Page 1

Ukázka knihy - Jak dostat od života, co chceme. Katarína Zacharová.

Zakupte si knihu již v předprodeji. Prvních 200 zákazníků získá 3 BONUSY v hodnotě 300 Kč ZDARMA ! www.akodostatodzivotacochceme.sk/ceska-verze-knihy

1


Ukázka knihy - Jak dostat od života, co chceme. Katarína Zacharová.

OBSAH JÁ 1. Hledat správný směr znamená ho i ztratit 2. Odvaha, nebo strach 3. Strach živí lidské ego 4. Žijeme to, co si myslíme 5. Duše k nám promlouvá přes pocity LÁSKA 6. Láska je základ života 7. Každý útok je voláním po lásce 8. Sami sebe poznáme, až když skutečně milujeme 9. Odloučení jsou nové začátky 10. Sebevědomí je láska, kterou dávame sami sobě VZTAHY 11. Smysl vztahu spočívá v sebepoznání 12. Naše vztahy jsou odrazem vztahu, který máme sami se sebou 13. Žádné setkání není náhodné 14. Zdravé vztahy stojí na pěti pilířích TĚLO A ZDRAVÍ 15. Nejsme to, co vidíme v zrcadle 16. Jak o svém těle smýšlíme, tak vypadá 17. Ve zdravém těle bdí šťastný duch PRÁCE A KARIÉRA 18. Rozvoj naší osobnosti pokračuje povoláním 19. Nestravme svůj život čekáním, ukažme se! 20. Naše jedinečnost spočívá v talentu 21. Miluj. Věř. Měj odvahu. A nikdy se nevzdávej. SPIRITUALITA 22. Intuice je náš nejsilnější smysl 23. Nejvíce slyšíme v úplném tichu 24. Jsme spojení těla, mysli a duše 25. Na úrovni duše jsme všichni jedno ŽIVOT 26. V jednoduchosti je krása 27. Štěstí je naše volba 28. Každá změna vede k lepšímu 29. Pět principů kvality života 30. Žijeme, abychom zářili Ukázka knihy obsahuje jednu kapitolu z každé části, celkově je jejich sedm, které jsou vyznačeny tučně v obsahu.

Zakupte si knihu již v předprodeji. Prvních 200 zákazníků získá 3 BONUSY v hodnotě 300 Kč ZDARMA ! www.akodostatodzivotacochceme.sk/ceska-verze-knihy

2


Ukázka knihy - Jak dostat od života, co chceme. Katarína Zacharová.

PŘEDMLUVA Přiznám se, nevěřím na náhody. Knihu Jak dostat od života, co chceme jste si vybrali z určitého důvodu, který je vám buď zcela jasný, nebo ho neznáte. Je možné, že hledáte odpovědi na otázky a na nespokojenost, kterou v sobě nosíte. Pravděpodobně procházíte změnou, řešíte dilema nebo problém, ztratili jste směr, nebo jen toužíte pomoci někomu blízkému. Možná se vám zalíbila obálka knihy nebo její název. Případně vám ji doporučila vaše kamarádka nebo manžel, nebo jste ji snad náhodně shodili z police v knihkupectví a vracíte ji zpátky. Knihy, filmy, lidé, rozhovory, písně, setkání, pády, vzestupy i lásky v našem životě mají svůj význam a většinou až později pochopíme jejich přínos. Nedějí se však náhodou. Uplynuly už více než dva roky, co jsem napsala tuto knihu. Psala jsem ji v Kuala Lumpuru v Malajsii, která se před čtyřmi lety stala mým druhým domovem. Díky této zemi, lidem, které jsem poznala, díky práci, osobnímu rozvoji a lásce začala má osobní proměna, vykročila jsem na novou cestu poznávání sebe sama a můj život se začal výrazně měnit k lepšímu. Všechny mé zkušenosti, zážitky, setkání s lidmi, poznávání nových životních filosofií i moje probouzení k životu byly podnětem k napsání mé první knihy Jak dostat od života, co chceme. Chtěla jsem se podělit o to, co tak pozitivně změnilo můj vlastní život. Cílem knihy proto je inspirovat vás, pomoci vám najít směr a podpořit vás při uskutečnění pozitivní změny ve všech oblastech vašeho života. Knihu jsem proto napsala tak, abyste ji mohli číst jako celek, ale i po částech nebo vybraných kapitolách. Má třicet kapitol, inspirujících myšlenek, rozdělených do sedmi částí, oblastí našeho života. Před rokem a půl vyšlo první vydání této knihy v nákladu 3000 výtisků ve slovenštině. Když jsem se rozhodla vydat knihu vlastním nákladem, říkali mi, že takový náklad je na nového autora a novou knihu odvážný. Znamenalo to pro mě poznat, zkoordinovat a uskutečnit celý proces vydání knihy od editace, jazykové korektury, zalomení textu přes vytvoření obalu a ceny, registrace kódu ISBN, tisku až po distribuci. Bez váhání jsem se do toho pustila, protože jsem cítila a věřila, že tak jako pomohlo mě, dokáže poselství této knihy pomoci, podpořit a předat inspiraci také jiným lidem. Nevěděla jsem, jak budou čtenáři na moji knihu reagovat, bylo to riziko, jen jsem intuitivně věděla, že ji vydat musím, a dnes díky vám všem vím, že jsem se rozhodla správně. V září roku 2012 jsem dala vytisknout druhé vydání knihy. Došlo k tomu proto, že stále máte zájem ji číst, což je pro mě jako autorku to největší ocenění a dodává mi to pocit upřímného a hlubokého naplnění. Uvědomila jsem si dokonce, že já sama se ke knize vracím a znovu si ji čtu. Některé kapitoly mi připomínají důležité pravdy, na něž v rutině každodenního života zapomínám. Uvědomím si, že i já si potřebuji osvěžit paměť. Zajímavé je, že při čtení se necítím jako autor, ale jako čtenář. Právě držíte v rukou první české vydání knihy. Díky e–mailům od čtenářů a jejich ohlasům vím a raduji se z toho, že kniha se čte lehce, dodává osvobozující pocit, výstižně pojmenovává důležité životní pravdy a nabízí inspiraci, jak se v životě pohnout dál kupředu. Čtenáři píší, že při čtení knihy mnoho myšlenek intuitivně tušili a jako by si pouze „oprášili“ paměť a „srovnali“ hodnoty. Při čtení knihy se vám může zdát, že některé myšlenky se opakují. Jedna navazuje na druhou a jsou tak navzájem propojeny. Je rovněž třeba některé myšlenky, názory nebo texty číst vícekrát, abychom se jim skutečně otevřeli a ocenili je. Zakupte si knihu již v předprodeji. Prvních 200 zákazníků získá 3 BONUSY v hodnotě 300 Kč ZDARMA ! www.akodostatodzivotacochceme.sk/ceska-verze-knihy

3


Ukázka knihy - Jak dostat od života, co chceme. Katarína Zacharová.

Všechno už totiž bylo jednou řečeno. Každý z nás to jen říká jiným způsobem, v jiném jazyce, v jiném čase a na novém místě. Ani v této knize vám neřeknu nic, co byste vy sami nemohli vědět nebo intuitivně vytušit. Avšak mnohokrát ve shonu povinností, každodenních výzev a životní rutiny prostě zapomeneme. Ocitneme se v situaci, kdy potřebujeme pomoc, nestranný a zcela nový úhel pohledu. Doufám tedy, že kniha Jak dostat od života, co chceme bude vaší inspirací a probuzením a připomene vám, kdo jste a po čem toužíte. Katarína Zacharová, autorka knihy

první část

JA 2. Odvaha, nebo strach Vzpomínáte si na moment, kdy jste něco moc chtěli, ale neudělali jste to? Chtěli jste někam jít, ale nešli jste? Toužili jste po změně, ale neuskutečnili jste ji? Chtěli jste někoho oslovit, ale nesebrali jste odvahu? Víte, proč jste to neudělali? Měli jste strach! Každý z nás velmi dobře ví, co to je bát se a mít strach. Někdo žije nevědomky se strachem i celý život. Bojíme se o své blízké. Bojíme se o sebe, o svou existenci. Obáváme se utrpení. Bojíme se nesplněných snů a plánů. Prostě se bojíme a máme strach, že věci nebudou a nestanou se tak, jak si to vysníváme. Mnozí z nás si na základě představ jiných a toho, co stanoví společnost, vytvářejí iluzi o životě. Udělají si plán na celý život. Když se náhodou něco nesplní, jsou ztracení a zmatení. Strachují se, aby o svou iluzi nepřišli. Nejsou schopni následovat svůj vnitřní hlas a sebrat odvahu změnit směřování. Strach je náš přístup k životu, úhel pohledu na zkušenosti, okolnosti a na události, které se v něm odehrávají. Je rovněž výsledkem naší vnitřní nejistoty z toho, jak se bude život vyvíjet a co se s námi stane. Strach ze změny současného stavu, který známe a zvykli jsme si na něj. Strach pociťujeme z různých příčin. Je možné, že jsme takový přístup k životu odpozorovali ve své rodině a osvojili si ho. Někteří z nás se bojí, protože nemají dostatek důvěry v sebe a ve své schopnosti. Strach je rovněž představa nežádoucího následku či výsledku, který by mohl nastat, pokud bychom selhali. Strach ze ztráty někoho, koho milujeme, je vlastně naším strachem ze samoty. Strach vždycky poukazuje na to, co nechceme, aby se stalo.

