__MAIN_TEXT__

Page 1

ZDARMA 10.000 ks měsíčně

ROZHOVOR Y & INSPIRACE & TIP Y

Spolužáci, dlouholetí kolegové a nerozluční kamarádi. Aneb herci

Radoslav Šopík a Luděk Randár exkluzivně u jednoho stolu rozhovor na str. 40 Foto: Marek Malůšek

PROSINEC 2018


INSPIRACE

Kino rychle a snadno Předvánoční čas je pro kina to samé, co ten prázdninový pro koupaliště. Lidi se do nich chodí zklidnit z nákupní mánie, Ježíškův příběh je rozmlsá i na další příběhy. Ve Zlíně můžou uniknout do šesti sálů multikina Golden Apple Cinema – jednoho z nejnavštěvovanějších podniků svého druhu u nás. Ve Zlíně se do kina chodí zodpovědně. Dostane-li se nějakému filmu dobré publicity jako tomu bylo nedávno u hitu Zrodila se hvězda, dostanete se na něj jen při včasné rezervaci. Pokud na internetu rovnou i nezaplatíte, připravte si fyzické peníze. Lidé bývají v šoku z toho, že u pokladny se nedá zaplatit kartou. Za jeden film dáte sto osmdesát korun. Je to sada, ale poradím vám trik, jak náklady zredukovat. Jmenuje se věrnostní karta. Zním teď jako najatý PRista, ale je to fakt dobrá věc. Koupíte ji za šedesát korun a po jejím předložení pak platíte za každý film o třicet korun míň – sto padesát za snímek. A každý desátý film máte gratis. Úterý je už spousty let levné, to je známá věc – do kina zajdete za krásnou stovku. Nedávno zdražovali vstupné o deset korun, tuhle psychologickou jistotu ale Zlíňanům nechali. Spousta jich v tento den chodí do kina. Jestli je i stovka moc, padesát už snad dáte. Tolik stojí Filmový klub seniorů. Když ho někomu doporučím, sklidím výsměch. Chodí tam opravdu hlavně dříve narození Zlíňané, ale přidat se za stejnou cenu může kdokoli. Jezdí to každou středu dvakrát, v deset ráno a ve dvě po obědě. Nejde o žádné filmy pro pamětníky, naopak ty nejnovější, jen před pár týdny uvedené. Bývá to v jedničce, největším sále GACu srovnatelném s Velkým kinem. Nemusíte řešit, jestli se vejdete. Se seniory se kouká výborně, protože nejedí popkorn. V GACu mě znají, jsem štamgast. Jeho program mám pořád v kapse a bez něj jsem nesvůj. „Queen“. Jediné, co je pozoruhodnější než jejich muzika, je jeho příběh.“ Ty jednoduché synopse mě vždycky zklidní. Co mě naopak rozčiluje, je popkorn. Kino a popkorn má spousta lidí jako kafe a cigáro. Nachos jsou proti popkornu rajská hudba. Zbraní hromadného ničení se stane hlavně, když si ho divák nekoupí na místě v krabici, ale šustí nějakým tím sáčkovým z Billy. (Nosit si vlastní potraviny se nesmí, jednou mi zkonfiskovali rohlíky.) Já jsem si vazbu vytvořil na čaj, jehož

konzumace nemá tak devastační efekt na divácké zážitky okolosedících. Holky za pultem se na mě vždycky už z dálky usmívají a staví mi na něj, aniž bych cokoli musel říkat. Personál činí z návštěvy příjemnou záležitost, tady jsem člověkem. Dřív jsem tu tím pohrdal, nemohl zapomenout na Velké kino. To srovnání už delší dobu kulhá, jedna ze zlínských dominant je zavřená kvůli chybě ve statice. Sejde z očí, sejde z mysli. Jen blázen věří na nesmysly, ale nová rekonstrukce už je prý v dohledu. Podobně jako Obchodní dům by mělo získat původní vizáž z první republiky. Kromě multifunkčního sálu bude sloužit i jako muzeum kinematografie. GAC se nepyšní jeho géniem loci, zato přehršlí filmů a pohodlnými sedadly. V programu je přes den hodně snímků pro děti, od pěti se začíná hrát pro dospělé. Každý čtvrtek se na program přidávají nové filmy, ty s vysokou návštěvností zůstávají. Někdy jich nepřibude moc, jindy dost. Minimálně jeden týdně si vyberu. Pokud jste na art, až na každoroční festivaly Be2Can, přehlídka severských filmů, květnový Zlin Film Fest, Febiofest a další si ho užijete jen ojediněle. V nabídce je běžná distribuce, což je dobře. Můžete zajít na filmy, o kterých se mluví a píšou recenze. Hlavně americké a české, následují francouzské a německé, pak další země. Foyer GACu se snaží evokovat film. Spolu s celým třetím patrem Zlatého Jablka ho zdobí plakáty, některé v nadživotní velikosti. Na plazmách se promítají trailery, nově i na obrazovce velikosti menšího kina u pokladen. Čekání na film nebo sparingpartnera vám uteče rychle. Dřív jste mohli i s nějakým kuřákem postát na balkóně, ten je ale už delší dobu zamknutý. Asi z bezpečnostních důvodů, přímo pod ním leží rušná zastávka Dlouhá. Jít do kina je jako jet na výlet. Musíte přijít v určitý čas, koupit si lístek, nasednout, cesta trvá určitou dobu. Výhodou je, že v cílové destinaci nemusíte řešit ubytování. Vystoupíte zase doma. Adam El Chaar

inZlin prosinec 2018

3


Okem čtyřicátníka

Pocity Čas zastavil se, i přes svůj úprk vpřed. Strom zasypal nás zlatem, v ten slunný den. Mé dětství tvými ústy nadechlo se naposled. A tedy o krok vpřed k zítřejšímu včera jen. Té noci duchů dotkli jsme se věčnosti a píseň na rtech tiše zněla. Mé dlaně na Tvém čele, ve stínu smrti ruka se mi chvěla. A hlas mě dávno zradil, snad před týdnem. Duše však kráčí s Tebou, alespoň kousek, k duze, za ruku mě ještě vem.

Poslední dobou každé ráno ležím a pozoruji čas. Jak utíká. Kolem mé postele. Za okny. Na obloze. Má hlava je zvrácená přes pelest. Svět hlavou dolů. Slyším svůj dech. A ticho domu. Nikdy není čas tak hmatatelný jako na podzim. Babička usnula v hodině duchů. Slunce se ten den intenzivně opíralo o zbytky listů na stromech a snažilo se na poslední chvíli zbarvit vše co nejkrásněji. Jako vášnivý, rozšafný malíř. Aby to bylo pěkné. Naplněné. V ten slavnostní den, kdy duše se rozhodne osvobodit z pout vlastního těla a kráčet skrze čas a realitu. Vstříc nekonečným Vesmírným poutím. Propůjčené tělo se navrací přírodě a síla ducha se stává jedním z miliónů slunečních paprsků hladící naše zšedlé tváře. Mé dětství a její všeobjímající láska mě objaly velmi intenzivně a bezpečně. Vyloudilo mi to úsměv, který mě neopouští ani po týdnech. V tom vnitřním klidu, jenž dodává sílu a shovívavý nadhled žití. Uvědomujíc si mantinely vlastních limitů a času, který je jenom můj. Který jako jediný vlastním. Bez touhy po mamonu. Přesto v touze. Naplnit každou svou minutu. Pryč s banálnostmi, hloupostí a omezeností mozku, jeho omylu, že zná vše nejlépe. Opět rozzářit oči a objevovat, přivonět si, ochutnat. Dojímám se pohledem na své studenty hereckých kurzů, kteří se dopracovali k něze a síle objetí. Nezatíženi sexualitou, majetnictvím, dominancí. V té chvíli. Zastavili čas a naplnili ho. Lidé jsou krásní. Jen o tom neví. 4

Čas polapil sám sebe. Je z něj vlk, ostražitý, plachý. Víc než smrti bojíme se znovuzrození a v barvách podzimu není místo. Melancholie přestala dýchat, dávno. Nenarozené děti ke mně mluví. Mají starou duši, paměť a energii. O krok vpřed k zítřejšímu včera neobjevně objevené, pak bez paměti. Tehdy v Persii jsem tě miloval, pamatuji si to, všechno. I po těch staletích. Skrze ni hladím po čele tebe. 17. listopad ukázal, že Zlín již nechce vzpomínat. Pravděpodobně po všech těch vzpomínkách na fabrikanta Baťu ke vzpomínání získal odpor. Je pravda, že při hledání vlastní identity nám město to jméno rvalo, kudy mohlo. Mně už pan Baťa občas i vylézal ušima a sem tam se chtěl slanit z mých očních bulv. Slýchávám o něm častěji než o vlastní rodině. Nemůže za to. Nevytýkám mu to. Ale 17. listopad je přece symbolem demokracie. Tedy alespoň toho více méně nespecifikovatelného křehkého zamlženého útvaru, jež si český lid dokáže vůbec představit. DEMOKRACIE. Jak se na ní musí trpělivě pracovat. Nevzdávat se. Znovu a znovu hledat, objevovat, tvořit. Pak dokáže postupně sílit. Dámy a pánové, nevím, zda to víte, ale demokracie není to, že smím vše. Naopak. Beru za své chování zodpovědnost a musím nést i důsledky. Demokracie není to, že se vším musím souhlasit. Demokracie je diskuze plná argumentů a naslouchání a výsledkem měl by býti jistý kompromis obohacující vše podstatné. I lid. Tím může demokracie směřovat kupředu. Už nelze bojovat proti komunismu. Zlo už není koncentrované v jedné organizaci. Probujelo jako rakovina mezi lid. A získává na síle. Sami se sebou lidé bojovat nebudou. Zlepšit něco v sobě? Češi přece dávali vinu vždy někomu jinému. Nepřetržitě jsem konfrontován z absurdností. Když já, tak i Vy. Křikem se ještě nikdy nic neposunulo. Křik vyvolává řev


a Ĺ™ev vyvolĂĄ hysterii. VĹĄichni říkajĂ­, jak to budou dÄ›lat jinak a nikdo neříkĂĄ jak. VĹĄichni kĹ™iÄ?Ă­ fuj, pryÄ? s nimi, ale nikdo nenavrhuje, kdo mĂ­sto nich. Jen emoce, kterĂŠ tvoří vÄ›tĹĄĂ­ a vÄ›tĹĄĂ­ vĂ­r, v nÄ›mĹž se zaÄ?Ă­nĂĄme vĹĄichni toÄ?it zbÄ›silĂ˝m tempem jak na kolotoÄ?i, kterĂ˝ uĹž dĂĄvno pĹ™estal nÄ›kdo řídit. BlíŞícĂ­ se VĂĄnoce jsou znĂĄt vĹĄude. LidĂŠ jsou nevrlejĹĄĂ­, drsnÄ›jĹĄĂ­ a vulgĂĄrnÄ›jĹĄĂ­. Pravda a lĂĄska nezvĂ­tÄ›zila, pane Havle, a je mi to moc lĂ­to. A do toho chaosu bez hodnot se rodĂ­ dalĹĄĂ­ a dalĹĄĂ­ dÄ›ti, jako pĹ™i pĂĄsovĂŠ vĂ˝robÄ›, jako ve fabrice pana Bati, Ä?i stĂĄtnĂ­ho podniku Svit. MÄ›sto obuvi bez vĂ˝roby obuvi vyrĂĄbĂ­ alespoĹˆ dÄ›ti. TĂŠměř nikdo je nevede. Nikdo jim nenĂ­ vzorem. Ani nemĹŻĹže. Vzory a osobnosti se odstÄ›hovaly. Rozplynuly. V tom nestĂ­hajĂ­cĂ­m Ä?ase vlastnĂ­ch ĹživotĹŻ. Nejsou modernĂ­. A kdo by vĹŻbec chtÄ›l vzĂ­t na sebe tu zodpovÄ›dnost autority a osobnosti?! NedĂĄvno sněŞilo, vĹĄimli jste si? VloÄ?ky se stydlivÄ› a rozpaÄ?itÄ› snĂĄĹĄely k zemi. I ony byly z nĂĄs lidĂ­ tak vylekanĂŠ, Ĺže radÄ›ji rychle roztĂĄvaly a zabĂ­jely sebe sama. ÄŒistota neposkvrnÄ›nĂ˝ch strĂĄnek novĂ˝ch příbÄ›hĹŻ je neodvratnÄ› pryÄ?. ÄŒlovÄ›k velmi Ä?asto pochopĂ­ Ĺživot aĹž ze svĂ˝ch vzpomĂ­nek. PĹ™estaĹˆte se stresovat. PĹ™estaĹˆte uklĂ­zet, nakupovat, hekticky shĂĄnÄ›t a lĂ­tat sem a tam jako dostihovĂ­ chrti!!! K Ä?emu to? ZaÄ?nÄ›te se usmĂ­vat! ZaÄ?nÄ›te dÄ›lat nÄ›co, co vĂĄs skuteÄ?nÄ› bavĂ­.

VĂĄs! Ne VaĹĄe dÄ›ti, rodiÄ?e, Ĺženy, muĹže! ZaÄ?nÄ›te jinĂŠ objĂ­mat. Ne proto, Ĺže to sami potĹ™ebujete nebo z toho budete nÄ›co mĂ­t! Ale proto, Ĺže je to krĂĄsnĂŠ a nutnĂŠ. PROTO, Ĺže to chcete Vy! Proto, Ĺže VĂĄm to udÄ›lĂĄ dobĹ™e! PĹ™eji VĂĄm jen to dobrĂŠ. VĹĄe, co sami chcete a unesete. HezkĂ˝ den dneska, cesty odfoukanĂŠ, nÄ›kdy se potkĂĄm a cĂ­tĂ­m dotek dlanÄ›, Ä?i letnĂ­ vĹŻni na balkĂłnÄ›, i moĹ™skĂ˝ vĂ­tr co si hraje s mĂ˝mi vlasy, tak jako tvoje prsty kdysi. Jdu proti Ä?asu, nebojĂ­m se, zastavĂ­m se v pohĂĄdkĂĄch. Ten den je hezkĂ˝, plnĂ˝ zvratĹŻ, snad ĹĄtÄ›stĂ­ visĂ­ na plakĂĄtu anebo v AmorovĂ˝ch pĹ™estĹ™elkĂĄch. Ta cesta vyhĂ˝bĂĄ se blĂĄtu, tak krĂĄÄ?Ă­m s klidem po ĂşpatĂ­ velkĂ˝ch mrakĹŻ, jen tak nazdaĹ™bĹŻh svĂ˝m snovĂ˝m chvĂ­lĂ­m, ve kterĂ˝ch den po dni rostu, kvetu, sĂ­lĂ­m‌ Petr NĂ˝drle

$1*/,ÿ7,1$ 1DEtUiPHQRYpVWXGHQW\]DSLãVH-(â7ċ'1(6 4

K85=<352'263Ä&#x2039;/Ă&#x2C6;.<,'Ä&#x2039;7,9ä'<328=( 678'(17,9(7Ä&#x203A;Ă&#x2039;'Ä&#x2039; 9â(&+1<Ă&#x2019;5291Ä&#x2039;,352Ă&#x201E;Ă&#x2C6;-'217$1'567(1'Âł

YES!

()(.7,91Ă&#x2039;0(72'$9ĂŠ8.<3525<&+/ĂŠ32.52. /(.72Ä&#x203A;,&=8.&$1$86 SE NEBOJ

RĂ&#x2C6;122'32/('1(1(%29(Ă˝(5 ,7(%(52=0/89Ă&#x2039;0(

www.only4.cz ZarĂĄmĂ­ 4077, ZlĂ­n

JazykovĂĄ ĹĄkola

inZlin prosinec 2018

R

tel. +420 603 545 030

5


ROZHOVOR

"Kavárnu dělá atmosféra," říká majitelka dvou kaváren Helena Větříšková. Jsem kavárenský povaleč. Vždy jsem to zbožňoval. Vůně kávy, která se line prostorem. Vůně denního tisku. Příjemná hudba, která není ani vlezlá, ani útočná. Cinkot servisu. Ztišené hlasy a emoce, jenž si něco vypráví. Čas jen pro sebe. K pozorování. Čtení. K přemýšlení. K nádechům. K učení se textů. K tvorbě. K diskuzím o tom nejdůležitějším, či naopak nejbanálnějším. Čas ztratit se všem. Čas být na očích všech a vystavovat se jako coura, co se jen tak časem i svým životem courá. A demonstrovat – já mám čas být, uzmout si pro sebe – tebe, tu chvíli, co patří jen mně! Ach, ty vonící kavárny. Ten usmívající se personál, co již dopředu ví, co si člověk dá. Ta zdvořilost. Ten vlastní prostor v prostoru cizím. To bytostné já v klidu. A pak nám sebrali tu vůni tabáku. Nevadilo! Invaze těch malých lidí do kaváren, jež nazýváme děti, byla horší. Odešel klid. Jen tak být. Se sebou, s tebou, s knihou… To zastavení v čase. Jsem obdivovatelem lidí, co něco umí. Co riskují. Co stále posouvají věci vpřed. Co mají v sobě potenciál životodárné cesty, tvorby, směru. Co dokáží pracovat do úmoru, už jen proto, že to může být zábavné. Lidí, co vybočují ze šedi a bučení stád. Co nechtějí být kopií někoho jiného. Co jsou vidět ne proto, že by o tom snili, ale protože je zviditelňuje jejich práce. Jsem obdivovatelem žen, co vědí, co chtějí a umí se rozhodovat. Jenž nekvikotají nad svým údělem, ani feminismem nebičují 6


své okolí. Tklivě nesedí u okna vyhlížejíc prince, ani upoceně s hlavou v troubě nevyčkávají svého chotě a už vůbec s umělými nehty, prsy i řasami neukájí své zdevastované ego urážkami svých mužů, přítelkyň a všeho, o co zavadí jejich prázdný zrak. Mám rád ženy, jež si svou ženskost uvědomují, a přesto dokáží být vůdčí. Mám rád pokoru, která kráčí hned za schopností. Tak. A proto rozhovor s Helenou Vetříškovou, majitelkou kaváren Café Malá scéna ve Zlíně a Myslivna v Luhačovicích je tím nejlogičtějším, co se mohlo udát. Víme o sobě léta. Pracujeme totiž ve stejné budově. A všechny ty roky obdivuji, jak kavárnu zvelebuje. A také sleduji, jak zájem hostů neupadá. Naopak. Jak se tam rádi vrací. Myslím, že je to svým způsobem umění být schopnou podnikatelkou, obchodnicí, šéfovou, kavárnicí. A tak jsem ji požádal o rozhovor. Překvapilo mě, jak mluví občas stroze. Jak se často ubezpečuje, jestli tak věci, o kterých mluví, skutečně jsou. Je to dáno tím, že když pracujete, nemáte jen tak čas si o své práci sám v sobě vypravovat. Nebo ji jen pojmenovávat. Nemusíte snít, neboť své sny možná právě žijete. Ano, tak to vlastně je. Proč mluvit o snech, když své sny žijete?!! A to je mi nadmíru sympatické. Jak se stalo, že jste majitelkou kavárny? Mám hotelovou školu, což už je předpoklad. A když jsme jezdívali okolo Malé scény, zahlédla jsem, že je tohle místo k pronájmu. Vždy to byla jediná kavárna, která se mi ve Zlíně líbila. Pokaždé jsem chodila jedině sem. Tak jsem si řekla, že to zkusím. Vyšlo to. Nikdo tomu zpočátku nevěřil. Už ji provozuji 6 let. Co Vás na tom nejvíce baví? Nejvíc mě baví to „stajlování“ i to pečení. Ale bohužel čím dál víc, teď když už kavárna běží, nemám čas dělat pro kavárnu spoustu věcí, které bych dělala ráda. Je to dnes spíš hodně starostí a skuinZlin prosinec 2018

tečně práce. Prostě musím přemýšlet jinak, abych udržela chod a úroveň, kterou jsem nastavila. Málokdy mám čas na ty „blbůstky“, které mě baví nejvíce – vymýšlet nové nápoje, cukroví, dorty… Kde berete inspiraci? Všude možně. Všude, kde jsem. Na dovolené, v Praze, na Pinterestu… Mě totiž přijde ohromné, že sem neustále přinášíte něco nového. Je to vnitřní potřeba? Snažím se. Teď jsme dělali nové talíře. Budeme mít také kůží potáhlé karafy. To je totiž to, co mě baví nejvíc. Mít pěkný servis. To vymýšlím nepřetržitě. Měla jste to i v dětství, že jste pořád něco tvořila? Ano. Já chodila do výtvarky a to jsem úplně milovala. To mě velmi bavilo. Co je nejtěžší v tomto oboru? Najít šikovný personál, protože na něm to všechno stojí. A najít dobrý personál je čím dál těžší. Čím to je? Nejsem si úplně jistá. Myslím, že je zde hodně kaváren a restaurací. Také je nízká nezaměstnanost. A mladí v této době nechtějí moc pracovat. Oni chtějí raději míň hodin, míň peněz a víc volna. Podle čeho si vybíráte číšníky Vy? Momentálně nemám na výběr. Když někoho hledám, jsem ráda, pokud se vůbec někdo ozve. Až v pracovním chodu zkouším, zda to jde nebo ne. Lidí je opravdu málo. Co dělá gró kavárny? Atmosféra. V Café Malá scéna hodně pomohly i divadelní představení. Já jsem tomu věřila i proto, že je tady divadlo, je tady škola a proto jsem se nebála do toho jít. Říkala jsem si - sem přece vždy lidé přijdou! Když ne přes den, tak tu třeba budou večer na divadlo. 7


ROZHOVOR Ze začátku nám to hodně pomáhalo. Protože těch 300 lidí, co přijde do divadla, se tady zastaví a my máme reklamu zadarmo. Diváci to tady vidí, a pokud se jim zde líbí, řeknou to svým známým a já se nemusím starat. To je pro nás velká výhoda. Protože jsme tady trochu bokem a málokdo by o nás věděl. Co vám dělá radost? Když kavárna funguje. Když jsou lidé spokojení. Jak vznikl nápad luhačovické kavárny Myslivna? Luhačovice se mi vždy líbily. A to místo se mi zalíbilo na poprvé, stejně jako tady. Tak jsem s manželem začala přemýšlet, že je vlastně jedno, jestli máme jednu nebo dvě kavárny. Člověk nic neriskuje. A zkusili jsme to. Jak to Luhačovice přijali? Myslím, že kladně. I místní začali chodit. Kavárny totiž v Luhačovicích zavírají v 17h. Díky lázním navštíví městečko spousta lidí, takže tamní kavárny se nemusí příliš snažit. Klientela je tam neustále. A věřím, že jak jsem se tam snažila dostat opět tu standartní kvalitu, tak i místní museli trochu zabrat. (úsměv) Zvyšuje se tím úroveň nás všech. Jak to, že ve Zlíně tak rychle zanikají kavárny? Je tu taková konkurence? Nebo je to otázka módní vlny? Je těžké se udržet? Víte, já si myslím, že mnozí všechno chtějí hned. Když jsem začínala, tak jsem nic nečekala. My začínali úplně na nule. Tady byla voňavá kavárna a nikdo nikde. Byla jsem ráda, když jsme se na začátku byli schopní udržet. Zaplatit nájem a číšníky. Postupně jsem splácela peníze za nábytek. A takhle to šlo všechno pozvolna. Tehdy byla veškerá káva za jednotnou cenu 29Kč. Ceny zvedám postupně. Personál přijímám postupně… Kdy jste si začala pro kavárnu sama péct? Celé to vzniklo tak, že jsem občas něco upekla a lidem to chutnalo. Dnes už peču každý den pro dvě kavárny. (smích) Udělala jste si past sama na sebe. Kde berete energii a čas na rodinu?

