LEDEČÁK
…čtvrtletník pro Ledečáky a přátele obce
ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA 5. ZÁŘÍ Po zprávách z výborů si projektu samotného, pan starosta vzal slovo a to nejen v řadách a přečetl záměr prodeje občanů, ale i mezi pozemku o výměře zastupiteli. Část chtěla 39 m². Pan Maňas přizvat k řešení upozornil na skutečný architekta, část nikoli. stav, který Dalším bodem byla nekoresponduje se komunikace k stavem v katastru budoucímu rodinnému nemovitostí. Ukazoval domu pana Buranta to na příkladu, kdy (jižní část obce směrem katastrální hranice ke Smečnu). Pan Maňas prochází objektem na navrhl, aby se silnice vedlejším pozemku, a zde začala řešit až v proto navrhl zaměřit a momentě, kdy bude uvést do souladu okolní dostavěno, aby nebyl hranice. Pan starosta stavební technikou nový souhlasil se zaměřením, povrch poničen. Navrhl, nakonec dal hlasovat a aby se řešil veřejný odhlasovalo se vyvěšení prostor od budoucí nové záměru prodeje. Dalším zástavby až k současné bodem bylo jednání s silnici – jako celek, tedy panem Bulantem, který aby došlo i k vytrhání vyžaduje, aby obec starých panelů. převzala tu část silnice, Odsouhlaseno. kterou on nyní vlastní. Pokračovalo se s žádostí Silnice ale není ve stavu od společnosti Agra vhodném k převzetí. Do Řisuty, která chce dnešních dnů jsou zde upravit Drneckou cestu. díry v silnici od přípojek Oprava by sestávala z na vodu, které se musely vyrovnání, zhutnění a vyhloubit poté, co byl v znovu pokrytí cesty ulici natažen asfalt. (pozemky zde jsou z Zastupitelé se domluvili, velké části v majetku že se pokusí sjednat obce). Veškeré náklady jednání s panem by financovala Agra a Bulantem i stavebníky, cestu, pokud dojde k kteří zde bydlí, opravě, by prezentovala, a vynasnaží se najít jako ukázkovou. Pan řešení. Na minulém Maňas podotkl, že by zasedání zastupitelstva bylo vhodné doplnit padla zmínka o záměru smlouvu o podmínku, rekonstruovat chodník že obec bude moci cestu od pana Krupičky až na používat a případně mít náves. Tento úkol si možnost připojit jiné vzali na starost páni cesty na tuto nově Žák, Maňas. Ti s panem vzniklou (dostalo se k starostou a paní tématu pozemkových místostarostkou jednali úprav, které by musely o projektu, jehož cena s touto cestou taktéž byla odhadnuta na pracovat), navíc se mu 200 000 Kč. Konečné nelíbilo, že obec nemá slovo – opraví se část od v ruce žádný projekt. pana Krupičky až k Posledním bodem parku naproti muzeu. jednání byla žádost Nezůstane se jen u rybářského klubu. chodníku, bude se řešit Žádal o schválení i prostor parku naproti smlouvy o zřízení muzeu a prostor naproti služebnosti. Ta byla první bytovce (směrem jednomyslně zamítnuta, od pana Krupičky) neboť se zastupitelům sousedící s chodníkem. zdála zbytečná. Do Pan starosta rovněž dnešní doby nikdo představil záměr na v přístupu k rybníku opravu chodníku od neomezoval. V diskuzi parku u muzea přes starosta potvrdil, že náves až ke kurtům. černou skládku nechal Projekt by si vzal na (z vlastní iniciativy) starosti pan Kubíček. zavést stavebním Projekt bude stát celkem odpadem. Dále byla 135 000 Kč. Diskuze se zmínka o drobné opravě strhla ohledně použitých dešťové kanalizace ke materiálů, ale i ohledně Šternberku. M.M.