Zakupte si knihu již v předprodeji. Prvních 200 zákazníků získá 3 BONUSY v hodnotě 300 Kč ZDARMA ! www.akodostatodzivotacochceme.sk/ceska-verze-knihy

4


Ukázka knihy - Jak dostat od života, co chceme. Katarína Zacharová. Strach je největší brzda v našem životě Při každé malé-velké změně anebo krůčku vpřed, který chceme v životě udělat, cítíme strach. Strach se nikdy úplně z našeho života nevytratí. Otázkou je, zda mu dovolíme, aby nás v rozhodujících momentech zastavil. Neustále se buď vědomě, nebo podvědomě rozhodujeme o běžných každodenních věcech. O tom, zda si oblékneme kalhoty, nebo sukni. Budeme pít čaj, nebo kávu. Necháme si zkazit náladu, nebo se přes nepříjemnost přeneseme. Až po větší životní rozhodnutí o tom, zda chceme s někým setrvat ve vztahu, jestli změníme práci, postavíme se za svá práva nebo zda ochráníme slabšího. Každému našemu slovu, kroku a činu předcházejí rozhodnutí, která vycházejí buď z odvahy, nebo ze strachu. Mít odvahu znamená udělat něco úplně jinak, než jsme byli zvyklí. Znamená to nabrat i nové směřování. Posouvat osobní hranice. Hájit své sny a ideály. Odvážní jsme tehdy, když se i přes nepříznivé okolnosti, nepřejícné lidi, nedostatek podpory či pochopení rozhodneme realizovat své sny a cíle. Jednáme a chováme se v souladu s našimi hodnotami a vybíráme si to, co podpoří náš osobní rozvoj. Jestliže se rozhodujeme ze strachu, cítíme se častokrát jako oběť. Vymlouváme se na nedostatek příležitostí a podpory. Následujeme volby a přání jiných lidí, protože naše vlastní volba nás tak docela neuspokojuje. Lidé, jejichž jednání a rozhodování je motivováno strachem, často říkají, jak by bývali mohli něco udělat nebo dokázat, ale neměli k tomu prostředky. Žijí život, který je naplno neuspokojuje, nepřináší jim radost a zadostiučinění. Tito lidé se pohybují v takzvané komfortní zóně, která je udržuje v určité jistotě, že se náhodou nezraní či nezklamou. Stejně tak jako nám nabízí ochranu, staví nám tato zóna rovněž omezení. Horolezci jsou jedním z nejlepších příkladů ukazujících, že strach nás spíš zabije než dostane do vytouženého cíle. Když horolezci lezou na vysoké několikatisícovky, svůj strach vždycky nechávají na základně. Když horolezec visí na útesu, odkud není cesty zpět, nedá se ani zastavit, pouze jít vpřed k cíli, nemůže si dovolit bát se. Ztrácel by tím vzácnou energii, kterou potřebuje investovat do fyzického vypětí. Potřebuje se soustředit na každý krok, aby přežil. Myšlenky strachu nahradí myšlenkami na lidi, kteří jsou mu drazí a čekají na něj. Horolezci v těch nejtěžších chvílích myslí na své rodiny a partnery. To jim vždycky dodá odvahu jít dál. I když je horolezectví extrémním příkladem, je skutečnou paralelou života samého. Také v životě má každý z nás svoje cíle – vrcholy, jichž chce dosáhnout. Strach však není emocí, která by nám pomohla rychleji se k nim dostat a naplnit je. S každou naší novou volbou přichází i riziko, že se spálíme. Můžeme padnout, protože se to nepodaří. Neznamená to však, že se máme nechat odradit. Každá šance na pozitivní změnu a zlepšení přináší také určité riziko doprovázené naším strachem. Není lepší raději spadnout, poranit se či selhat, než to ani nezkusit? Nepřiblížit se ke svým snům a nedat životu smysl? Není lepší udělat chybu, než strávit život litováním, že jsme pro své cíle a sny neudělali nic? Každá rána a zklamání se jednou zahojí. Pravdivý je výrok, že co nás nezabije, to nás skutečně jen posílí. Mnohem těžší je vyrovnat se s vědomím, že jsme se ani nepokusili pro uskutečnění svých snů udělat všechno, co je v našich silách.

Zakupte si knihu již v předprodeji. Prvních 200 zákazníků získá 3 BONUSY v hodnotě 300 Kč ZDARMA ! www.akodostatodzivotacochceme.sk/ceska-verze-knihy

5


Ukázka knihy - Jak dostat od života, co chceme. Katarína Zacharová. Nejhorší strach je ten, který si sami nepřiznáme Zažili jste už, že se váš největší strach stal skutečností? Mám kamarádku, které se rozpadlo manželství. Čelí omezením své kultury. Oprašuje své sny a naděje. Hledá cestu, jak si znovu najít a vytvořit vztah k sobě samé. Věta, kterou mi řekla, mi zůstala v paměti: „Všechny moje největší strachy se staly skutečností, všechny do jednoho.” Byly to obavy, strachy, o kterých nikdy nemluvila, protože se bála je i jenom vyslovit. Byly ukryté hluboko v jejím nitru a podvědomě ji trápily. Čím méně o nich hovořila, tím více narůstaly. Protože se jim nepostavila čelem, stávaly se silnějšími. Věnovala jim více podvědomých myšlenek a energie, než tomu, co si nejvíc přála. Až se všechny staly skutečností. Mnohokrát o strachu nedokážeme mluvit, protože se stydíme. Cítíme pocit viny. Bojíme se, že nenaplníme očekávání nebo že nás někdo přestane mít rád. Bojíme se, že přiznání strachu nás oslabí. Ubere nám ze sebevědomí. Ale hlavně se obáváme, že se stane skutečností. Opak je však pravdou. Náš skrytý strach se mění ve velký magnet. Čím méně si strach přiznáme, tím více narůstá a my přitahujeme nechtěný výsledek do svého života. Vyslovením a popsáním strachu ho uvolňujeme. Přiznáním pravdy dokážeme strach uvidět a zbavit se ho. Postupně pocítíme úlevu. Jakoby nám z prsou spadl jeden těžký balvan. Život se stává jasnějším a hezčím. A znovu se více přiblížíme tomu, co si skutečně přejeme.

Vždycky máte volbu: odvaha, nebo strach Neustále děláme rozhodnutí. To, kde se právě teď v životě nacházíme, je výsledkem rozhodnutí, která jsme učinili v minulosti. Častokrát si ani neuvědomujeme, že neustále děláme volby. Jsou podvědomé, založené na obvyklém principu chování. Jsme-li nespokojeni, chceme být v životě někde jinde, než se právě nalézáme, vidíme více překážek než příležitostí, musíme začít dělat jiná rozhodnutí. Chceme-li ve svém životě vidět pokrok, cítit radost a překonávat svá osobní omezení, musíme najít více odvahy a nenechat se odradit strachem. V životě se neustále budeme setkávat s různými výzvami nebo překážkami. Podstatné je, jak k těmto událostem budeme přistupovat. Buď se jich zalekneme, nebo se odvážíme a vykročíme vpřed. Největším omezením nejsou podmínky, lidé, okolnosti či rodina, ale jsme to my sami. Nejtěžší je přemoci sebe sama. Vždycky máme na výběr. Buď se rozhodneme na základě odvahy, nebo strachu. Důkazem správné volby nám bude kvalita našeho života, spokojenost, osobní naplnění a růst. Přístupy jsou naší svobodnou volbou. Strach znamená neudělat rozhodnutí, a tím ho vlastně i udělat. Případně nechat za vás rozhodnout jiné lidi. Odvaha znamená přijmout i riziko. Udělat rázné rozhodnutí, které nás nasměruje k našim cílům a snům.

CVIČENÍ: Vyrovnejte se svým strachem a nahraďte ho odvahou Nabídnu vám několik kroků, jak se vyrovnat se svým strachem, které mně osobně pomohly. 1. Zjistěte a uvědomte si, co je váš největší strach Zakupte si knihu již v předprodeji. Prvních 200 zákazníků získá 3 BONUSY v hodnotě 300 Kč ZDARMA ! www.akodostatodzivotacochceme.sk/ceska-verze-knihy

6


Ukázka knihy - Jak dostat od života, co chceme. Katarína Zacharová. Uvolněte se, zhluboka se nadechněte a položte si otázku: „Čeho se nejvíc bojím?” nebo „Co je můj největší strach?” Buďte klidní a odpověď přijde sama, případně přijde později ve formě určitého uvědomění. Je však možné, že svůj strach už velmi dobře znáte. První krok je: uvědomovat si svůj strach, popsat a identifikovat ho. 2. Pochopte a přijměte svůj strach Je důležité pochopit, proč se toho tolik bojíte. Pochopit souvislosti a spojitosti, případně si popovídat s lidmi, kteří jsou součástí vašeho strachu. Netajte sami před sebou žádná fakta a informace a buďte k sobě upřímní. Připusťte, že strach máte, nedělejte si výčitky, nestyďte se, nemáte proč se cítit vinni. Jednoduše přijměte strach jako svoji součást a příležitost, jak se v životě více uvolnit a osvobodit od omezení. Každý z nás se něčeho bojí, proto v tom nejste sami. Nikdo nemá právo vás soudit ani odsuzovat. 3. Vyslovte svůj strach nahlas Klíčové je vyslovit strach ve správnou chvíli, sdělit ho někomu, komu důvěřujete. Pokud se váš strach týká nějaké osoby, povězte o něm nejprve této osobě. Když svůj strach nahlas vyslovíte, vzdáte se ho tím a přestane mít takovou důležitost. Vyslovujte ho, dokud nebudete cítit, že už není vaší součástí, ale pouze něčím, co se jakoby událo v minulosti. Svůj strach vyslovte a podělte se o něj ve chvíli, kdy budete připraveni, a zejména s osobou, které důvěřujete. Nejtěžší je dokázat promluvit, najít správná slova a nahlas to říci. Nadechněte se, povězte to a uvidíte, jak moc se vám uleví, spadne vám kámen ze srdce a budete se cítit lehčeji. 4. Nahraďte strach odvahou Když vyslovíte strach, zůstane ve vás jakoby určité prázdné místo. To je zcela v pořádku, vždyť strach tam byl poměrně dlouho usazen. Důležité je nahradit ho nějakou novou, pozitivní myšlenkou, která je motivována odvahou a je zaměřena na to, co si přejete, nikoli na to, co si nepřejete. Doporučuji vám napsat si svůj strach na kus papíru a potom ho spálit, neboť taková vizuální demonstrace znásobí a mentálně podpoří zničení vašeho strachu. Potom si vezměte jiný kus papíru a napište na něj to, co si skutečně přejete – vaši novou pozitivní myšlenku Vytvořte si ujištění (afirmaci), které vás ve vaší slabé chvíli nasměruje zpět na správnou cestu. Můžete si je nahlas každý den přečíst, dokud se s ním skutečně neztotožníte. Vaše afirmace by měla být upřímná, měla by vycházet ze srdce, abyste jí dokázali uvěřit. Měla by se také zaměřovat na to, co skutečně chcete, nikoli na to, co nechcete nebo čemu se případně chcete vyhnout.

