Page 1

LEDEČÁK

…čtvrtletník pro Ledečáky a přátele obce

číslo 4. ročník VI. 22. 12. 2019

ZASEDÁNÍ FOTOGRAF VE KŘEST KNIHY O „MUZEUM OŽIVILO ZASTUPITELSTVA 18. 12 ŠTERNBERKU MUZEÍCH SPOLEČENSKÝ Po přečtení programu Spolek PROLEDCE! Ve středu 11. prosince ŽIVOT“ následovaly zprávy z ve spolupráci s odpoledne se v To napsal do Mladé kontrolního a finančního fotografem prostorách kanceláře fronty dnes dne 4. září výboru. Ani jedna z nich Ladislavem Přemyslovských 2007 tehdejší nenarazila na problém. Rennerem vytvořili středních Čech, o. p. s. místostarosta pan Pozemek se bude paní album ztvárňující ve Slaném na pozvání dr. František Král. Tato Výletové prodávat v roce nejkrásnější kouty vedení sešli zástupci slova si připomínáme 2020. Pan Krček přečetl Šternberka. několika muzeí, aby se i dnes a jsme za ně zprávu starosty občanům. Naleznete jej na účastnili křtu knížky o skutečně vděčni. Pro V novém roce se zvýší cena stránkách spolku. muzeích v území připomenutí všem stočného za odpadní vody. Fotografie byly Přemyslovských ostatním text uvádíme Dalším bodem byla nově pořízeny na podzim, středních Čech nazvané znovu: „Historie naší příchozí žádost smečenských ten fotkám nejvíce trefně „Strážci obce se začala psát už v OVOCNÉ STROMOŘADÍ VYSÁZENO hasičů o potvrzení nové lichotí. Fotograf se paměti“. Knížku 15. století. Před 120 V minulém čísle jsme vás na tuto akci zvali, v nynějším smlouvy. V nové smlouvě by vyjádřil tak, že ho inicioval a jejím lety tu byl založen přinášíme hlášení o jejím průběhu. Všichni už asi na vlastní oči došlo k navýšení příspěvku Ledce uchvátily, editorem se stal pan dobrovolný hasičský viděli, co se zvládlo za necelý den udělat. O tom, jak to obce na 50 Kč/občana. sepsal tedy i krátký Jaroslav Huk, sazba sbor a o deset let probíhalo, třeba ještě nevíte: Vše začalo v deset hodiny v neděli Posledním bodem byly text o jeho pobytu a grafická úprava je později postavena 3. listopadu. dotace. Obec má v plánu se zde M.M. dílem pana Ivo škola. Dříve byl v naší První dobrovolníci se začali scházet na rozcestí u Zikaňáku, ucházet o dotaci od VÁNOČNÍ Horňáka a tisk obci Sokol, baráčníci, postupně pak docházeli až do půl jedenácté další. Podél cesty PROGRAM DKK Ministerstva pro místní provedla známá byla tu řada dalších byly již připraveny jámy (s týdenním předstihem vytyčili a Kdo by si myslel, že rozvoj na vybudování tiskárna Kočka ve organizací, dneska ale připravili členové spolku PROLEDCE!), ty se ale ukázaly jako před Vánoci se nového dětského hřiště. Slaném. Čtenář se dozví každý sedí spíš doma u mělké, takže musely být prohloubeny. Každý, kdo mohl, kopal. Dotace by pokryla 70 % členky dámského základní informace počítače a společenský Mladší šli pro hnůj na ledeckou farmu. Tím byla zajištěna veškerých nákladů. Na kondičního klubu o muzeích včetně život není skoro žádný. výživa pro nové stromky. Do každé jamy jeden kýbl hnoje a hřišti by bylo nové vybavení budou věnovat ledeckého muzea. Jsme proto rádi, že v druhý plný hlíny, aby ani odleželý hnůj mladé kořínky pečení, tak a zeleň. Paní Burantová Několik exemplářů naší obci vzniklo Malé nepopálil. Než se začalo hromadně sázet, byla zapotřebí představila rozpočet na rok se mýlil. I dva týdny jsme ještě téhož dne asijské muzeum. Ještě instruktáž. Zasadil se první společný stromek, natloukly se 2020. Ten bude na rozdíl od před Vánoci se ženy rozdali a dál rozdáme v době, kdy se muzeum kůly, které se zajistily příčlemi. Stromek se obvázal jutou a toho letošního, který byl klasicky v pátek ledeckým občanům. teprve připravovalo, se následně se celá konstrukce obalila drátěnkou proti okusu zvěří. sešly. I když schodkový, vyrovnaný. Případní další zájemci už v budově bývalé Pro