Issuu on Google+

The best of MDO The best of MDO


The best of MDO The best of MDO ČINOHRA Drama

Moravské divadlo patří k nejstarším divadelním budovám (otevřeno 1830) u nás. Se svými třemi uměleckými soubory (opera/opereta, činohra a balet) je největší profesionální scénou na střední a východní Moravě. Stálý český divadelní provoz se v Olomouci datuje od roku 1920. Po druhé světové válce divadlo prošlo řadou významnějších (působení šéfa činohry Jiřího Svobody společně s dramaturgem Karlem Krausem) i méně významných etap a vystřídalo několik názvů (Krajské oblastní divadlo Olomouc, Státní divadlo Oldřicha Stibora aj.), až se v roce 1991 přiklonilo ke stávajícímu pojmenování. V polistopadovém uměleckém vedení činohry MDO se vystřídala řada rozmanitých osobností – mj. Karel Nováček, Peter Gábor, Václav Klemens či Roman Groszmann – které se střídavými úspěchy čelily úskalí abonentského systému. Spolupráce divadla s Univerzitou Palackého za šéfování Ivana Baladi vedla k pozdějšímu vzniku studiové scény Hořící žirafy (1994–2003) spojené se jménem dramatika a režiséra Davida Drábka. S novým ředitelem divadla Josefem Podstatou přišel v roce 2010 i umělecký šéf Michael Tarant, za jehož působení se činoherní soubor výrazně generačně obměnil a dramaturgicky emancipoval. Inscenace Schimmelpfennigova dramatu Arabská noc v režii Martina Glasera získala Cenu Josefa Balvína 2012 udílenou Pražským divadelním festivalem německého jazyka. Od sezóny 2013/2014 je novým ředitelem MDO Pavel Hekela, někdejší člen činohry a občasný režisér. V roce 1996 inicioval tehdejší ředitel Václav Kožušník vznik Divadelní Flory – projektu, který se z původní oblastní přehlídky moravských vícesouborových divadel vyprofiloval do podoby jednoho z největších mezinárodních divadelních festivalů v ČR. Moravian Theatre Olomouc (MDO) is the biggest professional theatre in the Centre and East of Moravia because of its three artistic sections (opera/operetta, drama and ballet). It is situated in one of the oldest theatre buildings in this country (opened in 1830). After the Velvet Revolution, various personalities have held the post of the artistic director of the drama section and tried to fight the difficulties of season ticket holder system – besides others e.g. Karel Nováček, Peter Gábor, Václav Klemens or Roman Groszmann. Ivan Balada, one of the former directors, cooperated with the Palacký University which resulted in founding of the studio stage called The Burning Giraffe (1994–2003) which was associated with the name of dramaturge and director David Drábek. The new director of the theatre Josef Podstata came to the theatre in 2010 together with the new artistic director Michael Tarant who influenced the ensemble a lot and emancipated it dramaturgically. The production of Schimmelpfennig's play Arabian Night directed by Martin Glaser was awarded the Josef Balvín Award in 2012 at the Prague Festival of German Language. Since the 2013/2014 season, the former actor and occasional director Pavel Hekela has become the new director of the Moravian Theatre. In 1996 the then director of the theatre Václav Kožušník initiated the birth of the Flora Theatre Festival – a project that started as a regional festival of Moravian theatres but worked its way up to be one of the biggest and most important international theatre festivals in the Czech Republic.


AMAZONIE AMAZONIA Moravské divadlo Olomouc

SAT 17 MAY 3.00 pm DIVADLO HUDBY

Moravian Theatre Olomouc

SO 17. 5. 15:00 Divadlo hudby

Michał Walczak

překlad translation Jiří Vondráček dramaturgie dramaturgy Markéta Machačíková scéna a kostýmy stage design and costumes Eva Kleinová režie directed by Michal Spišák premiéra 5. 2. 2014 premiere 5 February 2014


The best of MDO The best of MDO ČINOHRA Drama osoby a obsazení characters and cast Mundek Mundek Tomáš Krejčí Aneta Aneta Lenka Kočišová Kryštof Christopher Roman Vencl Franka Frania Vladimíra Včelná Jurek Jurek Jaroslav Krejčí režisér Director Jiří Nebenführ chladný tygr Cool Tiger Petr Bukva