Snažím se. Vlastně tím že peču, tak jsem s nimi. Ale sem tam někam vyrazíme. Lidi občas vydrží bez dortů i čtyři dny a pak už se zase ptají. (úsměv) Jaká je úroveň kaváren ve Zlíně, podle Vás? To nedokážu posoudit. Já nikam nechodím. Mně vůbec nezbývá čas. Já velmi ráda chodím do kaváren, když jsem v Praze nebo na dovolené, ale tady to není možné. Jak odpočíváte? Tím pečením. O čem jste snila v dětství? (smích) To už si nepamatuji. To je daleko. Jak to?(smích) Určitě ano. Nevím, asi jsem nejvíc snila o spokojené rodině. A čím jste chtěla být? Klasicky, jako každá v té době, princeznou. Co Vás nejvíc bavilo? Ráda jsem malovala. Co Vám dělá radost dnes? Rodina. Jaký je rozdíl mezi tím, co jste si vysnila jako dítě a tím, co dnes žijete? Já jsem ve všem naprosto spokojená. Firma funguje. Rodina je zdravá. I rodiče jsou zdraví. Bratr je také v pohodě. Problémy nemáme. Také proto, že už neřeším spoustu věcí. Je to tak prostě lepší. Člověk stejně málo co dokáže ovlivnit. Hlavně že jsou děti zdravé a my spokojení. Mám vlastně vše. Tedy ne, jediné, co nemám, je čas. Začala jsem si dokonce rozdělovat věci podle toho, čemu se skutečně věnovat anebo zda mám být raději s dětmi. Co je v dnešní době nejtěžší? Udržovat si pořád nějaký nadhled a vytvořit si priority. Čím si život nejvíce komplikujeme? Tím, že se staráme o druhé, místo toho abychom žili vlastní životy. Jak vnímáte dnešní svět? Je velmi hektický, rychlý. Pomohlo by něco naší společnosti? Nebažit tolik po bohatství, po tom, co má ten druhý. Být spokojený s tím, co mám. Jak vnímáte Vánoce? Miluji Vánoce. Tady v kavárně se snažím, abychom byli otevřeni pořád, nonstop. Každý Štědrý den je tu totiž plno. A nedělám to ani tak kvůli tržbám, jako spíš kvůli našim stálým hostům, kteří dopředu mají rezervované stoly, protože se tady potkávají celé rodiny. A kvůli tomu bych to tady chtěla udržet. Jak jste vnímala v dětství Vánoce? Také jsem je milovala. To kouzlo se snažíme s mužem přenášet i na naše děti. A bez úklidu!!! Přijde mi úplně hloupé řešit na Vánoce, jestli mám někde utřenou stěnu apod. Na stranu druhou mi to vnitřně nedá, takže se vlastně snažím také uklidit. Ale nepřeháním to. A co byste si přála na Vánoce? Hlavně klid a děti ať jsou šťastné. Je vůbec nějaký recept na klidné Vánoce, bez stresu? Stres si lidé vytváří sami. Já mám dárky promyšlené předem. Odmítám chodit po obchodech, stresovat se sháněním, úklidem. Nedělám nic, čím bych si Vánoce kazila. A je nějaký recept na úspěch? Práce, práce a práce. Nic není zadarmo. Člověk se musí snažit. Velmi děkuji za rozhovor Petr Nýdrle

8


ROZHOVOR

Vykrajovátka na přání:

Pečení nemusí být nuda

Rádi byste blízké o svátcích překvapili originálním cukrovím? Petra Barešová ze Zlína našla způsob, jak na to. Se svým přítelem začala tvořit Vykrajovátka na přání. „Na začátku to to byla touha realizovat se. Ale několik let mi chyběl nápad, takového to „něco“, co jsem hledala a měla to přímo pod rukama. Pečení jsem milovala odjakživa a vždycky jsem hledala kreativitu i v něm, ale jak to bývá, všechno má svůj čas a stejně tak to bylo i s Vykrajovátky na přání. Nakonec si ke mně ale cestu našly,“ říká. Vykrajovátka vyrábí ze škrobu, jsou tedy 100% kompostovatelná a šetrná k přírodě. Jak příběh Vykrajovátek na přání začal? Mým velkým koníčkem – keramikou, kde jsem si chtěla vytvořit vlastní tiskátka, protože ta, která jsou na trhu, mi nevyhovují. Tvoření v keramice jsem zaměřila na bylinkovátka, tedy zapichovátka s názvem bylinky. To byl můj první podnikatelský záměr, ale pořád to nebylo ono. Znáte to. Často ty nejjasnější věci člověk 10

nevidí. A pak se to prostě stalo, já si pro sebe vytvořila vykrajovátka na sušenky a už to bylo. Vyrábět si věci sobě pro radost a udělat si z toho živobytí jsou ale dvě různé polohy. Těší Vás to pořád stejně? Teď je to rok a půl, co je vyrábíme a radost děláme sobě i zákazníkům. Pečení nemusí být nuda a z obyčejných sušenek umíme udělat něco, co vykouzlí úsměv na tváři. Zatím jsme vymysleli všechno, na co zákazník jenom pomyslel. Jste na to sama? Velkou podporou i oporou je pro mě můj Petr, partner do pohody i nepohody. Jsem mu vděčná za tolik věcí. Je technická hlava našich vykrajovátek a bez něj bych si svůj sen splnit nemohla. To on mě naučil technicky kreslit a pracovat s tiskárnou. Jak takové originální vykrajovátko vzniká? Záleží na tom, co si zákazník přeje. Pokud si vybere hotová vykrajovátka z naší galerie na webových stránkách, vyplní jen objednávku na webu, my vyrobíme, odzkoušíme a odesíláme. Druhou možností je, že si zákazník vymyslí svůj vlastní obrázek, text nebo má své logo. Pro mě to znamená překreslit si podklady do požadovaného formátu, vykrajovátko vytisknout, odzkoušet. Díky tomu zjistíme, jestli vše funguje jak má. Když ne, upravujeme a celý proces opakujeme. Opravdu vykrajovátka zkoušíte? Opravdu! Jsme tak se zákazníky domluveni, protože funkčnost je pro nás na prvním místě. Chci, aby se jim s nimi pracovalo co nejjednodušeji a nejrychleji, proto je ladíme do posledního detailu a nikdy neodesíláme nic, s čím bychom nebyli sami 100% spokojeni. Z jakých materiálů jsou? Vykrajovátka jsou vyrobena z BIOplastu, který se vyrábí nejčastěji


z kukuřičného nebo bramborového škrobu, proto nezatěžujeme přírodu a vykrajovátka jsou 100% kompostovatelná. Všechna jsou modrá. Proč? Naší srdcovkou je modrá a proto máme vykrajovátka v modré barvě, ale připravujeme novinku a zákazníci si budou moci vybrat z několika odstínů barev, tak jsem zvědavá, která barva se stane nejoblíbenější. K čemu všemu se dají použít? Vykrajovátka jsou snadným pomocníkem při přípravě originálních sušenek, lineckého cukroví nebo perníčků a lze je využít i v jiném kreativním tvoření, například v keramice jako tiskátka nebo při práci s fimo hmotou, textilní barvou nebo jako raznice do mýdla… Jaké motivy jsou nejoblíbenější? V současné době to jsou hlavně vánoční motivy, čerti a andílci. V létě jsme nejčastěji vyráběli vykrajovátka se svatební motivy. Překvapil Vás už nějaký požadavek? Co nejoriginálnějšího jste vyráběli? Celkově mě překvapuje miminkovská kolekce. Vážně jsem nečekala, kolik nastávajících maminek předává vtipně informaci o tom, že jich v rodině přibyde (smích). Nebo nyní pracujeme na objednávce sušenek ve tvaru flakonu parfému. Sušenky jsou opravdu jemné a rozplývají se na jazyku, jsou s pravou vanilkou a pomerančem a jak říká má kamarádka: „Pokud ten parfém voní alespoň tak, jak chutnají sušenky, tak ho chci.“ Vy zvládate péct i sušenky? Sušenkárna je naše mladší dítě. Nejdříve vše začalo jen jako pečení sušenek kamarádkám, přátelům a rodině k narozeninám a nyní je Sušenkárna skvělým doplňkem k vykrajovátkům pro ty, kteří mají méně času a potřebují větší množství sušenek. U Sušenkárny mám jeden takový dost velký a neskromný cíl… Karavan. Karavan pro prodej sušenek. Moci si jenom tak vyjet a užít si den kdekoli a kdykoli. Takže pokud někomu ze čtenářů stojí nějaký karavan na zahradě, ráda se ho ujmu (smích). Jaké sušenky máte sama nejraději? A co pečete nejraději? Ty s pravou vanilkou. Můj přítel miluje makové. Pečlivě si vybírám suroviny a hledám lokální dodavatele. Nyní pracuji na bezlepkových a na sušenkách bez cukru pro diabetiky. Zatím je to stále trošku oříšek, ale já se žádné výzvy nebojím. V tuto chvíli jsem 100% spokojená s devíti druhy sušenek (z toho jsou dva druhy slané). Dvě výrobny – to musí zabrat strašnou spoustu místa… Pro vykrajovátka máme vyhrazen celý pokoj v našem domě, ale se sušenkami to tak jednoduché není. Potřebujete mít provozovnu. Ale jsem dítě štěstěny a potkávám lidi, kteří mě inspirují a pomáhají. Jednou z nich je paní Ludmilka, skvělá cukrářka s velkými zkušenostmi. Moje recepty pečeme u ní. Z jejího okna je nádherný výhled na celý Zlín, tak je pečení neskutečná radost. Předvánoční čas pro Vás musí znamenat blázinec. Je to tak? Ano. Od září jsem se nezastavila a peču a peču a peču. A už se moc těším se, jak si zapálíme svíčku, nazdobíme stromeček, uvaříme si kávu a v klidu posnídáme. Jen já a Petr Jak nejraději odpočíváte? Protože je pro mě pečení relax, tak odpočívám denně… Ale ne, vážně (smích). Opravdu odpočívat se musím naučit, zatím to moc neumím. Hrozně rádi cestujeme a už nám to moc chybí. Takže chceme na jaře vymyslet dovolenou alespoň na tři týdny.

Oslavujte ve FitFoodie soukromé oslavy firemní večírky business večeře menu sestavené na přání salonek pro skupiny až dvaceti hostů řízené vinné či rumové degustace

Oslňte zážitkem www.fitfoodie.cz restaurant@fitfoodie.cz 13. budova v areálu Svit Baťův Institut P FT UTB

P Obchodní dům 13 TIC Zlín

Ptala se Veronika Jurčová, foto archiv Vykrajovátka na přání

P

ABS

www.vykrajovatkanaprani.cz inZlin prosinec 2018

11


KONCERTY, KTERÉ POMÁHAJÍ

¹ČĖŏēŇƖēƈæČţƎƖƎƲƺŖĄŏĸǂŋƺŖ æǂçƈţƲēśƄţČƄţƊƖēƈţČĶŘƹʫƎ ČĖƖŖĶʆæĄƹŖţIJŏƹƄƈţDŽĸƖ

ÏçŘţĆēƎƄţŏƜ $ēƈƖĶĩĶŋçƖƲIJţČŘţƖĖɴɯɯgĈæƲĸĆēʫ ʫƎĶŖưDŽēƖēǂæŋţƜƄĶƖţČ ɰɱʋŏĶƎƖţƄæČƜɱɯɰɷʋ 

ÏĸĆēĶŘĩţƈŖæĆĸŘæ ƳƳƳʋæǂƹŏţƲƹČƜŖʋĆǂ ʫŘēĄţŘæƖēŏʋɶɲɰɵɶɵɲɲɱ

W K H K R Q H \ F U D I W F R OOH F W LY H

12

F R

X N

VÁNOČNÍ BENEFIČNÍ KONCERT na podporu Dne pro Zuzanku

DOPŘEJTE RODINÁM „VÁNOCE SPOLU“

Koncert se bude konat v Kongresovém centru Zlín 16.12.2018 v 15 hodin a vystoupí na něm Dívčí pěvecký sbor Střední pedagogické školy Kroměříž pod vedením sbormistra Jiřího Jablunky. Tento sbor reprezentuje už řadu let náš region a naši republiku na mnoha domácích i zahraničních soutěžích, kde získal již celou řadu úspěchů a ocenění. Na koncertě zazní skladby klasické, moderní a samozřejmě vánoční. Přijďte si s celou rodinou vychutnat nádhernou atmosféru tohoto koncertu v podání talentovaných dívek a naladit se do vánoční atmosféry. Zároveň tím přispět na dobrou věc - pomoc nemocným dětem. Tato charitativní akce je pořádána na podporu Dne pro Zuzanku a celý výtěžek z prodeje lístků bude věnován na Dětskou onkologii. Předprodej vstupenek je na pokladnách Golden Apple Cinema a u sbormistra Dívčího pěveckého sboru SPgŠ Kroměříž Jiřího Jablunky. Na místě se budou vstupenky prodávat hodinu před koncertem. Bližší informace na telefonu 733 127 777. Dívčí pěvecký sbor Střední pedagogické školy Kroměříž (SPgŠ) byl založen v roce 1966 profesorem Vlastimilem Válkem. Od roku 1983 pak téměř třicet let sbor pracoval pod uměleckým vedením sbormistra Jana Štěpánka. V září 2013 převzal pěvecký sbor Jiří Jablunka. Korepetitorkou sboru je od roku 2014 Eva Kočařová. Pěveckou základnu sboru tvoří asi 80 dívek ve věku 15 – 19 let. Za dobu své existence uskutečnil dívčí pěvecký sbor více než tisíc vystoupení doma i v zahraničí, reprezentoval na mnoha mezinárodních soutěžích. Muzikálnost a hlasovou kulturu obdivovali posluchači téměř ve všech státech Evropy.

Stromeček, kapr, dárečky, hojnost, blízcí. To znamenají Vánoce pro mnohé z nás. Ale ne každý to tak má. Sociální pracovnice organizace Azylový dům pro ženy a matky s dětmi o. p. s. pracují s rodinami v nelehkých situacích. Rodičům pomáhají s hledáním práce, bydlení, vyřizováním sociálních dávek, plánováním rozpočtu, podporují je při zvládání problémů dětí ve škole, při zajišťování věcí pro děti. Organizují pro rodiny s dětmi zážitky ve volném čase a o prázdninách. A je toho mnohem víc… Činnost organizace můžete podpořit zakoupením dárkového certifikátu Vánoce spolu. Uděláte tak radost dvakrát. Jednou tomu, kdo certifikát obdrží, a podruhé dětem, které také díky Vám prožijí Vánoce se svojí rodinou.

www.azylovydum.cz inZlin - zlínský lifestylový & kulturní magazín - vydání: 12/2018, datum vydání: 3. 12. 2018 ve Zlíně provozovna: Tř. T. Bati 5267, 760 01 Zlín náklad: 10.000 ks, periodicita: měsíčně, neprodejné Vydavatel: Ing. Zbyněk Trvaj, Nerudova 1208, 763 61 Napajedla IČ: 61406554, reg. č. MK: ČR E 14351 REDAKCE: redakce@inzlin.info INZERCE: inzerce@inzlin.info, tel.: 736 688 018

poskytovatel internetového připojení www.avonet.cz

www.inzlin.info


2.–23. prosince 2018 na náměstí Míru ve Zlíně

Vychutnejte si kouzlo Vánoc 2. 12. VAŠO PATEJDL

16. 12. MAREK ZTRACENÝ

5. 12. JUMPING DRUMS

18. 12. PREMIER

8. 12. GIPSY CZ

19. 12. DAVID KRAUS 20. 12. LUCIE REDLOVÁ 21. 12. ATELIÉR

9. 12. FRAGILE 13. 12. GOLDEN DELICIOUS

22. 12. THE BACKWARDS

14. 12. THE CHARGERS 23. 12. AVION BIG BAND

15. 12. GENIUS LOCCI

Kromě velkého podia vám letos hrajeme živě každé odpoledne i ve vánoční stodole.

in

es

k y!

N E D Ě LE 17 h 2 . 12 . od

te s i z von

DOPROVODNÝ PROGRAM: Ježíškova pošta / Fotostezka Letem vánočním světem Čertisková diskotéka / Ledoví sochaři / Tvořivé dílničky

Kompletní program: www.ic-zlin.cz VÁNOČNÍ JARMARK

2.–23. 12. od 9 do 20 h - občerstvení 8.–23. 12. od 8 do 18 h - řemeslníci Změna programu vyhrazena.


KONCERTY, KTERÉ POMÁHAJÍ

ADVENTNÍ KONCERT DUCHOVNÍ HUDBY Výnos z koncertu je určen těžce nemocné Kristýnce So 8. 12., Kostel sv. Filipa a Jakuba Zlín, 17.00 hod Děkujeme v rodině, děkujeme přátelům a známým, děkujeme i kolegům v zaměstnání. Na koho ale nechceme a nesmíme, při onom děkování zapomenout, jsou příznivci, podporovatelé a dárci. A také ti, kteří každoročně v lednu vycházejí ve tříčlenných skupinkách do ulic a koledují pro potřebné, tedy dobrovolníky v královských převlecích. A protože je dobré nejen děkovat, ale také dělat radost, koncert je benefiční. Pomůže Kristýnce, která je od narození postižená těžkou formou dětské mozkové obrny a mentální retardací.

Slavnostní vánoční koncert

VÝTĚŽEK PRO CHARITU St 12. 12., Evangelický kostel Zlín, 18.00 Tradiční velký vánoční koncert ZUŠ Zlín je dalším kulturním výstupem čtyřbarevné školy. Ta v průběhu prosince představuje všechny čtyři umělecké obory. Proto i tady se kromě hudebních lahůdek setkáte s výstupy výtvarníků v podobě keramického betlému ve foyeru kostela.

ADVENTNÍ KONCERT MALENOVICE Benefiční sbírka na nástroje pro děti z dětského domova, školky i škol Út 18. 12., Kostel Sv. Mikuláše Malenovice, 17:30 hod Tento koncert v adventním čase vás naplní dobrou energii a zároveň pomůže potřebným. Hudební program opět připravila Základní umělecká škola Zlín-Malenovice pro širokou veřejnost. Součástí koncertu je již 6. benefiční sbírka, jejíž výtěžek bude využit na zakoupení hudebních nástrojů, které děti z Dětského domova, Mateřské školy, Základní školy a Praktické školy Zlín využívají při výuce - přináší jim radost z hudby, rozšiřuje a rozvíjí jejich vnímání a estetické cítění.

