Issuu on Google+

ČESKÁ REPUBLIKA > ZIMA 2009

Mezinárodní klimatická konference – Kodaň 2009 Foto © Oliver Krüger


Foto © Greenpeace / Václav Vašků

Praha, 12. října 2009 – Ministr průmyslu Vladimír Tošovský chce na dnešním jednání vlády prosadit usnesení, které by otevřelo cestu k prolomení platných limitů těžby uhlí na Mostecku. Ty mj. chrání před zbouráním město Horní Jiřetín a sousední osadu Černice. Aktivisté Greenpeace proto těsně před začátkem jednání obsadili střechu Úřadu vlády a rozvinuli zde transparent „Fischere, nechte Horní Jiřetín na pokoji!“.

2

FOTOGRAFIE ČÍSLA


EDITORIAL Milé čtenářky a čtenáři, zimní magazín je tentokrát takřka celý netradičně věnován jednomu tématu: mezinárodní klimatické konferenci v Kodani. Ale myslím, že si stačí přečíst slova některého z vědců, kteří v říjnu přijeli do Prahy na konferenci o klimatu pořádanou Greenpeace, a důvod je rázem jasný. Jestliže například francouzský profesor Bernard Seguin poukazuje na negativní, ale i pozitivní aspekty současné klimatické změny, hned vzápětí podotýká: „Pozitivní aspekty jsou omezené nárůstem teploty o jeden, maximálně dva stupně Celsia. To je prahová hranice.“ Dále už tedy podle něj bude vliv změny pouze negativní. A pokud vezmeme v potaz slova další vědecké kapacity – Ashera Minnse z Tyndallova centra pro výzkum klimatické změny – pak nás opravdu nemusí čekat příjemná budoucnost. Minns říká: „Poslední výzkumy Tyndallova centra a Britského meteorologického úřadu ukazují, že zvýšení teploty ‚jen‘ o 2 stupně Celsia by vyžadovalo naprostý zvrat v trendech emisí CO2. Pravděpodobnější je tedy oteplení o čtyři stupně.“ Více v článku Lucie Jakešové Vědecké špičky se shodují: Změny jsou tady. Greenpeace se proto snažilo dlouhodobě upozorňovat představitele jednotlivých zemí světa na důležitost kodaňského summitu, který má mimo jiné vést k přijetí nové mezinárodní dohody, jež bude nástupkyní Kjótského protokolu. Rozsáhlá jednání odborníků zastupujících Greenpeace doprovázely i rozmanité akce, které měly veřejnost a představitele států upozornit na problémy spojené s klimatickou změnou. Lenka Boráková Vám představí nejen požadavky Greenpeace, ale vybrala pro Vás také některé vizuálně povedené akce z celého světa. Greenpeace také v Kodani představí projekt na záchranu Amazonského pralesa, o kterém se mluví jako o zelených plících planety a jehož likvidace urychluje klimatické změny. Problémy současné Amazonie najdete v článku Prales pro klima od Veroniky Ďaďové. Výsledky summitu budou známé až po uzávěrce tohoto čísla. Nezbývá proto nic jiného než držet naší planetě palce. Petra Krystiánová

Petra Krystiánová šéfredaktorka

GREENPEACE PŘINÁŠÍ DO KIN FILM ČAS HLUPÁKŮ Greenpeace společně s Hnutím Duha a Člověkem v tísni nabídne filmovým fanouškům zajímavý dokument, který byl letos nominován na Oscara. Píše se rok 2055 a my se ocitáme v archivu lidstva v Antarktidě. Zarmoucený archivář nás provede filmovými materiály ze začátku 21. století, aby nám ukázal začátek konce. Čas, kdy bylo ještě možné odvrátit nezadržitelnou katastrofu. Indicií byla řada: globální oteplování a s ním související přírodní katastrofy svědčily o nezodpovědném chování lidí, sledujících pouze zisk bez ohledu na možné důsledky svého počínání. Ne každý ale smýšlel stejně. Bezpočet těch, kteří se dokázali podívat pravdě do tváře, přišlo s varováním a s návrhy, jak se chovat šetrně ke krajině, v níž žijeme. Jakým způsobem šetřit nerostným bohatstvím, jak snižovat emise, jak zastavit plýtvání a nesmyslnou nadprodukci? Americký dokumentární velkofilm přehledně a naléhavě předkládá argumenty pro potřebnost změny chování člověka na planetě Zemi a rekapituluje více i méně známá řešení pro zlepšení současné situace. Film Čas hlupáků můžeme zhlédnout v rámci dokumentárních pondělí v pražských kinech Světozor, Aero nebo Oko.