Vzít roli v seriálu, nebo ne? Je to zrada na umění? Jak si zachovat odstup od postavy? A z čeho vlastně vzít na složenky? Natolik aktuální a přitom neprvoplánově zachycený střet nízkých každodenností a vznešených cílů, jakož i dvou extrémních přístupů k umělecké tvorbě – komerce a nezávislé avantgardy – zachycuje tragikomická hra dramatika Michała Walczaka. Sledujeme partnerskou krizi dvou absolventů varšavské divadelní akademie, jež má prostý důvod: zatímco Aneta vyhrála konkurz na natáčení telenovely z prostředí džungle, Mundek s bytostným přesvědčením zkouší alternativní hru s vyšinutým režisérem. Walczak, který patří k nejnadanějším tvůrcům mladé generace polských dramatiků, staví do komického světla jak stupiditu seriálů s jejich primitivními zápletkami a dialogy, kolísavou úroveň herců a režisérů, tak zavilé zastánce opačného tábora, kteří mnohdy sami netuší, jak by to „pravé“ umění mělo vypadat, a upadají zas do jiných klišé. Hrdiny podrobuje hořkému vystřízlivění ze sladkých studentských snů, ale happyend jim neodepře, byť pouze v telenovele. Sarkasmy okořeněnou komedii pohostinsky nazkoušel slovenský režisér Michal Spišák, jenž se do Moravského divadla vrací po čtrnácti letech, kdy zde uvedl satirickou komedii Muž a žena jiného polského autora Aleksandra Fredra. Dramatik Michał Walczak není na českých jevištích nováčkem: Divadlo na Zábradlí v roce 2007 s úspěchem uvedlo jeho debut Pískoviště. Jihočeské divadlo v roce 2011 nastudovalo komediální drama Lov na losa v režii Mikuláše Tyce, který stál i u české premiéry Amazonie na scéně brněnského Buranteatru v témže roce. Walczak je dobrý pozorovatel, ještě lepší ironik a evidentně zná prostředí, o kterém píše: nespokojuje se s vděčnou parodií televizní šmíry nebo přepjaté hlubokomyslnosti, ale spolehlivě nachází a zasahuje skutečně slabá místa (a opět: ve smyslu estetickém i etickém) obou zdánlivě protikladných postojů. A navíc osvědčuje téměř mcdonaghovskou schopnost pojímat příběh coby sled překvapivých zvratů (…) Jestli se o tento titul nestrhne mezi českými dramaturgy rvačka, tak opravdu nevím, co by ještě chtěli. Vladimír Mikulka: Polákům to jde nějak líp... Divadelní noviny, 16. 10. 2010


The best of MDO The best of MDO ČINOHRA Drama

To take or not to take the role in a TV series? Is it an artistic treachery? How to keep distance from the character you play? And how to pay the bills, anyway? Topical yet cleverly caught conflict of low everydayness and high feelings as well as two extreme approaches to art production – commercial one and the avant-garde – all captured in the tragicomedy written by Michał Walczak. We watch a relationship crisis of two graduates of Warsaw Theatre Academy which was triggered by a simple cause: while Aneta won the casting for soap opera from the Jungle environment, Mundek with deep conviction rehearses alternative production with crazy director. Walczak, who ranks among the most talented dramatists of the young Polish generation, presents in a comic light not only the stupidity of soap operas with their primitive plot lines and dialogues, the not-so-talented actors and directors but also the sworn advocates of the opposite bloc who sometimes don't have a clue how the “real” art should look and fall into different clichés. He leads the protagonist through bitter process of sobering up from sweet student dreams but he does not deny them their happy ending, even though it is only in the soap opera setting. The comedy spiced up by sarcasm was directed by guest director Michal Spišák, who came back to Moravian theatre after 14 years when he staged his satiric comedy Man and Wife by another Polish dramatist Aleksandr Fredro. The playwright Michał Walczak is not new to the Czech theatre stages: Theatre on the Balustrade successfully staged his debut play Sandbox in 2007. The South Bohemian Theatre produced the comedy drama Moose Hunting 2011 directed by Mikuláš Tyc who also prepared the Czech premiere of Amazonia on the stage of Buranteatr in Brno the same year. Walczak is a great observer, even better ironist and clearly is familiar with the environment that he writes about: he does not settle for the popular parody of television ham acting or the affected thoughtfulness but he finds and hits the actual weak points (and again in the aesthetic and ethical sense) of both seemingly opposite approaches. Moreover, he even resembles McDonagh with his ability to take the story as sequence of surprising twists (…) If the Czech dramaturges will not come to blows about this play then I do not know what else they want. Vladimír Mikulka, Divadelní noviny, 16 October 2010


