiu dopoledního

parťáka, na kterého nemusíte křičet a nemusíte

Radiožurnálu byla i jediná česká velvyslankyně

ho u toho ani kousat, což Rudolf občas těžce

EU v cizí zemi – Jana Hybášková. Její destinací

zvládnutelným psům dělá. Tenhle rozhovor

je Bagdád, její řečí arabština a její každodenní

je i o obrovské svobodě, kterou v sobě máme.

starostí je kromě politiky také vlastní bezpečnost.

Svobodných lidí mezi námi není nikdy dost!

Věřím, že potěšila posluchače svým pragmatick-

Tak přeji do Nového roku svobodnou vůli i vám.

ým přístupem. Hlavně dokázala vyvrátit spoustu

A taky radost, lásku, smysl pro změnu, paradox

klišé a hloupých představ, které máme nejen

i humor. Moji hosté ji totiž do studia přinášejí

o Iráku, ale také o diplomacii.

každý den!

Přiznávám, že mojí nejméně oblíbenou disciplínou v rozhlase jsou rozhovory s herci. Často totiž vůbec nevíte, jestli zrovna mluvíte s Králem Learem, Ivanem Karamazovem, ušlechtilým doktorem ze známého seriálu… -6-


Hosté Radiožurnálu jsou lidé, kteří “hoří“.

foto: archiv Radiožurnálu


Rozhovor se šéfredaktorem Daniel Kolský

Můj svět je svět rozhlasu

Změnu z pozice redaktora na šéfredaktora vnímám tak, že dnes každou chybu kohokoliv z Radiožurnálu beru jako svou vlastní. Doma často místo toho, abych si večer v klidu s manželkou sedl u vína, poslouchám, jestli se vše podaří. Jak moc vám zasahuje práce

Jan Pokorný nastoupil do Českého

do volného času, jak zvládáte sledo-

rozhlasu jako stážista.

vat trvalou linku zpravodajství?

Dnes je šéfredaktorem Radiožurnálu.

Manželka si musela založit kavárnu kousek

Ačkoli práce vyplňuje téměř všechen

od rozhlasu, abychom se alespoň trochu vídali

jeho čas, nepřestává ho bavit.

(smích). Můj svět je svět rozhlasu a ten přirozeně vytváří i můj domov. Není to práce od osmi

Jak jste se dostal k rozhlasu?

do šestnácti, ale je to způsob života. Mnohdy

Vyrůstal jsem na venkově a vstával do školy velice

si, abych nevyšel z reportérského cviku, na cestě

brzy ráno. Abych to zvládl, pouštěl jsem si rádio.

od mojí maminky z Cerhovic do Prahy popisuji,

To bylo na přelomu 70. a 80. let, kdy moderovali

co vidím. Protože beru někdy stopaře, mnohokrát

lidé jako Aleš Voves. Když v 7:10 řekl:

se mi stalo, že mě považovali za blázna a raději

„hele Marku už bys měl jít taky do školy,“

si vystoupili.

tak to na mě působilo a podněcovalo moji imaginaci. V roce 1982 jsem měl jít jako student

Pocházíte z venkova, kam se vracíte

žurnalistiky někam na praxi. Šel jsem do rozhlasu

odpočívat. Dovedete si představit,

a potkal tam právě Aleše Vovse, který stále dělal

že byste se tam vrátil natrvalo?

pořad „Dobré jitro z Prahy.“ To byl začátek mé

Občas mám neuchopitelnou touhu se na venkov

práce v rozhlase, kde jsem už téměř 30 let.

odstěhovat, ale stačí si vzít tři týdny dovolené a vždy hned po prvním týdnu dostanu angínu.

Dnes jste šéfredaktorem

Moje tělo je prostě zvyklé na stres. Potřebuje

Radiožurnálu, jak vnímáte ten posun

ho k normálnímu fungování a chci v tom i dožít.

od stážisty až k současnému postu?

Stres je součástí mojí práce. Moderátor zažívá

Asi mi to dali, protože jsem nejstarší (smích),

silné chvíle, když se něco skutečně děje. Když pak

ale vážně, místo brblání jsem si uvědomil,

po několika hodinách vyjdete ze studia a ‒ ať se

že je čas převzít odpovědnost a využít svých

na mě lékaři nezlobí ‒ máte chuť na cigaretu

zkušeností. Snažíme se posunout rádio dál

a panáka. To jsou adrenalinové zážitky, které

a zvyšovat poslechovost, aniž bychom snižovali

mě dodnes baví. Rozhodně však nejsem milovník

kvalitu vysílání. -8-

adrenalinových sportů.


Stres je součástí mojí práce

foto: archiv Radiožurnálu


Jsou nějaké takové okamžiky,

Stigma a trauma moderátorů nastává, když skončí

které si právě rád vybavíte jako

rozhovor a host už stojí ve výtahu. Najednou

silné momenty vysílání?

vás napadají ty nejzajímavější otázky. Někdy byste

Jeden z nich byl rekord 48 hodin non-stop živého

chtěl ještě něco zaznamenat, ale už je vypnuté

vysílání z Václavského náměstí s Lucií Výbornou,

nahrávání.

během kterého jsme měli 90 hostů. Naše teorie byla, že každý odvysílá čtyři hosty a pak si půjde

Jak dnes vypadá dobrý moderátor?

zdřímnout. Jenže to přesně nefunguje.