Adventní koncert

MOST PŘES ROZBOUŘENÉ VODY Charitativní sbírka podpoří středisko rané péče Educo.

14

So 15. 12., Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů, Zlín - Jižní Svahy, 17.00 hod Píseň "Most přes rozbouřené vody" Simona a Garfunkela je ústředním motivem letošního Adventního koncertu. Hudba v podání dětí ze ZUŠ Zlín - Jižní Svahy dokáže propojit rodiny, spolužáky navzájem, rozeznít společně orchestr, sbor, cimbálovku i rockovou kapelu a především přiblížit svět dětí nadaných s dětmi, které potřebují pomoci, kromě kaly Piráti, CM Valášek či komorního orchestru vystoupí i malí herci s vánočním pásmem. Závěr bude opět patřit dechberoucímu zpěvu stočlenného sboru žáků umocněného hrou orchestru a cimbálovky. Zazní "Adeste fideles" a "Most přes rozbouřené vody" v překladu Martina Pášmy (zároveň moderátora koncertu) a Viktora Kozánka (dirigenta koncertu). Během programu proběhne charitativní sbírka, která podpoří činnost střediska rané péče Educo. Na závěr si společně popřejeme "Štěstí, zdraví,..."!

Kostel rozezní Rybova

ČESKÁ MŠE VÁNOČNÍ Komorní smíšený sbor Cantica laetitia Zlín, který sbírá vysoká ocenění na soutěžích u nás i v zahraničí, chystá na Štěpána opět Vánoční koncert. Uskuteční se 26. 12. v 17.00 v Kostele Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Zlíně na Jižních Svazích. Zlínští sboristé zazpívají tradiční a oblíbenou Českou mši vánoční Jakuba J. Ryby s orchestrem Collegium Musicum pod taktovkou Josefa Surovíka. Cantica laetitia uvede také skladby Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Gustava Holsta, Ērikse Ešenvaldse a dalších. Jako host na koncertě vystoupí dětský pěvecký sbor Cantica Zlín pod vedením Terezy Surovíkové. Vstupenky je možné objednat na cantica.laetitia@email.cz a budou i na místě. www.canticalaetitia.cz


VÁNOČNÍ TIPY

VÝSTAVA BETLÉMŮ NA ZÁMKU VE ZLÍNĚ

16

Na Zlínském zámku se v adventním čase chystá výstava betlémů. Návštěvníkům se otevře 1. prosince a potrvá až do 5. ledna. Výstava návštěvníky nejen vánočně naladí, ale hlavně seznámí s betlémy z nejrůznějších koutů České republiky. Ty se liší svým provedením a použitým materiálem. Pro nejmenší se chystají dílničky a minikino s pohádkami. „Na výstavě ve zlínském zámku se vám představí hned několik výrazných betlémářských oblastí. Největší lákadlem je ručně malovaný betlém z roku 1933 od Josefa Václavů z Železnobrodska, obsahuje 250 figurek. Betlém nebyl nikdy veřejně prezentován, takže ho návštěvníci uvidí v premiéře. Mezi nejrozšířenější betlémy byly tzv. králické, z Králíků u polských hranic. Výrazná barevnost a velké množství druhů figurek přispěla k jejich popularitě i daleko za hranicemi a dnes jsou ceněnou sběratelskou lahůdkou. Na první pohled vás zaujmou drobnými domečky s červenými věžemi. Zato ty beskydské na výstavě poznáte podle hrubé řezby a také tradičních lidových krojů. Třebíčské malované mají vysoké a strmé pozadí a ty Jihočeské zase velké množství darovníků, tedy figurek, které přinášejí Ježíškovy dary,“ vysvětluje Věra Stojarová, organizátorka výstavy. Po domácnostech se nejvíce rozšířily betlémy papírové. Mohla za to nejenom cena, ale i praktická velikost a možnosti uložení. Jejich obliba v průběhu let rosta a neopadá ani dnes. Mezi tvůrce betlémů, které na výstavě uvidíte, patří Mikoláš Aleš, Josef Lada ale i neprávem pozapomenutý Vojtěch Kubašta. Kromě osobností uvidíte i anonymní velký tištěný betlém ze začátku století, čítající přes dvě stovky darovníků, stavbiček a zvířat. Děti nejvíc zaujmou betlémy mechanické a betlém z postaviček Playmobil. Připraveny jsou ukázky také z Afriky, Mexika, ale i Malaysie. Mezi rarity bude rozhodně patřit betlém od výtvarníka Jiřího Trnky, ale také betlém „hipsterský“ z roku 2016, kde si trochu nezvykle pořizuje Josef mobilním telefonem selfie a tři králové přijíždějí do Betléma na segway-ích. Na své si přijdou i obdivovatelé vánoční výzdoby a retro Vánoc zvlášť. Pro zvídavé děti jsou nachystané dílny s papírovými a sádrovými betlémy a jako bonus, minikino pro děti s betlémskou tématikou. Otevřeno bude denně od 9 do 17 hodin. (kromě Štědrého dne, 1. a 2. svátku vánočních a 31. prosince a 1. ledna 2019)

ABY I PSÍ OČI ZÁŘILY: NĚMÁ TVÁŘ USPOŘÁDÁ JEDENÁCTÉ VÁNOCE V ÚTULKU Přípravy na letošní Vánoce v útulku právě vrcholí. Organizátoři si kladou za cíl podpořit výtěžkem z jednodenní akce opuštěná zvířata, kterým chybí péče a láska páníčka. Vánoční atmosféra se ve zlínském Útulku pro zvířata v nouzi na Vršavě rozezní 12. prosince v 15 hodin a zahrne bohatý program. Návštěvníci se mohou těšit například na vystoupení finalisty soutěže Moravia Talent, Filipa Vítů nebo tanec se psy. Posláním neziskového projektu je přiblížit veřejnosti problematiku opuštěných zvířat a ukázat jim cestu, jak mohou pomoci. Proto také studenti Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně každoročně připravují Vánoce v útulku, snaží se upoutat pozornost veřejnosti na to, že i němé tváře si zaslouží lásku a péči svého páníčka. Do projektu se pravidelně zapojují zajímavé osobnosti Zlínského kraje či Základní škola Komenského II ve Zlíně. Právě zdejší žáci již nakrmili opuštěné pejsky a kočky v hodnotě přesahující 40 tisíc korun. Organizátoři se i letos snažili připravit bohatý doprovodný program. Ten si společně užijí nejen návštěvníci akce a chlupatá stvoření, ale také účinkující letošních Vánoc v útulku: “Vykouzlit vánoční atmosféru přijde například Filip Vítů, finalista soutěže Moravia Talent. Návštěvníkům zazpívá písně, které si sám skládá. Věřím, že to bude příjemný zážitek,” upřesňuje program manažerka produkce Gabriela Slezáčková. Neodmyslitelnou součástí Vánoc jsou koledy, které zazpívají žáci Základní školy Komenského II ve Zlíně. Celý odpolední program svou návštěvou zpestří zlínští hokejisté, kteří již po několikáté rozdají autogramy svým fanouškům. K ochutnání budou během celého odpoledne domácí cupcakes a tradiční cukroví. Kdo nerad sladké, může si nabídnout také moravské klobásy. Pochutnají si jednoduše všichni, děti i jejich rodiče. Ale nebyla by to pravá vánoční atmosféra bez vůně svařáku: “Kdyby si někdo nebyl zcela jistý cestou do útulku, nechť jde po vůni, která mu připomíná Vánoce. Těšíme se na všechny, kdo se rozhodnou přijít a podpoří tak opuštěná zvířátka,” usmívá se manažerka projektu Pavlína Fardová. Udělejte si chvilku a přijďte ve středu 12. prosince nasát vánoční atmosféru tam, kde se láskou nešetří. Věříme, že společně rozzáříme oči našich zvířecích kamarádů, kteří se občas cítí sami… ...a to má smysl, Vánoce jsou přece pro všechny.


8.12. | 17 h.

KOLEDY TŘÍ NÁRODŮ Tradiční akce s nádhernou vánoční atmosférou. Vystoupí polská zpěvačka Basia Stępniak-Wilk, slovenský Vinohrad, hodonínské Countrio, Ženský pěvecký sbor Otrokovice a další.

10.12. | 19 h.

SCREAMERS - Naše vánoce Vánoční speciál populární pražské travesti skupiny.

16.12. | 14-18 h.

LEGRÚTI Další oblíbené taneční odpoledne, tentokrát s výbornou kapelou z Velkých Bílovic.

27.12. | 19 h.

Přijďte si vychutnat kouzlo Vánoc na Adventní Zlín 2018! Adventní Zlín bude zahájen 2. 12. odpoledne. Na náměstí si s sebou první adventní neděli nezapomeňte vzít zvoneček, protože vánoční strom letos rozsvítíme v 17:45 hod. společně zvonkovým orchestrem pod taktovkou beatboxera Ondry Havlíka alias EN.DRUa. Na slavnostní rozsvícení bude v 18 hod. navazovat koncert legendárního Vašo Patejdla, který odstartuje třítýdenní hudební program, během něhož se na hlavním podiu vystřídají další skvělí hudebníci, jako např. Gipsy CZ, Fragile, Golden Delicious, Premier, David Kraus, nebo Marek Ztracený. Naprostou novinkou letošního programu bude vánoční stodola umístěná přímo na náměstí, ve které bude každé odpoledne hrát živá hudba, ať už známější místní kapela či méně známý „busker“. Vánoční jarmark nabídne od 2.12. spoustu dobrého jídla a pití a 8.12. ho doplní tradiční stánky s krásnými řemeslnými výrobky. Ve středu 5.12. udělá pořádný rachot bubenická show Jumping Drums a nebude samozřejmě chybět ani Mikulášská družina a valašští čerti. Každou adventní sobotu si děti mohou přijít vytvořit krásné vánoční dekorace do tvořivých dílniček „Tvoříme Vánoce“ a v sobotu 15.12. budou na náměstí sochaři vysekávat ledové sochy. Po celou dobu Adventního Zlína bude na náměstí oblíbený vláček polární expres, kolotoč a nově fotostezka „Letem vánočním světem“. Adventní program vyvrcholí v sobotu 22.12 večerním koncertem The Backwards a následnou Vánoční Oldies Party s DJ J.V. Navrátilem. V tento den si taky budete moci domů odnést Betlémské světlo, ať už v lucerničce vlastní nebo té „pro Anetku“. Poslední adventní neděle a vánoční dechy Avion Big Bandu vás naladí do vánoční pohody. Program i jarmark budou ukončeny v neděli 23.12. ve 14 hod.

VYSOKÁ HRA Divadlo Pavla Trávníčka se známou kriminální komedií. Vánočně silvestrovské představení.

předprodej tel.: 571 118 103 predprodej@otrokovickabeseda.cz náměstí 3. května 1302, Otrokovice

půjčovna lyží v Luhačovicích

PR, foto: Jsf Abb

inZlin prosinec 2018

17


SVÁTEČNÍ KONCERTY Adventní koncert 2018 :

MUSICA ANGELICA St 12.12. - kavárna Továrna, 19.00 hod Nalaďte se na Vánoce s krásnou andělskou hudbou a zpěvem v podání Magdalény Malaníkové, kterou bude doprovázet na harfu Lucie Fajkusová ze ZUŠ Morava. Na programu zazní řada nádherných skladeb např od G.Cacciniho, A.L.Webbera, Carusa, Enyi, F.Sinatry, E.Claptona, Sarah McLachlan a dalších. Přijďte si za námi odpočinout a užít si vánoční atmosféru v krásném prostředí kavárny Továrny. Máte se skutečně na co těšit. Dokonce i na zajímavé hosty!

Sváteční koncert

BACHA NA MOZARTA! Čt 27. 12. - Klášterní kaple Napajedla, 18.00 hod Vystoupí dobový barokní ansámbl Czech Ensemble Baroque s cimbálovou muzikou a tradičním Vánočním koncertem Slavíček rajský – barokní Vánoce. Známé vánoční písně, jako „Chtíc aby spal“ zazní ve své původní, ryze barokní podobě. A. V. Michna z Otradovic, V. H. Rovenský a další mistři barokních Čech a Moravy. Zazní ale také méně známé, ale přesto nádherné Vánoční písně z barokních kancionálů v úpravě varhaníka a skladatele Martina Jakubíčka v podání vokálního kvintetu a za doprovodu komorního souboru dobových nástrojů. Koncert bude doprovázen moderátorskou dvojicí Luděk Randár a Radovan Král v rolích Bacha a Mozarta. Více informací o události na www.kknapajedla.cz

Vánoční koncert Dagmar Peckové:

ZROZENÍ Vánoční koncert

MAOK Čt 13. 12. - Městské divadlo Zlín, Dílna, 18:30 hod

18

Tradiční vánoční koncert slovenského hudebníka, multiinstrumentalisty, zpěváka, skladatele scénické hudby a improvizátora, jehož životní součástí a improvizační složkou je snivá, až mysticky laděná hudba, která uzdravuje a inspiruje.. Maok se narodil v Bratislavě v roce 1974. Když byl ještě malý, místo "Maťko"na své obrázky psal omylem "MAOK". Když vyrostl a přehrabával se ve starých kresbách a uviděl MAOK, řekl si: Tak budu MAOK.. Objevil jsem, kdo jsem. Rezervace a prodej vstupenek v předprodeji na tel: 577 636 207, 737 227 856. www.centrumarkana.cz

Ne 16. 12. - zámek Holešov, 18:00 hod Před dvěma roky byla mezzosopranistka Dagmar Pecková v Holešově poprvé a nadchla posluchače v Mahlerových a Wagnerových písních za doprovodu Filharmonie B.Martinů Zlín. V prosinci ji přivítáme opět, tentokrát ale v programu, který je vzdálen jejím operním rolím. Je nazván „Zrození“ a Dagmar Pecková nás společně se souborem Musica Bohemica pod vedením dirigenta Jaroslava Krčka nejdříve provede vánočními písněmi z českých barokních kancionálů, aby následně koncert pokračoval oslavou nejkrásnějších českých a moravských koled. Jaroslav Krček, osobnost, která je již dnes v českém hudebním prostředí pro svoji činnost a talent považována za legendu, je také autorem úprav a stylizací koled a písní, které v programu uslyšíme. Právě šťastné muzikantské spojení Pecková – Krček je příslibem, že nám tento koncert v hektickém předvánočním čase přinese atmosféru radosti, dobra, klidu a pohody.


)0%*/,:t)0%*/:t#6%¶,:

Zeppelin Anne Klein Citizen T imberland Casio T imex JVD LORUS Foibos Kvítková 80, 760 01 Zlín (budova Čedoku) 775 346 635 | www.hodinkyzlin.cz

2.– 23. 12.

w ww. o b c h o dn i dum. c z inZlin prosinec 2018

19


INSPIRACE

Vánoční dárky FBM Filharmonie Bohuslava Martinů si Vám dovoluje nabídnout tipy na vánoční dárky pro Vaši rodinu či přátele. Věnujte možnost zažít jedinečné a neopakovatelné okamžiky plné hudby v krásném prostředí.

RAPSODIE PRO VIOLONCELLO 10. 1. 2019 Úvodní koncert Filharmonie Bohuslava Martinů v novém roce nabídne široce oblíbenou kompozici Clauda Debussyho nazvanou Preludium k Faunovu odpoledni, v níž autor usiloval o zachycení neopakovatelných okamžiků, prchavých vjemů, nálad či veškerých barevných odstínů. Uvedené pojetí podnítilo i skladatele Ernesta Blocha, jehož hudební vyjadřování zásadně ovlivnil také jeho židovský původ. Přítomnost židovských intonací a rytmů je proto silně patrná i v jeho rapsodii pro violoncello a orchestr titulované Schelomo, kterou provede přední violoncellista Petr Nouzovský. Na závěr celého koncertu zazní Symfonie č. 4 Bohuslava Martinů, jež je považována za jedno z nejradostnějších skladatelových děl.

NA PLESE RAKOUSKA-UHERSKA 16. 1. 2019 Tento koncert pomyslně přenese návštěvníky do období elegantních bálů, které se již od poloviny 19. století staly nedílnou součástí společenského života běžných měšťanů. V průběhu večera zazní několik kusů pocházejících z jednotlivých částí někdejšího rakouského mocnářství – posluchači mohou mimo jiné očekávat českou polku, valašský odzemek, vídeňský valčík, uherské rapsodie či tance ze Sedmihradska. Koncert tak svojí celkovou koncepcí dá vzpomenout na bohatou a věhlasnou tradici honosných plesů Rakouska-Uherska, tedy prestižní společenské události, jež zároveň patřila i mezi nejvyšší formy taneční zábavy. foto: Miroslav Pilát

SVĚTOVÁ PREMIÉRA 24. 1. 2019 Koncert nabídne světovou premiéru naprosto unikátního díla stěžejního představitele současné české skladatelské školy Petra Wajsara. Jeho skladba nazvaná Zlínské linie prostřednictvím hudby reflektuje obuvnickou minulost města Zlína a zejména specifika zdejší architektury. Poté zazní efektní a jedinečný klarinetový koncert Wolfganga Amadea Mozarta. Své interpretační umění předvede význačná česká klarinetistka Ludmila Peterková. Pořad zakončí suita z baletu Petruška Igora Stravinského, v níž upoutají především překrásné melodie vycházející z ruské lidové nápěvnosti. 20


INSPIRACE

Tipy na sváteční akce ve Velkých Karlovicích Zpříjemněte si čas mezi svátky v závěru roku. Pokud si chcete vyjet „na otočku“ za lyžováním či wellness, vyrazte do Resortu Valachy ve Velkých Karlovicích. Návštěvu Ski areálu Razula či okolních středisek a relaxaci ve Wellness Horal si můžete zpestřit zajímavými (nejen) gastronomickými akcemi. Ve čtvrtek 27. 12. se v místním Spa hotelu Lanterna koná další z oblíbených akcí s „mistrem etikety“ Ladislavem Špačkem, tentokrát s novinkou – Večerem na téma společenského odívání, a den nato, v pátek 28. 12., program Šašek a královna aneb Etiketa u stolu pro děti. Při něm Ladislav Špaček seznamuje malé návštěvníky i jejich rodiče se základy stolování a společenského chování zábavnou, pohádkovou formou. V pátek 28. 12. vystoupí v zážitkové restauraci Vyhlídka známá herečka a zpěvačka Světlana Nálepková. Součástí jejího Šansonového večera bude i degustační menu o šesti chodech. V sobotu 29. 12. si přijdou na své milovníci vín. Degustační odpoledne s vinařstvím Špalek je příležitostí vychutnat si vzorky vín tohoto známého vinařství s osobním výkladem majitele. Když se při příležitosti návštěvy Velkých Karlovic ubytujete v Resortu Valachy v hotelech Lanterna a Horal, můžete navštívit i další zajímavé akce, které mají hosté v ceně, třeba výlet na sněžnicích nebo noční běžkování. A ještě jeden tip: Chcete prožít Silvestra jinak než obvykle? Zkuste Silvestrovskou saunovou noc ve Wellness Horal. Čekají vás saunové rituály každou hodinu a další překvapení. Počet míst je kvůli pohodové atmosféře omezený a je nutné si je rezervovat v předstihu. Více: www.valachy.cz 22


INSPIRACE Vánoce jsou skvělou příležitostí dát vašim blízkým najevo, že je máte rádi a že na ně myslíte. Dárkem, který zaručeně potěší, je zážitek. Exotická masáž, degustační menu, relaxační pobyt či lekce golfu… ve vyhlášeném Resortu Valachy ve Velkých Karlovicích najdete tipy pro celou rodinu. Wellness pobyty: Lanterna a Horal Hotely Lanterna a Horal jsou oblíbeným cílem milovníků relaxace. Pokud chcete blízkým věnovat skutečně hodnotný odpočinek, je to jasná volba. Věnujte víkendový nebo i delší pobyt, který vždy zahrnuje snídani, večeři a neomezený vstup do wellness.

Wellness den pro zdraví

NEJPRODÁVANĚJŠÍ

Celodenní pobyt bez ubytování v relaxačním centru Wellness Horal zahrnuje masáž či beauty ošetření a tříchodový oběd. Ideální cenový i časový kompromis mezi „pouhou“ masáží a vícedenní dovolenou. Součástí Wellness Horal jsou tři termální bazény, fitness centrum a saunový svět s nabídkou masáží a saunových rituálů.

Romantické hýčkání pro dva Nejoblíbenější pobyt pro páry v hotelu Lanterna se snídaní do postele, šestichodovou večeří, masáží, beauty ošetřením a neomezeným vstupem do L-Spa a Wellness Horal. Ideální i jako svatební dar!

Kurz etikety s Ladislavem Špačkem Setkání s „mistrem etikety“ je příležitostí osvěžit si zásady společenského chování a stolování u degustační večeře ve Spa hotelu Lanterna. Termíny pro rok 2019: 1. 5. a 14. 12.