OBSAH ČÍSLA Fotografie čísla ........................................................... 2 Editorial | Novinky ....................................................... 3 Klima | Záchrana pro mizející Amazonii? ................ 4–7 Klima | Kodaň 2009 ................................................8–11 Klima | Vědecké špičky se shodují: Změny jsou tady .. 12 Toxic | Made in China ............................................... 13 Klima | Ochrana klimatu na zdech i pivních táccích ..... 14 Podpořte Greenpeace .............................................. 15 Vydává: Greenpeace Česká republika Prvního pluku 12, Praha 8 – Karlín, 186 00 tel.: +420 224 320 448 nebo +420 224 319 667 e-mail: greenpeace@ecn.cz | www.greenpeace.cz Šéfredaktorka: Petra Krystiánová Grafická úprava: Petr Slezák Registrováno MK ČR 6616, ISSN 1211 81 68 Podávání novinových zásilek povoleno ředitelstvím pošt Praha, čj. NP 2417/1993 ze dne 14. 12. 1993 Tištěno na 100% recyklovaném papíře

EDITORIAL | VE ZKRATCE

3


4

KLIMA


ZÁCHRANA PRO MIZEJÍCÍ AMAZONII?

Největším současným problémem Amazonského deštného pralesa je rozšiřování pastvin pro chov dobytka. Greenpeace na klimatické konferenci v Kodani představí návrh na záchranu Amazonie.

Foto © Greenpeace / Daniel Beltra

KLIMA

5


Za mizení Amazonského deštného pralesa jsou zodpovědní především vlastníci společností, které ilegálně těží dřevo, majitelé sójových plantáží a velkofarem s hovězím dobytkem. Odhaduje se, že až 80 % stromů porážených v Amazonii je káceno nelegálně. Ale i „legální“ těžba prales zbytečně devastuje – využívá totiž zastaralé technologie, které vytvářejí velké množství odpadu. Na výrobu finálního produktu se využije jen jedna třetina vytěženého dřeva. Průmyslová těžba dřeva přitom ubere ročně z Amazonského pralesa více než 8 milionů stromů. Byla by z nich řada tak dlouhá, že by čtyřikrát obkroužila Zemi.

v dodavatelských řetězcích mezinárodních společností na jedné straně a ničením Amazonského deštného pralesa na straně druhé, začala aliance výrobců potravin, supermarketů a řetězců fast food spolu s Greenpeace a dalšími občanskými organizacemi volat po změnách. Díky tomuto nátlaku vyhlásila většina brazilských obchodníků moratorium na obchodování se sójou vypěstovanou na nově odlesněné půdě v Amazonii, a to s účinností od července 2006.

SÓJA, PASTVINY A JATKA Těžba dřeva v Amazonii je značně destruktivní i z jiného důvodu: silnice a dálnice, které s sebou těžební průmysl přináší, zpřístupňují půdu pro další odlesňování, a tím ho usnadňují. Odlesněné plochy bývají obvykle využity jako pastviny pro dobytek nebo jako zemědělská půda. Jen v roce 2005 bylo v brazilské Amazonii oseto kolem 1,2 milionu hektarů sóji, což je 5 % z celkové rozlohy Brazílie. Průzkum Greenpeace v roce 2006 odhalil, co vyvolalo zdánlivě nezadržitelnou expanzi plantáží sóji. Byla to poptávka po zvířecím krmivu v Evropě a Číně. Poté, co se prokázalo spojení mezi sójou

• Povodí Amazonie je největším říčním systémem na světě, obsahujícím celou jednu pětinu sladké vody na Zemi. • V Amazonii se vyskytuje pavouk caranguejeira, který je větší než baseballový míč. • Žije zde druh opičky vážící jen 130 gramů. • Největší květ na světě má amazonský leknín – může měřit v průměru až dva metry.