Základ tvoří dobrý a příjemný hlas. Jeho mozek

Člověku se roztočí hlava a mozek plně pracuje

musí být spojen s mluvidly. Někdy se nám stává,

a rozhodně se nedá hned usnout. Chodíte kolem,

že lidé projdou rozhlasem a jdou raději

dýcháte čerstvý vzduch. Byl to velký zážitek nejen

do televize, protože je rozhlas považován

proto, že to byl rekord, ale hlavně protože se nám

za to druhé médium, ale podle mě to tak není.

podařilo mít ve vysílání skvělé obsahy.

Rozhlas je navíc dobrá škola. Moderátoři

To byl v posledních pěti letech rozhodně jeden

se u nás naučí mít v „hlavě hodiny“ a zvládají

z nejsilnějších zážitků a dobré zúročení

tak lépe pracovat s vymezeným časem.

zkušeností.

Když jim někdo pak řekne „budeš na to mít 35 vteřin,“ tak si to dovedou dobře spočítat a umí

Kdo byli vaši nejzajímavější hosté?

to dát i do rámce vstupu.

Moji hosté mne, stejně jako hrdinové knih, které čtu, často ovlivní. Od dětství mám trošku chuť žít

Netoužil jste někdy přejít z rozhlasu

jako oni. Jako malý jsem chtěl být Vinnetou.

do televize? Zajímají mě všechna média, ale rozhlasu jsem jen

Rozhovory jsou vždy takové, jak jste schopen

přiměřeně nevěrný. Plně jsem s ním srostl a cítím

se dobře ptát, a proto nelze říct, jestli je nějaký

se být jeho nedílnou součástí.

host více nebo méně zajímavý. Moderátora nejvíce zaskočí, když host odpoví jedním slovem

Byl jste zahraničním zpravodajem

či větou. Z mládí si pamatuji rozhovor s Tomášem

ve Francii, změnilo to nějak váš

Skuhravým, který reagoval přesně tímto

pohled na práci?

způsobem. Zkušený moderátor může překvapit

Nedělím zpravodaje na zahraniční, či domácí,

jen sám sebe ‒ špatnou otázkou a trváním na je-

zprávaře, nebo sportovní redaktory. Mě zajímá

jím zodpovězení, nebo nedostatečnou přípravou.

jen, jestli jsou dobří, nebo špatní. U zahraničních zpravodajů je často situace taková, že mají rodiny v Česku a jsou tedy sami, a tak maximálně

-10-


využívají svůj čas. Bývají velice aktivní a vytváří

Jak vnímáte rozmach sociálních sítí

hodně materiálů. Moje situace ve Francii byla

a jejich propojení s rozhlasem?

p��esně taková. Jel jsem tam již coby zkušený

Technologie jsou pro mě velká záliba, která

redaktor.

se podepisuje na rodinném rozpočtu, protože si chci vyzkoušet každou novou hračku.

Existuje nějaký formát pořadu, který

Na sociální sítě Radiožurnálu dáváme takové

by vás bavil a zajímal?

obsahy a komentáře, aby byly vyvážené a stejně

Vždy je třeba uvažovat o možném rozvoji.

kvalitní jako příspěvky, které vysíláme do éteru.

Myslím, že by Radiožurnálu slušela každodenní satirická glosa nebo mini skeč. Dobře napsaná

Uvažujete v ČRo nad tím,

a zahraná na aktuální téma. Bylo by to dobré

jak se bude v budoucnu vyvíjet?

zrcadlo politické scéně, slušelo by to médiu

Základní otázkou je, jak vůbec budou média

veřejné služby. Když jsem byl ve Francii, byli tam

za několik let vypadat. Nikdo neví, kam

neuvěřitelně populární Gumáci, kteří měli

se digitalizace dál posune. Rozhlas má skvělý

sledovanost leckdy vyšší než hlavní zprávy.

tým lidí, kteří vedou zajímavou diskusi o možných cestách. Snažíme se z rádia udělat

Máte nějaká rádia jako vzor?

věrozvěsta nových technologií, práce s nimi

Radiožurnál je na evropské poměry poměrně

a zároveň vytvořit jejich symbiózu s tradičním

unikátní rádio. V řadě parametrů vycházíme

rozhlasem.

velice dobře. To je z velké částí práce mých předchůdců. Naším častým vzorem je BBC,

Máte od dětství nějaký sen,

která je zajímavá a má řadu vnitřních pravidel.

který byste si chtěl splnit?

I přesto se jim vždy nepodaří zamezit skandálům

Od dětství jsem měl sen být neviditelný

a individuálním selháním, což nás naštěstí zatím

a to se mi v rádiu vlastně daří.

minulo. Český rozhlas byla vždy významná mediální instituce, o kterou lidé v letech 1945 a 1968 bojovali. Snaží se politici zasahovat do vysílání? Já osobně žádné tlaky nezaznamenávám a myslím, že to tak vnímají i ostatní moderátoři. Profesionálové, jako je třeba Martin Veselovský, si vybudovali jasný respekt. Rozdávají rány spravedlivě na všechny strany. Jsou nestranní. -11-


Staré pražské kavárny Markéta Marešová

Kavárna Union

pro městskou honoraci. Druhý vedl do místností

Kavárna jako místo s vůní kávy, jako místo

nebo si zde dávali schůzky žurnalisté.

s kanapíčky potaženými zeleným plyšem, kde se scházeli literáti, umělci i kunsthistorici a těmito pokoji se dalo projít i dále do tzv. „třetí třídy“, kam chodili na odpolední partii šachisté

se vznášejícími se spirálami cigaretového kouře. Tichá kavárna pro dopolední čtenáře a večerní

