Issuu on Google+

TERA

Elektronický časopis o teraristice - ZDARMA

www.teramagazin.cz

magazín

Rozhovor s Janem Knížkem, předsedou o. s. Krásná žába

Etologické pozorování varana stepního I Odchov krajty královské I Pralesničky Epipedobates anthonyi I Žáby Hondurasu 3.díl I Národní park Khao Yai I Rozhovor s Antonínem Hnízdilem (Terárium Praha) I Reportáž - Terárium PrahaI Reportáž - „Výstava obojživelníků“I

5/2012


Úvod Vážení teraristé,

právě si prohlížíte páté číslo časopisu TERAmagazín a já bych rád využil tento úvodník k poděkování všem, kteří se na našem společném projektu podílejí. Nebudu jmenovat, protože bych s velkou pravděpodobností na řadu lidí zapomněl. Ti z Vás, kteří náš projekt sledují od dob jeho vzniku, kdy se ještě jmenoval REPTILmagazín, mají možnost posoudit vývoj časopisu a dění kolem něj. Nemá smysl Vás zatěžovat technickými údaji, ale doufám, že toto číslo ukáže směr, kterým bychom se chtěli nadále ubírat. První čísla jsme rozesílali pouze na e-mailové adresy našich přátel a kamarádů, nyní časopis odebírá 360 čtenářů. Toto číslo je ještě navýšeno lidmi, kteří si časopis stáhli bez registrace po jeho umístění do archívu (461x). Velmi mne těší, že se mezi čtenáři a odběrateli nacházejí lidé, kteří rádi přispějí radou, článkem, či přímo pomocí. Řada institucí a subjektů s námi navazuje spolupráci a my tak máme možnost pro Vás připravovat soutěže o hodnotné ceny a přinášet reportáže z míst, kam se třeba někteří z Vás nemají možnost z důvodů vzdáleného bydliště podívat. Touto cestou bych Vás, čtenáře, teraristy rád vyzval ke spolupráci a zpětné vazbě. Velmi by nám pomohly náměty na články, případně pokud máte chuť, zasílejte i nabídky spolupráce. O tom, jak se Vám časopis líbí a co byste případně chtěli změnit, můžete diskutovat na fóru na našich www stránkách. Nebudu Vás déle zdržovat, doufám, že se Vám toto číslo bude zase líbit o trochu více než to minulé.

Příjemné počtení Vám TERAmagazín přeje

za

redakci

Aleš Kozubík

časopisu

Obsah

Úvod.....................................................................................2 Obsah...................................................................................2 Ještěři Hadi

Etologické pozorování varana stepního...................3 Odchov krajty královské..........................................7

Obojživelníci

Pralesničky Epipedobates anthonyi........................11 Žáby Hondurasu 3.díl.............................................15

TERAatlas

Ropucha zelená...................................................... 21

Cestopis

Národní park Khao Yai...........................................22

Rozhovory a reportáže

Výstava „Svět obojživelníků“................................24 Rozhovor s Janem Knížkem.................................. 26 Rozhovor s Antonínem Hnízdilem.........................29 Reportáž - Terárium Praha..................................... 30

Veterina Soutěž

Ošetření poranění u terarijních zvířat.....................34 Soutěž o vstupenky do Terária Praha.....................38

Reportáž Terárium Praha str. 29

Na tvorbě časopisu se podíleli: Redakční rada:

Jaroslav Forejt - jaroslav.forejt@teramagazin.cz Aleš Kozubík - ales.kozubik@teramagazin.cz Daniel Koleška - daniel.koleska@teramagazin.cz

Autoři článků v tomto čísle:

Petr Kouřil, Ivan Kocourek, Petr Šott, Ondřej Hes, Ing. Ivan Vergner, Jaroslav Forejt, Aleš Kozubík, Daniel Koleška, MVDr. Lucie Zicháčková

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

Žáby Hondurasu 3.díl str. 15

2


Etologické pozorování varana stepního

Kategorie - Ještěři

Text a foto: Petr Kouřil říše: Animalia - živočichové » kmen: Chordata - strunatci » řád: Squamata - šupinatí » čeleď: Varanidae varanovití » rod: Varanus – varan » druh: Varanus exanthematicus – varan stepní

Popis: Jedná se o mohutného středně velkého varana. mají na okrovém podkladu světlé skvrny, které jsou Tento druh dorůstá délky 100 – 130 cm. Zbarvení v černě ohraničené, ocas má tmavé příčné pruhování a dospělosti je převážně okrově hnědé. Mladí jedinci břicho je světlé až bílé barvy.

Varan při zachycování pachů a vyhledávání kořisti. Výskyt: Tento varan se vyskytuje v západní a střední Africe. Jak již druhové jméno napovídá, je tento druh vázán na biotopy stepí a savan. Typické projevy chování. Jelikož se jedná o ještěry s denní aktivitou, tak tomu odpovídá i způsob jejich života. Většinu času věnují vyhřívání se na slunci a lovu potravy. Většinou loví hmyz a drobné hlodavce. Díky svým silným končetinám a ostrým drápům jsou schopni dobře šplhat, proto nepohrdnou ani vejci ptáků hnízdících na zemi nebo na nižších stromech a keřích. Po příjmu potravy zůstávají v klidu na vyhřátém místě, které jim poskytuje dostatečnou teplotu ke správnému trávení potravy. Jako úkryt jim slouží různé kořeny, suché kmeny stromů a podobně. V případě absence těchto přirozených úkrytů v biotopu jsou schopni si vyhloubit

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

noru, do které se na noc pravidelně vracejí. Typické je agresivní chování mezi samci. V období páření může docházet k soubojům mezi samci ucházejícími se o stejnou samici. Nejsilnější samci proto na sobě mohou mít řadu jizev a také jim mohou chybět některé prsty na končetinách, popřípadě část ocasu. V některých případech tento souboj může končit zabitím slabšího samce.

Obrana: V ohrožení se nejprve snaží protivníka zahnat syčením a doširoka rozevřenou tlamou. Pokud tento způsob nezabere, začne švihat silným ocasem. Jako krajní způsob obrany volí kousnutí, které je díky silným čelistem a relativně dlouhým a zahnutým zubům velice bolestivé.

3


Kategorie - Ještěři

Vlastní pozorování

Charakteristika podmínek: Pozorovaného jedince chovám v teráriu rozměrů 150 x 55 x 55 cm (d x š x v). Větrací mřížky jsou umístěny ve spodní části přední prosklené stěny a zadní části horní stěny. Takto umístěné větrání zajišťuje optimální proudění vzduchu. Vnitřek terária je vybaven jednou silnou větví vedenou z pravého předního dolního rohu napříč ubikací do levého horního zadního rohu. Optimální teplota a výhřevný bod je zajištěn 75 W žárovkou umístěnou v obráceném květináči. Takto vytvořená lampa je zavěšena v pravé části terária. Přímo pod touto lampou je umístěn placatý kámen, který umožňuje optimální vyhřívání. V levé části terária je umístěna nádoba na vodu o takové velikosti, že se chovaný jedinec do ní vleze celý. Dostatečné osvětlení

je dále zajištěno zářivkovou trubicí s UV spektrem světla, což zajišťuje správné vstřebávání vitamínů a životní projevy chovaného jedince. Jako substrát jsem zvolil směs rašeliny a písku v průměrné vrstvě 10 cm. Doba svícení v ubikaci je cca 12 – 13 h denně, což optimálně napodobuje přirozené podmínky v přírodě. Teplotu udržuji na průměrných 28 °C s možností vyhřátí pod lampou až na 40 °C. Vlhkost zajišťuji porosením celé ubikace jednou až dvakrát denně, obvykle ráno a večer. Krmení jedince probíhá nahodile, aby se docílilo napodobení podmínek v přírodě. V průměru sežere 5 myší za týden. Spolu s potravou jsou chovanému jedinci podávané vitamíny a kalcium. Jedná se o vitamínovou směs NUTRImix do které přidávám drcenou sepiovou kost.

Varan při stopování kořisti. Informace o chovaném jedinci: Jedinec byl zakoupen jako několikatýdenní mládě na pražské terarijní burze. V této době měřil cca 15 cm včetně ocasu. Jednalo se o dovoz z chovné farmy v Africe. V současné době se jedná cca o 18 měsíců staré mládě varana stepního. Délka těla včetně ocasu je cca 70 cm. Váhu jedince odhaduji na 400 – 500 g.

buňky, díky čemuž je schopen přesně vyhodnotit, zda zachycený pach pochází od potencionální potravy. Po vystopování potravy přestává kmitat jazykem a orientuje se pomocí zraku, který je také velmi dobře vyvinut. Ve chvíli kdy spatří kořist, začne se soustředit pouze na ni a nezajímá ho žádná jiná činnost v ubikaci.

Pozorované chování: Při etologickém sledování Vyhřívání se pod lampou: Toto chování bylo jedince jsem zaznamenal několik zajímavých projevů. pozorováno vždy brzy ráno po rozsvícení výhřevné Jednalo se zejména o: lampy nebo po příjmu potravy. V případě ranního vyhřívání, se jedná o proces, kdy varan získává Pobíhání po ubikaci a rychlé kmitání roze- potřebnou energii, kterou využívá pro lov potravy. klaným jazykem: Toto chování je typickým projevem Tato činnost trvá vždy několik hodin denně. Pokud je vyhledávání potravy. Varan se, stejně jako hadi, toto chování pozorováno po příjmu krmiva, je to orientuje především čichem. Rychlé kmitání jazyku způsobeno potřebou odpočinku a zároveň potřebou slouží k zachycení pachových částeček a přenesení je zvýšení teploty v zažívacím traktu pro správný průběh na sliznici horního patra, kde se nacházejí čichové trávení.

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

4


Kategorie - Ještěři

Skákání a škrábání na prosklenou přední stěnu: Tento způsob chování jsem zaznamenal především po zaznamenání mé přítomnosti. Dle mého názoru se jedná o chování s cílem vynutit si podání dalšího krmiva. Toto chování se u tohoto jedince vytvořilo jako podmíněný reflex, kdy si varan spojuje mou přítomnost s přísunem krmiva. Podmíněný reflex se vyvinul i navzdory tomu, že s varanem manipuluji i za jiným účelem než krmením. Ležení v nádobě s vodou: Dle mého názoru se jedná o chování spojené se svlékáním staré kůže, kdy si namáčením napomáhá při tomto procesu. Dále je toto chování spojeno s defekací, kdy vlažná voda a nadnášení napomáhá vyprázdnění.

