Odměny a tresty ve výchově dítěte Autorka: Markéta
Jelikož jsem máma dvou dětí (3,5 a 2), řeším otázku výchovy každý den. Téma odměn a trestů je z mého pohledu velmi zásadní pro celkové nastavení hranic dítěte a myslím, že jde možná i o nejdůležitější výchovný prvek. Stále jde ale o velmi sporné téma, které je předmětem vzrušených debat.
Když někdo nerespektuje hranice a hodnoty, je třeba zasáhnout – komunikovat s dítětem, aby si uvědomilo, v čem je problém, nebo na něj nechat přiměřeně dopadnout důsledky jeho konání a pomoci mu je nést. V tom mu pomůže víc porozumění a podpora, než výčitka („Vidíš, říkal/a jsem ti to.“).
V praxi bych to vyjádřila např. takto: Opakovaně dceru upozorňuji, aby nenechávala hrneček s čajem na kraji stolu, protože by do něj mohla loktem strčit, hrneček se zvrhne a čaj se vylije. Když k tomu nakonec i došlo, mohla jsem si vybrat. Buď na ni budu křičet, že jsem ji na to opakovaně upozorňovala, že mě neposlouchá, že dělá u stolu spoustu jiných věcí, než aby se věnovala jídlu, apod., apod., apod. Nebo ji ukážu, kde najde utěrku a následky svého nepozorného chování si sama uklidí (v rámci svých možností souvisejících s věkem dítěte). Jako rodič máme v rukou velkou moc. Děti nám důvěřují. Souhlasím s tím, že tresty jsou zneužitím moci a důvěru podlamují. Vedou ke strachu, lhaní, podvádění. Přes zvnitřněný strach pak může být člověk snadno ovlivnitelný zvenčí i k nedobrým věcem. Proto moje rada zní: Neučte děti přijímat tresty, ale učte je napravovat, co způsobily. Na odměny také pozor. Nepleťme si odměnu s úplatkem. Podpořili byste pouze chtivost a vypočítavost. Jistě Vám je povědomé, ne-li důvěrné známé: „…jestli uděláš toto, dostaneš tamto…“ Hodnotu činnosti tím vlastně snižujete, protože nechtěně sdělujete, že požadovaná činnost nemá valnou cenu, když za ni musíte nabízet úplatky. Všichni ale potřebujeme, aby ostatní ocenili, jestliže děláme něco podle svých nejlepších schopností a možností. Je to základní lidská potřeba. Dbejte na to, abyste byli konkrétní a přesně popsali, v čem je daná činnost dobrá, za co ji oceňujete. Pokud Vám věta „Ty jsi šikulka“ doma příliš zobecní, může po čase znít neupřímně, a dítě nepochopí, za co ho vlastně chválíte. Často si v našem Centru pro rodinu povídáme o svých zkušenostech s výchovou dětí, o „taktikách a metodách“, které nám více či méně fungují a jak vlastně „na ně“. Což je pro maminky, které se u nás potkávají, velmi přínosné. A i přes to, že se někdy názorově rozcházíme, víme, že děláme pro své děti to nejlepší, co je v našich silách a možnostech. Přijďte mezi nás. Napište mi, o čem byste si chtěli popovídat, jaká aktivita by pro Vás či Vaše dítě byla ta nejlepší. www.neposeda.org nebo marketa@neposeda.org Zdroj: Respektovat a být respektován (2005, Spirála) Autoři: Pavel Kopřiva, Jana Nováčková, Dobromila Nevolová, Tatjana Kopřivová Neposedné noviny, č. 14, 2014
Strana 3