Page 20

Vykřikla růže vadlá

Vykřikla růže vadlá v záhonu nejkrásnějších stonků, že opět, zpět je vnadná to z davu snících zvonků co se kolébavě větrem braly ozývalo se. Ostatní květy co chvíli přikývly z též samé síly. Vykřikla růže vadlá zvnitř lánů srpnových trav pro jiné, že jest jen vnadná nikol pro podivný zdejší dav strojených stvolů v kulisách bodláčí. Zaplakala.

20

Za slovy  

Jan Morávek Poezie