Škrábání o stěny a předměty v teráriu: Stejně jako v předchozím případě se jedná o činnost napomáhající pří svlékání.

Agresivní a obranné chování: Jedná se o chování zapříčiněné mou manipulací se zvířetem. Varan se mne (útočníka) nejprve snaží zastrašit syčením a šviháním ocasem. Ve chvíli kdy je tato činnost marná, začne varan útočit vůči mé ruce se snahou kousnout. Toto chování jsem pozoroval při manipulaci v době, kdy je varan zvyklý na podávání krmiva. Při manipulaci po uplynutí této doby nejeví žádné známky agresivního chování. Jedná se o pozůstatek chování, které je v přírodě nezbytné pro přežití jedince. Jelikož se varani nikdy nedají ochočit, toto chování nemůže nikdy zcela vymizet.

Útok.

Varan při odpočinku po příjmu potravy.

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

5


Kategorie - Ještěři

Závěrem: Z pozorování vyplývá, že varan tráví většinu času vyhříváním a odpočinkem po příjmu potravy. Tento výsledek byl předpokládatelný už jen z důvodu fyziologie studenokrevného živočicha. Od fyziologie se odvíjí i ostatní projevy. Díky relativně vysoké energetické náročnosti se dalo předpokládat snížení aktivity v ubikaci. Výdej energie je omezen především na pohyb spojený s příjmem a vyhledáváním potravy. Tento vzorec chování lze očekávat i u ostatních studenokrevných živočichů. Toto tvrzení vychází z osobních zkušeností s chovem ještěrů.

Použitá literatura

BRUINS, Eugéne. Encyklopedie: Teraristika. 2. vydání. [s.l.] : Rebo productions, 2005. 320 s. ISBN 80-7234-477-3

CERHA, Vladimír. Chov šupinatých plazů. České Budějovice: Dona, 2001. 150 s. ISBN 80-86136-88-4

CERHA, Vladimír, Varan stepní - Varanidae Varanus exanthematicus. IFauna [online]. 1. 1. 2010, [cit.]. Dostupný z WWW: <http://www.ifauna.cz/clanek/okrasne-ptactvo/varan-stepni-varanidae-br-varanus-exanthematicus/441/>

Škrábání na sklo.

Vyhřívání Hledání potravy Odpočinek po příjmu potravy Vyprazdňování Příjem potravy Pohyb po teráriu Agresivní chování Pobyt ve vodě Škrábání na sklo Drbání

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

6


Odchov krajty královské

Kategorie - Hadi

Text a foto: Petr Šott

Krajta královská (Python regius) patří mezi nejčastěji chované hady u nás, přesto pouze malé procento chovatelů tyto hady odchovává. Je to tím, že se z velké části jedná o jedince z faremních odchovů, u kterých je nutné přesně napodobit životní podmínky, jaké jsou v jejich domovině. Proto bych se tímto článkem chtěl podělit o mé zkušenosti s odchovem těchto nádherných hadů.

Chov: Krajty královské chovám v teráriích o rozměrech 110 x 55 x 50 cm ( d x š x v ). Na vytápění se mi osvědčil topný kabel, který je umístěn na dvou třetinách dna. Osvětlení zajišťuje 18 W zářivka. Režim dne a noci je dvanáctihodinový. Důležitým vybavením terária je miska na vodu, nejlépe keramická, kterou hadi nepřevrhnou. Dále pak úkryt, ve kterém se cítí v bezpečí, a proto v něm tráví většinu času. I když se nejedná o stromové hady, je dobré do terária umístit větve, po kterých rádi lezou.Protože tito hadi jsou takzvaně sezónní, je nutné vytvořit jejich životní podmínky v teráriu podobné těm, jaké jsou v jejich přirozeném prostředí. V přírodě žijí krajty samotářským způsobem života. Pouze v období páření samci začínají vyhledávat samice, z tohoto důvodu bychom měli hady chovat odděleně a na páření přidávat samce k samici. Pro úspěšné rozmnožování je nutné střídání suchého a vlhkého období. Suchá perioda začíná v říjnu a končí v dubnu. Během období sucha rosím pouze jednou týdně a to

velmi mírně. Oproti tomu ve vlhké periodě, která trvá od dubna do září, rosím denně a velmi intenzivně. Denní teplotu v teráriu udržuji na 30 - 32 °C, s nočním poklesem na 25 °C. Začátkem února vypínám noční vytápění terária. Teplota v noci klesá na 18 °C, denní zůstává stejná. Přibližně po 14 dnech vracím noční teplotu zpět na 25 °C.

Můj první odchov

Prvního odchovu jsem se dočkal v roce 2006. Samici byly v této době čtyři roky a vážila 1750 g. 28.3. jsem přidal samce do terária k samici. K páření došlo hned první noc a trvalo přibližně 15 hodin. V průběhu měsíce jsem zaznamenal páření pětkrát. Poté zájem o páření ustal a samce jsem oddělil. Prvním příznakem gravidity byl nezájem o potravu a výrazné tloustnutí v druhé polovině těla. V tomto období jsem mohl pozorovat, jak se samice vyhřívá otočená břichem nahoru.

Páření Python regius.

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

7


Kategorie - Hadi

14.5. došlo k postovulačnímu svleku (POS), který je předzvěstí blížící se snůšky. Samice i nadále odmítala potravu, a já jsem pomalu začal připravovat kladiště. Rozhodl jsem se pro přirozenou inkubaci vajec, proto jsem do úkrytu umístil nádobu s vlhkým lignocelem, do které samice vejce naklade. Přibližně tři týdny po svleku byla samice velmi nervózní a neustále prolézala terárium, jako by hledala nejlepší místo, kam by mohla vejce snést. 12.6. ráno jsem byl mile překvapen. V úkrytu jsem nalezl hromádku vajec, kterou samice obtočila svým tělem a bedlivě hlídala. Ke snůšce došlo 28 dní po POS. Na první pohled bylo zřejmé, že všechna vejce byla oplozena, protože měla krásnou

sněhobílou barvu. Při pozdější kontrole jsem jich napočítal sedm. Teplota v úkrytu byla stabilně 30 °C. Celé terárium jsem několikrát denně velmi intenzivně rosil, aby se vlhkost držela na 90 - 100 %. Samice velmi svědomitě zahřívala snůšku a opouštěla ji jen výjimečně, pokud se chtěla napít. Několikrát jsem pozoroval, jak záškuby svého těla zvyšovala teplotu inkubovaných vajec. 2.8., 52. den inkubace, jsem zahlédl vykukovat z vejce hlavičku prvního mládě. V rozmezí čtyř dnů se postupně prořízla všechna mláďata. Při sebemenším vyrušení se snažila schovat zpět do vajíčka. Dva dny po proříznutí mláďata navždy opustila svá vejce.

Samice na snůšce.

Snůška.

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

Líhnutí v inkubátoru.

8


Kategorie - Hadi

Chov mláďat

Mláďata po opuštění vajec přemísťuji do plastových boxů o rozměrech 39 x 28 x 14 cm. Každé mládě je umístěno samostatně, z důvodu lepší kontroly. Jako podestýlka se mi osvědčily papírové utěrky, ale je možné použít lignocel, hobliny atd. Nesmí chybět miska na vodu a malý úkryt. Chov mláďat krajty

Líhnutí v inkubátoru.

Na závěr bych přidal ještě několik mých postřehů. Minimální váha samic by se měla pohybovat mezi 1250 - 1500 g. Této váhy dosahují přibližně ve třech až čtyřech letech v závislosti na intenzitě krmení. Krajtám královským nechávám vždy mezi jednotlivými odchovy rok pauzu, aby samice mohly nabrat svou původní váhu a dostaly se opět do formy. Jako stimulaci k páření je možné přidat dva samce k jedné samici. Většinou ihned dochází k tzv. soubojům samců. Samotný souboj spočívá v tom, že se jeden samec snaží toho druhého omotat a přimáčknout k zemi. Souboje mohou trvat i několik hodin, ale ve většině případů při nich nedochází k žádným zraněním. Prohrávajícího samce odeberu a vítěz se pak brzy začne pářit. Jako zajímavost bych uvedl rozdílné zabřeznutí u samic, způsobené pravděpodobně jinými podmínkami v teráriu. V roce 2010 probíhalo páření u třech samic od února do května. Četnost páření během této doby byla u všech třech párů přibližně stejná a čítala průměrně 15 spojení. Dvě samice byly umístěny v naprosto shodných teráriích, se stejným způsobem vytápění. Třetí obývala odlišné terárium v jiné

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

královské se nijak neliší od chovu dospělců. Pouze do prvního svleku, ke kterému dochází přibližně 14 dní od vylíhnutí, udržuji vyšší vlhkost z důvodu dehydratace. Mladé krajty začínám krmit po prvním svleku. Jako potrava se mi osvědčily živé mastomyší skákavky, nebo odrostlá potkaní holata podávaná v pěti- až sedmidenních intervalech.

místnosti. První samice snesla vejce 12.8. a druhá 19.8.. Mezi těmito snůškami byl tedy rozdíl jeden týden. Oproti tomu třetí samice měla snůšku již 5.6., což je zhruba o dva měsíce dříve. Vzhledem k tomu, že březost trvá v průměru 100 dní, to tedy znamená, že první dvě samice zabřezly až po skončení páření, tj. na konci května. Oproti tomu třetí samice musela zabřeznout již v březnu, ale přesto se i nadále pářila. V současné době jsem již upustil od přirozené inkubace samicí a začal jsem vejce inkubovat uměle v inkubátoru. Snůšku umísťuji do plastových boxů s víkem, ve kterých je vrstva vlhkého vermikulitu, přes kterou je položena plastová mřížka. Je to proto, aby vejce nebyla v přímém kontaktu s mokrým substrátem. Při 100 % vlhkosti a konstantní teplotě 31,5 °C se mladé krajty líhnou za 55 - 59 dní. Myslím, že při dodržení základních podmínek chovu není rozmnožení krajt Python regius o tolik náročnější než u jiných druhů. Doufám, že se i nadále budou odchovy dařit a zamezí se tak alespoň v malé míře dovozu a následnému prodeji krajt královských z faremních odchovů.