Zakupte si knihu již v předprodeji. Prvních 200 zákazníků získá 3 BONUSY v hodnotě 300 Kč ZDARMA ! www.akodostatodzivotacochceme.sk/ceska-verze-knihy

7


Ukázka knihy - Jak dostat od života, co chceme. Katarína Zacharová. druhá část

Láska 8. Sami sebe poznáme, až když skutečně milujeme „Ať potkáte kohokoli, pamatujte si, že je to nekonečně vzácné setkání. Tak jak uvidíte toho druhého, tak uvidíte sami sebe. Tak jak budete jednat s ním, tak budete jednat i sami se sebou. Tak jak budete smýšlet o něm, budete smýšlet i sami o sobě. Nikdy na to nezapomeňte, protože v tom druhém buď sami sebe najdete, nebo se ztratíte.” Slova autorky Marianne Williamson nabízejí nádhernou pravdu o tom, jak toho druhého ve vztahu učíme buď lásce, nebo strachu. A učit znamená předvádět. Když jsem poprvé četla tento citát, ve skutečnosti jsem ho nechápala. Teprve po několika přečteních jsem pochopila podstatu. Uvědomila jsem si, že každý partner je nám zrcadlem, ve kterém se vidíme přesně takoví, jací jsme. V  něm uvidíme to, co jsme nikdy předtím nezpozorovali. Naše nejtemnější stránky, neduhy, nesrovnalosti, ale i naše skutečné Já, naše nejšlechetnější a nejvzácnější charakterové rysy. Skutečná a upřímná láska je neomezená a nesobecká. Buď ve vztahu milujeme, nebo se bojíme, není možné cítit obě emoce najednou. Jestliže se bojíme, pak se do našeho vztahu vkrádá žárlivost, závislost, omezování nebo ponižování. Když se bojíme, bráníme se nebo útočíme. Naše ego se stává silnějším a brání nás, vytváří rozdíly a separaci mezi námi a tím druhým. Ztrácíme se v samotě. Naše srdce před tím druhým uzavíráme, až přestaneme osobně růst.

Láska je jediný způsob, jak se můžeme emocionálně vyléčit Smyslem vztahu je osobně růst, a to nejprve tím, že vyléčíme rány, které v sobě máme. Sami sebe poznáme nejlépe pouze tehdy, když skutečně milujeme, protože tehdy se přestáváme bránit a skrývat se za svoje ego. Odhodíme všechnu pýchu a otevřeme své srdce tomu druhému. Když milujeme, dáváme lásku. S láskou na toho druhého myslíme. Postupně začneme hojit svoje vlastní rány a poznávat, kým skutečně jsme. Rány a omezení, které byly způsobeny nedokonalostmi světa a lidmi kolem nás, kteří v  ně uvěřili. Podepsala se na tom naše výchova, naše vztahy, životní podmínky, zkušenosti, přístup k životu, který jsme si osvojili, a mnoho dalších okolností. Ve vztahu nás partner uvidí přesně takové, jací jsme. V dobrých, ale i ve špatných dnech. Ve vztahu čelíme situacím, okolnostem a rozhodnutím, které se nevyskytnou, nebudou tak silné a intenzivní v žádném jiném než romantickém vztahu. A to proto, že naše srdce je otevřené. Všechny zdi a obrany, které jsme si podvědomě vůči intimitě a blízkosti druhého člověka budovali, se ztratí. Když se zbavíme i posledního strachu, který jsme v sobě nosili, začneme konečně naplno milovat. Nebráníme lásce, aby si našla svou cestu a směr. Necháváme ji sebou svobodně proudit, a tehdy nás léčí. Zakupte si knihu již v předprodeji. Prvních 200 zákazníků získá 3 BONUSY v hodnotě 300 Kč ZDARMA ! www.akodostatodzivotacochceme.sk/ceska-verze-knihy

8


Ukázka knihy - Jak dostat od života, co chceme. Katarína Zacharová. Nikdo nás nedokáže více iritovat, rozzlobit a zranit než člověk, kterého skutečně upřímně milujeme. Zraní nás, i když to nechce. Zasáhne naše staré skryté rány, které jsme neviděli nebo vidět nechtěli. A tím, že je zasáhne, ukáže nám na ně a pomůže je vyléčit. Záleží jenom na nás, co uděláme, když sami sebe a své Já uvidíme se všemi našimi problémy, neduhy a chybami. Buď se zalekneme, nebo se odvážíme a dovolíme tomu druhému, aby nám pomohl tím, že nás bude milovat.

Vztah je nejintenzivnější škola osobního rozvoje Teprve když upřímně milujeme a otevřeme svoje srdce dokořán, zač­neme skutečně žít a najdeme sami sebe. Ať už ve chvílích štěstí, nebo utrpení. Jisté však je, že se poznáme i z takové stránky, kterou jsme nikdy předtím neznali. Objevíme životní dimenze, o nichž jsme neměli ani tušení. Láska je nejkrásnější emoce, která existuje. Své skutečné Já odhalíme, teprve když své srdce otevřeme někomu jinému. Dovolíme, aby s námi splynul, dotkl se nás, a tím i naší duše. Láska je takový budíček do života. Je krásná, protože nám pomáhá být, žít, dýchat a kvést do krásy. Všechno, co bylo předtím, se zdá jenom šedivým snem a čekáním na probuzení. Předtím jsme si neuvědomovali přítomnost lásky, protože naše srdce bylo pokryté ochranným obalem. Dokud do našeho života nevstoupí někdo, kdo nám svou láskou pomůže otevřít naše uzavřené srdce. Náhle všechna ta energie začne proudit tak, že někdy ani nevíme, jak ji zvládnout. Když se odvážíme přijmout a naplno, beze strachu se odevzdat tomu druhému, pomůžeme mu udělat to samé. Nikoho skutečně nepochopíme, dokud ho nebudeme milovat bez omezení. Naplno se naučíme odpouštět, až když budeme opravdu milovat. Láska totiž zničí všechny naše osobní stěny, které si okolo sebe budujeme, aby nám nikdo neublížil. Láska jediným dechem „odfoukne” naše ego, naši pýchu a zatrpklost. A my se ocitneme jakoby nazí, připravení konečně se otevřít tomuto světu a něco se o sobě naučit. Jsme připraveni zjistit, kým jsme, a osobně vyrůst. A tak se lidé navzájem milují. Láska neexistuje, aniž bychom ji měli a cítili sami v sobě. Buď necháme svoje srdce otevřené, nebo se uzavřeme. Bolest, kterou při lásce pocítíme, je bezvýznamná v porovnání s  tím, co dokážeme s  láskou prožít. Zázračným způsobem je energie lásky vždycky silnější a intenzivnější, když je v  našem životě ta druhá, spřízněná osoba. Láska je jako voda v řece, vždycky si najde svou cestu. Může téci klidně, pomalu, ale i dravě a rychle. Když se pokusíme zatarasit jí cestu, buď nás její voda úplně zaplaví, nebo se proud zmírní a najde si jiný směr. Voda a stejně tak ani láska nikdy nezmizí. Je to živel. Naše základní potřeba k přežití. Buď s ní budeme plout, nebo se v ní topit. Buď ji budeme brát jako přítele, který nás chce posunout dál a umožnit nám přežít, nebo se rozhodneme ji odmítat a trpět. Když se rozhodneme plout, nic už nikdy nebude stejné.

Zakupte si knihu již v předprodeji. Prvních 200 zákazníků získá 3 BONUSY v hodnotě 300 Kč ZDARMA ! www.akodostatodzivotacochceme.sk/ceska-verze-knihy

9


Ukázka knihy - Jak dostat od života, co chceme. Katarína Zacharová. třetí část

Vztahy 12. Naše vztahy jsou odrazem vztahu, který máme sami se sebou Proč neustále přitahujeme stejné partnery se stejnými vlastnostmi? Naše vztahy ztroskotávají ze stejného důvodu nebo se v nich neustále setkáváme se stejným problémem. Neumíme nalézt klid a harmonii. Příčinou není vztah nebo partner či kamarád, je to námi. Každý náš vztah se odvíjí od vztahu, který máme sami se sebou. Všechny naše vnitřní problémy, jako jsou neklid, frustrace, nespokojenost, poranění, se zrcadlí v našem vztahu. Jiní lidé se k nám budou chovat tak, jak my sami budeme se sebou zacházet. Lidé nám projeví tolik respektu, kolik ho projevíme sami sobě. Právě jenom tolik lásky, kolik umíme věnovat sobě, dokážeme dát i jiným. Kolik pochopení máme pro sebe a svoje chyby, v  takové míře budeme chápaví i k „přešlapům” jiných lidí. Jaké nároky máme sami na sebe, takové nároky budeme mít na své partnery. A jak si vážíme sami sebe, tak si nás budou vážit i ti druzí. Co dáváme sami sobě, dáváme přímo úměrně také jiným. A přesně to zas dostáváme od nich nazpět. Jestliže toužíme mít pěkné a harmonické vztahy, nepomůže nám obviňování toho druhého, hledání stále nových vztahů nebo výměny přátel. Druhého člověka změnit nedokážeme, touto cestou vztahy nezlepšíme. Klíčem je vždy pouze naše osobní proměna. Musíme začít intenzivněji vnímat sebe sama a to, jak se k sobě chováme. Jsme jako velké klubko energie. Jestliže vibrujeme smutkem, strachem a nespokojeností, odrazí se to v našem vztahu. Sebepodceňováním, nízkou sebedůvěrou či sebeláskou můžeme přitáhnout partnera, který bude vysílat stejné vibrace jako my a jenom vystupňuje naše vnitřní rozpoložení. Což může být velmi bolestivé, ale i užitečné. Poskytne nám pravdivý pohled na nás samotné. A když si uvědomíme svoji účast a podíl na svých vztazích, podaří se nám to zvrátit, změnit svoje vibrace a přitahovat jiné lidi. Nikdo jiný to za nás neudělá, může nám jenom pomoci. Dokážeme to pouze my, když si to uvědomíme a laskavým způsobem si dovolíme to změnit.

Chceme-li něco mít, musíme to nejprve dát Častokrát končíme v začarovaném kruhu čekání na spasitele či zachránce. Na někoho, kdo vstoupí do našeho života a kouzelným proutkem ho úplně změní. Vyléčí nás, zlepší náš vztah nebo okolnosti. Nikdo takový se však jen tak hned neobjeví. Pomoc ovšem přijít může, jestliže si uvědomíme svou osobní odpovědnost za svůj život a uděláme první krok. Nikdo jiný nám bohužel nedokáže dát to, co sami sobě dát neumíme. Když dáváme něco jiným, dáváme to ve stejné chvíli i sami sobě. Máme-li někoho skutečně milovat, musíme nejprve upřímně milovat sami sebe. Láska, kterou cítíme k někomu jinému, se rodí v nás. Jestliže chceme, aby nás někdo měl rád, dejme mu lásku. Chceme-li být chápáni a akceptováni, projevme pochopení a přijetí jiným lidem, takovým, jací jsou. Pokud se chceme Zakupte si knihu již v předprodeji. Prvních 200 zákazníků získá 3 BONUSY v hodnotě 300 Kč ZDARMA ! www.akodostatodzivotacochceme.sk/ceska-verze-knihy

10


Ukázka knihy - Jak dostat od života, co chceme. Katarína Zacharová. cítit svobodní, dejme svobodu jiným. Přejeme-li si být úspěšní, dopřejme úspěch i jiným a pomozme jim ho dosáhnout. Chceme-li mít dostatek peněz, dejme z nich nějakou, třeba jen malou část jiným. Dokážeme, že se stále umíme podělit, i když máme málo. Dávejme a dávejme, ale nezapomeňme také s láskou přijímat nazpět. Jak by byl jinak život v harmonii a v přirozené rovnováze, jestliže zapomeneme přijímat a rozeznávat krásné věci? Nedávejme s  očekáváním, že něco dostaneme nazpět. Neignorujme ani krásné události nebo lidi, kteří se v našem životě objevili. Dáváme-li bez toho, že bychom čekali něco nazpět, jsme v harmonii. Neprožíváme zklamání, že někdo jiný nám něco nazpět nedal. Naše štěstí nezávisí na tom, zda nám to někdo oplatí zpátky. A to je skutečná svoboda.