Michal Spišák (*1963) je synem zesnulého významného slovenského divadelního a filmového režiséra Karola Spišáka a bratrem známějšího Ondreje, taktéž režiséra (mj. Staré divadlo v Nitře či Radošínské naivné divadlo, Teatro Tatro). Absolvoval obor Estetika a dějiny výtvarného umění na FF UK v Bratislavě, poté studoval divadelní režii na pražské DAMU a na bratislavské VŠMU, kde nyní působí jako pedagog. Krátce umělecky vedl Divadlo Jána Palárika v Trnavě a Divadlo J. G. Tajovského ve Zvoleně. Pohostinsky spolupracuje s mnoha slovenskými scénami (mj. Malá scéna SND, Divadlo Andreja Bagara v Nitře, Štúdio L+S). Zaměřuje se na klasický a komediální repertoár (C. Goldoni, C. Gozzi, L. Pirandello, A. Strindberg, Ch. Durang). Věnuje se také dabingové režii. Je zakladatelem a hlavním režisérem divadelního sdružení Nevyliečiteľní. Natočil několik dokumentů o romských umělcích. České publikum se s jeho prací mohlo setkat v Středočeském divadle Kladno (F. G. Lorca: Fantastická ševcová; C. Gozzi: Král jelenem, obě 1998; P. Shaffer: Černá komedie, 1999) či v Divadle Rokoko (J. Anouilh: Miláček Ornifle, 2006). V Moravském divadle v roce 2000 nastudoval satirickou komedii A. Fredra Muž a žena a úspěšně se sem vrátil s inscenací Amazonie (2014). Michal Spišák (b. 1963) is a son of the deceased theatre and film director of great fame Karol Spišák from Slovakia and a brother of the more famous Ondrej who is a director as well (besides others Old Theatre in Nitra, Radošina Naïve Theatre, Teatro Tatro). He graduated from Aesthetics and Visual Art History at Faculty of Philosophy at Comenius University in Bratislava. Then he studied theatre direction at Academy of Performing Arts in Prague as well as in Bratislava where he now teaches. For a brief period of time, he was the artistic director of Ján Palárik Theatre in Trnava and J. G. Tajovský Theatre in Zvolen. He has worked as a guest director at various Slovak theatres (e.g. Small Scene of Slovak National Theatre, Andrej Bagar Theatre in Nitra, Štúdio L+S Theatre). He focuses on classic plays and comedies (C. Goldoni, C. Gozzi, L. Pirandello, A. Strindberg, Ch. Durang). He also works as dubbing director. He is the founder and chief director of the theatre organization called Nevyliečiteľní (The Incurables). He also made several films about Romany artists. The Czech audience had to chance to see his work at the Středočeské Theatre in Kladno (F. G. Lorca: The Shoemaker's Prodigious Wife; C. Gozzi: The Stag King, both 1998; P. Shaffer: Black Comedy, 1999) or at the Rokoko Theatre (J. Anouilh: It's Later Than You Think, 2006). In 2000, he directed a satirical comedy Man and Wife written by A. Fredro at the Moravian Theatre and made a successful comeback with the production called Amazonia (2014).


The best of MDO The best of MDO

Moravian Theatre Olomouc

Drama

ČINOHRA

William Shakespeare HAMLET HAMLET

Moravské divadlo Olomouc překlad translation Martin Hilský dramaturgie dramaturgy Markéta Machačíková scéna stage design Jaroslav Milfajt kostýmy costumes Klára Vágnerová hudba music Jan Jirásek pohybová spolupráce choreography consultant Jiří Pokorný šermy swordsmanship Karel Basák hudební nastudování music supervisor Lubomíra Hellová režie directed by Michael Tarant premiéra 18. 4. 2014 premiere 18 April 2014 osoby a obsazení characters and cast Hamlet, dánský princ Hamlet, the Prince of Denmark Petr Kubes Claudius, dánský král, Hamletův strýc Claudius, King of Denmark Josef Vrána j. h. as a guest / Jiří Nebenführ Gertruda, dánská královna, Hamletova matka Gertrude, Queen of Denmark, and mother to Hamlet Naděžda Chroboková-Tomicová Hlas ducha mrtvého krále Voice of ghost of Hamlet's father Martin Hilský j. h. as a guest Polonius, státní rada Polonius, Lord Chamberlain Stanislav Šárský Laertes, jeho syn Laertes, son to Polonius Tomáš Krejčí Ofélie, jeho dcera Ophelia, daughter to Polonius Lucie Končoková j. h. as a guest / Anna Stropnická j. h. as a guest Horacio, Hamletův přítel Horatio, friend to Hamlet Vojtěch Lipina Rosencrantz, bývalý Hamletův spolužák Rosencrantz, former schoolfellow of Hamlet Petr Jarčevský j. h. / Ondřej Černý j. h. / Matěj Vaniš j. h. all as a guest