9


Kategorie - Hadi

Souboj samců.

Odchovna mláďat.

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

10


Pralesničky Epipedobates anthonyi

Kategorie - Obojživelníci

Text: Ondřej Hes, Foto: Ondřej Hes a Zdeněk Veselý

Pralesničky Epipedobates anthonyi (NOBLE, 1921) patří k nejdéle chovaným a odchovávaným dendrobátkám. Troufám si odhadnout, že většina chovatelů pralesniček tyto žabky chovala nebo stále chová ve svých nádržích.

I já jsem na počátku devadesátých let tyto žabky odchovával, společně s dalšími nenáročnými žabkami

Tmavě zbarvená E. anthonyi. (Foto - Ondřej Hes)

Vyskytují se v oblasti Ekvádoru, v provincíích El Oro, Azuay a Loja. Jako pravděpodobný se uvádí výskyt na hranici provincií Canar, Guayas a Chimborazo a v blízkých provinciích Peru - Departamnetos Piura a Tumbes.V minulosti byly označovány jménem E. tricolor, což je však jiný druh pralesničky, který je chován spíše výjimečně.

Zbarvení je variabilní, najdeme žabky zabarvené převážně v červenohnědých tónech, spíše hnědé, někdy dokonce velmi tmavě hnědé. Jiná populace vykazuje hodně světlých znaků (někdy problematicky označovaná jako „tierra alta“). Ve svých nádržích mám nejběžnější červenohnědou variantu. Žabky chovám ve dvou oddělených skupinách v

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

Phyllobates vittatus z Kostariky. Po několika letech jsem se k E. anthonyi vrátil a chovám je dosud. Jedná se o jedny z nejpřizpůsobivějších druhů, navíc s výraznými hlasovými projevy a mnoha odchovy. Přestože jsem choval nebo chovám řadu dalších dendrobátek, patří E. anthonyi stále k mým nejoblíbenějším žabkám.

nádržích 60 x 60 x 60 cm. Na vybavení nejsou E. anthonyi nikterak náročné, používám nádrž s keramzitovým substrátem, ve kterém koření rostliny Spathiphyllum, Scindapsus a tzv. jávský mech (dříve Vesicularia dubiana, dnes správně Taxiphyllum barbieri). Na kořenech nad substrátem jsou umístěné bromélie. K osvětlení používám kompaktní 20 W žárovku, která zároveň nádrže vyhřívá na 24 – 26 °C přes den, v noci teplota klesá v zimním období až na 21 °C, v létě na 22 – 23 °C. U přední stěny je cca 5 cm široká mezera, kde je volná voda. V zimním období výrazně omezuji rosení, aby došlo k útlumu aktivity žab a navození alespoň částečné klidové periody.

11


Kategorie - Obojživelníci

Žabky krmím během aktivní sezóny smýkaným hmyzem s přídavkem octomilek (převážmě D. hydei), v zimní sezóně pak především octomilkami a občas přidávám chvostoskoky. Veškeré krmení podávám společně s multivitaminy, které neustále střídám, používám současně 3 - 4 druhy kvalitních multivitaminových přípravků.

atd., malé pulečky přendávám ve skupinách do plastových nádob s cca 1 cm vody. Vodu po několika dnech doplním na výšku hladiny cca 4 cm. Používám nádržky, ve kterých je smotek jávského mechu, okřehek a řasy na stěnách. Domnívám se, že pulci lépe rostou, pokud mají možnost k suchému krmení okusovat i řasy a další mikroorganismy na stěnách a rostlinách. K inkubaci i odchovu pulců používám upravenou vodu o pH 6,8 - 7,5, s poměrně nízkou vodivostí (cca do 100 mikrosiemens) s louhujícími se olšovými šiškami a listy mandlovníku mořského (Catalpa terminalis). Určitě taková úprava vody není nutná, ale věřím, že se pulci vyvíjejí lépe. Pulce denně nebo obden dokrmuji práškovými krmivy pro potěr akvarijních ryb (Sera).

Žabky pohlavně dospívají v necelém roce, ale kvalitní snůšky kladou až v průběhu další sezóny. Snůšky u osvědčených párů kolísají svojí kvalitou, pěkné začínají být začátkem léta a kvalitu si drží do pozdního podzimu. Samozřejmě i během zimy se vyskytne dobrá snůška, ale jde spíše o výjimku. Vejce někdy odebírám, ale pokud vidím, že snůšku sameček pravidelně navštěvuje, nechávám péči o vejce na žabkách. Dochází sice ke ztrátám, ale pozorování Jakmile pulci mají zadní i přední nohy, odchytím je do samce, který přenáší několik pulců na zádech do terária s pozvolnou souší, nízkou hladinou vody a dubovými listy, kořeny a kamínky na břehu. Zde volně nádrže, je k nezaplacení. žijí chvostoskoci a další drobní členovci. Pulce, které samce odnesl do vody, ve většině případů Tyto „mikroživočichy“ občas doplňuji přinesením odchytím a odchovávám v miskách, několikrát jsem hrabanky z lesa (je nutné prohlédnout, zda v hrabance však pulce nechal metamorfovat v nádrži s dospělými nejsou větší predátoři, jako stonožky či draví brouci, (v letní sezóně při dostatku pestrého krmení). pavouci apod.). Samozřejmě krmím dále smýkaným Po vylíhnutí vajec, která inkubuji v prostorném teráriu hmyzem a octomilkami. společně s odchovávanými žabkami, dalšími pulci

Amplexus klasicky zabarvených E. anthonyi. (Foto - Ondřej Hes)

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

12


Kategorie - Obojživelníci

E. anthonyi jsou schopny odchovat obrovské množství mláďat, tolerují i některé „přečiny“ začínajících žabkařů a jsou tak ideálními dendrobátkami pro začínající chovatele pralesniček. Množství „ostřílených“ žabkařů však tento druh stále chová ve svých nádržích; je tedy evidentní, že jde o nesmírně sympatické denrobátky, které si najdou vždy dostatek příznivců k chovu.

Literatura:

Lotters S., Jungfer K. H., Henkel F. W., Schmidt W. (2007): Poison Frogs. Biology, species and captive care. Frankfurt am Main, Chimaira, 668s.

Poděkování:

Za poskytnutí fotografií bych rád poděkoval mému dlouholetému příteli, nejtrpělivějšímu chovateli dendrobátek na světě a autorovi přezdívky, která se ujala snad v celé zemi (E. anthonyi = hovínkový Toníček), panu Zdeňkovi Veselému.

Snůška vajíček, která je zjevně neoplozená. (Foto - Ondřej Hes)

Čerstvě vylíhnutí pulci E. anthonyi. (Foto- Ondřej Hes)

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

13


Kategorie - Obojživelníci

Některé z používaných multivitamínů.  (Foto - Ondřej Hes)

Nádoba s bohatým porostem (řasy, okřehek, tzv. jávský mech). (Foto - Ondřej Hes)

Sameček přenášející náklad pulců.

Odrostlý pulec E. anthonyi. (Foto - Ondřej Hes)

Tzv. varianta „tierra alta“. (Foto - Zdeněk Veselý)

Jiný záběr na variantu „tierra alta“.

(Foto - Zdeněk Veselý)

(Foto - Zdeněk Veselý)

Dendrobátka E. anthonyi varianta „tierra alta“ ve snáškové dutině, snůška vajec je vidět v pozadí. (Foto - Zdeněk Veselý)

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

14


Žáby Hondurasu - Část 2.

Kategorie - Obojživelníci

Bufonidae, Craugastoridae, Leiuperidae, Microhylidae, Ranidae a další.

Text: Ing. Ivan Vergner, Foto: Josiah H. Townsend

Ollotis porteri (Mendelson, Williams, Sheil & Mulcahy, 2005) je jedním z 10 zástupců čeledi ropuch (Bufonidae) v Hondurasu. Popsána byla původně pod rodovým jménem Incilius, byla však také známá pod rodovým jménem Bufo. Patří do druhové skupiny Bufo-coccifer. Samci dosahují délky 60 mm, samice až 76 mm. Obě pohlaví se liší i morfologicky - samci mají na bocích zahrocené tuberkuly, zatímco samice mají tuberkuly oblé. Na hlavě mezi očima mají tyto ropuchy zajímavé lišty, tvořící podélný žlábek, u samců mnohem mohutnější než u samic. Druh je endemitem Hondurasu, IUCN zatím nemá data pro jeho zařazení do kategorie (DD). Vyskytuje se ve vlhkých až mlžných lesích mezi 1584 a 2100 m n. m.. Kromě zmíněného druhu žije v Hondurasu dalších 9 druhů rodu Bufo s.l. (campbelli, chrysophorus, coccifer, haematiticus, ibarrai, leucomyos, luetkenii, marinus, valliceps). Žádný z těchto druhů není kriticky ohrožený.

Ollotis porteri - samec. Cerro Zarciadero, výška 1 800 m, departement Comayagua, Honduras.

Ollotis porteri - samice. Cerro Uyuca Biological Reserve, departement Francisco Morazán, Honduras.

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

15


Kategorie - Obojživelníci

Ollotis porteri - samec. Cerro Uyuca, výška 1 700 m, departement Francisco Morazán, Honduras. Craugastor laevissimus (Werner, 1896) je podle IUCN ohrožený (kategorie EN). Je prvním druhem početné čeledi Craugastoridae, vyčleněné z čeledi Leptodactylidae, žijící v Hondurasu, který si představíme. Žije na přímořských svazích obou oceánů ve výšce 100 - 1640 m n. m. v Nicaragui a Hondurasu. Obývá vlhké lesy i kulturní krajiny

terestricky podél menších toků. Byl popsán pod rodem Eleutherodactylus. Jako ostatní druhy čeledi klade samice vejce na souši, z nich se pak přímo líhnou metamorfované žabky. V rámci druhu C. laevissimus bylo v poslední době nalezeno několik podobných, ale částečně odlišných jedinců, což může v budoucnu vést v popis poddruhů nebo dokonce dalších druhů.

