{' '} {' '}
Limited time offer
SAVE % on your upgrade.

Page 72

Jiří Fošum

Z HISTORIE

Petr Manoušek zahájil spolupráci s firmou Eijsbouts již v 90. letech zpočátku při společné výrobě zvonoher. Po povodni v Čechách v roce 2002 mu tato firma nabídla ve svých dílnách v Astenu možnost vyrábět své vlastní zvony. Od roku 2003 dodnes tam Petr Manoušek zajíždí odlévat zvony podle svých zakázek a vlastní konstrukce i designu. Návrhy výtvarné výzdoby zvonů zpracovává sám, případně ve spolupráci s českými výtvarníky. Přitom se drží rodinné tradice moderních reliéfů, které z akustických důvodů zvony příliš nezatěžují (obr. 5). Členové odborné komise pro formovací materiály při České slévárenské společnosti navštívili během tematického zájezdu po německých a nizozemských slévárnách také muzeum zvonů a zvonoher v Astenu, které bylo před časem vytvořeno firmou Royal Eijsbouts. Expozice zahrnuje výběr historických zvonů od gotických dob po současnost a především řadu zvonoher, z nichž některé jsou během prohlídky předváděny v činnosti. Poutní kostel Jména Panny Marie ve Křtinách u Brna Jedná se o vynikající dílo Jana Blažeje Santiniho z let 1718–1750, které je geniálně usazeno na terase nad údolím Moravského krasu a má v něm vrcholný význam světlo, jeho průchod prostorem a modelace jednotlivých stavebních prvků vnitřního prostoru (obr. 8). Tato mimořádná situace si ovšem vyžaduje i odpovídající akustický doprovod zvonů. Ve zvonici kostela byla umístěna sada základních zvonů, kterou však ničily válečné události, požáry a rekvizice 1. světové války. Rudolf Manoušek starší, který se vlastně symbolicky narodil ve vesnici Habrůvka v bezprostřední blízkosti Křtin, odlil ve své slévárně v Brně-Husovicích pro křtinský kostel v roce 1933 dva větší zvony Marie a Antonín. Ty však byly v r. 1942 opět zničeny, takže syn zakladatele firmy, Rudolf Manoušek mladší v r. 1948 měl možnost zhotovit ve své zvonárně v České u Brna, těsně před jejím znárodněním, oba zvony o hmotnosti 1,7 a 1,1 t v novém provedení. Ty naštěstí dodnes spolu s menším zvonem Terezie z r. 1846 znějí z věže kostela. Duchovní správci poutního kostela i místní farníci již ve 30. letech snili o zřízení zvonohry, která by tam zvláště při mariánských poutích a svátcích obohacovala genia loci. K realizaci bylo možno přistoupit až po r. 1990, kdy bylo dohodnuto připravit 15 zvonů o hmotnosti 34 až 364 kg, jejichž konstrukci navrhl Petr Manoušek. V r. 1999 začala jeho matka, sochařka Květa Manoušková pracovat na jejich výtvarné výzdobě. Každý zvon dostal vlastní jméno, figurální nebo portrétní reliéf a donační nápis. V červnu 2002 byla již připravena řada forem z celkové kolekce zvonů i jejich vosková výtvarná výzdoba. Srpnová povodeň však ve Zbraslavi zničila nejen hotové formy, ale také sádrové negativy pro voskové odlitky výtvarné výzdoby. Naštěstí se v domácím ateliéru zachovaly původní kresby Květy Manouškové a podle nich bylo možné jednotlivé prvky postupně rekonstruovat. Po dohodě s firmou Eijsbouts bylo na sklonku r. 2003 v Astenu postaveno znovu patnáct forem křtinských zvonů a začátkem roku 2004 zdárně odlito. V květnu byly zvony převezeny do Belgie k partnerské firmě Clock-O-Matic, která na zakázku vyrobila elektrická bicí kladiva a dodala řídicí počítač. Patnáctičlenná zvonohra byla ve Křtinách slavnostně posvěcena papežským nunciem Giovannim Coppou v říjnu 2004. Byla umístěna v chrámových ambitech v subtilní ocelové konstrukci, která dává vyniknout pohledu na zvony zevnitř i zvenku a navíc je příznivá šíření více než 80 zvolených melodií do údolí pod chrámem (obr. 9, 10, 11 a 12). V průběhu roku 2005 si místní děkan Prnka vyžádal