Zdroj všeho je v nás Po ukončení nefungujícího vztahu věnujme nějaký čas sami sobě a svému vnitřnímu světu. Zamysleme se nad tím, jaká byla naše účast a očekávání. Co nám ten druhý do našeho života přinesl. Nezapomeňme na všechny osobní lekce a ponaučení, které jsme získali. Pokud naplnění našich představ o štěstí, lásce a harmonii ve vztahu závisely jenom na našem partnerovi, začněme hledat svoje vlastní zdroje sami v sobě. Zdroj každé emoce je v nás, nikoli v někom jiném. Nikdo nás neudělá šťastnými, jestliže sami neumíme být šťastní. A tak si raději, než abychom záviseli na omezujících zdrojích štěstí, hledejme svoje vlastní zdroje. Věnujme se sami sobě, nacházejme věci, aktivity, myšlenky, které nás udělají šťastnými a inspirují nás. Choďme na místa, která nás nadchnou. Jezme jídlo, které nejenom zasytí, ale také potěší. Meditujme. Najděme způsob, jak být sami se sebou a nenudit se. Hledejme svoje neomezené zdroje štěstí. A to samé platí i o lásce. Chceme-li milovat a být milováni, milujme nejprve sami sebe. Odpusťme si. Buďme vděční za to, co máme. Starejme se o sebe a přistupujme k sobě s láskou. Někdy se sami k sobě chováme hůře než ke svému autu. A to doslova. Nepochválíme se, neřekneme si hezká slova. Častokrát se jenom haníme nebo korigujeme. Nestaráme se o svoje tělo a svoje jednání pokládáme za selhání. Naopak bychom však svoji pozornost měli věnovat tomu, co je na nás obdivuhodného, jedinečného, a podpořit to. Vztah, který máme sami k sobě, je v našem životě ten nejdůležitější. Od něj se odvíjí vše i všechny vztahy, které prožíváme. Naše láska, štěstí, úspěch, harmonie a radost jsou odrazem našeho nitra. Náš vnější svět se odvíjí od našeho světa vnitřního. Pokud chceme mít zdravé a plnohodnotné vztahy, zapracujme také sami na sobě. Zeptejme se sami sebe, jestli jsme připraveni a jestli jsme přesně takoví společníci, jaké by náš vytoužený partner chtěl. Máme-li nefungující vztah, nekorigujme ten vztah, ale nahlédněme do svého nitra a změňme vztah, který máme sami se sebou. A potom se rozhodněme, zda ve vztahu s partnerem chceme setrvat, nebo se posunout dále. Jestliže změníme svůj přístup, vztahy kolem nás se začnou samy přirozeně upravovat a zlepšovat. Možná že někteří lidé v našem životě se vymění nebo odejdou. Každá změna bude však pro naši lepší budoucnost jenom prospěšná, neboť bude zrcadlit naše nové skutečné Já.

Zakupte si knihu již v předprodeji. Prvních 200 zákazníků získá 3 BONUSY v hodnotě 300 Kč ZDARMA ! www.akodostatodzivotacochceme.sk/ceska-verze-knihy

11


Ukázka knihy - Jak dostat od života, co chceme. Katarína Zacharová. čtvrtá část

Telo a zdraví 16. Jak o svém těle smýšlíme, tak vypadá Mým nejpřekvapivějším zjištěním bylo, že moje váha nemá nic společného s mým tělem, ale s mou myslí. Dlouhé roky jsem držela diety, cvičila jsem, dělala různé sporty nebo měnila způsob stravování. Vyzkoušela jsem skutečně vše, ale nikdy to úplně ani dlouhodobě nepůsobilo, jenom jsem se soustředila pouze na své tělo. Nevěnovala jsem velkou pozornost tomu, jak jsem o svém těle a o sobě smýšlela. Proto jsem nikdy nedokázala dosáhnout dlouhodobých a trvalých výsledků. Nadváha nebo kila navíc nejsou ani tak výsledkem toho, kolik sníme nebo cvičíme, jako toho, jak smýšlíme. Kolik sníme a zhubneme, záleží na tom, jak jsme vnitřně sami se sebou v souladu. Kila navíc jsou způsobena smutkem v  naší mysli, nevyřešenými zážitky z minulosti, pokřiveným sebevědomím, pocitem méněcennosti a nedostatkem lásky. Naším největším omylem je, když jsme nemocní nebo přibíráme na váze, že se začneme až posedle soustřeďovat na své tělo, místo toho, abychom nejprve uzdravili svoji mysl. Spíše bychom se měli věnovat tomu, co se v  nás děje a co není v pořádku. Najít zákoutí svojí mysli, která je třeba uzdravit. Nemoci, obezita nebo anorexie jsou výsledkem mentálních problémů, jsou obrazem našich myšlenek o nás samých a o našem těle. Tolik z  nás se příliš brzy vzdává představy o dosažení zdravého nebo štíhlejšího těla, protože nevidí výsledky, které by je povzbudily k dalším úspěchům. Soustředěním se pouze na tělo těžko dosáhneme vytoužené změny, která by přetrvávala dlouhodobě, pokud problémem nadváhy nejsou pouhá 3 až 4 kila. Zkusíme-li omezující diety, nepříjemná cvičení, drahé tabletky a trenéry, zjistíme, že to na nás nemusí účinkovat, alespoň ne dlouhodobě. Postupně ale začneme ztrácet naději, že jednou se to podaří a že nakonec budeme sami sebou – budeme mít zdravé a pěkné tělo a budeme se mít rádi.

Je to úplně naopak, než si myslíme Trvalo to několik let, než jsem zjistila, že osobní štěstí, sebevědomí a krása se neodvíjejí od toho, jak vypadáme, ale závisejí na tom, jak se cítíme a jak sami sebe vnímáme. Pochopila jsem, že nejprve se musíme mít rádi a přijmout se přesně takoví, jací jsme, a teprve potom můžeme uskutečňovat změny, po kterých toužíme. Dlouho jsem to dělala úplně naopak. Soustřeďovala jsem se na svoje tělo a ignorovala jsem své pocity a myšlenky, které to celé způsobovaly a sabotovaly moje pokusy dosáhnout vytouženého stavu. Až na trenéry a tabletky jsem vyzkoušela všechno. Trvalo mi osm let, než jsem shodila to, co jsem nabrala za dva roky. Hlavně jsem pochopila, že zdravého těla dosáhnu, až když si vyřeším vztah sama k sobě. Hubla jsem a znovu přibírala. Jednou to bylo nahoře, jindy dole, nikdy natrvalo. Od toho se odvíjelo i to, jak jsem se cítila, jak mě moje okolí vnímalo, a hlavně jak jsem já vnímala sebe. Až jsem se ocitla ve stádiu, v mém případě ještě šťastném, kdy jsem si nade všechno vážila zdraví a svého těla. Řekla jsem si: „A dost!” Zakupte si knihu již v předprodeji. Prvních 200 zákazníků získá 3 BONUSY v hodnotě 300 Kč ZDARMA ! www.akodostatodzivotacochceme.sk/ceska-verze-knihy

12


Ukázka knihy - Jak dostat od života, co chceme. Katarína Zacharová. Už mě nebavil ten kolotoč, chtěla jsem být šťastná. Chtěla jsem mít život ve svých rukou, ne pod kontrolou diet nebo trendů společnosti. Nechtěla jsem se nadále cítit omezována tím, co si kdo myslí nebo považuje za hezké. Chtěla jsem znovu najít svou vlastní identitu. Necítila jsem už potřebu někomu dokazovat, že to zvládnu. Dopřála jsem si svobodu být taková, jaká jsem. Přijala jsem se, naučila jsem se mít ráda sama sebe, ale nevzdala jsem se vytoužené představy o svém těle. Nespokojila jsem se s něčím menším, ale ani se sebetrýzněním. Namísto diet nebo sledování kalorického obsahu na výrobcích jsem začala poslouchat svoje tělo a jinak myslet. A začala jsem hubnout přirozeně, bez jakékoli diety, s  obvyklou dávkou pohybu, který mě bavil. Tehdy jsem pochopila, že je to úplně naopak, než si myslíme. Očekávala jsem, že se budu cítit lépe, když změním své fyzické tělo, že získám více sebevědomí a budu šťastnější. Ale nepřicházelo to. Až když jsem to zkusila „naopak”. Začala jsem se nejprve zabývat tím, jak se cítím a jaké myšlenky o sobě mám. Dovolila jsem si být sama sebou a být šťastná bez podmínek. Proces hubnutí začíná v naší mysli. Jak o svém těle a o sobě samých smýšlíme, se odrazí fyzicky na našem těle a zdraví. Každá myšlenka je tvůrčí. Nejprve existuje myšlenka, která se pak určitým způsobem projeví na našem fyzickém stavu. A na základě mé vlastní zkušenosti: Nikdy to není naopak.