Craugastor laevissimus. Rio Negro, Honduras.Parque Nacional Cerro Azul Meambar, departement Comayagua, Honduras.

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

16


Kategorie - Obojživelníci

Craugastor laticeps (Duméril, 1853) je málo známý. Byl rovněž popsán v rodu Eleutherodactylus. Obývá nížinné a podhorské lesy i kulturní krajinu v nadmořských výškách 10 - 1500 m n. m.. Vyskytuje se od Belize přes Guatemalu po Honduras. IUCN ho řadí mezi druhy blízké ohrožení (kategorie NT). V Hondurasu mimo uvedené dva druhy dále žije, resp. žilo, 19 druhů rodu Craugastor (v závorce poznámka a kategorie ohrožení): anciano (endemit, CR), aurilegulus (endemit, EN), brandsfordii (LC), chac (NT), chryzosetes (endemit, EX), coffeus (endemit, CR), cyanochthebius (endemit), epochthidius (endemit, CR), fecundus (endemit, CR), fitzingeri (LC), lauraster (EN), megacephalus (LC), merendonensis (endemit, CR), milesi (endemit, EX), noblei (LC), omoaensis (endemit, CR), rhodopis (VU), rostralis (NT), saltuarius (endemit, CR), stadelmani (endemit, CR).

Craugastor cf. laticeps (?). Parque Nacional Cerro Azul Meambar, departement Comayagua, Honduras.

Craugastor laticeps. Parque Nacional Cerro Azul Meambar, departement Comayagua, Honduras.

Craugastor laticeps - snímek z mlžného lesa. Parque Nacional Cerro Azul Meambar, departement Comayagua, Honduras.

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

17


Kategorie - Obojživelníci

Craugastor cf. laticeps - Los Ensueños nad Rio Negro, Parque Nacional Montaña de Comayagua, Honduras.

Craugastor cf. laticeps (?). Parque Nacional Cerro Azul Meambar, departement Comayagua, Honduras.

Engystomops pustulosus (Cope, 1864) je jediným zástupcem čeledi Leiuperidae v Hondurasu. Dříve byl druh řazen do rodu Physalaemus (Leptodactylidae). Je to maličká žabka s délkou samečků do 30 mm, samičky jsou jen o málo větší. Pokožka je pokryta různě velkými tuberkuly, oblými i ostnitými. Žije terestricky v stepních oblastech a otevřených krajinách v blízkosti potůčků i stálých a občasných vodních nádrží, kde se rozmnožuje. Snůšku pár zašlehává do pěny a ukrývá ji obvykle pod kryt vegetace, chránící ji před deštěm. Rozšíření od Mexika po Venezuelu ve výškách 0 - 1540 m n. m.. Podle odborníků IUCN není ohrožen (kategorie LC).

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

Engystomops pustulosus - Escuela Agricola Panamericana Zamorano, Honduras.

18


Kategorie - Obojživelníci

Hypopachus barberi (Schmidt, 1939) je nejméně známým ze tří druhů čeledi Microhylidae, žijících v Hondurasu. Druhý, podstatně rozšířenější druh je H. variolosus (Cope, 1866) a třetí je rovněž rozšířenější Gastrophryne elegans (Boulenger, 1882). Hypopachus barberi je horským druhem, obývajícím mlžný borově - dubový smíšený les i kulturní krajinu v nadmořských výškách 1470 - 2070 m. Ostrůvkovité rozšíření v oblastech mlžných lesů sahá od jižního Mexika a Guatemaly po Salvador a Honduras. IUCN druh řadí do kategorie zranitelných druhů (VU). Žije terestricky, rozmnožuje se v stojatých mělkých přechodných a trvalých vodách. Snůšky H. barberi jsou podobné jako u ropuch, vejce tvoří dlouhé jednořadé šňůry.

Hypopachus barberi - detail ventrální strany, jedinec 1.

Hypopachus barberi - jedinec 1. Reserva Biologica Guisayote, výška 2 200 m, departement Ocotepeque, Honduras.

Hypopachus barberi - variabilita zbarvení (jedinec 3).

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

Hypopachus barberi - snůšky (šňůry vajíček) v rybníčku pro skot. Guajiquiro, výška 2160 m elevation, departament La Paz, Honduras.

19


Kategorie - Obojživelníci

Hypopachus barberi - variabilita zbarvení (jedinec 2).

Lithobates maculatus (Brocchi, 1877) je nově zaznamenaným zástupcem čeledi skokanů (Ranidae) v Hondurasu. Dříve byl řazen do rodu Rana. Žije v nížinných podhorských a horských vlhkých lesích ve výškách mezi 40 a 2 700 m n. m. od jižního Mexika po Honduras. Vyskytuje se podél vodních toků i stojatých vod, kde se rozmnožuje. Podle IUCN je mimo ohrožení (kategorie LC). Kromě L. maculatus žijí v Hondurasu další tři široce rozšířené druhy rodu Rana s.l. (berlandieri, vaillanti, warszewitschii). Žádný z nich není kriticky ohrožený. V části 3 nebyly zmíněny čeledi Centrolenidae, rosněnkovití, s dvěma druhy (Hyalinobatrachium: chirripoi, fleischmanni) a Leptodactylidae, hvízdalkovití, se 4 druhy (Leptodactylus: fragilis, melanonotus, savagei, silvanimbus), z nichž poslední jmenovaný druh je endemický a kriticky ohrožený. Za poskytnutí snímků k těmto článkům děkuji svému

příteli herpetologovi Josiah H. Townsendovi z University of Florida.

Literatura: Duellman, W. E. & J. A. Campbell (1992): Hylid frogs of the genus Plectrohyla: systematics and phylogenetic relationships. - Misc. Publ. Mus. Zool. Univ. Michigan, An Arbor, 181: 1 - 32. Hedges, S. B., W. E. Duellman & M. P. Heinicke (2008): New World direct-developing frogs (Anura: Terrarana): Molecular phylogeny, classification, biogeography, and conservation. - Zootaxa 1737: 1 182. Wilson, L. D. & J. H. Townsend (2006): The herpetofauna of the rainforests of Honduras. - Caribbean Journal of Science, Mayagüez, 42 (1): str. 88 - 113. Autor snímků: Josiah H. Townsend. Autor textu: Ivan Vergner

Lithobates maculatus. Parque Nacional Cerro Azul Meambar „Los Pinos“, departement Comayagua, Honduras.

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

20


TERAatlas

Kategorie - Obojživelníci

Text: Jaroslav Forejt, Foto: Sdružení Lacerta

Ropucha zelená

Pseudepidalea viridis (Laurenti, 1768) Syn: Bufo viridis

Potrava: je tvořena zejména hmyzem, plži a pavoukovci. Svou potravu vyhledává ve večerních až nočních hodinách. Při chladnějším počasí aktivuje i přes den.

Výskyt: střední, jižní a východní Evropa, Arábie, Asie, Rozmnožování: Po zimním spánku, v období od října Afrika. V ČR je výskyt ostrůvkovitý. Mapování výdo března, probíhá páření v období od dubna do skytu probíhá na serveru www.biolib.cz. května; podle počasí i déle. Svá vajíčka klade do mělkých vod, často výrazně zarostlých vodními Velikost: dorůstá celkové délky do 9 cm, výjimečně i rostlinami. Jeden řetězec obsahuje 3000 – 5000 10 cm. Jedná se o mohutnou ropuchu. Zbarvení je vajíček. světle zelené až pískové s tmavě zelenými nepravidelnými skvrnami. Ropucha je v ČR chráněna: Vyhláška 395/1992 Sb. ve znění vyhl. 175/2006 Sb. - druhy silně ohrožené.

Ropucha zelená.

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

21


Národní park Khao Yai

Kategorie - Cestopis

Text a foto: Ivan Kocourek

Thajsko, správně Thajské království – dříve Siam, má zřízenu dosti rozsáhlou síť chráněných území. Nejstarším národním parkem v zemi je Khao Yai, založený již roku 1962. Nachází se severovýchodně od hlavního města Bangkoku, je dobře dostupný a hojně navštěvovaný. Pro zájemce o seznámení s životem džungle má vybudovanou infrastrukturu – návštěvnické středisko s muzeem, kempy s možností pronajmutí bungalovů a stanů, restaurace, pozorovatelny zvířat a naučné stezky. Za vstup do parku, jak je v celé zemi obvyklé u všech zpřístupněných chráněných území, se platí. Jako perličku lze uvést, že na území národních parků se v Thajsku nesmí přinášet a konzumovat alkoholické nápoje. Vlastní název „Khao Yai“ znamená „vysoká hora“, ačkoli nejvyšší vrchol na území parku měří jen 1351 m. n. m. a většina plochy parku se nalézá ve výškovém rozpětí 250 - 800 m. n. m. Kolem 80 % území je pokryto deštným tropickým lesem. Park leží v klimatické zóně tropického vlhkého klimatu se střídavým obdobím sucha a dešťů. Zejména v období dešťů znepříjemňují pohyb džunglí zemní pijavky rodu Haemadipsa. V národním parku žije cca 250 slonů indických (Elephas maximus indicus), cca 100 kusů mohutných turů, „asijských bizonů“, gaurů (Bos gaurus laosiensis) a méně než 10 tygrů indočínských (Panthera tigris corbetti). Z dalších šelem lze vzácně pozorovat levharta obláčkového (Neofelis nebulosa), medvěda malajského (Helarctos malayanus) nebo kočku Temminckovu (Catopuma temminckii). Výskyt těchto druhů velkých či středně velkých savců je v celé jihovýchodní Asii omezen na navzájem biokoridory obvykle nepropojená chráněná území, takže jsou v důsledku genetické izolace ohroženy inbreedingem, tedy křížením mezi příbuznými jedinci. Khao Yai je známý především zajímavými primáty – gibony. Žijí zde dva druhy, běžnější je gibon lar (Hylobates lar carpenteri), vzácnější gibon kápový (Hylobates pileatus). Častěji je ale možné vidět makaky indočínské (Macaca leonina). Tyto opice jsou zejména v blízkosti parkovišť a kempů velmi krotké, podobně jako dva druhy jelenovitých sudokopytníků – sambar indický (Rusa unicolor) a muntžak červený (Muntiacus muntjak).