Běžecká škola Miloše Škorpila

NOVINKA

Věnujte pobyt zasvěcený tréninku s nejznámějším českým koučem a kvalitní relaxaci. Letos nově je vypsán i termín pro úplné začátečníky (22. – 25. 4.) 24


Degustační večeře v Lanterně

Štědrý den v Bistrotéce Valachy

Ideálním dárkem pro náročné gurmány je poukaz na degustační menu o šesti chodech v zážitkové restauraci Vyhlídka. Na své si přijdou i milovníci vína: v hotelové vinotéce je zastoupeno 52 vinařství z 9 zemí světa. Tip na akci: 28. 12. Šansonový večer se Světlanou Nálepkovou a degustačním menu, 19. 1. Večer s vinařstvím Breuer.

Nová Bistrotéka Valachy, která se otevře již v polovině prosince v Obchodním domě Zlín, chystá na Štědrý den lahůdku pro všechny, kteří si chtějí tento svátek zpříjemnit gurmánským zážitkem v duchu tradic první republiky.

Kurz pečení frgálů Ideální dárek pro vášnivé kuchařky a kuchaře. Tříhodinové kurzy pod vedením profesionální pekařky Resortu Valachy se konají každou sobotu od dubna do listopadu.

Pobyty s výukou angličtiny

NOVINKA

Programy Angloville pro jednoho až dva žáky s rodilým mluvčím, spojené s pobytem v Spa hotelu Lanterna, umožňují skutečné „vnoření“ do jazyka, to vše se snídaní, večeří a neomezeným vstupem do wellness.

Na Štědrý den bude otevřeno od 8 do 15 hodin a kromě příležitosti koupit na poslední chvíli vánoční dárky v podobě balíčků dobrot můžete ochutnat také šnečí speciality. „Řada lidí si myslí, že šneci patří jen k francouzské gastronomii, ale opak je pravdou. I v našich zemích bývali běžnou kuchařskou surovinou, která se dnes opět vrací na scénu. Předkové na ně nahlíželi i jako na postní pokrm, který připravovali i během Štědrého dne,“ popisuje šéfkuchař Bistrotéky Valachy Lukáš Strnad. Za první republiky se staly oblíbenou tradicí sváteční vycházky městem spojené s návštěvou restaurací, které na Štědrý den nabízely šnečí speciality. Někde tato tradice v posledních letech ožila, letos poprvé si budou moci šneky vychutnat i gurmáni ve Zlíně. Od 17 hodin pak Bistrotéka Valachy nabídne příležitost k neobvyklému prožití Štědrého večera těm, kteří mají chuť užít si večeři mimo domov. Na tuto akci je nutná rezervace předem. Štědrovečerní menu o pěti chodech s výběrem vín se může stát neobyčejným zážitkem pro páry, ale třeba i rodiny nebo skupinky přátel. Více informací: www.bistrovalachy.cz

Škola běžeckého lyžování Tip pro ty, kteří se chtějí naučit na běžkách nebo se zdokonalit. Pobyt ve Spa hotelu Lanterna v lednu 2019 vedou zkušení lektoři, v ceně je i neomezený wellness.

Startovné na VALACHY TOUR Darujte startovné na sportovní seriál pořádaný Resortem Valachy (závod na běžkách, v běhu, maratonu horských kol, duatlonu a triatlonu Valachy Man)

Hodnotové poukazy Pokud si nejste jistí, čím konkrétně byste se zavděčili, zvolte poukaz v nominální hodnotě. Obdarovaný si sám vybere, za co jej utratí. Všechny poukazy můžete objednat snadno on-line na www.valachy.cz. inZlin prosinec 2018

Šnečí speciality: 24. 12. (11:00 – 15:00) – bez rezervace Silný hovězí vývar s armagnacem a šneky Šenci po burgundsku Šneci s omáčkou bordelaise Štědrovečerní menu: 24. 12. (17:00 – 20:00) Nutná rezervace předem: info@bistrovalachy.cz Amuse bouche: Kapr s bramborovým salátem Teplý předkrm: Vejce Meurette Studený předkrm: Foie Gras Crème Brûlée Hlavní chod: Treska, zelený čaj, řasa Dezert: Îles flottantes

25


INSPIRACE

Ředitel Wellness Horal ve Velkých Karlovicích Martin Pařízek:

Jak se správně saunovat? Pravidelně a bez plavek! Saunování neodmyslitelně patří ke zdravému životnímu stylu. Věnovat se mu můžete bez ohledu na roční období, jeho obliba ale přirozeně roste s příchodem podzimu, kdy chladnější počasí přímo vybízí k prohřátí svalů a posílení imunity. Jedním z míst, která lákají milovníky saunování, je Wellness Horal s termálními bazény a saunovým světem ve Velkých Karlovicích. Podle ředitele Martina Pařízka stačí dodržet několik základních zásad a saunování si užijete se všemi příznivými účinky. „Aby mělo saunování správný efekt a bylo zdraví prospěšné, je důležitá pravidelnost. Vím, že to v dnešní době není jednoduché, ale doporučuji vymezit si pro návštěvu sauny minimálně dvě hodiny alespoň jednou týdně,“ radí Martin Pařízek. Do sauny nechoďte s plným žaludkem, ale také ne hladoví, ani hned po velké tělesné námaze. Před vstupem se umyjte mýdlem a tělo osušte, abyste do sauny nevnesli nadbytečnou vlhkost. Uvnitř se pohodlně usaďte, nejlépe ulehněte. Snažte se mít nohy ve stejné výšce jako tělo a hlavu, aby bylo celé tělo vystaveno přibližně stejné teplotě. Vyčkejte, než se pořádně zapotíte. Tato doba je individuální, 10 až 20 minut. Dýchejte nosem. Pokud vás nosní vstup pálí, zakryjte si 26

ho dlaní nebo se opláchněte. Ke konci prohřívání usedněte, můžete si také promasírovat kůži dlaní, žínkou či kartáčem. Venku se nejdřív osprchujte, abyste ze sebe smyli pot, až pak použijte ochlazovací bazén. Ten je pro účinek sauny podstatný a bývá součástí každého kvalitního wellness centra. Pokud není k dispozici, použijte ochlazovací vědro nebo sprchu, můžete se také ochladit na čerstvém vzduchu. Poté si dopřejte odpočinek na 15 až 20 minut a navažte dalším opakováním. Během jedné návštěvy saunového světa se doporučují alespoň tři opakování.


Dar. Â?ÄĄ °Â&#x2039;a...

â&#x20AC;&#x17E;Dbejte na pĹ&#x2122;Ă­sun kvalitnĂ­ch tekutin â&#x20AC;&#x201C; ovocnĂ˝ch ĹĄĹĽĂĄv Ä?i minerĂĄlek, abyste doplnili vypocenou vodu, minerĂĄly, sĹŻl a vitamin C. Po poslednĂ­m opakovĂĄnĂ­ si dopĹ&#x2122;ejte vĂ˝raznÄ&#x203A; delĹĄĂ­ odpoÄ?inek. IdeĂĄlnĂ­m doplĹ&#x2C6;kem po saunovĂĄnĂ­ je masĂĄĹž, prohĹ&#x2122;ĂĄtĂŠ svaly jsou na ni ideĂĄlnÄ&#x203A; pĹ&#x2122;ipraveny. U nĂĄs na Horalu hostĹŻm jako ideĂĄlnĂ­ po saunÄ&#x203A; doporuÄ?ujeme ayurvĂŠdskou masĂĄĹž nebo thajskou olejovou masĂĄĹž, kterĂĄ je pĹ&#x2122;edevĹĄĂ­m o relaxaci,â&#x20AC;&#x153; dodĂĄvĂĄ Martin PaĹ&#x2122;Ă­zek. ModernĂ­ wellness centra vyĹžadujĂ­, aby se nĂĄvĹĄtÄ&#x203A;vnĂ­ci saunovali bez plavek. Tato praxe panuje i ve Wellness Horal. â&#x20AC;&#x17E;SaunovĂĄnĂ­ v plavkĂĄch nenĂ­ hygienickĂŠ, mĹŻĹžete si jĂ­m pĹ&#x2122;ivodit zapaĹ&#x2122;enĂ­ Ä?i vyrĂĄĹžku. NavĂ­c vystavujete zvýťenĂŠ nĂĄmaze dĹ&#x2122;evÄ&#x203A;nĂŠ vybavenĂ­ sauny. Proto je takĂŠ dĹŻleĹžitĂŠ pĹ&#x2122;i pobytu v saunÄ&#x203A; pro podloĹženĂ­ tÄ&#x203A;la vÄ?etnÄ&#x203A; chodidel pouŞívat prostÄ&#x203A;radlo,â&#x20AC;&#x153; uzavĂ­rĂĄ Martin PaĹ&#x2122;Ă­zek.

VĂĄnocnĂ­ nabĂ­dka

...dĂĄrkovĂŠ poukazy na vĹĄe z naĹĄĂ­ nabĂ­dky a navĂ­c... balĂ­Ä?ek PREMIUM tNJOPMFKPWĂ&#x2C6;BSPNBUFSBQJF DFMĂ?IPUÄ?MB  850,-

SaunovĂŠ rituĂĄly: ve Wellness Horal a novÄ&#x203A; i na LanternÄ&#x203A;

balĂ­Ä?ek EXCLUSIVE tNJOPMFKPWĂ&#x2C6;BSPNBUFSBQJF DFMĂ?IPUÄ?MB tNJOUSBEJÄ?OĂ&#x201C;NBTĂ&#x2C6;äDFMĂ?IPUÄ?MB tNJONBTĂ&#x2C6;äOPIPV    1950,-

VĂ­tanĂ˝m zpestĹ&#x2122;enĂ­m pobytu v saunÄ&#x203A; jsou saunovĂŠ rituĂĄly. Jako jedno z mĂĄla u nĂĄs rituĂĄly pro hosty dennÄ&#x203A; poĹ&#x2122;ĂĄdĂĄ prĂĄvÄ&#x203A; Wellness Horal. Jde o zpestĹ&#x2122;enĂ­ saunovĂĄnĂ­ za asistence saunĂŠra, kterĂ˝ polĂŠvĂĄ vonnou esencĂ­ horkĂŠ kameny, vĂ­Ĺ&#x2122;Ă­ vzduch ruÄ?nĂ­kem i dalĹĄĂ­mi pomĹŻckami, coĹž zvyĹĄuje pocit horka a pomĂĄhĂĄ otevĂ­rat pĂłry. HostĹŻm takĂŠ podĂĄvĂĄ peelingy a dalĹĄĂ­ produkty k potĂ­rĂĄnĂ­ pokoĹžky. NovÄ&#x203A; nabĂ­zĂ­ saunovĂŠ rituĂĄly i karlovickĂ˝ Spa hotel Lanterna a to vĹždy v sobotu a nedÄ&#x203A;li aĹž Ä?tyĹ&#x2122;ikrĂĄt dennÄ&#x203A;.

www.valachy.cz inZlin prosinec 2018

www.khmerspa.cz | nĂĄm. MĂ­ru 63 , ZlĂ­n 27


TIPY

CESTOVATELSKÝ MIŠMAŠ 19. 1. 2019, Kino a Sokolovna Napajedla

NEKOTVÍME, CESTUJEME! A jinak tomu nebude ani na 9. ročníku cestovatelského festivalu! Známí i neznámí světoběžníci a dobrodruzi se s vámi podělí o zážitky ze svých cest. Program bude nabitý a těšit se můžete na cestovatelské besedy v kině, FOOD FESTIVAL, večerní koncert a velký doprovodný program na sokolovně, dále také na tombolu o atraktivní sportovní ceny, workshopy, dětskou herní zónu a fotokoutek. Sokolovna: Od 11.00 – start FOOD FESTIVALU, kavárna, čajovna, workshop výroby barefoot sandálů, čajový rituál, workshop afrických tanců 21.30 – koncert AneboAfro + Ganjaband Ivana Štráfka

Více informací o události na www.kknapajedla.cz

ADRENALIN FILM FEST 2018

FINSKO, LAPONSKO – POLÁRNÍ ZÁŘE

10. – 12.12. GAC Zlín

Čt 13. 12., Hvězdárna Zlín, 18.00

V prosinci přichází poprvé do Zlína Adrenalin Film Festival a s ním i výběr těch nejlepších freeski a snowboard filmů této sezony. Pojďte tedy spolu přivítat zimu a zkouknout ty nejlepší filmy od produkcí jako TransworldSNOWBOARDING, Teton Gravity Reserach nebo Matchstick Productions! www.adrenalinfestival.sk

Cestopisná přednáška, Mgr. Patrik Dekan: Daleká krajina ve Skandinávii, severně od polárního kruhu, se nazývá Laponsko. Krajina, kde je více sobů, než obyvatel, se vyznačuje čistou přírodou s nekonečnými lesy, jezery a prastarým pohořím. Pojďte se s námi přenést do země, kde vládne pohádková zima, cestuje se v zápřahu psího spřežení, na sněžných skútrech nebo saních tažených soby, kde běžkaři mají svůj ráj se zárukou kvalitního sněhu a kde voňavá sauna a severské speciality na talíři garantují potěšení pro všechny smysly. A co teprve noční podívaná na obloze v podobě tančící polární záře? www.zas.cz

ZA HIPÍKY A BUDDHISTY DO HIMALÁJE

28

Kino: Od 13.00 – cyklus přednášek: Tomáš Vejmola vám přiveze ukázat tuktuk, na kterém přijel letos v červenci domů až z Bangkoku a bude vyprávět o své dobrodružné cestě. Tři roky na cestě kolem světa za láskou a dobrodružstvím prožil Matěj Balga v sedle kola a v kajaku. Fotograf Michal Franta zamířil do Nagalandu, zapomenutého koutu východní Indie, kde se ještě donedávna uchovával zvyk „sekání hlav“. Známý moravský čajmen Tomáš Pukšic vám ukáže čajový rituál a provede vás čajovým rájem, Sri Lankou. Jednu z nejvíce tajuplných a nejizolovanějších zemí světa, Severní Koreu, vám představí Karel Starý.

St 12. 12., Nový svět Zlín, 19.00 Promítání a povídáni o lowcost, východní filozofii, meditace sebepoznání. Nečekejte výpravu po turistických značkách. Bude to o spontánním jednání, o přežívání v divočině, o lidských příbězích, o hipících, o filozofii hinduismu, o józe, meditaci a hledání cesty do svého nitra.


®

PRODEJNA: Tř. T. Bati 1547 Zlín 76001 www.2117.cz inZlin prosinec 2018

15%

E-SHOP SLEVA KÓD: InZlin15

Barefoot

fb.com/SALTIC.climbing/ E-mail:saltic@saltic.cz

Made in Czech Republic

Saltic s.r.o., Nám T.G.M. 5500, 76001 Zlín Czech Republic +420 577 210 639 | +420 603 143 744 | www.saltic.cz

29


ROZHOVOR

Návrhářka, malířka a nově i spisovatelka - autorka knihy "A co láska?"

Šárka Šišková: "Baví mě nemít hranice" Silná, talentovaná, úspěšná, ale také skromná.. taková dáma sedí proti mně v kavárně, a doufá. Doufá v to, že kniha, která leží na stole mezi námi, potěší čtenáře stejně jako ji samotnou. Existencí této své literární prvotiny si Šárka Šišková splnila jeden z životních snů. A možná to v její knize nazvané A co láska? ucítíte i vy. Náš rozhovor je barevný, jako život zlínské rodačky. Tato oděvní designérka založila oděvní ateliér na UTB ve Zlíně, prosadila se i v New Yorku, je jedinou českou návrhářkou jejíž modely jsou součástí stálých sbírek The Museum at FIT, procestovala řadu zemí světa a aktuálně ji práce zavedla do Číny. Šárka Šišková - akademická malířka a oděvní návrhářka svou knihu A co láska? sama ilustrovala a vydala ve svém nakladatelství Literi. Obsahuje tři povídky Červený kabriolet, Nikdy nechodím pozdě a Ryba ve vodě. "Kniha je o lidech, o složitosti vztahů. O příležitostech, které nás míjejí nebo naopak, které si sami vytváříme. O nejistotách, i o naději. A především O lásce?" Knihu lze zakoupit v kavárně Archa, přímo na fb stránkách Šárky Šiškové, na stránkách nakladatelství www.literi.cz a v knihkupectví Knihy Kanzelsberger na náměstí Míru ve Zlíně. "Je to takové moje dobrodružství" Vypadáte spokojeně, když se díváte na svou knihu... Ano, jsem spokojená, protože moje první kniha je konečně na světě. Ono je něco jiného o něčem pouze snít, ale zrealizovat vydání knihy, tak to znamená velké úsilí. Za nemalou práci na její realizaci musím poděkovat především grafikovi Josefovi Omelkovi. A také paní Jarce Bernatíkové, která mě provedla procesem tisku a samotné výroby. Knihu jste ale ilustrovala sama.. Chtěla jsem mít především knihu, která se mi bude líbit po všech stránkách. V New Yorku, v jednom z největších knihkupectví, jsem si prohlížela knihy a přemýšlela o tom, jak by mohla vypadat ta má. Určitě jsem chtěla, aby měla moderní vzhled a aby o svém obsahu uvnitř informovala už její zajímavá obálka. Použila jsem proto 30


svůj akvarel, výraznou a razantní červenou postavu ženy. Ona je hrdinkou všech mých příběhů, i slovo láska je ženského rodu. A mé akvarelové ilustrace uvnitř oddělují jednotlivé příběhy a dávají vnímavému čtenáři další prostor k přemýšlení. Kdy vznikl nápad napsat knihu? Já vlastně píšu odjakživa, od dětství, ale zatím vždycky jen do šuplíku. Vydat knihu, kterou by měli číst i čtenáři, je velká zodpovědnost. Trh je totiž přeplněný knihami. Proto vím, že až teď je ten správný čas. Protože já na český trh přináším něco, co na něm podle mě chybí. Je to příběh napsaný ženou s mužským pohledem na svět. Příběh, který upoutá. Má rychlý a svěží děj, jako film, od kterého nechcete odejít. Můj text je napsaný hezkou češtinou, bez vulgarit a výrazů, které mě osobně nebaví číst. Já jsem náročný čtenář a nudí mě takzvaná ženská literatura. Toto označení ani nemám ráda. Buď je kniha dobrá, nebo ne. Je jedno, kdo ji napsal. Ale je fakt, že jsem četla vždycky knihy, které napsali spíše muži. Pro jejich střídmost, „nedopovězenost“, prostor pro fantazii. To ženy spisovatelky většinou čtenářům nechtějí dovolit a stále vysvětlují, co si mám myslet, když něco hrdina řekl nebo udělal. Knihu jsem se rozhodla vydat až poté, co mi ji kladně ohodnotili lidé, kterých si vážím, a o kterých vím, že jsou velmi nároční čtenáři. První z povídek je o povolání herce, proč? Čím je Vám toto prostředí blízké? Díky své profesi jsem se poznala blíže s Terezou Kostkovou nebo Petrou Hřebíčkovou a nejen s nimi. A především Petra a její partner Matěj Dadák mě velmi povzbudili v dalším psaní. Povídali jsme si u mne v ateliéru při zkoušení šatů a když odjeli, sedla jsem a ve

velmi krátkém čase vznikla první povídka z mé knihy, inspirovaná hereckým prostředím. Je o natáčení filmu v New Yorku a zapojila jsem do ní i své znalosti tohoto pro mne výjimečného města. Další povídka je inspirována školou, je to opět fiktivní příběh? Ano, všechny příběhy jsou fiktivní. Jen prostředí k ději popisuji podle svých vlastních zkušeností. Povídka z vysoké školy mi dala hodně práce, ale mám ji nakonec nejraději. Postavy v ní jsou inspirované mými postřehy. A třetí povídku jsem napsala díky svým zážitkům s potápěním. Jakmile jsem se začala potápět, tento svět mě naprosto pohltil, je fascinující. Máte už nějaké první reakce? Ano a moc hezké. Někdo jen napíše, stručně „díky, bylo to hustý!“, jiný napíše, „ zbožňuji Vaši knihu.“ Jiná čtenářka pošle zprávu, že ji knížka pohltila a četla přes celou noc. Někteří mi popisují, která postava je nejvíce oslovila a čím. Slyšet, jak mé postavy působily a čím čtenáře zaujaly, která část mého příběhu byla nejpoutavější…to je pro mě velká odměna a satisfakce. Bude z Vás teď spisovatelka na plný úvazek? To určitě ne. Pracuji jako oděvní designérka pro hongkongskou firmu. Od března do poloviny srpna jsem byla jen v Hong Kongu, teď jsem sice na chvíli ve Zlíně, ale po novém roce se tam budu opět vracet. Psala jste i v Číně - jde to na knize cítit? V knize "A co láska?" ne, protože tu jsem napsala už dříve. V Hong Kongu ale proběhly všechny mé dokončovací práce. V mojí další knize, kterou píšu právě teď, jsou použity tamní reálie, z části se v Hong Kongu i odehrává.

