Issuu on Google+

ČesKá rePubliKa > Jaro 2010

chemie útočí na naše hormony Podaří se vzbudit zájem veřejnosti a hlavně odborníků a prosadit mimo jiné zákaz kojeneckých lahví s obsahem bisfenolu A? Foto © Greenpeace / Jan Kornstaedt


Foto © Greenpeace / Jiří Řezáč

Prunéřov, 23. března 2010 – V časných ranních hodinách začalo 13 lezců Greenpeace stoupat na komín severočeské hnědouhelné elektrárny Prunéřov II, kde rozvinuli transparent s nápisem GLOBAL SHAME. Tuto nenásilnou přímou akci podniklo Greenpeace s cílem upozornit českou i světovou veřejnost na neuvěřitelné okolnosti provázející schvalování polovičaté „modernizace“ této elektrárny. Elektrárenský gigant ČEZ zde chce ušetřit na zdraví Severočechů a ochraně klimatu použitím zastaralé a nedostatečně účinné technologie. 2

fotografie čísla


Český mír

Milé čtenářky a čtenáři, minulé číslo jsme celé věnovali klimatu. Tentokrát se v magazínu téma klimatických změn, které zůstávají naší prioritou, podělí o pozornost s naší novinkou: zahájením nové kampaně proti toxickým látkám. Konkrétně proti chemickým látkám narušujícím funkci hormonů, odborně nazývaným endokrinní disruptory. Jeden z těch velmi nebezpečných – bisfenol A – je obsažený například v kojeneckých lahvích, plastových krabičkách na skladování jídla či potravinových obalech. Látky jako bisfenol A poměrně přesně kopírují strukturu hormonů v lidském těle, a proto se jim daří vlastnosti hormonů dobře napodobovat nebo naopak blokovat. Vědci dnes kvůli těmto látkám začínají zkoumat dříve nemyslitelné jevy, jako jsou samci polárních medvědů s vaječníky či oboupohlavní ryby. Více se dočtete v článku Jana Freidingera Chemie útočí na naše hormony. Toxické chemické látky se Greenpeace snaží odstranit ze životního prostředí takřka od samého začátku existence organizace. Česká pobočka vzbudila velký rozruch v době kolem velkých povodní v roce 2002. Již dlouho předtím jsme upozorňovali na nebezpečné chemičky na Labi, které do řeky vypouštějí nebezpečný odpad. A konkrétně Spolana Neratovice navíc neměla toxické látky dobře uloženy. Velká povodeň dala bohužel rozborům Greenpeace za pravdu. A řada věcí se musela změnit. Ačkoli jak už to u problémů týkajících se ekologie bývá, je to stále ještě běh na dlouhou trať. Doufejme, že se nám i nyní podaří vzbudit zájem veřejnosti a hlavně odborníků a prosadit mimo jiné zákaz kojeneckých lahví s obsahem bisfenolu A. Nesmím vás zapomenout upozornit na velice zajímavý rozhovor, který vedla naše kolegyně Lenka Boráková na Havaji s profesorem Charlesem H. Fletcherem, vedoucím oddělení geologie a geofyziky Havajské univerzity v Manoa. Fletcher pracoval v loňském roce v Mikronésii a jeho poznatky jsou opravdu alarmující. Pobřeží velké části mikronéských ostrovů ničí mohutné přívalové vlny nazývané King Tides. Co bude dál? A jak se problém týká Česka, kde kvůli největšímu znečišťovateli naší republiky rezignoval ministr životního prostředí? Prosím čtěte 

Praha – Šest let po provokativním dokumentu Český sen přichází 6. května do tuzemských kin nový celovečerní snímek režisérů Víta Klusáka a Filipa Remundy, nazvaný Český mír.

Petra Krystiánová

Petra Krystiánová šéfredaktorka

Foto © Bontonfilm

editorial

Dokumentární komedie, stejně jako v případě Českého snu, jejímž tématem se tentokrát stalo veškeré dění okolo plánu na výstavbu amerického radaru v Brdech. „Český mír zblízka s nadsázkou a humorem ukazuje zákulisí všech těch absurdních válek okolo něj. Všichni o radaru četli nebo slyšeli, my jsme ale u toho byli a s kamerou zaznamenali nevídané,“ vysvětlují tvůrci a dodávají: „Radar představuje fenomén, který rozdělil českou společnost. Vedle sebe ve filmu vystupují vrcholní politici a normální lidé. Ti první se obvykle zapisují do dějin, bez těch druhých by žádných dějin nebylo.“ Pokud chcete vidět například napínavou partyzánskou válku o brdskou kótu 718 mezi policií a mírovými aktivisty Greenpeace, pak neváhejte jít do kina.

