Page 16

Robinson Jeffers a John Steinbeck. Vzdálení i blízcí

a další). Tento úzký záběr se však postupně začal rozšiřovat a přírodně orientovaná literatura přestala být výlučným předmětem ekokritického zájmu. Vždyť i marginalizace či úplná absence přírody vypovídá mnohé o autorově pohledu na vztah člověka a životního prostředí. Přesto však řada ekokritiků upřednostňuje studium textů splňujících čtyři kritéria, která postuloval harvardský profesor Lawrence Buell. Jsou obsažena ve formativním textu rané ekokritiky Environmentální imaginace (The Environmental Imagination, 1995): 1. Mimolidské složky přírody nevytvářejí pouhý dějový rámec, ale jejich přítomnost naznačuje, že dějiny člověka jsou nedílnou součástí dějin přírody. 2. Zájem člověka není jediným legitimním zájmem. 3. Zodpovědné jednání člověka vůči přírodě je součástí etické orientace textu. 4. V textu je příroda alespoň implicitně pojímána spíše jako proces než konstanta. (Buell 1995, s. 12) Ve třetím bodě Buell, stejně jako mnozí jeho kolegové, zmiňuje potřebu etické dimenze. Právě na interpretaci etického poselství díla kladou ekokritici nemalý důraz. Jestliže ekologové studují dopady lidské činnosti na přírodu, ekokritici zpravidla upozorňují na kulturní a etická východiska, která v důsledku mohou vést k přehlíživému a destruktivnímu přístupu k přírodě. Relevantní mimolidské prostředí, definované Buellovými čtyřmi kritérii, do značné míry koresponduje s konceptem environmentu, jak jej pojímá Michal Peprník ve stati „Cesta od toposu k environmentu v americké literatuře 19. století“ (2012). Peprník chápe environment jako „označení určitého ideového a etického projektu“ (2012, s. 164). Jeho genezi sleduje v primárních zdrojích americké provenience, přičemž teoretickou oporu hledá také u amerických ekokritiků včetně Buella. Z výše uvedeného je zřejmé, že ekokritika je dosud ve stadiu vývoje. Jde o již etablovanou, nikoliv však plně ustálenou literárněkritickou školu. To je umocněno i rozmanitostí metodologií, které ekokritici užívají. Byť byly učiněny pokusy o zformulování teoretických základů, ekokritiky nadále spojuje spíše předmět výzkumu než společné teoretické postupy. Bývalý předseda ASLE Scott Slovic vyjádřil tuto skutečnost následovně: „Ekokritika nemá žádnou ústřední, dominantní 14

Petr Kopecký: Robinson Jeffers a John Steinbeck — ukázka  

První ucelená tematická studie díla Robinsona Jefferse a Johna Steinbecka napsaná v českém jazyce.

Petr Kopecký: Robinson Jeffers a John Steinbeck — ukázka  

První ucelená tematická studie díla Robinsona Jefferse a Johna Steinbecka napsaná v českém jazyce.

Advertisement