AMAZONIE je nejrozlehlejší tropický deštný prales na světě. Jeho stáří se odhaduje na 55 milionů let, rozpíná se přes území devíti států a pokrývá přibližně 7 milionů čtverečních kilometrů, tedy pět procent zemského povrchu. Je to oblast s nejvyšším počtem rostlinných a živočišných druhů na světě. Skýtá domov asi jedné čtvrtině všech suchozemských druhů rostlin, hmyzu a živočichů. V Amazonském deštném pralese žije 180 skupin domorodého obyvatelstva, čítajícího přes 200 000 osob. Na Amazonském deštném pralese však nejsou závislí jen místní lidé, tento jedinečný ekosystém má vliv na životy všech lidí na Zemi. Amazonský deštný prales funguje jako obrovský „lapač“ oxidu uhličitého. Stromy v pralese oxid uhličitý pohlcují, čímž před ním chrání atmosféru. Rozsáhlé odlesňování, ke kterému v Amazonii dochází, nejen snižuje množství stromů, jež by byly schopné CO2 pohlcovat, ale navíc se kácením a vypalováním lesnatých ploch uvolňuje do atmosféry další velké množství CO2, což dále urychluje změnu klimatu na Zemi.

6

KLIMA

AMAZONSKÉ REKORDY

Největším problémem Amazonie je v současnosti rozšiřování pastvin pro dobytek. Pastviny zabírají nejvíce plochy odlesněné půdy, a to 79,5 %. Od roku 2003 je Brazílie jedním z největších exportérů hovězího masa a kůže. S využitím satelitních snímků a údajů o nárůstu zemědělství připravila brazilská kancelář Greenpeace podrobné mapy, které ilustrují postupující proměnu deštného pralesa na pastviny a jatka. Greenpeace v Brazílii také shromažďuje důkazy o tom, že k rozsáhlému odlesňování pralesa dochází kvůli výrobkům z hovězí kůže, následně prodávaným firmami jako Nike či Adidas. Důkazy chceme předložit nadnárodním korporacím a přesvědčit je, aby převzaly odpovědnost za své jednání. Chceme také na mezinárodní úrovni informovat veřejnost a prosazovat bojkot výrobků, které způsobují ničení Amazonie. Všechny tyto aktivity nám pomohou vyvinout tlak na brazilskou vládu a přimět ji, aby do roku 2015 zcela zastavila odlesňování deštného pralesa. 35 MILIARD DOLARŮ ROČNĚ Paulo Adario, ředitel brazilské kanceláře Greenpeace, říká: „Problém odlesňování Amazonie není pouze regionálním či brazilským problémem. Je to globální problém a musí být řešen – s veškerou vážností – na globální úrovni. Proto prosazujeme založení celosvětového fondu.“ Greenpeace již nyní v prosinci na konferenci o klimatických změnách v Kodani představí projekt, který počítá se založením fondu „Forest for climate“ (Prales pro klima). Fond na


Foto © Greenpeace / Daniel Beltra

„Za mizení Amazonského deštného pralesa jsou zodpovědní především vlastníci společností, které ilegálně těží dřevo, majitelé sójových plantáží a velkofarem s hovězím dobytkem.“ záchranu deštných pralesů bude ročně potřebovat 35 miliard amerických dolarů. Financovat by ho měly průmyslové země a platby budou založeny na poměrném znečištění, jímž se konkrétní stát podílí na celkovém znečištění Země. Logika je jednoduchá – čím větší znečištění, tím vyšší příspěvek stát zaplatí. Současně by se tak v jednotlivých zemích podpořilo úsilí o snižování emisí oxidu uhličitého. Prostředky z fondu „Forest for climate“ budou vynaloženy na lepší dohled nad dodržováním zákonných opatření na ochranu pralesa. André Muggiati – Brazilec, který žije v Amazonii – k tomu podotýká: „Farmáři v Amazonii se stále zabývají hlavně tím, jak by mohli zvýšit produkci. Porovnají výdaje a vidí, že je mnohem efektivnější prostě pokácet les vedle svého pozemku než třeba vystřídat zemědělské plodiny. Uděláme-li však pro ně ekonomicky výhodnější, aby prales zachovali, a postaráme-li se o účinnější dohled, pak prales můžeme zachránit.“ Veronika Ďaďová fundraising Greenpeace Foto © Greenpeace / Martin Wendler

KLIMA

7


KODAŇ 2009

Zástupci 192 zemí světa vyjednávali od 7. prosince na kodaňském summitu o přijetí nové mezinárodní dohody, která bude nástupcem Kjótského protokolu. Greenpeace se proto v mnoha zemích světa snažilo přesvědčit státníky, aby pomohli přijmout novou závaznou dohodu o ochraně klimatu a snižování emisí skleníkových plynů. Výsledky konference budou známé až po uzávěrce tohoto čísla.

