Page 1

kulturně-společenský magazín | únor 2014 | zdarma


OBSAH

strany 8 - 10 Petr Jakl

STRANy 12 -15 martin reindl

STRANy 22 - 23 Anděla králová

STRANy 24- 25 jazzinec

STRANa 26 Noc gladiátorů

STRANa 28 Trutnov běží na prahu

Editorial Únor = olympiáda. Veškerá pozornost světa bude od 7. do 23. února upřena na dění v ruském přímořském městě Soči. A dívat se bude na co. V Trutnově můžeme být hrdí na to, že pod září pěti kruhů se objeví i tři rodáci z našeho města. Ačkoliv závodit bude jen Eva Vrabcová-Nývltová. Běžkyně na lyžích, která den před zahájením her oslaví 28. narozeniny, se vydala už na svou třetí olympijskou misi a její letošní výsledky jsou příslibem. Možná i něčeho velkého. Nikdo jiný se tak nemohl stát tváří naší titulky. Fotky si Eva dodala sama. Sluší jí to, viďte? „Evi, ale já bych

potřeboval i nějaké tvoje fotky z první olympiády, máš?“ - „Hele, to radši ne. Podívej, jak tam vypadám,“ smála se a ukazovala mi tu z Turína na manželově stole. A právě manžel Martin bude druhým Trutnovákem na olympiádě. Evě dělá servismana. Tím třetím do party bude trenér. Ale ne ten Evy - Vladimír Šlofar. Jeho kamarád - Petr Jakl. Kouč, který žije v Kanadě, tam posledních deset měsíců strávil přípravou irského běžce na lyžích Jana Rossitera. Úspěšně. Nominoval se. A tak, až si budete s televizním programem plánovat olympijský maratón před obrazovkou, zatrhněte si v něm taky běh na lyžích. Já to udělám. I když v mém případě olympiáda pofrčí non-stop celých těch 17 dní. Michal Bogáň

Vydavatel: Trutnovinky s.r.o, IČ: 28847229, MK ČR E 19626. Adresa: Trutnovinky, Žižkova 277, Trutnov, www.trutnovinky.cz, e-mail: redakce@trutnovinky.cz Obchod, inzerce: Rudolf Korbelář, tel: 499 941 941, 608 146 620, e-mail: ruda@xantipa.in, obchod@xantipa.eu, Redakce: Pavel Cajthaml, tel: 733 510 071, Hynek Šnajdar, tel: 734 457 697, Michal Bogáň, tel: 734 545 423. Grafika: Vojtěch Petr, Distribuce: Česká pošta a.s. a vybraná distribuční místa, Tisk: Tiskárna Voborník, K. Čapka 868, Hostinné, Sazba: XANTIPA AGENCY s.r.o., Číslo ISSN: 1805-8914, Fotografie na titulce: Milan Zářecký/www.zarecky.com

3


4

EVA VRABCOVÁ - NÝVLTOVÁ

Konečně předvést výsledek Jaký sportovec o sobě může říct, že už třikrát startoval na olympijských hrách? Zajisté někdo takový, kdo je úspěšný, má talent, oddaný sportu, dříč v tréninku. Výborná vizitka pro Trutnov je, že i tady jeden takový vyrostl. Vlastně jedna. Až se na konci února vrátí domů běžkyně na lyžích Eva Vrabcová-Nývltová, připíše si do životopisu k účasti v závodech pod pěti kruhy v Turíně (2006) a ve Vancouveru (2010) svou třetí olympijskou kapitolu: Soči 2014. Evo, čeká tě třetí olympiáda… No, už jsem stará. (smích) V sedmadvaceti letech? Když se řekne třetí olympiáda, tak už asi člověk má něco za sebou.

Když mi prý byly čtyři roky a dívali jsme se doma na moji první zimní olympiádu, řekla jsem, že tam jednou pojedu. Jet na olympiádu byl pro mě vždy úplně takový ten top cíl, za kterým jsem si šla. Nikdy jsem si nedovedla představit, že bych měla mít medaili, ale mě hnala dopředu jen ta vidina účasti. Proto se trénovalo, proto se dělalo všechno, abych se tam jednou dostala. Když samozřejmě pominu lásku ke sportu. Je to nejvíc, co se sportovci může podařit.

Jak to vnímáš, že se objevíš potřetí na tomto sportovním svátku? Já bych tam konečně chtěla předvést nějaký výsledek. První olympiáda byla opravdu, jak se říká, na zkušenou. Na druhé už jsem chtěla závodit pořádně, ale bohužel v Kanadě ta forma vůbec nebyla. Doufám, že teď si to vynahradím.

