{' '} {' '}
Limited time offer
SAVE % on your upgrade.

Page 35

Problémy nákladovosti tr yskání odlitků

V ýc h o z í p o d m í n k y a fa k t o r y s l e d ova n é v PR O J E K T U

Tím se dostáváme k obtížněji uchopitelným aspektům provozu tryskačů, a sice metodika sledování nákladů a jejich vyhodnocování. Tedy jednomu z nejobtížnějších aspektů, které můžeme ve slévárenském provozu požadovat. Každá ze zúčastněných sléváren dovedla nějakým způsobem náklady na tryskání vyčíslit, ale prakticky až na světlé výjimky pouze ve formě vstupů. Každý dovede říci, kolik utratil za jistý časový interval za abrazivo, kolik za energii, a jaké byly náklady na obsluhu. Prakticky ale nikdo nedovede určit, jak efektivně byly tyto náklady využity. Především chybí metodika, jak a které ukazatele sledovat. Konkrétně tryskací časy a zatížení turbín. Stále jsou v provozu zařízení, která nejsou ani technicky vybavena pro to, aby vůbec bylo možno zmíněné veličiny sledovat. Pro ilustraci: je těžké si představit dopravce, který by doplňoval nádrž naftou a nikdy by nesledoval, kolik kilometrů řidič najezdil. Nikdy zde může znamenat dobu např. 40 let, kdy je tryskač v provozu. U tryskače, jak je patrné, to nikomu nevadí. Chybějící počitadlo tryskacích hodin a ampérmetry turbín znamenají u letitého tryskače v součtu ztrátu několika mil. Kč „hozených do kanálu“. To je realita některých našich tryskacích pracovišť. Provozovatel takového zařízení pravděpodobně bude tvrdit, že musí šetřit. Takové byly výchozí podmínky při zahájení prvního z PROJEKTŮ zaměřených na ekonomiku provozu tryskacích zařízení – nejednotná, nebo spíše žádná metodika, nevědomost, co a jak sledovat a mnohdy nepochopení principu tryskacího procesu v jeho detailech. Připočtěme k tomu nevybavenost řady tryskačů ampérmetry a počitadly tryskacích hodin a rovněž lidský faktor projevující se v chybách při sledování provozních údajů (doplňování abraziva, zatížení turbín, tryskací časy) a hlavně v neochotě obsluh připustit jakoukoli změnu v zavedené praxi. Cíl a dosažené výsledky

V rámci PROJEKTU ČSS byly samozřejmě výše uvedené podmínky sledovány a vyhodnoceny a téměř ve všech případech byl nalezen ne jeden, ale spíše celá řada nedostatků. Do těchto podmínek zahrnujeme správnou funkci těchto skupin a parametrů: – magnetická separace; – větrný odlučovač; – filtrační zařízení; – potrubí filtru; – zásobník na abrazivo; – dávkovací jednotky abraziva; – nastavení tryskacího obrazce; – zrnitost abraziva; – kvalita abraziva; – forma abraziva; – doplňování abraziva; – provozní směs abraziva. V naprosté většině provozů není osoba, která by měla tak hluboké, detailní a komplexní znalosti o dané problematice, aby měl tryskač takovou péči, že veškeré jmenované parametry budou shledány bez závad. Samozřejmě jde i o vybavení. Navíc nastavit správně recyklaci abraziva je záležitost pro specialistu a nutno říci, že i někteří dodavatelé tryskacích i filtračních zařízení nenabídnou zákazníkovi to správné řešení. Další problém vzniká tam, kde do dané problematiky, např. konkrétně nastavení tryskače, může zasahovat více pracovníků v různých úrovních kompetencí. Nezřídka se stává, že jedno chybné (nekvalifikované) administrativní rozhodnutí degraduje vlastnosti moderního zařízení. Příklad: předpis pro obsluhu tryskače – doplňování abraziva.