Obsah čísla Fotografie čísla . .......................................................... 2 Editorial | Novinky........................................................ 3 Klima | Prunéřovský komín potřetí............................... 4 Toxic | Chemie útočí na naše hormony.................... 5–7 Klima | Mikronésie bojuje o přežití ..........................8–11 Klima | Uhelný Goliáš versus Mikronésie........................ 12 Klima | Petermanův ledovec mizí. Co bude dál? ...... 13 Lesy | Papíroví nindžové zachraňují lesy....................... 14 Podpořte Greenpeace............................................... 15 Vydává: Greenpeace Česká republika Prvního pluku 12, Praha 8 – Karlín, 186 00 tel.: +420 224 320 448 nebo +420 224 319 667 e-mail: greenpeace@ecn.cz | www.greenpeace.cz Šéfredaktorka: Petra Krystiánová Grafická úprava: Petr Slezák Registrováno MK ČR 6616, ISSN 1211 81 68 Podávání novinových zásilek povoleno ředitelstvím pošt Praha, čj. NP 2417/1993 ze dne 14. 12. 1993 Tištěno na 100% recyklovaném papíře

editorial | ve zkratce

3


Foto © Greenpeace / Ibra Ibrahimovič

Prunéřovský komín potřetí Tři dny strávili koncem března aktivisté Greenpeace na komíně severočeské hnědouhelné elektrárny Prunéřov II. Přiměly je k tomu ostudné okolnosti, které provázejí rozhodování o záměru energetického gigantu ČEZ prodloužit provoz tohoto největšího českého zdroje znečištění o další čtvrtstoletí. Nenásilné přímé akce Greenpeace nejsou adrenalinovou dovolenou, nýbrž nástrojem, jak veřejnost upozornit na závažné problémy. A tím plán ČEZu na polovičatou „rekonstrukci“ prunéřovské elektrárny, jíž chce ušetřit na zdraví Severočechů a ochraně klimatu, bezesporu je. 22. března v brzkých ranních hodinách, poté, co se skupina aktivistů bez větších problémů dostala do areálu elektrárny, začalo 13 lezců stoupat do výšky čtvrt kilometru, aby zde vyvěsili přes 70 metrů dlouhý transparent s nápisem GLOBAL SHAME – globální ostuda. Ve výšce čtvrt kilometru strávili za velké pozornosti médií náročné tři dny. S poselstvím, že Prunéřov je globální ostudou České republiky, se pak vydali za novým ministrem životního prostředí Jakubem Šebestou, který převzal řízení resortu poté, co kvůli Prunéřovu rezignoval ministr Jan Dusík.

Lucie Jakešová kampaně Greenpeace

Akci na prunéřovském komíně přijel podpořit i Tereapii Williams z tichomořských Cookových ostrovů. Oblasti, která patří mezi nejvíce postižené přímými dopady změn klimatu. „Rád bych řekl vašemu ministru životního prostředí přímo do očí, že globální změna klimatu negativně ovlivňuje naše životy a ohrožuje naši kulturu, životní prostředí i celou naši existenci. Každé velké průmyslové zařízení, jako je tato elektrárna, hraje významnou roli. Obyvatelé oblastí, které jsou vystaveny hrozbě změny klimatu, by měli pozvednout svůj hlas a ten by měl být v průmyslových zemích brán vážně. Proto jsem tady,“ objasnil Williams svou přítomnost v českém Prunéřově a dodal: „Pokud české ministerstvo prodloužení provozu této uhelné elektrárny o další čtvrtstoletí povolí, bude to skutečná globální ostuda.“ Tereapii Williams se narodil na Cookových ostrovech. Vystudoval University of South Pacific. Má 3 děti.

4

klima


Chemie útočí na naše hormony Samci polárních medvědů s vaječníky, řeky plné oboupohlavních ryb či muži bez spermií. Tato hrozba, ačkoli vypadá spíše jako z hrůzostrašného sci-fi filmu, má reálného společného jmenovatele – chemické látky narušující funkci hormonů, odborně nazývané endokrinní disruptory.