zefektivnění celé práce byli dobrovolníci rozdělení do skupin. tentokráte bylo Před zahájením diskuze se mohou přihlásit školy konaly přednášky Zatloukači kůlů, přibíječi příčlí, obalovači jutou a drátěníci. byla přečtena obecně cvičení v jiném v muzeu vhozením o asijských zemích. Tomu všemu pomáhala i technika jezdeckého klubu a ledecké závazná vyhláška týkající duchu. Sníh, který jména, adresy či Někdy se sešlo jenom farmy, která zajistila rozvoz. se komunálního odpadu. dokresloval telefonu do poštovní deset posluchačů, jindy Práce byla hotova brzy, stromky stály na svých místech a začalo předvánoční Příspěvek na jeho odvoz schránky ve vchodu jich bylo přes dvacet. se zalévat. Jezdecký klub zapůjčil cisternu a další kýble. To vše atmosféru, nebyl musejí občané zaplatit do muzea. Upřímně Už to samotné je velká se stihlo do oběda. Vzhledem k času se vyhlásila obědová pauza 31. 3. 2020. Mohou tak učinit překážkou. Kvůli děkujeme za možnost věc. Obcí jako Ledce, a někteří dobrovolníci se vydali domů na oběd. Zbylí vyrazili na hotově na obecním úřadě, brzké tmě se setkání propagace našeho které mají kolem pěti základnu jezdeckého klubu, kde už byl rozdělán oheň a gril s již nebo bankovním převodem. konalo o dvě hodiny muzea i za poznání set obyvatel, je v naší se opékajícím masem. Takto posilněni se dobrovolníci vydali V diskuzi byl vznesen dotaz dříve. Ještě tedy za práce a obsahu republice mnoho, ale doobalit několik málo zbylých stromků drátěnkou a pak se světla se všechny týkající se stavu Drnecké. partnerských muzeí my jsme jediná, která stromky opět zalily. Jeden by nevěřil, kolik práce se stihne Práce na cestě před sešly před muzeem. a těšíme se na další se může pyšnit tím, že během tak krátké doby. A i přes to, že to byla chvíle, budeme z nedávnem ustaly a cesta Společné foto bylo má Malé asijské spolupráci. ní my i naši následníci doslova sklízet ovoce. není v takovém stavu, aby se nutností a pak hurá J.Š. muzeum.“ M.M. na Manina. Zde se mohla používat. Mezi J.Š. UPOUTÁVKA NA PŘEDVÁNOČNÍ DÁREK NOVÝ PAMÁTNÝ STROM V LEDCÍCH nasbíralo dříví a kameny zde můžete najít Rozsah Ledečáka se redaktorům ukázal jako malý a Dub letní, který stojí v nově obnovené březové aleji k dráty či kusy železobetonu, začaly se opékat již několikrát došlo k tomu, že neměli kam psát své prameni TGM, je nyní státem chráněný, díky čemuž z kterých nebezpečně špekáčky. Během články. Proto se rozhodli přijít s rozšířením narůstá počet chráněných stromů v Ledcích opékání a následné vystupuje výztuž. Pan Ledečáka, které bude vycházet nepravidelně, s konzumace probíhala (nyní celkem 7!). starosta slíbil, že do firmy rozsáhlejšími články, pro které by v klasickém Spolek PROLEDCE! se rozhodl ho pojmenovat Beránkův zavolá a zeptá se, jak budou degustace domácích čtvrtletníku nebylo místo. Bude vycházet jen v práce pokračovat. Paní likérů a svařáku pro dub, po bývalém mlynáři, který se údajně kamarádil s elektronické verzi, která umožní čtenářům barevné Žáková reagovala na zahřátí. Okolo jdoucí Karlem Havlíčkem Borovským, který se zde léčil. Strom o fotografie ve větším rozlišení. Vydání toho prvního chvíli mladší, než naše Ledce má úctyhodný obvod kmene, označil ženy za 12 reportáž, která byla se kvapem blíží a máte se na co těšit! M.M. měsíčků. Oku cizince který činí 5 metrů. o muzeu natočena pro Českou televizi, kde se pan starosta zmínil, že by objekt chtěl navrátit dětem. Ptala se tedy, jak to bude s muzeem. Na dotaz bylo odpovězeno tak, že toto zastupitelstvo otázky muzea řešit nebude, protože se tím bude zabývat až to budoucí. Před koncem si pan Matas stěžoval na špatně jezdící autobusy. Integrace obci spíše uškodila, než pomohla. Obec souhlasila se sepsáním stížnosti.

