{' '} {' '}
Limited time offer
SAVE % on your upgrade.

Page 46

J . D u d a – V. K a f k a Z ku š e n o s t i s n á k l a d o v ý m m o d e l e m v o c e l á r n ě v e V Í T KOV I CE S T E E L , a . s .

Zkušenosti s nákladovým modelem v ocelárně ve VÍTKOVICE STEEL, a. s. Ing. Jiří Duda V Í TKOV I CE S T EEL, a. s., Ostrava

doc. Ing. Václav Kafka, CSc.

Z PRAXE

R ACIO & R ACIO, Orlová

Mnoho podniků hledá nejrůznější cesty pro optimalizaci nákladů své výroby. Existuje řada způsobů, jak toho dosáhnout, a to od použití sofistikovaných a celosvětově ověřených metod, např. techniky lean, six sigma apod. přes neustálou kontrolu klíčových parametrů výroby až po školení pracovníků pracujících ve výrobě. Sofistikované i poměrně jednoduché metody mají všechny jednoho společného jmenovatele – soustředit se při řízení nákladovosti na místa, kde tyto náklady skutečně vznikají. Tento relativně jednoduchý úkol však v sobě skrývá nesnadný cíl rozklíčování nákladů, ze kterých se skládají sumární výdaje na hotový výrobek. A hlavně zjištění, jak se určitá část podílí na celkovém výsledku. Jako příklad může posloužit tepelná bilance tavby probíhající v jakékoliv moderní ocelárně. Otázkou je, zda vyváží vyšší odpichová teplota kratší ohřev tavby na pánvové peci spojený s nižším opotřebením vyzdívky licí pánve a nižší spotřebou elektrické energie – vyšší opotřebení vyzdívky konvertoru a náklady spojené s intenzifikací tavby? Nebo je lepší jít obráceným směrem, volit odpichové teploty nižší a přenést tak vyšší náklady na sekundární metalurgii? V ocelárně VÍTKOVICE STEEL, a. s., byla této problematice po více než deset let věnována velká pozornost. S výsledky byla odborná veřejnost seznámena v řadě publikací, např. [1], [2], [3]). Pro tyto účely byl vyvinut nákladový model, který osádkám jednotlivých konvertorů a zařízení sekundární metalurgie (LF, vakuovací stanice, zařízení ISSM) umožnil téměř okamžité vyhodnocení nákladů na vyrobenou tavbu. Následně byl model zaveden i na zařízení plynulého odlévání (ZPO). Nejdříve byl tento model zaveden pro každý agregát zvlášť, což umožnilo prvotní rozklíčování nákladů podle místa jejich vzniku. Pro tento záměr byla použita nejprve stávající dostupná data. Pro doplnění důležitých provozních údajů pak byly výrobní agregáty vybaveny dalším měřením spotřeb energií a materiálu. Neustálým sledováním jednotlivých parametrů pak bylo dosaženo sladění do té doby na sobě nezávislých nákladových modelů jednotlivých agregátů. Výsledkem byla rozborová sestava výroby celé ocelárny, která ukazovala operátorům jednotlivých výrobních zařízení – a samozřejmě také managementu ocelárny – celkové náklady na výrobu tavby a náklady každé směny a výroby za celý měsíc. Již před koncem měsíce tak bylo možné predikovat hospodářský výsledek ocelárny a podniknout tak nutné kroky k tomu, aby bylo dosaženo optimálního stavu. Zde je třeba připomenout, že výsledkem nebylo pouze konstatování dosažených nákladů na výrobu jedné tavby, např. 12 000 Kč/t, ale také porovnání se standardem a výpočet nákladového překročení nebo úspory, např. překročení nákladů o 100 Kč/t. I tato informace by však byla jistě nedostatečná. Proto byla rozborová sestava ještě doplněna o informaci, proč tato nákla-