toxic

5


Foto © Dörthe Hagenguth

Vědci pozorují důsledky neblahého vlivu endokrinních disruptorů již od osmdesátých let minulého století, kdy v britských řekách objevili šokující jev – samečky plotic připravující se na činnost do té doby prováděnou výhradně samičkami – kladení jiker. Od té doby bylo v přírodě zdokumentováno mnoho případů působení těchto nebezpečných chemických látek. Kontaminována nejsou pouze místa v průmyslových oblastech či u výpustí z čističek odpadních vod, odkud se disruptory do životního prostředí často dostávají, ale i ve velmi odlehlých oblastech, jako je Arktida nebo moře v hloubkách okolo 700 metrů. Vědci například zjistili, že 40 % samců ropuchy obrovské, kteří se rodí u pesticidy intenzivně ošetřovaných plantáží na Floridě, je hermafrodity. Podobné případy jsou dokumentovány i u leopardích žab na americkém středozápadě a v Kanadě nebo u aligátorů na jihu USA. Změny pohlaví u některých druhů ryb nejsou kvůli působení endokrinních disruptorů neobvyklé ani v Česku. Otřesné případy v Austrálii Zatímco u ryb a dalších nižších obratlovců může vést působení disruptorů až k dodatečné změně pohlaví, u savců se pohlaví určuje odlišným způsobem, a proto toto riziko zřejmě nehrozí. Bohužel i pro lidské tělo je působení disruptorů velmi nebezpečné. Obvykle se projeví především defekty na pohlavních orgánech.

6

Klima

Jde například o snižování počtu a kvality spermií (od roku 1940 poklesl počet spermií o více než 50 % a tempo tohoto trendu se v posledních letech ještě zrychluje), o rakovinu varlat a prostaty, jejíž výskyt se za posledních 50 let ztrojnásobil, či o rozštěp penisu. Otřesné případy zdokumentovali lékaři kupříkladu v některých australských komunitách. A to právě v místech, kde později prokázali výskyt hormonální regulaci ovlivňujících látek. Právě zde se začali rodit chlapci s mimořádně malým penisem a zjevnými známkami zženštění. Více najdete ve studii Greenpeace „Vše, co jste chtěli vědět o sexu, ale báli jste se zeptat“, která je souhrnem dosavadních vědeckých poznatků o vlivu chemických látek na reprodukční soustavu: http://www.greenpeace-media.cz/reprotox.pdf

Bohužel, tak jako u většiny environmentálních problémů, i v tomto případě je viníkem jen a pouze člověk. Do dokonale vyváženého hormonálního systému jsme pustili přes sto tisíc různých chemikálií, o kterých jsme nevěděli, jaké mají vlastnosti a jaký vliv mohou mít na lidské zdraví a životní prostředí. Mezi těmito chemikáliemi je celá řada látek nejen toxických nebo karcinogenních, ale i těch, které narušují funkci hormonálního systému. Tyto látky


obvykle poměrně přesně kopírují strukturu hormonů v lidském těle, a proto napodobují jejich chování, či ho naopak blokují. Některé endokrinní disruptory jsou navíc účinné i při velice nízké koncentraci, proto i stopové koncentrace mohou mít v životním prostředí významný dopad na živé organismy. Seznam těch „nejproslulejších“ z nich obsahuje jak látky již nepoužívané nebo zakázané, ale stále přítomné v životním prostředí – DDT, polychlorované bifenyly, dioxiny, alkylfenoly a různé pesticidy, tak i látky, které se stále vyrábějí ve velkých objemech a jsou běžně obsaženy ve výrobcích denní potřeby. Kromě ftalátů, které se podařilo díky kampani Greenpeace alespoň v Evropské unii zakázat ve výrobcích pro děti, se jedná především o jednu z nejvíce kontroverzních látek současnosti – bisfenol A (BPA). nebezPeČný KoKTeJl Přestože o škodlivosti bisfenolu A a dalších endokrinních disruptorů existuje řada nezpochybnitelných vědeckých důkazů, tyto látky se stále vyrábějí a používají ve velkých objemech a jejich kontrola je nedostatečná. Stanovování limitních prahů pro koncentrace bisfenolu ve výrobcích není dle názoru řady expertů bezpečným kontrolním mechanismem. Výzkumy nejenže dokazují, že bezpečné prahy pro expozici se stále snižují, ale bisfenol ve výrobcích působí dohromady s celou řadou jiných látek a dochází k tzv. koktejlovému efektu, kdy se jejich škodlivé účinky navzájem posilují. Promarněnou příležitostí pro přísnější kontrolu hormonálních disruptorů bylo nařízení REACH. Doslova v předvečer jeho přijetí bylo po bouřlivých debatách mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí odloženo rozhodnutí o zařazení endokrinních disruptorů pod přísnější proces kontroly – autorizace, včetně možnosti jejich povinné náhrady v případě existence bezpečnějších alternativ – až na rok 2013. Není třeba

PodPořTe ProsíM naŠi snahu:

PřízraK JMéneM bisFenol a

 Bisfenol A – BPA, 2,2-bis(4-hydroxyfenyl) propan: klíčová složka při výrobě polykarbonátových plastů a epoxidových pryskyřic. Dále pak užíván při výrobě pesticidů, jako antioxidant v PVC nebo v brzdových kapalinách. Ročně se ho vyrobí přes 3 milióny tun ročně, mimo jiné i v české Spolchemii Ústí nad Labem.  Řada výzkumů na myších, krysách i lidech potvrdila, že se jedná o silný endokrinní disruptor, schopný poškozovat hormonální systém již při velmi nízkých koncentracích. Může narušovat i růst a vývoj nedospělých jedinců, funkci štítné žlázy, je spojován se vznikem rakoviny hematopoetického systému či rakoviny prsu.  Lidské tělo je bisfenolu A nejčastěji vystaveno při jeho uvolňování z polykarbonátových plastů. Z nich jsou vyrobeny potravinové obaly a nádoby na potraviny, například krabičky do lednice a mrazáku, lahve na více použití včetně kojeneckých lahviček či plastové nádobí. Obaly z polykarbonátových plastů se označují číslem 7, nejčastěji v trojúhelníku ze tří šipek. Kanadský zákaz pro bisfenol v kojeneckých lahvích platí od června 2009. Tento krok byl signálem i pro další státy. K zákazu se zatím připojilo pět států usa – Maryland, connecticut, Minnesota, Washington a Wisconsin – a další o zákazu jednají. Podobně je tomu nyní i v některých evropských zemích. K zákazu bisfenolu a vyzval dánskou vládu tamní parlament a podobný návrh předložil i francouzský senát. Greenpeace chce podobné opatření prosadit i v České republice.

 Zakázat v České republice kojenecké lahve obsahující bisfenol A.

 Zkvalitnit kontrolu a monitoring bisfenolu A v životním prostředí.

 Na evropské úrovni prosadit zařazení bisfenolu A mezi prioritní látky podle směrnice o vodách a na kandidátní listinu nařízení REACH, což bisfenol přiblíží k procesu autorizace a zároveň tak vy jako spotřebitelé dostanete právo na informace o jeho výskytu ve zboží. Více informací: www.greenpeace.cz

dodávat, že toto rozhodnutí vřele uvítali především zástupci chemického průmyslu. Greenpeace však nemíní čekat až do roku 2013 a rozhodlo se zahájit kampaň věnovanou právě bisfenolu A a endokrinním disruptorům již nyní.

Jan freidinger kampaně Greenpeace

Klima

7


8

klima


Mikronésie bojuje o přežití

S profesorem Charlesem H. Fletcherem, profesorem a vedoucím oddělení geologie a geofyziky Havajské university v Manoa, jsem se setkala v jeho útulné pracovně budovy s názvem POST. Z počátku jsem byla trochu zmatená, proč mám tohoto experta na pobřežní geologii hledat na poště. Ovšem nápis pod touto zkratkou mě uklidnil – Pacific Ocean Science and Technology (POST). Foto © Greenpeace / Daniel Beltra

klima

9


Foto © Greenpeace

ztrácí půdu pod nohama, již nelze ignorovat. Mořská hladina stoupá a oni nemají kam utéct. Jako byste žili pod vysokou horou a okolní voda vás nutila stoupat a šplhat neustále nahoru, až skončíte na samém vrcholu a nemáte kam jít. Mikronésané však nemají žádnou horu, oni už jsou na vrcholu a žijí ve strachu, která z příštích vln je spláchne.

Pane profesore, je situace v Mikronésii opravdu tak zoufalá? Jak byste ve zkratce popsal, co jste tam viděl? Mohutné přívalové vlny nazývané místními King Tides ničí všechno v okolí. Minulý rok strhly domy, připravily lidi o jejich úrodu a vláda musela do postižených míst urychleně dodávat základní potraviny, hlavně rýži, a pitnou vodu. Slaná mořská voda z velké části zahubila banánovníky a plodinu taro, která je zde základní živinou. Je to na ostrovech velmi žádaná a důležitá plodina, která roste obdobně jako brambory.

Foto © Greenpeace

Lze předvídat, kdy se přívalové vlny objeví? Ne tak docela. King Tides se nejčastěji objevují v době novoluní nebo úplňku. Ovšem není možné předem zjistit, zda budou ničivé, či půjde jen o menší záplavu. Tyto přívalové vlny plní místní studny slanou vodou. Celé zdejší komunity jsou tak najednou závislé na humanitární pomoci. Skutečnost, že Mikronésie