Kavárna Union vítala s otevřenou náručí celou

kavárna pro veselou společnost. Kavárna jako

škálu pražského i přespolního návštěvnictva.

místo setkávání, místo pro dlouhé rozhovory

Kavárenský ruch podléhal denním dobám,

i bouřlivé diskuze. Kavárna kulturní. Kavárna

a tak zatímco dopoledne patřila kavárna

intelektuální. Kavárna všedního dne i kavárna

tichým čtenářům časopisů a novin, kterých zde

oslav. Kavárna fenomén i kavárna jako vzpomín-

byl skutečně bohatý výběr, od čtvrté hodiny

ka, jejíž sláva bledne v běhu času. To všechno

odpolední se stávala místem hostícím diskuze

i více byla pražská kavárna Union, která se nachá-

nejrůznějších žánrů a večer se měnila

zela v prvním patře rohového domu, při jedné

v divokou vřavu doprovázenou zvuky gramofonu.

z hlavních městských os.

Takzvaná „Unionka“ byla vyhledávanou adresou několika generací podílejících se výrazně

První zmínky o domě na rohu dnešní ulice

na společenském, politickém a především

Národní a Na Perštýně, pocházejí již z roku 1429,

kulturním dění. Poskytovala útočiště mnoha

kdy nedaleko odsud otevírala pražské hradby

umělcům, básníkům, spisovatelům,

Zderezská brána. Později, v roce 1789, byl dům

ale i studentům, dělnické mládeži a sportovcům.

přestavěn podle dobového klasicistního vkusu

Právě tato pestrá škála návštěvnictva vytvářela

architektem Josefem Hegerem, rozšířen

charakteristickou atmosféru kavárny. Ale její

propojením s vedlejší budovou a pojmenován

věhlas je i zásluhou pana vrchního Františka

Braunerův podle politika Dr. Františka Braunera.

Petery, muže na první pohled hrubého,

Ve svých útrobách skrýval Braunerův dům bytové

ale s velkým srdcem, důstojným knírem

prostory, patřila k němu i stáj a přiléhala zahrada.

a hodinkami na řetízku, který s láskou pečoval o všechny hosty kavárny Union bezmála dvacet

Na přelomu století první patro budovy zabydlela

let. S mnohými z nich jej pojila důvěrná známost

kavárna Union. Interiér kavárny tvořilo několik

a věděl, co který z nich rád, což z něj udělalo

menších pokojů, ve kterých nebylo těžké za-

oblíbenou a proslulou osobu ve všech pražských

bloudit. Tyto prostory se návštěvníkům otevíraly

lokálech. Začátek konce života domu i kavárny

dvěma vchody. První byl široký a vedoucí

Union byl již v roce 1923, kdy se začalo jednat

do místnosti vyložené červeným sametem určené

o jejím uzavření, ke kterému došlo teprve z moci -12-


foto: archiv redakce


gestapa začátkem čtyřicátých let. Úplný konec

a Na Perštýně ani památky. V šedesátých letech

přišel v roce 1949, kdy toto místo zrodu a koncen-

byl na jejím místě postaven prosklený ocelový

trace mnoha kulturních tendencí a směrů musel

skelet Domu dětské knihy a duch kavárny Union

ustoupit nově se rozšiřující komunikaci. Dnes již

již přežívá jen ve vzpomínkách pamětníků,

po kavárně Union není na rohu ulice Národní

literárních dílech a skicách místních štamgastů.

-14-


Dnes již po kavárně Union není na rohu ulice Národní a Na Perštýně ani památky.

foto: archiv redakce


Zahraniční zpravodajové Klára Stejskalová (Berlín, Německo)

Jsme kavárna, ne dětské hřiště 60. letech a ne o nějaké disco,“ vysvětluje majitel

Ralf Rüller je přesvědčený,

stroze zařízeného podniku svou filozofii.

že v německé metropoli většina

„Chceme, aby popíjení kávy bylo zážitkem.

kaváren nabízí špatnou kávu.

Povědomí o dobré kávě se vytrácí, všichni pijí

Proto si v Berlíně otevřel kavárnu

kapsle nebo rozpustnou kávu, která chutná kysele

s prodejnou, kam dováží čerstvou

nebo nahořkle,“ dodává. Mnozí mají kávu jako

kávu přímo z afrických nebo

drogu. Ralf mezi takové rozhodně nepatří.

středoamerických plantáží.

Ukazuje mi různá zařízení, která tu prodávají

Jasno má i v tom, v jakém prostředí

na filtrování kávy, a líčí, která kávová zrna jsou

si člověk kávu nejlépe vychutná.

ty nejlepší. Příští týden se chystá na cestu

Na dveřích jeho podniku tak visí

do Afriky, aby zkontroloval sklizeň a domluvil

několik zákazů. Vedle zákazu kouření

se přímo se svými dodavateli. Americká servírka

a vstupu psů je tu i zákaz dětských

mi dává na výběr z aktuální nabídky. Právě teď

kočárků.

tu nabízejí kávu z Keni zvanou Kiawanoruru. V prvním okamžiku chutná jako čaj s příchutí rybízu.