Foto © Greenpeace / Paul Langrock

8

KLIMA


KLIMA

9


Mount Rushmore, USA Lezci Greenpeace rozvinuli obrovský transparent na skále Mount Rushmore v americkém Keystonu. Úmyslně nedokončený portrét prezidenta Obamy se na chvíli ocitnul ve společnosti amerických prezidentů G. Washingtona, T. Jeffersona, T. Roosevelta a A. Lincolna. Cílem akce bylo upozornit na důležitou roli prezidenta Obamy a jeho odpovědnost v otázkách globálního oteplování. Foto: Kate Davison

Alberta, Kanada Ve stejnou dobu, kdy se kanadský premiér Stephen Harper setkal s prezidentem USA Barackem Obamou ve Washingtonu, zablokovalo 25 aktivistů Greenpeace z Kanady, Spojených států a Francie povrchový důl Shell Albion Sands v severní Albertě a umístilo tam obrovský transparent s nápisem „Ropné písky – klimatický zločin“.

Foto: Colin O‘Connor

Všichni sdílíme jednu planetu, jeden společný domov, za který neseme určitou míru zodpovědnosti. Všichni jsme na stejné lodi a je pouze na nás, jestli ji potopíme, nebo udržíme kormidlo a nabereme správný směr. Jen silná dohoda o klimatu může zaručit lepší budoucnost našim dětem a dětem našich dětí. POKUD SE MUSÍ NĚCO ZMĚNIT, PAK JE TO NYNÍ! Platnost Kjótského protokolu, který reguluje objem skleníkových plynů, jež mohou jednotlivé země vypustit do ovzduší, vyprší v roce 2012. Hlavním cílem konference v Kodani proto bude najít nástupce protokolu. Jedná se o jedno z nejdůležitějších mezinárodních jednání v posledních desetiletích. Vyjednávat o přijetí nové mezinárodní dohody bude 192 zemí. Tato nová dohoda musí navázat na již zmíněný Kjótský protokol z roku 1997, který byl

10

KLIMA

historicky první mezinárodní smlouvou o závazném snižování emisí skleníkových plynů jednotlivými signatářskými zeměmi. CO KDYŽ SE NEDOHODNOU? V případě příliš malých a neambiciózních závazků nebude možné udržet proces oteplování atmosféry pod hranicí 2° C, která představuje kritickou mez. Pokud se politici v Kodani nedohodnou, hrozí, že se neustálá jednání protáhnou do příštího roku, v krajním případě že ochrana klimatu a snižování emisí skleníkových plynů přestanou být mezinárodně koordinované, ztratí potřebný právní rámec a zadrhnou se. Nicméně mít konkrétní a závaznou dohodu je nezbytně nutné pro přijetí akcí a opatření k účinnému snížení emisí skleníkových plynů, které je nutné zahájit co nejdříve. Čas totiž běží a čím později budou učiněny potřebné kroky, tím dražší bude realizace účinných opatření.


Rio de Jainero, Brazilie Patnáct aktivistů Greenpeace rozvinulo na brazilském mostě Guanabara bay obrovský banner o rozměrech 50 × 30 m se vzkazem: „World Leaders: climate and people first!“ / „Světoví lídři: Klima a lidé jsou na prvním místě!“

Foto: Alex Carvalho

Dufourspitze, Švýcarsko Aktivisté Greenpeace si dopřávají lázeň v malém jezírku vytvořeném z tajícího horského sněhu kousek od nejvyšší švýcarské hory Dufourspitze. S transparentem „tck tck tck“ chtějí upozornit na to, že čas letí a blížící se zasedání v Kodani by mělo zajistit novou klimatickou dohodu, nahrazující Kjótský protokol.