Kolika ostrovů Mikronésie se problém přívalových vln vlastně týká? Mikronésie má asi 600 ostrovů, z toho 60 obydlených. A téměř 40 z nich už se s King Tides potýká. To není malé číslo, co myslíte? Myslíte si, že můžou požadavky Mikronésie na rekonstrukci největší elektrárny v Česku, tedy na druhé straně planety, za použití nejnovějších technologií něco změnit? Přijde mi to jako skvělý nápad. Každopádně je to dobrý počáteční krok. Všichni víme, že odpovědnost za klimatické změny a s nimi spojené stoupání mořské hladiny nesou převážně velké průmyslové země. Česká republika je možná malá. Přesto pokud existují způsoby, jak snížit emise, jako ve vašem případě použitím nejnovějších technologií, mělo by to být samozřejmostí. Je smutné, že o to musí ohrožené státy prosit. Co považujete za největší hrozbu klimatických změn, která může zasáhnout naši populaci? Stačí se rozhlédnout kolem. Někde lidé utíkají před přívalovými vlnami, tsunami, zemětřesením, hurikány, suchem. Osobně vidím největší hrozbu v migraci. Lidé se budou muset přesouvat jinam. Opouštět své milované domovy. Když ostrovanům řeknete, že by se měli do budoucna připravit na možné vystěhování a opuštění svého ostrova, nechtějí o tom ani slyšet. Řeknou vám: „Neopustíme zemi, kde leží více než tisíc let kosti našich předků.“ Havaj je místo, odkud pochází váš nový prezident Obama. Součástí jeho volební kampaně bylo řešení klimatické krize. Ovšem k velkému překvapení na summitu v Kodani svým výstupem rozhodně nepůsobil jako tahoun, který stojí o novou ambiciózní dohodu. Čím si vysvětlujete jeho zdrženlivost? Celá Amerika má spoustu očekávání. Obama je podle mě to nejlepší, co se nám za poslední dobu mohlo stát. Jeho opatrnost si vysvětluji jako chytré kroky, jak se udržet v čele. Tady se jedná i o jeho znovuzvolení. Jeho první prezidentské období (v USA 4 roky) nebude nijak závratně aktivní právě proto. U nás se říká – prezident, který si neobhájil znovuzvolení, nebyl dobrý prezident. A to Obama nechce být.

10

klima


Foto © Greenpeace

„osobně vidím největší hrozbu v migraci. lidé se budou muset přesouvat jinam. opouštět své milované domovy. Když ostrovanům řeknete, že by se měli do budoucna připravit na možné vystěhování a opuštění svého ostrova, nechtějí o tom ani slyšet. Řeknou vám: Neopustíme zemi, kde leží více než tisíc let kosti našich předků…“

co podle vás může současnou situaci v Mikronésii vyřešit? Za prvé: vykřičet do světa svůj příběh a představit ho médiím, jak jen to bude možné. Mělo by se vědět, že taková místa existují a hrozí jim zánik. Čím více se o tom bude mluvit, tím více možných řešení se objeví.

Za druhé: adaptace. V případě, že se tato místa stanou v blízké budoucnosti neobyvatelnými, by místní lidé měli začít seriózně řešit další kroky. Kam půjdou a kde budou žít. Tato varianta vzhledem k opakovanosti King Tides opravdu hrozí.

charles h. FleTcher je profesorem a vedoucím oddělení geologie a geofyziky Havajské univerzity v Manoa. Studiu geologie pobřeží se věnuje již desítky let. V loňském roce v rámci programu Sea Grant (University of Hawaii) vycestoval na několik týdnů do Mikronésie, aby zaznamenal, do jaké míry zasahují klimatické změny – konkrétně vzestup mořské hladiny – do života místních lidí. Jeho závěr: Mikronésie již dnes bojuje o přežití. Jak sám říká: „Mikronesia is a GROUND ZERO of climate change.“ (Mikronésie je bodem nula klimatické změny.) Odpovědnost za ni bohužel nese i Česká republika.

Tabulka NASA znázorňuje, kde dnes dochází k největšímu vzestupu mořské hladiny. Nejčervenější místa jsou ta nejohroženější. Není divu, že Mikronésie je podle profesora Fletchera „Ground Zero“ (bodem nula) klimatických změn.

