Page 1

EVROPSKÝ PROCES SOCIÁLNÍ OCHRANY A SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ 2008–2010:

Čím může přispět v místní praxi?


Obsah

1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 Co je sociální OMK? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 3 Jak funguje sociální OMK? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 4 Zapojení projektu EUROCITIES v rámci sociální OMK . . . . . 7 5 Podpůrné aktivity na úrovni EU – program PROGRESS . . . 9 6 Národní akční plány pro sociální začleňování 2008–2010 – shrnutí pro místní odborné pracovníky: Česká Republika a Slovensko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 7 Slovníček . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14


1 Úvod

Každodenní práci zaměstnanců místních samospráv a sociálních pracovníků se může Sociální agenda Evropské unie zdát často dosti vzdálená. Mohou se sice setkat s Evropským sociálním fondem, ale postupy pro rozvoj a koordinaci strategií přijatých v Bruselu jsou příliš komplikované, abstraktní a v některých případech možná i irelevantní. Tato zpráva se snaží tuto stereotypní představu vyvrátit objasněním praktické hodnoty sociální politiky EU, především pak její funkce a jejího vlivu na místní praxi. Koordinace strategií a politik napříč hranicemi jednotlivých států a administrativních kultur je komplikovaný úkol, a to především v případech, kdy je nutné aplikovat nové metody pro vzájemné předávání znalostí a změnit zavedené pracovní postupy. Tento proces se rovněž týká politiky, dělby moci a plánování – sociální agenda EU není výjimkou. Každá iniciativa vyžaduje strukturu, rámec, na kterém je možné vybudovat strategii pro získávání a předávání znalostí. V případě sociální Evropy představuje tento rámec otevřenou metodu koordinace (OMK), které se v bruselském žargonu říká „sociální OMK“. „Sociální OMK“ se omezuje na kompetenci ministerstev jednotlivých států a Evropskou komisi; města zde nejsou formálně zastoupena. V rámci projektu EUROCITIES však byla podniknuta řada aktivit pro podporu účasti měst v tomto procesu, s konkrétním cílem upozornit na problémy velkoměst. Pevně věříme, že sociální OMK představuje dva aspekty, které byly dosud přehlíženy a které v případě, že jim bude věnována pozornost, zvýší efektivitu sociální politiky EU.

Zaprvé, aktivity na lokální úrovni vedou ke zlepšení výsledků v případě, že jsou založeny na dostatečné znalosti vývojových kroků a rozhodnutí na národní a evropské úrovni. Zadruhé - což je možná důležitější - práce pracovníků městských úřadů může mít praktickou hodnotu v rámci zlepšování sociální politiky pouze v případě, že města budou v procesu rozhodování považována za legitimní partnery. Následující zpráva informuje místní odborné pracovníky o sociální metodě OMK, popisuje její základní prvky a určuje možnosti pro zapojení jak na evropské úrovni prostřednictvím sítě EUROCITIES, tak i na úrovni jednotlivých států. Doufáme, že vám tato zpráva pomůže objasnit proces, ze kterého sociální OMK vychází, ale i jeho význam pro vaši práci. Kromě toho je naším cílem podnítit Vás, Vaše kolegy a další odborné pracovníky ke spolupráci: čím více pracovníků zabývajících se sociální prací se zapojí, tím lepší bude naše politika. Zastřešujícím cílem sociální OMK je zviditelnění sociální koheze v Evropě. K dosažení tohoto cíle potřebujeme podporu a účast místních odborných pracovníků. Hlavní důraz je kladen na získávání znalostí ohledně jednotlivých strategií prostřednictvím výměny poznatků na všech administrativních úrovních. Odborní pracovníci tak mají nejen řadu možností seznámit se se současnými trendy a dobrou praxí, ale i příležitost aktivně se podílet na diskuzi o těchto strategiích.

Evropský Process Sociální Ochrany A Sociálního Začleňování 2008–2010 / 1


2 Co je sociální OMK?

Evropský proces sociální ochrany a sociálního začleňování vychází z takzvané „otevřené metody koordinace“. Jedná se o rámcový přístup ke koordinaci mezivládních strategií, jenž zahrnuje zachování strategických rozhodnutí na úrovni jednotlivých států a dobrovolnou spolupráci1. Evropská komise bude tedy hrát pouze roli dozorčího orgánu a Evropský parlament v tomto procesu prakticky nefiguruje. Navzdory výrazným rozdílům v sociálních systémech evropských zemí je hlavním důvodem pro koordinaci sociální politiky na úrovni EU skutečnost, že se členské státy potýkají se stejnými problémy (například demografickými změnami, migrací nebo s nedávnou ekonomickou krizí), které vyžadují koordinované řešení. Sociální OMK představuje shodu vlád jednotlivých zemí ohledně vytýčených cílů a společných ukazatelů pro sledování jejich plnění. Na této bázi vytvářejí národní strategické zprávy o sociální ochraně a sociálním začleňování, které vyhodnocuje společná zpráva Evropské komise a Rady ministrů2. Rovněž se účastní společných „profesních skupin“, v jejichž rámci zástupci ministerstev sociálních věcí jednotlivých států kriticky hodnotí programy a strategie řešení konkrétních sociálních problémů ostatních

ministerstev.Zatímco legislativní kompetence zůstává vyhrazena vládám jednotlivých států, má tento proces zřetelný celoevropský rozměr: ministerstva jednotlivých států podepisují společnou agendu a dobrovolně vzájemně hodnotí plnění cílů s odkazem k výkonnostním ukazatelům. Z tohoto důvodu se sociální OMK často označuje za prostředek vzájemné výměny znalostí. Na základě srovnání pokroků vlád jednotlivých států při řešení podobných sociálních problémů jsou národní vlády vystaveny konkurenci a důkladnému zkoumání svých strategií a neúspěchů při plnění cílů. Přestože tento systém podporuje příznivé podmínky pro „učení pomocí sledování“, nejsou pro případ neuspokojivých výsledků zavedeny žádné formální sankce. Dalším nejednoznačným aspektem je fakt, že navzdory předpokládané otevřenosti se proces omezuje na zástupce členských států, Evropskou komisi a vybrané odborníky. Účast veřejnosti je zanedbatelná a nevládní činitelé mají k tomuto procesu pouze omezený přístup prostřednictvím setkání, jako je každoroční evropské zasedání kulatého stolu o chudobě a vyloučení nebo aktivit v rámci programu PROGRESS.

1. Otevřená metoda koordinace, která byla původně vyvinuta pro účely Evropské politiky zaměstnanosti, je dnes uplatňována v různých strategických oblastech, včetně politiky mládeže a vzdělávání. 2. Rada ministrů je nejvyšším rozhodovacím orgánem Evropské unie. Skládá se z 27 ministrů (jeden z každého státu), zástupci se mění s ohledem na předmět jednání Rady. Sociální politika je v kompetenci Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO), která se skládá z ministrů pro zaměstnanost, sociální ochranu, ochranu spotřebitele, zdraví a rovné příležitosti.