A ty jsi to poprvé zvládla už ve dvaceti. V Turíně to bylo spíš za odměnu, jela jsem tam na základě medailí z juniorského mistrovství světa.

Když jsi olympiádu sledovala jako malá a pak začala lyžovat, napadlo tě někdy, že se tam podíváš?

Užila sis to? Byly to úžasný zážitky. Třeba zahájení bylo neopakovatelné. Mrzí mě, že ve Vancouveru a


5 ani teď v Soči u toho nebudu, protože hned pak závodím. Nemůžu si dovolit někam cestovat a riskovat, že nastydnu. Když se tam holky před čtyřmi lety vydaly, celou olympiádu pak marodily. Na druhou stranu jsem v Turíně zažila i zklamání, protože jsem bydlela v pokoji, který neměl okna. Bez televize, takže o ostatních sportech jsem nevěděla nic. Bydlela jsem s holčinou, nevím, co jí bylo, ale prakticky jsem tam nic nesměla. Bylo to pro mě trošku takové olympijské vystřízlivění, ale přesto být tam byl sen. Čekal bych, že zmíníš i okamžik, kdy jsi byla vyhlášena „olympijskou vítězkou“? (usmívá se) No, novináři z toho udělali strašný haló. Přišli za mnou a ptali se mě, jestli je to pravda. Já jsem jim říkala, že není. Oni si ale furt mleli svou a dál se mě ptali. Vůbec nechtěli pochopit, že nikdo tam nestartoval a že pořadí jen vylosovali, aby si vyzkoušeli ceremoniál. Uplynuly čtyři roky a ty jsi startovala ve Vancouveru. Tam se mi nedařilo. Zaprvé byla blbá příprava inzerce

předtím, zadruhé, když se zjistilo, že forma není, trenér mě stejně nutil, abych jela patnáctku. Pak mi na začátku závodu řekl, ať to zabalím. Ale zabalit olympijský závod, to bych už musela mít sakra důvod. Nejlepší závod jsem jela ve štafetě, kde jsem přijela ze svého úseku asi jako čtvrtá pátá, ale bohužel ta naše čtvrtá holka byla nemocná, takže veškeré úsilí bylo stejně ztracené. Nejvíc si vážím asi třicítky, ale že bych se tím výsledkem chtěla chlubit, to rozhodně ne. Teď je tady Soči, kde však tvoje pozice bude jiná než na předchozích olympiádách, viď? Já doufám, že už tam opravdu budou výsledky, protože teď ta forma je. Před olympiádou máme ještě soustředění na Lavaze. Musím ale opatrně, aby se to v té nadmořské výšce nepřetáhlo. To je úkol pro trenéry, aby se to tam přežilo, odtrénovalo se a forma ještě vystoupala nahoru. Letošními výsledky jsi stoupla v očích veřejnosti. Připouštíš si na sebe větší tlak? Ne. Já tam nejedu kvůli tomu, abych dokazovala někomu jinému něco, ale proto, abych to doká-


6

EVA VRABCOVÁ - NÝVLTOVÁ zala sama sobě. Jak to vnímají ostatní, se mě v podstatě netýká, protože ti, kteří mi budou věřit a fandit, mě podpoří, i když se to tam nepovede. A takoví ti rejpalové, kteří mě nemají rádi, už teď říkají, že bůhvíjak to bylo s těmi výsledky na Tour. Vždycky si najdou nějaký špatný důvod. Takže výsledky. Jaké budou na olympiádě? To ti neřeknu. Ani Martin to neví. (usmívá se a dívá se na manžela, který sedí vedle u stolu) S čím budu spokojená, teda asi ví, ale můj cíl neví. Když to nechceš prozradit, tak mi aspoň řekni, jak se díváš na závody, které tě v Soči čekají? To je docela složité. Já jsem původně chtěla jet desítku, týmový sprint a třicítku. Klasika mi ale nejde, takže pojedu skiatlon a desítku spíš vynechám. Uvidím, jak na tom budu. Tým sprint, ve chvíli, kdy se pojede štafeta, nepojedu, což mě docela mrzí, protože ve štafetě nemáme šanci prakticky žádnou. Na druhou stranu díky tomu se zase budu moci lépe připravit na třicítku. Ta je pro mě nejdůležitější.