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

Park je také vyhledávanou lokalitou pro ornitologická pozorování a fotografování – z nepřeberného ptačího bohatství cca 340 druhů zmíním jen zoborožce, papoušky, loskutáky a předka obyvatel našich dvorků, kurníků a drůbežáren – kura bankivského (Gallus gallus). Při čekání na divoké slony na pozorovatelně u napajedla, kolem kterého létali zoborožci a papoušci alexandři, sráželo exotickou atmosféru kokrhání kohoutů ozývající se z džungle.

Lepoještěr mramorovaný (Calotes emma).

Krokodýl siamský (Crocodylus siamensis).

22


Kategorie - Cestopis

Rovněž plazy a obojživelníky Khao Yai oplývá – od drobných žab létavek a gekonů až po mohutné hady krajtu tmavou (Python bivittatus) a krajtu mřížkovanou (Broghammerus reticulatus). S přibližně dva a půl metru dlouhou krajtou mřížkovanou jsem se mohl blíže seznámit v noci, kdy pomalu přelézala silnici vedoucí parkem. Žije zde i řada jedovatých druhů hadů, včetně toho největšího – legendární kobry královské (Ophiophagus hannah), jejíž uštknutí dokáže usmrtit i slona. Noční aktivitu mají stromoví, krásně zelení hadi – chřestýšovec běloretý (Cryptelytrops albolabris) a chřestýšovec Vogelův (Viridovipera vogeli). V blízkosti vodních toků a nádrží se zdržují impozantní varani skvrnití (Varanus salvator), agamy kočinčinské (Physignathus cocincinus) a ve volné přírodě téměř vyhubení krokodýli siamští (Crocodylus siamensis). Považuji za velké štěstí, že jsem měl možnost pozorovat a fotografovat jednoho krokodýla vyhřívajícího se na kmeni ležícím přes pralesní říčku. Naopak běžně lze

v džungli na stromech spatřit nápadně zbarvené agamy – lepoještěry mramorované (Calotes emma). Nezaměnitelným křikem „ko-ko-ko – tokéé“ se ozývají samci gekona obrovského (Gekko gecko), v evropských teráriích běžně chovaného druhu, který je většině českých teraristů důvěrně známý. Park jsem navštívil v období sucha, kdy aktivita hmyzu a jiných bezobratlých byla minimální, dokonce ani očekávané pijavky se neukázaly. Pozoruhodný byl v lese nalezený křižák rodu Gasteracantha se zadečkem ve tvaru trojúhelníku, zakončeným po stranách dvěma trny. Národní park Khao Yai poskytne přírodovědně orientovanému návštěvníkovi i při krátkém pobytu názornou představu o rozmanitosti životních forem v primárních pralesech jihovýchodní Asie. Bohužel těchto původních porostů i s jejich podivuhodnými obyvateli nezadržitelně ubývá...

Varan skvrnitý (Varanus salvator).

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

23


Kategorie - Reportáž

Výstava

„Svět obojživelníků“

Text: Aleš Kozubík, Foto: Daniel Koleška

Ve dnech 14. - 20. 5. 2012 se na Stanici přírodovědců v Praze na Smíchově konala výstava „Svět obojživelníků“. Pro ty, kteří si akci nechali ujít, teď nabízíme krátké ohlédnutí za výstavou z pozice návštěvníka.

zvídavých návštěvníků. O jejich zařízení se postaral umělecký kovář Pavel Révay, který tak propojil oba své koníčky (výtvarné umění a teraristiku) v jeden celek. Sběr materiálu pro takto efektně zařízené expozice byl přitom prý jednou z nejnáročnějších částí příprav výstavy, a začal už několik týdnů předem, kdy se pan Révay spolu s hlavním ošetřovatelem staničních zvířat Honzou Hříbalem vydávali do okolí Prahy pro „ty správné“ kameny, mechy, kůry, nebo lišejníky porostlé větve. Bez jejich přičinění by výstava vznikala jen velmi těžko. Část vystavovaných zvířat byla zapůjčena od chovatelů, případně institucí, zabývajících se ochranou obojživelníků, většina ovšem pocházela přímo z chovů v zázemí nebo ze stálé expozice v prostorách skleníku. Pokud jste to letos na výstavu nestihli, a přesto toužíte navštívit oázu klidu v centru hlavního města s možností prohlédnout si vybrané druhy obojživelníků, velké hady, krokodýly, drápkaté opičky nebo desítky druhů akvarijních ryb, neváhejte a navštivte zdejší tropické terárium. Zahrada stanice je volně přístupná od pondělí do pátku v době 9 - 19 hod. Za vstup do skleníku, který je otevřen vždy odpoledne od úterý do čtvrtka, zaplatíte symbolických 20 Kč.

Lepidobatrachus laevis.

Mesotriton alpestris.

Jak bylo psáno na pozvánce, k vidění byla ucelená sbírka českých ocasatých obojživelníků a téměř všechny druhy žab žijících na území České republiky. Kromě dalších zástupců evropské batrachofauny byly vystavovány i drobné bezblanky a rákosničky, zavalité rohatky a bezrohatky, vodní drápatky a drápatečky, obskurní pipy, pestrobarevné listovnice, dlouhonohé létavky a celá kolekce jedovatých pralesniček včetně té nejjedovatější (Phyllobates terribilis). Na výstavě jsme se byli podívat v době avizovaného Jarmarku, kdy si návštěvníci mohli kromě expozice užít i několika prodejních stánků s převážně rukodělnými výrobky, které prodávaly nebo měnily děti ze staničních zájmových kroužků i profesionální řemeslníci různých oborů. Počet návštěvníků nás mile překvapil. V době, kdy jsme se přišli na výstavu podívat, se v místnosti s obojživelníky pohybovalo až několik desítek lidí, převážně dětí. Veškerá terária byla vkusně a pečlivě zařízena tak, aby vyhovovala vystavovaným živočichům i pohledům

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

24


Kategorie - Reportáž

Dendrobates auratus.

Theloderma corticale.

Pohled na zaplněnou výstavu.

Jarmark s prodejem medu, sklenářských výrobků a dalšího zboží.

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

25


Kategorie - Rozhovor

Rozhovor s

Janem Knížkem,

předsedou občanského sdružení Krásná žába Rozhovor uskutečnil Daniel Koleška, foto: Jan Knížek Jak jste se dostal k projektu Krásná žába a co je vlastně cílem o.s.? Občanské sdružení Krásná žába vzniklo za účelem ochrany ropuchy zelené (Pseudepidalea viridis). Náplní o. s. je vyhledávání míst na území Prahy, kde se vyskytuje tento druh, jeho následný monitoring a ochrana těchto míst. Vzhledem k tomu, že jsem měl od dětství velmi blízko k herpetofauně, připadá mi zachování tohoto druhu na území Prahy jako povinnost. Momentálně je naší prioritou zachránit lokalitu „Parukářka“, která je ještě navíc v místě našeho bydliště.

Kolik jedinců ropuchy zelené se na Parukářce může pohybovat? Podle našich odhadů je dospělých jedinců cca 200 – 250, ročních a dvouletých by mohlo být okolo 1000. U juvenilních zvířat jsou však odhady velmi přibližné.

Kromě ropuchy zelené se na lokalitě vyskytují ještě další chránění živočichové? Ano, mimo ropuchu zelenou jsme na lokalitě během minulého roku zaznamenali ještě devět dalších chráněných druhů - ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka obojková (Natrix natrix) (pouze jeden exemplář - je možné, že byl někým vypuštěn), čolek obecný (Lissotriton Kolik lidí se na projektu podílí? vulgaris), svižník polní (Cicindela campestris), Občanské sdružení jsme založili společně s Erikou otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), lišaj Lichtenbergovou a Evou Vaněčkovou. V současné pupalkový (Proserpinus proserpina), mravenci době s námi spolupracuje ještě asi deset dalších lidí. Formica rufibarbis a více druhů čmeláků. Ropucha zelená, ještěrka obecná a lišaj pupalkový jsou ještě navíc chráněni legislativou EU.

Kachny patří k významným predátorům larev. Lokalita Parukářka léto 2011.

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

26


Kategorie - Rozhovor

Jak je možné, že MČ Praha 3 nedává Vašemu projektu na ochranu ropuchy zelené prostor, když se jedná o druh silně ohrožený a chráněný zákonem? Městská část má v úmyslu lokalitu, kde se tyto druhy vyskytují naopak zastavět.

Je někdo na Výboru pro územní rozvoje Vaší snaze nakloněn? To nevím. Vím pouze, že Strana Zelených na Praze 3 se jasně vyjádřila, že je pro zachování zde žijících chráněných druhů. Zdali je více subjektů, ať již z politických stran či komunálních politiků, kteří též sdílí tento názor, je možné. Ale jak jsem již napsal, pouze Zelení nám poslali dopis, ve kterém nám vyjadřují podporu v naší činnosti.

Jaký je momentální stav lokality na Parukářce – komu vlastně patří? Pozemek, kde zvířata žijí, patří firmě Ortenaria, jejíž vlastník má „akcie na doručitele“ – to v praxi znamená, že vlastník je anonymní. Vedle tichomořských Marshallových ostrovů a malinké republiky Nauru je Česká republika jediná větší země, kde něco takového ještě existuje. Tento stav může výborně sloužit k praní špinavých peněz a daňovým únikům. Například středoamerická Guatemala „akcie na doručitele“ zrušila, tuším, předloni, úplně novým zákonem v rámci tažení proti organizovanému zločinu. Kdo je skutečný majitel pozemku, není známo.

Amplexus ropuch zelených.

Páření ropuch zelených na lokalitě Parukářka.

