Page 1


Y D Í E E T A I N N L L F A J K Á A T Á Z IGI GR D OTO F JAN TEPLY Ý L P

SPŠE

D U BIC

E

P

AR

photography design prints

Autor, sazba, obálka: Jan Teplý Vedoucí odborné práce: Ing. Zdeněk Cach Tato publikace vznikla jako výstup praktické části maturitní zkoušky na SPŠE a VOŠ, Karla IV., Pardubice ve školním roce 2010-11. Tato publikace je určena výhradně k nekomerčnímu použití a smí být volně šířena a citována s udáním autora. Kompletní kniha v PDF ke stažení na http://digiphoto.webz.cz.

Choceň -2011-


Poděkování „Děkuji za podporu svým rodičům, stejně tak jako mé přítelkyni Tereze a jejím rodičům za poskytnutí fotografií a rad při psaní.“ Jan Teplý


Obsah 5

Digitální fotoaparáty 6 Objektivy 8 Stativy 11 Fotografické filtry 12 Paměťové karty 14 Blesky 15 Brašny a batohy 16

Obsah

Fotografická technika

Rady a tipy 17 Expozice 18 Clona 20 Expoziční čas 21 Citlivost ISO 22 Vyvážení bílé 23 Kompozice 27 Ostření 31 Hloubka ostrosti 33 Použití automatiky 35 Použití priority clony 36 Použití priority času 36 Manuální režim 37 Fotografování krajiny 38 Fotografování zvířat 44 Fotografování portrétů 46 3


Obsah

Fotografování sportovních akcí 49 Fotografování západu slunce 52 Fotografování v noci 55 Makrofotografie 58 Fotografování koncertů 61

Časté chyby 65 Zpracování na počítači 71 Obrazová kvalita Ukládání fotografií Fotografické editory Základní úpravy digitálních fotografií Tisk fotografií

72 74 79 81 95

Slovníček pojmů 99

4


Fotografickรก technika


Fotograficcká technika

Digitální fotoaparáty Jsou zařízení vycházející z klasických analogových fotoaparátů s tím rozdílem, že pro záznam fotografii používají snímač technologie CCD nebo CMOS, který převede obraz na digitální data, která fotoaparát uloží na paměťovou kartu. Digitální fotoaparáty jsou doplněny o programy ovládající parametry fotografie a mají LCD displej pro zobrazování fotografií. V dnešní době jsou na trhu v dominantní pozici oproti fotoaparátům analogovým. Digitální fotoaparáty se dají rozdělit do těchto dvou základních skupin:

Kompakty

Kompaktní digitální fotoaparáty jsou jednoduchá zařízení pro nenáročné uživatele, kteří ocení hlavně snadné a rychlé ovládání a nevyžadují vysoce kvalitní fotografie. Mají velmi kompaktní rozměry a nízkou hmotnost, proto není problém je nosit neustále s sebou. Většina dnešních kompaktů nahradila hledáček velkým LCD displejem na zadní straně fotoaparátu, kde je možno v reálném čase (s malým zpožděním) sledovat fotografovanou scé- Kompaktní fotoaparát Samsung WB650 nu. Objektiv těchto zařízení je pevně zakomponován do  těla fotoaparátu, proto není možné ho vyměnit za jiný. O nastavení parametrů fotografie se stará automat a přednastavené režimy z  nabídky. Uživatel nemá většinou možnost pomocí nastavení výrazně ovlivnit výslednou fotografii. Mezi kompakty můžeme zařadit i Elektronické zrcadlovky tzv. ultazoomy. Tyto fotoaparáty mají také zabudovaný objektiv a LCD displej, ale navíc i hledáček s malým LCD displejem. Tyto fotoaparáty jsou výkonnějšími kompakty pro náročnější uživatele, ovšem stále nedosahují takových kvalit jako zrcadlovky.

6

Schéma kompaktního digitálního fotoaparátu. 1. čočka objektivu, 2. obrazový snímač, 3. čip zpracovávající obraz, 4. záznamové médium, 5. LCD displeji


Digitální zrcadlovky jsou přístroje určené pro profesionály a poloprofesionály ve fotografování. Umožňují veliké množství nastavení parametrů, především hloubky ostrosti a času, doplněné o přednastavené automatické programy a programy s prioritou času nebo clony. Jejich hlavní výhodou je to, že v hledáčku vidíte živě scénu, kterou fotografujete. O to se stará soustava zrcadel, která přenáší obraz z objektivu do hledáčku. Oproti kompaktům nemůže většina zrcadlovek zobrazit fotografovanou scénu na displeji, ovšem novější zrcadlovky již mají funkci LiveView, která to umožňuje. Digitální zrcadlovky mají výměnné objektivy, ruční zoom, možnost manuálního ostření, rychlou závěrku a spoustu příslušenství. Velkou výhodou je velký snímač, který umožňuje vytvářet velmi kvalitní fotografie pro tisk i další úpravy. Nevýhodou zrcadlovek je jejich větší velikost a vyšší hmotnost. U zrcadlovek je potřeba počítat i s vyšší cenou.

Digitální zrcadlovka Olympus E-410

Fotograficcká technika

Zrcadlovky (DSLR)

Částečný řez fotoaparátem Sony Alfa Schéma digitální zrcadlovky. 1. objektiv, 2. sklopné zrcátko (aby světlo prošlo na obrazový snímač musí být zrcátko sklopeno), 3. obrazový snímač, 4. čip zpracovávající obraz, 5. záznamové médium, 6. LCD displej, 7. snímač a čip AF, 8. optický hranol, 9. hledáček

7


Fotograficcká technika

Objektivy Objektiv je soustava čoček, které mají za úkol soustředit světlo z fotografované scény na snímač fotoaparátu. Objektivy dělíme podle jejich vlastností do několika skupin.

Podle typu:

Objektivy s pevným ohniskem

Tyto objektivy mají pevně danou ohniskovou vzdálenost z výroby. Díky své konstrukci disponují nejlepšími optickými vlastnosti. Pro různé situace často potřebujeme objektivy s různou ohniskovou vzdáleností. Proto je jejich použití na cestách, kde bychom museli s sebou v brašně nosit několik objektivů pro různé situace nebo v situacích, kde nemáme čas objektivy měnit, dosti nepohodlné. Objektiv Nikon s pevným ohniskem 35 mm

Zoomové objektivy

Zoomové objektivy umožňují použití určitého rozsahu ohnisek bez nutnosti výměny objektivu. Mezi ohnisky je možné jednoduše a plynule přecházet pomocí ovládacího kolečka na objektivu. Pro základní práci uživateli může stačit i jen jeden vysokorozsahový zoomový objektiv. To je dobré v momentech, kdy potřebujeme rychle reagovat na změnu situace (například při fotografování událostí, kde se stále něco děje jednou dál od nás jednou blízko a my nemáme čas měnit objektivy ani se přemisťovat), nebo na cestách, kde nám pomohou ušetřit místo v batohu i naše záda, protože každý objektiv něco váží. Výrobci nabízejí nepřeberné množství zoomových objektivů . Liší se rozsahem a optickými

8

Zoomový objektiv Nikon s ohnisky 18-200 mm


Podle ohniskové vzdálenosti:

Normální objektivy

Jsou objektivy, které mají zorný úhel blízký zornému úhlu lidského oka. Pro zrcadlovky má nebližší zorný úhel objektiv s ohniskovou vzdáleností 43 mm, proto jako normální objektivy označujeme objektivy s ohniskovou vzdáleností okolo této hodnoty. Nejčastěji se používá objektiv s ohniskovou vzdáleností 50 mm. Tyto objektivy nejméně zkreslují obraz a fotografie vypadají přiroze- Objektiv Canon s pevným ohniskem 50 mm ně. To je důvod proč se tento objektiv často používá na fotografování portrétů.

Fotograficcká technika

vlastnostmi a jsou nabízeny v několika cenových hladinách pro amatéry i profesionály. K dispozici jsou všechny druhy ohniskových vzdáleností od lehce širokoúhlých (cca 25-30 mm) po lehký teleobjektiv (cca 100-150 mm) i zmiňované vysokorozsahové objektivy (např. od 18 do 200 mm). Na trhu jsou k dispozici i vyloženě širokoúhlé zoomové objektivy i zoomové teleobjektivy.

Širokoúhlé objektivy

Mezi širokoúhlé objektivy se řadí objektivy se zorným úhlem okolo 60° a vyšším. Tedy objektivy s ohniskovou vzdáleností cca 30 mm a menší. Charakteristické pro tyto objektivy je značné přiblížení blízkých objektů a oddálení objektů vzdálenějších, proto mají fotografie zajímavou perspektivu. Díky své velké hloubce ostrosti jsou vhodné pro záběry, na kterých je ostrá celá scéna.

Teleobjektivy

Teleobjektivy se nazývají objektivy s ohniskovou vzdáleností větší než 80 mm. Teleobjektivy velmi přibližují vzdálené objekty, stlačují perspektivu a změkčují pozadí fotografii což zvýrazní subjekt fotografie. Teleobjektiv použijeme při foto- Teleobjektiv Canon s ohnisky 70-200 mm grafování vzdálenějších objektů, například zvířat v přírodě. Díky změkčení pozadí, vzhledem k malé hloubce ostrosti, se hodí i na fotografování portrétů.

9


Fotograficcká technika

Speciální typy objektivu:

Makro objektivy

Makro objektivy se používají na fotografování objektů z velmi malé vzdálenosti, například při fotografování hmyzu, rostlin nebo zajímavých detailů.

Rybí oko

Rybí oko je speciální typ extrémně širokoúhlého objektivu, jehož zorný úhel dosahuje 180° a více. Díky velkému zornému úhlu tyto objektivy výrazně zkreslují obraz a mají velmi působivou perspektivu.

Fotografie pořízená „rybím okem“. Všimněte si velmi zajímavé perspektivy a velikosti zorného úhlu. Rockfeller Center, New York. Autor: Martin St-Amant. Zdroj: Wikimedia.org

Parametry

Objektivy vybírána v první řadě podle bajonetu, kterým se připojují k fotoaparátu. Každý výrobce fotoaparátů totiž používá svůj druh. Dále vybíráme podle ohniskové vzdálenosti. V případě zoom objektivů vybíráme podle jejich rozsahu. Dalším důležitým parametrem je světlost objektivu, ta udává nejnižší možnou hodnotu clonového čísla, tedy největší množství světla, které objektivem prochází. Některé objektivy dále nabízejí vlastní stabilizaci obrazu.

10


Stativ uživateli, jako jedna ze základních pomůcek, pomůže zachovat ostré snímky i v situacích, kdy při fotografování z ruky vlivem delších, expozic dochází k roztřesení fotografie. K tomu dochází hlavně při horších světelných podmínkách, pokud fotografujeme noční krajinu nebo třeba koncert. Fotoaparát fixujeme šroubem na hlavu stativu a získáme tak pevnou oporu pro náš fotoaparát a tím i ostré fotografie. Platí pravidlo, že čím těžší a pevnější je stativ, tím je ostřejší fotografie. Stativy se liší v cenách, materiálech a také v základní konstrukci. Podle konstrukce je lze následovně rozdělit:

Fotograficcká technika

Stativy

Tripod

Tripod je asi nejobvyklejším typem stativu. Jedná se o trojnožku s teleskopickýma nohama. Díky této konstrukci je velice stabilní a dokáže stát sám bez opory. Hodí se ve všemožných situací, kdy potřebujeme, aby fotoaparát stál pevně, například při fotografování noční oblohy s velmi dlouhým expozičním časem. Hodí se, chceme-li fotografovat skupinku lidí se samospouští a nemáme fotoaparát Tripod Velbon DV-7000 kam položit.

Monopod

Je stativ jen s jednou teleskopickou nohou. Na vrchol nohy se na stativovou hlavu upevňuje fotoaparát. Je velice lehký a rychle se sním pracuje. To využijeme pro fotografování sportovních akcí, kde je manipulace s trojnohým stativem zdlouhavá a může být i nebezpečná, dále na cestách, kde nám ušetří místo v batohu, v interiérech, na koncertech a s trochou šikovnosti i na fotografování panoramat.

Monopod s namontovanou digitální zrcadlovkou

11


Fotograficcká technika

Ministativ

MInistativy jsou ty nejmenší ze stativů. Díky svým velice kompaktním rozměrům se velice hodí na cesty. Klademe je na vyvýšená místa, abychom vykompenzovali jejich malé rozměry. Některé stativy mají velice variabilní nohy, které se dají modelovat do různých tvarů a docílíme tak stabilní a vyvážené opory pro náš fotoaparát.

Ukázka upevnění stativu GorillaPod

Fotografické filtry Fotografické filtry umožňují fotografovi ovlivňovat výsledný snímek na vyšší úrovni než umožňuje nastavení fotoaparátu. V dnešní době počítačových úprav ztrácí některé efektové filtry svůj smysl, protože není žádný problém napodobit jejich efekt v počítači. Stále jsou tu ale filtry, bez kterých se žádný fotograf s digitální zrcadlovkou neobejde. Efekt polarizačního filtru. Zdroj: FotoRoman.cz

Druhy filtrů: • Ochranné a UV filtry Filtrují UV záření způsobující zamlžení a nejasnost na fotografiích exteriérů. Používají se také jako ochrana čočky objektivu.

• Neutrální a šedé přechodové filtry Filtrují rovnoměrně celé světelné spektrum, umožňují tak fotografovat s delšími časy i za přebytku světla. Přechodové filtry mají na sobě přechod od šedého filtru k neutrálnímu a používají se hlavně pro ztmavení oblohy při fotografování krajiny.

12


Odstraňují odlesky světla na nekovových plochách a ovlivňují saturaci barev. Účinek filtru je ovlivněn jeho natočením, proto pozor na fotografování s objektivy, na kterých se otáčí při zoomování a ostření přední část objektivu.

• Barevné konverzní filtry • Filtry pro separaci barev • Filtry zvyšující kontrast • Infračervené (IR) filtry

Fotograficcká technika

• Polarizační filtry

• Efektové filtry • Barevné přechodové filtry • Hvězdicové filtry • Difuzní (soft focus) filtry • Tónovací filtry (např. sepia) • Spot filtry

Krkonošská krajina za použití přechodového filtru s tabákovým efektem. Autor: Tereza Soukupová

13


Fotograficcká technika

Paměťové karty Slouží v digitálním fotoaparátu k uložení fotografií. Rozhodujícími faktory při vybírání paměťové karty je její rychlost, velikost paměti a kvalita. Pokud fotografujeme mnoho fotografií ve velmi vysokém rozlišení, potřebujeme kartu, která bude mít rychlý zápis, na kterou se vejde dostatečné množství fotografií a v neposlední řadě bude spolehlivá, abychom o své fotografie nepřišli. Na trhu je několik typů paměťových karet, které jsou používané pro různé přístroje. Základní typy paměťových karet pro fotoaparáty jsou:

Secure Digital (SD)

V současné době nejpoužívanější typ paměťové karty využívaný i v mnoha jiných zařízeních. Nejlepší SD karty mají velikost až 34 GB a přenosovou rychlost až 20 MB/s.

Memory Stick (MS)

Paměťové karty typické pro přístroje značky Sony. Vyznačují se vysokou kvalitou a velkou přenosovou rychlostí až 30 MB/s, což z nich dělá ideální paměťové médium pro fotografie ve velkém rozlišení a pro multimediální prezentace. Velikosti těchto karet dosahují 34 GB.

xD-Picture Card (xD)

Typ paměťové karty typický pro fotoaparáty značky Olympus. Velice kompaktní karty, které ale ztrácí ve své velikosti, která je maximálně 8 GB.

Compact Flash (CF)

Karty typu compatct flash se používají téměř výhradně v zrcadlovkách. Mají poměrně velké rozměry, jsou velice spolehlivé, mají velkou kapacitu a vysokou přenosovou rychlost. Prodávají se karty o velikosti až 64 GB a přenosové rychlosti Paměťové karty v porovnání s korunou až 90 MB/s.

14


Světelný záblesk blesku využíváme k prosvětlení scény. Hodí se pro fotografování při špatných světelných podmínkách nebo v protisvětle. Blesků je opět několik typů.

Vestavěné blesky

Vestavěné blesky jsou součástí většiny fotoaparátů od kompaktů po zrcadlovky. U zrcadlovek je tento blesk umístěn v horní části nad hledáčkem. Je sklopný, aby zabíral co nejméně místa a také aby se při použití nacházel co nejdále od objektivu. Čím dále je totiž blesk od objektivu, tím méně častý je efekt červených očí na fotografiích.

Fotograficcká technika

Blesky

Externí blesky

Externí blesky jsou příslušenstvím fotoaparátu, které velmi rozšiřuje jeho možnosti. K fotoaparátu se upevňují do sáněk na vrchní části fotoaparátu. Externí blesky mohou být ale i bezdrátové nebo propojené pomocí kabelu a tak umístěné v  různých místech a nasvětlovat scénu z různých uhlů. Externí blesk se dá otáčet či naklánět tak, jak potřebujeme. Například pokud chceme blesk odrazit od zdí Externí blesk Canon Speedlite 430 EX nebo jiných odrazných ploch. Součástí blesku bývají i tlumící krytka a vysouvací odrazová destička. Externí blesky jsou manuální, automatické (sílu záblesku určuje čidlo na  blesku) nebo systémové, které plně komunikují s fotoaparátem.

Makro blesk

Blesk používaný pro makrofotografie je umístěn přímo na objektiv, protože při upevnění na horní části těla fotoaparátu Externí blesk Canon Speedlite 430 EX by objektiv stínil fotografovaný objekt.

15


Fotograficcká technika

Brašny a batohy Své fotografické vybavení často potřebujeme někam přenášet, mít ho stále při sobě a také ho chránit. K tomu nám pomůže nesčetné množství různých batohů, brašen a tašek.