Víš, do čeho jdeš? Rusko je Rusko… Já jsem v Rusku nikdy nebyla, takže absolutně nevím. Z toho, co jsme zaslechli, by ale snad mělo být všechno připravené a v pořádku. I po stránce bezpečnosti. Do té oblasti se prý nedostane ani myš. Jak vypadá olympijská vesnice, nevím, ale ty stavby, co tam všude postavili, vypadají úžasně. Zajímavé je i to, že Martin, který s námi nebude bydlet v olympijské vesnici, bude dojíždět, ale ne autem nebo autobusem, dvacet minut lanovkou.

A co tratě, na kterých se pojede? Ty znám jen z toho, co jsem se koukala loni na svěťák. Vím, že skatová část by snad měla být něco jako stoupání do sjezdovky. Ne úplně, ale trať by se tam přes ni měla klikatit. Takže to bude asi hodně těžký. Stadion jinak vypadá nádherně tím, jak je v horách. Těším se. Co se skrývá za tvým letošním zlepšením? Těžká dřina a přístup lidí okolo mě. Je pravda, že se teď na lyžování díváš jinak? Nejen na lyžování, ale na sport všeobecně. Už to není tak, že bych na trénink musela jít, abych to udělala. Teď se mi to chce udělat. Třeba včera jsme byli v osm hodin večer v posilovně a vůbec mi to nevadilo. A za tím stojí tvůj kondiční trenér Filip Tomáš? Částečně ano. Já jsem poznala, že nemusím, protože mám kam jít, když mi to nepůjde. Dostala jsem nabídku na jinou práci. To pro mě bylo takové uvolnění, protože všichni okolo mě se smířili s tím, že to může být opravdu moje poslední sezona. Sami uznali, že by to bylo rozumné, protože ten příjem, co mám v sedmadvaceti letech… Nechci, abych byla pořád jen někým živena. A pak právě přišel Filip a řekl mi: Proč bys nebyla dobrá? Já jsem už od spousty lidí slyšela: Ona jezdí padesátá, čtyřicátá, když se zlepší, bude třicátá. No, a co z toho. Najednou přišel člověk, který mi věřil a řekl mi: Proč bys musela jezdit třicátá? Proč bys nemohla být desátá? Proč bys nemohla mít medaili? To zase trošku přeháněl. Ale prostě mi věří, a to jsem hrozně potřebovala. Nemrzí tě, že jsi takový přístup nepoznala třeba před pěti lety? Určitě mě to mrzí, ale bohužel byly takové podmínky, že jsem na to ani přijít nemohla. Vždy, když něco začalo fungovat, přišli a změnili trenéra. Když jsem začala vychytávat, jak bych měla trénovat nebo kam jezdit na soustředění, tak mi to nikdo nechtěl dovolit. Takové byly první tři roky v mančaftu. Pak, kdy už tam trenér dva roky byl, člověk se nějak smířil s tím, že jezdil kolem padesátky a říkal si, kéž by to došlo do té třicítky. Sám si už ale nevěřil. Úspěch na olympiádě by něco změnil? Myslím, že úspěch by nezměnil nic, protože teď jsem spokojená. Ale samozřejmě si myslím výš.


7 Je to velký otazník, ale myslím si, že on je natolik zkušený a velký závodník, a dokáže, že do starého železa nepatří. I když to také nemá úplně jednoduché. U Jakšíka záleží, jestli bude zdravý, u Aleše, jestli přežije výšku jako já. Myslím si, že pokud se vše vydaří, jak by mělo, někdo z kluků medaili přiveze. Já osobně Lukášovi věřím. A někdo jiný z české výpravy? Určitě nějakou medaili přiveze Martina Sáblíková, ale já to nejvíc budu přát Gabče Soukalové. Znáte se? Docela dobře.

A neúspěch? Ten asi taky ne. Tour byla prostě tak fantastická, že případný neúspěch na olympiádě by pro mě neznamenal to, že najednou na všechno zanevřu. Na Tour se mi povedlo něco dokázat. Nikdo mi to už neodpáře. A když se to zrovna nepovede nasměrovat na ten jeden dva závody na olympiádě, tak se to holt nepovede. Letos už jsem však dokázala, že prostě umím. To ale neznamená, že mi to stačí a nechtěla bych dokázat víc. Jak jsou do Soči připraveni ostatní čeští lyžaři? Přiveze Lukáš Bauer medaili? Lukáš se připravuje úplně sám, takže o něm vůbec nic nevím, ani na který závod se bude chystat. inzerce