M.M.

to tak zajisté muselo připadat. Kolem ohně rozestavěné osoby. Namísto pochmurné atmosféry se však ozýval smích. A i s úsměvy proběhlo rozloučení. Takto proběhlo letošní rozloučení Dámského kondičního klubu, členky se opět sejdou v novém roce, mají tedy spoustu času na načerpání sil.

M.M. BARÁČNÍCI CHYSTAJÍ OSLAVU ZALOŽENÍ SVÉ

M.M.

B.A.

OBCE V ROCE 2020 Baráčnická obec Beránek v Ledcích je nejdéle aktivně fungující organizací v obci a v příštím roce oslaví 90 let od svého založení. K této příležitosti chystá i naše muzeum malou výstavku, na níž chce veřejnosti představit historii baráčníků v Čechách, založení a aktivity ledeckých baráčníků, spolupráci s dalšími baráčnickými organizacemi, životní osudy významných činitelů až do současnosti v dokumentech a fotografiích. Prosíme proto občany, kteří vlastní zajímavé fotografie a dokumenty o ledeckých baráčnících a jejich práci, aby nám je laskavě zapůjčili. Originály v pořádku majitelům vrátíme.


KOŘENY Každý z nás má někde své kořeny. Kdysi opravdu dávno ve mně zahořela jiskřička touhy poznat své předky. A až teprve nedávno můj zájem dcery podpořily a šla jsem do toho. A to mi ani ve snu nenapadlo, že se dostanu až do r. 1650. Dnes mám téměř hotov již celý rodokmen. A pár zajímavostí se tam přece objevilo. Stopy života mých předků skončily i v Americe a Německu. Kupodivu více informací se objevilo v rodě mého tatínka, Oskara Janouška. Jeho předci žili hlavně v Rožmitálu pod Třemšínem a obcích jemu přilehlých. Je to krásný kraj a moc dobře si vzpomínám na ten pocit, který jsem měla, když jsem před léty Rožmitálem procházela, po stopách J.J. Ryby a jeho České mše vánoční. Nezávisle na tom, co jsem nyní objevila, jsem měla skvělou náladu a pocit jako bych tam patřila. Právě tam jsme se dostali až do r.1650, k předkovi, který jako pasák neměl stálé bydliště, jelikož byl využíván i ostatními vesnicemi pro své jednoduché služby. Posléze se náš rod zmohl na grunty, takže se příštích zhruba 200 let měli celkem na tehdejší dobu dobře. Asi tak v letech 1850 se většina mých předků objevuje v hornictví na severu Čech, kde už tak dobře nebylo. Šachta se stala osudnou posléze i mému dědovi, který zemřel v závalu. Zůstalo po něm 5 dětí, které šly do většinou cizích rodin. V 1. světové válce zemřela totiž tragicky i moje babička. Povzbudivou informací v tatínkově linii byl přímý příbuzenský vztah s jeho bratrancem, spisovatelem Bohumilem Nohejlem, který dnes 91letý žije na Plzeňsku. I on mi ještě před léty pomohl objasnit některé příbuzenské vztahy, které si pamatoval. Za informace jsem mu moc vděčná. Ze strany maminky, Boženy Janouškové, se nejdříve zmíním o své prababičce Marii Marešové, která žila v domku (čp. 61) u silnice, naproti rybníku u tehdejší školy. Kde měla léta tzv. hokynářství. Ani tu jsem nepoznala, zemřela 3 týdny před mým narozením. V témže domku