Foto: Jacob Balzaci

IDEÁLNÍ VARIANTA DOHODY, KTEROU PROSAZUJE GREENPEACE: 1. Snížit emise skleníkových plynů do roku 2020 U rozvinutých zemí nejméně o 40 % ve srovnání s rokem 1990. U rozvojových zemí celkově o 15–30 % ve srovnání s vývojem podle dosavadní praxe. 2. Ukončit odlesňování do roku 2020 Odlesňování, zejména kácení původních pralesů, způsobuje 20 % skleníkového efektu. Klimatické změny tedy nemohou být zastaveny bez ochrany lesů. 3. Zavázat se k pomoci 110 miliard euro ročně rozvojovým zemím Vyspělé průmyslové státy, které jsou odpovědné za největší díl již vypuštěných i aktuálních emisí, musejí poskytnout pomoc chudým rozvojovým zemím, jež k situaci přispěly nejméně, ale jsou jí ohroženy nejvíce. Aby pomoc byla účinná, musí dosáhnout alespoň 110 miliard eur ročně.

„Žádný národ nemůže utéct před dopady klimatických změn. Jsou ohroženy bezpečnost a stabilita každého národa – naše prosperita, zdraví a bezpečnost. A čas, který máme na odvrácení tohoto nebezpečí, rychle ubíhá,“ řekl nedávno americký prezident Barack Obama, jeden z očekávaných lídrů kodaňského summitu. Bez aktivní účasti USA konference v Kodani nevypadá nijak nadějně. Jsou to totiž právě Spojené státy, které do ovzduší vypouštějí 25 procent všech skleníkových plynů a patří mezi největší znečišťovatele na světě. A je to právě prezident Obama, který je v poslední době pranýřován za pouhé sliby, ale žádné činy, které by nasvědčovaly řešení klimatické krize. Doufejme, že se to změní a klimatická konference novou dohodu přinese. Lenka Boráková tisková mluvčí Greenpeace

KLIMA

11


VĚDECKÉ ŠPIČKY SE SHODUJÍ: ZMĚNY JSOU TADY 29. října, jen 38 dní před zahájením klimatického summitu v Kodani, uspořádalo Greenpeace mezinárodní vědeckou konferenci.

Naší snahou bylo obohatit českou odbornou klimatickou debatu a posílit zájem politiků, státních úředníků, médií i širší veřejnosti o problematiku klimatických změn. Čtrnáct předních českých i světových odborníků a více než sto účastníků strávilo čtvrteční den v Michnově paláci v Praze, kde se přednášelo a živě diskutovalo o změně klimatu a jejích dopadech na Evropu i Českou republiku. Přednášejících jsme se zeptali: Pozorujete z hlediska svého oboru již nyní dopady změny klimatu? Jaký čeká Evropu, potažmo Česko, další vývoj? Ing. Jiří Nekovář, CSc. (Český hydrometeorologický ústav) „Dopadů je celá řada. Například předčasný nástup vegetačního období a jeho prodlužování. Česko má naštěstí výhodnou polohu ve středu Evropy. Na evropském kontinentu totiž dojde k extremizaci nejen počasí, ale i podnebí. Bude méně pršet tam, kde už dnes je nedostatek vláhy, a naopak bude voda přebývat tam, kde není nedostatek. Zrychlí se „obrat“ vody, ale pitné vody bude méně. Superbohatou zemí se tak stane kupříkladu Finsko, protože tuna pitné vody bude mít vyšší cenu než tuny ropy.“ Doc. Mgr. Martin Konvička, Ph.D. (Entomologický ústav Akademie věd České republiky) „Ano, a obrovské: mění se areály výskytu hmyzu, mění se i sezónní načasování výskytu, rozvolňují se dlouhodobě „vytuněné“ mezidruhové vazby. V člověkem zničené krajině mohou mít tyto změny skutečně hrozivé důsledky. Z hlediska vývoje biodiverzity na tom bude střední Evropa s Českem relativně dobře. Mírný klimatický pás, kam patříme, je totiž dost rozsáhlý. Navíc jej ovlivňuje výměna vzdušných mas mezi Atlantikem a kontinentální oblastí. To znamená, že meziroční změny podnebí mohou být vlastně významnější než změny globálně klimatické a mohou vlivy globálního oteplování na rostliny a zvířata svým způsobem vyrovnávat. Jiná situace bude v jižní a severní Evropě.“