číslo 3. ročník VI. 23. 9. 2019
POZVÁNKA DO KALENDÁŘ NA ROK MUZEA 2020 „PAMÁTKY OBCÍ V sobotu 28. září v 15 V OKOLÍ SMEČNA“ hodin uvítáme v muzeu Kalendář připravil v rámci pravidelných Spolek přátel Smečna a přednášek našeho širého okolí (byl založen čestného člena, pana 27. června 2009) a Ing. Jaroslava Hnízdila, obsahuje reprodukce který se nedávno vrátil barevných akvarelů ze zajímavé inspirativní významných památek cesty po Japonsku. Smečna a okolí. Přednáška s názvem Autorem kreseb je pan „Za rozkvetlými František Moravec, sakurami do Japonska“ narozený roku 1944 v bude doplněna Řisutech. K naší radosti Křížek (2), foto J.M. unikátními obrázky a je v kalendáři 6 kreseb LEDECKÉ KŘÍŽKY pevně věříme, že z Ledec: kaple sv. Jana Křížky rozeseté po krajině jsou obdivuhodné, vzbuzují v nás upoutá pozornost všech Křtitele, venkovské úctu, navozují pokoru, dovedou říci mnohé, jsou tichými svědky zájemců. Těšíme se na barokní domy, lázeňské naší historie. U nás v Ledcích odkazují na stará rozcestí, která setkání s Vámi i Vašimi vily ve Šternberku, se nacházela kolem vsi a která bychom už dnes jen marně přáteli. budova muzea, bývalé hledali. J.Š. školy z roku 1897, V průběhu minulého století došlo ke změně ledecké krajiny a donínský zámeček ve INTEGRACE cesty byly přetrasovány – nově se již nenacházely u svých Šternberku a SLANÉHO DO PID křížků. Na českém území se začaly křížky objevovat nejvíce v šternberské prameny. O prázdninách na době věrozvěstů, jejich rozmach nastal díky nařízení Karla J.Š. zkoušku, od září na SÁZENÍ ALEJE KE Velikého z poč. 9. století, který přikázal kříže stavět u cest a pevno. Nové jízdní řády ŠTERNBERKU jejich rozcestí. Tento zvyk se držel do počátku 20. století. a k tomu hned několik Dotaci na výsadbu Ty naše, ledecké, můžeme stopovat ve starých mapách, kde se věcí, na které si začínají objevovat v mapách z 18. století. Nejbohatší období na Ledečáci musí zvyknout. ovocných stromů spolek PROLEDCE! získal, se počet křížků bylo období mapování 1877-1880, kdy jsme jich Opravdové zatěžkávací svým projektem se měli celkem 5. zkoušce byly autobusy Mapy, v nichž se poprvé křížky nacházejí, byly vytvářeny vystaveny hned 1. školní umístil na prvních příčkách. Nové stromky zprvu vojskem, později pro potřebu vědět, koho je čí pozemek. den. Autobus přeplněn Když přes nás projížděli na koni důstojníci vojenské školáky přijel na Kladno budou vysazeny podél cesty od Zikaňáku k topografické služby (někdy mezi rokem 1764 a 1768) a od oka s 30minutovým vile Bellevue na podzim kreslili území, byly jejich kresby ne zrovna přesné, jednotlivé zpožděním. Nikdo z tohoto roku. kresby se překrývaly či se nedaly vzájemně spojit. Velkou autobusu to do školy Cesta bude podobného pozornost věnovali komunikacím, potokům, využití půdy. nestihl před osmou typu jako se cesty mezi Probíhala i evidence počtu obyvatel či např. koní. hodinou. Druhý den byl poli zřizovaly dříve. V již zmíněném nejbohatším období se křížek (1) nacházel v ještě horší, Ledečtí si Ovocné stromky místě