44

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

dová odchylka vznikla. V daném případě se pracovníci například dozvěděli, že jiná skladba vsazeného kovového odpadu způsobila zdražení o 15 Kč/t, odlišné složení surového železa 25 Kč/t, jiná skladba kovových přísad naopak úsporu 19 Kč/t atd. Výsledkem všech prací byl systém optimalizace nákladů před tavbou, tak aby na základě konkrétní teploty surového železa, jeho složení (zejména obsah uhlíku, křemíku, fosforu a síry), aktuální ceny šrotu a dalších skutečností bylo možné před vlastní tavbou připravit návrh na optimalizaci nákladů. Například doporučení na konkrétní aplikaci předehřevu šrotu, určité průsady koksu na příhřev a příslušné skladby vsázky. Zavádění nákladového modelu se samozřejmě neobešlo bez komplikací a bylo třeba překonat spoustu překážek, zejména pak nedůvěru, se kterou zaměstnanci k tomuto problému přistupovali. V této situaci pomohla zdravá soutěživost, která se vytvořila mezi jednotlivými směnami. Všichni operátoři měli k dispozici aktuální sestavy a mohli se tak porovnávat s ostatními směnami. Už jen díky tomu došlo k výraznému snížení spotřeb energií a materiálu, protože si každý najednou uvědomil hodnotu materiálu, který do té doby považoval za téměř bezcenný. Následně se snažil snížit spotřeby materiálu tak, aby byl ve spotřebě lepší než kolegové. Tomuto úsilí napomohlo také zavedení zainteresovanosti osádek na výši dosahovaných úspor. Na podobném principu bylo zavedeno sledování výkonnosti jednotlivých směn. Pro každý výrobní agregát byly vytipovány jen ty klíčové ukazatele, které byli pracovníci těchto agregátů schopni ovlivnit, a hlavně ty, kterým byli schopni okamžitě porozumět. Jednotlivé směny pracující např. na zařízeních sekundární metalurgie byly týdně porovnávány z hlediska spotřeby elektrické energie a hliníku, osádky konvertorů pak z hlediska počtu dofuků. Během jednoho roku došlo ke snížení počtu dofuků z 11,4 % na 0,5 % s téměř nulovými náklady. Tato velmi jednoduchá technika se ukázala jako velmi účinná opět díky soutěživosti jednotlivých směn a měla vysoký dopad na náklady, které vznikají přímo na jednotlivých výrobních zařízeních a které společně s dalšími opatřeními umožnily snížení zpracovacích nákladů o 15 %. Z příkladu ocelárny ve VÍTKOVICE STEEL, a. s., je zřejmé, že k efektivnímu řízení nákladů výrobních společností je zapotřebí soustředit se na místa, kde náklady vznikají, a hlavně se úzce zaměřit na práci s lidmi, kteří s materiálem a energiemi – tedy komoditami, které se na nákladovosti oceláren podílejí nejvíce – pracují. Málokterý pracovník je schopen si plně uvědomit celkový obraz toho, ze kterých druhů a v jakém poměru se úplné vlastní náklady jeho výrobní operace skládají. Je ale téměř vždy schopen pochopit, že svým malým dílkem může ovlivnit to, jak bude vypadat celý obraz. L i t e ra t u ra [1] BAIL, V.; V. KAFKA; Z. BŮŽEK; V. HON a kol.: Zavádění metody sledování nákladů v reálném čase v ocelárně I a.s. VÍTKOVICE a.s. In: Sborník Sekundární metalurgie na prahu nového století. Velké Losiny, 6.–8. 10. 1999, s. 185–198, s.199 –208. ISBN 80-238-4618-3. [2] TOMIS, P.; M. PETER; V. KAFKA; J. SLOVÁČEK a kol.: Technická pomoc při řešení aktuálnosti modelů ve vztahu k novým zařízením sekundární metalurgie, závěrečná zpráva, Vítkovice – Výzkum a vývoj, září 2008. [3] TOMIS, P.; V. KAFKA a kol.:Výroba oceli v kyslíkové konvertorové ocelárně ve společnosti EVRAS VÍTKOVICE STEEL, a. s., a její nákladová stránka. In: Sborník teorie a praxe výroby a zpracování oceli, Rožnov pod Radhoštěm, 1.–2. 4. 2009, s. 150–155. ISBN 978-80-87294-01-7.

Profile for INA SPORT spol. s r.o.

Slevarenstvi 1-2 2016  

Slevarenstvi 1-2 2016  

Profile for inasport