Popíjení kávy má být nerušeným zážitkem

Zákaz vstupu s dětskými kočárky jako reklama

Klidnou až komorní atmosféru v podniku The Barn v módní berlínské čtvrti Prenzlauer Berg

Ralf Rüller si šel krátce vyřídit nějaké obchodní

ruší pouze stroje na mletí a přípravu kávy.

záležitosti a já mezitím popíjím skutečně lahod-

„Lidé si chtějí vypít kávu v klidu, proto tu nehraje

nou kávu. Pozoruji kuželku, která u vchodu

žádná hudba. Nechceme tu ani žádné laptopy,

do kavárny brání vjezdu dětských kočárků.

aby se tu lidi nahlas bavili se svou přítelkyní

Zákaz vstupu pro rodiče s malými dětmi

v Americe. Jde nám o kavárnu jako v 50. nebo

foto: archiv autorky

se postaral Rüllerovi o propagaci,

-16-


kterou by mu nezajistila sebelepší káva z Keni

kde si mohou odpočinout. Jsme takový ostrov

nebo Kolumbie. „Děti k nám mohou, ale musí se

klidu a máme mnoho příznivců,“ dodává

umět chovat. Když jsou v hlasitém období,

kavárník. A komu by se po dětském křiku nebo

mají s nimi rodiče jít na hřiště a nedělat si hřiště

kavárně s hlasitou hudbou stýskalo, může popojít

z kavárny. Jsem přesvědčený, že i na to společnost

jen o pár metrů dál. V Prenzlauer Bergu narazíte

musí brát ohledy,“ vysvětluje Ralf.

na restauraci či kavárnu doslova na každém rohu a je jen na vás, jaké dáte přednost.

Odpor i nadšení Pětačtyřicetiletého kavárníka mnozí v internetových diskuzích označili za Heroda, nesnášenlivého a netolerantního člověka. Na nedostatek zákazníků si ale rozhodně stěžovat nemůže. „Dostalo se nám velké podpory a pochopení i ze strany matek. Říkají, že když mají dítě ve školce, hledají tiché místo,

foto: archiv autorky


Zákulisí z vysílání Radiožurnálu Daniel Kolský, Jaromír Nikl

Člověk musí být připravený na vše pořadech ve studiu‚ to pojedeme znovu,”

Jaromír Nikl pracuje jako vedoucí

vysvětluje. „Jsou prostě situace, které nejdou

přenosového oddělení v Českém

předpokládat a když nastanou, musí nastat

rozhlasu. Vysílání je pro něj proto

improvizace nejhrubšího zrna. Když někdo

často mnohem dobrodržnější než

vykopl a přetrhl kabel, musel jsem deset minut

pro moderátory. Sešel jsem se sním

držet ty dva drátky v ruce, aby nedošlo

v kavárně, kde mi svým klidným

k přerušení vysílání,” vypráví.

tichým hlasem vyprávěl historky ze zákulisí přenosů.

Na to se nezapomíná Krásné zážitky má Jaromír z natáčení v Lánech.

Ti, které neslyšíte

Často se mu totiž stávalo, že po skončení zůstal

Rozhlas netvoří pouze redaktoři a moderátoři.

s tehdejším prezidentem Václavem Havlem sám.

Vysílání by nemohlo probíhat bez celé skupiny

„On vždy pil malé plzničky. Byly to velice zají-

specializovaných techniků. Každý z nich má svou

mavé okamžiky a části rozhovorů, které si člověk

důležitou úlohu, místo a krásné označení

zapamatuje. Vybavuji si, jak během rozhovoru

– spojovatel, mistr zvuku apod. U živých vstupů

říká ‚každý máme svého Boha, to jsou okamžiky,

nebo předtočených reportáží z terénu jsou

které člověku navždy zůstanou,“ popisuje.

to právě oni, kdo musí vždy předem zabezpečit,

Z posledních let jako jeden z nejzajímavějších

aby vše proběhlo, jak má a posluchači si mohli

zážitků byla práce na projektu „90 statečných“.

užít ničím nerušený přenos. Práce je pro techniky

Noční živé vysílání přímo z Václavského náměstí

často srdcová záležitost. Pokud se něco nepodaří,

to byla velká síla a hodně ojedinělý projekt.

hodně je to mrzí.

Ale v rozhlasu se každý den se děje něco nového.

Spolu se týmem se Jaromír podílí na přenosech

Lidé by byli často hodně překvapeni, na jakých

nejvýznaměnjších událostí, které Rozhlas zazna-

malých kabelech celé přenosy běží. Jsou to tenké

menává. „Přímé přenosy jsou neopakovatelné,

kabílky, které vypadají, že to vůbec nemohou

prostě nemůžete říci jako při předtočených

zvládnout. Jaromír vzpomíná na přenos -18-


pro americké rádio, „přenášeli jsme

Jak na konec našeho setkání dodává,

pro metropolitní operu přenos z Prahy

práce technika v rozhlase je skvělá a rozhodně

a americký produkční, když viděl jaké tenké

se nenudíte, protože se každý den děje něco

kabely dodala firma, co zajišťovala datový přenos,

nového. Jaromír Nikl - vedoucí přenosového

jejich produkční nakoupil stovky metrů lepenky

oddělení v Českém rozhlasu.

a všechno oblepil. Po přenosu jsme to pěkně

Zkušenost technika zvuku se projevila i během

dlouho sundavali,“ dodává se smíchem.

naší schůzky. Při nahrávání rozhovoru dokázal

To na co vzpomíná velice rád, je, když osob-

Jaromír Nikl přesně předpovědět, jaké rušivé

nosti jsou stejně lidští a normální, „moc rád

zvuky na záznamu uslyším.