2 / Evropský Process Sociální Ochrany A Sociálního Začleňování 2008–2010


3 Jak funguje sociální OMK?

Sociální OMK byla zavedena v návaznosti na zasedání Evropské rady v Lisabonu v roce 2000, v rámci něhož hlavy 15ti členských států odsouhlasily 10tiletou strategii zvyšování evropské konkurenceschopnosti a jež mělo výrazný dopad na potlačení chudoby. Byla revidována v roce 2002 a dále v roce 2005, přičemž došlo k výrazné změně její struktury: tři dříve nezávislé linie (sociální začleňování, důchody, zdraví a dlouhodobá péče) byly spojeny do jediného rámce se společnými cíli a zjednodušenými postupy pro podávání zpráv. Sama o sobě je metoda OMK strukturována v cyklech, které mají podpořit spolupráci mezi členskými státy a zajistit pravidelné podávání zpráv Evropské komisi; sestává z několika klíčových prvků: společných cílů, národních strategických zpráv ohledně sociální ochrany a sociálního začleňování, společných zpráv o sociální ochraně a sociálním začleňování a společných ukazatelů.

a) Společné cíle Cíle, které se národní vlády zavázaly sledovat, mohou být rozděleny na dvě skupiny: zastřešující cíle sociální OMK a cíle specifické pro jednotlivé oblasti, především pak oblasti sociálního začleňování, důchodů a zdraví a dlouhodobé péče3. Zastřešující cíle týkající se všech oblastí sociální OMK: 1. Sociální koheze, rovnost mezi muži a ženami a rovné příležitosti pro všechny prostřednictvím přiměřených, finančně udržitelných, adaptabilních a efektivních systémů sociální ochrany a strategií sociálního začleňování; 2. Efektivní a vzájemná interakce mezi lisabonskými cíli pro dosažení většího hospodářského růstu, více lepších pracovních příležitostí, větší sociální koheze a interakce se strategií EU pro udržitelný rozvoj;

3.Dobrá správa, transparentnost a účast zainteresovaných subjektů v procesu návrhu, zavádění a sledování této politiky. Specifické cíle se uplatňují ve třech tematických oblastech sociální OMK. Cíle pro oblast sociálního začleňování: 1. přístup ke zdrojům pro všechny zdroje, práva a služby potřebné pro zapojení ve společnosti, prevence a řešení vyloučení a boj se všemi formami diskriminace vedoucími k vyloučení; 2. aktivní sociální začleňování všech jak prostř ednictvím účasti na trhu práce, tak i prostřednictvím boje s chudobou a vyloučením; 3. dobrá koordinace strategií sociálního začleňování, které zahrnují vládní a jiné kompetentní činitele na všech úrovních, včetně osob postižených chudobou, a které jsou efektivní a účinné a zohledněné ve všech příslušných veřejných strategiích, včetně ekonomických, rozpočtových, vzdělávacích a školících politik a programů strukturálních fondů (především ESF). Na základě těchto cílů sestavují příslušná ministerstva jednotlivých států národní strategické zprávy (NSR) o sociální ochraně a sociálním začleňování.

(b) Hlavní činitelé Sociální OMK představuje mezivládní proces. To značí, že všechna rozhodnutí přijímají vlády jednotlivých států, které se scházejí prostřednictvím Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO). Za účelem koordinace tohoto procesu byl sestaven Výbor pro sociální ochranu (SPC) EU4. Tato skupina se skládá ze dvou zástupců vlád jednotlivých států a dvou zástupců Evropské komise5.

3 KOM(2005) 706, v kone_ném zn_ní, Pracujme spole_n_, pracujme lépe: nov_ rámec pro otev_enou koordinaci politiky sociální ochrany a za_len_ní v Evropské unii, Brusel, 22.12.2005 4 Podrobné informace o V_boru pro sociální ochranu EU naleznete na stránkách: www.ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=758&langId=en 5 Úlohou Evropské komise je poskytovat tomuto V_boru analytickou a organiza_ní podporu

Evropský Process Sociální Ochrany A Sociálního Začleňování 2008–2010 / 3


Tento Výbor má za úkol sledovat sociální trendy a vytvářet strategie sociální ochrany, podporovat výměnu znalostí, zkušeností a poznatků v rámci dobré praxe mezi vládami jednotlivých států a sestavovat zprávy, formulovat názory nebo zajišťovat další činnosti v rámci svých kompetenčních oblastí. V rámci výboru SPC byl založen podvýbor pro ukazatele, který má formulovat a definovat ukazatele pro sledování pokroku jednotlivých zemí na cestě za společnými cíli. Výbor pro sociální ochranu pravidelně spolupracuje s jinými výbory, které odpovídají za sociální a ekonomickou politiku EU, především pak s Výborem pro zaměstnanost (EMCO) a Výborem pro hospodářskou politiku (EPC).

c) Národní strategické zprávy o sociální ochraně a sociálním začleňování (NSR) Každé tři roky sestaví ministři sociálních věcí jednotlivých států národní strategické zprávy (NSR). V těchto zprávách jsou nastíněna strategická opatření plánovaná za účelem dosažení společných cílů sociální OMK. Jak je uvedeno v tabulce níže, NSR je rozdělena na čtyři části, včetně národního akčního plánu (NAP) pro sociální začleňování (viz část první v tabulce). Národní strategická zpráva o sociální ochraně a sociálním začleňování Úvod

Část první

Část druhá

Část třetí

Společný přehled a shrnující sdělení

Národní akční plán pro sociální začleňování

Národní strategická zpráva o důchodech

Národní strategická zpráva o dlouhodobé péči

NSR poskytují přehled socioekonomické situace jednotlivých zemí, vytyčují výzvy v oblasti sociálního

rozvoje a specifikují strategické priority administrativ jednotlivých států a opatření pro podporu jejich dosažení. Popisují rovněž správní opatření navržená za účelem zlepšení koordinace strategií, především pak mechanismy určené ke zlepšení spolupráce mezi různými úrovněmi správy, jakož i zapojení občanské společnosti. Zprávy NSR představují cenné zdroje informací pro odborné pracovníky na všech administrativních úrovních: vytyčují veškerá uplatňovaná a plánovaná strategická opatření v daném členském státě a jako jeden z mála dokumentů nabízejí aktuální a přesný popis rozvoje strategií. Zprávy NSR jsou však často kritizovány za to, že jsou spíše popisné nežli strategické a že v jediném dokumentu pouze shrnují strategická opatření namísto poskytnutí základu pro jejich aplikaci. Tyto nedostatky lze nalézt v částech věnovaných sociálnímu začleňování. Přestože se nazývají národní akční plány, řada z nich neuvádí ani rozpočet pro jednotlivé cíle ani plán realizace.

d) Společné zprávy o sociální ochraně a sociálním začleňování Každý rok sestaví Evropská komise a Rada ministrů společnou zprávu o sociální ochraně a sociálním začleňování. Na základě vyhodnocení všech národních strategických zpráv popisuje rozvoj strategií a politik jednotlivých států a vytyčuje klíčová poselství společná pro všechny členské státy. Jelikož jsou tyto společné zprávy společným stanoviskem Komise a Rady, představují jeden z hlavních referenčních bodů pro modernizaci a reformu v oblasti sociální ochrany a sociálního začleňování v Evropě. Tyto zprávy doprovází komplexní podpůrný dokument a profily jednotlivých zemí, které poskytují podrobný popis socioekonomické situace a strategická opatření v jednotlivých členských státech6.

