Ledečák, č. 2, ročník VII., 2020

Page 1

LEDEČÁK

číslo 2. ročník VII. 20. 6. 2020

…čtvrtletník pro Ledečáky a přátele obce

LEDECKÉ ŽENY SE OPĚT DALY DO POHYBU Po nucené přestávce se i Dámský kondiční klub organizovaný Spolkem PROLEDCE! vrátil k činnosti. Po pauze jsme se potřebovaly protáhnout, takže účast byla hojná. Začaly jsme zvolna, relaxačně, pod korunami stromů, na čerstvém vzduchu (topná sezóna naštěstí už skončila). Po hodině cvičení zbyla i chvilka na tzv. pokec. Domluvily jsme se, že podle počasí a poptávky můžeme vytvořit jednu partu pro cvičení a druhou pro kondiční chůzi. Tak uvidíme. Domů nás vyhnal déšť. Ani jsme nestačily probrat obcí plánovanou opravu hřiště, kam se plánují přidat i tělocvičné stroje pro dospělé. Tělocvikář pan Dočekal se už vyjádřil jako odborník, teď už se čeká na výsledky obcí plánované dětské ankety o podobě ledeckého hřiště (viz veřejné zasedání z 29.4., jistě o tom bude i zápis). Díky koronapauze nám unikly první narozeniny Dámského kondičního klubu. Nedá se nic dělat, věřím, že s touto partou oslavíme ty další. Chuť, nálada a odhodlání je. Dámy, pokud máte chuť, přidejte se k nám, všechny jste vítané. Kondici zdar. Každý pátek v 17:30.

POZVÁNKA NA VEŘEJNÉ ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA Obrněni novými informacemi z minulého zastupitelstva se můžete dostavit na to, které se chystá na středu 25.6.2020 od 18 hodin.