SO 24. 5. 19:00 Moravské divadlo SAT 24 May 7.00 pm Moravian Theatre Guildenstern, bývalý Hamletův spolužák Guildenstern, Courtier, former schoolfellow of Hamlet Petr Jarčevský j. h. / Ondřej Černý j. h. / Matěj Vaniš j. h. all as a guest Fortinbras, norský princ Fortinbras, prince of Norway Roman Vencl Voltemand, vyslanec z Norska Voltimand, Ambassador to Norway Jaroslav Krejčí První herec/divadelní král First Player or Player King Ivo Kubečka j. h. as a guest / Jiří Nebenführ Divadelní královna Player Queen Vendula Fialová Lucianus Lucianus Václav Bahník Komik/prolog Comedian/Prologue Roman Vencl První hrobník The first Grave-digger Josef Bartoň j. h. as a guest Druhý hrobník The second Grave-digger Václav Bahník Kněz A Priest Martin Štolba / Jan Ťoupalík j. h. as a guest Osrik Osric Jaroslav Krejčí


The best of MDO The best of MDO ČINOHRA Drama Marcellus, voják hradní stráže Marcellus, King's Guard Martin Štolba / Jan Ťoupalík j. h. as a guest Francisco, voják hradní stráže Francisco, King's Guard Lukáš Pořízka Barnardo, voják hradní stráže Bernardo, King's Guard Václav Bahník Žena Voltemanda Voltimand's Wife Vendula Fialová Syn Voltemanda Son of Voltimand Theodor Kubes / Jonáš Dvořák Herečka Actress Ilona Bláhová / Soňa Petrillová j. h. as a guest Kapitán norského vojska Captain of Norwegian Army Lukáš Fiferna / Jan Ťoupalík j. h. as a guest Malý Hamlet A Little Hamlet Theodor Kubes / Jonáš Dvořák Anglický vyslanec English Ambassador Neil E. Baker j. h. as a guest Dáma Lady Kateřina Ondrejková j. h. / Anna Korhoňová j. h. / Soňa Petrillová j. h. all as a guest


The best of MDO The best of MDO ČINOHRA Drama

V roce 450. výročí narození Williama Shakespeara a celých 35 let od posledního olomouckého uvedení sáhlo Moravské divadlo po jedné z jeho nejhranějších a nejoceňovanějších her – tragédii Hamlet. Starodávný skandinávský příběh po generace fascinuje i provokuje, je neutuchající režijní i hereckou výzvou. Každoročně na českých divadelních prknech stanou alespoň dva noví dánští princové, ať už v konvenčním, nebo moderním kabátě. Existenciální hru o mstiteli otcovy vraždy, který se ne a ne odhodlat k činu, nejnověji nastudoval umělecký šéf činohry MDO Michael Tarant. Režisér inscenace vyšel z nového překladu Martina Hilského, se kterým rovněž spolupracoval v otázkách interpretace a studia anglického originálu hry. Hilský také příznačně propůjčil hlas Duchu Hamletova otce. Honosnost královského hradu, pod jehož nablýskaným povrchem je „cosi shnilého“, umocňuje scéna Jaroslava Milfajta s okázalou šestimetrovou točnou. Pod hudební stránkou inscenace je podepsán dvojnásobný držitel Českého lva a jeden z nejuznávanějších českých skladatelů, Jan Jirásek. V mnohavrstevnaté roli Hamleta se na smysl lidského bytí ptá herec Petr Kubes, jenž patří k dlouholetým oporám souboru.