lenka Boráková tisková mluvčí Greenpeace

Klima

11


Foto © Greenpeace / Václav vašků

Uhelný Goliáš versus Mikronésie

Zlí lidojedi z Mikronésie se snaží zneužít naše zákony k tomu, aby nás připravili o perlu naší energetiky, hnědouhelnou elektrárnu Prunéřov. Tak vypadaly diskuse na českých internetových serverech na začátku tohoto roku. Pokud byste si vytvářeli obraz o světě kolem jen na základě internetových diskusí, začátkem roku byste nevyhnutelně dospěli k názoru, že České republice hrozí smrtelné nebezpečí. Jestliže proti zlotřilým Mikronésanům důrazně nezakročíme, hrozí Česku nedostatek elektřiny, tepla, propad HDP, a dokonce i obligátní návrat do jeskyň či na stromy. Někteří odvážní diskutující by proto neváhali území Federativních států Mikronésie preventivně bombardovat. Na druhé straně jste se v novinách mohli dočíst o údajných mikronéských obavách, že je prunéřovská elektrárna v nejbližších letech potopí. Co z toho je pravda? Samozřejmě nic. Přesto je případ prunéřovské elektrárny mimořádně důležitý a zajímavý. I proto se mu věnovala řada zahraničních médií od Wall Street Journalu až po regionální rozhlasové stanice na pacifických ostrovech. Na Mikronésii se valí obří vlny O Prunéřově už jsme v magazínu obsáhle psali, proto jen stručně: je největším českým znečišťovatelem. Jeho roční emise jsou mnohonásobně vyšší než emise celé mikronéské federace. Veškeré současné emise CO2 vznikající kvůli lidské činnosti by dokázalo vyrobit pouhých pět tisíc Prunéřovů. Společnost ČEZ přitom zarytě trvá na tom, že provede polovičatou modernizaci elektrárny s využitím zastaralých technologií a bude ji provozovat další čtvrtstoletí. Mikronésie si tak mohla v Evropě v současnosti jen těžko najít lepší příklad uhelného Goliáše. Federativní státy Mikronésie jsou probíhající změnou klimatu ohroženy skutečně vážně, jak se můžete

12

klima

podrobněji dočíst na jiném místě tohoto magazínu v rozhovoru s profesorem Fletcherem. Obří vlny, které se na ostrovy Mikronésie pravidelně valí, mají katastrofální následky. Není proto divu, že společně s dalšími malými ostrovními státy důrazně požaduje rychlé snížení globálních emisí skleníkových plynů. Po selhání mezinárodních vyjednávání o ochraně klimatu v Kodani se nevzdala a odmítla čekat další měsíce a roky na novou, možná opět neúspěšnou konferenci. A rozhodla se vyzkoušet nový nástroj – zapojit se do probíhajícího procesu posuzování vlivů na životní prostředí, který zkoumá přestavbu a prodloužení životnosti prunéřovské elektrárny na dalších 25 let. Český zákon o posuzování vlivů totiž umožňuje zapojit se do procesu posuzování vlivu na životní prostředí (tzv. EIA) každému státu, jehož životní prostředí by mohlo být posuzovaným záměrem ovlivněno. Mikronésie tedy má na účast zákonný nárok. Ministr Dusík rezignoval To ovšem neznamená, že by měla právo veta. České ministerstvo životního prostředí bylo pouze povinno zaslat Mikronésii veškerou dokumentaci a umožnit jí, aby se mohla k záměru ve stanovené lhůtě vyjádřit. Zda k tomuto vyjádření ministerstvo při svém rozhodování přihlédne, však závisí výhradně na úřednících ministerstva. Tedy spíše na samotném ministrovi. Právě nyní se ale situace výrazně vyostřila. Ministr životního prostředí Jan Dusík chtěl na základě posudku expertů norské firmy DNV požádat ČEZ, aby připravil novou variantu modernizace Prunéřova nebo kompenzační opatření. ČEZ plánuje elektrárnu modernizovat na účinnost 39 procent, ministerstvo žádá, aby dosáhla 42 procent účinnosti. Podle expertů DNV bude totiž rozdíl v účinnosti znamenat o 200 000 tun emisí oxidu uhličitého ročně! Dusík chtěl proto požádat ČEZ, aby sjednal nápravu, a se svým stanoviskem odešel k premiérovi. Ten ale jeho požadavky zamítl. Co bude dál?

Zaujal vás příběh boje mikronéského Davida s ČEZkým Goliášem? Sledujte webové stránky www.pohodacez.cz. Situace je opravdu vážná. Myslete na to prosím ve chvíli, kdy se budete v blížících se volbách rozhodovat, komu dáte svůj hlas.

Jan Rovenský kampaně Greenpeace


Změny zalednění Grónska a Arktidy mohou odstartovat katastrofální klimatickou změnu, která vyvolá masivní migraci, hladovění a vyhynutí mnoha druhů a může doslova překreslit mapu světa. Loď Greenpeace Arctic Sunrise proto posloužila jako základna týmu vědců z celého světa, kteří během loňské plavby směrem na sever po západním pobřeží Grónska mapovali ústup grónského ledovce. „Tato výprava nám pomohla lépe porozumět, do jaké míry ledové plochy Grónska reagují na klimatické změny a tím se podílejí na stoupání hladiny světového oceánu. Plavba k zanikajícímu Petermanovu ledovci byla mimořádnou příležitostí, jak navštívit nepřístupná místa a zkoumat je metodami tradiční vědy,“ říká jeden z účastníků expedice, Dr. Jason Box. Na konferenci Arctic Frontier, která proběhla počátkem února v norském Tromsø a které se společně s představiteli Greenpeace účastnili i vědci z loňské expedice, zazněla důležitá otázka: Měly by mít petrochemické společnosti možnost využívat výhod tajícího ledu a zvýšit tak těžbu ropy v této oteplující se oblasti? A budou smět rybářské flotily vylovit i poslední zbytky ryb z míst, která pro ně byla dříve díky věčnému ledu nedostupná? Greenpeace zde proto vyslovilo požadavek na okamžité vyhlášení moratoria na veškeré průmyslové aktivity v oblastech historicky pokrytých mořským ledem. „Stojíme na křižovatce a to, jakou cestou se vydáme, je jistým druhem IQ testu. Vytěžíme a spálíme zásoby fosilních paliv, které se kvůli změně