NOVINKY Z NAKLADATELSTVÍ ARGO UMBERTO ECO Na ramenech obrů

JOZEF KARIKA Tma

ZBIGNIEW CZENDLIK Uchem jehly

FRANCESCA HORNAK Sedm dní spolu

598 Kč

248 Kč

Zbigniew Czendlik a jeho hosté

348 Kč

298 Kč

KNIHY POHODLNĚ ZAKOUPÍTE TAKÉ V INTERNETOVÉM KNIHKUPECTVÍ WWW.KOSMAS.CZ

inZlin prosinec 2018

31


ROZHOVOR

"Psaní je větší svoboda než navrhování oděvů" Vraťme se k aktuální knize. Hledáte v ní lásku? Ano. Lásku hledají vlastně všichni mí hrdinové, nebo si alespoň myslí, že jejich prožitek by mohl být za lásku považovaný. V názvu je láska s otazníkem a můžeme se ptát spolu s hrdiny knihy na to, co je vlastně láska? Myslím, že těch odpovědí by bylo tolik, kolik je čtenářů. V knize se ale řeší třeba téma seberealizace, touhy po úspěchu, profesního, uměleckého i osobního, vztahového. Hrdinové mají své touhy, sny, i nutkavou potřebu dokázat sobě i okolí, že úspěchu lze dosáhnout nebo ho zopakovat či dokonce překonat. Že nic není v životě jen tak. Vše má své příčiny i následky, to je téma mých povídek. Je kniha určena ženám? Ano je. Ženy jsou vnímavé a citlivé čtenářky. Stejně tak je určena i mužům, kteří mají rádi příběhy ze života, kde vystupuje muž a oni se s ním mohou porovnávat. Dělají to. Mým prvním čtenářem byl můj partner, intelektuál a náročný čtenář. Přiznám se, že jsem mu průběžně dávala text číst a ptala se ho jak by se v této situaci choval on? Pomohl mi, stejně jako i můj syn, dotvořit mužské postavy. Poznal v knize někdo i Vaši profesi? O profesi oděvní návrhářky v knize zmínka není. Ale asi se v ní stejně nezapře. Téma módních přehlídek si ale nechám na jindy, protože zatím se mi psát o módním světě vůbec nechce. Užívám si svobody při svém psaní, to je pro mě odměna. Práce módní návrhářky tak svobodná není? Ano, do jisté míry... ale také vyčerpávající a sešněrovaná. Před rokem, na mé poslední velké přehlídce v Praze, jsem sama sobě slíbila, že musím zvolnit. Že život není jen o přehlídkovém mole. A teď si život vyloženě užívám…psaním, malováním…

"Asijská kultura je nesmírně krásná a bohatá" A teď pracujete v Hong Kongu, v "jiném světě". Hongkong je další můj velký splněný sen. Pracovat a žít v jiné zemi, poznat naplno její zvyky a kulturu. Poprvé tato šance přišla v New Yorku, nabídka pracovat pro značku Calvin Klein byla z kategorie snů, jenomže mé děti byly ještě malé a já jsem se proto vrátila domů. Dneska už mám děti velké a soběstačné. Takže tentokrát, jsem na nabídku pracovat mimo Českou republiku okamžitě kývla. Sešli jsme se s panem majitelem

v Praze, schůzka proběhla v angličtině, byla rychlá, stručná a za pár týdnů jsem odletěla poznávat jiný svět. A tam Vás čekala intenzivní zkušenost.. Úžasná zkušenost. Ničím neporovnatelná. Hong Kong jsem si zamilovala. Ale začátek byl docela tvrdý. Navíc neumím čínsky, takže jsem se cítila jako na jiné planetě. Úplně všude davy lidí. A jejich uzavřenost je velmi odlišná od toho, co jsem zažívala doma nebo kdekoliv jinde ve světě. Oni jsou zprvu k někomu cizímu rezervovaní, prostě si vás nevšímají. Až později vás začnou vnímat a brát, pak jsou velmi srdeční a ochotní pomoci. Jsou nesmírně skromní na svůj životní prostor, žijí převážně v práci, tam si budují důležité mezilidské vztahy a chovají se k sobě moc hezky. Uvědomují si, že s těmito lidmi prožívají většinu svého času. Pracuje se i v sobotu. Asie je velmi vyspělá část světa, my například takzvaně pohrdáme tím, co označujeme nelichotivě "Made in China", ale kdo skutečně viděl na vlastní oči vyspělý čínský svět nebo Hong Kong, už by tohle říct nemohl… Skoro to vypadá, že Čína Vás uchvátila víc než NY? To jste řekla naprosto přesně. Nikdy jsem si nemyslela, že by nějaké město mohlo u mne NY upozadit. Ale stalo se. Asijská kultura je neuvěřitelně bohatá, barevná. Hong Kong Island je plný nekonečného městského ruchu, ale stačí přejet lanovkou na horu Peak a volnou chůzí objevovat, že na druhé straně leží kopce s nádhernou přírodou, vodopádem,... Hong Kong je opravdu město barev, chutí a vůní, není to klišé ani propagační slogan, je to realita. Není fádní, překvapuje na každém kroku. Baví mě, přinesl do mého života úplně novou dimenzi dojmů a pocitů. Jana Bílková, foto: archiv Šárky Šiškové

32


4˔¿NIQRÃTVS˴MX¿ ZÉRSʟR¿GLWZÉXO˦ EQRSLSµXʫWX¿ZRSZÃQ VSGI

Levis a Lee | lumbi o C | s Vigos g | Pioneer n Musta r gle Wran c ni Ginto

% 0 1 SLEVA upónu ohoto k t í n e ž ři předlo

p

Porádí 2025,68801

Uherský Brod

www.farmar-originaljeans.cz


INSPIRACE

Luk nábytek Osvědčený dodavatel nábytku pro hotely, restaurace a ostatní veřejné prostory. Nabízíme vysoce funkční a ucelené systémy kancelářského nábytku, kolekce židlí, pohovek a křesel. Sortiment nábytku a židlí LUK se vyznačuje vysokou kvalitou a designem odrážejícím světové trendy.

Služby: * návrhy a vizualizace kancelářských prostor zdarma * osobní přístup – konzultace přímo u zákazníka nebo na vzorkovně a prodejně * vzorkovna s velmi širokou nabídkou látek a dekorů, které v běžném e-shopu nenajdete * odborná prezentace kancelářských židlí a nábytku v showroomu Lípa u Zlína nebo Praha * možnost zápůjčky vybraných židlí k odzkoušení * montáž kancelářského nábytku * bezproblémové parkování před vzorkovnou a prodejnou Poskytujeme nábytek a židle vysoké kvality pro moderní i klasické kancelářské prostory, který pomáhá vytvářet podmínky pro efektivní práci. Ergonomie pracoviště je jeden z hlavních znaků, který charakterizuje námi prezentované nábytkové sestavy a kancelářské židle. Sortiment výrobků zahrnuje vybavení kanceláří nábytkem od manažerských až po běžná pracovní místa, call centra, konferenční místnosti, odpočinkové a relaxační zóny, zasedací místnosti a ostatní veřejné prostory. Naše produktové řady nábytku a židlí jsou vhodné jak pro profesionální kanceláře, tak i domácí pracovny. Na naší vzorkovně a prodejně si také můžete vyzkoušet několik typů 34

kancelářských zdravotních a ergonomických židlí, dále také výškově stavitelné kancelářské stoly. Nabízené produkty staví na ověřených řešeních kancelářských a ostatních veřejných prostor, charakteristických vysokou funkčností, kvalitou a vytváří tak příjemné pracovní prostředí. Výrobky splňují ergonomické a bezpečnostní požadavky. Kancelářský nábytek LUK nabízí mimo jiné 4 obchodní značky v odvětví nábytku, vlastněných skupinou Nowy Styl Group. Díky takto ucelené nabídce jsme schopni zajistit vybavení různých kancelářských interiérů od soukromých a rezidentních přes kancelářské až k prostorám veřejným, stejně tak i vybavení sportovních


a kulturních středisek, přednáškových sálů i jiných prostor. Skupina Nowy Styl působí na trhu od roku 1992 a obecně je považována za jednu z největších výrobních společností v nábytkářském průmyslu. Nábytkové řady z naší nabídky nabízejí široké uplatnění jak v profesionálních „open space“ prostorách, tak i v kancelářích typu „home office“. Součástí kolekce je nábytek do manažerských kanceláří – eRange, SQart Managerial a Primo Space Managerial a dále systémy běžného pracovního nábytku: SQart Workstation, Primo Space Workstation a Easy Space. Pomáháme našim klientům vytvářet co nejlepší pracovní prostředí a poskytovat jim nejnovější ergonomická řešení. Proto spolupracujeme s nejlepšími výrobci kancelářského nábytku, židlí a ostat-

inZlin prosinec 2018

ního vybavení. Pravidelně monitorujeme nové trendy v oblasti vybavení kancelářských prostor. Dobrá pohoda uživatelů je pro nás stejně důležitá jako jejich pohodlí, proto věnujeme pozornost nejen našim produktům, ale také celkovému pracovnímu prostředí. Zjišťujeme potřeby zákazníka v oblasti akustiky, osvětlení a odpočivných zón. Také pomáháme vybrat správný styl uspořádání kanceláří tak aby odpovídal zaměření firmy, vytvářel atmosféru přitahující talentované zaměstnance a zvyšoval spokojenost zaměstnanců. Potřebujete zařídit kancelářské prostory nábytkem a židlemi co nejdříve? Nabízíme také nábytek a židle skladem s velmi krátkými lhůtami dodání a dopravou v rámci ČR zdarma. Jsme vám k dispozici na tel. +420 608 957 842 / 775 957 820 nebo osobně na vzorkovně a prodejně Lípa 300, 763 11.

35


14|15 BAťůV INSTITUT připravuje

V krajské galerii bude k vidění tvorba Milana Knížáka Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně zve návštěvníky na výstavu Milana Knížáka, mezinárodně uznávané umělecké osobnosti a člena světové avantgardní skupiny FLUXUS. Výstava prostřednictvím obrazů, objektů a dokumentů akcí představí stěžejní aspekty autorova díla. Zahájena bude vernisáží v úterý 11. prosince a k vidění bude v krajském kulturně vzdělávacím centru 14|15 BAŤŮV INSTITUT do 3. února 2019. „Výstava pojmenovaná Milan Knížák - Žít jinak! působí jako předčasná či neúplná retrospektiva s důrazem na stránku objektu – obrazu. Těžiště výstavy spočívá v Knížákově práci s textem ve výtvarném médiu. Obrazy z cyklu Abstraktní komiks či série soch ozbrojených tvorů, v nichž čerpá z mnoha vlivů konceptuálního a postmoderního umění, se v galerijním prostoru potkají vedle sebe," představil výstavu její kurátor Ivan Bergmann z Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně. Na výstavě nebudou chybět díla z Knížákova nejpodstatnějšího období 60. a 70. let – akce zachycené prostřednictvím dokumentárních panelů, destruované desky nebo obrazy z cyklu

Šaty malované na tělo. K vidění budou i známá díla z přelomu 80. a 90. let - Mutanti či Černá Václavka. Milan Knížák (*1940) patří k tvůrcům, kteří výrazně zasáhli do světa českého výtvarného umění 2. poloviny 20. století. „Jeho dílo i postoje stále fascinují a zároveň dráždí svou neskrývanou přímočarostí. Tvorbou i osobností nastavil české společnosti zrcadlo, jehož obraz nebyl po chuti všem, ale z pohledu autora byl bytostně pravdivý. A jeho přístup, nebýt konformní, ale dělat vše za každou cenu jinak, je patrný i na naší výstavě,“ doplnil Ivan Bergmann. Na výstavě bude k zakoupení dvojjazyčná publikace se stejnojmenným názvem Milan Knížák, Žít jinak - To Live Otherwise. Více informací na www.galerie-zlin.cz a www.14-15.cz

Živý plamen lásky Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně zve návštěvníky na hudební pořad Živý plamen lásky – Evropské baroko v hudbě a poezii, který se uskuteční ve čtvrtek 13. prosince v 17 hodin v kavárně ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU. Vystoupí Trio Con Amore (Radana Beláková - cembalo, Iveta Trojanová - hoboj a Michal Pášma - kontrabas). Básně přednese Martin Pášma. Živý plamen lásky je pořadem s interpretací tvorby barokních mistrů. Název plyne od Sv. Jana od Kříže. Vystihuje dokonale zdroj tvorby barokních básníků, kde je zejména láska k Bohu silnou inspirací. Pro čas předvánoční, na emoce bohatý víc než dost, ale nebyla k překvapení mnohých pro pořad vybrána jen duchovní a vážná tématika. Naopak. Hudební Trio Con Amore a Martin Pášma v roli interpreta básní nabídnou různé odstíny a chutě baroka, včetně úsměvných a nevážných. Plamen lásky barokních děl zaplápolá nejen ve vztahu člověk a Bůh, muž a žena, ale také živá bytost a svět vůkol, ba dokonce plamen ožehne též nešťastníka stiženého přílišnou náklonností k hříšným svodům. Přijďte si poslechnout baroko, a poznáte, jak velmi blízké vám je. O propojení poezie a komorní hudby se Trio Con Amore spolu s recitátorem Martinem Pášmou snaží na moravských pódiích již řadu let. Na svém kontě mají řadu citlivou dramaturgií propracovaných pořadů s poezií a hudbou několika stylů, např. klasicismu, baroka, romantismu, moderny, a dalších. Dvěma moravským velikánům věnovali program Z Beskyd bardi (Janáček-Bezruč). Více informací na www.kfbz.cz a www.14-15.cz. 36

Dřevo jako malované V Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně je do 15. ledna 2019 k vidění nová výstava z vlastní sbírky, která představuje soubor malovaného nábytku z tradičních venkovských interiérů. Výstava nabízí srovnání vybavení venkovských domácností, především z regionu Podřevnicka, s tehdejším vybavením městských interiérů v duchu folkorismu. Vlastní nábytkovou část výstavy doplňuje ukázka malovaných hodin švarcvaldek a dřevěných malovaných hraček ze sbírek muzea. Součástí výstavy jsou informační panely, ze kterých se návštěvníci dozvědí o funkci a významu výzdoby nábytku v tradičním venkovském interiéru. Výstava je doplněna tradičními mikulášskými a vánočními artefakty ze sbírkového fondu muzea. Mimořádným exponátem je papírový ručně malovaný betlém z Ústí nad Orlicí, který pochází z posledního desetiletí 19. a počátku 20. století a obsahuje celkem 192 figurek od přinejmenším tří významných ústeckoorlických betlemářů. Více informací na www.muzeum-zlin.cz a www.14-15.cz.


VýSTAVY

54. ČIN: Katka Hanačíková S podtitulem: Tma…Stíny…Světlo JINDŘICH ŠTREIT A JEHO STUDENTI

NECHCI TĚ ZTRATIT do 6. 1. 2019, Galerie Václava Chada, Zámek Zlín Výstava seznamuje návštěvníky s tvorbou prof. Jindřicha Štreita a jeho studentů – Ivany Šestákové, Petry Ocelkové a Dominika Bachůrka působících na Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko -přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Každý z autorů má svůj zcela osobitý projev, avšak hlavním spojujícím prvkem výstavy s názvem Nechci tě ztratit jsou sociální interakce a mezilidské vztahy. www.gvch.cz

Pá 21. 12. GAG Galerie Garáž Zlín, 18.00 hod SLUNOVRAT. Světlo se rodí ze tmy. Zážitek zvuků, stínů, tajemna. Zveme Vás k rozjímání u ohně v Galerii Garáž. Svařák bude. Aranžmá: Z kvítí, www.instagram.com/zkviti Zvuk, vizuál a fotografie: Kedar/Opuka/, www.bandzone.cz/opuka Instalace a osvětlení: Filip Lang, www.filiplang.com

53. ČIN: Matej Fabian /SK/ Performance s podtitulem: Na začiatku bolo vajce!!! On beginning there was egg!!! So 8.12. GAG Galerie Garáž Zlín, 18.00 hod Snížený sjezdový postoj, vejce, je aerodynamický způsob reakce lyžaře na dosáhnutí co největší rychlosti. Tento postoj se trénuje v aerodynamických tunelech, ale i na výdrž, jak dlouho se sportovec udrží v samotném lyžařském postoji. Právě výdrž tvoří základní osu performance. www.matejfabian.com,www.galeriegaraz.cz

foto: TOAST

Fabian Ginsberg / Stefan Hayn

OČI

38

do 20.12. Galerie Kabinet T., Zlín Na výstavě jsou prezentovány obrazy, které oba umělci malovali současně a společně pro výstavu Oči. Tematizování kontaktu při společné práci dvou různých umělců vzbuzuje otázku, jak je možné zprostředkovat přenos myšlenek a pocitů, jak je možné tento proces řídit a jakým podmínkám podléhá. Kromě těchto velkoformátových maleb umělci vystavují své vlastní práce: Stefan Hayn dva filmové dokumentární portréty. Jeden je založen na rozhovoru S. Hayna se starou ženou, která si vzpomíná na své židovské přítelkyně. V druhém filmu sleduje po dobu jednoho roku farmáře při jeho práci. Fabian Ginsberg vystavuje své práce ze série, která se modelově zabývá vztahem k tělesnosti, písmu a prostoru. kabinett.cz

EVA VAVREČKOVA

OD BÍLÉ K ŠEDÉ Galerie OPTIKA ZLÍN - SOCHY, KRESBA / SÁDRA, PAPÍR, Fascinace lidskou tváří či figurou přetrvává od dob studií. Zabývá se modelováním, kresbou a malbou podle živého modelu či fotografií. V její dosavadní tvorbě přetrvává snaha o hyperrealistické zobrazení podoby portrétovaného.


40

ROZHOVOR


Spolužáci, dlouholetí kolegové a nerozluční kamarádi. Aneb herci

Luděk Randár a Radoslav Šopík exkluzivně u jednoho stolu Dá se říct, že jsou jakousi raritou ve zlínském hereckém souboru. Znají se už od dob studií, do místního divadla nastoupili krátce po sobě a pojí je skutečně pevné přátelství. V letošním roce navíc oba dva oslavili šedesátiny. Pánové Luděk Randár a Radoslav Šopík se vůbec poprvé sešli u jednoho stolu a poskytli naprosto unikátní rozhovor. A nesl se v opravdu příjemné atmosféře. Luděk a Radoslav jsou totiž vyhlášeni svým jedinečným smyslem pro humor. I to je jeden z důvodů, proč se těší oblíbenosti nejen u široké divácké veřejnosti, ale také v úzkém kruhu spolupracovníků a kolegů. Zcela logicky došlo na špičkování i během obsáhlého povídání, kdy například vzpomínali na své začátky, stěžejní role, nebo svou milovanou spolužačku, mimochodem další oporu zlínského divadla, Helenu Čermákovou. Kdy jste začali vnímat jeden druhého? Šopík: Myslím si, že už během přijímaček na JAMU. Tak výrazný chlapec, jako byl Luděk, rozhodně neunikl ničí pozornosti, zejména pak pozornosti dívčí… (úsměv) Randár: Mně se Radoslav pořádně vetknul do paměti v momentě, kdy jsme se školou vyrazili na seznamovací soustředění, které předcházelo studiu v prvním ročníku. Jeli jsme na brněnskou přehradu a v tramvaji jsem mu musel věnovat lístek, protože žádný neměl. Řekl bych, že v tu chvíli naše přátelství začalo. Nyní pomiňme, že jste bývalí spolužáci a dlouholetí kolegové. Jste hlavně dobří kamarádi. V čem jste si podobní a v čem se naopak lišíte? Randár: Na JAMU jsme měli velmi zajímavý předmět s názvem akrobacie, díky kterému jsme si s Radoslavem skutečně padli do oka. Oba dva jsme byli velmi disponovaní. Vždyť Radek byl aktivní sportovec, já zase zcela přirozený pohybový talent. Logicky jsme tak společně utvořili akrobatickou dvojici a dotáhli to v tomto předmětu dost daleko. Dokonce jsme dělali cviky hodné cirkusových artistů. Šopík: S tím můžu jenom souhlasit. Ale najdou se mezi námi i určité odlišnosti. Luděk je třeba naprosto korektní profesionál se vším všudy a jeho pravidelné a na minutu včasné příchody, to je něco zdrcujícího. Randár: Počkej, teď to ale vyznívá spíš jako sebekritika… (oba dva se začnou smát) Vezmeme-li si tutéž otázku z čistě pracovního pohledu – najdeme mezi vámi nějakou hereckou podobnost? Šopík: Hned v prvních letech, co jsme byli ve zlínském angažmá, jsme hráli dvojčata v jedné Shakespearově hře. Na jevišti jsme se takřka zrcadlili. Musím říct, že to bylo příjemné, protože na sebe odjakživa velmi dobře herecky slyšíme a dokážeme si vyjít vstříc. Randár: Což je podle mého naprostý základ. Díky tomu už tenkrát lidé ocenili, jak jsme obrovsky sehraní a pominuli zcela zásadní inZlin prosinec 2018

fakt, že jsme jakožto dvojčata naprosto odlišní. Prominuli nám například i to, že já jsem tmavší a Radek světlejší. (úsměv) Vraťme se ještě do dob studií. Jak na roky strávené na JAMU vzpomínáte? Ptám se i z toho důvodu, že s vámi byla v ročníku taky Helena Čermáková, další stálice zlínské divadelní scény. Šopík: Mrzí mě, že tady s námi nyní Helenka nesedí, protože by o nás určitě řekla mnoho zajímavého. Byla to totiž ona, kdo se o nás staral, kdo nám vařil skvělé večeře a případně i snídaně… Randár: Co si budeme povídat, ta naše trojka, která už léta ve Zlíně působí, byla nosná část našeho ročníku. A talent jsme dokázali zužitkovat i posléze. Pro příklad nemusíme chodit daleko… Sotva vznikly Ceny Thálie, okamžitě jsem se objevil v nominaci. Helenka ještě statečně vyčkávala, ale posléze sošku do Zlína přivezla. Šopík: Na léta strávená na JAMU samozřejmě vzpomínáme jenom v tom nejlepším. Jakožto chlapec ze Zlína jsem si Brno okamžitě oblíbil a dodneška o něm s radostí vyprávím, což možná zapříčinilo skutečnost, že tam studují i obě mé dcery. Randár: Jen tak mimochodem, pořád vidím památnou Hospodu U Ducha, ve které jsme si dávali pivo za korunu sedmdesát… Čím byste byli, kdyby vám herecká škola nevyšla? Měli jste nějaká zadní vrátka? Randár: Žádná zadní vrátka jsem neměl. Ačkoliv jsem vystudoval střední ekonomickou školu, rozhodně jsem nechtěl být ekonomem. Od dětských let jsem chodil do dramatického kroužku a měl jasno v tom, že se chci věnovat divadlu. Šopík: Já se dostal do amatérského souboru na Malou scénu v době, kdy jsem chodil na zlínskou průmyslovku. V tu chvíli ve mně tak nějak uzrálo důležité rozhodnutí, že se zkusím přihlásit na JAMU a budu hercem. Rodiče si nejprve mysleli, že si dělám legraci a neřešili to, ale když šlo do tuhého a já si skutečně tu přihlášku podal, tak na mě koukali jako na blázna. K tomu jsem měl ale ještě i druhou variantu, a to pedagogiku, což znamená, že kdyby JAMU neklapla, nejspíš bych dnes učil matematiku a tělocvik. Panovala mezi vámi někdy zdravá herecká rivalita? Randár: Budu-li mluvit čistě za sebe, tak mám pocit, že rivalita mezi námi nikdy nebyla. Do tehdejšího Divadla pracujících jsem navíc nastoupil o tři roky dřív než Radek a ještě jsem měl obrovskou kliku, protože hned od začátku se mi dostávalo velkých rolí, díky čemuž jsem neměl nikomu co závidět. Šopík: Cítím to podobně. Nevybavuji si, že by kdy mezi námi byla jakákoliv rivalita. Do Zlína jsem přišel později díky tomu, že jsem 41