dnešních bytovek, kde se nacházelo rozcestí, na němž se v autobuse ani nesedli, nebudou pouze jednoho poutník mohl ubrat ke Šternberku. V té době se křížek bylo plno. druhu. nacházel za vsí, až později, když se obec začala rozrůstat, se Následkem toho se V druhovém složení ocitl uvnitř a je ho možné zaznamenat v mapách do roku 1930. většina cestujících budou převládat Další (2) byl křížek u dnešní Agry, kde cesta z Ledec přímo rozhodla najít jabloně, především ty pokračovala přes kopce do Slaného. Nedaleko od něj byl křížek alternativní způsob staré odrůdy, mezi nimi (3), který stál v zatáčce od lázní (stál zde ještě dříve, než zde dopravy – využívají vznikly, před nimi osada Aujest) k Řisutům, v místě se říkalo auto. Ranní autobusy se však budou růst i třešně a hrušně. „U sv. Václava“. Cesta z lázní do Řisut byla ve své době tak poněkud uvolnily. Pocestní si tedy budou udržovaná, zpevněná, narozdíl od cest, které mířily do Ledec – Odpolední autobus moci cestou ze ty byly jen z ušlapané hlíny. Paradoxně dnes, po více než 200 v opačném směru, Šternberka, kde se byli letech, je situace opačná, cesta ze Šternberka do Řisut je hustě kterým děti jedou ze osvěžit u pramenů, si zarostlá, neudržovaná, kdežto cesty do Ledec jsou zpevněné, školy domů, je však pochutnat na čerstvě asfaltové. Křížek sv. Václava lze dohledat v mapách do roku plný. utrženém ovoci. 1954. Další dva křížky stály na cestě od Smečna. Jeden z nich Věta „A nemůžete se (4) známe i my dnes, stojí kousek před křižovatkou Smečnotam ještě víc zmáčknout, Datum výsadby ještě není pevně stanoveno. Ledce-Hradečno, je zarostlý a poničený, nicméně právě u něj tam vzadu?” se stala Jakmile bude známo, bylo rozcestí a cesta se ubírala do Ledec. Začátkem 20. století, každodenním heslem. obratem bude kdy byla vybudována zpevněná cesta z Ledec do Smečna, Integrace, krom delší zveřejněno na pozbyl křížek svého významu strážce rozcestí. Poslední (5) trasy pro Ledce, stránkách spolku a na křížek stál nad Ledci, dnes bychom jeho stanoviště našli na znamenala i letácích na nástěnkách rozcestí mezi silnicí a polní cestou, která kolem pana Bakaláře přejmenování v obci. Již nyní však ústila do vsi. Když zde byl křížek vztyčen, byla právě ona polní dosavadních zastávek srdečně zveme všechny, cesta jedinou cestou, po které byste se do Ledec dostali. Až o v obci a zrušení kteří chtějí přidat ruku několik set let později byla zbudována cesta, která od zastávky na rozcestí, k dílu nebo se alespoň křižovatky vede přímo do obce, v níž se vlní. kterou linka 627 již podívat. J.M. neobsluhuje. M.M. HŘBITOV V NOVÉM M.M. Již v minulém čísle jsme vás informovali o tom, že čelní stěna je zbourána. O čtvrtroku později a hřbitov má novou zeď kompletně. Čelní stěna je postavena z betonových tvárnic, zadní a boční stěny jsou z plotových dílců. Objekt v levém rohu stojí spolu s pumpou na svém místě. Nádrž na vodu je prozatím stále v čele hřbitova. Je v plánu její přesunutí na nové místo, aby na sebe nepoutala pozornost a nebrala lesk nové zdi.
M.M.
