{' '} {' '}
Limited time offer
SAVE % on your upgrade.

Page 70

Z P R ÁV Y ČE SK É S L É VÁ R EN SK É S P O L EČN O S T I l S L É VÁ R EN SK Á V Ý RO BA V ČE SK É R EP U B L I CE

Vá c l a v K a f k a l J o s e f H l a v i n k a

Nelze opomenout ani sponzory SD (tab. I), kterých bylo v letošním roce 10 – také jim patří poděkování za vzorný průběh a kladný rozpočet největší slévárenské konference v ČR (obr. 2). Stává se již pravidlem, že SD zahajuje v plenárním zasedání odborný garant, doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc., který přivítal přítomné, popřál jim možnost načerpání nových poznatků i navázaní nových kontaktů (obr. 3). Podobně se stává tradicí i to, že v úvodu plenárního zasedání jsou předávána ocenění za práci pro naši společnost. V letošním roce předával ocenění v listinné podobě Mgr. František Urbánek. Jednalo se o Cenu profesora Bůžka pro doc. Ing. Antonína Záděru, Ph.D., (obr. 4), kterou jmenovanému v podobě plastiky předal předseda ČSS Ing. Ludvík Martínek, Ph.D., a kytici obdržel oceněný od Hany Jelínkové. V úvodu přednesl svůj příspěvek i předseda ČSS Ing. Ludvík Martínek, Ph.D., (obr. 5), a následně děkan Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně doc. Ing. Jaroslav Katolický, Ph.D., (obr. 6), který zdůraznil rostoucí zájem studentů o slévárenskou branži. Doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc., ve svém příspěvku připomenul 130. výročí narození našeho prvního předsedy prof. Ing. Dr. mont. Františka Píška, DrSc. et dr. h. c., (obr. 7). Poté hovořil druhý viceprezident SSČR Ing. František Kristoň (obr. 8), který podal přehled slévárenské výroby v ČR v posledním období. Následoval Ing. Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, se svým příspěvkem na téma Jak dál s politikou ČNB a kurzem koruny? (obr. 9). Po krátké přestávce pak prof. Rüdiger Bähr z TU v Magdeburgu (obr. 10) informoval účastníky 53. SD o současném stavu průmyslu a výroby odlitků v Německu a rovněž o studijních programech určených pro studenty slévárenství. Následovala polední pauza a po ní, přesně dle časového plánu, proběhly souběžně přednášky ve dvou sekcích, a to v technologické pod vedením Ing. Vladimíra Krutiše, Ph.D., a v sekci neželezných kovů, slitin a ekologie, kterou moderovali společně Ing. Ivo Lána, Ph.D., a doc. Ing. Petr Lichý, Ph.D. Následoval společenský večer, který zpříjemnila kapela Ivančický dixieland (obr. 11) a druhý den od 8 h pokračovaly odborné přednášky, přičemž dopoledne se jednalo o sekci metalurgie oceli na odlitky a ingoty, kterou řídil Ing. Martin Balcar, Ph.D., a souběžně pak probíhaly přednášky v sekci metalurgie litin,