Pouzdra

Do pouzdra se nám toho kromě fotoaparátu moc dalšího nevejde. Hodí se hlavně na kompaktní fotoaparáty, kde ani nic jiného nepotřebujete. Existují i pouzdra na zrcadlovky, které se svou velikostí blíží spíše k brašnám, ale stále nabízejí místo jen na fotoaparát, objektiv, náhradní paměťovou kartu a baterie.

Brašny

Do brašny už můžeme k našemu fotoaparátu přibalit i další příslušenství jako další objektivy nebo externí blesk. Vnitřní prostor brašny je rozdělen na přihrádky, jejichž velikost jde upravovat tak, aby každý kus našeho vybavení měl své bezpečné místo.

Batohy

Fotobatohy se hodí pokud potřebujeme přenášet velké množství vybavení, které už se nám jen do brašny nevejde. Jsou méně pohotové než brašny, ale pohodlí při jejich nošení za tuhle cenu určitě stojí. Navíc se do batohů vejdou i notebooky nebo opravdu velké teleobjektivy.

Brašna REZO 190 AW od firmy Lowepro. Do takovéto brašny se pohodlně vejde fotoaparát se třemi objektivy, náhradní karty, baterie i doklady.

16


Rady a tipy


Rady a tipy

Abychom mohli pořizovat dobré fotografie je potřeba vědět něco o tom jak fotografie, jak vznik fotografie můžeme ovlivnit a jakými pravidly se fotografování řídí. Díky těmto nastavením získáme moc nad našimi výslednými fotografiemi.

Expozice Expozicí nazýváme vlastní proces snímání fotografie na snímači fotoaparátu. Parametry expozice jsou clona, expoziční čas a citlivost. Jako měřítko expozice používáme tzv. EV hodnoty. K této hodnotě se dostaneme dosazením hodnot všech parametrů do speciálního vzorce a EV hodnoty označují absolutní množství světla na scéně.

Správná expozice

Správná expozice je základem každé dobré fotografie. Správnou expozicí označujeme situaci, kdy jsou všechny parametry expozice nastaveny ideálním způsobem, tedy hodnota EV odpovídá množství světla ve scéně. To znamená, že výsledný snímek není ani příliš tmavý ani příliš světlý. K definování takového ideálního snímku se používá 18%, takzvaná střední šedá. To znamená, že po zprůměrování všech hodnot barev na snímku získáme 18% šedou, která se v RGB označuje Tabulka expozičních hodnot (ISO 100) clonové číslo jako (127, 127, 127). Fotoaparáty měří expozici tak, aby vý- čas (s) 1.0 1.4 2.0 2.8 4.0 5.6 8.0 11 16 22 60 −6 −5 −4 −3 −2 −1 0 1 2 3 sledná fotografie měla právě 30 −5 −4 −3 −2 −1 0 1 2 3 4 tyto ideální hodnoty. Důležité je, že ke stejné hodnotě EV můžeme dosáhnout různými kombinacemi hodnot clony, času a citlivosti ISO. Výsledný snímek bude mít správnou expozici, ale obsahově může být zcela jiný, protože hodnoty těchto parametrů různým způsobem ovlivňují výslednou fotografii. Automatika fotoaparátu se snaží naměřit expozici co mož-

18

15

−4

−3

−2

−1

0

1

2

3

4

5

8

−3

−2

−1

0

1

2

3

4

5

6

4

−2

−1

0

1

2

3

4

5

6

7

2

−1

0

1

2

3

4

5

6

7

8

1

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

1/2

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

1/4

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

1/8

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

1/15

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

1/30

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

1/60

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

1/125

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

1/250

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

1/500

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

1/1000

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19


Rady a tipy

ná nejlépe, ne vždy se to ale povede. V takovém případě využijeme korekci expozice v nastavení fotoaparátu. Pro získání ideální expozice přidáváme nebo odebíráme expoziční hodnoty tak, aby výsledná fotografie měla správnou expozici.

Fotografie vpravo je podexponovaná o -2 EV, fotografie uprostřed má správnou expozici, expoziční hodnota je přibližně 12,5 EV, fotografie vlevo je přeexponovaná o +2 EV.

Expoziční vějíř (Exposure bracketing)

Některé lepší fotoaparáty disponují funkcí expoziční vějíř. Při jejím spuštění se na displeji fotoaparátu zobrazí, jak bude vypadat fotografie s různou korekcí expozice v rozmezí nejčastěji -+ 2EV. To nám pomůže porovnáním těchto snímků vybrat nejlepší nastavení expozice.

19


Rady a tipy

Clona Je mechanizmus v objektivu rozevírající a uzavírající otvor v objektivu, kterým prochází světlo do fotoaparátu. Tímto způsobem reguluje množství světla dopadajícího na obrazový snímač fotoaparátu. Funguje tedy na podobném principu jako čočka lidského oka. Clona je jedním ze tří faktorů, společně s časem a citlivostí, ovlivňujících výslednou expozici snímku. Protože množství světla dopadajícího Objektiv Pentacon s clonou f/16.0 na obrazový snímač ovlivňuje, kromě clony, zároveň i ohnisková vzdálenost objektivu, bylo zavedeno clonové číslo F, které zjednodušuje a sjednocuje nastavení clony. Clonové číslo F udává poměr mezi ohniskovou vzdáleností objektivu a průměrem otvoru v cloně. Čím je tedy clonové číslo větší, tím je menší otvor ve cloně, tím je tedy větší zaclonění objektivu a opačně. Clonové číslo se často zapisuje jako například f/2.8, kde f je ohnisková vzdálenost a 2.8 hodnota clonového čísla.

1.0, 1.4, 2.0, 2.8, 4.0, 5.6, 8.0, 11.0, 16.0, 22.0, 32.0, 45.0,… Základní řada clonových čísel

Pro nastavení clony je vytvořena stupnice clonových čísel, kde každý další stupeň je 1,4 násobkem předchozího stupně. Toto číslo vychází ze vzorce pro plochu kruhu S=π*r2, kde se plocha zvětšuje s druhou mocninou poloměru. Pokud chceme dvakrát zvětšit plochu, vynásobíme poloměr odmocninou ze dvou, což odpovídá číslu 1,4. V praxi se setkáme s podrobnějším dělením s jednou nebo dvěma mezihodnotami.

f/1.4

f/2.8

f/8.0

Ukázka uzavření clony pro několik clonových čísel základní řady

20

f/22.0


Je dalším faktorem ovlivňujícím výslednou expozici snímku. Setkáme se s různými názvy tohoto faktoru, například „rychlost závěrky“, „doba osvitu“, „doba expozice“, ale většinou se mu říká jednoduše „čas“. Nastavením času nastavuje dobu, po kterou bude otevřena závěrka neboli dobu, po kterou bude dopadat světlo na snímač fotoaparátu a tím i množství tohoto světla. Tento čas se zapisuje v sekundách a zlomcích sekund. …, 8, 4, 2, 1, 1/2, 1/4,1/8, 1/15, 1/30, 1/60, 1/125, 1/250, 1/500, 1/10000, …

Rady a tipy

Expoziční čas

Základní řada expozičních časů

Při použití dlouhého času se voda v řece roz- Fotografie vody ve fontáně s velmi krátkým čamaže a vyhladí. Ohnisko 100 mm, čas 0,8  s, sem. Voda je jakoby zmražena v čase. f/11.0, ISO 100. Ohnisko 17 mm, čas 1/2000 s, f/3.5, ISO 100.

Doba expozice ovlivňuje podobu těch částí snímku, které jsou v pohybu. Pokud nastavíme delší čas, pohybující se předměty se rozmažou a pokud nastavíme krátký čas, pohybující předměty ustrnou na místě ostré. Toho využijeme v mnoha situacích. Například fotografujeme-li vodu v řece nebo moři. Jestliže použijeme pro fotografování krátký čas, získáme ostrou fotografii, na které bude voda jako zmražená a bude vidět každá kapka. Pokud nastavíme naopak dlouhý čas, voda se rozmaže a vyhladí. Musíme samozřejmě nastavovat čas s rozmyslem, aby se nerozmazala celá scéna. Hlavně fotografujeme-li z ruky, bude nám dělat problém při delších časech udržet fotoaparát v klidu. Dlouhé expoziční časy využijeme při fotografování v noci, kdy je potřeba získat pro výslednou fotografii dostatečné množství světla.

21


Rady a tipy

Citlivost ISO Třetím ze základních faktorů ovlivňujících expozici je citlivost. Hodnoty citlivosti označují jak hodně je snímač fotoaparátu citlivý na světlo. Pokud citlivost snímače dvakrát zvětšíme, budeme potřebovat dvakrát méně světla, tedy můžeme zkrátit čas nebo zvýšit clonové číslo a samozřejmě i opačně. Výhodou digitálních fotoaparátu je to, že lze citlivost snímače nastavovat průběžně podle potřeby. U klasického fotoaparátu se kvůli změně citlivosti musí vyměnit celý film. ..., 50, 100, 200, 400, 800, 1600, 3200, 6400, ... Základní hodnoty citlivosti ISO. V praxi se často setkáme s podrobnějším dělením.

Šum

Pokud nastavíme vyšší citlivost snímače začne se na fotografiích objevovat nežádoucí šum. Ten vzniká působením různých vlnění nebo teploty na snímač. Dá se také říct, že čím je snímač menší, tím více se objeví šumu. Ne ve všech situacích, ale lze použít nízká nastavení citlivosti. Šum se dá redukovat funkcí „redukce šumu“. Při zapnutí této funkce fotoaparát exponuje snímek nadvakrát. Jednou s otevřenou závěrkou, jednou s  uzavřenou. Při uzavřené závěrce vzniká na snímači přibližně stejný šum jako při otevřené závěrce. Tento šum je následně odečten od první expozice a vzniká tak fotografie s redukovaným šumem. Druhou možností je využít k redukci šumu fotografický software.

Při zvýšení citlivosti ISO se na fotografiích začne objevovat nežádoucí šum. Ohnisková vzdálenost 27 mm, čas 1/640 s, f/4.2, ISO 800.

22


Vyvážení bíle, anglicky white balance, 9000 K Modré horské nebe je další výhodou digitálních fotoaparátů oproti klasickým fotoaparátům. 8000 K Stín Podobně jako citlivost ho lze nastavit snímek od snímku, namísto výměny 7000 K Zatažený den filmu. Vyvážení bílé je důležité pro to, aby barvy vypadaly přirozeně a aby 6000 K Přímé sluneční světlo, věci, které mají být bílé, skutečně bílé blesk fotoaparátu byly. Každý světelný zdroj má svou 5000 K barvu. Proto je potřeba nastavit snímač fotoaparátu na snímání v tomto 4000 K Západy s východy slunce světle. Barva světla je charakterizová3000 K Žárovka na teplotou v Kelvinech, při které absolutně černé těleso vyzařuje právě 2000 K Svíčka tento typ světla. Při fotografování máme pět možností nastavení vyvá- Škála teploty barev s jejich barvou a obvyklým zdrojem světla této teploty. žení bílé.

Rady a tipy

Vyvážení bílé

Automaticky

V tomto režimu nastaví fotoaparát teplotu světla plně automaticky. Pro běžné snímky to postačuje. Nastavení ale kolísá na každém snímku a produkuje často rozdílné barvy. Automatické nastavení se snadno nechá zmást výraznými barvami na snímku.

Přednastavené zdroje světla

Většina fotoaparátů má ve své nabídce přednastavené nejobvyklejší zdroje světla, viz tabulka. Tím nastavíme průměrnou teplotu světla, ve kterém fotografujeme. Díky tomu budou mít všechny snímky z jednoho místa stejnou barevnost. Musíme si dát pozor na předměty, od kterých se světlo odráží. Například v pokoji vymalovaném žlutou barvou osvětleném žárovkou nám nastavení na žárovkové světlo nepomůže, protože světlo mění barvu odrazem od stěn, dostaneme tak fotografie, které budou celé žluté. Ikonek a názvů těchto nastavení se při jejich použití nemusíme držet příliš striktně, protože se dají použít i pro jiné zdroje světla se stejnou teplotou. Pokud se v teplotách světla ještě příliš neorientuje, je dobré nejdříve vyzkoušet různá nastavení a vybrat to nejlepší.

23


Rady a tipy Dvě fotografie vyfotografované téměř ve stejnou dobu a za stejných světelných podmínek, ovšem každá s jiným nastavením vyvážení bílé. Autoři: Voltěch a Milana Soukupovi

24


Pokud známe teplotu zdroje světla, například pokud je napsaná v manuálu ateliérového osvětlení, nastavíme její přesnou hodnotu ve fotoaparátu a tím získáme tu správnou bílou. Ovšem musíme si opět dát pozor na dominantní barvy a barvy ploch, od kterých se světlo ze zdroje odráží.

Vyvážení na střední šedou Fotoaparát lze také nastavit tak, že mu ukážeme neutrální barvu, podle které se fotoaparát nastaví. K tomu se skvěle hodí tabulka 18% šedé barvy. Toto nastavení je velice přesné a získáme tak velice věrné barvy na fotografii.

Dodatečně v počítači ze souboru RAW

Protože k nastavení bílé dochází až po expozici, dá se snadno nastavit v počítači, máme-li fotografii uloženou v RAWu. Stále je ale dobré si vyvážení bílé nastavit i ve fotoaparátu, protože se toto nastavení ukáže při náhledu fotografie na displeji fotoaparátu.

Rady a tipy

Ručně na konkrétní teplotu světla

Ruční nastavení na střední šedou ve fotoaparátu Olympus E-420.

Nastavení bílé v editoru RAW snímků Camera-

Při fotografování různých scén je dobré Raw CS5. přiznat jejich barevný nádech, abychom věrně zachytili jejich atmosféru. Na vyvážení je také potřeba dát pozor při použití barevných filtrů, protože vyvážení bílé by jejich efekt potlačilo.

25


Rady a tipy Na sněhu je nastavení bílé problematické, proto je lepší nechat nastavení na automatice, případně upravit na počítači z RAW souboru. Ohnisko 25 mm, čas 1/2000 s, f/5.0, ISO 100.

Ve světle svíček, ohně nebo západu slunce je přesné vyvážení bílé nežádoucí a jejich barevný nádech jim dává atmosféru a přirozenost. Ohnisko 42 mm, Čas 1/100 s , f/5.6, ISO 800.

26


Kompozice fotografie je rozmístění lidí, předmětů nebo krajiny na fotografii. Při fotografování se kompozice řídí několika základními pravidly. Tato pravidla vychází z toho, jak lidé vnímají fotografie a my jich můžeme využít k tomu, aby fotografie působila přirozeně a líbila se. Základem je jednoznačně pravidlo zlatého řezu. Zlatým řezem se zabývali již staří renesanční malíři. Zlatý řez nám říká, že objekty nejpřirozeněji působí pokud jsou umístěny v průsečících pomyslných třetin fotografie tak, jak je vidět na fotografii. Toto jsou také místa, na která se na fotografii nejdříve soustředíme. Podle tohoto pravidla bychom se měli vyvarovat středové kompozice obrazu. Pokud umístíme fotografovaný subjekt do středu vznikne nám v okolí subjektu příliš místa, které působí nepřirozeně. Neznamená to, že je středová kompozice úplně zakázaná. Využijeme ji pokud chceme zdůraznit souměrnost fotografovaného subjektu. Při komponování objektů do zlatého řezu se může objevit problém s ostřením, o tom více v kapitole ostření.

Rady a tipy

Kompozice

Rozvržení fotografie na třetiny. Číslo 1 znázorňuje jeden z bodů ve zlatém řezu. Šipky nám ukazují, jak fotografii prohlížíme.

27


Rady a tipy Při fotografování umísťujeme fotografovaný subjekt do zlatého řezu, což je přibližně na třetině fotografie. Vodák na jezu v Kerharticích na Tiché Orlici. Ohnisko 45 mm, čas 1/250 s, f/5.6, ISO 400. Tato fotografie se umístila na 3. místě v soutěži Fotoléto 2009.

28


Rady a tipy

Ze třetin vychází i druhé pravidlo používané hlavně při fotografování krajiny. Pokud na fotografii umístíme horizont na horní třetinu fotografie zdůrazníme tak krajinu. Naopak umístíme-li ho na dolní třetinu, zdůrazníme tak oblohu.

Horizont v horní třetině fotografie zdůrazňuje krajinu, nebo jako v tomto případě rozlehlé jezero. Jezero Loch Ness, Skotsko. Ohnisková vzdálenost 17 mm, čas 1/320 s, f/9.0 , ISO 100.

Horizont v dolní třetině dává důraz na oblohu, mraky a slunce. Hossegor, Francie. Ohnisková vzdálenost 10 mm, čas 1/500 s, f/22.0, ISO 400. Autor: Tereza Soukupová

29


Rady a tipy

Třetí pravidlo říká, že je třeba sledovat kam se fotografované subjekty míří a dát jim k tomu potřebný prostor. U lidí je to tam, kam se dívají nebo ukazují, u aut a jiných pohybujících se věcí je to ve směru pohybu, u vody ve směru, kterých teče. Jednoduše by subjekt neměl mířit ven z fotografie, ale do středu fotografie.

Lyžařka při zatáčení. Její pohyb i pohled směřují ke středu fotografie. Ohnisková vzdálenost 17 mm , čas 1/1000 s, f/4.0, ISO 400

Kompozičními pravidly bychom se měli řídit na většině fotografií a snažit se jimi řídit již při pořizování fotografie. Pokud nám to situace nedovolí, máme možnost upravit kompozici v softwaru na počítači. Softwary na úpravu fotografií umožňují fotografie oříznout nebo srovnat jejich horizont. Pravidla kompozice můžeme i porušit, je-li to náš kreativní zájem, musíme tak ale činit s rozmyslem.