Foto © Greenpeace / Nick Cobbing

Plavba lodi Greenpeace Arctic Sunrise, která měla za cíl zmapovat tání grónského ledovce, byla letos počátkem února završena konferencí v norském Tromsø.

klimatu staly dostupnými? Anebo budeme Arktidu chránit a dáme jí spolu s místními komunitami šanci se alespoň stihnout přizpůsobit již dnes probíhající změně? Je to smělý požadavek, ale někdo přece musí mít zdravý rozum a zastat se přírody, která se sama nemůže bránit,“ vysvětluje postoj ekologů ředitel Greenpeace Nordic Mads Christensen. Foto © Greenpeace / Nick Cobbing

Foto © Greenpeace

Petermanův ledovec mizí. Co bude dál?

Fotograf Nick Cobbing získal za svůj snímek vytvořený během grónské plavby na lodi Greenpeace „Arctic Sunrise“ v létě 2009 2. cenu v soutěži World Press Photo v kategorii Příroda. Magdalena Klimovičová kampaně Greenpeace

KLIMA

13


PaPíroví nindžové zaChraŇují lesy Každé dvě vteřiny zmizí z naší planety les o ploše jednoho fotbalového hřiště. existuje zdánlivá maličkost, která by mohla devastaci všech světových pralesů výrazně omezit a kterou může dělat každý z nás. v dnešní době stále ještě málo používaný oboustranný tisk se stal námětem samostatného projektu našich dobrovolníků. Spotřeba papíru je spojována stejně jako růst spotřeby elektrické energie s vyspělostí státu. Například Spojené státy americké a Japonsko mají na svědomí polovinu celosvětově spotřebovaného papíru. Na jednoho obyvatele v České republice připadalo v minulém roce 150 kg papíru a toto číslo každým rokem roste nezávisle na používání výpočetní techniky. Spotřeba papíru na obyvatele se za posledních dvacet let dokonce ztrojnásobila. Většina papíru používaného u nás se dováží ze zahraničí, což ještě více zvyšuje už tak značné zatížení životního prostředí při výrobě produktů papírenského průmyslu. Z negativních důsledků, které z environmentálně náročné výroby i distribuce vyplývají, je zřejmé, že musíme používání papíru omezit a zároveň hledat i další možnosti. Odpověď na otázku, jak ušetřit až 50 % papíru, je jednoduchá – oboustranný tisk.

Papír má dvě

aKce PaPíroVých nindŽů „Studuji vysokou školu a pravidelně musím psát různé semestrální práce. Přišlo mi absurdní, že většina studentů odevzdává práce vytisknuté jednostranně. Vždyť papír má přeci strany dvě. Stejně nesmyslná mi přišla i pravidla formální úpravy závěrečných prací, kde je striktně nařízený jednostranný tisk. Tak mě napadlo něco s tím udělat,“ vysvětluje Robert Hrdina, jeden z našich „Papírových nindžů“ – dobrovolník z Pardubic. Základ projektu našich dobrovolníků spočívá v tom, že si každý může jednoduše stáhnout a vytisknout plakátek se zprávou „Papír má 2 strany“ a vylepit ho poblíž tiskárny, kopírky nebo počítače, ať už ve škole, v práci, nebo doma. Lidé tak dostanou příležitost si uvědomit, že oboustranným tiskem mohou nejen ušetřit, ale také pomoci životnímu prostředí. Aby se oboustranný tisk lavinovitě šířil dál, tak každý, kdo výzvu nalepí, ji také vyfotí nebo natočí na video (nejlépe i se sebou) a vloží ji do galerie ostatních fotek a videí na facebookové stránce „Papír má 2 strany!“ nebo ji zašle i s popisem přímo na adresu jana.pravdova@greenpeace.org. Oboustranný tisk se tak snad pomalu stane samozřejmostí. Veškeré informace a pomůcky, které k tomu potřebujete, jsou k dispozici na speciální stránce www.2strany.cz, kde také můžete vidět galerii fotek a videí.

