Page 1

LEDEČÁK

číslo 1. ročník II. 20. 3. 2015

…čtvrtletník pro Ledečáky a přátele obce

POZOR NA KRÁDEŽE V poslední době byly zaznamenány v Ledcích krádeže. Vloupání do stodol, odnos drobného nářadí atd. Apelujeme na občany ke zvýšené pozornosti a opatrnosti. V případě vidění pachatele nezasahujte, volejte policii.

HURÁ NA ZAHRÁDKU! Zima už nám slábne, sníh snad nenapadne. Sněženky už vyrazily, jaro je tu každou chvílí!

Zahrádkáři nelení, brzy skáčou z postelí. Holinky na nohy, připravte se, záhony! J.M. M.M.

KORESPONDENCE KARLA HAVLÍČKA BOROVSKÉHO Z LÁZEŇSKÉHO MÍSTA VE ŠTERNBERKU Šternberk, coby dřívější věhlasné lázeňské místo, mělo bezesporu velmi zajímavou minulost, o kterou se postarali i hosté zde se léčící či rekreující. Snad nejznámějším lázeňským hostem zde byl právě Karel Havlíček, který po návratu z Brixenu potřeboval odpočinku a zotavení. Na doporučení lékařů opustil Prahu, kde se k němu krom Boženy Němcové a hrstky z bývalých přátel nikdo neměl a byl převezen 22. 6. do Šternberka. V jednom z dopisů se zmiňuje právě o místě svého léčení:

VELIKONOČNÍ VÝSTAVKA Kdo má chuť soutěžit, přinese své výrobky s velikonoční tématikou na obecní úřad. Vítáni jsou pečení beránci, bochánky a další MUZEUM SHÁNÍ typicky velikonoční Do muzea se shání pro tradice. Příjem těchto pokračování budování expozic a pro výstavní účely věcí se uskuteční od 13:00 do 13:45 dne staré kredence (vitríny), 28. 3. Samotná police atpod. Odvoz bude výstava pak bude případně zajištěn, cena probíhat tentýž den od dohodou. 14:00 do 15:30. MUZEUM NA JAŘE V dubnu otevírá po zimních měsících i muzeum, první dny otevření připadají na sobotu a neděli (4. a 5. dubna). Připravena je pro vás krom asijské části i Pamětní síň obce Ledce.

PŘEDNÁŠKY V MUZEU Jako první poprázdninová přednáška, která V Šternberku u Slaného 25/6 1856 pomyslně odemkne muzeum, je nazvána Životní Milá maminko! příběh Arnoštky Luhanové a její rodiny, která se Tvoje psaní jsem ještě v Praze obdržel a Adelheit byla tuze ráda strany Naninky: já jen jsem se velice podivil, uskuteční dne 28. března od 15:00 hod. Přednáška se kde se ta octla v Okrouhlici! Ta se tedy nadělá cest! V Praze ale může již zůstat, když ne u Jarošů, někde jinde. bude zabývat velice pestrým životem druhé Se mnou se to změnilo, místo do chuchelské lázně u Prahy, jsem zde, ale líbí se mi to lépe. Zdejší lázně jsou manželky JUDr. Jiřího Červeného, mj. zakladatele železné a také zde jiná voda není ani k pití než železná. Hlavní věc je ale krásná a zdravá krajina zde, je to kabaretu Červená sedma, a jejích potomků. jako zahrada. Patří to hraběti Martinicovi, jehož sestru má ministr Thun, a zámek jejich Smečno leží asi ¼ Přednášet o tom bude dr. Jiří Šíma. hodiny odsud. Přijel jsem sem v neděli. Živobytí vedu takové: Ráno v 6 hodin na syrovátku ta ale se pije teplá a je ze sladkého mléka dělaná. Při tom se chodí. V 8 hodin snídaně káva (slabá) neb čokoláda (bez koření) neb Další přednáška s tématem Burjati, tradice a na měkko vejce. V poledne smím jíst jen masité věci, žádnou zeleninu, nic z mouky ani brambor, nic kyselého, současnost se uskuteční 11. dubna od 15:00 hod. ani polívku, proto že v ní vždy něco je, k tomu piju žejdlík piva. K svačině jako k snídani. Pak již nevečeřím, Přednášet o něm bude dr. Lygžima Chaloupková.

nýbrž okolo 7 hodiny jdu do dvora panského, který zde jest, a vypiju žejdlík teplého mléka zrovna od dojení. Hosti zdejší jsou nejvíce Pražáci, a bydlíme v hezkých domkách, mám tady tuze dobré posloužení, neb mi p. Palacký, který zde v loni byl, poradil, kde si mám vyhledat byt. Vyprovázel mne až sem švakr Alois a ještě jsme zde spolu poobědvali. Mně se zde líbí, ačkoli až po tu chvíli, co píšu od samého příjezdu jsou vždy zimy a deště; to však věčně trvat nemůže. Mám brát před obědem lázeň, ale jen když je hezky, pročež jsem po dnes k té cti nepřišel. Je zde taky rodina jednoho pána, který je přátelský s Lázničkovými, jsme v jednom domě; on je úředník u císaře Ferdinanda. Pepíkovi budu za několik dní psát do Radlova. A nyní, když jsem Vám to vypsal všechno, zas Vás musím něčím obtěžovat. Poněvadž zde nemám deštník, potřebuju alespoň plášť, pošlete mi sem tedy ten krágl od kožicha. Zároveň přiložte všechny povlaky na můj ouzký polštář pod hlavu, neb ho zde sebou mám ale povlaky mi chybí. Pošlete mi to po poště s touto adresou: P. T. panu K. Havlíčkovi v Šternberku u Slaného … Mějte se nyní všichni dobře, pozdravuju všechny a líbám Tě. Tvůj upřímný syn Karel