LEDECKÉ MUZEUM V 2. ČTVRTLETÍ 2020 Kvůli koronaviru a nařízení vlády nemohlo být muzeum otevřeno pro veřejnost 1. dubna, ale v omezeném provozu až od konce května, kdy jsme M.M. uvítali první návštěvníky z Kladna a PÉČI MLADÝM studenty z Prahy. BŘÍZÁM V původním rozsahu Jarní deště svědčí i už tak vlhkému prostředí V bude muzeum otevřeno až koncem června, Itálii, tedy v části SE ZMIZENÍM ROKLE ZMIZELA SKLÁDKA návštěvu lze domluvit bývalých lázní mezi Již v minulých číslech jsme jednom místě. Rokle/nerokle telefonicky nebo Šternberským upozorňovali na znepokojivé se nachází nad polem pod zámečkem a pramenem písemně předem i dění u Drnecké cesty nedaleko kterým teče potok, který Tomáše G. Masaryka. V kdykoliv jindy. Během Drnku. A nejenom my jsme napájí Návesák a následně 2. čtvrtletí jsme dále roce 2018 zde bylo situaci pozorovali a další rybníky, stejně jako vysázeno několik bříz u pořádali knihovnu a dokumentovali. Jak dopadla zdroje podzemní vody, které archiv a připravili příležitosti stého výročí rokle plná elektrospotřebičů zásobují ledecké studně. zejména pro ledecké republiky. A břízám se různého poškození, pneumatik, Místo řešení problému došlo k občany přednášku, daří! Jenže kopřivám částí aut a dalšího jeho schování na věčné také! Proto adoptivní nepřeberného množství časy(?). V době, kdy se hovoří rodiče bříz, nespěte a pestrého koloritu odpadu? o šetrném přístupu ke krajině ujměte se péče o vaše Rokle zkrátka není. Na místě a půdě, se v Ledcích čile stromky, neb vám je skládka nebezpečného odpadu M.Ž. nyní stojí kopec hlíny. Že by přerostou žahavé velký krtek? Ne, černá skládka zahrnuje na povel starosty KONTEJNER NA TEXTIL PŘETÉKÁ potvory. se zavezla, jednak odpadem ze Krčka. Nutno podotknout, že Již několik let fungující kontejner na textil u Všechny břízy se jinak hřbitovní zdi, jednak bahnem z toto řešení se části veřejnosti zastávky na návsi má problém. Pytle, které jsou mají k světu a rostou do Kačice. Netřeba vykládat o na veřejném zasedání naskládané v jeho nejbližším okolí, jsou toho výšky. Než ale se ale tom, že celé okolí Ledec je zastupitelstva zdálo naprosto důkazem. stanou plnohodnotnou bohaté na prameny ať už léčivé normální, protože tak se to v Firma TEXTILECO a.s., která odvoz zajišťuje, součástí původní aleje, to či nikoli. Voda se sbíhá z okolní Ledcích dělalo vždy. se v obci nějakou dobu neobjevila, a tak pytlů s si ještě nějaký ten rok krajiny a následně pramení v J.M. oblečením přibývá. Některé kusy textilií nejsou kterou letošní sezónu budeme muset počkat. v pytli a některé pytle nejsou dobře zavázané, J.M. opožděně zahajujeme. takže se k nim dostane déšť, čímž dochází ke KOŠÍKY NA OVOCE NECHTE RADĚJI DOMA Pod názvem snížení hodnoty suroviny pro recyklaci či Minulý rok bylo vysázeno stromořadí ovocných stromů, které navázalo na již zde „Pohlednice Ledec a znovuvyužití. existující a stárnoucí stromořadí. Zároveň se tak vrátil život cestě, která spojuje Ledce se Šternberka“ S firmou jsme se spojili a věříme, že situaci Šternberkem. Všechny stromky přežily zimu a k velké radosti i vykvetly. Pozdní jarní představíme v sobotu neprodleně vyřeší. mrazíky se jim bohužel nevyhnuly. Pěší se tedy budou muset spokojit s menšími 27. června v 15 hodin M.M. korunami a na první sklizeň si počkat až na příští rok. zájemcům soubor více M.M. jak 100 unikátních ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA 29. DUBNA že pan starosta po konzultaci s panem Dočekalem, tělocvikářem, Historicky výjimečné zasedání zastupitelstva, které se konalo pohlednic vydávaných 29.4.2020. Zastupitelé i občané v rouškách s dvoumetrovými rozestupy. vybral určité herní prvky. Byla však vznesena otázka, zda to děti od konce 19. století. na hřišti budou chtít a zda se jich někdo ptal. Hned v úvodu se řešil prodej pozemku panu Břízovi. Pokusili jsme se je Pan Bříza se o pozemek již dlouho staral údajně v domnění, že se jedná P. Žák a Maňas trvali na tom, aby děti byly zapojeny do tohoto seřadit chronologicky rozhodnutí, neboť právě ony ho budou využívat. Pan Tichava o jeho vlastní pozemek. Na prodeji pozemku se zastupitelstvo podle data vydání. navrhl zastupitelům, aby vytvořili nějakou, nejlépe kreativní, jednomyslně shodlo. Stejný výsledek mělo i jednání o snížení nájmu Uvítáme zapůjčení formou pro děti – dotazník, kde by byly tázány, co si přejí mít panu Nguyenovi, který v obci provozuje obchod. Dojde o maximální dalších pohlednic Ledec na hřišti. Na tomto návrhu se zastupitelstvo shodlo a emoce byly možné jednorázové snížení, tedy o 10 %. a Šternberka, jakož i zklidněny. Dále zastupitelstvo odsouhlasilo vydání věcného břemena pro nově starší fotografie Pan starosta dále pokračoval s připravovanými směrnicemi se stavějící dům rodiny Řachovy. jednotlivých ledeckých obecním pověřencem pro GDPR. Pan starosta se k tomuto Chodníky v obci – v poslední době hlavní kámen úrazu, co se týče domů nebo dalších nevyjadřoval příliš kladně, neboť provedení nebylo dobré. S tímto komunikace mezi zastupiteli. Již dříve bylo na nedostatek komunikace hospodářských objektů souhlasil i pan Maňas, který upozorňoval na faktické chyby v upozorněno panem Žákem a Maňasem. Tentokráte se k této stížnosti pro připravovanou hojném množství a fakt, že platíme osobu z obecního rozpočtu, připojila i paní Hermanová. Opravovaný úsek od parčíku u muzea na přednášku o ledeckých náves (kolem pana Šnajdra) a dolů od obecního úřadu po zatáčku. Dříve která takovou práci odvádí. domech. Těšíme se na zmíněným zastupitelům se nelíbil proces výběrového řízení. Pan Maňas V diskusi se řešila Drnecká cesta. Pan starosta, jak slíbil na setkání, na další pomoc, minulém zasedání, zavolal do firmy, která se stará o její opravu. upozorňoval na to, že vybrané firmy nejsou známé a obec s nimi nemá spolupráci a návrhy. V pracích prý budou pokračovat poté, co se přestane vyvážet hlína žádné zkušenosti. Požádal tedy o smlouvy, kde by byly sepsané B.A. (z Kačice) na zasypání rokle s černou skládkou a vyrovnání jejího reference na jednotlivé firmy. Ukázalo se, že ani jedna z nich nemá KONEC PANDEMEIE povrchu. Čas karantény a reference potvrzené (pan starosta původně tvrdil, že ano) a že si ani Paní místostarostka se zase ujala vily Bellevue. Vila je stále ve nikdo reference neověřil. Pan Žák upozorňoval na nedostatečně řešené omezených možností vlastnictví Středočeského kraje a ten se rozhodl objektu opravit garance firem. Pan Maňas doporučil panu starostovi, aby navázal volného pohybu jsou u střechu. Jejich další záměry nejsou známy. Paní Hermanová komunikaci s vesnicemi, kde tyto firmy pracovaly a zeptal se na jejich konce. Příčina opatření upozornila, že pár hodin po půlnoci bývá vidět auto s přívěsem, zkušenosti. Starosta Krček souhlasil. si naštěstí v Ledcích které z vily cosi odváží. Pan Maňas žádal paní Kmohanovou a pana životy nevyžádala, a Dětské hřiště, ale i workoutové v řadách dospělých vyvolalo velkou Krčka, aby o tomto kraj uvědomili. Paní Kmohanová věc uzavřela diskuzi. Obec plánovala na hřiště částku 800 000 Kč, přičemž by tak se s elánem s tím, že se jedná o majetek kraje a obec v tomto nehraje žádnou převážná část byla hrazena z dotace. Tato částka se zdála být pánům můžeme vrhnout do roli. Maňasovi a Žákovi vysoká. Ptali se tedy, co na hřišti bude. Ukázalo se, nového čtvrtletí!