ROZHOVOR byl v angažmá nejprve v Hradišti a pak v Hradci Králové (pozn.: Radoslav Šopík nastoupil do tehdejšího Divadla pracujících v roce 1985, Luděk Randár v roce 1982). Nicméně ve chvíli, kdy jsem do místního souboru nastoupil, tak Luděk už měl ty „klády“ za sebou a byl uznávanou autoritou… (úsměv) Radku, co tě nakonec zlákalo do Zlína? A hrál v tom nějakou úlohu i Luděk? Šopík: V první řadě musím říct, že dodneška slyším své velkohubé řeči při nástupu na JAMU, kdy jsem rodičům vykládal, jak už se do Zlína nikdy nevrátím… (úsměv) Nicméně čas od času jsem do svého rodného města na nějaký ten víkend přijel a velmi důležitá byla má návštěva zkraje roku 1985. Jeden den se totiž konal třídní sraz a hned druhý den pro změnu setkání mých kamarádů sportovců. Jak jsem si chodil po Zlíně a neustále někoho potkával, tak jsem se z ničeho nic zamyslel nad tím, co já vlastně dělám v Hradci Králové… Byl jsem těch myšlenek plný, a proto jsem se vydal ještě v neděli večer za tehdejším ředitelem Divadla pracujících Milošem Slavíkem, kterého jsem znal z JAMU. Jak vaše setkání proběhlo? Šopík: Vyslechl mé přání, které jasně znělo – chtěl bych nastoupit do místního divadla. Najednou se mu rozzářily oči, přikývl a oznámil mi, abych se ráno, ještě před tím, než mi pojede autobus zpátky do Hradce, zastavil podepsat smlouvu. A bylo to. (úsměv) Randár: Ovšem Radoslav ti zapomněl říct jednu zásadní věc. V průběhu těch dvou let, co byl v Hradci Králové, jsem mu psal každý měsíc doporučený dopis, ve kterém stálo: „Radánku, prosím, vrať se k nám! Přijeď domů! Helence i mně se po tobě stýská!“ 42

Šopík: Rozhodně jsem ale Luďka ani Helenku neopomíjel. Vždycky, když jsem do Zlína přijel, tak jsem si čas na divadlo našel a díky tomu viděl všechny jejich stěžejní inscenace… (úsměv) Zajímavé je, že během těch dlouhých let, co jste ve službách zlínského divadla, jste oba dva zkusili vykročit i jinam. Luděk krátce po revoluci odešel do Prahy, kde zkoušel v Divadle za branou a Radek zase v polovině devadesátých let na čas soubor opustil a věnoval se práci v rádiu. Šopík: Je to tak. V roce 1992 jsem přerušil angažmá s tím, že jsme se domluvili, že tady nazkouším jednu inscenaci za rok jako host. Zkusil jsem se nějakou dobu živit jinak a začal jsem moderovat v nově vznikajícím Rádiu Publikum. Randár: Já jsem popravdě ani odejít nechtěl, protože jsem fakt hrál krásné role. A to jsem měl všemožné nabídky, třeba i z Ostravy nebo rodné Olomouce, nicméně zdvořile jsem odmítal s vidinou krásné práce ve Zlíně. Následně přišla třicítka, spolu s ní rodina a moje myšlení se úplně přehodilo… Nabídka z Prahy se zjevila nečekaně a přemýšlel jsem o ní ze všech stran. Všichni mi říkali, ať ji využiji, že co bych si přál víc, než hrát v divadle pod vedením slavného pana Krejči. A tak jsem nakonec kývl. Dostalo se mi velmi slušných podmínek, všechno bylo v naprosté pohodě, ale postupně jsem se v myšlenkách stále víc a víc vracel k rodině, která zůstala ve Zlíně. Až se to ve mně jednoho dne zlomilo a vrátil jsem se. V osmdesátých letech byly vztahy mezi bardy a nováčky celkem odlišné oproti dnešní době. Jak vás tehdejší stálice místní scény přijaly mezi sebe? Randár: Nezaznamenal jsem jediný problém. I v tomto případě se mi totiž dostalo krásného bonusu, a sice že přede mnou do hereckého souboru dlouho nikdo nový nepřišel. Tím pádem jsem byl pro bardy takové mladé zvířátko, na které se chodili dívat a kterému chtěli neustále radit. Šopík: Já jsem sice už tak zajímavé zvířátko nebyl, protože tento bonus mi Luďa vyfoukl, ale ani tak mi nikdo nikdy nic vyžrat nedal. Randár: Podle mě se totiž nikdy nic takového ve zlínském divadle ani nedělo… Nyní jste už v pozici bardů vy dva a přijímáte mezi sebe mladou hereckou krev. Čeho si u nových posil hledíte? Šopík: Každý nováček se prvně rozkoukává, což plně respektuji a tím pádem se nesnažím být jakkoliv zvlášť iniciativní, co se přístupu týče. Raději jsem v ústraní. Samozřejmě, ze začátku hledím hlavně na charakterové vlastnosti člověka, protože herecký projev se v plné kráse ukáže až v průběhu času. Randár: Svým dětem jsem vždycky kladl na srdce, že velmi záleží


na prvním dojmu. Ten je podle mě docela zásadní.... A ve druhé vlně se, stejně jako Radoslav, těším na to „hraní“… Oba dva chodíte poctivě na premiéry podporovat své kolegy, i když v té které inscenaci nehrajete. Luďku, v jaké roli se ti Radoslav opravdu líbil? S čím ho máš spjatého? Randár: Víš, já velmi rychle zapomínám, čili Radkovy role mi už bohužel vymizely z paměti… (smích) Ne, dělám si legraci. Nejspíš vzpomenu na Strýčka Váňu, ve kterém hrál Radek Ivana Vojnického. V představení jsem hrál taky, tudíž jsem musel poslouchat, co povídá. A stejná otázka míří na Radka. Na kterou Luďkovu roli nikdy nezapomeneš? Šopík: Musím říct, že se mi vybavil Equus, inscenace Petera Shaffera, ve které hrál Luděk hlavní roli a skutečně překročil svůj stín. Já osobně vás mám spjaté jako duo Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka z inscenace Palubní deník Hanzelky a Zikmunda, kterou ve Zlíně režíroval Petr Štindl. Podle mě můžeme s klidem říct, že se jednalo o jedno z vašich největších jevištních setkání. Mám pravdu? Šopík: Máš pravdu. Myslím si, že právě v tomto představení se zúročilo celé to naše přátelství, dlouholeté soužití a všechno to, o čem si celou dobu vykládáme. Měli jsme možnost si na jevišti popovídat bez jakýchkoliv velkých hereckých gest, která by v tomto případě byla ke škodě. Randár: I Hanzelky a Zikmunda se často ptali, co je pojí. Takže v podstatě můžeš opsat cokoliv z jejich obsáhlých odpovědí a bude to i v našem případě správně… (úsměv) Luděk je aktuálně Masaryk, Radek byl ještě donedávna Komenský. Jak se vám přistupuje k takovým velkým a reálným postavám? Je to jiné než v případě, kdy zkoušíte dejme tomu fiktivní postavy z románů? Šopík: Komenského jsem se snažil pojmout spíš coby poutníka, o kterém v Labyrintu světa píše a prezentoval jsem názory na současný svět a dění okolo nás. Takže se jednalo převážně o filozofickou disputaci než o vytváření jakékoliv role. Randár: Na podobnou otázku jsem často odpovídal během zkoušení inscenace Masaryk/Štefánik. Já nehraji Masaryka, ale hraji ve hře o Masarykovi. To je podle mě velmi přesné pojmenování, protože si na něho ani nechci hrát, nechci studovat jeho pohyby a gesta, ale chci ztvárňovat to, jak na Masaryka nahlíží autor hry Peter Pavlac. To je pro mě nejpodstatnější.

Na svém kontě máte víc jak sto padesát rolí. Je ještě nějaká, kterou byste si rádi do svého pomyslného seznamu připsali? Randár: Není. Šopík: Je. Ačkoliv nemám moc rád Shakespeara, tak bych si rád zahrál Prospera v Bouři. Málokdo by hádal, že jste v letošním roce oslavili šedesáté narozeniny. Prozraďte, kde berete tu neustálou energii a sílu? Šopík: Stále čerpám ze sportu, co se fyzické kondice týče. A pokud se jedná o psychiku, tak velmi rád nasávám energii mladších kolegů, kteří mě nutí být neustále ve střehu. Randár: Kdysi dávno jsem šel kolem jedné zlínské hospody, ve které seděla naše rodinná známá v kruhu svých spolupracovnic. Byl už večer. Já jsem nelenil, rychle zaběhl domů a vzal své dvě děti předškolního věku, které na sobě měly noční košilky. Naučil jsem je větu „maminko, pojď už domů, my máme hlad“ a převedl je přes cestu k oné hospodě. Otevřel jsem dveře a nechal je, aby to zavolali dovnitř. Proč to říkám… Napadlo mě to v souvislosti s touto otázkou. Takové a podobné ptákoviny mi dávají té energie opravdu hodně. Takhle to mám nastavené. A když k tomu připočtu vyjížďky na kole se svým vodičem Radoslavem, tak je v pořádku i fyzička. (úsměv) Šopík: Luďkovy šprýmy, to je téma samo pro sebe. Vzpomínám si, jak na jeden z jeho vtipů doplatila i naše milovaná Helenka Čermáková se svým manželem Jarouškem, a to v době, kdy Luďa plánoval svatbu se svojí ženou Jitkou… Tehdy přesvědčil moji budoucí tchýni, aby pro jeden večer dělala Jituščinu maminku. Mezi tím Helence s Jarouškem napovídal, že si vůbec neví rady, protože rodiče jeho nastávající nechtějí ke svatbě svolit, ale že domluvil důležité setkání, které proběhne u Čermáků doma. Jako své blízké přátele je poprosil, aby mu pomohli a vylíčili ho mamince Jitky v nějakých pozitivních barvách. Čermákovi samozřejmě souhlasili a návštěva proběhla. Jenže moje tchýně měla celou dobu v tašce magnetofon, na který si onu zásadní debatu nahrávala. Randár: Byla to neuvěřitelně zábavné. Jarda Čermák k tomu přistoupil velmi poctivě. Oblékl slavnostní košili a skutečně za mě bojoval. Vyzvedl falešnou maminku na vrátnici, zavedl ji k sobě domů a celou hodinu, až do mého a Jitunčina příchodu ji spolu s Helenkou přesvědčovali, že vůbec nejsem na ženské a že jsem skutečně svátost sama. Bylo to dokonalé… (oba dva se smějí) Autor: Jakub Malovaný (www.jakubmalovany.cz) Foto: Marek Malůšek a archiv Městského divadla Zlín

inZlin prosinec 2018

43


RECENZE

V mrazivém dechnutí Sněhové královny K pravidelným počinům regionálního repertoárového divadla náleží také pohádky určené pro nejmladší diváckou obec. Platí to i o Městském divadle ve Zlíně, jež sice také nabízí i poměrně četná představení hostujících souborů, ale už s ohledem na to, že nejbližší specializovaná divadla pro děti jsou Zlínu dosti vzdálená (Brno, Ostrava), pamatuje na to, aby alespoň jednou v sezóně přineslo titul z vlastní invence: jde ostatně o prozíravou investici do vlastní budoucnosti, neboť z dnešního dětského publika vyrůstá generace příštích abonentů. Mezi tvůrci, kteří v Městském divadle pohádky zpracovávají, patří zkušená brněnská režisérka Zoja Mikotová k těm, kteří se tu opakovaně a s úspěchem vrací. Je nadána bohatou mírou citovosti a imaginace, s níž dokáže dětského diváka zaujmout i okouzlit, a to i za pomoci scénické složky inscenace, jež má ve Velkém sále divadla, kde jsou pohádky vesměs nasazovány, zvýšenou důležitost. Platí to i v případě Sněhové královny, která častým střídáním prostředí, nadto z pohledu Středoevropana exotických, představuje skutečnou scénografickou výzvu. Samozřejmě i s nutností vyrovnat se s rizikem, aby scénické proměny nebrzdily hladký chod křehkého vyprávění o pouti za láskou a věčností. Zlínská 44

výprava Lucie Labajové se s úkolem vyrovnává obstojně soustavou skládaček jemně pastelových tónů, jež umožňují poměrně rychle navodit iluzi útulného domácího pokoje, květinové zahrady u řeky (inspirované technikou skládání origami) či loupežnického lesa. Na druhou stranu se zdá, že ovládání těchto staveb je někdy technicky choulostivé a přece jen i poněkud zdržující. A své limity vedle scény vykazuje rovněž dramaturgicko režijní koncepce inscenace. Přitom spojení výše naznačených obdarování Zoji Mikotové s andersenovskou látkou se jevilo jako takřka ideální. Sněhová královna je nesporný kulturní klenot s trvalou platností (však i v českých divadlech je přítomna vlastně stále), nemusí však být samozřejmé vydobýt z tohoto podobenství na pohádkovém půdorysu oslovující poselství. Jistě nevadí, má-li pouť Gerdy (v poloze dětské dívky i čisté bytosti poháněné nepojmenovanou silou lásky výtečná Markéta Holcmanová) za ztraceným Kájem (v chlapecky přiléhavém podání Štěpána Prince) své zákruty a odbočky, jež slouží zejména k obveselení publika, a to i když třeba u Andersena nejsou (přišívání ukousnutého ucha Loupežnice, kterou, jakož i řádku dalších starších ženských figur jadrně ztvárňuje Helena Čermáková). Nepřekáží ani neruší, jenže je pak dvojnásob škoda, když přes ně vyprávění doputuje k závěru, v němž jeho ústřední vyznění, tedy že skrze lásku lze dosáhnout věčnosti, v níž zlo již nemá místa, vlastně docela zaniká. Káj klíčovou hádanku svého spoutání v ledové říši nerozluští, respektive jeho osvobození vychází značně nečitelně. Zlínská Sněhová královna tak končí bez pointy a její poslední věta („Pojďme všichni domů“) má najednou jen nezáměrně praktický význam. Kromě toho se tím ovšem rozmělňuje i motivace samotné Sněhové královny, která tak v podání Marty Bačíkové zaujme spíš efektností


svých kostýmů. Jako problematický se jeví také úvod inscenace, jinak vizuálně působivý taneční průvod Sněhové královny a její studené suity. Končí totiž chomáčem stříbřitých vloček, jež královna sfoukává z dlaně na příbytek Gerdy a Káje netrpělivě s babičkou očekávajících Vánoce. To gesto se dá těžko vyložit jinak, než jako královnina pozvánka k vyprávění příběhu. Skutečně sledujeme pohádku viděnou jejíma očima? To by ale znamenalo zásadní přeznačení Andersenova poselství. Jistě, pohled dětského diváka je zřejmě odlišný a rovněž platí, že podívanou, jež je jim předestřena, děti v takto symbolické rovině nedomýšlejí. A lze i dosvědčit, že Sněhovou královnu přijímají

inZlin prosinec 2018

s porozuměním. Přesto se nelze zbavit dojmu, že zlínská inscenace zůstává předloze ledacos dlužna. MARCEL SLADKOWSKI

Městské divadlo Zlín – Hans Christian Andersen: Sněhová královna. Výprava Lucie Labajová, hudba Zdeněk Kluka. Úprava Iva Klestilová, dramaturgie Katarína Kašpárková Koišová, režie Zoja Mikotová. Premiéra 4. listopadu 2018.

45


AGENTURA SEPTEMBER připravuje

JAKUB SMOLÍK s kapelou – Vánoční koncert Pondělí 17. prosince 2018 v 19.00 hod. Master of Rock Café Zlín Vánoční koncert Jakuba Smolíka a jeho kapely je plný jeho největších romantických hitů a vánoční atmosféry. Na svém kontě má více než 22 alb a patří k českým interpretům s největší fanouškovskou základnou.

TURECKÁ KAVÁRNA Neděle 13. ledna 2019 v 19.00 hod. Malá scéna Zlín Tři komické skoro detektivky z Paříže, v hlavních rolích exceluje Václav Vydra. Hrají: Václav Vydra, Naďa Konvalinková, Jana Boušková a Matěj Hádek / Martin Kubačák / Matěj Davídek.

ŠEST TANEČNÍCH HODIN V ŠESTI TÝDNECH Středa 30. ledna 2019 v 19.00 hod. Malá scéna Zlín Světově proslulá divadelní komedie. Strhující herecký duet o a nikdy neumírající naději v lepší zítřky! Šest týdnů tance, šest týdnů porozumění a hledání společné řeči. Hrají a tančí: Chantal Poullain a Martin Kraus.

VĚZEŇ NA DRUHÉ AVENUE Úterý 12. února 2019 v 19.00 hod. Kongresové centrum Zlín Jaké to je, když se vám všechno vymkne z rukou. Simona Stašová v hlavní roli slavné americké komedie. Hrají: Simona Stašová, Kamil Halbich, Veronika Jeníková, Vasil Fridrich, Helena Karochová, Jelena Juklová / Magda Weigertová. 46

inZlin prosinec 2018


PADESÁTKA Pátek 22. února 2019 v 19.00 hod. Malá scéna Zlín Děj komedie Petra Kolečka, podle které vznikl nedávno také veleúspěšný film, se točí kolem rázovitých lidí z hor, jednoho běžkařského závodu a několika padesátek. Tvůrci slibují situační i konverzační humor, překvapivé zvraty i pověstný Cimrmanův vichr z hor – aneb: „Co se stane na horách, zůstane na horách, a dole ať si dělaj, co chtěj.“ Hrají: Jakub Prachař, Ondřej Pavelka, Marek Taclík, ze záznamu Michal Pavlata.

VELETOČ Pondělí 4. března 2019 v 19.00 hod. Městské divadlo Zlín Divácký hit, autorská komedie herecké legendy Ivy Janžurové na námět další oblíbené herečky Jany Paulové. Hra žánrově lehce připomene slavnou éru české filmové komedie, jíž Iva Janžurová zásadní měrou spoluutvářela. Komedie začíná – advokát a psychiatr jsou stále na telefonu. Hrají: Iva Janžurová, Eva Holubová, Marian Roden, Sabina Remundová, Aleš Bílík / Přemysl Pánek.

KRISTÍNA & band Úterý 26. března 2019 v 19.00 hod. Kongresové centrum Zlín Koncert populární slovenské zpěvačky s kapelou. V působivé jevištní show pro všechny generace zazní úplné novinky z jejího repertoáru, ale hlavně známé prověřené a populární hity, kterými v minulosti dobyla první místa hudebních hitparád: HOREHRONIE, PRI OLTÁRI, V SIETI ŤA MÁM, STONKA, JABĹČKO a další.