se narodila i má maminka Božena, až pak se přestěhovala se svými rodiči do čp.109. V jejich linii jde o běžné rody, lidé v nich žili skromně a poplatně své době. Za zmínku ještě stojí z maminčiny strany vztah přes koleno s Mudr. M. Plzákem, známým psychiatrem. Já osobně skoro donedávna navštěvovala jeho sestřenici, která zemřela v Libušíně ve věku 92 let. Stopy našeho rodu, které končí v zahraničí, nebo v 16. století, v různých pozemkových a švabachem psaných knihách jsou sice dohledatelné, ale informace za ně by byly opravdu moc drahé. Jsem ráda tedy za to, co se podařilo dohledat, aby mým dcerám zbyla hezká památka na naše společné předky. V LEDCÍCH BUDE ASI ŠKOLKA? Dne 29.11.2019 proběhla v pořadu Události v regionech ČT1 reportáž o našem muzeu. Konečně vyplynulo, co každý, kdo se zajímá, tušil, a ti, kdo mají osobní zájem, už dávno vědí: Obec pracuje na ukončení existence muzea v Ledcích pomalu a systematicky. Jelikož je muzeum tématem na tenkém ledě, balilo minulé i současné většinové zastupitelstvo problém muzea do různých nafouknutých zpráv, mnohdy až hysterických (např. když praskla hadička od WC, nebo se z doktora Šímy snažilo udělat zrůdu takřka likvidující obecní rozpočet). Došla-li na veřejných zasedáních řeč na muzeum, zástupci většinového zastupitelstva mluvili o muzeu vždy s despektem, a pokud se z řad občanů náhodou zdvihla vlna podpory muzea, diskuze byla rychle ukončena. Nikdo nevěděl, proč vůči muzeu i vůči člověku, který se tolik zasloužil o propagaci Ledec, vládne taková nevole. A teď jsme tu měli televizi. A je to venku. Řečeno mezi řádky, asi tu bude zpět školka. Maminky, děti, můžete jásat. Nemusíte řešit, zda docházet s dětmi do Šternberka, teď bude druhá školka téměř na návsi. Ten starosta je ale tajnůstkář. Nejenom tajnůstkař, ale i lidumil, on nás šetří před zbytečnými starostmi, on to s vybranými zastupiteli v „kruhu takřka rodinném“ rozhodne, a nám jen oznámí výsledek. A dělá to dobře. Tak dobře, až vzniká dojem, že to za nás rozhodne úplně všechno a my nemusíme nic, my si pustíme televizi a zhlédneme reportáž. Díky, starosto. Ve strategickém plánu budoucího rozvoje obce, ve kterém se starosta s místostarostkou rozepsali o vývoji obce takřka od doby kamenné (k budoucímu rozvoji se už potom nějak nedostali) (a který vzápětí ze stránek obce zmizel), nic o školce řečeno nebylo. Zřejmě si současné většinové zastupitelstvo provedlo analýzu, a došlo k tomu, že „rozvíjející“ se Ledce se zhruba 470 obyvateli převážně staršího věku, potřebují k provozování školky celou obrovskou dvoupatrovou budovu bývalé školy. A s čím nás většinoví zastupitelé překvapí příště? Dozvíme se z televize! Michaela Žáková Za uplynulý čtvrtrok nás bohužel navždy opustila dne 10. 12. 2019 paní Marie Chmelová, rozená Vejražková ve věku 92 let. Budeme na ni s úctou vzpomínat a navždy nám zůstane v srdcích…