Z ČINNOSTI MUZEA VE 3. ČTVRTLETÍ Ledecké muzeum pokračovalo i ve 3. čtvrtletí ve sběratelské a výzkumné práci. Slečna Jana Ryšavá věnovala muzejní knihovně v červenci řadu cenných čínských knih a knih o Číně z pozůstalosti své babičky, manželé Krechlerovi několik předmětů a knih z Mongolska a o Mongolsku, paní Hana Danišová z Nymburka darovala do expozice 2 čínské exponáty. Pro výstavu „Historie a památky obcí v okolí Smečna“ na základě žádosti předsedkyně Spolku přátel Smečna a širého okolí paní Evy Ničové připravilo muzeum 5 panelů (2 o historii Ledec, 2 o historii Šternberka a 1 o práci muzea). Po ukončení výstavy ve Smečně (27. – 28. července), kterou navštívilo téměř 500 zájemců, a po případném vystavení v jiných místech se panely o Ledcích stanou trvalou součástí Pamětní síně v našem muzeu. Pokud jde o přednáškovou činnost, koncem července jsme uvítali v muzeu pana Michala Procházku, mladého zapáleného přírodovědce a redaktora Ledečáku, který učí na gymnáziu ve Slaném. Jeho poutavá přednáška „O ledecké přírodě vážně i nevážně“ vzbudila velkou pozornost posluchačů. V rámci XIII. Dnů kazachstánské kultury jsme pronesli v Domě národnostních menšin v Praze přednášku o kazašských eposech a pohádkách (13. září) a vystoupení k historii česko-kazašských vztahů na mezinárodní vědecké konferenci v Národním muzeu v Praze (17. září). S povděkem jsme přijali pozvání ředitele Zoologické zahrady v Praze na akci u příležitosti dalšího úspěšného 9. transportu koně Převalského (12. září) a mimořádného a zplnomocněného velvyslance Čínské lidové republiky na recepci u příležitosti 70. výročí založení ČLR (25. září). V rámci Dnů evropské kultury jsme se poklonili památce dr. Miksche, jednoho ze spoluzakladatelů konsorcia lékařů na rozvoj lázní Šternberku, u jeho hrobu v areálu starého děkanství v Nymburce (14. září). Muzeum navštívili v červenci členové Sdružení přátel vojenské služby geografie z Prahy v čele s Ing. Haltmarem. Znovu jsme uvítali dceru jedomělického rodáka a významného cestovatele po Střední Asii, dr. Josefa Aula, paní dr. Jiřinu Hanykýřovou. Ta nám laskavě zapůjčila k prostudování cennou korespondenci svého otce s významnými českými orientalisty i zahraničními badateli. Pro potřeby muzea ji zdarma překopíroval na CD pan Ing. Novotný. Zajímavé setkání v muzeu bylo i s literárním historikem a archivářem dr. Milošem Sládkem z Kladna. Dne 25. srpna nás poctil svou návštěvou ředitel školy ve Zlonicích Mgr. Tůma se svou rodinou. Z Amsterodamu přijel do Ledec historik Jan Beránek, mapující poslední léta života českého sochaře Bohuslava Kočího v Asii.