AGENTURA SEPTEMBER, Tř. T. Bati 190, Zlín tel: 576 114 529, agentura@september.cz www.september.cz, www.facebook.com/agenturaseptember 47


ROZHOVOR

Daniel Salontay:

foto: Ivana Lipovská

Moje Československo trvá a rozvíja sa Slovenský kytarista a skladatel a jeden z hlavních pilířů kapely Longital Daniel Salontay se v říjnu představil zlínskému divadelnímu publiku také jako autor scénické hudby. Režisér Patrik Lančarič ho přizval ke spolupráci na inscenaci Masaryk/Štefánik, která vznikla v koprodukci Městského divadla Zlín a Divadla Aréna Bratislava. „Epizódy Štefánikova života niesli znaky dobrodružného filmu. Masaryk bol už zrelý, rozvážny, opatrný, stelesnenie zodpovednosti. Obidvaja mali spoločné vizionárstvo, odvahu, a ťah na bránu. Ideálna dvojica. Ale hudobným vkusom by si asi nesadli,“ usmívá se. Víc prozradil v rozhovoru. S Arénou už jste v minulosti spolupracoval. V čem je scénická hudba specifická? Podle čeho ji tvoříte? Je to iba druhá spolupráca s Divadlom Aréna, predtým som pre nich zložil hudbu pre komédiu Medzi nebom a zemou, a to bola výzva, lebo som skôr romantik. Scénická hudba je špecifická tým, že jej úlohou je vytvoriť priestor a plynúci čas v súlade s dianím na scéne. Prvoradý je obsah a posolstvo hry. Dobrá divadelná hudba je podľa mňa taká, ktorú nepočuť, ale keby tam neznela, tak by niečo dôležité chýbalo. Najradšej tvorím voľne na danú tému, určím si obmedzenia pre použitie nástrojov, zvukov a farieb; potom sa ponorím do atmosféry hry a vznikne hudba, ktorá súvisí s námetom, ale ešte nie je fixovaná na konkrétne scény. Takže režisér má možnosť zažiť tvorivé dobrodružstvo pri nasadzovaní hudby 48

počas skúšok, stáva sa teda aj hudobným režisérom a spolutvorcom zvukového účinku. Co Vás přimělo pozvání ke spolupráci na Masarykovi/ Štefánikovi kývnout? Spolupráca vznikla veľmi neštandardne. Dozvedel som sa, že dramatik Peter Pavlac píše hru o Masarykovi a Štefánikovi, vlastne bol ešte v štádiu štúdia zdrojov, čítal kvantá historického materiálu. Štefánik je moja obľúbená postava dejín a mal som k tej téme už nahrané hudobné nápady inšpirované jeho životnými osudmi. Tak som sa ozval Petrovi a ponúkol mu, či by nechcel počas práce počúvať niečo, čo s témou priamo súvisí, stretli sme sa, vypočul si to a bol nadšený, lebo pri práci rád počúva hudbu. Nešlo mi o použitie v predstavení, stačilo mi, že hudba bude inšpirovať proces písania. Keď ju neskôr počul aj režisér Patrik Lančarič, povedali mi že hudbu chcú do hry, a poslali mi text s úlohou uchopiť hudobne aj Masarykovu osobnosť. Kdybyste měl popsat osobnosti Masaryka a Štefánika a jejich světy po hudební stránce, jaké jsou? Štefánik bol mladý, vášnivý, emocionálny, rýchly, dobrodružný, sentimentálny, žijúci nadoraz. Epizódy jeho života niesli znaky dobrodružného filmu. Ak by žil dnes tak by počúval pražské Rádio 1 alebo slovenské Rádio FM, a na nich aj našu skupinu Longital. Masaryk bol v čase zakladania Československa už zrelý, rozvážny, racionálny, láskavý, opatrný, stelesnenie pokojnej odvahy


a zodpovednosti za myšlienky a činy. Určite by dnes s obľubou počúval hudbu na českej stanici Vltava alebo slovenskom rádiu Devín. Obidvaja mali spoločné vizionárstvo, odvahu, a zmysel pre uskutočnenie poslania, hovorí sa tomu ťah na bránu. Ideálna dvojica, ale hudobným vkusom by si asi nesadli. Zmínil jste, že je Štefánik Vaše oblíbená postava. Proč? So Štefánikom v sebe žijem už od najrannejších spomienok, keď som ako trojročný obdivoval sochu letca v mojom rodnom meste (Trnava) a sledoval, ako sa socha v priebehu rokov viackrát odstraňovala a potom zase vracala na podstavec v parku. Nerozumel som politickému kontextu, ale fascinovalo ma, že bol pilotom a lietal na dvojplošníkoch, dodnes milujem tú dobu začiatkov letectva. Co bylo na té práci nejtěžší? Spočiatku som mal veľký rešpekt, lebo hoci som mal Štefánika „vo vačku“, text hry je založený na fiktívnych rozhovoroch, ktoré sú faktograficky presné a obsažné, s množstvom vážnych myšlienok a historických významov. S Masarykom som si dlho nevedel rady, vystihnúť jeho racionalitu, vážnosť a filozofickú hĺbku. Potreboval som ho cítiť ako človeka a nie iba profesora. Najťažšie bolo predstaviť si, ako tento textový materiál ožije na pódiu, a ja som pri tvorbe hudby dosť vizuálny typ. Vtedy mi veľmi pomohlo stretnutie s režisérom Patrikom Lančaričom, ktorý mi predstavil koncepciu scény, nápad s dvomi ženami, ktoré budú hrať multirole dôležitých žien v Masarykovom a Štefánikovom živote, a hlavne nápad s biblionautami – dvomi bádateľmi, ktorým sa dej odvíja pred očami, oni ho bez slov zaznamenávjú a zároveň sú aj kulisákmi predstavenia. Futuristická scéna zakriveného vesmíru a biblionauti mi spustili fantáziu a potom to bola jedna krásna a tvorivá voľná jazda. Pri komponovaní som sa inšpiroval kompozičnou technikou tintinnabuli estónskeho skladateľa Arvo Pärta, je to pomerne striktný matematický prístup ku kompozícii kombinovaný s náhodnosťou a výsledkom je emocionálna ľubozvučná hudba, ktorá organicky plynie. V hre zaznie aj Pärtova klavírna skladba Fur Alina v úprave pre organ. Co Vám naopak dělalo při práci největší radost? Tešil som sa najviac na generálkový týždeň do Zlína, že uvidím, ako funguje hudba na placi. S režisérom Patrikom Lančaričom sme sa dohodli, že nebudem hudobné kusy fixovať na konkrétne scény. Dodal som mu hodinu a pol hudby, skladby mali konkrétnu inšpiráciu, ale v názve skladieb to nebolo ani naznačené. Nejakú spätnú väzbu som mal dopredu, ale netušil som čo kedy v hre zaznie. Patrik je sám muzikant, rád pracuje s náhodou. Tak sa stal aj hudobným režisérom a má veľkú zásluhu na tom, že hudba pôsobí v hre veľmi organicky a krásne korešponduje s dianím na scéne. Jedna z najväčších radostí pri tvorbe nastala práve vo chvíli, keď už som bol zúfalý v súvislosti so zložitosťou Masarykovej osobnosti. Potreboval som ho pochopiť ako človeka, ale už mi neostával čas na čítanie všetkých kníh čo napísal on a aj iní autori o ňom. Našiel som webstránku s Masarykovými citátmi, vypísal som ich a zrazu som uvidel pred sebou text piesne. Má názov Klec na štěstí a zaznie v hre vo vizuálne úchvatnej scéne zatmenia slnka. Jak jste oslavil 100. výročí vzniku ČSR? Najlepšie ako si len človek môže predstaviť: na premiére hry Masaryk/Štefánik v Bratislave. 28. október nám nechcel skončiť a premiérová recepcia s úžasným tímom tvorcov, dramaturgov, hercov, technikov a celého personálu divadla Aréna sa pretiahla do nasledujúceho dňa. inZlin prosinec 2018

do 20. 12.

PRVNÍ REPUBLIKA - VÝSTAVA

Více než osmdesát předních českých a slovenských umělců. Zastoupeni budou nejlepší umělci z České republiky i ze Slovenska – B. Jirků, J. Slíva, M. Rittstein, J. Anderle, M. Chabera, B. Eliáš, M. Jiránek, V. Ban-Jiránková, T. Hřivnáč, M. Pošvic, J. Velčovský a další. Otevřeno: PO-PÁ: 8-12, 13-17, SO: 10-16 (mimo 2. 11., 16. 11., 30. 11., 14. 12.)

11. 12. v 18 h JIŘÍ HOŠEK - JINÁ BRITÁNIE UVEDENÍ KNIHY Moderuje Petr Vavrouška, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu. Jiří Hošek byl stálým zpravodajem Českého rozhlasu v Berlíně (2006 - 2010) a posléze v Londýně (2012 - 2017). Je držitelem Ceny křepelek a Ceny Karla Kyncla. Je dlouhodobě tematicky “rozkročený” mezi zahraniční zpravodajství, které ho zajímá především, a sport. Málokdo se dnešnímu Spojenému království dostal tak pod kůži jako zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek. Jeho postřehy shrnuje kniha Jiná Británie. Autor věnuje pozornost ikonám britského společenského života - královské rodině, tenisovému turnaji ve Wimbledonu nebo fotbalovým fanouškům - a se stejným zaujetím zkoumá ty stránky britské reality, které obvykle zůstávají stranou pozornosti: školství, sociální rozvrstvení, rasové otázky. Zájemci o aktuální politické otázky dostanou podrobné informace ze zákulisí brexitu nebo složitých vztahů mezi Anglií, Skotskem a Severním Irskem. Závěr knihy tvoří kapitoly z historie česko-britských vztahů zejména za druhé světové války, stačí připomenout jména Jozefa Gabčíka s Janem Kubišem nebo Sira Nicholase Wintona.

ZUŠ HARMONIE žákovský koncert Vstup volný ZUŠ JIŽNÍ SVAHY žákovský koncert Vstup volný 13. 12. v 18 h ZUŠ HARMONIE žákovský koncert Vstup volný 4. 12. v 18 h 5. 12. v 18 h

Alternativa (Kolektivní dům), tel.: 604 220 473, 577 018 162 otvírací doba během výstav: Po – Pá: 8 – 12, 13 – 17, So: 10 – 16

Facebook: AlternativaZlín

Vstupné zakoupíte v Městském informačním a turistickém středisku (přízemí radnice) nebo v Alternativě před vystoupením.

49


ROZHOVOR A jak jste prožíval rozdělení republiky? Rozpačito. Chápal som, že niektorí ľudia a hlavne politici na oboch stranách hranice to cítili ako nevyhnutný krok, aby sa mohli vymaniť zo stereotypného vyhovárania sa na tú druhú stranu. Pamätám si na ten Silvester 1992 v bratislavskom byte, z neďalekého námestia Slobody som počul nezrozumiteľné mumlanie Mečiarovho hlasu do mikrofónu, bolo mi smutno a hneval som sa zároveň, potreboval som sa z toho „vyhrať“, tak som zobral elektrickú gitaru, zapojil booster a na hrubých strunách som imitoval ten medvedí monológ a chorú emóciu v hlase. Celkom sa mi to darilo a na konci prejavu som sa už len smial z toho nášho duetu na diaľku. Nastalo uvoľnenie a presvedčenie, že Československo sa nekončí hulákaním politikov na námestí a zriadením colníc. Moje Československo trvá a rozvíja sa, čoho dôkazom sú priateľstvá, spolupráce a aj tento divadelný zázrak. Vystudoval jste matematiku. Jak se člověk dostane od vědy k hudbě? Tak, že sa v puberte stane najprv gitaristom ale rodičia výtvarníci mu kupodivu odporučia, aby sa profesne radšej orientoval v smere, ktorý je nespochybniteľný spoločenským zriadením. Takže žiadne umenie, ani spoločenské vedy. Matematika ma bavila, a hudbu som praktizoval ako meditáciu na vyváženie ľavej a pravej hemisféry – racionálneho a intuitívneho. A posledné dva ročníky matfyzu, to bola čistá hudba a poézia – Godelova teoréma o neúplnosti logických systémov, alternatívna teória množín ktorá búra princíp binárnej logiky – buď ano, nebo ne, univerzálny Turingov stroj ako model počitača, ktorý nikto nikdy nedokáže zostrojiť, ale naznačí nám, čo výpočtová technika dokáže a kam už nedosiahne... No a sedem rokov po škole tento človek dostane ponuku ísť študovať jazz do USA a uvedomí si, že keď to teraz neskúsi, možno si to na starobu bude vyčítať. Bol to radikálny krok, opustiť profesiu, študentov, ktorých som vtedy učil na gymnáziu a na matfyze. Presne v duchu hry Masaryk/Štefánik: je to o odvahe urobiť radikálne rozhodnutie a vziať zaň plnú zodpovednosť.

A jak se muzikant stane z kytaristy „smyčcovým kytaristou“? Normálne – uvedomí si že gitara je v podstate iba bicí/rytmický nástroj a začne špekulovať o tiahlom zvuku, o horizontálnej akvarelovej krajine, vezme sláčik (smyčec), dva roky píli uši sebe a svojim blízkym, až sa jedného dňa ozve krásny zvuk, ktorý maluje hudbou. V divadelnej hre znie sláčik skoro v každej skladbe, na československej gitare Cremona Luby u Chebu ročník 1965. Ďalší nástroj použitý v hre z mojej ČS zbierky je havajská gitara Resonet Arioso vyrobená v roku 1951 v Hořovicích, je to vlastne prvá česká elektrická gitara. Vypátral som ju minulý rok v južnom Maďarsku a v tejto hre ju používam prvý krát. Ke kapele Longital – na kontě máte 10 alb a pořád koncertujete. Umíte si jen tak dát nohy na stůl a odpočívat? Tých alb je aj viac, pokiaľ zarátame aj koncertné albumy, špeciály a scénickú muziku. Odpočívať sa učíme v posledných rokoch a dokonca sme si na to našli aj krásne miesto pri lese v Bielych Karpatoch - kúsok pod vrchom Lopeník, kadiaľ vedie hranica medzi našimi krajinami. Tam trávime vzácny čas, keď potrebujeme načerpať sily a inšpiráciu, je to naskok na Moravu, od rána do večera si púštame československé vinyly, počúvame stanicu Vltava, alebo len ticho. Chystáte nějaký koncert pro Moravu? Myslím že v tomto roku už nič na Morave nepribudne, ale ďakujem za nápad, je čas bookovať koncerty na 2019. Určite sa chceme vrátiť do Zlína, je to pre nás zásadné moravské mesto, len hodinu od chalupy pod Lopeníkom. Hrali sme u Vás už viackrát – v Arche, Zelenáčovej Šope, dvakrát na divadelnom festivale Setkání Stretnutie, dvakrát na neďalekom festivale Fryštácký malý svět, a před rokmi dokonca aj na Zlínskej hvezdárni na Lesní čtvrti. Po koncerte sme spali u riaditeľa hvezdárne Ivana Havlíčka, siahol som do poličky nad posteľou a v ruke sa mi ocitla kniha denníkov Milana Rastislava Štefánika. Nezaspal som, kým som ju celú neprečítal, a tam sa to možno celé začalo. Divadelnou hrou sa kruh uzavrel, ajkeď dúfam že to je špirála ktorá sa bude rozširovať. Veríte v náhody? Ja nie! S kapelou hodně cestujete po světě. Vnímáte nějaké bariéry? Snažíme sa, aby naša hudba vychádzala z tohoto miesta Európy a nekopírovala globálne trendy, ajkeď vplyvu sa člověk neubráni. Sme iní a to je veľká výhoda za hranicami. Piesne Longital majú navyše slovenské texty a jazyk určuje melodiku a frázovanie. Pokiaĺ je hudba úprimná a nehrá sa na svetovosť za každú cenu, má šancu zaujať v zahraničí. Otestovali sme to v dvanástich krajinách Európy, Amerike, Kanade, na Ukrajine. Hrať pre nepripravené publikum je veľmi prínosné, človek dostane bezprostrednú spätnú väzbu na to čo robí, neskreslenú mediálnym šumom. Poslední CD Longitalu se jmenuje Divoko. Máte divokou povahu? Ako kedy. Divokosť sa pri hre na gitaru v kapele celkom zíde, ale celkovo sa snažím môjho vnútorného tigra krotiť. Je to práca na celý život. Názov albumu vnímame aj jako zloženinu slov div a oko. Vidieť zázrak... Podzim – jaké to je pro Vás období? Smyslově, barevně, hudebně… Najkrajší čas roka, príroda maluje a mne prichádzajú nápady. S dovolením, slovenské slovo jeseň mi príde oveľa výstižnejšie a poetickejšie, dokonca v ňom počujem šum lístia :) Ptala se Veronika Jurčová, foto Longital

www.longital.com 50


AGENTURA VELRYBA připravuje

JAKÁ BUDE HOLEŠOVSKÁ REGATA? Holešovská Regata 2019 se uskuteční tradičně v zahradách Zámku Holešov ve dnech 21. - 22. června 2019. V průběhu dvou dnů na podiu vystoupí např. TUBLATANKA, JELEN, DESMOD, WOHNOUT, RICHARD KRAJČO, TATA BOJS nebo ONDŘEJ HAVELKA a jeho MELODY MAKERS. Páteční „slovenský večírek“ ovládnou legendární Vašo Patejdl, Tublatanka a kapela Desmod. V sobotu se potom na podiu vystřídá spousta zajímavých umělců rozdílných žánrů. Těšit se můžete například na netradiční koncert Richarda Krajča a Nikose Kulurise, dva stěžejní členy kapely Kryštof. Uvidíte a uslyšíte oblíbené kapely Jelen, Ukulele Troublemakers, Wohnout, Ondřej Havelka a jeho Melody Maker, Lucie Redlová nebo Genius Locci. Sobotní finální večerní čas pak bude patřit kapele Tata Bojs, která připravuje pro svůj koncert na Regatě speciální scénografii s ohledem na kulaté výročí kapely, které slaví právě v těchto dnech. Bude to velká show s netradičním závěrem, více zatím pořadatelé neprozradili. Chybět samozřejmě nebude oblíbená přehlídka netradičních plavidel, přejezd vodní lávky ani závěrečný ohňostroj. „Devátá Regata vypluje pod vlajkou nového generálního partnera, kterým se stalo koupelnové studio Elements koupelny patřící pod křídla našeho dlouholetého partnera - společnosti Gienger.