6. Vzhledem k tomu, že tyto profily sestavují stejné osoby, které formulují strategická opatření na úrovni jednotlivých států, popisují tyto zprávy dopad uplatňovaných strategií a politik spíše v příznivém světle. Potenciálně vyváženější hodnocení profilů nabízí analýza Evropské komise, která je k dispozici na: www.ec.europa.eu/employment_social/spsi/docs/social_inclusion/2008/joint_report_en.pdf

4 / Evropský Process Sociální Ochrany A Sociálního Začleňování 2008–2010


Jednotlivé cykly OMK trvají tři roky V prvním roce obsahovaly společné zprávy celkové hodnocení NSR. V následujících letech se mají zaměřit na konkrétní téma. Prvním „tematickým rokem“ byl rok 2007, který se zaměřil na téma dětské chudoby (publikované ve společné zprávě z roku 2008); v roce 2009 se zprávy týkaly vyloučení z přístupu k bydlení a bezdomovectví. V roce 2010 se má pozornost obrátit k sociálním dopadům migrace. 2006

Kalendářní rok: Zpracování národních strategických zpráv 2006–2008

2007

Tematický rok: Dětská chudoba

2008

Kalendářní rok: Národní strategické zprávy 2008–2010

2009

Tematický rok: Vyloučení z přístupu k bydlení a bezdomovectví

2010

Tematický rok: Sociální dopady migrace (bude potvrzeno)

2011

Kalendářní rok: Národní strategické zprávy 2011–2013 (bude potvrzeno)

Nedávno zavedené tzv. „tematické roky“ umožňují Komisi a členským státům provádět důkladnou a podrobnou analýzu konkrétního sociálního problému. Účinnost této iniciativy nelze podceňovat: komplexní studie na téma dětské chudoby z roku 2007 zvýšila povědomí o tomto často přehlíženém tématu. Rozproudila veřejnou diskuzi ve všech členských státech, která nakonec vedla k tomu, že si 13 zemí ve svých národních strategických zprávách vytyčilo řešení problému dětské chudoby jako svou strategickou prioritu. V roce 2009 zahrnovala práce týkající se bezdomovectví a vyloučení z přístupu k bydlení různé výzkumy, včetně

nezávislé studie na téma „Vyloučení z přístupu k bydlení: sociální politika, poskytování bydlení a trhy práce“ (Housing exclusion: welfare policies, housing provision and labour markets), jakož i sebehodnocení jednotlivých členských států na základě dotazníku Výboru pro sociální ochranu. Zpráva o sociální situaci EU z roku 2009 bude zahrnovat tematický oddíl věnovaným tomuto problému a budou zavedeny společné ukazatele pro sledování ceny bydlení a deprivace v oblasti bydlení. Sebehodnocení členských států koordinují jejich ministerstva sociálních věcí a v některých zemích se tohoto procesu účastní i místní a regionální úřady a další zainteresované subjekty.

e) Společné statistické ukazatele Za účelem sledování a hodnocení pokroku na cestě za společnými cíli se členské státy na setkání v Laekenu (Belgie) v roce 2001 dohodly na společných ukazatelích (často nazývaných „laekenské ukazatele“).7 Tyto ukazatele byly několikrát modifikovány, aby odrážely změny v sociálních trendech. Byly sestaveny podvýborem Výboru pro sociální ochranu EU8. Současné ukazatele mimo jiné zahrnují: míru rizika chudoby, míru nezaměstnanosti a předčasné ukončení vzdělávání. Společné ukazatele mají zásadní dopad na metody, které členské státy uplatňují v oblasti sběru dat, konkrétně pak v případě měření sociálních jevů. Zavádění nových indikátorů a jejich neustálá revize pomáhá ministerstvům jednotlivých států zaměřit se na nové či přehlížené sociální problémy, jako je dětská chudoba a vyloučení z přístupu k bydlení.

7. EUROCITIES (2001): Strengthening the Role of Local Authorities in the EU Strategy for Social Inclusion (Posílení role místních úřadů v rámci strategie sociálního začleňování EU); European Public Social Platform (2003): Report on the National Action Plans for social inclusion (Veřejná evropská sociální platforma: Zpráva o národním akčním plánu pro sociální začleňování); EUROCITIES (2005): EUROCITIES Proposals for strengthening the OMC: (Návrhy projektu EUROCITIES na posílení OMK) 8. Podrobnější informace o tomto podvýboru naleznete na: www.ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=751&langId=en

Evropský Process Sociální Ochrany A Sociálního Začleňování 2008–2010 / 5


f) Milníky cyklu sociální OMK 2008–2010 Níže uvedený diagram ilustruje tříletý cyklus sociální OMK v letech 2008–2010. Tento cyklus má stavět na výsledcích předchozího tříletého období, společná zpráva z roku 2008 (bod 1 v diagramu) předkládá konkrétní doporučení pro cyklus OMK 2008–2010.9 Poté, co byla společná zpráva přijata Výborem EPSCO (bod 2), vydala Komise podrobnou stručnou informaci o postupu při přípravě NSR v jednotlivých členských státech (bod 3). Členské státy měly na přípravu zpráv NSR šest až sedm měsíců (bod 4), během nichž probíhaly interní (mezirezortní) a externí konzultace (např. s nevládními organizacemi), které byly uzavřeny před sestavením zprávy.

Zpráva byla poté dokončena a přijata příslušným úřadem/ ministerstvem daného státu a následně zaslána Komisi k analýze a vyhodnocení. Toto hodnocení trvalo tři až čtyři měsíce a jeho výsledky byly zakomponovány do doporučení uvedených ve společné zprávě z roku 2009 (body 5 a 6). V průběhu roku 2009 proběhly různé výzkumné aktivity ohledně bezdomovectví a vyloučení z přístupu k bydlení, na základě nichž bude sestavena společná zpráva pro rok 2010 (body 7 a 8). V roce 2010 se Výbor pro sociální ochranu EU zaměří na sociální dopady migrace (bod 9).