CUKR – POKLAD NA KONCI DUHY S přicházejícím podzimem se příroda zachytit co možná nejširší spektrum převléká z námořnicky modravých dopadajícího světla a procesem zvaným letních šortek do hřejivého barevného fotosyntéza vytvořit cukry, které pak kabátce. A není se čemu divit, slouží k výživě rostliny. Jelikož člověk odpolední ostré sluníčko sice dokáže a drtivá většina živočichů chlorofylem rtuť neoplývá, musí se ve své výživě teploměru popohnat ještě příjemně spolehnout právě na rostliny, případně vysoko, ale ranní mrazíky jsou čím dál na jiné jejich konzumenty. Jenže častější a pichlavější. Pravého chlorofyl není jediný pigment, který milovníka přírody však ani nepřízeň dokáže zachytit sluneční záření. Stejnou počasí zcela jistě neodradí. Stále sice funkci, jen v užší rozpětí vlnových délek neumíme světla, mají poručit větru, i žluté až dešti, ale krásné oranžové chvíle mezi karotenoidy. padajícím listím A právě ty jsou lze zažít i v po celý rok jazzovém rytmu, schované kdesi který vyťukávají za chlorofyly kapky deště na a čekají, až jim žebrovou klenbu dominantní vašeho deštníku. zelená barviva Foto M.P. Ale jak je to takříkajíc vlastně s těmi vyklidí pole. Chlorofyly jsou totiž chemicky nestálejší, podzimními barvami listí? Kde se takže se na podzim rozkládají o něco berou? Že by lesní skřítci po nocích rychleji než právě karotenoidy. tajně přemalovávali hezky lístek po Pořekadlo, komu se nelení, tomu se lístku, jak to známe z některých zelení, tak nabývá zcela opačného pohádek? Odpověď je možná ještě významu. Právě zelené pigmenty jsou kouzelnější a tajemnější. Téměř těmi, které si odpíchnou směnu jako všechny ty překrásné odstíny teplých barev jsou v rostlinách přítomny během první, kdežto žlutá barviva jedou přesčas. Někdy se k nim na krátkou brigádu celého roku, jenže jsou našim očím přidají i červené antokyany, které se na důmyslně skryty. Teprve na podzim se podzim vytvářejí zcela nově. jako mávnutím kouzelného proutku B.A., J.M. ukáží na světle světa a zmírní tak Krásu podzimu si určitě dokonale ČERNÁ SKLÁDKA SCHVÁLENA & SCHOVÁNA vychutnáte při procházce romantickým chmury pomyšlení na blížící se zimní Všichni v obci asi vědí, v jakém stavu odpad vyvážela na povolení obecního Šternberkem. Spadané listí bude svými šeď. se posledních několik let nacházela úřadu. Obci byla stržena částka za tóny zcela jistě dokonale ladit s rezavou Barva listů je totiž dána rozličnými Čížkova rokle u polní cesty na Drnek. skládkování stavební sutě. Hlínou se rostlinnými barvivy, která se liší svými barvou místních železitých pramenů, jako Plná odpadu, pneumatik, ale i vše přikrylo, neboť Agra Řisuty má s tomu bylo už v dobách Havlíčka chemickými a fyzikálními vlastnosti. lednička, televize či části auta se tam Drneckou velké plány, chce ji opravit v a Palackého. Běžte v jejich stopách Během většiny roku listům dominuje povalovaly. Složení černé skládky jako celé délce. Zahrnutím se vyřešil zelené barvivo zvané chlorofyl, které je a užívejte místního genia loci nikoliv z učebnice, snad každý možný druh problém s okolní estetikou cesty, černobíle, ale pěkně hezky barevně. všem jistě dobře známé z hodin odpadu byl zastoupen. V červnu se toto nicméně ne s nebezpečným odpadem, Michal Procházka, spolek Halda, ČSOP přírodopisu. Úkolem chlorofylu je však začalo měnit a veškerý odpad který tak dřímá pod vrstvou zeminy a Kladensko začal mizet pod navážkou stavebního může produkovat nebezpečné látky do DÁMSKÝ KONDIČNÍ KLUB JEDE odpadu. Domněnky a spekulace, odkud půdy a podzemní vody. Odpad v rokli, Dámský kondiční klub v Ledcích jede na plné obrátky. Od konce března letošního se odpad bere, se