30


Správné zaostření je pro dobré fotografie velice důležité. Při fotografování zaostřujeme vždy na hlavní objekt fotografie, na který chceme, aby se divák soustředil. Fotografujeme-li větší scény, využijeme větší hloubky ostrosti aby byla scéna ostrá v celé ploše. Digitální fotoaparáty dokáží většinou zaostřit na minimální vzdálenost okolo 20 cm. Podle konstrukce objektivu ovšem i na minimálně 1 m nebo u makro objektivů na 1–2 cm. Existují dokonce i objektivy schopné zaostřit na nulovou vzdálenost, tedy na rovinu přední čočky objektivu. K zaostření můžeme využít buď Auto focus Systém fotoaparátu nebo zaostřit manuálně.

Rady a tipy

Ostření

Auto Focus (AF)

Při nastavení funkce auto focus zajistí fotoaparát aby byla fotografie v místě, na které umístíme ostřící body, zaostřená. Auto focus zaostřuje vždy přesně na ostřící body a neví jak chceme aby fotografie vypadala, proto je občas potřeba buď doostřit manuálně nebo po zaostření upravit kompozici. K zajištění ostrosti využívají digitální fotoaparáty aktivní nebo pasivní auto focus a nebo kombinaci těchto dvou systémů.

Aktivní auto focus Tento systém se nazývá aktivní, protože fotoaparát ke zjištění vzdálenosti na jakou má zaostřit využívá vysílaný signál. Funguje tedy na principu sonaru nebo radaru. Fotoaparát vyšle k fotografovanému objektu infračervený signál a podle toho s jakou odezvou se signál vrátí na snímač, vypočítá jeho vzdálenosti. Některé moderní fotoaparáty promítnou na fotografovanou scénu síť a podle její deformace zjišťují vzdálenosti. Tento systém je na zjištění roviny zaostření velice rychlý, rychlost samotného zaostření už závisí na objektivu. Signál se snadno nechá zmást například při fotografování přes sklo nebo plot, proto se k takový fotografiím tento systém nehodí. Také se vzdáleností se systém vytrácí a proto má fotoaparát problém zaostřit na delší vzdálenosti.

Pasivní auto focus Systém pasivního auto focusu žádný signál nevysílá. K zaostření využívá přímo obrazový snímač nebo, jako u DSLR, speciální snímač pro ostření. Procesor snímače zjišťuje ostrost fotografie na základě kontrastu hran. U levnějších digitální fotoaparátů snímá často jen horizontální hrany, proto může být složité zaostřit. Dražší modely fotoaparátů mají několik ostřících bodů, které dokáží ostřit jak na horizontální, tak na vertikální hrany nebo na obojí najednou. Výhodou tohoto systému je, že nemá

31


Rady a tipy

žádné omezení vzdálenosti a funguje i když nasadíme různé předsádky, atp. Nevýhodou je, že je pomalejší než aktivní focus, protože objektiv pohybuje čočkami a hledá ideální zaostření scény. Stává se, že objektiv neodhadne jakým směrem ze změnilo ohnisko. Pokud je příklad zaostřeno na 2 metry a nově má fotoaparát ostřit na 1,7 metru, stává se, že objektiv nejdříve hledá ostrou vzdálenosti od 2 metrů do nekonečna a až teprve poté se vrátí zpátky a hledá v kratších vzdálenostech. Protože hledá kontrast na hranách, má tento systém problém se zaostřením na jednobarevné plochy nebo při špatných světelných podmínkách, protože kontrast na hranách nevidí.

Kombinace Při kombinaci těchto systémů se navzájem opravují a tím se vytrácejí jejich nedostatky. Takže dokážeme zaostřit na velkou vzdálenost a zaostřit lze i při špatném světle.

Manuální

Manuální ostření je funkce dostupná hlavně u lepších modelů fotoaparátů. Při tomto nastavení je ostření plně v našich rukou a zaostřujeme otáčením ostřícího kroužku na objektivu, nebo elektronicky pomocí tlačítek na těle fotoaparátu. Při manuálním ostření je třeba mít trénované oko, abychom viděli, zda je scéna skutečně ostrá.

Ostření a kompozice

Ostřící body se hlavně u levnějších modelů nacházejí ve středu fotografie, proto může být problém zaostřit na subjekt, který se nachází ve zlatém řezu. V takovém případě namíříme fotoaparát tak, abychom měli objekt ve středu fotografie. Zaostříme namáčknutím spouště do poloviny. Následně překomponujeme fotografii tak, aby se subjekt nacházel ve zlatém řezu a domáčkneme spoušť, čímž fotografii vyexponujeme. Je potřeba dát pozor na to abychom při překomponování fotografie neposunuli fotoaparátem tak, že se subjekt dostane z roviny ostrosti.

32


Hloubkou ostrosti označujeme rozdíl vzdáleností od objektivu, ve kterých se fotografované objekty jeví jako ostré. Dá se toho velice efektně využít ve spoustě situací. Malé hloubky ostrosti využijeme při fotografování portrétů ke zdůraznění fotografované osoby. Naopak velkou hloubku ostrosti využijeme při fotografování krajiny a velkých komplexních celků, které chceme mít ostré celé. Hloubku ostrosti ovlivňují tři faktory. Jsou jimi clona, ohnisková vzdálenost a samotná vzdálenost od objektu. Nastavíme-li malé clonové číslo, získáme malou hloubku ostrosti. Naopak velkou clonou získáme snímky, které jsou ostré v celé ploše. Velkým zacloněním prodloužíme potřebný čas expozice, což je důvodem proč často potkáme fotografy se stativem i tam, kde se může zdát, že je světla Malá hloubka ostrosti při nastavené cloně f/4,8 a ohniskové vzdálenosti 35 mm. dostatek.

Rady a tipy

Hloubka ostrosti

Ohnisková vzdálenost ovlivňuje hloubku ostrosti tak, že čím je delší ohnisková vzdálenost, tím je menší hloubka ostrosti. Naopak s krátkými ohniskovými vzdálenostmi získáme fotografie, které jsou ostré až téměř do nekonečna. Při fotografování z velké blízkosti se velmi zmenšuje hloubka ostrosti. V makrofotografii až na několik milimetrů. Proto Velká hloubka ostrosti při nastavené cloně f/22 může být velice obtížné zachytit napří- a ohniskové vzdálenosti 35 mm. klad celého brouka v plné ostrosti. Kompaktní fotoaparáty nebo fotoaparáty na mobilních telefonech mají kvůli své konstrukci velmi velkou hloubku ostrosti. To znamená, že je snazší pořídit ostré fotografie, ale výsledné fotografie jsou často velice ploché. Na hloubku ostrosti je potřeba dát pozor při ostření fotografií, protože často stačí zaostřit jen o kousek vedle a fotografovaný objekt bude rozostřený.

33


Rady a tipy Při fotografování portrétů využijeme malou hloubku ostrosti k zdůraznění fotografovaného subjektu. Susan. Ohnisková vzdálenost 40 mm, čas 1/500 s, f/2, ISO 200.

Při fotografování krajiny využijeme velkou hloubku ostrosti, abychom získali snímek ostrý v celé ploše. Údolí v Rakouských alpách. Ohnisková vzdálenost 17 mm, Čas 1/320 s, f/9.0, ISO 100.

34


V režimu automatiky, označeném Auto, nemáme nad nastavením fotoaparátu téměř žádnou moc. Fotoaparát pomocí vložených algoritmů a měření expozice sám určí všechny parametry expozice. Lepší fotoaparáty to v běžných situacích zvládají celkem obstojně. Automatický režim nikdy nebude vědět, jak zamýšlíte scénu zachytit nebo jaký objekt přesně fotografujete a proto ve specifických situacích často chybuje.

Rady a tipy

Použití automatiky

Mezi automatické režimy patří i takzvaná Nastavení režimu v poloze režimu Auto, na Caprogramová automatika, která nám dává non EOS 400D označeném zeleným trojúhelníkem. možnost dalších nastavení, například vyvážení bílé nebo blesk. Pokud chceme, můžeme nastavit i hodnotu ISO. Parametry expozice, tedy čas, clonu a pokud chceme i ISO, však stále dosazuje fotoaparát automaticky. Aby se vykompenzovali nedostatky automaticky v některých situacích, disponuje většina fotoaparátů přednastavenými scénickými režimy. Tyto režimy najdeme pod označením SCENE nebo pod vlastními speciálními ikonami. Nejčastějšími bývají Portrét, Krajina, Sport, Makro a Noční scéna. V každém z těchto režimů jsou nastaveny další parametry pro lepší zachycení scény v situacích, podle kterých jsou tyto režimy pojmenované, nebo v situacích podobných.

35


Rady a tipy

Použití priority clony V režimu priorita clony, označeného nejčastěji A nebo Av, máme možnost nastavit si sami hodnotu clonového čísla, fotoaparát následně sám určí expoziční čas a ISO, pokud ho nenastavíme sami. Toho využijeme zejména při ovlivňování hloubky ostrosti. Pro malou hloubku ostrosti nastavujeme malá clonová čísla. Toho využijeme například při fotografování portrétů. Pro velkou hloubku ostrosti nastavíme vyšší clonové číslo. Fotografie budou následně ostré v celé ploše, čehož využijeme například při fotografování krajiny nebo architektury. Je třeba kontrolovat, jaké časy fotoaparát volí, protože při delších časech by mohly být fotografie rozmazané. Nastavení režimu v poloze režimu priority clony.

Použití priority času V režimu priority času, označeném s,T nebo Tv, nastavujeme čas a fotoaparát sám dopočítává clonové číslo a ISO, pokud ho nenastavíme manuálně. Režim priority času využijeme v situacích, kdy si potřebujeme udržet krátké časy. Například při fotografování sportu nebo za horších světelných podmínek. Jedna z pouček o expozičním čase nám říká, že dokážeme udržet fotoaparát v klidu na  zlomek sekundy ohniskovou vzdáleností. Tedy fotografujeme-li s 50 mm ohniskovou vzdáleností, měli bychom udržet expoziční časy 1/50 s a kratší. Jestli nám tedy automatický režim nastavuje delší časy, určíme v režimu priority času čas, který jsme ještě schopni udržet a ex- Nastavení režimu v poloze režimu priority času.

36


Manuální režim Manuální režim, značený písmenem M, nám dává moc nad téměř všemi nastaveními expozice. Pro použití tohoto režimu je potřeba vědět něco o expozici a mít odhad na expoziční hodnoty. Můžeme ho také použít v případě, že se nám výpočty automatických režimů nezdají a chceme sami tyto hodnoty upravit. To ovšem lze snadno kompenzovat přidáním či ubráním expozičního čísla. Manuálního režimu můžeme kreativně využít k naplnění našeho záměru s fotografií. Neustálým experimentováním a zkoušením dosáhneme s  tímto režimem mistrovství, ale častěji budeme stále používat spíše automatic- Nastavení režimu v poloze Manuálního režimu. ké nebo poloautomatické režimy.

Rady a tipy

pozici kompenzujeme pomocí clonového čísla a citlivosti ISO. Někdy může být rozmazání pohybu naším záměrem a v takovém případě nastavujeme čas delší.

37


Rady a tipy

Fotografování krajiny Fotografování krajiny je jednou ze základních fotografických disciplín. Jelikož nám krajina nikam neuteče, máme často dost času si rozmyslet, jak bude výsledná fotografie vypadat a co bude zachycovat. Využijme tedy tento čas a dobře si rozmysleme, co chceme, aby bylo na fotografii výrazné a jak má vyznít. Samotná krajina je stále stejná, ovšem podmínky a to, jak bude vypadat na fotografii, se mění neustále. V každém ročním období, za různého počasí a dokonce i v různé denní doby, bude krajina vypadat trochu jinak a máme tak spoustu možností, jak ji zachytit.

Základní principy

Než začneme fotografovat krajinu, nastavíme si ve fotoaparátu vysoké rozlišení obrazu. V celé fotografii bude totiž sousta detailů, které je dobré zachovat. Nikdy také nevíme, jak budeme s fotografií dále pracovat a pokud se nám bude líbit třeba jen malá část obrazu, budeme při ořezávání potřebovat, aby se zachovalo dostatečné rozlišení. Hloubka ostrosti také velice ovlivňuje vyznění krajiny. Chceme-li zachytit pohled na rozlehlou krajinu, například hřeben hor, snažíme se mít hloubku ostrosti co největší, aby byl ostrý celý záběr. Fotografujeme-li například jen strom na vrcholku kopce nebo zajímavé uskupení kamenů, použijeme menší hloubku ostrosti, aby námi vybraný objekt vynikl.

Horizont umísťujeme na třetiny fotografie podle toho zda chceme dát důraz na nebe nebo na krajinu. Ještědský hřebe z vrcholu Ještědu. Ohnisková vzdálenost 39 mm, f/10, čas 1/320 s, ISO 100.

38


Fotografiím se snažíme dodat třetí rozměr, protože ploché fotografii krajiny nejsou příliš zajímavé. Můžeme využít detailu v popředí, který dodá fotografii měřítko a podpoří tak vzdálenosti, nebo použijeme perspektivu. Například cesta nebo řeka se bude na fotografii s přibývající vzdáleností zužovat. Ideální je tyto prvky kombinovat.

Rady a tipy

Při fotografování krajiny je dobré držet se kompozičních pravidel. Zejména pravidla pro umístění horizontu do třetiny fotografie. Má-li být dán větší důraz na krajinu, tedy kopce, lesy nebo louky, umístíme horizont do horní třetiny. Naopak dáváme-li větší důraz na zajímavou oblohu, umístíme horizont na spodní třetinu fotografie.

Linie ohrady dodává fotografii hloubku. Pochmurné podzimní počasí má navíc zajímavou atmosféru. Pastvina poblíž Maxova v Jizerských horách. Autor: Tereza Soukupová. Ohnisková vzdálenost 10 mm, f/11, čas 1/50 s, ISO 400.

Kdy fotografovat krajinu

V každé době vypadá krajina na fotografii trochu nijak. Pokud jsme na cestách, mnoho s tímto nenaděláme a nemůžeme využít těchto změn v náš prospěch. Musíme fotografovat v takových podmínkách, jaké jsou i když nás bude mrzet, že by náš snímek určitě vypadal lépe při západu slunce nebo dokonce na jaře.

Denní doba Fotografie krajiny vypadají nelépe pořízené ráno nebo večer. V těchto denních dobách je světlo příjemně teplé a stíny jsou jemné. Naopak při fotografování v pravé

39


Rady a tipy

poledne je světla mnoho a stíny jsou často velice intenzivní. Fotografie krajiny při východu slunce vypadají opravdu pěkně, proto neváhejte si kvůli dobré fotografii přivstat.

Počasí Každý fotograf krajiny má radost, když se na obloze objeví bílé nadýchané oblaky. S modrou oblohou v pozadí a s paprsky slunce procházejícím mezi nimi vytvářejí velice zajímavé efekty světel a stínů. Fotografovat krajinu lze samozřejmě i za sychravého počasí, kdy je obloha šedá, či dokonce prší. V takovém případě se zaměříme spíše na detaily v krajině a fotografie následně můžeme převést do černobílého režimu, ve  terém vynikne atmosféra. Při takovýchto podmínkách můžeme vyrazit do lesa, kde kombinace mlhy, stínů a světel vytvoří velmi zajímavé scény. Za deště si musíme dát pozor na svůj fotoaparát, kterému vlhkost nedělá moc dobře. Chvíli to vydrží i nevodotěsné fotoaparáty, bezprostředně po fotografování fotoaparát otřeme a uložíme zpět do sucha brašny.

Roční období Krajina vypadá v každém ročním období jinak. Na jaře kypí krajina odstíny zelené barvy, barvami kvetoucích stromů a květin. Snažíme se zachytit tyto barvy a spojit je v zajímavé celky. Různě zelené louky a lesy jsou zajímavé téma pro vaše fotografie. V létě fotografujeme prosluněnou krajinu se sytými barvami. Musíme si dát pozor, aby se na fotografii neobjevilo příliš mnoho těchto výrazných barevných motivu, což by vytvořilo na fotografii zmatek. Na podzim se zbarvuje listí stromů a krajina dostává odstíny žluté a červené. Na začátku podzimu můžeme pořídit zajímavé fotografie stromů, kterým se listí začalo obarvovat dříve. V zimě je hlavním motivem fotografií rozhodně sníh. Svítí-li sluníčko, sníh na stromech se leskne a scény vypadají často až pohád- Podzim ladí krajinu do žlutých a červených bakově. V zimě si musíme dát pozor na na- rev. Brada, Český ráj. Ohnisková vzdálenost stavení expozice, jinak by snímky vyšly- 42 mm, f/8, čas 1/800 s, ISO 200 nepěkně zešedlé.

40


Kompaktní fotoaparáty zvládnou fotografie krajiny také, ale jestli chceme, aby naše fotografie byly opravdu kvalitní, využijeme lépe digitální zrcadlovku s příslušenstvím. Na kompaktním fotoaparátu nastavíme režim krajiny a můžeme fotografovat, případně doladíme některá nastavení. S digitální zrcadlovkou se dá krajina fotografovat všemi druhy objektivů od širokoúhlých po teleobjektivy. Na fotografování velkých krajinných celků a blízkých motivů použijeme širokoúhlé objektivy. Teleobjektivy použijeme, když chceme pořídit snímek nějakého vzdálenějšího objektu. Při fotografování širokoúhlým objektivem se mohou hory zdát plošší a to zejména při fotografování z nadhledu. Na fotografování horských masivů tedy použijeme raději teleobjektiv s ohniskovou vzdáleností okolo 100 mm.