9 > Tematické zaměření na sociální dopady migrace 2010

1 > Společná zpráva 2008

2010 2 > Společná zpráva přijatá Výborem EPSCO

8 > Společná zpráva 2010

Cyklus OMK 7 > Tematické zaměření na vyloučení z přístupu k by dlení a bezdomovectví – zpráva sestavená Evrop skou komisí na základě dotazníků zaslaných členským státům

2009 6 > Společná zpráva 2009

3 > Evropská komise sestavuje směrnice (na základě doporučení společné zprávy) pro národní strategické zprávy členských států (NSR)

4 > Členské státy připravují zprávy NSR (6–7 měsíců)

5 > Evropská komise analyzuje a hodnotí zprávy NSR a získané poznatky a doporučení začleňuje do společné zprávy z roku 2009

9. Společná zpráva o sociální ochraně a sociálním začlenění v roce 2008, s. 118–119

6 / Evropský Process Sociální Ochrany A Sociálního Začleňování 2008–2010

2008


4 Zapojení projektu EUROCITIES v rámci sociální OMK Od roku 2000 sleduje projekt EUROCITIES zapojení měst v rámci otevřené metody koordinace, konkrétně jejich účast na přípravě a realizaci národních akčních plánů (NAP) pro sociální začleňování. V roce 2001 jsme zřídili pracovní skupinu pro sociální začleňování, která bude podporovat zapojení měst v rámci OMK a spolupracovat s ostatními evropskými sítěmi za účelem rozvoje veřejné evropské sociální platformy, jež má zlepšit spolupráci mezi místními a regionálními úřady. V našich stanoviscích a hodnotících zprávách jsme zdůraznili nedostatečné zapojení místních úřadů při přípravě plánů NAP, nedostatečné povědomí o sociální agendě EU na úrovni měst a absenci místních strategií a politik pro začleňování v rámci plánů NAP.10 Vzhledem k tomu, že města hrají zásadní roli v oblasti poskytování sociální péče, zdůrazňujeme význam zapojení měst v rámci přípravy a realizace NAP. Podobné obavy byly řešeny v několika společných zprávách o sociální ochraně a sociálním začleňování, které kladly důraz na nedostatečnou účast městských správ v rámci OMK. Například společná zpráva z roku 2008 žádala „další zlepšování správy zajištěním trvalého zapojení zainteresovaných subjektů, včetně místních úřadů, v průběhu celého cyklu politiky OMK“.11 Za účelem řešení těchto problémů zřídila síť EUROCITIES a Evropská komise program Inclusive Cities for Europe (Zapojení evropských měst). Tato iniciativa probíhá ve dvou směrech: zdola nahoru - prohlubování účasti měst na sociální OMK zlepšováním jejich znalostí evropské sociální agendy, a shora dolů - vytvářením povědomí mezi vládami jednotlivých států o úloze měst v rámci posilování sociálního začleňování. V návaznosti na cyklus sociální OMK pro období 2008–2010 jsme při zahájení svých aktivit kladli důraz na prohloubení účasti měst v rámci přípravy plánů NAP pro začleňování 2008–2010. Za tímto účelem jsme zorganizovali sérii národních seminářů, na kterých se měli možnost setkat pracovníci městských správ a jejich protějšky na celostátní úrovni, včetně zástupců úřadů odpovídajících za sestavení plánů NAP. Tyto semináře proběhly ve Velké

Británii, v Polsku a v Nizozemí a poskytly zástupcům měst cennou příležitost diskutovat o hlavních problémech a prioritách týkajících se návrhu a zavedení strategií sociálního začleňování na národní a evropské úrovni. Tyto semináře byly vzájemně prospěšné: zástupci ministerstev jednotlivých států měli příležitost získat informace o lokálních problémech týkajících se konkrétní realizace a poskytování služeb v terénu, přičemž zástupci městských úřadů získali bezprostřední informace o plánech NAP a o evropském procesu sociálního začleňování. Na těchto seminářích se hovořilo například o sociálním bydlení, poskytování služeb dlouhodobě nezaměstnaným a o přístupu k sociálním službám a jejich využívání. Ke specifickým problémům uváděným účastníky patří špatný přístup k sociálním dávkám v Nizozemí v důsledku nedostatku jednoznačných informací, vznik velkoměstských oblastí ve Velké Británii, ve kterých se kumuluje řada sociálních problémů, a nevyřešený problém existence „těžko dosažitelných skupin“ v Polsku. Navzdory těmto různorodým problémům zdůraznili všichni účastníci potřebu integrovaného přístupu k řešení stále více nepostižitelných a proměnlivých sociálních problémů na lokální úrovni. Závěry těchto seminářů byly základem pro doporučení ze strany měst pro ministerstva příslušných států odpovědných za sestavení plánů NAP.12 Holandské a polské plány NAP k těmto seminářům EUROCITIES explicitně odkazují. Pro zdůraznění dopadu těchto aktivit jsme sestavili dopis adresovaný Výboru pro sociální ochranu (SPC), ve kterém zdůraznili význam plánů NAP pro města, zvláště pak v souvislosti s problémy specifickými pro velkoměstské oblasti, včetně např. vícenásobné deprivace. Za účelem usnadnění dialogu jsme rovněž členům SPC poskytli kontaktní informace vedoucích zastupitelů úřadů a odborníků z několika měst. V našem poselství zazněly závěry národních seminářů, a to s důrazem na úlohu místních úřadů při poskytování veřejných služeb a na obtíže, se kterými se musejí potýkat při konkrétní realizaci sociálních strategií.

10. EUROCITIES (2001): Strengthening the Role of Local Authorities in the EU Strategy for Social Inclusion (Posílení role místních úřadů v rámci strategie sociálního začleňování EU); European Public Social Platform (2003): Report on the National Action Plans for social inclusion (Veřejná evropská sociální platforma: Zpráva o národním akčním plánu pro sociální začleňování); EUROCITIES (2005): EUROCITIES Proposals for strengthening the OMC (Návrhy EUROCITIES na posílení OMK) 11. Viz Rada Evropské unie, dokument 7274/08, Společná zpráva o sociální ochraně a sociálním začleňování 2008 12. Proběhly tři národní semináře: v Bydgoszczi (Polsko), Eindhovenu (Nizozemí) a v Leedsu (VB) Evropský Process Sociální Ochrany A Sociálního Začleňování 2008–2010 / 7


V druhé polovině roku 2008, po sestavení plánů NAP v členských státech, se naše práce zaměřila na jejich vyhodnocení. Chtěli jsme zjistit, jakou váhu přikládají členské státy problémům na lokální úrovni. Za tímto účelem jsme sestavili dotazník, který má pomoci odborným pracovníkům v jednotlivých městech vyhodnotit plány NAP, jejichž výsledky byly dále rozpracovány v průběhu mezinárodního revizního semináře, na němž se setkali zástupci vlád jednotlivých států, měst, nevládních organizací, odborníků a Evropské komise. Výsledky našeho hodnocení byly předloženy Komisi coby příspěvek ke společné zprávě. Na základě hodnocení bylo zjištěno, že města se do přípravy těchto plánů zapojila různými způsoby, včetně např. konzultací prostřednictvím národních asociací nebo konkrétních poradenských aktivit.

Všechny zprávy ocenily roli místních úřadů při zavádění strategií sociálního začleňování, většina z nich však neuvedla konkrétní problémy měst a místní rozdíly, a pouze několik z nich zmiňuje integrované postoje k řešení otázky chudoby a vyloučení. V rámci našich doporučení jsme tedy žádali hlubší, včasnější a systematičtější zapojení měst při sestavování plánů NAP a lepší mechanismy spolupráce mezi úřady na místní a celostátní úrovni. Rovněž jsme Evropské komisi nabídli pomoc při vypracování dobrovolných směrnic ohledně poradenství v rámci nadcházející cyklu OMK.13

6 > EUROCITIES vydává prohlášení ohledně sociálních dopadů migrace

2010

5 > EUROCITIES vydává stanovisko k dostupnému bydlení 4 > EUROCITIES vydává brožuru „Proces sociální ochrany a sociálního začleňování v EU 2008–2010: Čím může přispět v místní praxi?”