12

KLIMA

Prof. Bernard Seguin, Ph.D. (INRA, Unité Agroclim Site Agroparc, Avignon) „Určitě ano, a dokonce více, než se předpokládalo. Asi nejzřetelnější je to u vína – datum sklizně se posunulo o jeden měsíc dopředu. Navíc nárůst obsahu cukru znamená zvýšení stupně alkoholu a snížení kyselosti, což je významná změna ve smyslu kvality všech vinic ve Francii. Změna klimatu může negativně ovlivnit zemědělství jak v globálním měřítku, tak v evropských podmínkách. Francie leží v části Evropy, kterou můžeme brát za hranici pozitivních dopadů změny klimatu. Existují studie poukazující na nižší výnosy pšenice na jihu Francie a naopak zvýšení výnosů cukrové řepy díky oteplování na severu Francie. Co je však důležité: pozitivní aspekty jsou omezené nárůstem o jeden, maximálně dva stupně Celsia. To je prahová hranice. Při větším oteplení budou výnosy nižší i v severních oblastech.“ Asher Minns, MSc (Tyndall Centre for Climate Change Research) „Poslední výzkumy Tyndallova centra a Britského meteorologického úřadu ukazují, že zvýšení teploty „jen“ o 2 °C by vyžadovalo naprostý zvrat v trendech emisí CO2. Pravděpodobnější je tedy oteplení o čtyři stupně. Dopady takové změny by podle Britského meteorologického úřadu znamenaly například výrazné oteplení až o 10 °C a sucha v západní a jižní oblasti Afriky nebo pokles srážek o 20 % i více v oblastech jako Středozemí, Afrika a části pobřežní Austrálie. Taková změna v horních hodnotách průměru globálních teplot daleko překonává vše, co dosud lidstvo zažilo. Je velmi důležité, že OSN vyjednává o masivním a bezodkladném omezení skleníkových plynů, avšak stejně důležitá je i příprava na dopady změny klimatu, aby se komunity a státy mohly tak významnému posunu přizpůsobit.“ Více o konferenci najdete na: http://konference.klimatickezmeny.cz Lucie Jakešová kampaně Greenpeace


Foto © Greenpeace

a sedimentů u pěti vytipovaných průmyslových podniků a provedlo analýzu obsahu nebezpečných látek. A výsledek? Odpadní vody všech testovaných podniků obsahovaly nebezpečné látky. Tři z podniků převyšovaly limity stanovené v provincii Guangdong. Navíc celá řada nalezených nebezpečných látek není v provincii monitorována ani regulována. Analýzy odhalily vysoké koncentrace těžkých kovů, například mědi, berylia a hořčíku, nebo přítomnost organických sloučenin, jako jsou bromované zpomalovače hoření či bisfenol A. A také alkylfenoly, které narušují hormonální soustavu a v Evropské unii jsou na prioritním seznamu nebezpečných látek. Řada z těchto chemikálií není v Číně vůbec regulována. Zásadním problémem je, že jakmile se tyto látky dostanou do životního prostředí, je téměř nemožné je zpětně odstranit. Velká část z nich může způsobovat závažné zdravotní problémy – rakovinu, poruchy ledvin, narušení hormonálního systému či poškození nervového systému. OTRAVA PERLY Výsledky testování v čínských vodách Greenpeace uveřejnilo ve studii „Poisoning the Pearl“ (Otrava Perly). Vydání této publikace POISONING je i symbolickým THE prvním krokem v nové PEARL náročné globální vodní kampani, jež si klade za cíl přimět průmysl po celém světě redukovat používání nebezpečných chemikálií a nahradit je bezpečnějšími alternativami. Zároveň přesvědčujeme vlády a odpovědné orgány, aby přijaly a řádně implementovaly účinnou legislativu, která omezí a eliminuje vypouštění nebezpečných chemických látek do vodních ekosystémů. Záhy po uveřejnění studie komentovali výsledky i představitelé dotčených továren, a pokud myslí svá slova vážně a nejde pouze o diplomatické proklamace, lze již teď označit akci Greenpeace za úspěšnou. Například ředitel společnosti Cheong Ming překvapivě podpořil práci Greenpeace s tím, že ho výsledky překvapily a je připraven společně s námi pracovat na nápravě. An investigation into industrial water pollution in the Pear l River Delta