Rady a tipy

Čím krajinu fotografovat

Aby naše krajinky měly přirozenější barvy, využijeme při fotografování různých filtrů. Nejčastěji to bude polarizační filtr nebo šedý přechodový filtr. Při použití těchto filtrů budeme mít modřejší oblohu a lépe probarvenou scénu.

Krajina to nejsou jen hřebeny hor a louky. Les je také součástí krajiny. Les na Ještědském hřebenu. Ohnisková vzdálenost 17 mm, f/8, čas 1/320 s, ISO 100.

41


Rady a tipy

Protože budeme často chtít fotografovat s velkou hloubkou ostrosti, tedy s co největšími clonovými čísly, budeme potřebovat stativ. S vyšší clonou se totiž značně prodlouží potřebný expoziční čas. V případě že nemáme stativ po ruce, můžeme fotoaparát položit například na pařez nebo kámen. V takovém případě nám skvěle poslouží pytlíček s rýží. Na tento pytlíček položíme fotoaparát a rýži přeskupíme tak, aby fotoaparát měl co nejlepší stabilitu a zabíral co má.

Panorama

Fotografie krajiny vypadají velice efektně spojené do panoramatických celků. Panoramatické fotografie vytváříme spojením překrývajících se fotografií krajiny v editoru na počítači. Panoramata fotografujeme nejlépe ze stativu a používáme stejnou ohniskovou vzdálenost a nastavení expozice pro všechny fotografie, ze kterých budeme panorama vytvářet. Fotografujeme tak, aby se snímky překrývaly a bylo tak možné je spojit. Některé fotoaparáty mají speciální scénický režim pro fotografování panoramat. Tento režim uchová veškerá nastavení pro všechny snímky v sérii podle prvního. Navíc, fotografujeme-li přes displej fotoaparátu, se zobrazí zóny, do kterých lze snadno umístit překrývající se částí snímků.

Krajinu můžeme fotografovat i na několik snímků a panorama následně spojit v softwaru na počítači. Panorama z hradu Stirling ve Skotsku. Ohnisková vzdálenost 17  mm, f/7.1, čas 1/320 s, ISO 100

42


Rady a tipy Voda vytváří v krajině velice zajímavé scenérie. Národní park Hohe Tauern, Rakousko. Ohnisková vzdálenost 31 mm, f/4.5, čas 1/640 s, ISO 100.

43


Rady a tipy

Fotografování zvířat Fotografování zvířat, obzvláště těch divokých, není nic jednoduchého. Zvířata jsou často daleko, jsou plachá, při čekání na ně je potřeba nutná dávka trpělivosti a hlavně nikdy nedělají to, co po nich chceme.

Divoká zvířata

Při fotografování divokých zvířat v jejich domácím prostředí použijeme teleobjektiv s ohniskem okolo 200 a více milimetrů, protože dostat se ke zvířatům blíže není jednoduché. Chceme-li fotografovat nějaké konkrétní zvíře, je dobré o něm něco vědět, například kde a kdy se nejčastěji zdržuje. Takové informace můžeme získat od odborníků v lokalitě, kde chceme fotografovat. Ať už je to správce národního parku nebo hajný. K nebezpečným šelmám se nikdy nepřibližujte příliš blízko, mohlo by to být nebezpečné. Jelikož budeme fotografovat s poměrně těžkým objektivem, je dobré mít fotoaparát podepřen. K tomu lze využít například posed, ze kterého fotografujeme, nebo monopod. Při fotografování z auta, kterým pojedete třeba na safari, je potřeba dát si pozor, abychom se neopírali o stěnu vozu, která bude vibrovat od motoru, protože tyto vibrace by se mohly promítnout i do naší fotografie.

Ostré oči jsou při fotografování zvířat velice důležité. Autor: Vojtěch Soukup

44


Domácí zvířata

Fotografování našich domácích mazlíčků je mnohem jednodušší. Protože se k zvířatům dostaneme blízko, stačí použít širokoúhlé nebo normální objektivy. Objektiv kompaktního fotoaparátu bude mít také dostatečné přiblížení. Fotografujeme zvířata při jejich obvyklých činnostech, například při hraní si s hračkou, běhání po zahradě nebo mazlení se s majitelem. Platí stejné pravidlo, že fotografované zvíře by mělo mít zaostřené oči, pokud to teda situace při hře dovolí. Pozor na fotografování s bleskem, protože se velice často objeví efekt červených očí a zvířata poté vypadají až děsivě.

Rady a tipy

Velice důležité je, podobně jako u portrétní fotografie, aby mělo fotografované zvíře zaostřené oči. Snažíme se fotografovat s krátkými časy okolo 1/500 s, protože pohybující se zvířata by mohla být rozmazaná. Nastavíme tedy buď čas na pevnou hodnotu, nebo nastavíme clonu a ISO tak, aby fotoaparát používal časy okolo 1/500 s. Při fotografování s kompaktním fotoaparátem používáme režim sport nebo speciální režim na fotografování zvířat.

Fotografovat zvířata můžeme i portrétním způsobem. Náš pes Alex. Ohnisková vzdálenost 23 mm, f/4, čas 1/125 s, ISO 200.

45


Rady a tipy

Fotografování portrétů Hlavním motivem portrétů je většinou člověk, který by měl být nejvýraznějším motivem na fotografii. To neznamená, že musí být dominantní a zabírat celou fotografie, ale že by neměl být na fotografii rušen jinými výraznými prvky. Tomu velmi pomůže malá hloubka ostrosti, která změkčí pozadí za portrétovanou osobou, která pak výrazněji vystupuje z fotografie.

Čím fotografovat

Portréty nejčastěji fotografujeme objektivy s ohniskovou vzdáleností 50–135 mm. Tyto ohniskové vzdálenosti mají nejpříjemnější perspektivu a umožňují nám, být ve správné vzdálenosti, tedy ani moc blízko modelu a ani příliš daleko. Snažíme se používat objektivy s velkou světelností, která nám umožní vytvořit malou hloubku ostrosti a tak vytvořit jemné rozostřené pozadí. Fotografujeme-li kompaktními fotoaparáty, nejlépe nám poslouží režim Portrét. Fotoaparát v tomto režimu nastavuje nižší clonové číslo a kratší čas, což nám opět pomůže se zdůrazněním fotografovaného modelu. Snažíme se nefotografovat s vestavěným bleskem, který vytváří ploché fotografie. K přisvětlení fotografie či prosvětlení stínů používáme spíše externí blesk. Hlavu blesku natočíme tak, aby mířila ke stropu, a vysuneme odraznou destičku, od které se odrazí jemné světlo směrem k modelu. Při fotografování nám dobře poslouží i odrazná deska, od které odrážíme světlo na model a prosvětlujeme tak stíny v obličeji. Pokud nemáme profesionální odraznou desku, můžeme použít bílou polystyrenovou desku. K osvětlení profesionálních portrétů se používají speciální záblesková zařízení, se kterými se můžeme setkat v ateliérech.

Ostření a stanoviště

Při ostření se vždy snažíme, aby měl fotografovaný model na fotografii zaostřené oči. Oči totiž na fotografii přitahují pozornost. Používáme-li velmi malou hloubku ostrosti, musíme být obzvlášť obezřetní, aby byly oči správně zaostřeny. S lehce rozostřenou bradou či nosem se oko diváka vyrovná. Abychom zaostřili přesně, nastavíme si na fotoaparátu ostřící body do míst, která jsou nejblíže místu, kde budou na fotografii oči. Zaostříme těmito body přímo na oči modelu a následně jemně doladíme kompozici. Musíme si dát pozor, abychom nepohnuli fotoaparátem příliš, protože pak by se oči mohly posunout mimo rovinu ostření. Naše stanoviště vybíráme tak, abychom fotografovali z úrovně očí modelu. Fotografie pořízené z podhledu nepěkně odhalují například nosní dírky. Naopak fotografo-

46


vání z nadhledu vytváří nepřirozenou perspektivu a deformaci hlavy. Přesné stanoviště volíme tak, aby portrétovaný model vypadal na fotografii co nejlépe.

Kompoziční pravidla samozřejmě platí i v portrétní fotografii. Oči či celý model umisťujeme do zlatého řezu, tedy přibližně na třetiny fotografie. Fotografovanému modelu dáváme dostatek prostoru. Pokud se model nedívá do objektivu, ale někam do dálky, dáváme mu k tomuto pohledu prostor. Dívá-li se tedy například doprava, umístíme model na fotografii do levé třetiny, aby tak vznikl na pravé straně prostor.

Rady a tipy

Kompozice

Na tomto portrétu není sice vidět do očí, netradiční brýle ale přitáhnou pozornost stejně dobře. Fotoaparát v ruce nám říká, že jde nejspíše o fotografku. Spontánní úsměv fotografii velice oživuje. Autor: Tereza Soukupová. Ohnisková vzdálenost 100 mm, f/6.3, čas 1/160 s, ISO 400.

Vyznění

Při fotografování osobních portrétů se snažíme, aby portrét prozrazoval něco o fotografované osobě. Můžeme fotografovat například v přirozeném prostředí, použít rekvizity a celou fotografii stylizovat podle zájmů osoby. Fotografování portrétních momentek by mělo co nejlépe zachycovat atmosféru a fotografovaný model by neměl být fotoaparátem vyrušován.

47


Barvy

Rady a tipy

Barvy fotografované scény by měly být přirozené, je tedy potřeba dát si pozor na vyvážení bílé. Pleť by neměla mít barevný nádech. Sladěné barvy na fotografii jsou velice příjemné pro oko a usměrňují naši pozornost na obličej portrétovaného.

Sladěné barvy na portrétní fotografii usměrňují pozornost na obličej portrétovaného. Autor: Tereza Soukupová. Ohnisková vzdálenost 100 mm, f/2.8, čas 1/125 s, ISO 100.

48


Fotografované sporty se dají rozdělit na několik skupin: na halové a venkovní, kolektivní a individuální a tak dále. Každý sport je potřeba fotografovat trochu jinak. Pro fotografování všech těchto sportů platí několik základních pouček, které bychom měli dodržovat.

Rady a tipy

Fotografování sportovních akcí Příprava

Něž vyrazíme fotografovat sportovní událost, měli bychom si zjistit základní informace o sportu, na který se chystáme. Znalost alespoň základních pravidel nám pomůže předpovídat co se bude v následující moment na hřišti či sportovišti dít. Což je velmi důležité pro zachycení klíčových momentů. Také je důležité zjistit zda nebo za jakých podmínek je fotografování na akci povoleno. Na některých, zvláště lokálních akcích, nebudete mít s fotografováním problém. Na akcích většího formátu může být vstup s fotoaparátem podmíněn průkazem či povolením.

Snažíme se zachytit akční a dynamické fotografie. Sjezd na čemkoliv, Peklák, Česká Třebová. Ohnisková vzdálenost 50 mm, f/5, čas 1/200 s, ISO 100.

49


Rady a tipy

Chcete-li pořizovat kvalitní fotografie budeme jistě potřebovat digitální zrcadlovku. S kompaktním fotoaparáte se dají také zachytit zajímavé záběry, ale na fotografování velkých sportovních událostí se moc nehodí. Ke své digitální zrcadlovce je dobré přibalit několik objektivů, abychom mohli v průběhu měnit styl fotografii, tím docílíme různých snímků. Využijeme zoomový teleobjektiv například 70–200 mm, ale i krátké širokoúhlé objektivy a normální 50 mm objektiv například na případné detaily hráčů po zápase. Je dobré přibalit velkou paměťovou kartu nebo hned několik, protože fotografií bude mnoho. Na sportovišti se snažíme nalézt pozici s co nejlepším výhledem a zároveň co nejblíže sportovcům. Zde je potřeba dbát pokynů pořadatelů, abychom neohrozili jak sportovce tak i sebe. Nevíme-li kam se přesně postavit, vyplatí se sledovat, kde stojí ostatní fotografové.

Výraz sportovce je na fotografii také velmi důležitý. Lanový park, Peklák, Česká Třebová. Autor: Milana Soukupová.

Reportáž

Fotografie sportovních událostí budou většinou reportážního typu. Snažíme se tedy zachytit hlavně klíčové okamžiky celé akce. Na fotografiích se snažíme neprovádět žádné zásadní úpravy, abychom zachovali autenticitu reportáže. Kromě sportovců bychom měli zachytit i celkovou atmosféru sportovní akce, diváky, rozhodčí a zákulisí. Fotografie by neměly být všechny stejné, proto střídáme celky, polocelky a detaily

50


Nastavení fotoaparátu

K zachycení ostré scény stále se pohybujících sportovců je důležité používat krátké expoziční časy. Na kompaktním fotoaparátu nastavíme režim Sport, který je na fotografování takovýchto aktivit přímo určen. S digitální zrcadlovkou fotografujeme v režimu priority času, kde používáme krátké expoziční časy. Citlivost ISO nastavujeme podle světla, většinou na hodnoty 400 a výše. Nastavení citlivosti je nutné k udržení dobré expozice i při takto krátkých časech.

Rady a tipy

scény. Nejdůležitější je být pohotový. Fotografie by neměly postrádat dynamiku a akčnost.

Panning

Velice efektní a profesionální technikou zachycení pohybu je takzvaný panning. S použitím delšího expozič- Snažíme se zachytit vypjaté okamžiky. Ohnisková ního času sledujeme objektivem vzdálenost 17 mm, f/4, čas 1/800 s, ISO 100. sportovce a pozadí za ním se rozmaže, ale sportovec zůstane ostrý. Tuto techniku využijeme zejména při fotografování rychle se pohybujících sportovců, například při cyklistice nebo motosportu. Postup je poměrně jednoduchý. Zaostříme na sportovce, zmáčkneme spoušť a plynulým pohybem sledujeme objektivem sportovce dokud máme otevřenou závěrku. Problém je v tom, že u digitálních zrcadlovek při exponování v hledáčku nic nevidíme, proto musíme sportovce sledovat periferně druhým okem. Nenechte se při prvních pokusech odradit nezdary. Tuto techniku je třeba trénovat. K udržení linie pohybu nám pomůže monopod.

51


Rady a tipy

Fotografování západu slunce Západy slunce fotografuje na dovolené u moře snad každý. Západ slunce je však krásný všude. Barvy, které sluneční světlo při průchodu atmosférou vytváří, jsou uchvacující. Vyfotografovat dobře tuto hru barev, světel a stínů není snadné, proto zde najdeme několik užitečných tipů, jak západ slunce fotografovat.

Místo a čas

Na vyfotografování západu slunce není mnoho času. Doba, při které se dá západ slunce fotografovat, trvá okolo 5 až 10 minut. Protože nastavení fotoaparátu a připravení stativu může zabrat právě tuto dobu, je dobré si vše připravit s předstihem. Nejlepší místa na fotografování západu slunce bývají v úrovni horizontu nebo za ním. Z tohoto hlediska je například pláž situovaná na západ naprosto ideálním místem. Také je důležité vybrat s rozmyslem horizont, za který bude slunce zapadat. To může být poněkud komplikované, protože slunce zapadá každý den trochu jinam. Navíc krajina vypadá při západu slunce jinak než ve dne. Pokud se chystáme fotografovat slunce z nějakého odlehlé místa, je dobré vzít si sebou baterku, protože po západu slunce bývá, hlavně s blížícím se letním slunovratem, rychle tma.

Vybavení

Nebudeme potřebovat žádné speciální vybavení. Západy se dají fotografovat jak zrcadlovkami, tak i kompakty. Objektiv můžeme použít téměř kterýkoliv. Hodí se mít s sebou stativ. Fotografování ze stativu nám umožní nastavit nižší ISO a používat větší zaclonění a delší expoziční časy. Můžeme využít i různých filtrů. Užitečný je šedý přechodový filtr, který jemně ztmaví fotografovanou oblohu. Polarizační filtr je při fotografování západu slunce nepoužitelný, protože fotografováním proti slunci ztrácí svůj efekt.

Nastavení fotoaparátu

Na kompaktním fotoaparátu nastavíme režim Západ/Východ slunce. Při fotografování s digitální zrcadlovkou nebo fotoaparátem, který je podporuje, využijeme prioritní a manuální režimy. Expozici změříme v automatickém režimu zamířením na jasnou

52


Rady a tipy Západ slunce nad třemi ostrovy. Malta, Comino a Gozo. Ohnisková vzdálenost 45 mm, f/11, čas 1/3200 s, ISO 100.

oblohu okolo slunečního kotouče. Hodnoty naměřené automatikou použijeme při nastavování manuálního nebo prioritního režimu. Tyto hodnoty lze následně přizpůsobovat podmínkám, za kterých další snímky pořizujeme. Pro vyvážení bílé neexistuje předepsané nastavení. Fotografii budeme jistě chtít přiznat její barevný nádech, proto musíme vyzkoušet různá nastavení a barevné výsledky kontrolovat na displeji. Druhou možností je fotografování do RAW a vyvážení bílé v editoru na počítači.

Kompozice

Západ slunce můžeme fotografovat jak na šířku, tak na výšku. Orientace na šířku dodá fotografii rozhled. Fotografie na výšku dodává hloubku a perspektivu. Můžeme samozřejmě tyto orientace kombinovat a nejlepší fotografie vybrat později. Do popředí fotografie můžeme umístit zajímavé předměty, stromy nebo lidi. Fotografováním v protisvětle snadno vytvoříme jejich siluety. Expozici měříme na světlejší pozadí. Objekty v popředí budou na fotografii tmavé.

53


Rady a tipy

Pokud naopak chceme, aby byly objekty v popředí světlé a zřetelné, použijeme blesk. Nastavíme blesk na režim Synchronizace (Slow). V tomto režimu blesk osvítí scénu na začátku nebo na konci expozice. Nastavení expozice není bleskem ovlivněno, proto bude pozadí exponováno stejně, jako bez použití blesku.