Za těchto podmínek v průběhu několika dílčích PROJEKTŮ ČSS vznikal plán, jehož cílem byla plná informovanost o provozu tryskacího zařízení jak z pohledu časového využití, tak z pohledu nákladů na provoz. Výchozím bodem pro vývoj zařízení, které by bylo schopno tyto parametry sledovat, bylo definování výše zmíněné hodnoty JSA (jednotná spotřeba abraziva) v kg za jednu hodinu vztažená na 1 efektivní kW výkonu. Efektivní kW je myšlen skutečný odevzdaný výkon elektromotorem, ne uvedený výkon na štítku motoru. V rámci projektů ČSS měly zúčastněné slévárny za úkol tento parametr u svých zařízení určit. Ukázalo se, jak je sledování a zapisování údajů obsluhou strojů obtížné a nepřesné a i v ideálních případech zatížené chybou. Pro získání skutečně přesných údajů bylo třeba odstranit z tohoto procesu lidský faktor a sledování řešit pomocí nezávislého přídavného zařízení. Ve své podstatě se jedná o běžně používanou aplikaci, měření proudu v závislosti na čase. Bylo vyvinuto přídavné zařízení nazvané dálkové sledování tryskacího procesu DSTP ®, které trvale měří velikost proudu odebíraného elektromotory turbín. Naměřená data jsou vysílána přes WiFi nebo ethernetovým kabelem do počítače zákazníka, kde jsou ukládána na pevný disk. Pomocí námi vyvinuté softwarové aplikace má uživatel možnost jak sledování práce tryskače v reálném čase, tak i vyhodnocení uložených údajů a po zadání výrobních údajů zjistit veškeré informace, které jsou nutné k optimalizaci tryskacího pracoviště. Jako příklad je možno uvést: – průměrná tryskací doba; – nejdelší tryskací doba; – materiálové náklady na sledovaný interval;

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

33

EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U

všech zúčastněných na chodu slévárny. Od majitele po pomocného dělníka. Tyto vlastnosti ostatně prokázali i pracovníci údržby i jejich nadřízení, s nimiž jsme přišli do kontaktu. Pracovní nasazení 100 %, odbornost 100 %. Toto srovnání rozhodně nemá za cíl vyzdvihovat německé slévárny, protože i u nás jsou podniky na špičkové úrovni. V cenově drahém prostředí ale nelze podnikat jinak. Každý pracovník musí přinést podniku maximum, ne v rámci svých schopností, ale v rámci potřeb podniku. S tímto „zahraničním“ přístupem je v poměrně značném kontrastu přístup některých našich podniků, kde je veškerá činnost podřízena minimálním nákladům. Nehledí se na kvalitu nakupovaných materiálů, kvalitu pracovníků atd., jediným kritériem je pouze cena, a to ta nejnižší. Problémem navíc bývá i to, že právě pracovníci, kteří by měli přijímat kvalifikovaná rozhodnutí, se v dané problematice orientují pouze povrchně, a právě proto je pro ně jediným kritériem cena. Navíc jsem měl možnost, právě díky spolupráci se zahraničními podniky, získat ještě jeden další poznatek. Pokud např. právě v Německu nabídnete zákazníkovi snížení nákladů (u čehokoli) o 5 %, s nadšením se zeptá, co pro to musí učinit. Pokud u nás u některých firem nabídnete ne 5%, ale 10% snížení nákladů, buď je to ani nezajímá, nebo dojde k neproduktivním jednáním, která vedou do ztracena. Takový je tedy obecně stav a postoj k provozu, modernizacím, údržbě a stavu technického vybavení a efektivitě výroby v mnoha našich provozech, pravděpodobně zapříčiněný nedostatkem informací. Vždyť i tak zdánlivě jednoduchá technologie, jako je tryskání, má své zákonitosti, a pokud v posloupnosti podmínek nutných pro efektivní provoz tryskače jedna jediná není dodržena, veškerá snaha je marná.

P. J e l í n e k

Profile for INA SPORT spol. s r.o.

Slevarenstvi 1-2 2016  

Slevarenstvi 1-2 2016  

Profile for inasport