vyrojily vzápětí, ale na který se upozorňovalo mnoha roku se pravidelnou součástí pátečních odpolední ledeckých dam stalo kondiční žádná z nich cvičení. Během jara cvičení probíhala v prostorách ledeckého muzea. Rodina pana lidmi již na nebyla v té dr. Šímy nám vždy připravila příjemně vyhřáté, k aktivitám přizpůsobené prostory. několika době Za toto jménem DKK děkuji. zasedáních potvrzena. Naše kondiční cviky byly zaměřené na správné dýchání, postoj, uvolnění a posílení obecního Cihly a části svalů kolem páteře, trénování rovnováhy a celkovou relaxaci. V letních měsících zastupitelst sloupků stále jsme vyrazily s hůlkami do terénu. Možná, že jste potkali partičku rozesmátých žen, va a byly přibývaly. Kdo které si pohyb (i klábosení) opravdu užívají. V době tropického počasí jsme zvolnily nápady na je znalý, tak ví, tempo a věnovaly se hlavně dechovým a relaxačním cvikům ve stínu stromů, kde její uklizení že v rokli roste bylo klima snesitelnější než uzavřené prostory. 10. lekci jsme oslavily sklenkou i na akci velký dub. vychlazeného Prosecca. Nyní, na sklonku léta, jsme se vrátily k hůlkám, na které Ukliďme Pravděpodobně budeme chodit, dokud počasí dovolí. Letní sezonu poté zakončíme opékáním buřtů svět, on byl (myslím, že si to za tu píli zasloužíme). Na zimu se pak přesuneme zpět do muzea. Ukliďme měřítkem, kdy Vrátíme se ke známým sestavám, kde kombinujeme prvky pilates a jógy v míře, Foto M.M. Česko, obec rokli přestat která je nám příjemná. Stalo se dobrým zvykem, že pokud má někdo s některým se vždy zavážet odpadem. Když už se cihly cvikem z důvodu nějakého omezení potíže, hledáme alternativní cestu, aby nikdo stavěla k situaci ve slibech, kdy téměř dotýkaly spodních větví vysokého argumentovala, že o situaci ví a hodlá nezahálel a všichni se cítili dobře. Pokud bude zájem, chtěla bych do nastávající stromu, se zavážením se přestalo. zimní sezony zařadit sestavy s malými měkkými míči, tzv. overbally. ji řešit. A tak ji vyřešila, schovala. Zanedlouho poté se veškerý obsah rokle Budoucí asanace místa tak bude o to Tolik shrnutí a další plány. Musím se vrátit k úvodu článku a lehce poopravit – skládky – zavezl hlínou. titulek: “Dámský kondiční klub žije a jede“. Neuvěřitelné se stalo skutečností. Ano, nákladnější, jelikož bude nutno Na zasedání zastupitelstva pak starosta odebrat zeminu a následně odpad v Ledcích se dala dohromady parta aktivních žen, které pracují na své kondici, přiznal, že stavební odpad je doopravdy s kontaminovanou půdou. s radostí se scházejí a „makaj“. ze hřbitovní zdi. Firma KNŠ do rokle M.M. Dámy, jste skvělé, jedeme dál. Kondici zdar! Michaela Žáková Za uplynulý čtvrtrok nás bohužel navždy opustil dne 15.7.2019 Vladislav Kott ve svých 82 letech. Budeme na něj s úctou vzpomínat a navždy nám zůstane v srdcích…
LEDEČÁK
VÝSTAVA SPOLKU PŘÁTEL SMEČNA A ŠIRÉHO OKOLÍ V PROSTORÁCH ZÁMKU Starostové prezentovali své obce, Ledce prezentoval pan doktor Šíma z muzea, který připravil část celé výstavy. Ledce se tak mohly pyšnit unikátními informacemi, díky kterým panely vzbudily zájem návštěvníků, a hned několik se jich směr lázně Šternberk/Ledce vydalo. Díky Spolku přátel Smečna a širého okolí, jmenovitě zásluhou paní E. Ničové, která výstavu organizovala, se dostaly zajímavé informace o smečenském okolí do světa. Návštěvníci, ale i starostové (zejm. paní starostka Třebichovic) vyjadřovali našemu muzeu svůj obdiv. Výstava se konala dva dny po dobu konání Anenské poutě. M.M. Redaktoři: Jan Maňas, Jiří Šíma, Michaela Maňasová, Marcela Hradcová, Michal Procházka, Baldandorj Ariunzul Kontakt: sefredaktor@proledce.cz WEB: www.proledce.cz Náklad: 150 výtisků