Z lidí a předmětů v protisvětle zapadajícího slunce zůstanou jen siluety. Ohnisková vzdálenost 53 mm, f/2.8, čas 1/1000 s, ISO 50. Autor: Jiří Pešek

54


Noční scenérie měst, osvětlené domy nebo jinak temná zákoutí osvětlená jen pouliční lampu na fotografiích vypadají často úchvatně. Zachytit takovou scénu však není úplně jednoduché.

Problémy

Při fotografování nočních scén často pořídíme neostré a rozmazané fotografie nebo fotografie, na kterých bude viditelný nepříjemný šum. Protože máme v noci k dispozici jen málo světla, jsme nuceni používat k expozicím dlouhé expoziční časy. Při těchto dlouhých časech již není jednoduché udržet fotoaparát po celou dobu expozice v absolutním klidu, fotografie budou proto rozmazané a neostré. Tyto dlouhé expoziční časy se snažíme zkrátit zvýšením citlivosti snímače, zvýšením citlivosti se ale na fotografiích začne objevovat nežádoucí šum. Šum se může objevit také vlivem velmi dlouhých expozičních časů. S takovým šumem, tzv. dark current noise, se nedá nijak vypořádat. Dalším problémem může být, že automatický expozimetr našeho fotoaparátu v noci selže. Stejně jako automatické ostření může mít v prostředí bez kontrastů problém.

Rady a tipy

Fotografování v noci

Řešení

Abychom se vyvarovali rozmazaných snímků, použijeme stativ. Fotoaparát můžeme také položit na nějakou pevnou podložku nebo na pytlík naplněný rýží. I malé zachvění způsobené stisknutím spouště může mít za následek neostré fotografie. Proto při fotografování v noci používáme dálkové spouště nebo časovanou samospoušť. Při fotografování ze stativu nás delší časy nemusí příliš trápit, proto nastavujeme citlivost ISO na co nejnižší hodnotu. Ideálně nastavujeme ISO 100, kdy se šumu objeví minimum. Pro určení správné expozice můžeme použít speciální režimy pro noční fotografii. Pokud máme možnost na našem fotoaparátu zvolit manuální režim nebo režim priority času, zvolíme ten. Expoziční čas volíme delší. V úplné tmě můžeme použít i několika minutové expozice. Některé fotoaparáty nabízejí takzvaný čas BUBL. To znamená, že závěrka je otevřená tak dlouho, jak dlouho je stisknutá spoušť. Můžeme tak pořizovat snímky s časy dlouhými, jak budeme chtít. Se clonovým číslem se dá také zajímavě experimentovat. Kromě hloubky ostrosti ovlivňuje clonové číslo i zobrazení bodových zdrojů světla. Nastavíme-li nízké clonové číslo, světla mimo roviny ostrosti se budou zobrazovat jako světelné kruhy, tomuto rozostření se říká japonským slovem bokeh. Naopak když nastavíme vysoké clono-

55


Rady a tipy

vé číslo, kolem bodových zdrojů světla se vytvoří hvězdy. Čím vyšší clonové číslo nastavíme, tím výraznější hvězdy budou. Počet cípů těchto hvězd je ovlivněn počtem lamel clony. Vyvážení bílé nastavujeme nejčastěji na žárovkové světlo. V případě fotografování do RAWu se nemusíme nastavením bílé při fotografování zabývat. Pro ostření fotografií použijeme automatické ostření v případě, že je na scéně dostatek kontrastních hran na které může automatika zaostřit. Pokud se nám automatikou zaostřit nedaří, zaostříme manuálně. Případně zvětšíme hloubku ostrosti, čímž chyby v ostření vykompenzujeme. Fotografie kontrolujeme na displeji fotoaparátu a zkoušíme různá nastavení expozice. Abychom odhalili případnou neostrost fotografie, můžeme ji na displeji fotoaparátu přiblížit. Výsledný výběr a případné úpravy expozice provedeme doma na počítači.

Co a kdy fotografovat

Fotografovat můžeme například osvětlené památky, domy, scenérie města nebo jen zátiší v parku s lampou. To je jen na nás. Platí, že pokud je na fotografii nějaký zdroj světla, například pouliční lampy, každý bezpečně pozná, že se jedná o noční fotografii. V opačném případě dokážeme s dostatkem světla vyfotografovat snímky velice podobné těm denním.

Slunce je již za obzorem, ale na obloze je stále dostatek světla. Světla ve městě již svítí. Město Mgarr na ostrově Gozo, 20:30. Ohnisková vzdálenost 45 mm, f/5,6, čas 1/4 s, ISO 100.

56


Hvězdy

Hvězdy jsou na fotografováním běžným fotoaparátem poměrně obtížným objektem. Můžeme s naším fotoaparátem vyrazit na místa, kde je co nejméně světelného znečištění a fotografovat hvězdy co nejsvětlejším objektivem. Hvězdy můžeme také fotografovat s delšími časy. Pohyb hvězd po obloze vytvoří z hvězd na fotografii čáry jejich trajektorie po obloze. Takové snímky vypadají velice působivě.

Rady a tipy

Naše snímky můžeme pořizovat hned po západu slunce, kdy je obloha ještě modrá a světla je pořád ještě dostatek. Fotografovat můžeme samozřejmě i za téměř úplné tmy pouze za svitu měsíce či hvězd.

Light Painting

Light Painting, česky malování světlem, je velice zajímavá umělecká technika. V podstatě že jde o to, že ve fotografované scéně při dlouhém expozičním čase vytvářímepomocí světla v naší ruce různé obrazce. Můžeme vytvářet různé křivky, psát nebo malovat jednoduché obrázky. Lze také použít různé barvy světel.

Při lightpaintingu malujeme světlem do prostoru různé obrazce. Clona f/18, čas 6 s, ISO 100.

57


Rady a tipy

Makrofotografie Makrofotografie se zabývá fotografováním malých předmětů a detailů, které zachycujeme tak, jak je lidským okem vidíme jen těžko Makrofotografie otevírá svět jemných struktur a nevídaných detailů. Na makrofotografiích se nejčastěji objevují květiny, hmyz nebo kapky rosy. Fotografovat však můžeme téměř cokoliv co nám přijde z blízka zajímavé.

Vybavení

Na makrofotografie nám bude stačit běžný fotoaparát s režimem Makro nebo Supermakro. Již s takovým vybavením se dají pořídit velmi pěkné snímky. Jsme-li majiteli digitální zrcadlovky, využijeme speciálních makro objektivů. Použít můžeme také mezikroužky, makrokonvertory nebo předsádky, s jejichž pomocí můžeme fotografovat makro fotografie i s běžným objektivem. Tyto objektivy či nastavení nám umožní zaostřovat na velmi malou vzdálenost, což je při makrofotografii velice důležité. Protože budeme fotografovat z velmi malé vzdálenosti a budeme potřebovat pracovat s hloubkou ostrosti, expoziční čas bude vycházet delší než jsme schopni spoleh-

Makrofotografie se zabývá fotografováním velmi detailních fotografií z malé vzdálenosti. Autor: Tereza Soukupová. Ohnisková vzdálenost 100 mm, f/8, čas 1/200 s, ISO 200.

58


V makrofotografii je velice důležité správné nasvícení scény. Vestavěný blesk je pro takové přisvětlení prakticky nepoužitelný. Blesk totiž často nelze nastavit na tak malou intenzitu, aby fotografie předmětu nebyly přesvětlené. Navíc bude blesku velice často stínit tělo objektivu. Pro nasvícení předmětů máme několik možností. Fotografujeme-li v interiéru, můžeme si předmět poměrně snadno nasvítit například stolní lampou. V exteriéru používáme odrazné desky. To je speciální látková deska s velice reflexního materiálu. Takovou desku poměrně obstojně vyrobíme doma z papíru a alobalu nebo můžeme použít desku z polystyrenu. V profesionální makrofotografie se využívá speciálních kruhových blesků, které se upevňují na tělo objektivu. Samozřejmě lze tyto pomůcky kombinovat.

Rady a tipy

livě udržet. Makrofotografie pořízené z ruky budou proto velice často rozmazané. Abychom se takovému rozmazání vyhnuli, budeme muset použít stativ nebo fotoaparát stabilně podepřít. Na trhu jsou i speciální makro stativy a stativové hlavy umožňující velmi přesné nastavení polohy fotoaparátu.

Nastavení

Jestliže používáme kompaktní fotoaparát, nastavíme na něm režim makro. Ten umožní ostřit na malou vzdálenost a postará se i o další nastavení expozice. Při fotografování s digitální zrcadlovkou máme větší možnost nastavení. Některé přístroje podporují také režim makro, takže ho můžeme nastavit a začít fotografovat. Chceme-li mít větší kontrolu nad výsledným snímkem, použijeme režim priority clony. Budeme pracovat hlavně s hloubkou ostrosti proto je důležité mít kontrolu nad nastavením clony. Při fotografování hmyzu vybereme spíže režim priority času, kde nastavíme delší čas, aby se hmyz svým pohybem na fotografii nerozmazal. Jelikož pracujeme většinou s velmi malou hloubkou ostrosti, je velice důležité správné ostření. Nejlepším nastavením pro správné zaostření je kombinace automatického režimu s manuálním. Foto-

Pozadí by nemělo být rušivé. Používáme malou hloubku ostrosti. Autor: Tereza Soukupová. Ohnisková vzdálenost 100 mm, f/3.2, čas 1/160 s, ISO 100.

59


Rady a tipy

aparát zaostří automaticky a my máme případně možnost fotografii přeostřit podle našich představ.

Fotografování

Nejčastěji fotografujeme květiny nebo hmyz. Můžeme však fotografovat téměř cokoliv, co má zajímavou strukturu nebo detaily, které nejsou běžně viditelné. Velice důležité je, aby nebyl fotografovaný objekt rušen nevhodným nebo příliš výrazným pozadím. Tomu zabráníme malou hloubkou ostrosti, díky které bude pozadí rozostřeno. Kompozice se řídí běžnými kompozičními pravidly, avšak můžeme různě experimentovat. Snažíme se fotografovat z neobvyklých úhlů. Například květiny fotografované z boku nebo ze spodu vypadají Pohled z boku bývá zajímavější než pohled z hora a hned mnohem zajímavěji. Velmi správné nasvícení je velice důležité. Ohnisková vzdápůsobivé je také zakomponování lenost 50 mm, f/2, čas 1/400 s, ISO 400. diagonál do fotografie.

60


Na světe existuje spousta druhů hudby a ještě více možností, kde si ji poslechnout. Tyto koncerty a hudební představení jsou místem, kde se dají pořídit skvělé a velice atmosférické fotografie. Avšak není to vůbec jednoduché, protože podmínky pro fotografování na takových akcích nejsou většinou příliš příznivé.

Příprava

Když se chystáme jít fotografovat na koncert, je dobré zjistit si alespoň základní informace o interpretovi, na jehož koncert se chystáme. Kromě toho jakou hudbu hraje, se podívejme také na videa či fotky z předchozích koncertů. Získáme tak představu o tom, co nás na koncertě čeká či jak vypadá většinou osvětlení a další efekty.

Rady a tipy

Fotografování koncertů

Na větších koncertech bude potřeba domluvit si předem povolení k fotografování. Vyvarujeme se tak problémů s ostrahou na koncertu a můžeme tak získat možnost dostat se blíž k pódiu nebo i do zákulisí. Vždy si taková povolení domlouváme dostatečně předem, protože jich bývá omezený počet. Na koncertě dbáNepodceňujeme domluvu s organizátory a příme pokynů pořadatele. pravu. Můžeme se k hudebníkům dostat opravdu blízko. Bubeník Otík, klub Modrý Trpaslík,

Na menších koncertech se často stačí jen Česká Třebová. Autor: Tereza Soukupová. Ohdomluvit s organizátorem nebo je zde fo- nisková vzdálenost 10 mm, f/4, čas 1/100 s, ISO tografování přímo povoleno. 1600. Abychom nalezli co nejlepší pozici pro fotografování, vyplatí se na koncert vyrazit o  něco dřív a prohlédnout si prostor. Na větším koncertu získáme také náskok před ostatními fotografy, kteří by nám jinak nejlepší místa obsadili.

Vybavení

Fotografování na koncertech běžným kompaktním fotoaparátem je velmi problematické. Problematické je hlavně kvůli nízké světelnosti objektivu a tvoření velkého

61


Rady a tipy

množství nepříjemného šumu. Na koncertech v interiérech je totiž často velmi málo světla a budeme nastavovat vyšší hodnoty citlivosti. Na koncertech ve dne pod širým nebem nebude s použitím kompaktů problém. Pro opravdu kvalitní fotografie budeme potřebovat digitální zrcadlovku. U některých levnějších modelů se může nepříjemný šum objevit také, není však většinou tolik výrazný a na fotografii se ztratí. Objektivy budeme potřebovat kvalitní s velkou světelností. Můžeme používat jak zoomové objektivy, které jsou pohotovější, tak objektivy s pevným ohniskem, ty mají však často lepší vlastnosti. Velice zajímavé jsou také širokoúhlé záběry rybím okem.

Barevná světla mohou být problematická pro správné nastavení bílé. Dokážou však zajímavě podtrhnout atmosféru. Autor: Tereza Soukupová. Ohnisková vzdálenost 10 mm, f/2,8, čas 1/100 s, ISO 1600.

Pokud je na koncertu povoleno fotografování s bleskem, používáme externí blesk. Využijeme také odraznou destičku na blesku. Při fotografování na větší vzdálenost je blesk často nepoužitelný, protože na fotografii odhalí nepříjemný cigaretový dým nebo prach. Jelikož budeme fotografovat často s delšími časy, velice nám pomůže monopod.

62


Nastavení

Citlivost snímače nastavujeme na vyšší hodnoty. Často budeme nuceni používat citlivost více než ISO 800. Clonové číslo nastavujeme na co nejnižší hodnoty a využíváme tak plně světelnost našeho objektivu. Pozor však na malou hloubku ostrosti. Čas nastavujeme podle světelných podmínek. Pokud je naším záměrem pořídit pohybově rozostřený snímek nastavíme další čas. Vzniknou tak fotografie, na kterých budou pohybující se předměty velmi efektně rozmazané, například paličky bubeníka.

Rady a tipy

Protože ve světelných podmínkách, které na většině koncertů panují, má automatika fotoaparátu často problém správně určit expozici, vyžijeme spíše režimů priority času, clony nebo manuální režim.

Měření expozice nastavujeme na bodové. Jinak by totiž fotoaparát měřil expozici pro celou scénu. Pro nás je důležité, aby byl správně exponovaný hlavně hudebník.

Barvy a světla

Na většině koncertů je hojně využito světelných efektů různých barev. To nám může činit problémy při nastavení bílé, proto fotografuje hlavně do RAW a bílou nastavujeme doma na počítači. Případně necháme nastavení na automatice fotoaparátu. Světelných efektů můžeme i využít k zobrazení atmosféry koncertu. Barvy můžeme také z fotografie úplně vypustit a fotografovat černobíle. Takové fotografie vypadají rázem úplně jinak.

Kompozice

Na pódiu se často nachází spousta rušivých prvků, hlavně mikrofonů, které mohou překážet. Proto se snažíme nalézt takovou pozici, ve které nám mikrofon nebude clonit ve výhledu. Nejčastěji to bude přibližně ve třetinách pódia. Pokud bychom fotografovali ze středu přímo proti zpěvákovi, mikrofonu v jeho obličeji se nevyhneme. Jinak platí pro kompozici na koncertech všechna základní pravidla. Kreativitě se však meze nekladou.

Publikum

Nezapomínáme také na publikum, které lze fotografovat jak samostatně, tak můžeme do fotografie zakomponovat hudebníky i publikum zároveň.

63


Časté chyby


Časté chyby

Chyby dělá občas každý, je ale velice důležité se ze svých chyb poučit a znovu se jich vyvarovat. Abychom si ušetřili čas strávený chybováním na následujících stranách si povíme jaké chyby se při fotografování dělají nejčastěji.

Rušivé prvky v kompozici Stromy vyrůstající z hlavy fotografované osoby a podobné věci nejsou na fotografii nic pěkného. Snažíme se takových situací vyvarovat pečlivým kontrolováním fotografované scény v hledáčku nebo na displeji. Je také potřeba dát si pozor na různé optické doteky prvků v různých vzdálenostech. Tyto doteky přitahují pozornost a vytvářejí optickou iluzi potírání vzdálenosti. Zejména v krajinářské fotografii je to velice zbytečná chyba, protože jí lze odstranit pouhou změnou pozice.

Uříznuté končetiny

Kompozici kazí světla v pozadí.

Další poměrně častá chyba v kompozici jsou uříznuté končetinu nebo hlava fotografovaných osob. Pokud ruce nebo nohy končí na krajích fotografie v kloubech vypadají fotografie nepřirozeně a končetiny vypadají jako uříznuté. Abychom se této chyby vyvarovali musíme fotografie pečlivě kontrolovat v hledáčku nebo na displeji. Může se stát, že se této chyby dopustíme při ořezávání fotografie na počítači. Tady je třeba dát si také pozor.

Špatné ostření Stává se, že auto focus nezaostří tam, kam chceme a fotografovaný objekt se ocitne mimo rovinu ostrosti. Stává se to hlavně máme-li nastaven pouze jeden ostřící bod a nebo se subjekt nachází mimo ostřící body. To vyřešíme tak, že zaostříme na objekt a následně překomponujeme fotografii tak, jak jsme původně chtěli. Je ale potřeba dát si pozor, aby se nezměnila vzdálenost od fotografovaného subjektu.

66


Automatika fotoaparátu není neomylná a proto nenastaví vždy expozici správně tak, jak chceme mi, nebo jak má být. Expozice může být špatná i z jiných důvodů, ale většinou je vše otázkou nastavení nebo nedostatku/přebytku světla. Při fotografování s automatickým měřením expozice můžeme expozici napravit pomocí kompenzace expozice. Můžeme expozici nastavenou fotoaparátem korigovat o několik hodnot EV. V případě, že si nebudeme jistí, použijeme expoziční vějíř. Při práci v manuálním režimu použijeme pro fotografování jiné nastavení hodnot expozice.