M.M.

M.M.


LEGENDÁRNÍ PILOT LEO ANDERLE A JEHO RODINA V pravém předním rohu ledeckého hřbitova se nachází hrob s nápisem Rodina Plhalova a tabulka se jménem Leo Anderle (ta je v současnosti v opravě). Anderlovy tělesné pozůstatky však spočívají patrně na pohřebišti u El-Alameinu v Egyptě nebo snad někde na dně Středozemního moře. Leo sám nikdy v Ledcích nežil a jedná se proto pouze o symbolický imaginární hrob, který nechala zřídit jeho starší sestra Anna. Tu jistě řada starších ledeckých občanů pamatuje jako paní Plhalovou. Trvale žila s rodinou v Praze, ale jezdili do Ledec, kde si koupili dům od Horových a užívali ho jako letní byt. Jejich rodiče byli Leonhard (1874–1942) a Josefa, rozená Prokšová (1873–1938). Žili v Nouzce č. 36 (dnes část Vyškova u Brna). Jako první se jim narodil syn Jan (1900–1984). Ten byl po úspěšné kariéře zkušebního pilota v pražské letecké továrně Aero (1930–1950) a vynálezce kabinového motocyklu zvaného dálník r. 1949 zatčen a odsouzen k trestu smrti. Trest byl posléze změněn na 15 let žaláře. S manželkou Marií rozenou Kládkovou měli syna Jana a dceru Ludmilu, která se provdala do Velké Británie. Z vězení byl propuštěn r. 1957 a o 10 let později požádal o vystěhovalecký pas a odejel na Západ. Před odjezdem bydlel v motorizované maringotce na břehu Vltavy u ZOO v Troji. Ve východofrancouzském Mulhouse udržoval v chodu Aero 45 místnímu továrníkovi a naučil ho na tomto stroji létat. Zemřel r. 1984 nečekaně po telefonickém sdělení, že na ženevském autosalonu získal první cenu za Ecomobil v kategorii zvláštních vozidel. Druhorozeným synem byl Stanislav (1907–1989), který byl rovněž letcem. Působil jako instruktor létání ve Vojenském leteckém učilišti v Prostějově a na letišti ve Kbelích, za války se účastnil partyzánského hnutí. Němci ho zatkli a koncem války uvěznili na Pankráci. Po osvobození vedl Mototechnu v Liberci. S manželkou Marií rozenou Zatloukalovou měli dcery Stanislavu a Jindřišku. Jako třetí se v rodině Anderlových narodila r. 1909 Marie, provdaná Butulová. S rodinou žili v Kroměříži a měli syny Jana a Zdeňka. Zemřela r. 1992. Čtvrtým dítětem byla výše zmíněná Anna/Anny (1911–1993), provdaná Plhalová. S manželem Vladimírem (1910–1999) měli dceru Janu, která žije s manželem Zdenkem Lvem ve Slapech a syna Vladimíra, který žije s rodinou v Ledcích, kde úspěšně vede truhlářskou firmu. Paní Anna se aktivně účastnila života v Ledcích. Sama měla básnické nadání a její děti vydaly ve Slaném roku 2013 sbírku jejích veršů pod názvem Výběr básní. Pátým dítětem byl Leo(nhard) Anderle (1913–1942), jehož imaginární hrob je v Ledcích, a posledním, nejmladším, Josefa (1915–1976), provdaná Scheidlerová. V bezdětném manželství žili Scheidlerovi zpočátku v Levicích, odkud manžel pocházel, a později v Liberci. Během Pražského povstání zachraňovala jako zdravotní sestra lidi z barikád sanitkou, která byla po poslední jízdě prostřílená jako řešeto, ale kabinu to vynechalo. Po vyléčeném zápalu plic a pohrudnic pracovala jako zdravotní sestra v různých sanatoriích a plicních léčebnách. Leo Anderle se po ukončení základního vzdělání vyučil strojním zámečníkem a automechanikem. Pracoval ve vyškovském cukrovaru, později ve Všetulích u Holešova, v Brně,