Naše fyzické tělo je obrazem stavu naší mysli Tím, jak myslíme, současně také tvoříme. Naše tělo a naše mysl jsou navzájem spolu propojeny a spolupracují. Když nemyslíme pozitivně a nevěříme v žádoucí stav, sami sebe sabotujeme a těžko zhubneme. Jestliže si myslíme, že jakmile něco sníme, okamžitě také přibereme, opravdu se to stane. Když jíme zdravě, cvičíme, ale stále nehubneme, je to asi proto, že se nemáme dostatečně rádi nebo máme nedostatek sebehodnoty. Naše myšlenky a emoce se zrcadlí na naší fyzické kondici, na zdraví a postavě. Buď nám pomáhají, nebo nás brzdí v dosažení žádoucích výsledků. Jak se cítíme při evokování emoce, například stresu? Sevře se nám krk, tělo máme v křeči, začneme rychleji dýchat nebo nás píchá na prsou. Každá naše emoce, která byla nejprve myšlenkou, má fyzické projevy. Například láska – cítíme vibrující teplý pocit v hrudi, máme stále úsměv na tváři, naše tělo je uvolněné. Štěstí se projevuje úsměvem, dynamickými pohyby, poskakováním, pobrukováním, prokrvuje se každá část našeho těla. Jak to, že obyčejná emoce má takový vliv na naše fyzické zdraví? Představme si, jak naše myšlenky o nás samých sabotují náš úspěch v hubnutí. Nemluvě o tom, jak ohrožují naše zdraví. Například emoce jako jsou vina, nedostatečnost, hněv a žárlivost, nebo myšlenky typu „nedokážu to, jsem otřesný, jsem tlustá, přibírám, nikdo mě nemá rád, ani sama sebe nemám ráda, nemůžu se na sebe podívat, je to odporné. Bože, ten zadek, nevěřím si, jak můžu něco dokázat.” Každý z nás zná tyto hluboko ukryté myšlenky, které v sobě tak dobře tajíme.

Až když přijmeme sami sebe, můžeme se změnit Prvním krokem ke změně je uvědomit si, že všechno se odvíjí od našich myšlenek, vnitřní pohody a souladu se svým tělem. Když pochopíme, že naše myšlenky jsou tvůrčí a buď nás mohou podporovat, nebo sabotovat při dosažení našeho cíle, jsme na výborném začátku. Zakupte si knihu již v předprodeji. Prvních 200 zákazníků získá 3 BONUSY v hodnotě 300 Kč ZDARMA ! www.akodostatodzivotacochceme.sk/ceska-verze-knihy

13


Ukázka knihy - Jak dostat od života, co chceme. Katarína Zacharová. Já jsem díky tomuto zjištění a uvědomění zhubla v průběhu 3 měsíců o 8 kilo, ale celkově proces uvědomění si a vnitřního léčení začal půl roku předtím, nemluvě o létech, která jsem strávila hledáním odpovědí. Na základě vlastní zkušenosti jsem stanovila následující proces, kterým se lze dostat na správnou cestu. Být zdráv, cítit vnitřní spokojenost, vyrovnanost a dosáhnout vytouženého těla.

CVIČENÍ: 4 kroky, jak změnit své tělo 1. Přijměme se a mějme se rádi Základem jakékoli změny je uvědomovat si, kde se právě nalézáme. Buďme k sobě upřímní a přiznejme si, jak se věci mají. Nelžeme si, nýbrž pohlédněme do zrcadla a konečně se spatřeme přesně takoví, jací jsme. Akceptujme svůj současný stav a fázi, ve které se nacházíme, protože je změnitelná a jenom dočasná. Nejkrásnější dar, který sami sobě můžeme věnovat, je upřímnost. Uvědomme si zodpovědnost za to, jak vypadáme, a za stav našeho těla, ale mějme se rádi přesně takoví, jací jsme. Sebepřijetí nám dodá pocit úžasné svobody a vědomí, že to, jak vypadáme, je v našich rukách, či spíše mysli. Mějme se rádi, ale skutečně a upřímně. Odpusťme si, že jsme se dostali tam, kde jsme. Může se to stát každému, všichni děláme jen to nejlepší, co zrovna dokážeme, i když to není vždycky dost. Mějme rádi každé svoje kilo navíc. Svůj velký nos nebo zadek, nezdravou pleť, velké břicho nebo malá prsa. Každý jsme svým způsobem jedinečný, naše tělo si konečně po dlouhé době zaslouží dostat i pozitivní a laskavé myšlenky, ne jenom opovržení a kritiku. Naše tělo nemůže za to, že máme 15 kilo navíc, ale my jsme zodpovědní za to, jak smýšlíme a jak jsme se o svoje tělo starali. Naše tělo touží po tom, abychom ho objali a měli ho rádi, protože tehdy s námi začne naplno spolupracovat. 2. Vylečme rány ve své mysli Sebepřijetí a láska k vlastnímu tělu nám pomohou se uvolnit a přestat se tolik stresovat tím, zda nás někdo bude nebo nebude mít rád. Je to první dávka vnitřního klidu a vyrovnanosti. A potom přichází vhodný čas přemýšlet nad tím, co v našem životě není zdravé. Jaké jsou naše vztahy? Jsme v  nich šťastní? Baví nás práce, kterou děláme? Máme dobré přátele? Stravujeme se zdravě? Cvičíme pravidelně? Baví nás pohyb a cvičení, které děláme? Začněme rozpoznáváním myšlenek, které o svém těle a sobě samých máme. Možná nám někdo jiný v minulosti řekl, že nejsme „hodni”, že nejsme hezcí, že nebudeme šťastní nebo neuspějeme, dokud nezhubneme. Zapomeňme na to a na všechna omezení, která jsme kdy od jiných lidí převzali, a na jejich myšlenky, které jsme přijali za své. Máme-li myšlenky, které nás sabotují a nepodporují, například: „Jsem nemožná, nedokážu to, nikdo mě nemá rád, nebudu se líbit, určitě si všimnou mého velkého nosu, jsem míň než oni,” a podobně, povězme sami sobě: „Díky, o to se neprosím!” Nahraďme tyto myšlenky novými, pozitivními a laskavými, které nás podpoří. Například: „Ano, jsem si vědoma, že mám velký nos, ale právě proto si mě lidé zapamatují a budu výjimečná.” Anebo: „Děkuji, nechci. Já to dokážu, protože chci a nepřestanu, dokud se tam nedostanu.” Nebo třeba: „Lidé mě budou mít rádi proto, jaký jsem, ne jenom proto, jak vypadám. A já jsem velmi milý a příjemný člověk. Bude-li mít někdo jiný názor, řeknu, že děkuji, ale sám si to nemyslím.” Zakupte si knihu již v předprodeji. Prvních 200 zákazníků získá 3 BONUSY v hodnotě 300 Kč ZDARMA ! www.akodostatodzivotacochceme.sk/ceska-verze-knihy

14


Ukázka knihy - Jak dostat od života, co chceme. Katarína Zacharová. Máme sílu rozeznat svoje sabotující myšlenky a nahradit je podporujícími. Nejprve však buďme vždy k sobě upřímní. Potom odmítněme sabotující myšlenku a nahraďme ji novou, která nás podpoří a dodá nám lepší pocit. Možná to na začátku bude vyžadovat velmi mnoho energie, ale postupně se pozitivní myšlení stane naší součástí a bude nás podporovat při dosažení našich cílů. 3. Buďme šťastní Neutápějme se v žalu, nelitujme se, netvařme se jako oběť, ale snažme se ze svého života „vyboxovat”, co nejvíce se dá. Příroda každému z nás něco nadělila a buďme za to vděční, ne nazlobení. Je jenom v našich rukou, co s tím uděláme. Buď se z nás stanou nešťastní, uražení, zakomplexovaní, nepřístupní lidé, nebo budeme šťastní, ať jsme jacíkoli. Lidé naši upřímnost vycítí, neboť obecně každý upřednostňuje společnost veselých, šťastných a spokojených lidí. 4. Začněme uskutečňovat změnu Pokud jsme prošli všemi předcházejícími stádii, dopřáli jsme si čas přijmout se, mít se rádi, přehodnotit své myšlenky a pochopit svoje pocity. Byli jsme k sobě upřímní a začali jsme své tělo brát více jako svého přítele než nepřítele. Dopřáli jsme si pocit svobody, přinášející uvolnění, úsměv na tváři a nezávislost. Tehdy nastává nejvhodnější moment, kdy je třeba začít měnit své tělo k  obrazu, který si přejeme, anebo přijít i na to, že jsme perfektní přesně takoví, jací jsme. Zaměřme se na to, jak vypadat chceme, ne jak vypadat nechceme. Tato změna je dlouhodobý proces, nenastane ze dne na den, takže si dopřejme čas a užívejme si samotného procesu. Stanovme si měřitelnou metu a každodenní aktivity, které nás dovedou blíže ke zdravému tělu, ke ztrátě kil na váze a k radosti ze svého těla. Měňme životní styl a s ním i návyky, jak se jen dočasně omezovat.

Zakupte si knihu již v předprodeji. Prvních 200 zákazníků získá 3 BONUSY v hodnotě 300 Kč ZDARMA ! www.akodostatodzivotacochceme.sk/ceska-verze-knihy

15


Ukázka knihy - Jak dostat od života, co chceme. Katarína Zacharová. pátá část

Práce a kariéra 21. Miluj. Věř. Měj odvahu. A nikdy se nevzdávej. Za poslední tři roky jsem potkala nesmírně mnoho zajímavých a úspěšných lidí, kteří začínali od nuly. Měli jen své sny a naplnili je. Lidé jako John Assaraf z filmu Tajemství, motivační spíkr a člověk na vozíku Sean Stephenson, prezidentka organizace Silvova metoda Laura Silva a také další úspěšné osobnosti ze Slovenska a Česka, které se se mnou podělily o svoje příběhy a začátky. Ale hlavně o to, jak dosáhli svých snů a vytoužených cílů. Všechny tyto inspirující příběhy jsem porovnala s příběhy lidí, kteří bohužel nenaplnili svůj sen. Těžko nacházejí nebo nenašli naplnění v životě. Lidé, kteří se spokojili s  něčím menším, než čeho toužili dosáhnout. Každý příběh, ať už úspěšných, nebo méně úspěšných lidí, je jiný a tím jedinečný. Někteří měli začátky snadnější, jiní je měli těžké. Jedni na své cestě narazili na více překážek a výzev, druzí měli více podpory a otevřených dveří. Porovnala jsem všechny příběhy a snažila jsem se najít klíčové faktory, které ovlivnily a rozhodly to, že někdo se stal úspěšným a šťastným a jiný se zase svých snů a tužeb nedopracoval. Určila jsem několik faktorů, které měli všichni úspěšní lidé výrazně společné. Také je každý z nich několikrát v rozhovoru připomněl. Následující kombinace faktorů představuje ingredience, které jsou klíčové k dosažení úspěchu a splnění svých snů.