vzpomínám na pana dirigenta Válka, který byl vždy velice profesionální a i s každým technikem se přišel přivítat i rozloučit. Stejně tak třeba Karel Gott, který se s námi vždy přišel do přenosového vozu rozloučit a já je tak vnímám jako velké profesionály.“

foto: archiv Radiožurnálu


Reportáž Jak se peče pro kavárnu?

foto: archiv mamacoffee

foto: archiv mamacoffee


foto: archiv mamacoffee

foto: archiv mamacoffee


Recept s příběhem Hanka Shánělová/Norské vafle

Hanka Shánělová se s námi podělila o recept na tradiční norské vafle. Norsko si zamilovala hned při první návštěvě a pravidelně se tam vrací každé léto a každou zimu. Se svým kamarádem Olavem Olvaerem se seznámila ve vlaku cestou do Prahy první den vysoké školy. Než jí však prozradil svůj recept na vafle, musela si dlouho získávat jeho důvěru. Každá rodina vafle připravuje trochu jinak a svůj recept si pečlivě střeží. Tento dezert oceníte především v zimě, když se promrzlí vrátíte domů. Zkuste si připravit vláčné, nadýchané vafle. Můžete je podávat s vanilkovou omáčkou, zakysanou smetanou a podle chuti přidat zmrzlinu, šlehačku nebo ovoce. Buďte si jistí, že zmizí ze stolu, než stačí vychladnout.

recept: 200 ml smetany ke šlehání

4dl mléka

400 gramů hladké mouky

2 malé lžičky prášku do pečiva

2 vejce

vanilkový cukr

100 g másla

Vyšleháme vejce s vanilkovým cukrem do řidší

sýrem brunost. Pro naši malou Kačenku

pěny, přidáme smetanu, mléko a přidáváme

(má alergii na vaječný bílek a bílkovinu

mouku s práškem do pečiva. Nakonec vmícháme

kravského mléka) používáme variantu s mlékem

rozpuštěné a zchladlé máslo. Pokud je těsto hodně

a se smetanou bez laktózy, jenom se žloutky,

řidké, přidáme mouku. Těsto necháme 30 minut

namísto celých vajíček, rozhodně doporučuji

odležet v ledničce. Pečeme ve středně vyhřátém

použít kypřící prášek s vinným kamenem

vaflovači. Hotové vafle pokládáme na rošt.

a je klidně možné použít i špaldovou mouku,

Podáváme s marmeládou, kysanou smetanou,

ať to máme superzdravé :). Vafle budou stejně

šlehačkou, v Norsku je jedí i se sladkým kozím

moc dobré, buďte bez obav. -22-


Tradiční norské vafle

foto: Hanka Shánělová


Jizerská 50 Daniel Kolský/Celý svět v Jizerských horách

Jizerská 50 test síly a zdatnosti

Memoriál Expedice Peru 70‘

Ujet na lyžích padesát kilometrů

52 závodníků ‒ převážně horolezců z TJ Lokomo-

z Bedřichova přes Jizerské hory

tiva Liberec. O dva roky později soutěžili všichni

a zpět vypadá z tepla a pohodlí

členové československé expedice na nejvyšší horu

kavárny docela jednoduše. V reálu

Peru Huascaran (Expedice Peru 70).

se však jedná o závod, ve kterém

Expedice skončila čtyři měsíce po závodu.

si netrénovaný sportovec může sáh-

Bohužel tragicky. Nejprve po pádu zemřel

nout na dno. Letošní ČEZ Jizerská

nejlepší z lezců Ivan Bortel. O necelé dva týdny

50 musela být pro nedostatek sněhu

později oblast postihlo velmi silné zemětřesení

zrušena. Svou kondici si tak ověřili

a ohromná kamenná lavina pohřbila celou výpra-

jen ti, kdo se rozhodli trasu uběhnout

vu v základním táboře. Od roku 1970 se proto

po svých.

závod koná jako Memoriál Expedice Peru 70.

foto: archiv rodiny Zahradníkových

První závod lyžaři odstartovali v roce 1968. Jeho cílem bylo otestovat svou sílu a zdatnost. Poslední lednovou neděli tohoto roku se sešlo

-24-


foto: archiv rodiny Zahradníkových


Celý svět v Jizerkách Závod během let získal velkou popularitu. Roku 1978 soutěžilo rekordních 7 863 běžkařů. I přes to, že muselo být několik závodů z důvodu nedostatku sněhu zrušeno nebo přesunuto, představuje Jizerská 50 nejznámější a nejoblíbenější český závod dálkového běžeckého lyžování. Od roku 1999 je součástí Worldloppet ‒ série nejvýznamnějších dálkových závodů na všech čtyřech kontinentech, dále také FIS Marathon Cupu a českého seriálu závodů Ski Tour. Jizerská padesátka 2014 Letošní 47. ročník ČEZ Jizerská 50 kvůli špatnému počasí neproběhl, některé doprovodné závody se však přesouvají na pozdější termíny.

foto: archiv rodiny Zahradníkových

Přihlášení získávají slevu na startovné v příštím ročníku. Letos bylo vyprodáno více jak dva měsíce před závodem. Pokud byste chtěli v roce 2015 patřit mezi 4 800 účastníků „padesátky,“ nezapomeňte si zajistit start co nejdříve. Pro více než čtvrtinu závodníků měl být letošní ročník prvním. To platí i pro redaktora Lubomíra Smatanu, který chtěl běžet v rámci svého zimního putování. Za desítky let své existence už závod sesbíral skupinu běžců, kteří startovali na všech ročnících. „Padesátka“ je pro ně srdcovou záležitostí. Patří mezi ně také příbuzní a přátelé zakladatelů. Možná právě oni jsou ti nadšenci, kteří letos trasu i přes nepřízeň počasí projeli či proběhli. Uběhnout padesát kilometrů po svých je možná ještě větší výzva, než je prosvištět na běžkách.