Časté chyby

Špatná expozice

Pokud nic z toho nepomůže nebo zjistíme, že je expozice špatná až doma, máme ještě možnost upravit expozici v editoru na počítači. Je však lepší vyfotografovat scénu správně už v terénu.

Nevodorovný horizont Hlavně při fotografovaní větších celků a vodních ploch je potřeba dát si pozor, aby horizont na fotografii byl vodorovný. Vodorovnost můžeme ve fotoaparátu zkontrolovat na displeji zobrazením třetinové sítě. Pokud se nám na fotografiích i tak objeví nevodorovný horizont, dá se poměrně snadno srovnat v softwaru na počítači, ale obraz bude Hlavně při fotografování vodních ploch, domů a větších celků je potřeba mít vodorovný horizont. potřeba oříznou

Nesprávné držení fotoaparátu Držení fotoaparátu je velice důležité pro dobré fotografie. Pokud držíme fotoaparát špatně může se stát, že budeme mít prsty před bleskem nebo dokonce před objektivem. Další chybou je, že držíme fotoaparát příliš jemně nebo dokonce jen jednou rukou. U kompaktních fotoaparátů to není až takový problém, protože fotoaparáty jsou vcelku lehké a udržet je při dobrém světle není problém. Fotografujeme-li s delším časem je potřeba držet i kompakty pevněji, případně si fotoaparát podepřít.

67


Časté chyby

U zrcadlovek je to poněkud složitější. Těla fotoaparátů jsou těžší a větší objektivy také. Je tedy velice důležité držet fotoaparát pevně jednou rukou pod objektivem. Lokty zapřeme o hrudník a očnici hledáčku o obočí. Nohy lehce rozkročíme. Tím získáme dostatečnou oporu pro časy do zlomku sekundy ohniskovou vzdáleností, tedy například při ohniskové vzdálenosti 50 mm udržíme čas 1/50 s. Spoušť mačkáme jemně abychom zbytečně nerozpohybovali fotoaparát. Použití stabilizátoru nám v ěchto situacích velice pomůže, protože dokáže eliminovat jemné pohyby a vibrace rukou.

Zavřené oči Při fotografování lidí se často stává, že nám fotografované osoby mrknou nebo se podívají jinam. Na fotografii potom vypadají jako by spali. Předejít tomu můžeme buď tím, že osoby upozorníme, aby nemrkali nebo fotografujeme pro jistotu vícekrát či v sekvencích a následně z fotografií vybereme tu, kde fotografovaní lidé nemají zavřené oči. S očima můžeme mí i další problém. Nepříjemný efekt červených očí se objevuje při fotografování s bleskem. Hlavně fotografujeme-li vestavěným bleskem je poměrně častý. Bránit se můžeme nastavením speciálního reži- Dejte pozor na zavřené oči. Lidé vypadají na fotografiích jako by spali. Zvláště když fotografujemu fotoaparátu nebo použitím systéme s bleskem mají lidé tendenci mrkat. mového blesku. Efekt červených očí lze také snadno odstranit na počítači.

Hodnocení fotografií na displeji fotoaparátu Fotografie se nám mohou zdát na displeji ostré i když ve skutečnosti nejsou. Je to proto že displeje jsou oproti rozlišení poměrně malé a proto se zdají ostré i když skutečně nejsou dokonalé. Musíme si proto dát pozor a fotografie kontrolovat přiblížením, což umožní lépe kon-

68


Špatné vyvážení bílé Správné vyvážení bílé je důležité pro správnou barevnost fotografie. Nastavíme-li vyvážení bílé špatně, budou mít fotografie barevný nádech, který bude často nežádoucí.

Časté chyby

trolovat neostrosti. A hlavně musíme obezřetně volit expoziční časy tak, abychom byli schopni je udržet v ruce, jinak si musíme pomoci stativem. Prohlížení fotografií je také poměrně náročné na spotřebu energie z baterie. Pokud potřebujeme, aby nám baterka vydržela co nejdéle, například v přírodě na delším výletě, fotografie na displeji prohlížíme minimálně nebo vůbec.

Vyvarovat se špatného vyvážení bílé můžeme nastavením na střední šedou a nebo vyzkoušet různá nastavení fotoaparátu na několika fotografiích nebo náhledech vyvážení bílé. Pokud fotografujeme do RAW není problém nastavit teplotu světla na počítači. Fotografujeme-li do JPEG, bude napravení této chyby složitější, ale i tak se dají některé fotografie zachránit. Fotografie se špatným nastavením vyvážení bílé vypadají velice nepřirozeně.

Nevhodně nastavené ISO Nevhodným nastavením vysoké hodnoty citlivosti ISO se může na fotografiích, kde to je zbytečné, objevit šum. Pokud přecházíme při fotografování z tmavých prostor, kde jsme používali vyšší ISO, například 800, na světlo, nesmíme zapomenout nastavit nižší ISO, například 100 nebo 200. Pokud tak neučiníme, na fotografiích se může objevit zbytečný a nežádoucí šum.

69


Časté chyby

Bortící se domy Při fotografování architektury se velmi často stává, že fotografované budovy vlivem naklonění snímacího čipu začnou opticky padat dozadu a dolů. Dochází k tomu hlavně při fotografování z podhledu. Domy poté vypadají jakoby padaly směrem od fotografa. Tohoto efektu se zbavíme použitím speciálního objektivu nebo ho můžeme následně odstranit ve fotografickém softwaru na počítači. Architekturu je tedy lepší fotografovat s odstupem.

Stěny katedrály opticky padají dozadu.

Zapomenutý fotoaparát Tato poslední chyba se stala jistě už každému. Dostaneme se do situace, která by vyloženě stála za fotografii a nebo uvidíme nádhernou scenérii a zrovna nemáme fotoaparát u sebe nebo připraven. Abychom se takových situací vyvarovali, musíme se naučit předvídat, co se bude dít a zda stojí za to s sebou fotoaparát vzít. Nemusíme situaci ale odhadnout vždy správně a to je často vážně škoda. Stejně tak je dobré zkontrolovat, zda máme nabitou baterii a připravenou paměťovou kartu.

70


Zpracování na počítači


Úpravy na počítači

Nespornou výhodou digitálních fotografií je možnost jejich ukládání a úprav na počítači a následná možnost si fotografie vytisknout doma na dnes již běžné barevné tiskárně. Uložení fotografií zvládne téměř každý, kdo s počítačem alespoň trochu umí, ovšem i při ukládání se dá mnoho věcí udělat lépe. Není nic horšího než nepořádek ve fotografiích. Úpravy jsou už poněkud složitější na  určité obrazové cítění, základní z  nich však s trochou zkoušení a učení zvládneme snadno. Tisk fotografií pro rodinné album není dnes již žádný problém, ale je dobré vědět něco o formátech fotografií a barvách tisku. Dnes v době internetu a sociálních sítí můžeme také fotografie snadno nahrávat do internetových alb a našich profilů, kde se o ně můžeme podělit s přáteli. V této kapitole si o zpracování fotografií na počítači povíme něco bližšího.

Obrazová kvalita Digitální fotografie patří mezi tak zvanou rastrovou grafiku, kde je obraz tvořen z malým bodů, zvaných pixely, které jsou uspořádány do sítě (rastru). Pixel je nejmenší obrazovou jednotkou. Každý pixel je zapsán informací o souřadnicích a hodnotou, která definuje jeho barvu.

Postupným přibližováním fotografie se dostaneme až na hranici, kde budou jednotlivé pixely viditelné. V Adobe Photoshop se zobrazí rastrová síť.

Barvy definujeme pomocí zápisu hodnot v barevných prostorech. Nejpoužívanější pro digitální fotografie a grafiku na počítači je RGB, pro tisk se používá CMYK a další je například L*A*B. V RGB se barva zapisuje číselnou hodnotou, která udává zastoupení jednotlivých barevných kanálů. Kanály jsou tři, červený – red, zelený – green a modrý – blue. S touto hodnotou úzce souvisí barevná Interpretace základních a doplňkohloubka. vých barev RGB.

72


Úpravy na počítači

Barevná hloubka udává počet bitů, do kterých se zapisuje hodnota barvy. Digitální fotografie mají bitovou hloubku nejčastěji 24 bitů. To je 8 bitů na  jeden barevný kanál, takže každý barevný kanál zapisujeme pomocí 256 úrovní. Každá barva je tedy zapsána třemi čísly v rozpětí od 0 do 255. Například jeden z odstínů žluté má hodnotu (255, 255, 0). Bílá barva má hodnotu (255, 255, 255) a černá naopak (0, 0, 0). Více barev naleznete v ta- Tabulka základních a doplňkových barev RBG. bulce. Mícháním barevných kanálů Barvy v tisku vypadají jinak než na počítači, lze vytvořit až 16 777 216 barev. Této ba- proto je barva jen orientační. revné hloubce se říká TrueColour. Počet těchto barevných bodů, pixelů, na fotografii nazýváme rozlišení. S rozlišením jsme se již určitě setkali při koupi televize nebo monitoru. Ve fotografii je rozlišení stejně důležité. Rozlišení obrazu zapisujeme buď jako poměr počtu pixelů po stranách, například 3000x2000 bodů, nebo jako počet bodů v  milionech, například 8 Mpix (Mega Pixel = milion bodů), se zápisem v Mpix se setkáme hlavně u rozlišení obrazového snímače. Pro rozlišení platí, že čím větší je tím, detailnější jsou fotografie. Je potřeba, aby byly fotografie pořízeny v  takovém nebo větším rozlišení v  jakém budou používány. Zvětšování fotografií v softwaru na počítači na kvalitě nepřidá a pokud budeme potřebovat fotografie v  menším rozlišení, například pro webová alba, není problém je zmenšit. Rozlišení je také velice důležité při tisku, o čemž si povíme dále.

RAW nebo JPEG

Již při fotografování je třeba se rozhodnou zda budeme fotografovat do RAW nebo JPEG formátu. Ve fotoaparátu si můžeme rozhodnutí usnadnit tím, že fotografujeme do  obou. Pokud snímky budeme potřebovat hned, například pro rychlé náhledy na počítači a rychlé zpracování, použijeme formát JPEG. Formát RAW je vhodný, pokud chceme s fotografiemi dále pracovat. Soubor RAW jsou vlastně surová data ze snímače fotoaparátu, která je potřeba zpracovat ve speciálním editoru. RAW nabízí mnoho bezztrátových nastavení pro vyvolání fotografie a my máme plnou kontrolu nad tím, jak výsledný snímek vyzní. K editaci a vyvolávání RAW souborů nejčastěji používáme program Camera Raw, který je součástí Adobe Photoshop, nebo RAW editor programu Zoner Photostudio.

73


Úpravy na počítači

Ukládání fotografií Při archivování fotografií v počítači je důležité mít fotografie přehledně uspořádané, protože jinak je těžké se ve fotografiích vyznat a pracovat s nim. K ukládání fotografií je dobré využít některý z prohlížečů fotografií, které mají funkci stažení fotografií z fotoaparátu. Při tomto stahování fotografií si můžeme snadno vybrat složku, kam chceme ukládat fotografie, nastavit fotografiím pojmenování a přidat metadata.

Pořádek ve fotografiích

Abychom se ve svých fotografiích vyznali, je dobré utvořit si v jejich ukládání systém. Stačí jen jednoduše ukládat fotografie do  složek podle roků a měsíců a fotografie pojmenovávat. Abychom ve svých fotografiích měli ještě větší pořádek, můžeme jim přidávat informace o metadatech a klíčových slovech. Toho využijeme hlavně pokud nahráváme fotografie do různých prodejních serverů, kde budou potencionální zákazníci fotografie vyhledávat právě podle klíčových slov.

Průzkumník Windows Nejzákladnější způsob, jak stáhnout fotografie z karty fotoaparátu do počítače, je použít klasický Průzkumník Windows. Vytvoříme si složku tam, kde chceme mít fotografie uložené, otevřeme okno s fotkami na kartě, označíme fotografie a přetáhneme je do složky nebo použijeme ctrl+c a ctrl+v. Tento způsob je poměrně rychlý. Lze ho použít pokud budeme potřebovat pouze uvolnit kartu a  fotografie uložit jen do dočasné složky.

V Průzkumníku Windows zkopírujeme fotografie pouhým přetažením fotografií ze složky na kartě fotoaparátu do cílové složky na disku počítače.

74


Většina prohlížečů fotografií a obrázků má vestavěnou funkci stažení fotografií z fotoaparátu do počítače, kde můžeme navolit názvy fotografií a další nastavení.

Adobe Bridge Bridge je prohlížeč a správce fotografií od Adobe. Bridge úzce spolupracuje s Photoshopem a ostatními programy od Adobe. Podporuje hromadné úpravy jmen, přidávání a editaci metadat, klíčová slova a také velice užitečné štítkování fotografií.

Úpravy na počítači

Prohlížeče fotografií

Postup uložení fotografií z fotoaparátu •• Připojíme fotoaparát a v nabídce, která se objeví na obrazovce, vybereme možnost „Stáhnout obrazy pomocí Adobe Bridge“. Pokud se nabídka neobjeví, otevřeme program Bridge a zvolíme Soubor→Načíst fotografie z fotoaparátu nebo použijeme ikonu „Načíst fotografie z  fotoaparátu“ na základním panelu programu. •• Nejdříve vybereme zařízení, ze kterého chceme fotografie stáhnout. •• Vybereme umístění fotografií, případně si vytvoříme potřebnou složku. •• Vybereme zda chceme vytvořit podložky podle dní, případně jejich název. •• Vybereme zda chceme přejmenovat fotografie nebo ne. Máme hned několik možností jak název fotografií uspořádat. Pokud si nevybereme, můžeme zvolit volbu „Pokročilé fotografování“, ve které si nastavíme pojmenování podle libosti. •• Dále si můžeme zvolit zda chceme RAW soubory převést do  DNG, což je RAW formát fotografií od společnosti Adobe, smazat původní soubory nebo uložit záložní kopie. •• V levém dolním rohu okna je tlačítko Okno nastavení uložení fotografií z fotoapará„Dialog dalších voleb“. Po  kliknutí se tu programu Adobe Bridge. zobrazí rozšířená nabídka. Zde máme možnost vybrat, které fotografie chceme uložit tím, že je zaškrtneme v levé části okna. Vpravo dole se také objevila možnost přidat metadata. Můžeme přidat buď

75


Úpravy na počítači

žádná metadata, základní metadata, kde vyplníme jméno tvůrce a copyright, nebo další námi předvolená a uložená metadata. •• Kliknutím na tlačítko „Získat fotografie“ se spustí stahování fotografií do vybrané složky a složka se otevře v programu Bridge.

Okno s rozšířenými možnostmi nastavení. Máme možnost vybrat, které fotografie chceme uložit a jaká metadata k nim chceme přidat.

Zoner Photo Studio Photo Studio od české firmy Zoner, nabízí podobné možnosti jako Adobe Bridge. Zoner Photo Studio je navíc i editorem fotografií s velice šikovnými hromadnými úpravami fotografií. Tyto úpravy se hodí když potřebujeme mít rychle připravené fotografie například fotografie z rodinné oslavy.

Postup uložení fotografií z fotoaparátu •• Připojíme fotoaparát a v nabídce, která se objeví na obrazovce, vybereme možnost Získat obrázky pomocí programu Zoner Photo Studio“. Pokud se nabídka neobjeví, otevřeme program Photo Studio a zvolíme Získat→Kopírovat ze   zařízení nebo klikneme na ikonu „Kopírovat ze  zařízení“ na základním panelu nástrojů. •• Fotoaparát se ve většině případů bude jevit jako diskové zařízení. Vybereme tedy jednotku a složku, ze které chceme fotografie získat. Volbu potvrdíme tlačítkem OK. Případně můžeme volbu ignorovat a nastavit zdroj později. •• V horní části nově otevřeného okna nalezneme zdroj fotografií, případně jej teď můžeme nastavit. Vpravo nahoře nalezneme nabídku pro výběr cíle, kam chceme fotografie uložit. Vybereme cíl uložení.

76


Úpravy na počítači

•• Ve středu okna vidíme miniatury fotografií uložených ve fotoaparátu. Zde můžeme zvolit, které fotografie chceme uložit. Kliknutím do levého horního rohu miniatury fotografií vybereme, nebo naopak výběr zrušíme. Pro vybrání všech fotografií a pro zrušení výběrů slouží tlačítka vpravo pod panelem. Náhledy fotografií lze pro přehlednost zvětšit či zmenšit tlačítky s lupou vlevo pod panelem. •• V levém dolním rohu nalezneme tlačítko Okno nastavení uložení fotografií ze fotoapa„Možnosti..“, které otevře dialogové rátu v programu Zoner Photo Studio. okno s dalšími možnostmi nastavení. V horní části nalezneme doplňující nastavení pro stahované snímky. Velice užitečné je otočení fotografií podle EXIF dat, ve kterých bývá z fotoaparátu uložena informace o orientaci fotografie (na šířku/na výšku). Oddíl „Hromadné přiřazení textů“ umožňuje uložit do metadat obrázku informace o autorovi a autorských právech. V oddílu „Cílová složka“ nalezneme doplňující nastavení pro složku, do které budou

Okno s výběrem fotografií určených ke stažení.

77


Úpravy na počítači

fotografie uloženy. Lze například nastavit vytváření podložek podle data pořízení snímku, což se hodí například při třídění fotografií z dovolené. •• Po výběru fotografií a doplňujících nastavení potvrdíme volby tlačítkem „Kopírovat“. Spustí se kopírování fotografií a fotografie se uloží do zvolené složky. Složka s  fotografiemi se otevře ve  „Správci fotografií“, kde můžeme s fotografiemi dále pracovat

Rozšířené možnosti nastavení.