1. Dělejme to, co milujeme Dělejme to, co zbožňujeme a co nás naplňuje. Něco, co ani nepovažujeme za práci, ale spíše za poslání. Když objevíme svou vášeň, bude i cesta, kterou je třeba jít, pro nás snadná a zřetelná. Budeme neustále taženi tím směrem, jako bychom pro ten úkol byli vyvoleni. Máme-li sny a cíle, jichž bychom chtěli dosáhnout, určitě existuje také způsob a cesta, jak je naplnit. Všechny sny a tužby v nás nevznikají jen proto, aby v  nás dřímaly, ale existují, abychom je realizovali. Naše sny a tužby vycházejí z toho, co ve skutečnosti milujeme. Jít za svými vášněmi znamená poskytnout si šanci prožít svůj život naplno a s pocitem, že má smysl. Tehdy nejsme jenom někdo z davu či jeden z miliónu. Jestliže milujeme to, co děláme, jsme jako nikdo jiný, jsme jedineční. Jsme výjimeční, protože svou prací rozdáváme kolem sebe lásku a radost. Strávit svůj život činností, kterou milujeme, je nejsilnějším zdrojem motivace, který pro dosažení cíle v sobě můžeme mít. Buď děláme něco, co milujeme, nebo milujeme to, co děláme. Láska ke své práci, k lidem, ke svému poslání a životu je jedním z nejdůležitějších faktorů úspěchu.

Zakupte si knihu již v předprodeji. Prvních 200 zákazníků získá 3 BONUSY v hodnotě 300 Kč ZDARMA ! www.akodostatodzivotacochceme.sk/ceska-verze-knihy

16


Ukázka knihy - Jak dostat od života, co chceme. Katarína Zacharová. 2. Mějme odvahu přijmout riziko Velmi výraznou vlastností úspěšných lidí je odvaha. Odvaha pustit se do něčeho, o čem nevíme, jak to přesně dopadne a úspěch není zaručen. Úspěšní lidé jsou odvážní, nebojí se pustit do něčeho, v co věří, i když si nikdo jiný nemyslí, že to za to stojí. Nedělají si těžkou hlavu z toho, že to nemůže vyjít. Nemrhají časem myšlenkou na to, jak to může selhat, ale věnují veškerou svou energii dalším krokům, které je třeba udělat, aby dosáhli žádaného výsledku. Chceme-li jít za svými vášněmi, musíme mít odvahu vzít na sebe i riziko. A i když nic není zaručeno, máme před sebou život naplněný jen tím, co zbožňujeme. V  takovém případě je i ono riziko ohromným zadostiučiněním. Když riskujeme kvůli tomu, co máme nejraději, pak skutečně víme, že žijeme naplno.

3. Věřme v sebe Důvěřujme své vnitřní síle, která nás žene vpřed. Jestliže cítíme, že na to máme a má to potenciál, pak v to věřme. Věřme v sebe, ve své schopnosti a v to, že to dokážeme. Svoji víru podpoříme tím, že najdeme alespoň jednoho člověka, který v  nás bude bezmezně věřit. Nesrovnávejme se s jinými, ale spolupracujme. Naše odhodlání věřit v to, co v nás je a co nám nadělila příroda, je pro náš úspěch směrodatné. Nevšímejme si, co kdo říká. Všech těch uštěpačných poznámek, nepřejícnosti, zpochybňování nebo podceňování. Když víme, že jsme pro to stvořeni, jděme za tím. Obklopme se lidmi, kteří nás budou povzbuzovat a spolupracovat s námi na dosažení našich cílů. Vždycky se jde lépe více lidem za jedním cílem, než jednomu člověku proti všem.

4. Nikdy se nevzdávejme Když se rozhodneme pro svůj sen a toužíme prožívat svoje vášně, nikdy se nezastavujme. Ať se objeví jakákoli překážka, nepřízeň, komplikace, nikdy se nevzdejme. Každý den udělejme alespoň jeden malý krůček směrem ke svému cíli. Když jdeme za svým snem, je velmi pravděpodobné, že na své cestě narazíme na překážky nebo problémy. Velikost našeho snu a cíle bude od nás vyžadovat také dostatečnou přípravu k jeho naplnění. Budeme muset přímo úměrně osobně vyrůst a vzdělávat se. A to i za cenu překonávání problémů, překážek či neúspěchů. Život bude vždycky zkoušet sílu naší touhy. Problémy na cestě se objeví, aby nás vyzkoušely, ne aby nám dokázaly, že to nejde. Problémové situace nás posouvají blíže našemu cíli, usměrní nás a pomohou nám mnohokrát udělat lepší rozhodnutí. Tak mnoho lidí se při prvním zaváhání vzdá a nechá svůj sen jen tak „odletět” pryč! Vytrvalost je ctností úspěšných lidí, neustávejme v  pohybu směrem ke svému cíli. Jenom když děláme krok za krokem, ke svému cíli dorazíme. Nikdy se nevzdávejme, když po něčem tak silně toužíme. Náš sen je příliš vzácný. Náš život za to stojí a my si zasloužíme, aby se naše sny vyplnily.

Zakupte si knihu již v předprodeji. Prvních 200 zákazníků získá 3 BONUSY v hodnotě 300 Kč ZDARMA ! www.akodostatodzivotacochceme.sk/ceska-verze-knihy

17


Ukázka knihy - Jak dostat od života, co chceme. Katarína Zacharová.

šestá část

Spiritualita 22. Intuice je náš nejsilnější smysl Intuice je v každém z nás, je to náš šestý smysl. Intuitivní pocit, který je jasný, jednoznačný, nám pomáhá nacházet odpovědi, směřování a pravdu. Je to náš vnitřní hlas, který dokáže být spolehlivým průvodcem naším životem, pokud se mu naučíme naslouchat. Bez aktivního využívání své intuice nedokážeme využít svůj potenciál. Nemůžeme dosáhnout „výšky”, úspěchů, kreativity, jedinečnosti, naplnění snů a uznání, pokud nerespektujeme intuici. V  dnešní době už není otázkou, zda intuice existuje nebo zda v  ni věříme – její existence byla prokázána vědou. Spíše si položme otázku, jak se naučit jí naslouchat a využít ji pro svoje dobro a ve prospěch jiných. I přes všechna vědecká zjištění lidé stále podceňují nebo ignorují sílu intuice a její významný vliv na vývoj svého života. Odbornice na intuici Sonia Chouqette tvrdí: „Jestliže někdo v  dnešní době tvrdí, že intuice neexistuje, omezuje sám sebe, své možnosti a naplnění svého lidského potenciálu.” Intuici obvykle spojujeme hlavně se ženami, které o ní mluví a také jí naslouchají. Neznamená to však, že muži ji nemají. Ženy se často intuitivně rozhodují, přičemž mnohokrát o tom ani nevědí. Intuici využívají ve svých vztazích, v rodině, v práci, při výchově dětí, v lásce a v klíčových životních rozhodnutích. Muži obvykle intuici podceňují, zdá se jim nedostatečné a emocionální věřit v jakýsi vnitřní hlas. To je argument jejich mužského ega, které jim mnohokrát blokuje přístup k  jejich vlastní intuici. Každý z nás je intuitivní, ať je to žena, nebo muž. Očividně ne každý umí svou intuici aktivovat a důvěřovat jí. Intuice nám pomáhá vytvářet a udržovat laskavé, krásnější a plnohodnotnější vztahy, ať už přátelské, romantické nebo rodinné. Mnohokrát je nejlepším rádcem právě v otázkách lásky, při důležitých rozhodnutích spojených s jinými lidmi nebo našimi dětmi. Intuice nám pomáhá hladce řešit různé situace, předcházet různým nedorozuměním či úrazům. Vede nás i v  našem profesionálním životě a je nám věrným rádcem v otázkách kariéry a dosahování cílů. Intuice nás vede životem a pomáhá nám přijímat ta nejlepší rozhodnutí a volby.

I když intuici neumíme vždycky vysvětlit, neznamená to, že neexistuje Každý z nás zažil intuitivní situace. Například když jste se měli v něčem rozhodnout a věděli jste, co je správné. Neuměli jste to však vysvětlit. Jste-li rodiči, určitě víte, že intuitivně cítíte, když s vašimi dětmi není něco v pořádku. To samé platí i o dětech. Mnohokrát děti intuitivně cítí, když doma nebo mezi rodiči je napětí. Uveďme si alespoň jeden z intuitivních zážitků. Stalo se vám už, že vám zazvonil mobil a vy jste věděli, kdo vám volá, aniž byste se podívali na display? Také to byla vaše intuice. Díky intuici volíme správná rozhodnutí, umíme se nasměrovat, nestresujeme se, jsme kreativní, umíme pomoci jiným lidem. Tolikrát v  životě hledáme odpovědi nebo žádáme o Zakupte si knihu již v předprodeji. Prvních 200 zákazníků získá 3 BONUSY v hodnotě 300 Kč ZDARMA ! www.akodostatodzivotacochceme.sk/ceska-verze-knihy

18


Ukázka knihy - Jak dostat od života, co chceme. Katarína Zacharová. radu někoho jiného. Čekáme od lidí ve svém okolí, že nám řeknou, co je pro nás nejlepší a co máme dělat. Namísto toho, abychom naslouchali své intuici a podle toho jednali. Proč by měla být rada někoho jiného správnější než naše vlastní? Stojí za zvážení, zda dáme přednost cizímu úsudku o nás nebo naší situaci před úsudkem vlastním. Naše společnost a komunita nás ovlivňují. Vytvářejí prostředí, v němž žijeme. Každá společnost má zažité různé mýty o tom, kdo je moudřejší nebo má pravdu. Častokrát nás věk, kultura, osobní zkušenost, postavení a vliv toho druhého znejisťují ve správnosti našeho rozhodnutí a směřování. Lidé si často myslí, že právě jejich názor je nejsprávnější. Radí jiným, myslí si, že vědí, co je pro ně nejlepší. I když to ve většině případů dělají s tím nejlepším úmyslem, vycházejí ze své vlastní zkušenosti, která je odlišná od té naší. Necítí to, co cítíme my. Nejsou v  naší vlastní kůži a nevědí lépe než my, co chceme. A co více, oni neslyší nás vnitřní hlas.