Je vůbec možné nějak zabránit plánované zástavbě lokality, pokud je v soukromém vlastnictví? Pokud by se pouze dodržovaly zákony, tak právní ochrana těchto druhů by měla být k tomuto účelu dostačující. Problém ovšem je, že majitel dělá různé zásahy, které se ve svém důsledku jeví jako likvidační Tento exemplář ropuchy zelené je ze sousední lokality pro zde žijící druhy. Např. vykácel veškerou vegetaci, Nákladové nádraží, kde žije několik málo jedinců, dřeviny následně seštěpkoval a štěpky a zeminou bohužel se zde v posledních letech již nerozmnožují. nechal zavézt tůně.

Larvy vytvářejí teritoriální jamky.

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

27


Kategorie - Rozhovor

Vlastníkem pozemku bylo v minulém roce zažádáno o změnu územního plánu. Byla tato žádost přijata? Pokud je mi známo, tak MČ Prahy 3 22.6. loňského roku doporučila zpracovat do nového územního plánu požadavek vlastníka (Ortenaria a.s.), aby se lokalita urbanisticky dokončila. Ovšem jak se věci v současné době mají, mohu pouze spekulovat. Údajně má být paní starostka, která je proti zástavbě, odvolána. Otázky by měly být směřovány spíše na radnici Prahy 3.

Na lokalitě výskytu ropuchy zelené má podle plánu vzniknout rezidenční komplex bytových domů podobný Central Parku Praha, který je v těsném sousedství. Central Park Praha se ale jeví jako nepříliš úspěšný projekt – byty se nabízejí za přemrštěné ceny a podle všeho se jich zatím moc neprodalo. Má podle Vás vůbec cenu stavět v podstatě stejný objekt hned vedle, pokud o něj vlastně není zájem? Podle mě nemá, ale nejsem kompetentní se k urbanistické či estetické hodnotě Central Parku Praha vyjadřovat. Rád bych si pouze dovolil Vás v jednom poopravit - je pravda, že v bytech mnoho lidí nebydlí, snad 15- 20 %. Polovina je však údajně prodána, ale neobsazena. Nákupy bytů byly ze spekulativních důvodů.

Máme natočeno asi pět a půl hodiny materiálů, ještě by bylo potřeba dotočit nějaké drobnosti. Délka filmu by měla být tak 35 minut. Co se týká shánění finančních prostředků, tak je mi jasné, že zrovna my nejsme ti správní flexibilní manažeři, se „správnými“ kontakty na těch „správných“ místech.

Mezi „obyčejnými lidmi“ se nejspíš většinou setkáváte, jak předpokládám, s kladnými ohlasy. Setkal jste se i s negativními? Ne, to jsem se opravdu nesetkal… :)

Na pozemku v těsném sousedství probíhá výstavba objektu TJ Sokol Žižkov. Plot, který ohraničuje pozemek a vlastně sousedí s tím „ropuším“ je ve spodní části obehnán igelitovou folií. Ta má za účel zabránit vniknutí ropuchy zelené na stavbu? Ano a snad to tu funkci plní.

Na Vašich webových stránkách uvádíte, že jste podporováni několika světovými organizacemi, které se zabývají právě ochranou obojživelníku. Dočkali jste se od těchto organizací i nějaké konkrétní podpory? Ta podpora je zatím pouze morální, mohla by ale být též ve formě právní. Pokud ale máte na mysli např. pomoc finanční, tak tyto organizace se na prvním Spolupracujete i se skautským oddílem, který má místě pokouší zachránit lokality, kde žijí např. sídlo kousek od lokality, a je taktéž ohrožen změnou endemiti na pokraji vyhynutí nebo financují záchranné územního plánu a následnou zástavbou? programy druhů, které už ve volné přírodě ani nežijí. Ano spolupracujeme, jsme v úzkém kontaktu. Loni jsme od nich pomocí hadice doplňovali vodu, pokud Jak se dá ropuchám pomoci? Provádíte na lokalitě tůně s pulci vysychaly. Skauti snad podle mých např. nějaké menší zemní práce? informací v současné chvíli aktuální zástavbou Na lokalitě byla v severozápadní části pokusně ohroženi nejsou. vybudována umělá nádrž, kterou žabky neakceptovaly. Nejlepší pomoc ropuchám by byla je Je možné se s ropuchou zelenou setkat i na jiném nerušit. místě v rámci Prahy, nebo byste její výskyt na Parukářce popsal jako ojedinělý, a v rámci hlavního Jak může obyčejný člověk Váš projekt podpořit? města „unikátní“? Na našich stránkách máme bankovní spojení. Je ještě několik málo lokalit v Praze, kde ropucha Závěrem bych ještě rád řekl, že lokalita je natolik zelená žije. Unikátní je výskyt ropuchy zelené v rámci výjimečná v rámci našeho obvodu, že by bylo asi Prahy 3. nejlepší, kdyby radnice pozemek zpětně odkoupila a na něm by se vybudovala zahrada, která by zde Žádal jste o finanční podporu od MČ Praha 3 na přítomným chráněným druhům vyhovovala. Myslím, ochranu lokality sv. Kříže a dokumentární film, která že by to bylo v zájmu zvířat zde žijících, tak i občanů byla zamítnuta. Plánujete sehnat finanční prostředky Prahy 3. i jinde? Kolik vlastně může stát vytvoření dokumentárního filmu za takovýmto účelem? Aby byl výsledek profesionální, je potřeba sehnat asi 150 tisíc. Výroba filmu není zadarmo…

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

28


Antonínem Hnízdilem Terária Praha

Kategorie - Rozhovor

Rozhovor s z

Rozhovor uskutečnil Jaroslav Forejt

Co Vás vedlo k vybudování terarijní expozice? Za ta dlouhá léta, co se zajímám o teraristiku, prošla mými nádržemi spousta zajímavých druhů. Tak jsem dospěl k názoru, že by byla velká škoda nepodělit se s ostatními. V mém předešlém chovatelském zařízení, ačkoli nebylo přístupné pro veřejnost, se scházela spousta chovatelů. Časem tam začalo být těsno, a tak jsem začal shánět nějaké větší prostory, které by mohly být veřejně přístupné. Trvalo skoro dva roky, než jsme objevili tento stávající objekt. Velikou motivací je pro mě krokodýlí zoo v Protivíně, jejíž majitel ing. Míra Procházka je můj letitý kamarád.

Můžete v jednoduchosti uvést, co bylo nutné absolvovat pro získání povolení k provozu Terária Praha? Vzhledem k tomu že vystavujeme více než dvacet druhů divoce žijících živočichů, a za návštěvu u nás vybíráme poplatek, museli jsme si podle zákona požádat o licenci (zoologická zahrada), kterou je nutné mít. V současné době je tato licence v řízení a doufáme, že nám bude co nevidět přidělena. Jaké podmínky musí žadatel o licenci splnit a jaké povinnosti z toho vyplývají by vydalo na další článek, ale o tom možná příště.

Jak dlouho jste expozici připravovali a následně budovali? Budovat jsme začali v červnu 2009 a v červenci 2011 jsme uvítali první oficiální návštěvníky z řad široké veřejnosti. Celou expozici jsme budovali svépomocí, proto to trvalo déle, než jsme předpokládali. A stále nejsme na konci.

Jak náročný je denní provoz terária na energii a krmení? Každý, kdo má doma terárium, ví, jak je tento koníček finančně a časově náročný. Provoz našeho zařízení stojí denně několik tisíc, měsíčně se pak blížíme částce sto tisíc korun. Podotýkám, že nás nikdo finančně nepodporuje, kromě několika adoptivních rodičů, kterým bych touto cestou rád poděkoval.

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

Kolik máte zaměstnanců a dobrovolníků? Jsme čtyři zaměstnanci a stejný počet dobrovolníků.

Jaké druhy zvířat byste chtěli pro expozici ještě získat? Momentálně jsme, co se týká plazů, kompletně zaplněni. Ale samozřejmě bychom ještě naší kolekci doplnili např. o křovináře němého (Lachesis muta). Spoustu zajímavých zvířat chováme v zázemí - např. Cordylus cataphractus, Cordylus giganteus, Phrynosoma asio atd. Bohužel expoziční kapacita na ně nestačí.

Jaké plány máte do budoucna? Momentálně dokončujeme novou expozici pro dospělý pár Paleosuchus palpebrosus, který jsme dostali darem z pozůstalosti. Pak přijde na řadu rekonstrukce expozice krokodýla Crocodylus cataphractus, nové velké terárium pro naše téměř dospělé Tupinambis rufescens, chodba s malými terárii se změní na malou indonéskou džungli. Opravdu toho chystáme hodně nového. Náš chov chceme specializovat hlavně na stromové varany z Indonésie, protože si myslíme, že díky rychlosti, jakou pokračuje devastace jejich přirozených biotopů, se během několika let stanou velikou vzácností. Naše terárium se aktivně účastní projektu záchrany krokodýlů siamských (Crocodylus siamensis) v Kambodži v úzké spolupráci s Českou asociací pro chov a záchranu krokodýlů. Současně s budováním vnitřních expozic v teráriu začínáme budovat i stálé venkovní expozice na našem přilehlém pozemku. Začínáme se specializovat na chov menších primátů, drobnějších šelem atd. Součástí do budoucna by měl být i celoročně obyvatelný domek pro aligátory severoamerické (Alligator mississippiensis). Pro nejmenší návštěvníky připravujeme i malou dětskou zoo. Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kdo se na budování tohoto zařízení podíleli a podílí. Je jich spousta, proto je nebudu jmenovat všechny, abych někoho náhodou neopomenul.

29


Terárium Praha

Kategorie - Reportáž

Text a foto: Jaroslav Forejt

Terárium Praha bylo pro veřejnost zpřístupněno v létě roku 2009. Tehdy bylo nutné se na návštěvu telefonicky domluvit, jelikož oficiálnímu otevření bránilo ještě několik nedodělků, a to zejména těch byrokratických (jak tomu s našimi úřady bývá). Dnes je již možno navštívit expozici kdykoliv v otevírací době, která je denně od 9 do 19 hodin. Terárium Praha naleznete v Praze – Dubči, v ulici Starodubečská 36/10.