MADE IN CHINA Greenpeace si poprvé ve své historii posvítilo přímo na čínské výrobce. Otestovali jsme vodu, kterou vypouštějí továrny v jedné z nejrychleji rostoucích průmyslových oblastí Číny. Třetina všech výrobků s nápisem Made in China vyvezených do zahraničí se vyrábí právě zde. Delta třetího největšího čínského toku, Perlové řeky v provincii Guangzhou, je často označována jako „dílna světa“. V této jedné z nejrychleji rostoucích průmyslových oblastí v Číně se vyrábí takřka vše, od ponožek přes sofistikovanou elektroniku až po různorodé produkty chemického průmyslu. Celá třetina všech výrobků s nápisem Made in China vyvezených do zahraničí je vyrobena právě zde – a je vyrobena na první pohled velmi levně. Stačí však na chvilku přenést pohled od účetních knih na hladinu blízké Perlové řeky a hned je zřejmé, kdo za průmyslovou výrobu platí cenu velmi vysokou. Nízkou kvalitu vody v deltě Perlové řeky připouštějí i oficiální čínské zdroje. O typu a zdrojích znečištění však mlčí. Greenpeace proto odebralo vzorky vody

www.greenpeace.cn

Celou studii si můžete přečíst zde: http://www.greenpeace.org/raw/content/international/ press/reports/poisoning-the-pearl.pdf Jan Freidinger kampaně Greenpeace

TOXIC

13


Foto © Tomáš Valenta

OCHRANA KLIMATU NA ZDECH I PIVNÍCH TÁCCÍCH Vítězi výtvarné soutěže projektu Cleanpeace, kterou Greenpeace v létě vyhlásilo, se stali Alica Horváthová a Brano Matis. Jejich dílo zdobí prostor opravdu netradiční. O umělecké metodě nazvané clean graffiti jsme psali již v jednom z minulých čísel. Greenpeace ji poprvé využilo v roce 2008 v Londýně, kde se uplatnila na špinavých zdech a chodnících Londýna jako součást velkého občanského protestu proti rozšíření letiště Heathrow. Vtip spočívá v tom, že podstatou clean graffiti je vyčištění silně znečištěného povrchu za použití proudu čisté vody pomocí šablon. Jako podklady k šablonám v České republice posloužily návrhy umělců, kteří zvítězili v soutěži vyhlášené v létě 2009 v rámci projektu Cleanpeace. V naší internetové galerii si nyní můžete prohlédnout vybrané návrhy zúčastněných umělců. Vítězi soutěže se stali Alica Horváthová a Brano Matis.

Šablona vytvořená podle designu Alice a Brana byla použita ve veřejném prostoru v centru Prahy, který je spojen se současným českým uměním. Je jím Galerie Artwall na opěrné zdi pražských Letenských sadů na nábřeží Vltavy, která vznikla s cílem oživit veřejný prostor Prahy. Umělci zde společně s aktivisty Greenpeace vytvořili technikou clean graffiti jednoduchou rovnici, která vysvětluje příčiny i řešení klimatických změn a upozorňuje na důležitost blížící se mezinárodní klimatické konference v Kodani. Ta je považována pro ochranu klimatu na zemi za zásadní. O celém projektu byl také natočen dokument, který

14

KLIMA

brzy najdete na našich webových stránkách. Přiblíží techniku clean graffiti, představí vítězné umělce a seznámí vás s kampaní Greenpeace za úspěšná klimatická jednání v Kodani 2009. Aktivisté Greenpeace ale tuto techniku použili i na řadě dalších míst metropole. A do projektu se zapojili také dobrovolníci z lokálních skupin Greenpeace a pomohli se šířením projektu Cleanpeace v mnoha městech republiky. „Několik týdnů před konáním klimatického summitu v Kodani naše lokální skupina vytvořila nápisy s upozorněním na tuto událost na osmi frekventovaných místech v Pardubicích a v Hradci Králové. Mohli jste je zhlédnout například na chodníku před hokejovou ČEZ Arénou nebo v Hradci před obchodním domem Tesco,“ říká dobrovolník Robert Hrdina. PIVO V OHROŽENÍ Obrazy Cleanpeace byly k vidění také v ulicích Chomutova, Děčína či Ústí nad Labem. Se stejným designem, který upozorňuje na problém klimatických změn, se můžete setkat i na pivních táccích, které rovněž šíří naši dobrovolníci. A proč právě pivní tácky? Vědci nedávno publikovali studii o nepříznivém vlivu změny klimatu na kvalitu žateckého chmele. A to už je přece dobrý důvod k ochraně klimatu, ohrožuje-li jeho změna jakost moku s tisíciletou tradicí, našeho tekutého zlata.