Kávové novinky Odkazy a zdroje

Soutěže v přípravách kávy

Zajímavé odkazy a zdroje: Webové stránky: www.roastmagazine.com (anglicky) dvouměsíčník věnovaný zvýšení kvality a růstu

Znáte zkratku SCAE?

specialty coffee

Skrývá se za ní název Speciality

www.kavarnik.cz (česky)

Coffee Association of Europe.

blog o kávě, kavárnách a souvisejících tématech

Kromě systému vzdělávání je SCAE

www.freshcup.com (anglicky)

pořadatelem také soutěží

vhled do trendů, myšlenek, výrobků, služeb a lidí

pro baristy. Barista je označení

věnujícím se čaji a kávě

pro specialistu, který se v kavárně

www.baristamagazine.com (anglicky)

věnuje především přípravě kval-

magazín pro baristy i milovníky kávy

itní kávy. Z jednotlivých národních

www.piccoloneexistuje.cz projekt věnující

soutěží postupuje vždy jeden barista

se „reinstalaci kávové kultury“

na světovou soutěž World Barista

www.scae.com (anglicky)

Championship. Letošní finále se bude

Speciality Coffee Association of Europe

konat 9.–12. června 2014 v Rimini v Itálii. Soutěží se nejen v přípravě kávy, ale také v dalších disciplínách

Twitter:

jako je degustace kávy (cup tasting),

@Roastmagazine

přípravě kávy s alkoholem (Coffee

magazín nejen o pražení kávy

in Good Spirits), přípravě kávy

@THEBARNBERLIN

v džezvě (ibrik) a nebo kreslení

berlínská pražírna kávy a kavárny

do kávy (latte art).

@timwendelboe skvělý norský pražič kávy

Více o SCAE i soutěžích se dozvíte v příštích

a průkopník specialty coffee

číslech, na webu kavárenských novin

@BARISTAMAGAZINE

(www.kavarenskenoviny.cz) ,

magazín pro baristy i milovníky kávy

anebo na stránkách

@FreshCupMag

www.scae.com (anglicky).

vhled do trendů, myšlenek, výrobků, služeb a lidí věnujícím se čaji a kávě. -27-


Představení jedné z kávových zemí Daniel Kolský/Etiopie

Všechny vůně Etiopie Podle pověsti je Etiopie místem,

Černé zlato

odkud se káva rozšířila do celého

Káva je hlavní vývozní komodita Etiopie.

světa. Její aroma tu cítíte na každém

Do státního rozpočtu přináší více než polovinu

kroku. Téměř ve všech restauracích

příjmů. Není tedy překvapivé, že je v zemi více

nebo bistrech můžete zažít tradiční

než patnáct milionů farmářů. Většina členů jejich

etiopský kávový obřad. Hrdí Etiopané

rodin je závislých právě na příjmech z prodeje

si na svůj národní nápoj najdou vždy

kávy a i proto je někdy označovaná jako „černé

čas. Káva se tu mnohdy pije s cukrem,

zlato“.

často se dochucuje i solí,

Původně káva pravděpodobně pochází z regionu

nebo čerstvým kardamomem.

Kaffa, který leží v jižní části země. Dnes se pěstuje hlavně ve čtyřech unikátních

foto: archiv mamacoffee


foto: archiv mamacoffee


geografických částech Etiopie ‒ Sidamo,

Kadidlo a dědictví UNESCO

Yirgacheffe, Harar a Limu. Etiopská vláda chtěla

Další unikátní místo představuje město Lalibela.

pro tyto regiony získat mezinárodně uznávané

Místní komplex kostelů a klášterů vytesaných

geografické označení, ale musela vést několik let

ve skalách je zařazen do seznamu světového

spory s jedním z největších kávových řetězců,

dědictví UNESCO. Mezi jednotlivými kostely

který se pokusil označení regionů patentovat jako

a kláštery se dá procházet skalními stezkami

názvy pro své kávy. Několikaletý spor v roce 2007

nebo tunely.

skončil dohodou obou stran a uznáním práva

V interiéru kostelů voní v tradičním přítmí

Etiopie na chráněná geografická označení.

kadidlo, svíčky z včelího vosku a v blikajícím

Keře rostou i v nových regionech ‒ například

světle můžete obdivovat ceremoniální zlaté

v severní části země v blízkosti jezera Tana.

a stříbrné kříže, modlitební bubny nebo stovky

Káva ale rozhodně není jediný důvod proč tuto

let staré pergamenové ručně malované knihy,

zemi navštívit.

které se stále denně používají.

Poklady královny ze Sáby

Je libo pivo?

Etiopie má tradiční křesťanskou církev,

Etiopané chovají k České republice vřelý vztah.

pro kterou je typické zajímavé propojení

„Made in Czechoslovakia“ je známé prakticky

starozákonních a novozákonních příběhů spolu

po celé zemi. Češi zanechali v Etiopii charak-

s vlastními mýty. Každý etiopský kostel v sobě

teristickou stopu jedním z našich nejznámějších

obsahuje kopii Archy úmluvy. Etiopané věří,

produktů ‒ pivem.