ANKETA STARŠÍCH LEDECKÝCH OBČANŮ Na anketu starších ledeckých občanů, aby se podělili o své vzpomínky, zážitky, zkušenosti a doporučení s mladšími spoluobčany a s našimi čtenáři, jsme dostali první odpověď od paní Kopřivové. Uvítáme rádi vzpomínky dalších.

V Ledcích jsem spatřila světlo světa r. 1930 jako třetí dcera. Byla velká nezaměstnanost, tak občas jsem cestovala k babičce do Smečna. Babička bydlela ve dvoře (lékárna), chodila jsem přes lékárnu, vrata byla ponejvíc zamčená. Hrála jsem si u kostela, kde byly vysázeny mladé stromky moruší, to byla moje pochoutka. Jako děti jsme si hrály v Ledcích u hřbitova, sáňkovaly od hřbitova dolů až k rybníku nebo klouzaly se na ledě. Podotýkám, že jsem neměla jako dítě na nohou brusle, nebyly peníze. V roce 1940, ještě mi nebylo 10 let, jsem odešla k tetě do Kaňku u Kutné Hory a vrátila se zpět koncem června r. 1945. Hned jsem šla s Jiřkou Marešovou (Lincovou) do učení dámská krejčová do Smečna k paní Dlouhé. Pracovaly jsme od půl osmé do půl páté. V zimě byla brzy tma, bály jsme se přes les semknuty k sobě, ani jsme strachem nemluvily. Nikdo nám nechodil naproti. V Ledcích jsem už nikoho neznala a brzy se zapojila mezi mládež v SČM. Dělali jsme různé akce, recitace, brigádu do Lidic, kde se vykopávaly cihly z domů srovnaných se zemí. Z těch cihel se pak postavily první domky. Ráda vzpomínám na taneční zábavy v Dělnickém domě, ať to byla pouť, posvícení, druhý den „pěkná“, to se chodilo na hřbitov zahrát a pak průvodem do sálu, svíčky hořely na stole a pak se vynášela „pěkná“. To si někdo lehl do necek a obcházeli s ním sál, smuteční hosté za ním v průvodu. Jednou šly v průvodu také 2 kozy, Fanda Hercl se smál, ale když zjistil, že jsou jeho, smích ho přešel. Mrzí mě, že Dělnický dům přešel do soukromých rukou, to se nemělo stát. To byla kultura obce, kde se setkávali občané Ledec. Široko daleko nebyl tak velký hezký sál jako v Ledcích. Přála bych si, aby zastupitelé obce vykoupili zpět Dělnický dům a pomalu jej opravovali podle finančních možností. Podotýkám, že jsem odešla r. 1940 a vrátila se r. 1945. Roku 1953 jsem se vdala a r. 1986 se s manželem vrátila. Jestli můžu hodnotit práci obce pro občany od r. 1945, kdy byla silnice bez asfaltu, a v roce 1947 velké sucho a plno prachu, za ta léta se pro občany udělalo hodně. Co bych si přála od vedení obce? Dodělat úpravu hřbitova, rozvod vody, osvětlení a lavičky. Podle možností opravit chodník od návsi až k panu Krupičkovi a parčík. A nakonec se skutečně zaměřit na ten příští krásný a velký sál. Přála bych všem ledeckým občanům, aby žili v naší krásné vesničce spokojeně, M.H. svorně a hlavně v míru.