Ben Jasper kampaně Greenpeace


Tričko s obrázkem velryby

Triko Save our seas

Batikované triko

Tričko Homeless

Bavlněné tričko, vpředu obrázek velryby, vzadu logo Greenpeace, tmavě modré s bleděmodrým potiskem. Dámské i pánské.

Bavlněné triko, olivová barva, vpředu znak velryby a logo Greenpeace. Dámské i pánské.

Dívčí triko s dlouhým rukávem, červeno-oranžová kombinace, vpředu malé černé logo Greenpeace.

Bavlněné triko s obrázekem ledních medvědů a nápisem „Homeless – Stop global warming“. Dámské i pánské.

Velikost: S, M, L, XL Cena: 300,- Kč

Velikost: S, M, L, XL Cena: 300,- Kč

Velikost: S, L Cena: 390,- Kč

Velikost: S (dámské), M, L, XL Cena: 350,- Kč

Tričko s obrázkem opiček

Nákupní tašky

CD Planet Dance

Tričko je vyrobeno z biobavlny a výhradně za využití obnovitelných zdrojů energie (větrné a solární). Objem emisí skleníkových plynů vyprodukovaných během jeho výroby je o 90 % nižší než u běžného trička.

Nákupní tašky z nebělené bavlny.

Kompilace taneční hudby vydaná na podporu Greenpeace Cena: 50,- Kč

Velikost: pánské – M, L, XL (bílá, tmavě šedá); dámské – S (bílá, šedá, červená), M (bílá, šedá), L (bílá, šedá), XL (šedá) Cena: 350,- Kč

počet kusů

Nápis „Genetic Experiment“ Cena: 100,- Kč Nápis „Reduce, Reuse, Recycle“ Cena: 130,- Kč

Pexeso Klasická stolní hra. Cena: 40,- Kč

Objednané zboží zašlete na adresu:

Objednávka – ZIMA 2009 S

M

L

XL

celkem

Jméno:

Tričko s obrázkem velryby

D P

Ulice, číslo:

Triko „Save our seas“

D P

Město:

Batikované triko

D P

PSČ:

Tričko „Homeless“

D P

*Telefon:

Tričko s obrázkem opiček

D P

Podpis:

Nákupní taška „R–R–R“

*Poznámka:

Nákupní taška „GE“ Pexeso CD „Planet Dance“ Zboží můžete zakoupit v naší kanceláři, ale zasíláme jej i na dobírku (v tomto případě připočítáváme cca. 110 Kč na poštovné – netýká se samotné objednávky pexesa nebo klíčenky). Objednat zboží si můžete telefonicky, e-mailem, poštou i faxem. Greenpeace 1. pluku 12/143, 186 00 Praha 8, tel. 224 319 667, fax: 222 313 777 e-mail: greenpeace@ecn.cz

uplatňuji 30% slevu pro členy / členky RWC *Uvedete-li na objednávce svoje telefonní číslo, případně e-mailovou adresu, urychlíte nám komunikaci s Vámi v případě, že některý z Vámi požadovaných produktů nemáme na skladě. Jako poznámku můžete uvést například nejpozdější datum, do kterého dodávku požadujete (jedná-li se například o dárek ke konkrétní příležitosti apod.). Lenka Dvořáková, která se o náš „obchod“ stará, se snaží o co nejrychlejší vyřízení Vašich objednávek, ale při jejich vysokém počtu může někdy dojít ke zpoždění. I v takovém případě usnadní uvedení telefonního či e-mailového spojení další dohodu.

PODPOŘTE GREENPEACE

15


PŘEJEME VÁM ŠŤASTNÝ A ÚSPEŠNÝ ROK 2010

Foto © Greenpeace / Vadim Kantor


Greenpeace magazín