v Otrokovicích a v Praze. Vojenskou službu odbýval v Brně, v Olomouci a v Praze, kde složil zkoušky civilního pilota. Po studiu na Vojenském leteckém učilišti v Prostějově byl r. 1936 přidělen k bombardovací letce leteckého útvaru v Praze-Kbelích. Po okupaci Československa si do svého deníku napsal: „Bez boje jsme odevzdali to, co je nám nejmilejší a nejdražší, ale pevně věřím, že vše se vrátí a jsem připraven kdykoliv položiti život za vlast.“ V červnu s několika přáteli tajně opustil Prahu a přes Polsko se dostal do Paříže, kde se přihlásil do cizinecké legie. Byl přijat a procházel školením v severní Africe. Po návratu do Francie byl přidělen k bombardovací letce, znovu působil v severní Africe a po kapitulaci Francie odjel v červenci 1940 do Anglie. Vstoupil do britského královského letectva (Royal Air Force) a stal se jedním ze zakládajících členů 311. československé perutě. Absolvoval téměř 30 operačních náletů na Německo a jím okupovaná území, např. v říjnu 1940 na francouzský přístav Le Havre, v prosinci 1940 na nizozemský přístav Vlissssingen, v únoru a v březnu 1941 na Brémy a v dubnu na Berlín. Na dochovaných fotografiích z června 1941 je zachycen spolu s kolegy, s prezidentem Benešem a s dalšími vysokými představiteli londýnské vlády při jejich návštěvě

u 311. čs. bombardovací perutě. V polovině roku 1941 se dobrovolně přihlásil do 138. perutě pro zvláštní úkoly (No 138 Special Duties Squadron), a v průběhu následujících let shazoval parašutisty nad Francií (20x), Československem (6x), nad Norskem (2x) a také nad Holandskem, Lucemburskem, Rakouskem a Polskem. Jen několik málo jeho letů bylo v důsledku zhoršeného počasí neúspěšných. Osudným se mu stal let v noci na 10. prosince 1942 z polního letiště u Káhiry s cílem na Maltu, kam nedoletěl. Spolu s ním zahynulo ještě 6 československých a 10 britských, kanadských a novozélandských letců. Dodnes zůstává záhadou, zda byli sestřeleni nebo šlo o nějakou závadu. Dne 16. listopadu 1941 se L. Anderlemu narodil syn Michael Ladislav. S jeho matkou G. Jackson se Leo oženil po víc jak 2 měsících 22. ledna 1942. Michael po otci zdědil lásku k letadlům a létal na tryskových stíhačkách. Jako pohrobek se v červenci 1943 narodil druhý syn Leoš, kterého měl Anderle s přítelkyní Doris Cross. Leoš měl později oficínu v Londýně. V průběhu 2. světové války byl Leo Anderle 4x vyznamenán Čs. válečným křížem 1939 (16. dubna a 21. června 1941, 5. května a 19 prosince 1942 (i.m.)), 2x čs. medailí Za chrabrost před nepřítelem (28. října 1940 a 16. února 1942), čs. medailí za zásluhy 1. stupně a čs. vojenskou medailí, britským Záslužným leteckým křížem (5. září 1942), francouzským Válečným křížem aj. Jeho jméno je možné najít v celé řadě českých i zahraničních publikací, ale také na válečném památníku v egyptském El-Alameinu, na symbolických hrobech ve Vyškově i v našich Ledcích. V Praze je na sídlišti Černý Most po něm pojmenována ulice a v dubnu 2005 dostal čestné občanství města Vyškova i.m. Za další detailní informace a fotografie tohoto významného českého letce upřímně děkuji paní Janě Lvové, Ing. Vladimíru Plhalovi a panu Zdeňku Butulovi.