Další prohlížeče fotografií Různých prohlížečů fotografií existuje mnoho. Za zmínku stojí ještě například Google Picasa, umožňující snadné nahrávání fotografií do webových alb, ACDSee nebo IrfanView.

78


K základním úpravám fotografií nám stačí některý z prohlížečů fotografií. Na pokročilejší funkce budeme potřebovat fotografické editory, které podporují více funkcí. Vybrat si můžeme opět z mnoha. Zde si představíme základní funkce dvou z nich.

Adobe Photoshop

Photoshop je nejznámějším a profesionály nejpoužívanějším bitmapovým editor používaným k úpravám fotografií. Podporuje velkou řadu funkcí od jednoduchých výběrů až po retušování vad. Pokud zvládneme používání photoshopu, dokážeme s fotografiemi doslova zázraky. Photoshop dokáže pracovat se všemi bitmapovými formáty obrazů a jeho nespornou výhodou je podpora vrstev, ve kterých lze snadno provádět úpravy, jenž lze následně dále měnit. Photoshop ukládá soubory ve formátu .PSD, který podporuje právě ukládání vrstev pro další použití. Z Photoshopu lze samozřejmě exportovat fotografie ve všech podporovaných formátech. Zajímavostí je, že slovo photoshop a photoshopping se v anglicky mluvících zemích stále častěji používá jako synonymum k upravování fotografií a obrázků obecně. Photoshop úzce spolupracuje a prohlížečem a správcem Adobe Bridge.

Úpravy na počítači

Fotografické editory

Pracovní prostředí programu Adobe Photoshop. Vlevo nalezneme panel nástrojů, vpravo okna s dalšími nabídkami funkcí. Panely a okna lze libovolně přesouvat a přidávat další.

79


Úpravy na počítači

Zoner PhotoStudio

Photostudio je český fotografický editor vyvíjený firmou brněnskou firmou Zoner. V Čechách je poměrně rozšířený díky své příznivé ceně a použitelnosti pro běžné uživatele. Zoner Photo Studio podporuje množství funkcí pro hromadné úpravy fotografií, které jsou velice užitečné při rychlé práci s fotografiemi, například z dovolené, které chceme rychle ukázat rodině či přátelům. Zoner podporuje i většinu pokročilých nastavení a úprav fotografií. Absence podpory vrstev stěžuje výrazně následné změny úprav, protože se úpravy pokaždé provádějí znovu na již upravené fotografii. Pro komplexnější úpravy je tedy výhodnější program Adobe Photoshop. Zoner Photo Studio je přímo propojen s prohlížečem a správcem fotografií, mezi kterými lze snadno přecházet.

Pracovní prostředí programu Zoner Photo Studio. Vlevo a nahoře najdeme panely nástrojů.

80


V této kapitole si ukážeme, jak provést některé základní úpravy snímků v Adobe Photoshop a Zoner Photo Studio.

Úrovně a tonální křivky v Adobe Photoshop

Pro upravení expozice fotografií se používají nástroje „Úrovně“ a „Křivky“, kde lze nastavit světlost světlých, středních a tmavých tonů fotografie.

Úpravy na počítači

Základní úpravy digitálních fotografií

Úrovně V Adobe Photoshop nalezneme úpravy úrovní buď pod volbou Obraz→Přizpůsobení→Úrovně nebo klávesovou zkratkou Crtl+L. Tato úprava úrovní však edituje přímo obraz a špatně se s ní dále pracuje. Pokud máme v plánu provádět i další úpravy, je lepší upravovat úrovně v nové vrstvě úprav. Novou vrstvu úprav otevřeme kliknutím na  ikonu Nové vrstva úprav v okně vrstev a vybráním položky Úrovně nebo otevřeme okno Přizpůsobení a vybereme Úrovně . Otevře se panel úrovní, vidíme histogram se třemi jezdci. Posunutím krajních jezdců směrem ke středu histogramu zvyšujeme kontrast fotografie. Tyto krajní jezdce většinou posouváme na  počátek stoupání histogramu, pokud bychom jezdcem posunuli dále došlo by ke ztrátě dat ve světlých nebo tmavých místech. Středním jezdcem ztmavujeme či zesvětlujeme celkovou fotografii. Úprava expozice pomocí úrovní je jednou z nejzákladnějších úprav a k tomu,aby fotografie vypadala lépe, stačí často i jen malý posun jezdců. Lze také svolit úpravu úrovní pro jednotlivé kanály čímž zle měnit barevnou to- Okno nastavení Úrovní. Posunutím krajních jezdců ke středu přidáme kontrast, posouvánalitu snímku.

ním středního ztmavujeme nebo zesvětlujeme obraz.

81


Úpravy na počítači Fotografie sedmikrásek před a po úpravě úrovní. Ohnisko 45 mm, čas 1/100 s, f/5.6, ISO 100.

Křivky Křivky jsou pokročilejším nástrojem než úrovně. V úrovních používáme k pravém pouze tři body. V nástroji Křivky můžeme použít až 16 různých kontrolních bodů a nastavit tak světlost a barevnost přesně tak, jak budeme chtít. Nástroj Křivky nalezneme v menu Obraz →Přizpůsobení→Křivky nebo pod klávesovou zkratkou Crtl+M. Pokud chceme provádět s obrazem i další úpravy, je stejně jako u Úrovní lepší vytvořit novou vrstvu úprav. Novou vrstvu úprav otevřeme kliknutím na ikonu Nová vrstva úprav v  okně vrstev a vybráním položky Křivky nebo otevřeme okno Přizpůsobení a Okno „Křivky“. Na křivce grafu lze upravovat závislost vstupních a výstupních hodnot. vybereme Křivky .

82


Vytvoříme-li křivky ve tvaru S, jak vidíme na obrázku, zvýšíme tak kontrast obrazu. Vytvořením opačné křivky kontrast ubereme.

Úpravy na počítači

Otevře se okno, ve kterém vidíme graf vstupních a výstupních hodnot. Dole na ose x se vynášejí vstupní hodnoty barev od tmavých po světlé. Na ose y se vynášejí výstupní hodnoty. Hodnoty bodů lze sledovat i v textových polích Vstup a Výstup. Pokud tedy posuneme bodem na křivce nahoru, body s příslušnou světlostí se zesvětlí, posuneme-li bod směrem dolů, body se ztmaví. Lze tak snadno prosvětlovat stíny bez oho, abychom ovlivnili i světlé části obrazu. S úpravami můžeme začít kliknutím na tlačítko Automaticky, což provede automatickou úpravu obrazu, která nám často dá dostatečné výsledky. Nebudeme-li spokojeni, pokračujeme manuálními úpravami.

Vytvořením křivky ve tvaru S zvýšíme kontrast. Vytvořením opačné křivky kontrast snížíme.

Na pozadí grafu vidíme histogram. Můžeme tedy snadno posunout koncové body směrem ke středu na počátek náběhu histogramu stejně jako v Úrovních. Tyto koncové bodu můžeme posunout jak na křivce, tak i posunutím jezdců na ose x. Chceme-li na fotografii prosvětlit stíny bez toho, aby se změnily světlé části, vytvoříme v pravé části křivky několik bodů a křivku v této části posuneme směrem nahoru. Aby se nám nedeformovala křivka i ve světlé části, nejdříve vytvoříme tři body ve čtvrtinách a ve středu křivky. Na následujícím snímku nalezneme fotografii z kostela. Celá scéna je poměrně tmavá a strop se ztrácí ve stínech. Úpravou tonální křivky prosvětlíme stíny a tím lepe vynikne výzdoba na stropu a stěnách. V nástroji „Křivky“ máme také možnost upravit tonalitu pomocí černého, bílého a středního tónu. Kapátkem klikneme na fotografii do oblasti, která má mít zaručeně bílou nebo černou barvu, podle toho jaké kapátko vybereme. Program poté automaticky upraví tonální křivku tak, aby byla barva bílá i na fotografii.

83


Úpravy na počítači Posuneme-li hodnoty na křivce v levé části směrem nahoru, prosvětlíme stíny na fotografii. Fotografie z katedrály v Yorku. Ohnisko 17 mm, čas 1/60 s, f/3.5, ISO 400. Hlava dole na fotografii byla vyretušována, jak na to si povíme dále.

Retušování v Adobe Photoshop

Retušování fotografií použijeme v případě, že jsou na snímku nějaké rušivé prvky, které chceme odstranit. Nejčastěji to bývají nechtěné předměty, například dráty, výrazné vady pleti, například akné nebo pihy, nečistoty na snímači nebo cokoliv jiného co na fotografii nemá být. Photoshop nám k retušování nabízí hned dva nástroje Klonovací razítko S) nebo Retušovací štětec (klávesa J).

(klávesa

Klonovací razítko Klonovací razítko funguje poměrně jednoduše. Zvolíme velikost štětce a se stisknutou klávesou Alt klikneme do oblasti odkud chceme obraz přenášet. Photoshop si zapamatuje námi vybranou oblast, a když následně kreslíme štětcem (bez stisknutého Alt), obraz se bude klovat. Klonovacího razítka využijeme hlavně při retušování v oblastech, kde se opakuje vzorek nebo barva. Tedy například při retušování drátů z oblohy nebo předmětů ze sněhu. Protože klonovací razítko přenáší nezměněný původní obraz lze pomocí něco na fotografii snadno vytvořit kopii některého prvku.

84


•• Vybereme a ve Photoshopu otevřeme obrázek, který chceme retušovat. Retušování si ukážeme na odstranění drátů z fotografie. •• Zvolíme nástroj Klonovací razítko. Klávesou S nebo ikonou v panelu nástrojů. •• Nastavíme velikost štětce na přiměřenou hodnotu velikosti oblasti, kterou Fotografie alpského údolí, kterou kazí drát vybudeme retušovat. Poté se stisknutou sokého napětí. klávesou Alt zvolíme zdrojovou oblast na obloze poblíž drátu.

Úpravy na počítači

Postup

•• Štětcem přemalujeme dráty tak, aby celý zmizel. V průběhu překreslování můžeme zvolit i nové oblasti klonování hlavně v případě, že začneme klonovat nevhodnou oblast. Například vrcholky hor.

•• Výslednou fotografii uložíme ve formá- Zvolíme velikost štětce a se stisknutou klávesou Alt zvolíme zdrojovou oblast. tu JPEG a je hotovo.

Výsledná fotografie po retušování.

Retušovací štětec Retušovací štětec je ve své podstatě poměrně složitý nástroj. Existují dvě varianty retušovacího štětce a to bodový a obyčejný. Obyčejný retušovací štětec používáme podobně jako klonovací razítko. Se stisknutým tlačítkem Alt zvolíme zdrojovou oblast a štětcem překreslíme vadu. Nebude se klonovat obraz, pouze jeho barevnost a strukturu si obraz zachová původní. Při práci s bodovým retušovacím štětcem je to ještě jednodušší, stačí pouze překreslit štětcem vadu a Photoshop dopočítá body podle

85


Úpravy na počítači

bodů okolních. S tímto štětcem je třeba pracovat po částech, protože při práci na větších oblastech by výsledek nebyl dobrý a do oblasti by se přenesly nežádoucí vzorky.

Postup •• Vybereme a ve Photoshopu otevřeme obrázek, který chceme retušovat. Retušování si ukážeme na odstranění oděrek obličeje na portrétní fotografie. •• Zvolíme nástroj Retušovací štětec. Klávesou J nebo ikonou v panelu ná- Původní fotografie. Oděrky v obličeji kazí jinak strojů, ikonu podržíme stisknutou a v krásný pohled fotografované dívky. panelu, který se objeví vybereme Nástroj retušovací štětec . •• Nastavíme velikost štětce na přiměřenou hodnotu velikosti oblasti, kterou budeme retušovat. Poté se stisknutou klávesou Alt zvolíme zdrojovou oblast na obloze poblíž vady. •• Štětcem přemalujeme oděrku tak, aby celá zmizela. Pracujeme v krocích a při každém dalším kroku můžeme zvolit Zvolíme velikost a tuhost štětce a se stisknutým Alt vybereme zdrojovou oblast. novou zdrojovou oblast. Případně můžeme retušovací štětec kombinovat s klonovacím razítkem. •• Výslednou fotografii uložíme ve formátu JPEG a je hotovo.

Výsledná fotografie bez oděrek vypadá o poznání lépe.

86


Červené oči jsou postrachem při fotografování bleskem. Zejména fotografujeme-li vestavěným bleskem, objevují se velmi často. Jejich odstranění v Adobe Photoshop však není nic složitého. Nástroj na opravu červených očí nalezneme v panelu nástrojů pod ikonou Retušovacího štětce. Klikneme na ikonu a podržíme tlačítko myši, zobrazí se rozšířená nabídka, ze které vybereme Nástroj červené oči . Nastavit můžeme velikost panenky oka a míru jejího ztmavení. Pak už stačí jen přiblížit červené oči a kliknout myší do středu panenky. Panenka se ztmaví a efekt červených očí zmizí.

Úpravy na počítači

Odstranění červených očí v Adobe Photoshop

Nepříjemný efekt červených očí snadno odstraníme ve Photoshopu nástrojem Červené oči. Stačí pouze kliknout na červenou panenku oka a program efekt červených očí automaticky odstraní.

87


Úpravy na počítači

Ořez fotografie v Zoner Photo Studio Ořezávání fotografií je velmi často využívaná úprava fotografií. Z fotografie nám pomůže vybrat jen důležitou část. Oříznutím se dá vylepšit kompozice snímku. Ořezávání je potřeba i při tisku fotografií. Například chceme-li tisknout fotografii na fotografický papír 10x15 cm, budeme potřebovat fotografie oříznou a změnit tak poměr stran z 4:3 na 3:2. Nástroj Oříznout nalezneme v základním panelu nástrojů na levém okraji okna programu. Aktivovat nástroj lze také klávesou C, podle anglického Crop. Kurzor se změní na stejný symbol jako je ikona nástroje. V horní části okna se zobrazí panel dalších nastavení ořezu. Máme možnost vybrat si z nabídky formátů ořezu. Volný poměr nám umožní oříznou fotografii do jakýchkoliv rozměrů. Aktuální poměr zachová poměr stran. Pevný poměr stran a pevná velikost pracují s námi zadanými hodnotami. Dále zde nalezneme nejčastěji používané poměry stran a velikosti ořezů. Poslední položka nám umožní spravovat tuto nabídku, přidávat, odebírat a řadit její položky. Zvolíme-li pevný poměr nebo velikost do dvou polí vpravo od výběru formátu zadáme hodnoty, které budou použity pro ořez. Zatrnutá položka Přichytávat ke hranám způsobí, že se okraje ořezu budou automaticky přichytávat k hranám objektů na fotografii. Zatemnění ztmaví oříznutou oblast fotografie. Klávesou Tab nebo v menu Zobrazit->Ořezové značky zvolíme Pomocná vodítka. Máme tři možnosti pomocných vodítek: žádné, zlatý řez a třetiny. Tažením myši vytvoříme obdélníkový výběr části fotografie, která má po ořezu zůstat. Tažením za rohy a strany obdélníku lze upravit jeho rozměry. Když jsme s výběrem spokojeni, klikneme na tlačítko Oříznout v horní části obrazovky a obraz se ořízne. Je potřeba dát pozor na to, jak velkou část fotografie ořezáváme. Vybereme-li z fotografie jen malou část, bude mít výsledná fotografie výrazně menší rozlišení a nebude použitelná k tisku a často ani k jiné publikaci.

V panelu dalších nastavení ořezu máme možnost vybrat si z různých formátů ořezu. Chceme-li například oříznou fotografii k použití jako pozadí obrazovky monitoru s poměrem stran 16:10 vybereme položky Pevný poměr a zadáme hodnoty 16 a 10.

88


•• V Zoner Photo Studio otevřeme fotografii, kterou chceme oříznout. •• V levém panelu nástrojů zvolme nástroj Oříznout nebo stiskneme klávesu C. •• V panelu nastavení ořezu zvolíme pevný poměr 3:2. Zatrhneme položku zatemnění. •• Kliknutím na fotografii a tahem myší vytvoříme obdélníkový výběr.

Úpravy na počítači

Postup pro oříznutí fotografie k tisku na papír 10x15 cm

•• V menu Zobrazit->Ořezové značky zvo- Původní fotografie s poměrem stran 4:3. líme Třetiny. •• V případě této fotografii upravíme ořezový výběr tak, aby se třetina výsledného snímku nacházela přibližně na zábradlí u střechy zámku. Tím nejenže upravíme poměr stran, ale i kompozici. •• Stiskneme Oříznout a výsledná fotografie je připravena k tisku na papír 10x15 cm. •• Soubor uložíme nebo vytiskneme přímo z programu Zoner Photo Studio. Vyberme Pevný poměr (15:10).

Ořezový výběr upravíme tak, aby bylo zábradlí na střeše zámku přibližně ve třetině výběru.

89


Úpravy na počítači Výsledná oříznutá fotografie připravená k tisknu na papír 10x15 cm. Zámek Schönbrunn, Vídeň. Ohnisková vzdálenost 17 mm, f/11.0, čas 1/1000, ISO 400.

Ořezem lze také fotografie snadno zbavit rušivých prvků. Například na této fotografii střechy a domů v popředí.

