Page 5

inZlin_7_2019.qxp_Sestava 1 28.06.19 7:15 Stránka 5

í k

zvedat se, rozhlížet, hledat, musíme rychleji než v běžném životě. Pak nastal problém konce záběru, kdy stojím zády ke kameře a hraji rozpaky. Pak režisér měl pocit, že stojím špatně. Že mám špatně nohy, záda, ruce i zadek. Poté, co jsem záběr bohužel uviděl i já, a vyděšen zjistil, že (pro mě) nepochopitelně končí mýma křivýma nohama a velkým zadkem přes celou obrazovku, začal jsem bublat a dělat ze sebe egocentrickou hysterku, co to jako točíme za záběr?! Že své šlachy už ve svém věku nenatáhnu, že svůj mega zadek nezmenším. Navrhoval jsem dost agresivně, ať si trenky oblékne někdo z mladých mužů a producíruje se před kamerou. Že mít dubléra je úplně běžné, že neřešíme hereckou, ale mé fyzické dispozice! No prostě jsem byl trapnější než trapnost sama!!!! Demonstrativně jsem ukazoval, jak v křeči budu, když budu chodit rovně a odmítal jsem dál točit. Tenhle můj konflikt s režisérem celý štáb sledoval před obrazovkou a potutelně se uculoval. Pan režisér se po pár minutách vzdal. Omluvil se. Po půl hodině jsem se omluvil i já. Všem. Ješita, ješitná, egocentrická, ten Nýdrle!!! Nu, bohužel jsem ještě zazlobil v jednom vchodu. Bylo tam dusno k zalknutí. Dialog byl natočen z mé strany, ze strany herečky, zepředu, zezadu, z dálky a ještě větší dálky a už měl přijít chlapec dívky a odvést si ji. A začaly problémy. Chlapec se styděl dívku líbat, osvětlovač Dalibor začal tvořit zbytečně dlouho, lidé bydlící z domu přijeli pravděpodobně společným autobusem z chalup, neboť nepřetržitě někdo procházel. Do toho to vedro!!! A tak jsem mrmlal. Jako stará mrmla. Mám to

vlastně rád, víte? Že můžu zlobit. Že mě ukočírují. A oni, tak mladí lidé to dokázali a dokonce se snad nezlobili. Jen si v duchu mohli říct: „Blbec starý, ješitný!“ Jsem těm mladým vděčný. Byli ohromní, pracovití, neskutečně připravení, profesionální, tvůrčí, inspirativní, zapálení pro věc, vlídní a měli se mnou trpělivost. A já zjistil, že mi chybí herectví, že mám rád kameru a ona snad stále mě, že nemám občas trpělivost, ale že mi herecký svět schází více, než se běžně zdá, a že pozorovat mladé při tvůrčí činnosti je moc fajn. Neboť vám občas něco dojde nebo si občas rozpomenete na sebe v jejich věku. Nejvíc jsem si oblíbil situace, kdy jsem před kamerou, celý štáb se potká za kamerou a ozve se: "To je hrozný, s tím se nedá nic dělat?!!!" Já už téměř zapomněl jak krásné je být hercem, nemyslet na celek a jen se hrabat v pocitech a poslouchat, co po mně ostatní chtějí. Osvobozující! Ještě jedna věc závěrem! Žít ve filmu je někdy lehčí než ve vlastním životě. A zábavnější. A také barevnější. Možná je to dáno tím, že dopředu víte, jak všechno dopadne. Takže se člověk tolik nebojí žít ten filmový život naplno. Proto nám všem přeji, abychom žili jako ve filmu – naplno a intenzivně! I přesto, že netušíme, kam nás rozhodnutí a cesty přivedou. Krásné léto přeji. Plné snů, vůní a zážitků. Petr Nýdrle

ť y

inZlin léto 2019

5

Profile for inZlin

Inzlin leto 2019  

http://inzlin.info/download/inZlin_leto_2019.pdf

Inzlin leto 2019  

http://inzlin.info/download/inZlin_leto_2019.pdf

Profile for inzlin
Advertisement