Trénovaly jste spolu? Nedá se říct, že úplně trénovaly, ale znám ji od nějakých dvanácti let, protože její tatínek trénoval mojí nejlepší kamarádku. Vím od ní spoustu historek o Gabče, které mi pak vypravovala i sama. Vím, jaká byla. Bavili jsme se docela hodně. Měla za sebou hodně bujaré dospívání. Ale teď pracuje výborně a medaili bych jí moc přála. Michal Bogáň, foto: Milan Zářecký/www.zarecky.com EVA VRABCOVÁ - NÝVLTOVÁ - narozena 6. února 1986 v Trutnově - vdaná za dlouholetého přítele Martina, který jí dělá servismana - oddíl Olfin car - Vella Trutnov - úspěchy: 8. místo na Tour de Ski 2014 (6. místo - 15 km volně Toblach, 7. místo - 10 km klasicky Lenzerheide), 2. místo 5 km klasicky a 3. místo 10 km skiatlon na MSJ v Kranji (2006), trojnásobná účastnice ZOH, pětinásobná účastnice MS - má ráda sport (běhání, lyže), marcipán a sluníčko, miluje rodinu a manžela, čokoládu a zvířata, nemá ráda závist, nespravedlnost a cibuli


8

PETR JAKL

Ten, který za 10 měsíců „vyrobil“ olympionika

Uvažoval jste někdy o účasti na olympiádě? Samozřejmě jako ambiciózní trenér bych neměl přemýšlet jinak, než že jednou se to určitě povede. Ale jako realista s dlouholetými zkušenostmi z oboru jsem věděl, že je mnoho povolaných, ale málo vyvolených, tak jsem tomu nechával volný průběh. Když to má přijít, tak to přijde. Osobně pro to můžu udělat jen to, že budu tvrdě pracovat. Náhoda přeje připraveným. Jak jste se poznali? Honza docházel na pravidelné tréninky našeho veteránského týmu, kde byl samozřejmě nejmladší, v době, kdy já jsem bydlel v Ottawě a on tam studoval. Tak asi před čtyřmi roky. Ač Kanaďan, tak mluvil plynule česky, takže to byla tak trochu srdeční záležitost. On není Ir? Kde se naučil česky? Narodil se v Irsku, ve dvou letech se rodiče odstěhovali do Kanady. Má tedy jak kanadský, tak i irský pas. Zatímco tatínek je nefalšovaný Ir, maminka je rozená Plzeňačka. Honza jako kluk jezdil (a jezdí) na Šumavu za babičkou a na letní tábory, chodil i nějaký čas do české školy.

Petr Jakl (49, na snímku vpravo) je trutnovský rodák, který už dvanáct let žije s rodinou v Severní Americe a vychovává běžce na lyžích. Založil si vlastní lyžařskou školu, poskytuje trenérské poradenství nebo také pořádá lyžařské masters programy. A právě jedním z jeho absolventů, Janem Rossiterim, byl před deseti měsíci osloven, zda by ho nepřipravil na olympiádu, kde by chtěl závodit za Irsko. Bláznivý nápad. Ale kývl na něj. Jak to dopadlo? V pátek 14. února se jeho svěřenec postaví v Soči na start závodu na 15 km klasicky. A trutnovský trenér bude u toho.

Co jste mu řekl, když za vámi přišel a řekl, že chce jet na olympiádu? Nejdříve se zeptal, jestli to není bláznivý nápad. Řekl jsem, že samozřejmě je. Pak se zeptal, jestli se to dá zvládnout. S tím, co jsem o něm věděl a jaké jsem měl zkušenosti s trénováním jemu podobně „zanedbaných“ lyžařů, jsem řekl, že to je realistické. Zeptal se, jestli bych ho tedy netrénoval. Odpověď zněla ano. Ale s několika podmínkami: bude stoprocentní profesionál, tedy žádné zaměstnání ani studium, téměř stoprocentní účast trenéra na trénincích a s tím spojené finanční náklady, které bude muset hradit. Koučink byl „free“. A že mě vezme jednou do Irska, kde jsem nebyl, a samozřejmě s sebou na tu olympiádu. Na jaké úrovni byl, když jste se ho ujal? Těžko srovnávat. Lyžoval tak na úrovni našeho krajského přeboru. Na mistrovství ČR by byl mezi posledními. Je nutné si uvědomit, že celou minulou sezonu natrénoval sotva sto hodin. Teď je na úrovni 550 tréninkových hodin. Za celý rok nalyžoval a naběhal sotva 700 km, trénoval stěží třikrát týdně. Na druhou stranu jsem věděl, jak je kvalitní lyžař. Lyžoval od tří let, i když závodil až od osmnácti. Fyzička se dá vybudovat na určitou úroveň za rok, ale lyžovat musíte umět od mala. Jinak to nedáte.