OZNÁMENÍ Baráčnická obec „Beránek Ledce-Šternberk“ oslaví v červnu slavnostní výročí 85 let od svého založení. Spolu s Baráčníky slaví kulaté výročí i muzeum, které v Ledcích působí od roku 2005. Zveme vás všechny touto cestou na tuto slavnost. V roce 1930 měli Baráčníci podle kroniky při založení velkou návštěvnost. Proto bych byla ráda, kdyby i v našem roce 2015, kdy budeme slavnost pořádat, jsem mohla také něco dobrého napsat o ledecké účasti. Přesný červnový termín bude včas oznámen. R. Stárková, rychtářka

O několik dní později, dne 24. 7., je spěšně převezen kočárem v bezvědomí do Prahy, kde 29. 7. umírá na tuberkulózu. Lázně Šternberk již nedokázaly zachránit život buditele českého národa. K jeho památce byla na lázeňské vile čp. 58 umístěna plastika v ceně 400 korun, kterou vyrobil sochař Karel Zdeněk (1870 – 1934) ve Slaném. Tato památka na významného lázeňského hosta pak byla instalována a odhalena 11. 7. 1909.

J.M.

VZPOMÍNKA NA PANÍ ERNU ČERVENOU, ROZENOU LUHANOVOU Přesně před 50 lety, v březnu 1965, jsem ještě jako student navštívil na pražské Kampě paní Ernu, abych se pokusil získat nějaké informace o vystoupení Jaroslava Haška v Červené sedmě v lednu 1921. Kromě příjemného posezení objevila v archivu svého manžela JUDr. Jiřího Červeného, unikátní dokument policie, kterým povolovala Haškovu přednášku O čínských a mongolských mravech. Kopii tohoto dokumentu jsem pak publikoval v jednom ze svých prvních článků o Jaroslavu Haškovi „Jaroslav Hašek a Dálný východ“ v časopise Nový Orient. Tenkrát jsem neměl ani tušení, že paní Erna má kořeny na Slánsku, že dokonce žila v Ledcích a začala chodit do školy v budově, kde od roku 2005 budujeme muzeum. Zajímal jsem se tehdy jen o Jiřího Červeného, o jeho kabaret Červenou sedmu a o jeho kontakty s Jaroslavem Haškem. Během našeho desetiletého působení v Ledcích jsem pátral a dále pátrám po významných ledeckých rodácích a občanech. Na ledeckém hřbitově jsme nafotili na hrobě rodiny Luhanovy a Marešovy urny s tělesnými pozůstatky JUDr. Jiřího Červeného a jeho manželky, které tam byly uloženy až do roku 2007, kdy byly pietně převezeny a uloženy na Vyšehrad. O paní Erně je možné se dočíst dnes i na internetu spoustu informací z jejího života v 70. a 80. letech 20. století, kdy hrála v celé řadě zajímavých filmů. O jejím narození, dětství a mládí tam však nenajdete skoro nic anebo informace zcela chybné, třeba že se narodila v Praze nebo v Ledcích, že vůbec není známo ani její datum narození apod. Novinářka paní Marcela Hradcová, roz. Janoušková z Ledec, nám přinesla do muzea svůj článeček o úmrtí paní Erny z časopisu Záběr a kopii básně, kterou Erna napsala o svém tatínkovi Františku Luhanovi, havíři a obchodníkovi v Ledcích. Díky laskavosti pana Miroslava Matase jsem měl možnost nahlédnout do korespondence Čížkových s Jiřím Červeným a právě před několika málo dny se u nich doma osobně seznámit s dcerou paní Erny z l. manželství, paní Iljou Kimlovou. Ta na pozvání Matasových navštívila Ledce spolu se svým synem a jeho manželkou. Po našem prvním setkání v Ledcích následovalo pozvání paní Ilji do jejího bytu na Kampě, kde jsem byl shodou náhod přesně před 50 lety. Dostal jsem tak unikátní možnost nahlédnout do bohatého rodinného archivu, ověřit si přesná data, doplnit rodokmen, zapůjčit si fotografie a hlavně poslouchat zajímavé vyprávění téměř devadesátileté paní Ilji. Díky tomu všemu jsem se ještě více utvrdil v přesvědčení, že paní Erna, narozená v Přelíci a žijící od roku 1903 s rodiči a třemi sestrami v Ledcích, sice žila dlouho ve stínu slávy svého manžela, ale sama prožila bohatý aktivní a zajímavý život, postarala se o uchování rodinného archivu a stýkala se s mnoha významnými osobnostmi kultury. Zaslouží si proto podle mého názoru nejméně stejně velkou pozornost jako její manžel. Její životní příběh proto chceme připomenout i v nejbližší přednášce v muzeu a budeme vděčni ledeckým občanům, pokud mají nějaké fotografie či dokumenty spojené s rodinou Luhanových, když nám je zapůjčí.

J.Š.

Profile for Jan Maňas

Ledečák, č. 1, ročník II., 2015  

Ledečák je čtvrtlením periodikem, které vychází vždy s novým ročním obdobím. Zpravuje občany Ledec o dění v obci, o historii obce a mnoha da...

Ledečák, č. 1, ročník II., 2015  

Ledečák je čtvrtlením periodikem, které vychází vždy s novým ročním obdobím. Zpravuje občany Ledec o dění v obci, o historii obce a mnoha da...

Profile for j.manas
Advertisement