Cyklus OMK 2009

1 > EUROCITIES organizuje jeden mezinárodní a tři národní semináře na téma sociálního začleňování

2008

2 > EUROCITIES zasílá poselství Výboru pro sociální ochranu (SPC): „Sociální vyloučení má mnoho tváří, které je třeba řešit prostřednictvím komplexního přístupu a skutečného partnerství se všemi zainteresovanými činiteli“

3 > EUROCITIES analyzuje národní akční plány pro sociální začleňování 2008–2010

13. Evropská unie zveřejnila tyto směrnice pro poskytování poradenství v dokumentu „Obnovený závazek pro sociální Evropu: Posílení otevřené metody koordinace v oblasti sociální ochrany a sociálního začlenění“, KOM (2008) 418 v konečném znění, Brusel 2.7.2008

8 / Evropský Process Sociální Ochrany A Sociálního Začleňování 2008–2010


5 Podpůrné aktivity na úrovni EU – program PROGRESS V předchozích oddílech jsme popsali hlavní prvky OMK, především pak společné cíle a ukazatele zpráv NSR a společných zpráv. Pro posílení možnosti jejich uplatnění byla prostřednictvím programu zaměstnanosti a sociální solidarity EU PROGRESS 2007–2013 financována série podpůrných aktivit. Na základě podpory průzkumu, výměnných aktivit a sítí poskytuje program PROGRESS klíčovou evidenční bázi pro potřeby sociální OMK podporující informovanou analýzu a rozvoj strategií a politik14. Tyto aktivity mají relativně otevřený charakter, což umožňuje odborným pracovníkům ve městech zapojit se do procesu OMK.

Klasifikační hodnocení v rámci podprogramu sociální ochrany a sociálního začleňování Cílem programu klasifikačního hodnocení je usnadnění vzájemného předávání znalostí mezi ministerstvy jednotlivých států prostřednictvím série seminářů na různá témata. Ministerstva si mohou zvolit témata, která se jich zejména týkají. V roce 2009 proběhlo v osmi zemích deset seminářů vzájemného hodnocení, které se věnovaly tématům jako je sociální péče (Dánsko), strategie velkoměst ve Velké Británii (VB), integrované přístupy k řešení vyloučení Romů (Řecko) nebo plánování pomoci pro bezdomovce (Rakousko).15 V každém semináři představí zástupce členského státu odborníkům z Komise, ostatním zemím a vybraným odborníkům a organizacím svůj program nebo strategické opatření. Poté následuje diskuze účastníků, kteří zkoumají, jakým způsobem tyto programy nebo opatření fungují v kontextu daného státu, jak přispívají k cílům EU a zda by bylo možné některé prvky revidované strategie uplatnit i v jiných zemích. Závěry těchto seminářů jsou cennými zdroji informací pro odborné pracovníky. Lze je nalézt na stránkách: www.peer-review-social-inclusion.eu/peer-reviews.

Hodnocení podprogramu Cílem tohoto programu je pomoci Komisi sledovat a hodnotit realizaci národních akčních plánů pro sociální začleňování. Komise zřídila síť nezávislých odborníků na sociální začleňování, kteří sestavují sérii zpráv, v nichž hodnotí realizaci plánů NAP a jejich důsledky pro budoucnost sociálních strategií a politik EU.16 Odborníci musí předkládat tyto zprávy třikrát do roka: dvě zprávy ohledně problému, který je v rámci strategie sociálního začleňování označen za prioritní, a nezávislé hodnocení „oblasti sociálního začleňování“ národní strategické zprávy o sociální ochraně a sociálním začleňování. Tyto zprávy poskytují cenné a nezávislé hodnocení strategií jednotlivých států a analýzu kontextu strategických opatření popsaných ve zprávách jednotlivých ministerstev. Dva významné případy těchto zpráv jsou hodnocení a doporučení pro zlepšení evropského procesu sociálního začleňování (2008) a interakce mezi evropským procesem sociálního začleňování a Lisabonskou strategií (růst a pracovní příležitosti, 2007). Všechny zprávy jsou k dispozici na: www.peer-review-social- inclusion.eu/ network-of-independent-experts

Projekty mezinárodní výměny17 Tyto projekty mají za cíl propagovat vzájemné předávání znalostí a výměnu poznatků dobré praxe mezi odbornými pracovníky (nevládních organizací, místních úřadů atd.) v členských státech EU a rovněž v kandidátských zemích a zemích evropské zóny volného obchodu/evropského hospodářského prostoru. Příklady projektů v letech 2008 a 2009: ■■ European Cities Against Child Poverty (Evropská města proti dětské chudobě)18, iniciativa vedená Greater London Authority, správním orgánem Velkého Londýna, jejímž cílem je eliminovat základní příčiny dětské chudoby v

14. V tomto směru se cíl programu PROGRESS liší od Evropského sociálního fondu, který podporuje „přímou akci“, tj. zavedení strategií pro zaměstnanost a sociální začleňování v členských státech. 15. Program pro rok 2009 pro semináře klasifikačního hodnocení je k dispozici na: www.peer-review-social-inclusion.eu/peer-reviews 16. Všechny zprávy jsou k dispozici na: www.peer-review-social-inclusion.eu/network-of-independent-experts 17. Podrobné informace o projektech mezinárodní výměny naleznete na: www.ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=751&langId=en 18. Podrobné informace o projektu European Cities Against Child Poverty naleznete na: www.againstchildpoverty.com/

Evropský Process Sociální Ochrany A Sociálního Začleňování 2008–2010 / 9


několika velkých městech a sdílet praktické informace o postupech, které se osvědčily jako úspěšné. Tento projekt se zaměřuje na roli politiky vzdělávání a zdravotní péče v rámci přerušení cyklů deprivace, přístup k zaměstnání pro rodiče a dopad špatných podmínek bydlení na děti. Pomocí dotazníků a případových studií si partnerská města vyměňují znalosti, na základě nichž byla vypracována příručka ohledně dětské chudoby a jejích možných řešení ze strany městských úřadů. ■■ Projekt CONNECTIONS,19 vedený městem Rotterdam, má za cíl zkoumat a popsat správní struktury propojující sociální politiku, služby a příslušné partnery, které zajišťují koordinovaný a efektivní přístup, jež řeší sociální vyloučení. Tento projekt využívá metodu klasifikačního hodnocení, prostřednictvím níž zúčastněné země vzájemně komentují své strategie a politiky. Každé město definuje jedno téma, které využívá k dokreslení „společné“ nebo integrované reakce. Tato témata mimo jiné zahrnují: ■■ Poskytování přístupu ke kvalitním službám pro vyloučené skupiny (včetně zdravotní péče, sociálních služeb, bydlení, občanské vybavenosti); ■■ Prevence a řešení finančního vyloučení; ■■ Zařízení pro dlouhodobý pobyt bezdomovců; ■■ Začleňování rizikových skupin jako jsou samoživitelé a problematická mládež; Společné vytváření politiky/rozvoj strategií. Týmy jednotlivých měst provádějící vzájemná hodnocení sestávají ze zástupce pro politiku místního úřadu, dobrovolného partnera a partnera z komunitního sektoru/ nevládní organizace se zkušenostmi v poskytování služeb v dané oblasti a partnera z akademické/výzkumné sféry.