90


Často se stává, že fotografie nemají přesně vodorovné horizontální linie. Tento problém lze velice snadno napravit v editoru fotografií. V Zoner Photo Studio nalezneme nástroj Srovnat horizont v hlavním panelu nástrojů nebo pod klávesou H. Na fotografii se objeví vodítko, které srovnáme podle horizontální linie na fotografii. V panelu dalších nastavení Srovnání horizontu máme možnost zatrhnou volby Automatický ořez, fotografie se po rovnání linie automaticky ořízne tak, aby vyplňovala celou plochu, a Přichytávat ke hranám, vodící linka bude automaticky přichytávána ke hra- Panel nástroje Srovnat horizont. nám na snímku.

Úpravy na počítači

Srovnání horizontu v Zoner Photo Studio

Postup •• Otevřeme v Zoner Photo Studio fotografii, na které chceme srovnat horizont. V  našem případě je to fotografie plachetnice na moři. Horizont není vodorovný a  mořská hladina tak vypadá nepřirozeně. •• Zvolíme nástroj Srovnání horizontu v hlavním panelu nástrojů. A v  panelu dalších nastavení zatrhneme volbu Automatický ořez. •• Vodící linku, která se zobrazí na fotografii, srovnáme pomocí myši na horizont fotografie. Chycením linky myší za kotevní bod nám umožní Zdrojový obrázek s nevodorovným její otáčení kolem bodu druhého. horizontem

Vodíci linku rovnáme podle horizontální linie na fotografii.

91


Úpravy na počítači

•• Když jsme se srovnáním vodící linky spokojeni, stiskneme tlačítko Použít. •• Fotografie se otočí tak, aby byla linka ve vodorovné poloze, a automaticky se ořízne. •• S fotografií lze provést další úpravy. Následně fotografii uložíme.

Fotografie se srovnaným horizontem

Fotografie můžeme dále upravovat. Tato fotografie byla dále vyretušována a oříznuta. Plachetnice u ostrova Malta. Ohnisková vzdálenost 45 mm, f/9,0, čas 1/250 s, ISO 100.

92


Fotografie v pěkném rámečku vypadá vždy hned o něco lépe. A to ať už fotografie tiskneme k vystavení nebo prezentujeme na obrazovce počítače či na internetu. Při vytváření rámečku bychom se měli držet jednoduchých a osvědčených barev, kterými jsou černá a bílá či jejich vzájemná kombinace. Velikost rámečku je jen na nás, ani zde bychom to ale neměli přehánět. V Zoner Photo Studio nalezneme přidání rámečku v menu Upravit →Okraje a rámečky nebo pod klávesovou zkratkou Ctrl+Shift+B. Otevře se dialogové okno, kde je zobrazen náhled výsledného orámování a nastavení parametrů. Náhled lze klávesou F10 přepnout tak, aby se zobrazoval přímo na otevřené fotografii. První z možností je nastavení režimu. Máme možnost volby mezi Orámovat, Zachovat velikost a zachovat poměr stran. Z těchto tří možností je nejméně destruktivní volba orámovat, při které se rámeček vytvoří okolo obrázku a nijak do něj nebude zasahovat.

Úpravy na počítači

Rámečky v Zoner Photo Studio

Dále vybíráme způsob zadání. Máme na výběr ze dvou možností, Tři linky nebo Okraj a rámečky. Každý ze způsobů je trochu jiný a proto je třeba si vyzkoušet jaký nám vyhovuje. Výsledek bude stejný. Zvolíme-li způsob zadání Okraj a rámečky, zadáváme nejdříve velikost okraje, následně vnitřní rámeček, který se vykreslí u vnitřní hrany okraje, a vnější rámeček, který se vykreslí u vnější hrany okraje. Součet velikosti rámečku může být maximálně hodnoVolbu Okraje a rámečky nalezneme tou velikosti okraje. Při zvoleném způsobu zadání Tři v menu Upravit. linky zadáváme postupně velikost tří rámečků nezávisle na sobě. Vedle volby způsobu zadání si můžeme zvolit zda chceme zadávat velikost rámečku v obrazových bodech nebo v procentech. Užitečnou volbou je také volba Symetricky, která zajistí, aby se rámeček vytvořil na všech stranách stejný. Stačí tedy zadat jen první sloupek hodnot. Barvu zvolíme V otevřeném okně máme několik možností nabuď přímo a nebo vybereme kapátkem stavení Režimu a Zadání.

93


Úpravy na počítači

z obrazu. Nejvhodnějšími barvami jsou většinou černá a bílá. Pro lepší názornost si uvedeme praktický příklad.

Postup •• Otevřeme si v programu Zoner Photo Studio fotografii, kterou chceme orámovat. •• V menu Upravit →Okraje a rámečky otevřeme dialogové okno s nastavením rámečků. •• Vybereme režim Orámovat, způsob zadání Tři linky, v obrazových bodech a Symetricky. •• Kolem fotografie chceme vytvořit Otevřeme obrázek, který chceme orámovat. dvoubarevný rámeček. Nejdříve bílou barvu o šířce 5 bodů a černou barvu o šířce 10 bodů. Zadáme tedy šířku první linky 5 bodů a barvu bílou a šířku druhé linky 10 bodů a barvu černou. Třetí linku necháme s nulovou hodnotou. •• Vybereme-li režim Okraj a rámečky. Zadáme nejdříve okraj o velikosti 15 bodů a černé barvy. Následně vnitřní rámeček bílé barvy o velikosti 5 bodů. Výsledek bude stejný.

Zadání se v obou způsobech liší, ale výsledek je

•• Fotografii uložíme a je hotovo. stejný. Přidání rámečků provádíme většinou jako poslední úpravu fotografie, protože případné další úpravy barev nebo světlosti by mohly být problematické a ovlivnit i rámeček. Do rámečku lze také snadno vložit název fotografie a jméno autora. Je to dokonce vhodné, protože text ve otografii by mohl být rušivým prvkem.

Výsledný orámovaný snímek.

94


Úpravy na počítači Příklad orámování fotografie. Rámeček černý 150 bodů po stranách, 250 bodů dole a nahoře a bílý 5 bodů. Ohnisková vzdálenost 18 mm, čas 1/320 s, f/7.1, ISO 200.

95


Úpravy na počítači

Tisk fotografií Abychom fotografie mohli ukázat ostatním, máme několik množství jak tuto prezentaci zpracovat. Fotografie lze nahrát do různých fotoalb na internetu, můžeme připravit slideshow nebo fotografie vytiskneme. Vytisknutím fotografií se dostaneme ke stejnému výsledku našeho fotografování jaký jsme měli při používání analogového fotoaparátu. Tyto fotografie můžeme uložit do alba nebo zasadit do různých rámečků nebo paspart. Takto zarámované fotografie si můžeme vystavit doma nebo je použít na výstavě pro veřejnost.

Kde tisknout

Máme dvě možnosti kde fotografie vytisknout. Buď si pořídíme kvalitní tiskárnu schopnou tisknou fotografie a nebo naše fotografie odneseme do specializovaného fotolabu. Vybereme-li si první možnosti získáme plnou moc nad tím jak budou výsledné fotografie vypadat. Domácí tisk je stále poměrně drahý. Ve fotolabu si musíte předem vybrat na jaký forFototiskárna Canon Pixma iP4850 mát chcete tisknout, zda matně nebo leskle a jak chcete fotografie do tohoto formátu umístit. Fotolaby nabízejí možnosti tisku na velké formáty papíru. Můžeme si objednat i fotoknihy či kalendáře z našich fotografií.

Barvy

Protože tiskárny a monitory používají k zobrazení barev rozdílný barevný prostor, mohou vypadat fotografie po tisku jinak. Monitory používají barevný prostor RGB a tiskárny CMYK. Abychom získali v tisku stejně barevné fotografie jako vidíme na monitoru je důležité sladit barevnost zařízení. K tomu můžeme využít speciální barevnou sondu, která je ovšem poměrně drahá. V domácích podmínkách můžeme sladit barevnost podle tzv. kalibračního snímku. Tento snímek si vytiskneme doma nebo o ěj požádáme ve vybraném fotolabu. Podle snímku následně nastavíme barevnost monitoru tak, aby snímek vypadal na monitoru stejně. Musíme dát pozor na osvětlení, protože barvy na monitoru vypadají při různém osvětlení jinak. Nejlepší tedy je nastavit monitor například večer při světle stolní lampy a pracovat s fotografiemi jen při tomto osvětlení.

96


Aby vytištěná fotografie měla dobrou obrazovou kvalitu, je potřeba tisknou při dostatečném rozlišení DPI. DPI značí počet bodů, které tiskárna vytiskne na čtvereční palec papíru. Pro 300 DPI, je to 300x300 bodů, tedy 90 000 bodů na čtverečním palci. Pro kvalitní tisk fotografií se používá rozlišení právě těchto 300 DPI, pro tisk vašich fotografií do rodinného alba bude stačit i 200 DPI. Máme-li tedy fotografii v rozlišení 4000x3000 pixelů, můžeme ji při 300 DPI vytisknou na papír o rozměrech 13,3x10“ (33,3x25 cm), pro srovnání A4 má velikost 27,9x21 cm. Vzorec pro výpočet velikosti fotografie: počet pixelů * 2,5/DPI = rozměr fotografie v cm.

Úpravy na počítači

Rozlišení a DPI

Papír

Fotografie tiskneme na speciální fotografický papír. Většina výrobců tiskáren vyrábí fotografický papír pro své tiskárny. Fotografické papíry se vyrábějí v různých formátech. Abychom využili celou plochu těchto papírů, budeme muset naše fotografie oříznout na vybraný poměr stran. Fotografie můžeme také vsadit do formátu papíru a volné místo na papíru oříznout.

97


Slovníček pojmů


Slovníček pojmů

Slovníček pojmů Asférická čočka

Speciální čočka korigující optické vady klasických čoček. Navíc díky jejich použití lze sestavovat menší a lehčí objektivy.

Automatický režim

Režim při kterém fotoaparát nastavuje prakticky všechny parametry expozice scény (čas expozice, clonové číslo, ISO, vyvážení bílé, atd.)

Autofokus (AF)

Funkce automatického zaostřování scény. Autofokus se stará o to, aby byl fotografovaný objekt ostrý.

Barevná hloubka

Udává počet bitů použitých k zápisu informace o barvě pixelu obrazu. Fotografie jsou většinou ukládány v RBG a mají barevnou hloubku 24 bitů.

Bulb

Funkce umožňující otevření závěrky po dobu stisknutí spouště.

CCD a CMOS

Typy snímačů v digitálních fotoaparátech.

Citlivost ISO

Udává citlivost snímače fotoaparátu na světlo. Obvyklé hodnoty jsou 100, 200, 400, 800, 1600. U profesionálních zrcadlovek i více. Pokud zvýšíme hodnotu ISO na dvojnásobek, snížíme potřebný expoziční čas na polovinu.

DPI

Dots per inch. Udává počet bodů obrazu, které tiskárna vytiskne, na jeden palec.

Ekvivalentní ohnisková vzdálenost

Je přepočet ohniskové vzdálenosti na různé velikosti snímače. Značí ohniskovou vzdálenost, kterou by měl objektiv se stejným zorným úhlem na 35 mm kinofilmu. Poměr mezi ekvivalentní a skutečnou ohniskovou vzdálenost se nazývá crop faktor.

100


Informace o pořízení fotografie. Obsahuje čas, datum, rozlišení, typ fotoaparátu, informace o nastavení fotoaparátu a další informace. EXIF dokáže přečíst a zobrazit většina programů na prohlížení a úpravy fotografií.

Expozice

Je proces vystavení snímače světlu a snímání fotografie. Expozici ovlivňují tři nastavení. Čas, clona a citlivost ISO. Expozice se měří v EV. Ideálně exponovaná fotografie má po zprůměrovaní všech barev hodnotu 18 %, tzv. střední, šedé.

Slovníček pojmů

EXIF

Histogram

Graf zobrazující na škále od světlé do tmavé počty obrazových bodů. Tato informace se používá k posouzení expozice.

Hloubka ostrosti

Se udává jako rozsah vzdáleností, na kterých je scéna ostrá. Hloubka ostrosti je velmi ovlivňována clonou. Při malých clonových číslech vzniká malá hloubka ostrosti, tedy rozostřené pozadí fotografovaných objektů.

JPEG

JPEG je neobvyklejší formát pro ukládání fotografií. Nabízí dobrý poměr velikosti a kvality. Vyznačuje se ztrátovou kompresí obrazu.

Kompenzace expozice

Pomocí kompenzace expozice lze ovlivnit expozici nastavenou automatem bez nutnosti přepínání do manuálního režimu.

Kompozice

Je rozmístění subjektů a motivů na fotografii. Řídí se souborem kompozičních pravidel. Základním pravidlem kompozice ve fotografii je pravidlo zlatého řezu, které nám říká, že je ve většině případů nejlepší umístit hlavní subjekt nebo motiv fotografie na jednu ze třetin fotografie.

Komprese fotografií

Komprese fotografií je proces snížení objemu datové informace na úkor kvality fotografie. Komprese u formátu JPEG probíhá sloučením informací o několika pixelech s obdobnou barvou na jednu informaci. Míra komprese fotografií se nastavuje podle toho, na co je plánujeme použít.

101


Slovníček pojmů

LCD displej

Displej na fotoaparátu k prohlížení fotografií nebo nastavení v menu. U kompaktních fotoaparátů slouží i ke komponování fotografií.

Makro

Makro fotografie je fotografická disciplína zabývající se focením velmi detailních záběrů. Fotografují se například rostliny, brouci, kapky vody ale i cokoliv jiného. Označuje také režim fotoaparátu určený k pořizování detailních záběrů z krátké vzdálenosti.

Manuální režim (M)

V manuálním režimu máme absolutní kontrolu nad nastavením fotoaparátu, včetně nastavení expozičního času a clony.

RAW

RAW je název pro soubory obsahující surová nezpracovaná data ze snímače digitálního fotoaparátu. Formáty RAW souborů se liší podle výrobce fotoaparátů. Ke zpracování těchto souborů se používá speciálního softwaru, který umožňuje mnoho bezztrátových úprav před vyvoláním snímku do formátu JPEG. Někdy se RAW označuje jako digitální negativ.

Režim priority clony (A/Av)

V tomto režimu máme kontrolu nad velkým množstvím nastavení a hlavně můžeme nastavit hodnotu clony. Hodnotu času vypočítá program fotoaparátu.

Režim priority času (S/T)

V tomto režimu máme kontrolu nad velkým množstvím nastavení a hlavně můžeme nastavit hodnotu expozičního času. Hodnotu clony vypočítá program fotoaparátu.

Režim scén

Fotoaparáty nabízejí přednastavené režimy scén pro různé situace. Např. panorama, svíčka, pláž a sníh, krajina, noční scéna, atd.

Rozlišení v MPix

Udává počet citlivých buněk na snímači fotoaparátu. Čím vyšší je hodnota rozlišení tím větší fotografie, co do počtu pixelů, získáme a můžeme si dovolit jejich tisknutí na větší formát.

102


Zaostřování snímků pomocí ostřícího kroužku na objektivu fotoaparátu. Dá se použít samostatně nebo v kombinaci s automatickým ostřením pro jemné doostření.

Sériové snímání

Snímání několika snímku za sebou v sérii. Používá se při fotografování rychlých pohybů nebo sportu. Ze snímků lze snadno vybrat ten správný moment nebo vytvořit efektní sekvenci na jedné fotografii. Některé fotoaparáty nepodporují fotografování v sérii vůbec nebo jen s omezeným počtem snímků.

Slovníček pojmů

Ruční (manuální) ostření

Stabilizátor

Zařízení v těle fotoaparátu nebo objektivu, které eliminuje vliv chvění rukou nebo jiných otřesů na fotografii. Pomáhá udržet fotografie ostré i při delších expozičních časech.

Světelnost objektivu

Je jedním ze základních parametrů objektivu. Udává schopnost objektivu propouštět světlo. Zapisuje se hodnotou nejnižšího možného clonového čísla. U zlomových objektivů se zapisuje jako rozsah od clony u nejkratší ohniskové vzdálenosti po clonu u nejdelší, např.: f/3.5-4.5 nebo 1:3.5-4.5. Dá se říct, že čím světlejší objektiv tím je jeho užitná hodnota vyšší.

Vinětace

Vinětace je optickou vadou objektivu. Setkáme se s ní převážně u nekvalitních, širokoúhlých objektivů. Jedná se o nerovnoměrné rozložení světla na snímku, které se projevuje tmavšími rohy fotografie. Vinětace se dá odstranit v softwaru na úpravu fotografii nebo naopak přidat pokud chceme usměrnit divákovu pozornost ke středu fotografie.

Vyvážení bílé

Nastavení barevné teploty výsledného snímku umožňující věrné podání barev i za rozdílných světelných podmínek (umělé osvětlení, denní světlo, bleskové světlo apod.). K určení barvy světla se používá pojem teplota světla a jednotka Kelvin.

Závěrka

Závěrka je mechanismus v těle fotoaparátu, který otvírá a zavírá průchod světla ke snímači na dobu expozice.

103


Y Í E D I N A T F N L L JA K ITÁ RA Á Z IG OG D OT F LÝ EP

Fotografie použité v této knize bez udání autora jsou prací autora knihy. Snímky fotografické techniky pocházejí ze stránek výrobců. www.cannon.cz www.nikon.cz www.olympus.cz

www.lowepro.cz www.velbon.cz www.samsung.cz

Další informace o tématech pospaných v knize naleznete na webových stránkách: www.fotografovani.cz www.fotoaparat.cz www.fotoradce.cz www.digimania.cz www.digineff.cz blog.zoner.cz www.digiarema.cz

www.fotorady.cz www.fotorozcestník.eu www.photoguides.com www.difoto.cz www.oehlingradce.cz www.fotoroman.cz www.dobre-svetlo.cz

Knihu lze bezplatně stáhnou ve formátu PDF na webových stránkách: www.digiphoto.webz.cz


Základy digitální fotografie  

Zálady digitální fotografie

Advertisement