Dáňa Kopřivová (roz. Hejduková). VÁNOCE Zamrzly rybníky, zapadaly louky, pole i sady přichází zima, jak z obrázků Josefa Lady. Takové bylo mé dětství, vzpomínám. A že stárnu, si připouštět nechci.

PROSINEC V MUZEU Neformálním předvánočním setkáním u stromečku v sobotu 7. prosince v muzeu jsme letos překvapili účastníky vzácným hostem z Mongolska, Mgr. B. Altan-Očirem, který vystudoval loutkářství v Praze a už mnoho let je výkonným ředitelem Asociace absolventů českých a slovenských škol a kursů. Zavzpomínal na svoje studium a práci, zazpíval dvě mongolské písně a zarecitoval báseň nejznámějšího mongolského spisovatele D. Nacagdordže Má vlast. Mezi dvacítkou hostů jsme k naší radosti uvítali poprvé také třebichovickou starostku paní Jehličkovou, která nám přivezla nejen 5 našich panelů o historii Ledec a Šternberka, ale z vlastní iniciativy také cukroví, koláčky a na přípitek vaječný koňak. Rádi jsme uvítali také členy spolku přátel Smečna a širokého okolí v čele s paní Ničovou a další místní občany, s nimiž jsme si zazpívali i koledy a české písničky. V přátelské atmosféře padaly dotazy na organizátory i na vzácné hosty. Všem děkujeme a chceme věřit, že nakonec i u nás zvítězí pravda, láska, vzájemná úcta, tolerance, zdravý rozum a objektivní pohled. Dne 15. prosince přijel do Ledec buddhistický mnich s nejvyšším svěcením s titulem gelong Lobsang Namgyl (viz foto výše) z tibetského kláštera Rabten Choeling ve Švýcarsku, který si se zájmem prohlédl nejen muzeum, ale zajímal se i o historii obce, a dokonce ochutnal vodu z Prokešova pramene. Závěrem přejeme všem občanům Ledec a dalším našim příznivcům klidné vánoční svátky, úspěšný vstup do roku 2020 a těšíme se na setkání v příštím roce.

Nyní čekám dlouho, na první vločku, až mráz vykouzlí své obrázky na skle. Přesto o Vánocích, je ve mně stále kus dítěte, které se těší z dárků, rodiny, pohody a k tomu si vzpomene na ty, které ztratilo ve světě. A každým rokem, přeji si zas, ať sejdem se všichni v ten příští vánoční čas.

MUZEUM DĚKUJE Děkujeme Patriku Tichavovi za dar v podobě dřeva na zátop, díky kterému bude v muzeu teplo pro návštěvníky, ale i členky Dámského kondičního klubu!

J.Š. NÁBOR NOVÁČKŮ Máte nápad, co by se v našich Ledcích mohlo dít? Posila se do našeho týmu hodí, dejte nám o sobě vědět! Vždy je co zlepšovat a kam se posouvat. Budeme rádi za inspiraci a novou krev našeho týmu.

J.M.

J.Š.,B.A.

LEDEČÁK

M.H.

Redaktoři: Jan Maňas, Jiří Šíma, Michaela Maňasová, Marcela Hradcová, Michal Procházka, Baldandorj Ariunzul Kontakt: sefredaktor@proledce.cz WEB: www.proledce.cz Náklad: 150 výtisků

Profile for Jan Maňas

Ledečák, č. 4, ročník VI., 2019  

Ledečák je čtvrtletním periodikem, které vychází vždy s novým ročním obdobím. Zpravuje občany Ledec o dění v obci, o historii obce a mnoha d...

Ledečák, č. 4, ročník VI., 2019  

Ledečák je čtvrtletním periodikem, které vychází vždy s novým ročním obdobím. Zpravuje občany Ledec o dění v obci, o historii obce a mnoha d...

Profile for j.manas
Advertisement