Setkání Hlavní mezinárodní setkání podporovaná Evropskou komisí prostřednictvím programu PROGRESS zahrnují kulatý stůl o chudobě a sociálním vyloučení a evropské setkání lidí žijících v chudobě. Kulatý stůl o chudobě a sociálním vyloučení se koná každoročně a setkává se na něm přibližně 300 zástupců

ministerstev jednotlivých států a velkých sítí EU. Organizuje je předsedající země EU (v druhé polovině roku 2009 je pořadatelem Švédsko) a koná se v říjnu. Tento rok se zaměřujeme na nové výzvy v rámci aktivního začleňování ve světle ekonomické recese. Agenda této akce je vždy sestavena na základě uzavřené konzultace s občanskou společností prostřednictvím sítí EU podporovaných programem PROGRESS. V květnu se v Bruselu koná každoroční setkání lidí žijících v chudobě. Toto setkání organizuje Evropská komise, předsedající země EU a Evropská síť pro boj proti chudobě (EAPN), tato akce umožňuje lidem postiženým chudobou a vyloučením zapojit se do dialogu se zástupci jednotlivých států a evropskými zástupci, kteří vyvářejí strategie a politiku v této oblasti.

Studie Program PROGRESS rovněž financuje mezinárodní komparativní studie, které se soustředí na oblasti uvedené v NSR a rozvíjejí návrhy pro budoucí kroky.20 Tyto zprávy obvykle doprovází studie zaměřené na jednotlivé země a nabízejí souhrnný přehled problémů a strategických opatření týkajících se dané oblasti.

Podpora velkých evropských sítí Za účelem vytvoření kapacit a zapojení se do dialogu se zástupci občanské společnosti přispívá program PROGRESS k provozním nákladům velkých sítí EU, jako např. Evropské sítě pro boj proti chudobě, Eurochild, COFACE, Caritas Europa, Eurodiaconia, FEANTSA a Evropské sociální sítě. Od roku 2008 získává projekt EUROCITIES rovněž podporu pro program Inclusive Cities for Europe.21 Podpora sítí EU je nesporně jednou z nejdůležitějších oblastí fondu PROGRESS, jelikož vytváří konkrétní pracovní vztah mez Evropskou komisí, SPC a občanskou společností. Výrazně posiluje analytickou a komunikační kapacitu sítě, jejímž výsledkem je řada zpráv, stanovisek, setkání atd.

19. Podrobnější informace o projektu CONNECTIONS naleznete na: www.connectionsprogress.eu 20. Tyto studie jsou k dispozici na: www.ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=751&langId=en 21. Podrobné informace ohledně podporovaných sítí naleznete na: www.ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=751&langId=en

10 / Evropský Process Sociální Ochrany A Sociálního Začleňování 2008–2010


6 Národní akční plány pro sociální začleňování 2008–2010 – shrnutí pro místní odborné pracovníky Jak již bylo zmíněno v úvodní části tohoto příspěvku, obsahuje druhá kapitola každé Národní strategické zprávy o sociální ochraně 2008–2010 Národní akční plán pro sociální začleňování (NAP Incl). Tyto dokumenty jsou cenným zdrojem informací o národních trendech a prioritách v oblasti sociální politiky. Všechny tyto zprávy lze nalézt na internetových stránkách Evropské komise pro sociální OMK: www.ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=757&langId=cs Níže uvedené tabulky obsahují souhrnný přehled Národních akčních plánů České a Slovenské republiky, konkrétně jejich hlavních strategických priorit a s nimi souvisejících opatření. V posledním sloupci jsou uvedeny podrobné informace o místních specifikacích jednotlivých plánů, včetně konkrétních odkazů na politiku nebo programy, na kterých se místní úřady podílejí. Jsou zde rovněž uvedeny kontaktní informace oddělení ministerstev jednotlivých zemí odpovědných za NAP. Souhrnný přehled v tabulkách vypracovala kancelář EUROCITIES v Bruselu s využitím dostupných údajů od našich členů. Veškerá čísla stran uvedená v rámci „Strategických priorit“ odkazují na strany původního dokumentu.

Evropský Process Sociální Ochrany A Sociálního Začleňování 2008–2010 / 11


ČESKÁ REPUBLIKA Zprávu NSR 2008–2010 připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ve spolupráci s národní komisí pro sociální začleňování. Tato komise sestává ze zástupců regionů, měst a obcí, vládních úřadů, nevládních organizací a odborníků. Rovněž odpovídá za výběr příkladů dobré praxe pro program vzájemného hodnocení. Plán NAP odkazuje ke dvěma projektům vedeným MPSV, které zahrnují partnery z obcí a měst: Tvorba metodologie pro tvorbu regionálních a lokálních akčních plánů (s podporou EU) pro vývoj metodologie pro místní a regionální plány sociálního začleňování a následného projektu pro rozvoj těchto plánů. Mimoto byly realizovány dva projekty pro zvýšení informovanosti, v jejichž rámci byly provedeny dvě odborné studie na téma segregovaných romských komunit v oblasti jižní Moravy a bezdomovectví v Praze.

Kontaktní informace koordinátora NAP Zuzana Zajaro_ová Odbor sociálních slu_eb a sociálního za_le_ování Útvar politiky sociálního za_le_ování Ministerstvo práce a sociálních v_cí Na Po_í_ním právu 1 128 01 Praha 2, _eská republika Tel.: +420 221 922 818 E-mail: Zuzana.Zajarosova[at]mpsv.cz

Strategické priority

Klíčová strategická opatření

Lokální rozměr

Integrace sociálně vyloučených osob a osob, kterým hrozí riziko sociálního vyloučení

Orientace na preventivní sociální služby a sociální pomoc, přímá pomoc vyloučeným skupinám

V rámci politik a strategií zacílených na znevýhodněné oblasti (a na Romy) bude navázáno partnerství na místní úrovni.