„Pro mě je tato hra o hledání smyslu, řádu a spravedlnosti. Hlavní hrdina je na své cestě ke zralosti. Z velké lásky a odpovědnosti vůči rodině a vlasti se pokouší najít pravdu. Tím narušuje daný status quo a uvádí věci do pohybu.“ Michael Tarant „Překlad jsem vytvářel na přelomu tisíciletí a trvalo to poměrně dlouho. Hamlet je skutečně velká hra, poměřit se s ní dá snad jen Král Lear. (...) Cílem bylo udělat překlad v moderní české současné řeči se zachováním shakespearovských parametrů a bez laciných aktualizací. A v tomhle si s režisérem Tarantem dobře rozumíme. On by také nešel cestou zcivilňujících překladů. V případě Hamleta to není potřeba, hra je stále aktuální a vždy vydá svědectví o době tady a teď. A myslím si, že ho vydá lépe tehdy, když se nepokoušíme o laciné aktualizace. “ Z rozhovoru s Martinem Hilským, program k inscenaci, MDO


In the year of 450. anniversary of William Shakespeare's birth and 35 years from its last staging in Olomouc, the Moravian Theatre decided to present one of the most popular and most appreciated plays – the tragedy of Hamlet. The ancient Scandinavian story fascinates and provokes generation after generation and it is an unflagging challenge for both actors and directors. Every year at least two new Danish princes come on the Czech theatre stage in either conventional or modern concept. The existential play about the avenger of father´s death who cannot take the plunge to do something was most recently produced by the artistic director of the Moravian Theatre Michael Tarant. The director used the newest translation by Martin Hilský, with whom he also cooperated on the questions of interpretation and the study of the English original of the play. Hilský also peculiarly lent his voice to the Ghost of Hamlet's Father. The splendour of the royal castle which has “something rotten” underneath the surface is intensified by Jaroslav Milfajt´s stage design with opulent six-metre revolving stage. The music for the production was made by the double winner of Czech Lion Award and one of the most respected Czech composers, Jan Jirásek. In the multi-layered role of Hamlet, the long-time pillar-stone of the theatre, Petr Kubes, questions the meaning of life. “For me, this play is about the search for meaning, order and justice. The main protagonist is on his way to manhood. Because of great love and responsibility towards family and country, he tries to find the truth. Therefore he disturbs the status quo and sets the action in motion.” Michael Tarant “My aim was to make the translation in a modern contemporary Czech speech while preserving the Shakespeare parameters and avoiding the cheap updates. And we really understand with Mr. Tarant in this respect. He also did not want to work with understated translation. In case of Hamlet, there is no need to do so, the play is still very relevant and it always gives evidence about the present times. And I think this can be done only when you do not attempt on the cheap updates ” From an interview with Martin Hilský, production leaflet, Moravian Theatre


The best of MDO The best of MDO ČINOHRA Drama

A pak je tu Petr Kubes ve své možná životní roli. Hamlet. Z jeviště téměř nesleze a i on prodělává bouřlivý vývoj. Chvíli je bezstarostný, ale postupně se poddává šílenství, jež zprvu jen předstírá. A věříte mu každé slovo, každou slabiku. Ano. Takhle to nejspíš Martin Hilský myslel. Odříkávat text můžete v kdejaké zaprášené venkovské kauze, ale Shakespeare je královská disciplína. Kubes v ní uspěl. A vlastně i celý obrovský soubor jako celek. Občas někdo škobrtne a chvílemi nevíte, proč tam ty velmi obdařené dámy v korzetech vlastně stojí, když se viditelně nudí. Ale ony se asi nudit mají. Narozdíl od diváků, kterým to Michael Tarant v hodně velkolepé skoro tříhodinové stopáži nedopřeje. Pomáhá tomu i scéna Jaroslava Milfajta, která je typicky tarantovská. Spousta kovu, plachet, mříží a schodů – přitom vše vysoce funkční a pohyblivé. K tomu atmosférická světla, která vás rázem přenesou z divoké pitky na hřbitov. Tohle všechno mít bez Michaela Taranta by ovšem neznamenalo nic. On je tím, kdo dokázal všechny ingredience smíchat a postavit z nich představení, které má nejen všechny shakespearovské atributy, ale navíc i přidanou hodnotu, která s nimi výborně ladí. To, že diváci ani nedutají, je jeho zásluha. Jan Procházka: Velkolepý Hamlet: dělat divadlo jako Tarant umí málokdo. Olomouc.cz, 22.4.2014 For Petr Kubes, Hamlet is possibly the role of his life. He hardly ever leaves the stage and his character goes through a storming development. At times, he is light-hearted but gradually succumbs to the madness which he formerly only pretended. You believe every word he utters, every syllable. Yes. This is probably what Martin Hilský meant. You can recite a text in any lousy village farce but Shakespeare is a royal discipline. Kubes succeeded. And actually the huge ensemble as the whole did as well. Sometimes someone stumbles slightly and the audience does not know why those busty ladies in corsets stand there when they are obviously bored. However, their boredom is probably intentional. Unlike the audience who is not given a chance to get bored in Michael Tarant’s magnificent three-hour production. Even the stage design of Jaroslav Milfajt corresponds very well with Tarant’s concept. Lots of metal, canvas, iron bars and stairs – everything very functional and mobile. The atmospheric light design enables the audience to get from a wild drinking session to a cemetery in just a second. Jan Procházka, Olomouc.cz, 22 April 2014