LETNÍ VZPOMÍNKY LEDECKÉ Čas letí nad oblaky, mlha s mými myšlenkami se rozplývá, vzpomínky vyplouvají a teprve po dlouhých zákrutách v životě si uvědomuji jejich cenu. Je červen, ale o tolik jiný než ten z dob mého dětství. Je léto, pamatuji si úvozy, stráně, louky plné lučního kvítí, bzukotu včel, motýlů. A těch vůní a chutí. Vím, že je to sice v mých očí jiné než tehdy, kdy to byla samozřejmost. Protože my, děti, byly hodně venku. Naše výpravy za třešněmi, ať k sousedům, nebo do oblíbené aleje ve Šternberku, byly sice i krácením volného času, ovšem s výsledkem více než zajímavým, pochutnaly jsme si, ale občas jsme to odnesly pěkným „břichabolem“ a pak ještě horším přivítáním doma. Každý ví, jak těžce se perou trika a bundy, zbarvené třešňovou šťávou. Podobně jsme se těšily na borůvky, kdy jsem s maminkou a jejími kamarádkami časně ráno vyrážely do lesů k Drnku. Většinou v poledne, v horkém žáru se vracely s plnými bandaskami domů. A vidinou se nám staly pak nedělní borůvkové koláče. K létu patří neodmyslitelně koupání, tady vzpomínkami nemohu moc sloužit. Chodívalo se do Zikaňáku nebo Hrádku. Párkrát jsem tam sice, ale jako neplavec, byla. Jenže ve škole jsem se na povinném kurzu v bazénu topila, a to mi vzalo chuť další plavání zkoušet, prostě blok jako hrom. O to více jsem milovala jízdu na kole, měla jsem ráda ten pěkný pocit z jízdy, který se mísil s volností. Jezdila jsem všude v přírodě, kde se dalo i do okolních vesnic, lesíků, okolo rybníků a do úvozu „Ve Struhách“, kde v podvečer, bývalo tak krásně voňavo. Stejně to tam vonělo i brzy ráno, kdy jsem nedočkavě s rodiči rozhrnovala větve, zkoumala mech a pod listím hledala houby. Ovšem, kdy se nejlépe hodí k odpočinku kniha? Přece o prázdninách. Nedá mi to, abych se nezmínila o jednom svém osobním rekordu, kdy jsem měla ve svém čtenářském deníčku za 62 dní, přečtených 62 knížek. To mi bylo asi 12-13 let. Po žních si pamatuji, než se pole zaorala, jak jsme chodili na méně oblíbenou práci, tzv. sbírání klásků. Nic příjemného to rozhodně nebylo. Strniště bodalo, nohy, ruce toho nesly stopy, akorát ta drůbež, měla něco zdarma, na přilepšenou. Další obyčejný rituál, pro mne bylo tzv. loučení s prázdninami. Poslední srpnový podvečer jsem nasedla na svoje milované kolo a objela „svůj rajon“, chvílemi se zastavila, sedla si do trávy a v duchu se s pěknými dny volna rozloučila. Nebylo mi nijak smutno, čekala mě sice škola, určitě malebný podzim a zima. Vše se v našem životě opakuje a ve všem je třeba vidět krásu.

M.H.

J.Š. Za uplynulý čtvrtrok nás bohužel navždy opustili: dne 8. 5. 2020 Květuška Češková, roz. Kopřivová ve věku 94 let a dne 9. 6. 2020 Jakub Kučera ve věku 7 let. Budeme na ně s úctou vzpomínat a navždy nám zůstane v srdcích…

LEDEČÁK

CHODNÍKY V obci se opět ozývá stavební ruch! Chodníky jsou stavěny závratnou rychlostí. Tam, kde minulý týden byl ten původní, tak se nyní nachází zbrusu nový. Úsek od parčíku (v zatáčce u muzea) je již hotový.

Nový chodník má vyznačené vjezdy a dešťové svody. Firma se nyní přesunula na chodník od obecního úřadu dolů ke křižovatce s cestou k Hrádku.

M.M.

Redaktoři: Jan Maňas, Jiří Šíma, Michaela Maňasová, Marcela Hradcová, Michal Procházka, Baldandorj Ariunzul Kontakt: sefredaktor@proledce.cz WEB: www.proledce.cz Náklad: 150 výtisků Vydavatel: PROLEDCE! z.s.