52

Dalším novým členem naší Regatí rodiny je Pivovar Zubr, který se stal pivním partnerem našeho festivalu. I díky přízni partnerů se nám podařilo letos zachovat ceny vstupenek z minulých let, naopak třeba první vlna předprodeje do konce roku je ještě levnější!“ informoval Michal Žáček, ředitel pořádající Agentury Velryba. Vstupenky na Holešovskou Regatu 2019 budou v prodeji od 1. prosince 2018 v prodejních sítích TICKETPORTAL a GOOUT, do konce roku je bude možné zakoupit za velmi výhodnou předprodejní cenu. Jednodenní vstupenka pro dospělé bude stát v první fázi předprodeje 350 Kč, pro děti pak pouze 190 Kč. Dvoudenní permanentka vyjde na 600 korun pro dospělého, děti zaplatí 300 korun. Od 1. ledna se budou ceny postupně zvyšovat. Veškeré informace o cenách vstupenek a programu festivalu naleznete na Facebooku festivalu a na webu

www.holesovskaregata.cz


inZlin prosinec 2018

53


ROZHOVOR

„Věříme, že jubilejní desáté album bude ještě úspěšnější než Hrobař“ Kapela Premier vydává novou desku Hlasolamy Nejsi, Do sudu, Hospodská, Filip s Romanem a hlavně Hrobař. To jsou hity, díky kterým se kapela Premier dostala ve druhé polovině devadesátých let na vrchol české hudební scény. Jak už to tak ale někdy bývá, po raketovém vzestupu přišel i neméně rychlý pád. Avšak zlínská formace se nevzdala a po všemožných peripetiích, vyústěných v několikaletou pauzu, nyní vydává jubilejní desáté studiové album. „Tentokrát jsme se rozhodli, že desku nahrajeme do pásu. Vsadili jsme na místní studio i cenné zkušenosti kluků, co v něm pracují. Změna prostředí a noví lidé nám prospěli,“ shodují se v rozhovoru dva neoddělitelní muzikanti kapely – zpěvák Jarda Bobowski a kytarista Jarda Mikoška. 54


Pánové, zrovna před několika dny jsem si z antikvariátu přinesl vaši starou kazetu, jež nese název S radostí blesku, která symbolicky ukončila vaši spanilou jízdu devadesátými roky. Jak se zpětně na první období Premieru díváte? Bobowski: Na první období kapely se díváme s úsměvem, protože celá devadesátá léta byla opravdu krásná a jaksi i bezstarostná. Logicky se nám k tomu období váže hned celá řada zajímavých vzpomínek. Spousta věcí nám ještě nedocházela a dá se říct, že to byl jeden velký a dlouhý večírek. Mikoška: Zmíněné album S radostí blesku máme dodnes rádi a stále z něho nějaké písničky hrajeme na koncertech. Po všech deskách předchozích jsme natočili album, ke kterému jsme měli citově hodně blízko. Bobowski: A nebyla to jenom tečka za devadesátkami, ale taky naše poslední album, které jsme natočili v bývalé sestavě. Pokud se nepletu, tak původně jste ale nechtěli hrát autorskou tvorbu a spíš vás lákalo ježdění po zábavách. Co vaše rozhodnutí nakonec zvrátilo? Mikoška: Původně kapela Premier opravdu neměla ambici dělat vlastní písničky a primárně chtěla jezdit po všemožných zábavách v okolí Zlína. To je pravda. Přece jen, na začátku devadesátých let chodilo na takové akce klidně i tisíc lidí, což bylo super. Nicméně potom jsme lidem přece jen zkusili zahrát nějakou tu vlastní písničku, například Nejsi, ve které se zpívá „já, lásko, zastavím čas“, a dostalo se nám velmi příjemné odezvy. V tu chvíli jsme si uvědomili, že máme potenciál vydat se cestou vlastní tvorby. Slavnou kapelou jste se stali takřka zde dne na den, a to v momentě, kdy vyšel legendární Hrobař. Vaší první oficiální desky se prodalo 50 000 kusů, výpravný klip k titulní písni běžel ve všech televizních hitparádách a o Premieru bylo najednou slyšet všude. Co to s vámi udělalo? Bobowski: Tenkrát jsme to brali jako samozřejmost, protože jsme byli opravdu mladí a nerozvážní. Najednou jsme se ocitli na úplném vrcholu, ze kterého jsme mohli sledovat svět… (úsměv) Nicméně nebýt Hrobaře, tak kapela určitě nefunguje tak jak funguje. Byl to skutečně důležitý milník v naší hudební kariéře. Mikoška: Je taky důležité zmínit, že doba, ve které Hrobař vyšel, inZlin prosinec 2018

byla úplně jiná. Neexistovaly sociální sítě, nekonaly se obrovské festivaly, jako se konají dnes a první hudební ligu hrála Lucie a Kabát. No a my jsme z ničeho nic začali koncertovat po celém Česku a Slovensku. Bylo to naprosto úžasné. Vzpomenete se, co vám běželo hlavou, když jste z rádia poprvé slyšeli vaši písničku? Mikoška: Já si spíš vzpomínám na jednu velmi humornou událost, která se odehrála v době, kdy měl premiéru klip k písni Hrobař. Do pořadu Snídaně s novou nás šli reprezentovat Jarda Bobowski a ještě tehdejší bubeník Pavel „Car“ Ivanovský. V momentě, kdy měl Jarda v přímém přenosu začít představovat kapelu a samozřejmě i klip, tak bouchl do Pavla a pošeptal mu, ať hovoří, že jaksi nemůže mluvit… (smích) Bobowski: Není se čemu divit, vždyť to byl náš úplně první rozhovor v televizi… (smích) Naštěstí Pavel byl starší a zkušenější, tak to zvládl bravurně a se ctí. Tenkrát mě zachránil. Ale v dalších pořadech už jsem samozřejmě mluvit musel. Shrneme-li to – můžeme říct, že v devadesátých letech razil Premier heslo „sex, drogy a rock'n'roll“? Mikoška: Určitě! (smích) Bobowski: Dnes už to zní sice jako klišé, ale k tehdejším rokům to heslo opravdu patřilo. Znovu zopakuji, že to byl jeden velký večírek. (úsměv) Najde se něco, čeho zpětně litujete? Vnímáte určitý moment, který nasměroval Premier jinam, než jste si představovali? Mikoška: Ano, takových kroků byla celá řada. Kapela šla neuvěřitelnou rychlostí nahoru, prostřídalo se v ní pár lidí a logicky se uskutečnilo i několik špatných rozhodnutí, protože jsme v tom velkém světě neuměli chodit a ani jsme za sebou neměli zkušený management. Bobowski: Tehdy nám lecjaké rozhodnutí přišlo přirozené, ovšem dnes pochopitelně víme, že jsme se vydali špatným směrem. Co nastartovalo váš sešup dolů? Mikoška: Myslím si, že byla produkčně špatně udělaná deska Brutal Karneval, kterou jsme nahráli společně s Terezou Pergnerovou, jejíž sláva pomalu ale jistě končila. Za Premierem tehdy stálo pop-rockové publikum, které tento počin absolutně nepochopilo a humorné album plné cover verzí prostě nepřijalo. Tento krok je podle mě zásadní a zlomový. Bobowski: Je to tak. Určitá část fanoušků nás zavrhla a šli jsme dolů. Horko těžko jsme to pak napravovali a dokazovali, že jsme to mysleli jinak, že to byl skutečně pouhopouhý fór. Má dnešní Premier něco společného s tím slavným Premierem devadesátkovým? Bobowski: Mluvili jsme o desce S radostí blesku, u které určité pojítko nalezneme. Když nad tím tak přemýšlím, tak ono to album bylo pro kapelu opravdu hodně zásadní. V té době se totiž konečně začal formovat jednotný rukopis Premieru, což bylo hodně podstatné. Mikoška: Až po desku Černá vdova skládalo pro Premier písničky hned několik lidí a kapela stále neměla svůj ksicht. Nicméně pak 55


ROZHOVOR se to změnilo. Do tvorby začaly pronikat čistě naše nápady a dokonce jsme se vrátili i k určitým punkovým kořenům, k muzice, na které Jarda s Danem Hrnčiříkem (pozn.: baskytaristou a spoluzakladatelem kapely) vyrůstali. Najednou jsme se konečně našli a pochopili. Jak to vlastně máte se skládáním? Tvoříte kolektivně? Mikoška: Většinou přijdu na zkoušku s nějakým hudebním nápadem, který si pak otextujeme a hodíme ho do placu. Díky tomu, že u nás v kapele razíme demokracii, tak si narovinu řekneme, zda má cenu se materiálem dál zabývat a pokud se shodneme, že ano, tak na něm dál kolektivně pracujeme do té doby, než jsme s výsledkem spokojeni. Měli jste někdy pocit, že je nutné překročit vlastní stín a překonat úspěch Hrobaře? Mikoška: Samozřejmě, že ten pocit máme. A podle mě tak nějak gradoval nyní, když jsme nahrávali aktuální desku… Jak už bylo řečeno, Hrobař se stal úspěšnou písní přes noc a ten úspěch nám spadl do klína, aniž bychom se o něj jako kapela nějak výrazně zasloužili. Je skutečně paradoxní, že jsme si ho museli odedřít až zpětně po tom šíleném kolotoči. Úspěch odezněl a my jsme najednou museli začít makat a nastalo několikaleté hledání nejen kapelní tváře, ale třeba i ideální sestavy. Nyní mám konečně pocit, že přicházíme s něčím, co nás všechny zajímá a skutečně baví. Od roku 2002 o vás nebylo dlouhých osm let slyšet. Byla tato netypicky dlouhá pauza zapříčiněná tím hledáním? Bobowski: My jsme se v podstatě rozešli. Přestali jsme koncertovat a každý se věnoval čistě svým aktivitám, ať už pracovním či osobním. Je ale pravda, že v kontaktu jsme zůstali a čas od času jsme se dokonce i potkali a nahráli nějaké demo snímky… Mikoška: Až došlo v roce 2004 k velmi zajímavému momentu, jenž nás utvrdil v tom, že by možná nebylo špatné dát se znovu dohromady. My jsme totiž ty nahrané demáče půjčili kamarádovi, který je anonymně přihlásil do soutěže Coca-Cola PopStar, kde soutěžilo zhruba tři sta interpretů. Kapela Premier však nebyla Premier, jmenovala se Takahe. Bobowski nebyl Bobowski, nýbrž Bočovský… Bobowski: Ty jsi nebyl Mikoška ale Miklušek… (smích) Mikoška: Ano... Dostali jsme se až do finálové čtverky, skončili jsme druzí za kapelou UDG. Po tomto anonymním úspěchu jsme si řekli „nevzdávejme se, pojďme do toho“. Proto jsme k našemu triu Hrnčiřík – Bobowski – Mikoška přibrali mladého bubeníka Daniela Wolczika a začali psát novou kapitolu Premieru.

56

V roce 2010 byl Premier skutečně zpět, a to se vší parádou, tedy i s novou deskou Píchnu si tě jehlou. Od té chvíle přinášíte fanouškům nové písničky co dva roky. Kde berete už deset let neustálou inspiraci k tvorbě? Bobowski: Opravdu se to snažíme dodržovat a zatím se nám to daří, vydávat nové desky co dva roky. Letos jsme si nadělili už jubilejní desáté album, proto věříme, že bude ještě úspěšnější než Hrobař! (smích) A kde bereme inspiraci? Ta přichází sama. Z venku. Ze života. Mikoška: Určitě to nefunguje tak, že si sedneme s tím, že musíme něco napsat. Poměrně hodně koncertujeme, ročně odehrajeme nějakých sedmdesát akcí, čili neustále někde jsme a něco zažíváme, tudíž o nápady není nouze. (úsměv) Zmíněná desátá studiová deska Hlasolamy vyšla na konci listopadu. Kam ji ve své diskografii řadíte? Čím je výjimečná? Bobowski: Výjimečná je třeba tím, že nám na ni napsal několik textů náš kamarád a spisovatel Jaroslav Irovský. Pak je určitě výjimečná taky z toho důvodu, že byla nahrána ve zlínském Studiu V, kde jsme se ocitli vlastně vůbec poprvé. Mikoška: V posledních letech se točí desky z velké části do počítače, ale my jsme se protentokrát rozhodli, že ji nahrajeme do pásu. Vsadili jsme na místní studio a cenné zkušenosti kluků, co v něm pracují. Změna prostředí i noví lidé nám prospěli, navíc jsme točili zcela odlišným způsobem, než kdykoliv dřív. Pobyt ve studiu jsme si rozfázovali pěkně na etapy a v určitých frekvencích vždy nahráli například čtyři písničky. To znamená, že jsme si na celý proces dali čas. Bobowski: Je to suprový přístup a podle mě i nejlepší cesta k výsledku. Dopřáli jsme si potřebný komfort a s deskou si dali fakt práci. Jsme spokojeni. (úsměv) Co si má čtenář pod názvem Hlasolamy představit? Mikoška: Slovo hlasolam je naprosto originální a je naše. Vychází z textu Jardy Irovského, a kdybys ho zkoušel třeba googlit, tak nenajdeš vůbec nic. Jsme na to pyšní. A co vlastně znamená? Podívej, máš hlavolamy, nad kterými si lámeš hlavu. Máš taky jazykolamy, díky kterým si lámeš jazyk. A pak máš „srdce hlas lámaný hlasolamy,“ jak zpíváme v titulní písni… (úsměv) Vystačil si na desce Premier sám, nebo jste si přizvali i nějaké zajímavé hosty? Mikoška: Díky tomu, že jsme dělali desku ve Zlíně, tak jsme měli blízko k nejrůznějším kamarádům muzikantům. Třeba klavír nám nahrál Milan Nytra, piano Pavel Březina a Fender-piano Ivo Viktorin. Dále nám vypomohli i bubeník Marcel Gabriel či saxofonista Radek Bednařík. Takže i v tomto směru můžeme říct, že deska je vyzdobená dokonale… (smích) Hlasolamy sice budete křtít až v příštím roce, kdy ke klasickému CD přibyde i sběratelsky cenné LP, nicméně nové písničky už na koncertech hrajete. Kde vás můžou Zlíňáci slyšet v prosinci? Bobowski: Přímo ve Zlíně zahrajeme v rámci vánočních trhů na náměstí Míru, a to 18. prosince. Poté nás čeká již tradiční a velmi oblíbené sváteční hraní, kdy budeme k vidění a slyšení 25. prosince v Radegastovně na Jižních Svazích. Autor: Jakub Malovaný (www.jakubmalovany.cz) Foto: Archiv kapely Premier


Concert

for a Dark Christmas

za doprovodu

Moravské filharmonie Olomouc

12. 12. ZLÍN | Kongresové centrum Nejkrásnější vánoční koncert se vrací naposled do České Republiky!

14. 12. ZLÍN

Justin Blair

(USA)

HOST

& THE SOULFUL GOSPEL SINGERS

13. 12. ZLÍN | Evangelický kostel dětské představení

Masters of Rock Café

Gospelové vánoce

Michala Nesvadby

PŘILEPÍ TĚ - NEPUSTÍ TĚ

Michal k snídani

sȩȩVELKĈȩZĈBAVA sȩȩAKTIVNĿȩďǛASTȩDĮTĿȩ sȩȩHRAȩSEȩSAMOLEPĿCĿȩȩ ȩ PĈSKOU

O všem dobrém, na co máme chuť a také o tom, co se stane, když z talíře nesníme poslední sousto, ve kterém je síla...

15. 12. ZLÍN | Masters of Rock Rock Café Café

20. 12. ZLÍN | Masters of Rock Café

25. 1. 2019 PRAHA | Nová Chmelnice 26. 1. 2019 ZLÍN | Masters of Rock Café

27. 1. 2019 ZLÍN | Masters of Rock Café

1. 2. 2019 ZLÍN

Sportovní hala Euronics 17. 2. 2019 ZLÍN

L I V I N G T H E D R E A M

Masters of Rock Café

16. 2. 2019 HLUK | Sportovní hala

DAVID ELLEFSON

BASSTORY

Vstupenky zakoupíte osobně v klubu Masters of Rock Café na Čepkově a na

22. 3. 2019 ZLÍN

www.mastersofrock.cz

Masters of Rock Café


TIPY

Karel Plíhal - recitál Čt 10.1.2019, Kino Hvězda UH, od 19:00 hodin Ojedinělý hudebník textař a poeta, se po koncertní pauze způsobené zdravotními potížemi s rukou vrací na koncertí podia. Karel Plíhal v jedné chvíli dokáže publikum rozesmát veselou básničkou, aby vzápětí posluchače rozněžnil a roztesknil emotivním textem písně. Jednočlennou kapelu Karla Plíhala posílil skvělý kytarista Petr Fiala, kterého Karel potkal na hudební škole v Hradci Králové. Na Plíhalově koncertě posluchače čeká jemná a hravá poetika, komorní atmosféra a to vše ve formě inteligentně humorných, často vyzrále sebeironických textů nebo krátkých veršovánek uvozujících či doplňujících jednotlivé písničky. A zároveň famózní kytarové umění. Vstupenky zakoupíte v síti www.ticketportal.cz Více informací na tel: 572 551 851 a www.vichr.cz

VIKTOR SHEEN So 8.12. Fénix klub Zlín, 21.00 hod V I K T O R S H E E N zase po roce a čtvrt míří do Zlína a přesněji do klubu Fénix !!! Po vydařeném albu “ Jungler “ je zpět s novou deskou “ Grál “ na které se podílel s Jicksonem. Tahle jedinečná show tě určitě nenechá sedět doma na prdeli !!! Viktorovu show doplní Dj Kyle Junior a před show a po show KADR. fenixclub.cz 58


6HDQ>86$@ &KDPEHUV 

:(/&20( 720< %/8(6

HospĹŻdka pivnĂ­ch speciĂĄlĹŻ 2.12. 3.12.

Robert KĹ&#x2122;esĹĽan & DruhĂĄ trĂĄva Robert KĹ&#x2122;esĹĽan & DruhĂĄ trĂĄva

8.12. Odezdikezdiband a Yoshville Grass blues, bluesgrass, country

.OXE0Ă&#x2030;U

10.12. Barma, zlatĂĄ zemÄ&#x203A; zlatĂ˝ch lidĂ­ CestovatelskĂĄ beseda



12.12. Podjezd acoustic music

XKHUVNĂ&#x2026;KUDGLwWĂ&#x2C6;

13.12. Podjezd acoustic music

hudebnĂ­ restaurace HulĂ­nskĂĄ 2322 767 01 KromÄ&#x203A;Ĺ&#x2122;Ă­Ĺž

www.stara-masna.cz

15.12. NabĂ­lo 16.12. AG Flek folk rock 17.12. AG Flek folk rock 27.12. Blues Station

PROSINEC 2018

28.12. KOBEREC BAND Deep Purple revival

KingBee power blues Roks taneÄ?nĂ­ zĂĄbava

29.12. CestujĂ­cĂ­ hudba rock, folk, blues 30.12. Orange blues, rock, funky

1.12. 7.12.

8.12. Dark Gambale & IQ Opice kultovnĂ­ zĂĄleĹžitost

15.12. Project F Deep Purple & Uriah Heep revival

www.sopa.cz

www.artzlin.cz

26.12. Ĺ tÄ&#x203A;pĂĄnskĂŠ Hard & Heavy Judas Priest & Warlock Doro revival

31.12. Silvestr - RockovĂĄ zĂĄbava

s kapelou ROKS paĹ&#x2122;Ă­me aĹž do rĂĄna

AKCE SE KONAJĂ? ZA PODPORY SMZ akce poĹ&#x2122;ĂĄdĂĄ obÄ?anskĂŠ sdruĹženĂ­ "ArtZlĂ­n"

ZaÄ?ĂĄtky vĹĄech pĹ&#x2122;edstavenĂ­ ve 20:30

inZlin prosinec 2018

59


AGENTURA PRAGOKONCERT připravuje 62

TARJA TURUNEN – DARK CHRISTMAS

PRETTY MAIDS - KINGMAKER TOUR

Jeden z nejkrásnějších Vánočních koncertů u nás! Finská okouzlující zpěvačka TARJA TURUNEN si i letos pro své fanoušky připravila speciální vánoční koncerty za doprovodu Moravské filharmonie Olomouc a před Vánoci u nás odehraje hned čtyři kouzelné vystoupení v rámci "Dark Christmas". Uslyšíte jak vánoční set plný písní z posledního alba "From Spirits And Ghosts", tak i zbrusu nové písně. Na tento neopakovatelný zážitek se můžete těšit 11. prosince v Olomouci na výstavišti Flora, 12. prosince ve Zlíně v Kongresovém centru, 13. prosince ve Znojmě ve Sportovní hale a 14. prosince v Ostravě v aule Gong. S koupí vstupenek příliš neotálejte, ať Vám tato exkluzivní show neunikne

Hardrockové senzace PRETTY MAIDS se rozezní v klubu Masters of Rock Café ve Zlíně! Dánská skupina PRETTY MAIDS vznikla už v roce 1981 a založil ji stále úřadující zpěvák Ronnie Atkins a kytarista Ken Hammer. Na hudební scéně se pohybují už neuvěřitelných 37 let a za tu dobu vydali vskutku obdivuhodný počet alb. A to poslední s názvem »Kingmaker« hodlají svým fanouškům naservírovat na turné „Kingmaker Tour“ s jedinou zastávkou v České republice a to 20. prosince v klubu Masters of Rock Café. Doprovázet je bude česká kapela SEBASTIEN hrající melodický power metal se symfonickými a progresivními prvky. Tak si nenechte tuto show uniknout.

BRAINSTORM - MIDNIGHT GHOST TOUR

AMORPHIS & SOILWORK

Němečtí powermetalisté BRAINSTORM vyráží na turné po Evropě a zastaví se i ve Zlíně. Kapela BRAINSTORM vznikla v roce 1989 a hned v prvních letech si dokázala vybudovat pevnou základnu fanoušků a dodnes si drží silnou pozici na metalové scéně! Na konci září vydali další pecku. V pořadí už 12.studiové album nese název "Midnight Ghost" a tuto novinku BRAINSTORM hodlají představit všem příznivcům pořádného metalu na evropském turné. Jejich zbrusu novou show můžete u nás slyšet živě hned ve dvou městech, 25. ledna v pražském klubu Nová Chmelnice a 26. ledna ve zlínském Masters of Rock Café! Speciálním hostem MIDNIGHT GHOST TOUR 2019 bude power metalová partička MOB RULES a metalová formace GLORYFUL. Bude to jízda, tak buďte u toho!

AMORPHIS & SOILWORK spojily síly a začátkem roku vyráží na společné turné. Finští náladotvůrci AMORPHIS vydali v květnu nesmírně úspěšné album "Queen Of Time". A tak nastal čas představit nové hymny živě na pódiu! Proto AMORPHIS naplánovali evropské turné, na které se vydávají společně s švédskými vizionářskými metalisty SOILWORK, kteří také představí novou desku a už teď se těší, až nový materiál svým fanouškům předvedou. To ale není vše! Speciálními hosty bude ukrajinská progressive metalová hvězda JINJER a němečtí melodic death/doom metalisti NAILED TO OBSCURITY. European tour 2019 startuje v lednu příštího roku a zastávka u nás proběhne 27. ledna 2019 ve zlínském klubu Masters of Rock Cafe. Tak si nenechte tuto čtveřici fantastických metalových kapel ujít! Bude to opravdový nářez!

Vstupenky na tyto koncerty zakoupíte osobně v klubu Masters of Rock Café na Čepkově a online na www.mastersofrock.cz.


¨      sYǻ


Profile for inZlin

inZlin prosinec 2018  

inZlin prosinec 2018  

Profile for inzlin
Advertisement