Já se rozhodl navštívit tuto první českou soukromou „zoo“ zaměřenou pouze na plazy v sobotu 31. 3. 2012. Již delší dobu jsem měl tento výlet nachystaný, ale časové nedostatky návštěvu vždy zhatily. V sobotu jsme tedy s rodinou vyrazili do Prahy. Bohužel v mé neaktualizované navigaci jsem cíl nenašel, a tak jsme

chvíli bloudili, ale nakonec přecejen Terárium Praha našli. I přesto, že byla sobota, dokázali jsme zaparkovat cca 100 m od vstupu do expozice, čehož jsem si velmi cenil. Zvenku se jedná o velmi nenápadnou, starší budovu. To, že za zdmi je ukrytý plazí ráj, poznáte pouze podle desek na oknech, které jsou dekorovány obrázky s herpetologickou tematikou, a samozřejmě také podle nápisu nad vstupními dveřmi. Po vstupu se ocitnete ihned u pokladny, která zabírá velmi malý prostor, a nádech exotiky (který zná každý terarista už při pouhém pohledu na malou část terária) tak cítíte již zde z okolních prostorů. Než jsem stihl zaplatit vstupné ve výši 100 Kč na osobu, tak mi syn stačil utéct a obdivoval zmije gabunské (Bitis gabonica) v prostorném teráriu v první části výstavy.

Pohled do výstavní části expozice.

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

30


Kategorie - Reportáž

Prostor expozice je velmi dobře členěn. V první místnosti naleznete jedovaté živočichy (hady, pavouky i oba druhy korovců). Ačkoli nejsem „hadař“, byl jsem potěšen, že mohu spatřit mambu černou (Dendroaspis polylepis), mambu zelenou (Dendroaspis angusticeps), již zmíněné zmije gabunské (Bitis gabonica) a ohromnou kobru královskou (Ophiophagus hannah). V teráriu s kobrou královskou mě zmátly užovky tenkoocasé (Orthriophis taeniurus), které sdílely stejný prostor v nevědomosti, že mají posloužit ke krmení kober. Uchvácený jsem byl z korovců jedovatých (Heloderma suspectum) i korovců mexických (Heloderma horridum); to je prostě má srdeční záležitost.

téměř až ke stropu, je možné vidět bez zábrany dovádějící agamy osadní. Prostřední část terárií této místnosti je věnována savcům. Okolní terária podél zdí obývají například varani smaragdoví (Varanus prasinus), varani kordosští (Varanus kordensis), leguáni zelení (Iguana iguana), agamy kočinčinské (Physignathus cocincinus), bazilišci zelení (Basiliscus plumifrons), hroznýš královský (Boa constrictor constrictor), krokodýl pralesní (Paleosuchus palpebrosus) či krajta tygrovitá (Python molurus bivittatus). Jedno terárium připomínající mangrovovou mělčinu je ve výstavbě a bude sloužit pro krokodýly štítnaté (Crocodylus cataphractus). Velmi zajímavá jsou terária pro gekony rodu Rhacodactylus vytvořená ze zabedněných oken. V další místnosti naleznete velká terária s ještěry, Poslední samostatná místnost je vybavena dvěma hady, želvami i savci v podobě lemurů a kosmanů. stojany s menšími terárii pro drobnější chovance a Úžasně řešené je společné terárium pro agamy vousaté mláďata. Druhová pestrost těchto zástupců je tak (Pogona vitticeps), agamy osadní (Agama agama), veliká, že by jejich vyjmenování stálo celou další trnorepy skalní (Uromastyx acanthinura) a želvy stránku. pardálí (Geochelone pardalis). Díky tomu, že terárium je z vrchu odkryté a skála tvořící roh terária se tyčí Celkem je v Teráriu Praha chováno více jak 90 druhů.

Korovec jedovatý - Heloderma suspectum.

Viridovipera vogeli.

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

31


Kategorie - Reportáž

Celková dispozice je řešena velmi prakticky a také vkusně. Prostor ani vybavení nepůsobí nijak luxusně a snobsky, dává pocit více domácímu prostředí, což návštěvu velmi zpříjemňuje. Počet chovaných druhů je ohromný a jejich rozmanitost opravdu pestrá. Velmi mě překvapilo velké množství různých druhů varanů a jedovatých hadů. Co mi zatím chybí je zastoupení chameleonů. Popisky na teráriích jsou pěkně řešené a poskytují jednoduchý přehled o chovaném druhu. Osobně bych uvítal v každé místnosti informační nástěnky, kde by si návštěvník mohl přečíst různé zajímavosti a fakta o

zvířatech, dále by tam mohla být vedena historie celé expozice a připravované novinky. Samozřejmě chápu, že vše je ve vývoji a neustálém zlepšování, proto musím expozici ze srdce pochválit. Naši návštěvu považuji za velmi příjemně strávené 2 hodinky mezi úžasnými zvířaty. Těším se, až se za rok vrátím na další prohlídku a uvidím novinky, které tvůrci projektu budou realizovat. Více si můžete přečíst v rozhovoru, který nám poskytl Antonín Hnízdil (str. 29).

Zmije gabunská - Bitis gabonica.

Varani - Varanus prasinus.

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

32


Kategorie - Reportáž

Agama vodní - Hypsilurus nigrigularis.

Krokodýl štítnatý - Crocodylus cataphractus a želva nádherná, Trachemys scripta elegans.

Tamarín pinčí - Saguinus oedipus.

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

Bazilišek zelený - Basiliscus plumifrons.

33


Ošetření poranění u terarijních zvířat

Kategorie - Veterina

Text: MVDr. Lucie Zicháčková

Povrchová poranění patří k nejčastějším zdravotním problémům všech zvířat a tedy samozřejmě i terarijních. Až na výjimky jsou to důsledky chovatelských chyb, proto bychom se jim měli snažit předcházet dostatečnou informovaností o chovaném zvířeti a jeho potřebách. Vzhledem k tomu, že riziko poranění i přes veškerou péči existuje, mělo by k základním znalostem každého chovatele patřit jak ošetření jednoduchých ranek, tak zhodnocení závažnosti stavu a případné vyhledání veterinární pomoci. K nejčastějším příčinám poranění u doma chovaných plazů patří nevhodné vybavení terária, neodborná manipulace a transport, souboje mezi společně chovanými jedinci a u masožravců poranění živou potravou. Samostatnou skupinu pak tvoří popáleniny a omrzliny. U plazů odchycených z přírody, kteří neměli možnost setkat se s pevnou průhlednou bariérou, sklem, dochází často k poranění hlavy a nosu. Podobně se mohou o stěnu terária zranit plachá, stresovaná zvířata, popř. masožravci vyprovokovaní k útoku. U drobných ranek postupujeme dle dále uvedeného textu, rozsáhlejší poranění musí posoudit a ošetřit veterinární lékař. Hlavní je přitom průchodnost nozder a zvládnutí případné bakteriální infekce. Každopádně je nezbytné odstranění vyvolávajících příčin, přidání potřebných úkrytů a minimalizace stresu. Nejčastějším zraněním při manipulaci je autotomie (oddělení) ocasu, což je podmíněno speciálním uspořádáním tkání v této oblasti. Děje se tak v dostatečné vzdálenosti od kloaky tak, aby nebyla narušena funkce důležitých orgánů (úponů svalů, hemipenisů). Pokud u vašeho plaza ke ztrátě ocasu dojde, ošetřete pahýlek desinfekčním roztokem, za čas začne dorůstat regenerát. Při transportu může dojít k přehřátí, podchlazení, nedostatku kyslíku nebo k povrchovým poraněním. V teráriu se může zvíře poranit o ostré okraje, nevhodné povrchy, častá jsou popálení o

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

nevhodně umístěný nebo nedostatečně zabezpečený tepelný zdroj. V ojedinělých případech může dojít i k poranění zvířete elektrickým proudem při vadě na elektroinstalaci. Důvodem pro vzájemná poranění spolu chovaných zvířat bývá nedostatečně velké nebo členité terárium, špatně zvolená skupina (souboje o hierarchii nebo potravu) či umístění zvířat více druhů (predátor - kořist) v jedné ubikaci. Zranění se vyskytují na různých částech těla a bývají různě vážná, od čehož se odvíjí terapie, prioritou je ale vyřešení příčiny a lepší podmínky pro zvířata. Kousné rány od krmných hlodavců bývají často velmi vážné, většinou zasahují až do svaloviny, postiženy mohou být i páteřní obratle, proto je na místě důkladná prohlídka. Drobnější kousance se uzdraví samy (pomůže vyčištění a desinfekce), s většími a/nebo hlubšími ranami bychom se měli obrátit na veterináře, který se rozhodne buď defekt sešít nebo hojit jako otevřenou ránu. Kvůli hrozící infekci je na místě lokální nebo celkové podání antibiotik. Je tedy otázkou, zda krmit živou nebo usmrcenou potravou. Pro živou potravu hovoří jakási "přirozenost", dále to, že někteří hadi mrtvou kořist odmítají, a v neposlední řadě také fakt, že hlodavce nemusí usmrtit chovatel. Na druhé straně existuje riziko pokousání hada, popř. poškození vybavení terária apod. Krmní hlodavci (nejčastěji potkani a křečci) útočí buď v sebeobraně, nebo - pokud je had ignoruje - z hladu. Proto nikdy nenecháváme živou kořist v teráriu bez dozoru a pokud had nemá zájem, oddělíme je. Za zmínku stojí, že dle zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání se za týrání považuje používat živá zvířata ke krmení těch druhů zvířat, u nichž z biologických důvodů není takový způsob výživy nutný. Dle stejného zákona však není chovatel osobou odborně způsobilou usmrtit zvíře v zájmovém chovu ani k tomu nemá oprávněný důvod.

34


Kategorie - Veterina

Popáleniny jsou plošné, většinou závažné poranění vznikající při kontaktu nebo nedostatečné vzdálenosti plaza od tepelného nebo světelného zdroje. Jako v ostatních případech je potřeba ránu vyčistit, odstranit případnou nekrotickou tkáň a krusty a důkladně posoudit hloubku a závažnost poškození. Na ránu je možno aplikovat sprej obsahující panthenol nebo použít vhodnou desinfekci. Vzhledem k plošným poškozením bývá často nutné použití antibiotik; hojení je dlouhodobou záležitostí. Omrzliny se v praxi vyskytují převážně u želv zimovaných v nevhodném substrátu při teplotách pod bodem mrazu. Nejvíce trpí končetiny, ocas, oční víčka a nozdry. Hojení může být provázeno bakteriální infekcí, kterou je třeba řešit antibiotiky, dále pomůže podání vitamínů A, C, skupiny B. Pokročilejší omrzliny mohou vyžadovat chirurgickou léčbu, např. amputaci.

