Page 77

a třicátých letech dvacátého století, v období avantgardní a konstruktivistické grafiky. Rennerova Futura se na jis­ tou dobu stala etalonem konstruovaných grotesků... avšak první verze Futury, po bauhausovsku založená na čtverci, kruhu a trojúhelníku, byla tragická, protože šlo o totální karikaturu latinské abecedy, pro sazbu textu úplně nepo­ užitelnou. Dodnes mi není jasné, jak se z ní Rennerovi na­ konec podařilo vybrousit písmo světového věhlasu. Druhá vlna zájmu přišla v sedm­desátých letech, když Herb Luba­ lin nakreslil logo pro časopis Avant­Garde, ze kterého poz­ ději s Tomem Carnasem vytvořil kompletní abecedu a ná­ sledně i celou řadu dalších řezů a duktů.   V sazbě se okamžitě projeví hlavní nedostatky v rozlišitelnosti znaků: při zmenšení kulaté jedno­bříškové a lehce zaměníme s o, minuska l je prakticky shodná s verzálkou I a tak podobně. Z toho vyplývá jednoznačné zjištění, že geometric­ky kon­ struovaná písma jsou pro knižní sazbu nevhodná. Byť se v padesátých, šedesátých a sedmdesátých letech spousta knih sázela Frutigerovým Universem nebo Miedingerovou Helveticou, pro jiné než výtvarné publikace, technickou literaturu a některé kratší eseje se taková písma nedají doporučit. Pozorujeme u knih sázených monolineárními grotesky, že se nám při jejich čtení klíží víčka, že uspávají. Proporce Jednou z nejproměnlivějších veličin textového typu bývá jeho šířková proporce. Může být diferencovaná (jako v renesanci), nebo jednotná (jako v klasicismu). Dyna­ mika renesančních písem nespočívá pouze v nakloněné ose stínování, jak se někdy traduje, ale také v důsledném rozlišování šířek jednotlivých liter. Už víme, že princip je přímo odvozen z největšího inspiračního zdroje renesanční 287

Martin Pecina: Knihy a typografie — ukázka  

Třetí, rozšířené vydání knihy předního knižního grafika a publicisty.

Martin Pecina: Knihy a typografie — ukázka  

Třetí, rozšířené vydání knihy předního knižního grafika a publicisty.

Advertisement