Jak naslouchat a rozpoznat vlastní intuici? Intuice se projevuje intuitivními pocity vycházejícími z naší duše. Právě proto nás vždycky nejlépe nasměrují, protože naše duše ví, kdo jsme, proč jsme tu, a zná naše touhy. Intuitivní pocity jsou nosiči velmi jasné a zřetelné zprávy, která se nedá nesprávně vyložit – pouze ignorovat. Někdy však může být příliš jemná. Rychle se objeví, ale také zmizí. Nestihneme ji zachytit nebo jí věnovat pozornost. Mnohokrát je pro nás problémem rozeznat své intuitivní pocity od myšlenek a emocí. A jindy se rozhodneme svou intuici ignorovat, neboť její poselství či zprávu neumíme ještě přijmout. Myšlenky jsou data, sbíráme je ode dne, kdy jsme se narodili, a tvoří se v naší mysli. Emoce, jako reakce na naše myšlenky nebo pocity, nás příliš rozptylují, než abychom slyšeli svůj vnitřní intuitivní hlas. Pod vlivem emocí reagujeme spíše nerozvážně a pudově. V  každé situaci je vždy lepší nejprve se uklidnit a ztišit, abychom slyšeli svůj intuitivní vnitřní hlas. Je to, jako bychom svými smysly zachytávali určité vibrace. Sluchem zaznamenáváme zvuk. Zrakem pozorujeme obrazy a realitu. A intuicí vnímáme vize a nápady, cokoli, co je spojeno s naší blízkou nebo dalekou budoucností. Intuici nejlépe slyšíme v úplném tichu, jímž je náš vnitřní klid. Když upokojíme svou mysl a utišíme emoce, vytvoříme prostor a ticho k tomu, abychom zaslechli vlastní intuici. Intuice nás umí překvapit i tehdy, když ji nejméně čekáme. Přihlásí se formou nečekaného pocitu, který je velmi jasný. Nechápeme jeho načasování, ale realita nám co nejdříve ukáže jeho význam. Nedávno se mi stalo, že jsem po dlouhé době měla jít na kávu s kamarádem. Zavolali jsme si před schůzkou a potvrdili jsme si ji. A jak jsem se na schůzku připravovala, najednou jsem jasně vycítila, že kamarád nepřijde, že ji zruší. Nedávalo to smysl, říkala jsem si, co si to vymýšlím, když jsme spolu mluvili před 15 minutami. Dvě minuty nato mi zvonil telefon a kamarád mi s lítostí oznámil, že musí naši schůzku zrušit. Byla to má intuice, která ke mně promluvila. Rozlišení intuice od myšlenek a emocí si žádá osobní trénink, který zpočátku může vyžadovat dost energie. Pokud jste svému vnitřnímu hlasu dlouho nenaslouchali a blokovali ho, bude to chtít více námahy ho znovu aktivovat.

Zakupte si knihu již v předprodeji. Prvních 200 zákazníků získá 3 BONUSY v hodnotě 300 Kč ZDARMA ! www.akodostatodzivotacochceme.sk/ceska-verze-knihy

19


Ukázka knihy - Jak dostat od života, co chceme. Katarína Zacharová. Naučit se intuici naslouchat není zpočátku jednoduché. Žádá to praxi, sebepoznávání a velkou dávku důvěry. Intuitivní pocit je vždycky ten nejvznešenější, je pro naše nejvyšší dobro.

Jak aktivovat svou intuici? Mnohokrát nejsme od malička vedeni k naslouchání svým vnitřním pocitům. Stává se, že i když malé dítě vyjádří své tušení nebo pocit, který neumí vysvětlit, smějí se mu nebo tomu není přikládán žádný význam. Je nezbytné respektovat myšlenky a komunikaci dětí, vnímat, co nám říkají a co cítí. Poslouchejme je, neboť z toho se nejvíce dozvíme. Opak u nich vede k nahromadění strachu a pocitu odmítnutí. A postupně začnou svoji intuici potlačovat. Tak ztrácíme svůj kontakt s intuicí. Postupně v ni přestáváme věřit a začínáme více spoléhat na logické myšlení. Prvním krokem k aktivaci intuice je vytvoření vhodného prostředí, které nám nabízí možnost nabýt vnitřního klidu a rozeznávat vlastní pocity. Umožní nám otevřít své srdce a věnovat pozornost tomu, co cítíme. Důležitý je také respekt a ohleduplnost partnera a rodiny vůči našim intuicím. Jsme-li ve správném prostředí, intuice se objeví a zaktivuje. Poté ji jenom trénujeme, zkoušíme, naučíme se, jak s ní pracovat. Ocitneme-li se v  situaci, kdy se nedokážeme rozhodnout, nejprve se uklidněme. Potom si položme otázku a odpověď přijde prostřednictvím pocitu. Žádná jiná odpověď není pro nás vhodnější než ta, která přijde přímo z naší duše. Odpovědi přicházející od našeho ega většinou cítíme v oblasti hlavy. Intuitivní rozhodnutí cítíme v oblasti srdce. Někdy zaznamenáváme různé intuitivní vibrace, které v daný moment nedokážeme pochopit. Nevíme, jaký mají význam. Tehdy se doporučuje s  někým se o to podělit. Pokud se naše intuice týká našeho známého, řekněme to přímo jemu. Neberme na lehkou váhu žádnou intuici, častokrát může být pro někoho velmi užitečná. Pokud se o svou intuici s  někým podělíme, jenom ji pojmenujeme. Popišme, co cítíme, neuvádějme argumenty. Není podstatné, zda to je nebo není tu chvíli pravda. Velká pomoc je, že jsme to intuitivně cítili a dali o tom dotyčnému vědět. Strach z omylu, pochybení, selhání, změny nebo ztráty nejvíce blokuje naši intuici. Naše intuitivní pocity utlumí myšlenky strachu produkované naší myslí. Odborníci doporučují pozitivní přístup k intuici. I když se nám někdy naše intuice zdají nejprve podivné, mluvme o nich pozitivně. Své intuice se nebojme, je to dar. Těšme se na každou další, která přijde.

Intuice nemá uplatnění jenom v osobním živote, ale i v byznysu Existuje množství příkladů světově úspěšných podnikatelů, autorů nebo vědců, kteří se odvolávají na svůj vnitřní hlas – svou intuici. Když jim byla položena otázka, jak došli ke svému nejdůležitějšímu rozhodnutí, jak napsali své největší dílo nebo nalezli nový vzorec, řekli, že měli štěstí. Prostě vycítili, že to mají udělat. Přišlo to k  nim jen tak, z  ničeho nic. Neumějí vysvětlit, odkud se to vzalo, jenom je něco vedlo. Rozhodli se tomu pocitu důvěřovat a jít za ním. Albert Einstein byl velkým zastáncem intuice a řekl k tomu: „Intuitivní mysl je náš nejvzácnější dar a racionální mysl věrný služebník. Vytvořili jsme si společnost, která uznává a akceptuje služebníka a na náš nejvzácnější dar zapomněla.”

Zakupte si knihu již v předprodeji. Prvních 200 zákazníků získá 3 BONUSY v hodnotě 300 Kč ZDARMA ! www.akodostatodzivotacochceme.sk/ceska-verze-knihy

20


Ukázka knihy - Jak dostat od života, co chceme. Katarína Zacharová. Je mnoho dalších příkladů úspěšných lidí, kteří nedají na intuici dopustit. Steve Jobs, zakladatel světové značky Apple, byl znám výrokem: „Nedovol názorům ostatních, aby utlumily tvůj vnitřní hlas. Nejdůležitější je mít odvahu následovat své srdce a intuici. Ty už nějak vědí, kým se chceme stát. Všechno ostatní je druhořadé.” Jistý nejmenovaný multimilionář, podnikatel, zakladatel více než 300 podniků, tvrdí, že úspěšní lidé jednají podle své intuice. A netají se tím, že své obchodní partnery si vybírá na základě intuice. Stačí mu první vteřiny setkání s potenciálním partnerem a ví, zda s ním chce pracovat, nebo ne. Rozhodující je jeho intuice. Slyšela jsem rovněž jednoho slovenského podnikatele hovořit o tom, jak na základě intuitivního pocitu prodal v roce 2009 těsně před ekonomickou krizí celé své podnikání s automobily, a vyhnul se tím obrovské ztrátě na ziscích.

Intuice nás nasměruje k životu podle našich představ Jestliže nasloucháme a důvěřujeme své intuici, budeme v  souladu se svým Já. Dovolit intuici, aby nás doprovázela životem, je jako mít neviditelného anděla, který nás důvěrně a bezpečně provází na cestě za našimi sny. Odmítat intuici znamená odmítat sebe sama, odmítat největší dar, který máme. Chceme-li skutečně žít plným životem, plným překvapení, splněných snů, dokážeme to jedině se svou intuicí po boku.

Zakupte si knihu již v předprodeji. Prvních 200 zákazníků získá 3 BONUSY v hodnotě 300 Kč ZDARMA ! www.akodostatodzivotacochceme.sk/ceska-verze-knihy

21


Ukázka knihy - Jak dostat od života, co chceme. Katarína Zacharová. sedmá část

Život 26. V jednoduchosti je krása Naše životy jsou propleteny hmotnými věcmi, složitými vztahy, komplexními problémy a nekonečnými pravidly. V dnešním materiálně zaměřeném světě není vždycky snadné najít skutečnou krásu. Jestliže chceme objevit a prožívat jednoduchou krásu a štěstí obyčejných dnů, nehledejme je zásadně jenom v tom, co vidíme nebo vlastníme. Názory na krásu se u každého člověka liší. Ovlivňuje nás doba, v níž žijeme. Modely a vzory, s  nimiž vyrůstáme. Životní hodnoty a priority, které jsme si osvojili. A nedá se uniknout ani před ideálem krásy, který nám neustále globálně nutí média. Ať už kterákoli doba uvádí jakýkoli trend krásy, jeden zdroj je neměnně dostupný. Jako by byl věčný a nedotknutelný. Je to krása spočívající v jednoduchosti. Jednoduché znamená čisté, přirozené a upřímné. V průběhu času slovo jednoduché změnilo pro lidi význam. Od určitého okamžiku vývoje slovo jednoduchost přestalo být považováno za pozitivum nebo kompliment; stalo se spíše urážkou. Vyvolává v nás pocit nedostatku. Dodali jsme tomuto slovu zcela nový význam. Kdo by se dnes zaradoval, kdyby někdo jeho osobu nebo oblečení ohodnotil jako jednoduché? Důvodem není to, že by snad slovo jednoduchost nebylo ve své podstatě kladné, ale dnes být jednoduchý znamená mít nebo představovat málo. Jednoduchost přestala vyjadřovat náš životní styl, naše oblékání, vztahy, problémy, architekturu, umění nebo komunikaci. Začali jsme si tento pojem spojovat s  něčím méně hodnotným a prostým. Svoje životy měříme předměty, velikostí, množstvím a složitostí. Když nedokážeme ohromit velkolepostí nebo věc neuděláme komplikovanou či honosnou, jakoby ztratila na zajímavosti. Tím, že ignorujeme obyčejnou jednoduchost okolo nás, ztrácíme kontakt s krásou.

