pro titulní kouzelnou rekvizitu, v moderní verzi je všechno jinak. Ve Fröhlichově překladu je situace popsána lakonicky: „Řečičky,“ povídá voják, „okamžitě mi povíš, na co ho potřebuješ, jinak vytasím šavli a useknu ti hlavu!“ „Ne!“ řekla čarodějnice. A tak jí voják usekl hlavu. Čarodějnice se válela v prachu.5
Je pravda, že voják čarodějnici dekapituje vlastně pro nic za nic, ale děti se v pohádkách nad krutostí pozastavují jen zřídka. V následující české verzi mizí poprava, ale i celý vojákův dialog s čarodějnicí: Když měl voják kapsy a tornu plné zlaťáků, vytáhla ho čarodějnice ven, ale protože mu nechtěla povědět, k čemu potřebuje to křesadlo, nedal jí ho. Čarodějnice zaječela zlostí a odlétla na koštěti.6
Inkriminovaná kniha nese prostý název Hans Christian Andersen: Pohádky, v tiráži se přitom vůbec neuvádí, z jakých pramenů autor čerpal, stojí tu pouze tři slova „Text: Karel Blažek“.
Šťastné konce aneb disneyfikace slavného pohádkáře Nikoho nepřekvapí, že sáhne-li po Andersenových pohádkách studio Walt Disney, potažmo Pixar, z původního textu toho příliš nezůstane. Namátkou uveďme třeba slavné animované filmy jako Malá mořská víla alias Ariel, z roku 1989, nebo Ledové království, v originále Frozen z roku 2013, inspirované „Sněhovou královnou“. Ale věci se dějí i v tištěných vydáních Andersenových pohádek. Nyní se podíváme, co se v českých knižních verzích může stát s Ander senovými promyšlenými konci, v nichž je každé slůvko odváženo na lékárnických vahách. 5
Pohádky Hanse Christiana Andersena, 2006, cit. dílo, s. 197.
6
Hans Christian Andersen. Pohádky, cit. dílo.
29