Až budete tisknout své dokumenty, myslete na to, že oboustranným tiskem můžete ušetřit až 50 % papíru. Pomozte nám chránit lesy i deštné pralesy!

www.2strany.cz

14

lesY

Jana Pravdová kampaně Greenpeace


Tričko s obrázkem velryby

Triko save our seas

batikované triko

Tričko homeless

Bavlněné tričko, vpředu obrázek velryby, vzadu logo Greenpeace, tmavě modré s bleděmodrým potiskem. Dámské i pánské.

Bavlněné triko, olivová barva, vpředu znak velryby a logo Greenpeace. Dámské i pánské.

Dívčí triko s dlouhým rukávem, červeno-oranžová kombinace, vpředu malé černé logo Greenpeace.

Bavlněné triko s obrázkem ledních medvědů a nápisem „Homeless – Stop global warming“. Dámské i pánské.

Velikost: S, M, L (dámské), XL cena: 300,- Kč

Velikost: S, M, L (dámské), XL cena: 300,- Kč

Velikost: L cena: 390,- Kč

Velikost: M, L, XL cena: 350,- Kč

Tričko s obrázkem opiček

nákupní tašky

cd Planet dance

Tričko je vyrobeno z biobavlny a výhradně za využití obnovitelných zdrojů energie (větrné a solární). Objem emisí skleníkových plynů vyprodukovaných během jeho výroby je o 90 % nižší než u běžného trička.

Nákupní tašky z nebělené bavlny.

Kompilace taneční hudby vydaná na podporu Greenpeace. cena: 50,- Kč

Velikost: pánské – M,L,XL (bílá, tmavě šedá); dámské – S, M, L (bílá, šedá, červená, fialová), XL (šedá, červená, fialová) cena: 350,- Kč

počet kusů

Objednávka – JARO 2010

S

M

L

XL

Nápis „Genetic Experiment“ cena: 100,- Kč Nápis „Reduce, Reuse, Recycle“ cena: 130,- Kč

Pexeso Klasická stolní hra. cena: 40,- Kč

Objednané zboží zašlete na adresu: celkem

Jméno:

Tričko s obrázkem velryby

D P

Ulice, číslo:

Triko „Save our seas“

D P

Město:

Batikované triko

D P

PSČ:

Tričko „Homeless“

D P

*Telefon:

Tričko s obrázkem opiček

D P

Podpis:

Nákupní taška „R–R–R“

*Poznámka:

Nákupní taška „GE“ Pexeso CD „Planet Dance“ Zboží můžete zakoupit v naší kanceláři, ale zasíláme jej i na dobírku (v tomto případě připočítáváme cca. 110 Kč na poštovné – netýká se samotné objednávky pexesa nebo klíčenky). Objednat zboží si můžete telefonicky, e-mailem, poštou i faxem. Greenpeace 1. pluku 12/143, 186 00 Praha 8, tel. 224 319 667, fax: 222 313 777 e-mail: greenpeace@ecn.cz

 uplatňuji 30% slevu pro členy / členky RWC *Uvedete-li na objednávce svoje telefonní číslo, případně e-mailovou adresu, urychlíte nám komunikaci s vámi v případě, že některý z vámi požadovaných produktů nemáme na skladě. Jako poznámku můžete uvést například nejpozdější datum, do kterého dodávku požadujete (jedná-li se například o dárek ke konkrétní příležitosti apod.). Lenka Dvořáková, která se o náš „obchod“ stará, se snaží o co nejrychlejší vyřízení vašich objednávek, ale při jejich vysokém počtu může někdy dojít ke zpoždění. I v takovém případě usnadní uvedení telefonního či e-mailového spojení další dohodu.

PodPoŘte greeNPeace

15


Milé příznivkyně a příznivci Greenpeace, pomozte nám prosím, abychom s vámi mohli lépe a efektivněji komunikovat. Někdy je velmi důležité, abychom vás v naléhavých případech mohli rychle kontaktovat. Prosíme, pošlete nám vaše aktualizované kontaktní údaje, tedy adresu, emailovou adresu a telefonní číslo. Zároveň se také můžete rozhodnout, zda chcete dostávat náš magazín namísto papírové verze elektronicky.

Kontaktujte mě prosím: emailem: patrik.simon@greenpeace.org, telefonicky na čísle: +420 224 319 667, poštou na adrese: Patrik simon Greenpeace Česká republika Prvního pluku 12/143 186 00 Praha 8 – Karlín

Za Greenpeace se na vaše odpovědi těší Patrik Simon.

Foto © Greenpeace / Christian Aslund


Greenpeace magazín