Méně je vždy více Mít víc neznamená vždy větší hodnotu. Naše společnost ve všech směrech hlásá materialismus a vede nás k němu. Čím více máš, tím se zvyšuje tvoje hodnota. Masovost vyhrává a je trendy. Proč chtít méně, můžeme-li mít více. Proč si dát obyčejný burger, když můžeme mít mega velký. Proč vlastnit jedno auto, když můžeme mít čtyři. Proč se dělit, když můžeme mít více pro sebe. Všechny materiální věci se však časem opotřebují. Ani se nenadějeme a můžeme o všechny přijít. Všechno fyzické je pomíjivé, ale to, co je v  nás, je věčné. I když žijeme obklopeni předměty a technologiemi, našeho srdce se nejvíce dotknou věci jednoduché. Počítače a televize nám neposkytnou čas tak cenný, jako ten, který strávíme rozmluvami se svými blízkými. Drahé šaty a make-up nám nikdy nevyhrají upřímnou pozornost a náklonnost. Široký úsměv, pochvala a ocenění vždycky potěší víc, než tři auta v garáži nebo prázdný byt. Šperky a drahé kameny nám nenahradí upřímnou lásku, pohlazení a objetí. Zakupte si knihu již v předprodeji. Prvních 200 zákazníků získá 3 BONUSY v hodnotě 300 Kč ZDARMA ! www.akodostatodzivotacochceme.sk/ceska-verze-knihy

22


Ukázka knihy - Jak dostat od života, co chceme. Katarína Zacharová. Pravou ovšem je, že chceme-li najít a pochopit jednoduchost, musíme nejprve poznat její protipól – komplexnost. Jako má své cykly a období náš život, tak i my procházíme obdobími, kdy jednoduchost znovu nalézáme nebo ztrácíme. Nemusíme jíst, nakupovat, pít a vlastnit všechno, co se objeví v médiích, v obchodech nebo co mají naši známí. Můžeme si vybrat a hledat ve všem skutečnou hodnotu.

Jednoduchost je nezávislá Narozdíl od komplexnosti a složitosti jednoduchost je svobodná. Nezávisí na nějakém celku, věci nebo osobách. Komplexnost nedokáže existovat sama o sobě, bez všech součástí, které ji tvoří. Jestliže si navykneme na přísun množství věcí a masivnost, pak to změní také náš vztah k věcem. Ani se nenadějeme a materiálním věcem připisujeme větší hodnotu než živým. Pod vlivem tohoto návyku přikládáme věcem takovou důležitost, že se postupně stáváme na nich závislými. Když si nedokážeme příjem množství věcí zachovat, ovlivní to naši spokojenost, pocit štěstí, a dokonce i naši identitu. Už nás jen tak něco nedokáže uspokojit a potěšit. Srovnáváme se s jinými lidmi na základě věcí, které vlastníme, a vzbuzuje to v nás pocity méněcennosti nebo nadřazenosti. Snažíme se získat ještě více, udržet si své fyzické bohatství, abychom se necítili k  ničemu, případně abychom neztratili získanou moc. A tady začíná naše závislost na množství, na materiálnu a na komplexnosti, kterou si ani neuvědomujeme, dokud ji neztratíme. Život má svou dynamiku a systém. Někteří lidé musí ztratit vše, aby zjistili, na čem je postaveno štěstí, a mohli objevit skutečné hodnoty. Lidé častokrát hledají skutečné štěstí marně, pokud se nedokáží zbavit věcí, případně se i přizpůsobit jejich nedostatku. Teprve tehdy, když svůj život nemohou opírat o jistotu fyzických věcí, začínají objevovat neviditelné hodnoty a svůj vnitřní svět. Posunou se od závislosti na fyzických věcech ke svobodě. Jednoduchost je svobodná, protože nepotřebuje mnoho. Jestliže žijeme podle principu jednoduchosti, nacházíme mnohem snadněji krásu, štěstí a spokojenost. Dopřejeme si věci, materiálnost, ale i technologii, protože si chceme život usnadnit, nikoli však ho na těchto věcech založit. Dnešní doba nám nabízí množství užitečných věcí, které tu jsou, aby nám ulehčily nebo zpříjemnily život. Je třeba správně si je vybrat a také si je dopřát. Není nutné omezovat se, ale ochránit si svou nezávislost a svobodu před komplexností. Skutečně svobodní jsme tehdy, když se o to, co vlastníme a máme, dokážeme podělit i s jinými lidmi. Jednoduché dokáže každý Něco, co je jednoduché, dokáže každý. V tom spočívá krása jednoduchosti. Není omezená nebo ohraničená, je dostupná každému. Jednoduchost tak reprezentuje i rovnost a rovnocennost všech. Každý bez rozdílu je schopen a má příležitost prožívat štěstí, lásku a radost. Jednoduchost nám umožní vidět krásu, kterou přes všechny věci, problémy a složitosti, jimiž jsme obklopeni, nedokážeme vnímat a ocenit. Tato krása je nám všem kdykoli dostupná. Nádherný slunečný den. Dešťové kapky na kůži. Dětský úsměv. Přirozená krása ženy. Pohled na tichou vodu jezera nebo vysokou horu. Příjemný rozhovor. Objetí. Zamilovaný pohled a mnoho dalšího. Výjimečnost jednoduchosti spočívá v tom, že bez výmluvy a bez diskriminace k ní má každý přístup.

Zakupte si knihu již v předprodeji. Prvních 200 zákazníků získá 3 BONUSY v hodnotě 300 Kč ZDARMA ! www.akodostatodzivotacochceme.sk/ceska-verze-knihy

23


Ukázka knihy - Jak dostat od života, co chceme. Katarína Zacharová. Skutečná krása je neviditelná Nejvzácnější je krása, kterou nevidíme a je v nás všech. To, co nás dělá skutečně krásnými, vychází z našeho nitra. Je to energie, která námi vibruje, dýchá a formuje to, jak vypadáme a jak na jiné působíme. Spočívá v tom, kým jsme, ne v  tom, co vlastníme. Vnitřní svět skutečně ovlivňuje kvalitu našeho života. Vnější svět pouze zrcadlí a doplňuje, co už v nás existuje. Žena není krásná proto, že má nádhernou tvář, krásnou ji dělá to, co z  ní vyzařuje. Je to právě její osobností, sebevědomím, jistotou, láskou a radostí ze života. Mužova atraktivita spočívá v jeho osobnosti, prioritách a přístupu k životu. A proto si ani láska nikdy nevybírá, nedrží se stanoveného algoritmu. Když se zamilujeme, většinou ani nejprve nevíme proč. Nevíme ani to, jak jsme si toho druhého vybrali. Prostě se to stane. Přitáhla nás nějaká neviditelná energie, která z toho druhého vyzařovala. Nejkrásnější momenty, které v životě prožijeme, jsou iniciovány onou neviditelnou energií v nás nebo v jiných lidech. Nadšení, entuziasmus, láska, radost, smích nebo objetí jsou ty nejvíce okouzlující neviditelné šperky jednoduchosti. Budujte svůj život na hodnotách, které přežívají, ne na těch, které se opotřebují.

Zakupte si knihu již v předprodeji. Prvních 200 zákazníků získá 3 BONUSY v hodnotě 300 Kč ZDARMA ! www.akodostatodzivotacochceme.sk/ceska-verze-knihy

24


Ukázka knihy - Jak dostat od života, co chceme. Katarína Zacharová.

O AUTORCE Autorka Katarína Zacharová se narodila v Banské Štiavnici, gymnázium absolvovala v Prievidze a vysokou školu v Bratislavě. Před třemi roky odešla do Kuala Lumpuru v Malajsii, kde dnes většinu roku žije. Profesionálně se věnovala marketinku, prodeji, personalistice a PR. Nikdy v nich však nenašla skutečné naplnění a neviděla v této oblasti perspektivu pro svou budoucnost. Právě život v  jiné zemi, pracovní výzvy, životní krize a nespokojenost ji přivedly na životní křižovatku a změnily její pohled na svět a na svůj vlastní život. Její odpovědí byla radikální změna směřování v různých oblastech života. Začala se naplno věnovat pouze osobnímu rozvoji a dnes každou svou aktivitu věnuje vzdělávání, rozvoji, inspiraci a osobní proměně jiných lidí. Všechny její předcházející zkušenosti jsou pouze podporou při naplňování jejího současného poslání a vize. V  roce 2009 založila blog RealWoman, který svými články, rozhovory a videopříspěvky přináší osobní rozvoj, vzdělávání, inspiraci a nové perspektivy slovenským a českým ženám. Katarína se rozhodla zaměřit své aktivity na osobní rozvoj, podporu talentů a aktivaci potenciálu žen pro svůj vnitřní pocit, že jim dokáže lépe porozumět a podpořit je. Během posledních tří let zveřejnila v  několika slovenských magazínech články na různá témata – vztahy, láska, zdraví, spiritualita. Od té doby oslovila množství žen prostřednictvím článků a videí na webové stránce RealWoman, prostřednictvím e-mailů nebo osobních setkání. Stejně tak nabídla jiným ženám možnost podělit se o své myšlenky, zkušenosti a pohledy na život a inspirovat příspěvky v redakci RealWoman. Dnes buduje na Slovensku organizaci RealWoman, která primárně pro ženy vytváří platformu osobního rozvoje, inspirace a komunity žen, které pro sebe a své okolí chtějí vytvořit lepší a kvalitnější život. Na základě nasbírané inspirace, myšlenek, poznání, vědomostí a zkušeností se v roce 2010 rozhodla napsat knihu, která by ženám, ale i mužům představila všechny myšlenky, které ji inspirovaly a radikálně změnily její život a život lidí v její blízkosti. Nejprve nabídla na svých webových stránkách první verzi knihy i se cvičeními a videi jako e-knihu . Později se rozhodla vydat ji i knižně. Dnes už ve slovenštině vyšlo druhé vydání. V ruce držíte český překlad a v přípravě je překlad do jazyka anglického. Ani pokračování knihy Jak dostat od života, co chceme by prý na sebe nemělo dát dlouho čekat. Katarína Zacharová považuje budování platformy pro podporu rozvoje individuálního talentu, podporu sebepoznávání, vytváření jedinečnosti a osobní přeměny za své poslání. Usiluje o naplnění lidského potenciálu a zlepšení kvality života žen i mužů. Věří, že neexistuje nic, co bychom nedokázali. Všechno, co k  tomu potřebujeme, je v nás – talent, neomezený potenciál a vnitřní síla. Máme-li sny a touhy, existuje také zdroj a způsob, jak je naplnit. Co nás brzdí, je náš strach, nevědomost a slabá vize o sobě samých i světě kolem.

Zakupte si knihu již v předprodeji. Prvních 200 zákazníků získá 3 BONUSY v hodnotě 300 Kč ZDARMA ! www.akodostatodzivotacochceme.sk/ceska-verze-knihy

25

pdf-ukazka-knihy-jakdostatodzivotacochceme