že originál je ukryt ve městě Axum, kam jej

Dva největší pivovary v zemi totiž vaří skvělé pivo

uložil Menelik I. poté, co jej z Jeruzaléma ukradl

s pomocí českých technologií.

svému otci Šalamounovi. Menelikova matka byla

V současnosti je Etiopie v ČR (a i obráceně)

královna Makeda, známější jako Královna

známá také díky aktivitám společnosti Člověk

ze Sáby. Město Axum je proslulé právě vy-

v tísni, která v zemi dlouhodobě působí. V rámci

kopávkami jejího paláce a nádhernými kamen-

projektu Postavme školu v Africe tady buduje

nými stélami. Ve městě je více než osm set stél,

školy, snaží se vzdělávat učitele, vytvářet zdroje

které dosahují výšky až několika desítek metrů.

pitné vody a podporovat zemědělství.

Po hodině cesty z Axumu do hor dorazíte

Více se o těchto projektech dozvíte na stránkách:

do města Gondar, které bylo hlavním městem

www.clovekvtisni.cz

Etiopie až do konce 19. Století, kdy bylo zpustošeno. Zachoval se však zajímavý hradní komplex a další historické památky.

-30-


foto: archiv mamacoffee


Kavárny v regionech Zuzana Plíšková/Café Placzek

Od neutronů ke kávě Placzek ohromí i červeným lustrem.

A to nejdřív vůbec architekti nevěřili, že do toho

Podíleli se na konstrukci první ato-

půjdeme,“ vzpomíná Jiří Plaček spolupráci

mové bomby, nebo se jako zanícení

s ateliérem RAW. Ve vlastní kavárně chtějí

amatérští vědci přátelili s Johannem

manželé to, co jim jinde jako zákazníkům často

Gregorem Mendelem. Kavárníka

chybělo. Především kvalitní kávu a spolehlivý

byste ale mezi členy brněnského rodu

servis. „Člověk si musí udržet pořád pohled hosta,

Placzků nenašli. Tedy aspoň

a ne se na kavárnu dívat jen zpoza baru. Kávu

do chvíle, než si loni Jiří Plaček splnil

jsme vybírali snad šest týdnů. Nakonec máme

se ženou sen a otevřel v Brně kavárnu

směsi na dvou mlýncích,“ říká spolumajitelka

s neotřelým interiérem.

podniku, která sází i na dezerty vlastní výroby. Zahájit provoz v době, kdy ve velkých městech

„Měsíc před otevřením jsem nespala, po večerech

najdete kavárnu na každém rohu, podle Plačka

to tu šůrovala a v novinách mě pak titulovali jako

nebyl až tak velký risk. „Podnikám přes dvacet let

‚majitelku, která se přišla podívat na otevření

a dokážu odhadnout, kde jsou ještě možnosti.

své kavárny.‘ To mě pobavilo,“ směje se Jiřina

A ty jsou v podstatě všude. Akorát dřív jste

Plačková. S manželem Jiřím už dlouho toužila

otevřeli a čekali, kdo přijde. Dneska na všem

otevřít kavárnu v prvorepublikovém duchu.

musíte pracovat.“

„Původně jsme chtěli koupit funcionalistickou

Placzkovi nejsou tradičním kavárenským, ovšem

Eru, to se ale nepodařilo. Tak jsme hledali jiné

o to významnějším brněnským rodem. Fyzik

řešení,“ vysvětluje Jiří Plaček, jehož Café Placzek

Georg Placzek se například jako zřejmě jediný

sídlí v Minoritské ulici v domě z roku 1928.

občan Československa podílel na vývoji americké

V něm vždy fungovala prodejna textilu

atomové bomby. Druhá světové válka na rodinu

a noví majitelé se tak museli pustit do náročné

židovského původu těžce dolehla. Bratranci otce

rekonstrukce. A vytvořit třeba celé druhé patro.

Jiřího Placzka smrti unikli ve Wintonově vlaku,

Dominantou je výrazný červený lustr procházející

on byl pak jedním z mála dětí, které přežilo

oběma podlažími. „Celou koncepci jsme měnili

koncentrační tábor v Terezíně. „Za první

snad čtyřikrát. Aby byl prostor zajímavější,

republiky Židé chodili do kaváren, sami měli

architekti vymysleli propojení otvorem, který

kavárny. Chtěli jsme se i vzepřít té pohnuté

chtěli něčím ozvláštnit. Navrhli lustr a žena

historii a osudu. Aspoň tím, že kavárnu sami

vymyslela, že by mohl být červený.

založíme,“ dodává majitel Café Placzek. -32-


foto: archiv Jiřiny Plačkové


Příprava kávy doma Kateřina Slováková a Zuzana Černá/Coffee embassy

French press použijte kvalitní kávu

hlídejte teplotu vody

Pro co nejlepší požitek vždy vybírejte zrna čerstvě

Nikdy nepoužívejte vodu vařící, mohla by kávu

pražená. Čím delší doba od pražení uběhla, tím

spálit. Optimální teplota pro přípravu kávy

méně aroma i chuti v kávě zůstane. Zaměřte

je 90‒95 stupňů. Toho docílíte tím, že po dosažení

se také na výběr kávovníku. Nejznámějšími druhy

varu dvě minuty počkáte. Naopak při použití

jsou arabika a robusta. Chuťový rozdíl mezi nimi

vody s teplotou nižší neproběhne extrakce všech

je markantní. V arabikách ucítíte tóny ovoce,

látek a káva bude chuťově plochá.

oříšků a čokolády, zatímco v chuti robusty najdete měřte čas

pouze zemité hořké tóny. Doporučujeme vybírat světleji pražené arabiky, které vám nabídnou