476

kterou společně moderovali doc. Ing. Jiří Hampl, Ph.D., a doc. Ing. Antonín Mores, CSc. Následovala polední přestávka a od 13 h pak další přednášky. Sekci formovací materiály řídili Ing. Jaroslav Beňo, Ph.D., a Ing. Jiří Pazderka. Sekci ekonomickou pak moderoval doc. Ing. Václav Kafka, CSc., přičemž před jejím zahájením bylo uděleno ještě jedno ocenění. Jednalo se o Medaili akademika Františka Píška, kterou za svoji celoživotní práci ve slévárenské branži a současně i k životnímu jubileu obdržel pan Miroslav Herzán, dlouholetý člen a místopředseda Odborné komise ekonomické. Ocenění předávali společně předseda i tajemník ČSS. A nyní pár kladných postřehů z průběhu SD: – účast studentů VŠ, celkem 17 a k tomu vysoký počet mladých odborníků z výrobních firem, dává optimistický pohled do budoucna v naší branži; – věcná diskuze, a to jak na fóru, tak i v kuloárech, svědčí o zájmu účastníků o nové poznatky; – symbióza účastníků z výrobních firem a z akademické půdy, tedy přesněji pak vzájemné porozumění a hledání řešení různých problémů spojených s výrobou odlitků; – vzorná organizace i pozoruhodná vstřícnost personálu zasluhují pochvalu; – úroveň moderátorů řídících jednotlivé sekce byla vysoká; – většina přednášejících zaujala nejen obsahem svých přednášek, ale také zápalem výkladu; – společenská úroveň celé akce zcela odpovídala významu největší slévárenské konference v ČR. Na samotný závěr bych rád vyzdvihnul panelovou diskuzi, která proběhla ve druhé polovině ekonomické sekce. Moderátor doc. Ing. Václav Kafka, CSc., dokázal velmi vhodným způsobem sestavit skladbu „panelistů“, tedy těch, kteří odpovídali v časovém limitu jedné minuty na předem položené otázky. Jednalo se o zástupce z VŠ, ředitele firem i majitele společností vyrábějících odlitky. Je to nový prvek vnesený do přednášek v jednotlivých sekcích, který byl velmi úspěšně zvládnut. Na závěr je na místě poděkovat všem, kteří se na 53. SD podíleli, ať již svojí účastí (i diskuzními příspěvky), nebo na vlastní organizaci. Tímto vás zveme na příští, 54. slévárenské dny ®, které se budou konat tradičně v úterý a ve středu 7. a 8. listopadu 2017.

S l é vá re ns t v í . L X I V . li s to p a d – p ro s in e c 2016 . 11–12

Slévárenská výroba v České republice Foundry production in the Czech Republic

Slévárenská výroba v České republice

Ing. Josef Hlavinka v ýkonný ředitel SSČR

Předložený příspěvek navazuje na článek o slévárenské výrobě v ČR zveřejněný ve Slévárenství č. 9 –10/2014, s. 386–387. Tab. I představuje přehled výroby odlitků dle materiálů v ČR v letech 2007– 2015 a očekávaný stav v roce 2016. Hodnoty uváděné v tabulce vycházejí ze šetření ČSÚ a dále ze šetření Svazu sléváren ČR. Na obr. 1 je znázorněna celková výroba v ČR v letech 1989 až 2015 včetně očekávaného stavu v roce 2016. Po historickém minimu výroby odlitků v ČR v roce 2010 se očekával trend let 2014 a 2015 kolem 400 tis. t odlitků za rok. I v roce 2016 nadále docházelo ke snižování „hmotnostní produkce“ převážně u odlitků z oceli, nepatrně pak z LKG. Celková výroba se dá očekávat ve výši cca 270 tis. t/rok. Tento pokles je dán snižováním hmotnosti konstrukčních odlitků, přestože položkově jsou množství stejná jako v předchozích letech, v některých případech dokonce rostoucí. Obr. 2 vyjadřuje dlouhodobý trend vývoje výroby odlitků na bázi železa. Postupně dochází k odklonu od tradičních materiálů, jako je LLG, na úkor houževnatějších materiálů (LKG), ale zejména kovů z lehkých neželezných slitin. Po dramatickém propadu v letech 2012–2014 se výroba stabilizovala na cca 60 tis. t odlitků z oceli. V příštích letech se nedá očekávat výrazný zvrat. Poptávka je zejména po legovaných ocelích (obr. 3). Nadále roste poptávka po odlitcích z Al slitin (obr. 4). Hlavním tahounem zakázek je automobilový průmysl. K zaběh-

Profile for INA SPORT spol. s r.o.

Slevarenstvi 11-12 2016  

Slevarenstvi 11-12 2016  

Profile for inasport