406

S l é vá re ns t v í . L X I V . z á ř í – ř í j e n 2016 . 9 –10

rozšíření zvonohry o dalších 12 zvonů. V listopadu 2007 se tak se svými 27 zvony stala největším nástrojem svého druhu v České republice, když svou celkovou hmotností 2447 kg předčí slavnou Loretánskou zvonohru v Praze. V roce 2010 byl soubor doplněn ještě dalšími zvony, takže dnes má nástroj s 33 zvony hudební rozsah ais1 – fis 4. Pražská mobilní zvonohra Zvonohra je v podstatě hudebním nástrojem, ve kterém je melodie prezentovaných skladeb vytvářena sadou velmi přesně vyladěných zvonů a zvonků. Firma R. Manoušek postavila v 1. polovině 20. století v Čechách a na Moravě dvě velké zvonohry, zničené válečnou rekvizicí, takže nakonec zůstával pouze historický nástroj v pražské Loretě. V západní Evropě, především v Nizozemsku a Belgii, má prakticky každé město svou vlastní zvonohru. V České republice sice v posledních desetiletích vzniklo několik nových zvonoher, ale jejich počet zdaleka neodpovídá potřebám a možnostem, které přináší jejich pravidelné provozování. Proto se Petr Manoušek rozhodl ve spolupráci s nizozemskými a belgickými partnery v letech 1999 až 2001 postavit originální českou pojízdnou zvonohru, jednu z největších na světě. Výtvarnou výzdobu 57 zvonů vytvořila paní Květoslava Manoušková. Největší zvon váží 860 kg, nejmenší 5 kg, zvony o celkové hmotnosti 4950 kg jsou umístěny ve speciálním rámu upevněném na silném kamionu (obr. 13). Prvně tato Manouškova zvonohra zazněla na veřejnosti v září 2001 v pražské oboře Hvězda. Od té doby dodnes na ni hrálo přes 80 světových virtuozů-carillonerů po celé České republice a v řadách evropských zemí na několika stovkách koncertů (obr. 14 a 15). K unikátním patří koncert na zlaté svatbě belgického krále Alberta v Královském paláci v Bruselu v srpnu 2009. Nejvýznamnějším českým hráčem na zvonohru je varhaník, skladatel, hudební pedagog a kampanolog Radek Rejšek (obr. 16). Nové zvony pro kostely a stavby s mimořádnou architekturou K nejcennějším sakrálním architekturám v českých zemích patří bezesporu kostely projektované Janem Blažejem Santinim. Kromě výše uvedené kolekce zvonů největší české současné pevné zvonohry ve Křtinách u Brna vybavil Petr Manoušek novými zvony i kostel Panny Marie Vítězné na pražské Bílé Hoře. V letošním roce byly instalovány také 3 nové zvony v poutním kostele sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou (obr. 17). Z pražských kostelů v 90. letech dostává od Manoušků nový zvon s reliéfem Piety gotický kostel Panny Marie před Týnem, Barvitiův kostel sv. Václava na Smíchově a Plečnikův kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech. V r. 2011 pak dodali 3 nové zvony pro funkcionalistický Husův sbor od Pavla Janáka na Vinohradech (obr. 18 a 19). Zvony jsou zde upevněny pod stropem jednotlivých podlaží na zvláštních ocelových závěsech. Rozeznívají se pomocí elektromagnetických bicích kladiv, řízených počítačem. Kromě klasického zvonění tak zvony mohou odbíjet i hodinové údery. Firma Manoušek připravuje také řadu zvonů pro unikátní zvonohru (50 zvonů) ve věži Sboru kněze Ambrože od Josefa Gočára v Hradci Králové. Při úpravách Jindřišské věže v Praze umístil Petr Manoušek na Mockerově půdě zvonohru pro vnitřní poslech, hrající písně s pražskými motivy a při rekonstrukci Malostranské besedy zase zvon fixně upevněný ke krovu s elektromagnetickým bicím kladivem uvnitř.

Profile for INA SPORT spol. s r.o.

Slevarenstvi 9-10 2016  

Slevarenstvi 9-10 2016  

Profile for inasport