asistent, ho zachytil, popadl ho za levý loket a vtáhl zpátky do tlačenice. Kongresman se neohrabaně otočil a narazil rameny do zdi. Když se Varak podíval do zmatené a zpocené kongresmanovy tváře, vzpomněl si, že tento politik veřejně obvinil FBI z toho, že mu odposlouchává telefon, a způsobil řediteli trapnou chvilku. Potom však stížnosti náhle utichly. Důkazy, které slíbil předložit, se rozplynuly a člen Sněmovny reprezentantů už neměl co říct. Jeden z těch, jejichž svazek chybí, pomyslel si Varak, když kráčel chodbou ke dveřím. Kývl na strážného, který si důkladně prohlédl služební průkaz Národní bezpečnostní rady a otevřel mu dveře. Za nimi vedlo úzké točité schodiště do kupole rotundy. O tři minuty později už Varak klečel vedle druhého kameramana padesát metrů nad podlahou rotundy. Nacházeli se na horním ochozu, pro turisty už léta uzavřeném. Tiché bzučení kamery, obalené trojitou izolační vrstvou, ucho sotva zachytilo, teleskopické čočky byly přišroubované a zajištěné zesílenými svorkami. Kameru a muže, který ji obsluhoval, nemohl zdola nikdo spatřit. Nedaleko ležely tři krabice s filmy. Dole v rotundě zatím nosiči umístili rakev na katafalk. Za provazovým hrazením se s pramalou důstojností mačkali vůdcové národa, jimž hodně záleželo na tom, aby se při této příležitosti nechali vidět. Čestná stráž, složená ze zástupců všech složek ozbrojených sil, zaujala své místo. Kdesi daleko vzadu ve velké hale dvakrát zazvonil telefon. Varak instinktivně sáhl do kapsy a vytáhl malou vysílačku, pomocí níž udržoval spojení se svým týmem. Přiložil ji k uchu, zmáčkl knoflík a zaposlouchal se. Když nic neslyšel, vydechl úlevou. Rotundou se rozlehl hlas Edwarda Olsona, duchovního presbyteriánské církve a kaplana Senátu, který odříkal úvodní modlitbu. Po něm se ujal slova Warren Burger, který přednesl smuteční chvalozpěv. Varak poslouchal se zaťatými zuby.
- 61 -