(strany 22-25)

Systémová opatření jako je reforma vzdělávacího systému (včetně zvýšení kvality vzdělávání pro všechny žáky a zejména pro určité tělesně postižené osoby a osoby pocházející ze znevýhodněných podmínek a školení učitelů) Opatření zacílená na deprivované komunity/oblasti: místní partnerství pro znevýhodněné lokality (Romové) ve 12 obcích, specializovaní pracovníci v řadách policie (pro otázky národnostních menšin) Opatření zaměřená na integraci cizinců Opatření zaměřená na zvýšení zaměstnatelnosti a zdokonalení dovedností (aktivní stárnutí, celoživotní vzdělávání a další vzdělávací strategie)

Podpora rodin se specifickými potřebami (strana 27)

Opatření pro podporu rodin (služby pro zlepšování rodičovských dovedností, zařízení služeb pro rodiče a rodiny, lepší právní ochrana pro děti, lepší služby pro děti a mladé lidi opouštějící institucionální péči, lepší spolupráce mezi různými činiteli, včetně místních samospráv) Zdokonalené metody sociální práce – centra pro sociální aktivaci, multidisciplinární přístup

Správa (podpora vytváření strategií a partnerství na všech administrativních úrovních) (strany 29–31)

Projekty pro rozvoj sociálních služeb (speciálně na regionální a lokální úrovni) s důrazem na komunitní plánování a poskytování sociálních služeb Budování kapacit institucí zodpovědných za poskytování sociálních služeb (rovněž policie) Pomoc místním a regionálním úřadům při modernizaci a zdokonalování sociálního bydlení a dalších typů sociálních služeb Opatření zacílená na prevenci úpadku čtvrtí a revitalizace čtvrtí ve městech Projekty za účelem zvýšení informovanosti např. v kontextu Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení 2010

12 / Evropský Process Sociální Ochrany A Sociálního Začleňování 2008–2010

Města s více než 25 000 obyvateli musí pro období 2008–2011 připravit strategii prevence zločinnosti. Ve vybraných oblastech obývaných minoritami působí speciální asistenti spolupracující s policií. Byly představeny plány pro zlepšení komunikace mezi cizinci a státními a místními institucemi, jakož i pro zapojení cizinců do společenského a veřejného života na lokální úrovni.

vMístní a regionální úřady budou podporovány v poskytování poradenských služeb v oblasti sociální a právní ochrany dětí. Zkušenosti a poznatky ohledně právní ochrany budou využity k zavedení metody komunitního plánování sociálních služeb.

Plán NAP odkazuje na několika místech k obcím a regionálním úřadům, a to konkrétně v kontextu komunitního plánování a zlepšování návrhu a poskytování služeb (sociálního bydlení, nízkoprahových služeb atd.). Odkazy k městům se týkají opatření pro regeneraci, konkrétně pak prevenci úpadku měst.


SLOVENSKO Přípravu NSR koordinovala pracovní skupina zástupců ministerstva práce a sociálních věcí a různá další ministerstva jednotlivých států. V roce 2008 byly vypracovány nové ukazatele na úrovni jednotlivých států pro oblast chudoby a sociálního vyloučení a za účelem posílení koordinace sociálního začleňování byly napříč všemi administrativními úrovněmi zřízeny tři monitorovací komise (pro Sektorový operační program - Lidské zdroje, Jednotný programový dokument NUTS II Bratislava cíl 3 a Jednotný programový dokument iniciativy společenství EQUAL). Zasedání těchto komisí se konají jednou za tři měsíce a jejich cílem je zajistit rovnoměrné zastoupení a účast centrální vlády, regionálních a místních úřadů, podnikatelského sektoru, nevládních organizací a sociálních partnerů. K účasti na těchto zasedáních je rovněž pozván zástupce Evropské komise. Za účelem zvyšování povědomí o sociálním začleňování, a to zvláště v evropském kontextu, byly zřízeny internetové stránky (www. socialnainkluzia.gov.sk/si)

Kontaktní informace členů Výboru pro sociální ochranu Miloslav Hettes Generální ředitel pro mezinárodní záležitosti ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny Špitálská 4–6 816 43 Bratislava, Slovensko Tel.: +421 2 5975 1614 E-mail: miloslav.hettes[at]employment.gov Silvia Gregorcová Odbor sociálního začleňování a pomoci ve hmotné nouzi Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny Špitálská 4–6 816 43 Bratislava, Slovensko Tel.: +421 2 5975 1008 E-mail: silvia.gregorcova[at]employment.gov.sk

Strategické priority

Klíčová strategická opatření

Lokální rozměr

Snižování míry dětské chudoby (mezigenerační přenos) a podpora rodin s dětmi

Lepší přístup ke vzdělání a větší účast v procesu vzdělávání (obzvláště mezi romskou populací) a snižování počtu dětí v institucionální péči

V rámci zavádění tohoto opatření budou zapojeny místní úřady.

(strany 30-34)

Zavedení příspěvku na dítě pro pracující rodiče dětí do tří let a nového příspěvku pro potřebné děti, které dodržují povinnou předškolní a školní docházku Nepředpokládá se zavedení konkrétního opatření za účelem zvýšení míry poskytování péče o dítě

Lepší začlenění rizikových skupin na základě zvyšování dostupnosti veřejných služeb a rozvoje lokálních řešení za účelem většího zapojení (strany 34–39)

Vytváření na míru šitých řešení dle potřeb a požadavků dané lokality Rozvíjení přístupu zacíleného na uživatele, přijetí legislativy určené pro podporu zavedení systému komunitního plánování a propojení sociálních služeb a zdravotní péče Zvýšení kapacit sociálního bydlení a komunitních center Následné školení státních zaměstnanců a zaměstnanců pracujících v odboru služeb zaměstnanosti

Zajištění lepšího přístupu na pracovní trh se zaměřením na nejvíce ohrožené skupiny

Bude vytvořen národní systém flexibility a zabezpečení, tzv. „flexicurity“, a za účelem financování iniciativ pro sociální začleňování (např. pro podporu rozvoje sociálních podniků) byl zřízen „Fond sociálního rozvoje“

(strany 39–43)

Cílené odborné vzdělávání, jehož úkolem je zlepšování kvality a efektivity pečovatelských služeb prostřednictvím dalšího vzdělávání státních zaměstnanců

Místní partnerství pro sociální začleňování (LSIP) jsou nezávislými místními asociacemi sestávajícími ze zástupců komunit. V rámci každého partnerství jsou akční plány pro sociální začleňování sestaveny se záměrem vytvořit projekty pro zvýšení míry zaměstnanosti marginalizovaných skupin. Hlavním cílem LSIP je stimulace místní ekonomiky a nalezení dalších přístupů k rozšiřování spolupráce místních komunit s místními a státními správami, soukromým sektorem a nevládními organizacemi.

Cílem projektu „Zřizování a budování sociální sítě a sociální podnikání“ je pomoci znevýhodněným uchazečům o práci získat práci vytvářením příznivých podmínek pro rozvoj sociálních podniků. Vybudováním této sítě podpoří zmíněný projekt poskytování služeb ze strany obcí, konkrétně pak v oblasti vytváření pracovních míst.

Evropský Process Sociální Ochrany A Sociálního Začleňování 2008–2010 / 13


7 Slovníček

Národní akční plán pro sociální začleňování (NAP Incl) Tyto plány popisují priority národních sociálních strategií a nastiňují socioekonomické trendy. Řada z nich neuvádí rozpočet pro jednotlivé cíle ani neobsahuje harmonogram pro jejich realizaci.

Národní strategická zpráva o sociální ochraně a sociálním začleňování (NSR) Každé tři roky sestavují ministři sociálních věcí jednotlivých států národní strategické zprávy. V těchto zprávách jsou nastíněna strategická opatření plánovaná za účelem dosažení společných cílů sociální OMK. Zprávy NSR poskytují přehled socioekonomické situace jednotlivých zemí, vytyčují výzvy v oblasti sociálního rozvoje, konkrétně pak strategické priority administrativ jednotlivých států, a opatření pro podporu jejich realizace. Jak je uvedeno v tabulce níže, zpráva NSR je rozdělena na čtyři oddíly, včetně národního akčního plánu (NAP) pro sociální začleňování (viz oddíl jedna v tabulce).