Domácí ošetření povrchových ranek K drobným nekomplikovaným ranám u plazů můžeme přistupovat jako k obdobným poraněním u savců. V první řadě je třeba ránu vyčistit od nečistot, což nám také umožní detailní prohlídku a zhodnocení vážnosti problému. Ránu znečištěnou substrátem můžeme vypláchnout proudem čisté vody (např. z injekční stříkačky). Dále použijeme některý z desinfekčních roztoků - vhodný je např. povidon jodid (Betadine - v ředění 1:10) nebo manganistan draselný (hypermangan). U drobných jedinců s permeabilní kůží nepoužíváme alkoholové roztoky. Nikdy nepoužíváme zásyp, na ráně by vytvořil krustu, pod kterou by tkáň mokvala. Také se vyhneme použití obvazů nebo bandáží. Na suchý nemokvající strup můžeme použít Betadine mast. Pacienta umístíme do čistého terária, za substrát volíme např. ubrousky. Samozřejmostí je optimální teplota a vlhkost, přístup k čisté vodě a úkryt. Vodním želvám poskytneme suché terárium, do vody je dáváme jen po dobu nezbytnou k dostatečné hydrataci, popř. ke krmení. Ránu i celkové chování zvířete pravidelně kontrolujeme, ale snažíme se pacienta příliš nestresovat. Ošetření dle potřeby opakujeme. Pokud okolí rány i přes desinfekci mokvá, rána se nestahuje nebo je zvíře apatické, odmítá krmení či pohyb, navštívíme veterinárního lékaře.

neprodleně ke specializovanému veterináři. Ten od vás nejprve zjistí údaje o zvířeti, podmínky, ve kterých žije a popis poranění. Dále bude následovat vyšetření pacienta - napřed celkové (výživný stav, reakce na podněty, jiná onemocnění), následně specializované. Stejně jako vy veterinář ránu řádně očistí a prohlédne. Pokud nebude možné nespolupracujícího pacienta dobře zafixovat nebo pokud bude ošetření bolestivé, lze použít sedaci nebo celkovou narkózu. Podle stavu se poranění bude hojit buď jako otevřené nebo se sešije - rozhodující bývá rozsah a bakteriální kontaminace. Do rány může být aplikována antibiotická emulze (např. Tenazym). Antibiotika mohou být podávána také celkově injekčně nebo perorálně (v kombinaci s vitamíny A, C, skupiny B). Na závěr vás veterinář poučí o následné domácí péči, aby celý proces proběhl co možná nejoptimálněji.

Komplikace v hojení ran I při ideální péči se může léčba poranění zkomplikovat - bakteriální infekcí, rozestoupením nebo naopak nadměrným stažením okrajů ran či poruchou svlékání. Bakteriální infekce se projeví vytvořením tzv. abscesu (což je novotvořená dutina vyplněná hnisem - v případě plazů sýrovité konzistence). Dle velikosti a závažnosti lze tento problém řešit buď prostým odstraněním nekrotické tkáně a hnisavého obsahu a vydesinfikováním dutiny, nebo chirurgickým odstraněním celé poškozené oblasti a sešitím defektu. K rozevření rány dochází často na hřbetě a bocích u hadů při nadměrném napětí kůže (např. při krmení). Důležité je i poměrně dlouhé ponechání stehů po chirurgickém zákroku - až 30 dní - operační rány se hojí mnohem pomaleji než u savců. U prvních svleků po poranění je často nutná asistence chovatele. Základem je dodržení ideálních podmínek (teploty a vlhkosti), dále může být potřeba opatrné ruční dosvlečení oblasti strupu nebo jizvy. Pokud se rána opětovně otevře, je třeba ji znovu vydesinfikovat.

Literatura: Knotek Z. a kol., 1999: Nemoci plazů, ČAVLMZ, 276 stran http://www.anapsid.org/emergency/firstaid.html http://www.merckvetmanual.com/mvm/index.jsp?cfil e=htm/bc/171407.htm Jaké možnosti při hojení ran má veterinář? Pokud zhodnotíte poranění vašeho zvířete jako http://www.helium.com/items/1612606-treating-cutspříliš komplikované pro domácí terapii, odneste ho and-scrapes-pet-snakes

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

35


Inzerce

- Chovatelské potřeby - Kvalitní literatura - Kamenný i internetový obchod - Zakázková výroba terárií - Pravidelná účast na terarijních akcích www.robimaus.cz TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

info@robimaus.cz 36


Inzerce

-

-

-

-

ochotné poradenství individuální přístup ke každému zákazníkovi prověřené, kvalitní a bezpečné zdroje UV záření a světla měřící a monitorovací technika měření zdrojů UV a světla pro stávající zákazníky zdarma dobírka na Slovensko

web: www.terashop.cz mail: info@terashop.cz

TERARIJNÍ OSVĚTLENÍ ZNAČKY SYLVANIA TERARIJNÍ SUBSTRÁTY PAMLSKY A HRAČKY PRO PSY KRMIVA ACANA, ORIJEN ATD. KVALITNÍ PRODUKTY ROZUMNÉ CENY STÁLE SE ROZŠIŘUJÍCÍ SORTIMENT VSTŘÍCNÝ PŘÍSTUP K ZÁKAZNÍKŮM TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

37


Soutěž

Soutěž o volné vstupenky do

Terária Praha

V pátém čísle TERAmagazínu můžete soutěžit o tři volné vstupenky. Každá vstupenka platí pro dvě osoby. Pro výhru vstupenky stačí správně odpovědět na níže uvedené otázky. Odpovědi zasílejte na e-mail info@teramagazin.cz. Do předmětu zprávy nezapomeňte uvést „Soutěž 5/2012“, bez uvedení předmětu je odpověď považována za neplatnou.

Jaký druh jedovatého ještěra můžete vidět v Teráriu Praha? V jakém roce bylo Terárium Praha zpřístupněno?

Jak dlouho trvala stavba terária do jeho oficiálního otevření? Který z jedovatých hadů chovaných v Teráriu Praha je nejdelší? 1.) Organizátor soutěže: Redakce TERAmagazin (dále jen „organizátor“) 2.) Soutěžícím se může stát pouze člověk s platnou registrací pro odběr časopisu TERAmagazín. 3.) Termín a místo konání soutěže: Soutěž probíhá v elektronickém časopisu TERAmagazín v termínu od 1. 6 2012 do 1. 7. 2012. 4.) Účast v soutěži: Soutěžícím se může stát pouze fyzická osoba starší 15 let. 5.)Výhru získá ten účastník soutěže, který odpoví správně na všechny kvízové otázky a bude vylosován ve slosování, které provedou členové redakce. Aby bylo losování spravedlivé, získají soutěžící pořadová čísla, která budou přiřazena externí nezávislou osobou a tato čísla pak budou losována. Vyplněné kvízové otázky zasílejte info@teramagazin.cz-Výherce bude informován e-mailem. 6.)Výhry: Volné vstupenky do Terária Praha 7.)Aby byl soutěžící zařazen do soutěže, musí zaslat správně vyplněné kvízové otázky a do předmětu zprávy uvést „soutěž 5/2012“. Zprávy bez předmětu NEBUDOU ZAŘAZENY DO SOUTĚŽE! 8.) V soutěži se může každý účastnit pouze jednou. 9.) Do soutěže budou zařazeni ti soutěžící, kteří úplně splní výše stanovené podmínky. Organizátor soutěže má právo výsledného posouzení splnění stanovených podmínek soutěže jednotlivými soutěžícími. Osoba nesplňující podmínky účasti v soutěži nebo jednající v rozporu s pravidly nebude do soutěže zařazena. Pokud se ukáže, že tato osoba se i přes uvedené stala výhercem, např.

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

v důsledku nepravdivých informací, které poskytla, nemá nárok na výhru. 10. )Organizátor soutěže si vyhrazuje právo s konečnou platností rozhodnout o pravosti a platnosti všech údajů odeslaných. 11.) Organizátor soutěže neručí za ztrátu, nedoručení, prodlení nebo poškození výhry zaslané poštou. 12.) Organizátor soutěže nenese žádnou odpovědnost v souvislosti s užíváním výher. 13.) Organizátor není odpovědný za jakékoliv technické problémy související s odesíláním e-mailů, případně za jejich nedoručení. 14.) Účastí v soutěži vyjadřuje soutěžící svůj souhlas s pravidly soutěže a zavazuje se je plně dodržovat. Účast v soutěži ani výhry není možné vymáhat právní cestou ani alternativně plnit v penězích. 15.) Organizátor soutěže si vyhrazuje právo kdykoliv pozměnit nebo upravit pravidla soutěže či soutěž úplně zrušit, a to bez stanovení náhrady. 16.) Soutěžící odesláním e-mailu souhlasí se zařazením všech odeslaných osobních údajů soutěžícího (dále jen „údaje“) do databáze redakce TERAmagazinu, a s jejich následným použitím pro odeslání výhry. 17.) Soutěžící svou účastí v soutěži souhlasí s použitím svých údajů v marketingových aktivitách TERAmagazínu při vyhodnocení soutěže. 18.) Úplná pravidla a další informace o soutěži jsou k dispozici v průběhu soutěže na internetových stránkách www.teramagazin.cz.

38


Podpořte občanské sdružení Krásná žába

Chcete podpořit občanské sdružení

Krásná žába?

Máte možnost si objednat jejich super trička. Trika mají malý trojúhelník nalevo a tento velký je na zádech. cena 250,-. V případě zájmu pište na e-mail pseudepidaleaviridis@gmail.com.

TERAmagazín 05 2012

teramagazin.cz facebook.com/teramagazin.cz

38


Teramagazin 5 2012