katolictví byl nejprve cestujícím kazatelem, jeho zásadní službou se ale nakonec stala péče o sirotky, kterých se tou dobou v důsledku prusko-rakouské války objevilo nepočítaně. V červnu 1867 založil první sirotčinec – v Horní Čermné. I přes počáteční nevraživost okolí se Hartwigovi a jeho manželce nakonec pro První budova sboru v Nové Pace
Karel Reichel ve vězeňském mundúru po osvobození káznice Untermassfeld
s více než 600 z nich. Podrobně se o jeho životě dočtete v Jbulletinu 2/2018.
10. září 1899 byla za účasti budoucího biskupa Václava Vančury otevřena první modlitebna sboru v Nové Pace. Šlo o malý domek, který tehdejším potřebám sboru zcela dostačoval. Početní situace se však rychle měnila a bylo velice prozřetelné, že dům byl koupen i s velikou zahradou. Na ní totiž mohla být v roce 1904 postavena kaple a do roku 1911 přistavěn ještě sborový dům, čímž vznikla zbrusu nová a oproti původnímu domku velkolepá modlitebna.
V roce 1953 byl původní domek několikrát rozšiřován, aby mohl být k dispozici potřebám církve i sboru. Postupně sloužil jako byt, ústředí Jednoty bratrské a archiv, prodejna secondhandového oblečení nebo škola.
1. prosince 1904 zemřel Vilém Hartwig, jeden z prvních kazatelů Jednoty bratrské po jejím návratu do vlasti. Tento konvertita od
Manželé Hartwigovi, náhradní rodiče mnoha sirotků
„Tetičky" a jejich svěřenci z chlapeckého sirotčince v Horní Čermné