PROGRESS (program EU pro zaměstnanost a sociální solidaritu 2007– 2013) Účelem tohoto finančního programu je posílení uplatnění sociální politiky EU a získání poznatků pro rozvoj této politiky. Financuje řadu podpůrných aktivit, včetně vzájemných hodnocení, projektů nadnárodní výměny, komparativních studií a setkání. Program PROGRESS rovněž podporuje velké sítě EU, včetně (mimo jiné) sítě EUROCITIES.

Sociální agenda EU V roce 2010 bude sociální agenda redefinována s tím, že jejím rámcovým cílem má být modernizace evropského sociálního modelu a zajištění nejen vzájemné součinnosti, ale i posílení ekonomických, zaměstnanostních a sociálních strategií a politik. Za účelem dosažení cílů uvedených v agendě využívá Evropská komise kombinaci strategických nástrojů, včetně legislativy, sociálního dialogu a spolupráce, nástrojů pro financování a spolupráce mezi členskými státy.

Otevřená metoda koordinace Otevřená metoda koordinace je nástrojem pro koordinaci politik jednotlivých států na základě dobrovolné spolupráce. Využívá rámcové právní mechanismy jako jsou směrnice a ukazatele, benchmarking a sdílení nejlepších postupů. Tyto mechanismy jsou považovány za rámcové, jelikož nezahrnují oficiální sankce. Metoda OMK, která byla původně vyvinuta pro účely Evropské politiky zaměstnanosti, je dnes uplatňována v různých strategických oblastech, včetně sociální OMK, politiky mládeže a vzdělávání.

14 / Evropský Process Sociální Ochrany A Sociálního Začleňování 2008–2010

Sociální ochrana EU a proces sociálního začleňování Prostřednictvím tohoto procesu koordinuje a podporuje Evropská unie členské státy v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení a reformy jejich systémů sociální ochrany na bázi vzájemné výměny strategií a předávání znalostí. Tento proces vychází z otevřené metody koordinace (OMK).


Sociální otevřená metoda koordinace

Vzájemné hodnocení (Peer Review)

Tato metoda, často nazývaná sociální OMK, představuje rámcový přístup ke koordinaci mezivládních strategií, čímž umožňuje přijímání strategických rozhodnutí na úrovni jednotlivých států a zajišťuje možnost dobrovolné spolupráce. Metoda OMK je rozvržena do tříletých cyklů a skládá se z několika klíčových prvků: společných cílů, národních strategických zpráv o sociální ochraně a sociálním začleňování, společných zpráv o sociální ochraně a sociálním začleňování a společných ukazatelů.

V procesu vzájemného hodnocení využívají kolegové a odborníci pracující v podobných podmínkách své znalosti a zkušenosti za účelem vzájemného hodnocení a sdílení poznatků získaných při práci. Tato metoda, běžně užívaná v akademickém kontextu, se uplatňuje stále častěji i v jiných oblastech.

Společné cíle V kontextu sociální OMK se členské státy shodly na společných cílech. Na základě těchto společných cílů jsou pak v jednotlivých členských státech sestaveny národní akční plány. Způsob dosažení těchto cílů závisí pouze na členských státech.

Společné zprávy o sociální ochraně a sociálním začleňování Každý rok sestaví Evropská komise a Rada ministrů společnou zprávu o sociální ochraně a sociálním začleňování. Na základě hodnocení národních strategických zpráv popisuje vývoj národních strategií a definuje klíčová poselství týkající se všech členských států.

Vzájemné hodnocení v oblasti sociální ochrany a sociálního začleňování Vzájemné hodnocení v oblasti sociálního začleňování zahrnuje sérii seminářů, na které zvou zástupci vlád jednotlivých států své kolegy z jiných členských států za účelem zhodnocení současné politiky, programu nebo struktury institucí. V rámci prvního kroku vzájemného hodnocení sepíše hostitelská vláda krátkou zprávu o dané politice, na základě které sestaví nezávislý odborník druhou zprávu, v níž uvede tuto strategii do širšího kontextu. S odkazem na toto hodnocení sepíší zástupci ostatních vlád komentáře včetně informací ohledně situace ve vlastních zemích. Poté se sejdou a prostřednictvím návštěv konkrétních lokalit, dodatečných prezentací a diskuzí se blíže seznámí se strategiemi hostitelských zemí. V rámci třetího a posledního kroku tohoto procesu jsou hostitelům předloženy komentáře a doporučení, která mohou využít pro zlepšení své praxe.

Výbor pro sociální ochranu (SPC) EU Proces sociální politiky EU koordinuje Výbor pro sociální ochranu. Tato skupina sestává ze dvou delegátů vlád jednotlivých států a dvou zástupců Evropské komise. Jejím úkolem je sledování sociálních trendů a rozvoj strategií sociální ochrany, podpora výměny poznatků, zkušeností a informací o dobré praxi, sestavování zpráv, formulace názorů nebo jiné činnosti v rámci jejích kompetenčních oblastí.

Evropský Process Sociální Ochrany A Sociálního Začleňování 2008–2010 / 15


16 / Evropský Process Sociální Ochrany A Sociálního Začleňování 2008–2010


Tuto publikaci podporuje Evropský komunitní program zaměstnanosti a sociální solidarity (2007–2013). Tento program byl zřízen za účelem finanční podpory plnění cílů Evropské unie v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí, jak jsou stanoveny v sociální agendě. Cílem programu PROGRESS je tedy: ■ poskytování analýzy a strategického poradenství pro oblast zaměstnanosti, sociální solidarity a politiky rovnosti pohlaví; ■ sledování a zpracovávání zpráv ohledně zavádění legislativy EU a strategií v oblasti politiky zaměstnanosti, sociální solidarity a rovnosti pohlaví; ■ podpora přenosu politik a strategií, předávání poznatků a vzájemné podpory mezi členskými státy ohledně cílů a priorit EU; a ■ zprostředkovávání pohledů a názorů zainteresovaných subjektů a společnosti obecně. Podrobnější informace naleznete na: www.ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=327&langId=cs Informace uvedené v této publikaci nemusí nutně odrážet stanovisko či postoj Evropské komise. Autoři zprávy: Simon Guentner, vedoucí zástupce pro politiku EUROCITIES – sociální záležitosti, Anna Drozd, programová zástupkyně EUROCITIES – sociální začleňování, Rory Moody, zástupce pro komunikaci EUROCITIES – Inclusive Cities EUROCITIES Square de Meeûs 1, B-1000 Brusel, Belgie Telefon: +32 2 552 08 88 www.eurocities.eu


PROGRESS © září 2009

Open Method of Coordination_Czech  

Čím může přispět v místní praxi? EVROPSKÝ PROCES SOCIÁLNÍ OCHRANY A SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ 2008–2010: Inclusive Cities publication explainin...

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you