{' '} {' '}
Limited time offer
SAVE % on your upgrade.

Page 18

EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U

V. K a f k a

V y b r a n é p o h l e d y n a h o d n o c e n í s o u č a s n é h o s t a v u n á k l a d o v é n á r o č n o s t i v ý r o b y o d l i t k ů v Če s ké r e p u b l i c e

Vybrané pohledy na hodnocení současného stavu nákladové náročnosti výroby odlitků v České republice Chosen views on the assessment of the current state of the cost performance of casting production in the Czech Republic 621.74:338.45 : 338.51 foundry production—production costs

The contribution is aimed at evaluating the ef fec tiveness through the profit indicators. Subsequently it is focused on some technical, technological, energy, organization and other reasons that are the cause of the present less favourable state. In the field of future development it is par ticularly aimed at the choice, engagement and motivation of employees, at the need to establish strategic goals in each foundr y and at the need to introduce innovations in foundries.

doc. Ing. Václav Kafka, CSc. R ACIO & R ACIO, Orlová

16

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

Ú vo d Hledat odpověď na otázku týkající se nákladové náročnosti výroby odlitků, resp. ekonomické účinnosti v České republice není jednoduché. Často se k hodnocení ekonomické účinnosti hospodaření výrobní jednotky používá zisková marže vyjádřená v procentech. Uvádí se [1], že ve zdravém podniku za normálních (nekrizových) časů by se měla pohybovat okolo 10 %. V metalurgii, kam slévárenství zařazujeme, by se tento standard vzhledem k vysoké investiční zátěži měl pohybovat přibližně kolem 4 % [2]. Abychom tedy mohli pokud možno vypovídajícím způsobem posuzovat ekonomickou účinnost, měli bychom znát ziskové marže všech snad až 200 (počítáme-li i ty s minimální výrobou a do 5 zaměstnanců) českých sléváren. Musíme si uvědomit, že povinné zveřejňování ekonomických informací je pouze u akciových společností, kterých v ČR není velký počet. Ostatní slévárny, například společnosti s ručením omezeným, tyto informace obvykle nepublikují. V této situaci si pomáháme stanovisky odborníků. Podle [3] lze v ČR zařadit mezi špičkové slévárny zřejmě dvě desítky sléváren. Naproti tomu v Německu by do této skupiny pravděpodobně vešla až polovina jejich podniků. Navíc se uvádí, že u nás tvoří velkou skupinu slévárny, jejichž zisková marže se pohybuje okolo tak zvané černé nuly. A to jistě není zvlášť příznivé hodnocení. Při pokusu o alespoň naznačení řešení tohoto patrně méně příznivého stavu českých sléváren nám mohou vyvstat tři oblasti problémů. Prvním může být, zda stávající hodnocení, rigorózně řečeno, pouze přes finance – tedy jinými slovy zisk – je zcela správné a jediné možné. Pokud si na tuto otázku odpovíme, měli bychom pojmenovat technické, technologické, energetické a organizační důvody, které tento stav způsobují. Je třeba jasně říci, že ekonomický výsledek je vždy následkem těchto uvedených příčin. Ekonomika je vždy zcela konkrétní komplexní výslednicí celého počínání výrobní jednotky. Na závěr bychom se měli pokusit alespoň si naznačit možné cesty řešení, které by vedly ke zvýšení ekonomické účinnosti českých sléváren. O t á z k y h o d n o c e n í ú č i n n o s t i s l évá r e n p ř e s z i s kové u ka z a t e l e Pokud zmíníme ziskové ukazatele, jistě si vzpomeneme na známý ukazatel hrubý domácí produkt (HDP). Již jsme si obecně navykli, že s HDP se snaží zejména sdělovací prostředky poměřovat snad veškeré dění státu a možná i lidstva. Jak je známo, HDP každého státu s jistým zjednodušením zahrnuje součet přidaných hodnot (PH) všech jeho ekonomických subjektů. PH zjednodušeně obsahují souhrn osobních nákladů, odpisů, hospodářského výsledku a úroků v daném roce. Dodejme, že HDP ČR v absolutní výši v r. 2014 činil 4 261 mld. Kč [4]. Pracuje se ovšem s HDP vztaženým na jednoho obyvatele daného státu. Na první problém [5] upozorňuje porovnání HDP s ukazatelem hrubého národního produktu (HNP). HNP je definován teritoriálně. Do něj se nezapočítávají zisky cizinců v ČR, ale Čechů ze zahraničních investic ano. HNP zohledňuje totiž odliv zisků a přeshraniční transakce. Zatímco tedy HDP ČR rostl například mezi léty 2000 až 2012 o 40,6 %, HNP pouze o 29,5 %. Zjištěný rozdíl je naprosto zásadní. Podobné diference mají Maďarsko a Irsko. Další známou skutečností je, že s růstem životní úrovně (měřeno HDP) prudce narůstá spokojenost občanů. Od určité míry blahobytu (opět dle HDP) už však k nárůstu štěstí obyvatel nedochází. Zde se projevuje další nedostatek ukazatele HDP. Nezahrnuje totiž další ukazatele ekonomické prosperity, které

Profile for INA SPORT spol. s r.o.

Slevarenstvi 1-2 2016  

Slevarenstvi 1-2 2016  

Profile for inasport