The best of MDO The best of MDO ČINOHRA Drama

Michael Tarant (*1953) vystudoval Státní konzervatoř v Praze, obor herectví/režie. Jako umělecký šéf následně působil ve Východočeském divadle v Pardubicích (1990–1992), v Národním divadle moravskoslezském (NDM, 1992–1994), v hradeckém Klicperově divadle (1994–1996) či v Kladenském divadle (1996–1999). Od roku 2010 umělecky vede soubor činohry Moravského divadla Olomouc (MDO). Dosud režíroval na 140 činoherních, operních a baletních titulů na českých i zahraničních scénách (Německo, Španělsko, Švédsko, Polsko, Litva), nehledě k řadě televizních a filmových počinů. Na scéně MDO vytvořil významné inscenace, mj. drama Ten, který dostává políčky (1999, Andrejev), biblické podobenství …přijď království tvé (1999, Mašková) či pohádku Radúz a Mahulena (Zeyer, 1998). Na svou olomouckou dráhu úspěšně navázal režiemi Na miskách vah (2010, Harwood), Markéta Lazarová (2011, Vančura) či Stavitel Solness (2012, Ibsen). Michael Tarant je také výrazný operní režisér, s jeho adaptacemi Verdiho, Pucciniho, Janáčkových či Smetanových děl se lze setkat po celé republice, k diváckému hitu patřily mj. Mozartovy opery s librety přebásněnými J. Nohavicou (2007: Potrestaný prostopášník aneb Don Giovanni, 2009: Figarova svatba, obě v NDM Ostrava). Za inscenaci Verdiho opery Attila (2006, MDO) obdržel hlavní cenu na festivalu Opera 2007. V letošní sezóně ve světové premiéře uvedl operu Zdeňka Pololáníka na libreto mons. Josefa Hrdličky Noc plná světla podle námětu Paula Claudela.

Michael Tarant (b. 1953) studied acting and direction at the State Conservatoire in Prague. From 1990 to 1992, he worked as an artistic director at theatre in Pardubice, then at the National Moravian-Silesian Theatre (from 1992 to 1994), at Klicpera Divadlo in Hradec Králové (from 1994 to 1996) and finally at Theatre in Kladno (from 1996 to 1999). After that, he worked as a freelance director. Since 2010 he has been the artistic director of the drama section of the Moravian Theatre in Olomouc. Up to now, he has directed 140 drama, opera and ballet productions on Czech as well as foreign scenes (Germany, Spain, Sweden, Poland, and Lithuania). He also has several television and film projects to his credit. On the stage of the Moravian Theatre he directed many important productions like He Who Gets Slapped (1999, Andreyev), a biblical parable …Thy Kingdom Come (1999, Mašková) or Zeyer's fairy tale Radúz a Mahulena (1998). He continued with his career successfully with a production Taking Sides (2010, Harwood), Markéta Lazarová (2011, Vančura) or The Master Builder (2012, Ibsen). Michael Tarant is also a distinct director of opera. His directions of Verdi, Puccini, Janáček, or Smetana's oeuvre are still performed all over the country. He was awarded the main prize at the Opera Music Theatre Festival in 2007 for his production of Verdi's Attila (2006). In this season, he directed the world premiere of Zdeněk Pololáník's opera on the mons. Josef Hrdlička's libretto Night Full of Light based on Paul Claudel.


Divadelní Flora Olomouc 2014 > IV