Čím déle je káva v kontaktu s vodou, tím déle

bohatší chuťový profil než ty tmavé.

probíhá extrakce. Do nápoje se tedy vylouhuje víc látek. Po dosažení 4 minut extrakce se začnou

melte si kávu sami

uvolňovat třísloviny, které neudělají dobře

Po namletí kávových zrn se z nich začne rychle

vašemu žaludku.

vytrácet aroma i chuť. Ideální je tedy používat nastavte si hrubost mletí

kávu namletou až těsně před jejím použitím. Řešení představují domácí mlýnky. Existuje

Pro každou z příprav kávy je vhodná jiná hrubost

jich celá řada ‒ od malých ručních až po velké

mletí. U frenchpressu se obvykle používá káva

elektrické. Nejlepší jsou mlýnky s keramickými

velmi hrubě namletá, lze však experimentovat.

kameny, nejhorší ty s tříštivými noži. Kávu totiž

Čím jemnější mletí použijete, tím bude nápoj

spálí. Vyhněte se jim obloukem!

zemitější a hořčí. Hrubší zrnka přinášejí kyselejší a plošší chuť nápoje.

použijte kvalitní vodu kávu si zvažte

Stejnou pozornost, kterou věnujete výběru kávy, věnujte i použité vodě. Ta totiž ovlivní

Ideální extrakce dosáhnete při použití 60‒70

chuť výsledného nápoje stejně jako použitá

gramů kávy na litr vody. S množstvím kávy

kávová zrna. Hlavní je obsah minerálních látek.

můžete experimentovat podobně jako s její

Používejte proto vodu čerstvou,

hrubostí. Čím více kávy použijete, tím bude

ideálně filtrovanou.

káva intenzivnější.

-34-


FRENCH PRESS

čerstvě namletá káva 40g FRENCH PRESS v poměru ke konvici čerstvě n voda horká 95°C v poměru nikdy nepoužívejte přelijte ji včas voda hor na půl litrovou vodu vařící FRENCH PRESS Vždy po stlačení pístu se sítkem celý kávový nápoj ihned slijte do šálků či konvice. Tím přerušíte nikdy nep konviciextrakci čerstvě namlet vodu vaří a do nápoje se nebude již nic dál louhovat. Nemusíte se řídit všemi našimi doporučeními.Vyzkoušejte třeba v poměru ke ko

ou

ESS

2.

voda horká 95°

půlvychutnali. litrovou jen některé z nich a sledujte, co se bude s chutí vaší kávy dít. Důležité je, abyste si ji na vždy FRENCH PRESS FRENCH PRESS nikdy nepoužív konvici čerstvě namletá káva 40g Kávu zalijte po zobáček horkou vodou čerstvě namletá káva 40g v poměru ke konvici voda horká 95°C na půl litrovou nikdy nepoužívejte konvici na na půl půl litrovou litrovou vodu vařící konvici konvici na půl litrovou konvici

1.

vařící v poměru vodu ke konvici voda horká 95°C na půl litrovou nikdy nepoužívejte konvici Kávu zalijte čerstvě káva čerstvě namletá namletá Nasypejte káva 40g 40g kávu do konvice vodu vařící vv poměru poměru ke ke konvici konvici voda voda horká horká 95°C 95°C čerstvě namletá káva 40g nikdy nikdy nepoužívejte nepoužívejte Nasypejte kávu do konvice Kávu zalijte po zob vodu vařící vodu vařící v poměru ke konvici voda horká 95°C nepoužívejte Nasypejte kávunikdy do konvice Kávu zalijte po zobáček horko vodu vařící

1.

2.

1.

2.

2.

2. Kávu zalijte po zobáček horkou vodou kávu do konvice horkou vodou 1. 2. Nasypejte Kávu zalijte zalijte po po zobáček horkou vodou horkou vodou 1.1.Nasypejte 2. Kávu Nasypejtekávu kávudo dokonvice konvice 2.zobáček Kávu zalijte po zobáček

do konvice

5.

te, dne nvičky

Počkejte 1 minutu počkejte 3.3.Počkejte 3 minuty 3 minuty

3. 6.

4.

počkejte 3 minuty

Stlačte píst a kávu hned přelijte počkejte do hrnků 3 minuty nebo jiné nádoby Počkejte 1 minutu promíchejte, Počkejte 1 minutu káva si sedne počkejte promíchejte, počkejte promíchejte, na dno konvičky 33 minuty káva minuty káva si si sedne sedne na na dno dno konvičky konvičky

3. 3.

5. 5. 4. 4.

3.

6. Stlačte píst a kávu hned přelijte 6. do Stlačte hrnků píst a kávu

4.

5.

Stlačte Stlačte píst píst aa kávu kávu hned hned přelijte přelijte do do hrnků hrnků nebo nebo jiné jiné nádoby nádoby

COFFEE EMBASSY

5. 5.

Počk

6.

Počkejte 1 minu

6.

6.

6. 6.

-35-

promíchejte, káva si sedne na dno konvičky

promíchejte, káva si sedne na dno konvičky

promíchejte, káva si sedne promíchejte, sedne nakáva dno sikonvičky na dno konvičky Počkejte Počkejte 11 minutu minutu

4. 5. 5.

nebo hned do hrnků jinépřelijte nádoby nebo jiné nádoby

4.

4.

Stlač a káv do h Stlačte pístnebo

a kávu hned pře do hrnků nebo jiné nádo


www.kavarenskenoviny.cz


Kavarenské noviny 01