9 Jak jste postavil přípravu a za 10 měsíců „udělal“ olympionika? To je dobré téma na universitní přednášku nebo aspoň trenérský seminář. Princip je v podstatě jednoduchý. Každý trenér ho zná. Nejdříve nabrat objem, pak přecházet postupně na intenzitu, mezitím budovat a chytře začlenit všeobecnou a specifickou sílu, obratnost, rychlost a vše stavět na správné technice - běžecké, odrazové, lyžařské, posilování atd. Je to kuchařka, kde má vše své správné místo, ale na druhou stranu jsme každý jiný, takže je to velice individuální. A právě z toho důvodu je na každém tréninku nutná přítomnost kouče. Odezírám z psychiky, hry těla, způsobů komunikace, okamžité nálady a podobně jak na tom závoďák momentálně je a jestli zvládne to, co je naplánováno nebo ne. S Honzou jsme se díky časovému stresu pohybovali celou dobu na hraně. Nebylo těžké se přetrénovat nebo zranit. Nějakou zkušenost mám, tak jsem to snad uhlídal. Takže vše proběhlo bez problémů? Když se dívám zpět, mohu říci, že jsme nemuseli snad jedinkrát měnit nějaký významný trénink nebo rušit soustředění. Trochu nás brzdilo, že Honza ještě přes léto částečně pracoval, přece jen si na všechnu tu „srandu“ musel vydělat, a tak nechodil ty správné objemy, které nám teď trochu schází. Ale zažral se do toho a dokázal, že má v sobě správnou českou zarputilost. Nevětší krize asi byla, když jsme jeli v prosinci první závody. To bylo ve vysoké výšce, kolem 1600 metrů, a ve dvacetistupňových mrazech. Lyže na tom sněhu nejedou. Musíte mít zkušenost jak si poradit v tak extrémních podmínkách, a tu Honza samozřejmě nemá. Takže po tom závodě jadrně česky konstatoval: „Dnes jsem dostal pěkně na p...l“. V tom závodě jsme to nedali pod 300 FIS bodů, jak inzerce

jsme měli a začali jsme trochu panikařit, zda jsme se přece jen nepřecenili. Naštěstí to další týden napravil a potvrdil, že jdeme správnou cestou. Co jste museli splnit, abyste se nominovali? Kromě tzv. limitu A, kde je myslím potřeba se dostat pod 100 fisových bodů a pak závodník může závodit ve všech olympijských běžeckých disciplínách, což je už záležitost pro vyspělé lyžařské země, existuje i B limit. Ten je pro nominaci na olympijský závod nutné splnit do určitého data. Průměr 300 FIS bodů z pěti závodů předcházejících olympiádě. Získáte-li nominaci, pak jedete jako člen skupiny B jediný závod. V Soči buďto sprint volnou technikou na 1,5 km, nějakých 3,5 minuty „slávy“, anebo 15 km klasicky intervalovým startem. My se specializujeme na tu klasiku. Splnili jste limit v pohodě, nebo jste to měli s odřenými ušima? Honza měl jeden závod pod 300 bodů už z loňska. Takže kromě toho letošního prvního pokaženého jsme to už dávali dokonce pod 200. Ten poslední počitatelný byl nejlepší, za 124.


10

PETR JAKL Závod v Soči. Co nám Honza předvede? Jsme realisté. Jedeme se především zúčastnit a bojovat o lepší umístění než o Černého Petra. To máme naplánováno již od začátku. Náš závod, přestože startují všichni v jeden den, bude jiná kategorie. V podstatě, tak jako v začátcích olympijské historie. Utkání ryzích amatérů.

A všechno si platí sám? Veškeré náklady. Irové přispěli dodatečně pár tisíci eury, ale zdaleka nepokryli ani pětinu.

Ale pořadí se pak udělá celkové, ne? Pořadí bude samozřejmě jedno. Honza si pak může výsledkovou listinu v tom dobrém slova smyslu zarámovat a pověsit nad psací stůl do své budoucí pracovny. Bude tam jeho jméno se všemi esy tehdejšího běžeckého lyžování. Trochu drahý obrázek, ale ne každý ho má. Zaslouží si to.

Vy půjdete na zahájení v průvodu Irska? Mám to ve smlouvě, takže celý v zeleném!

Kolik členů bude mít irská výprava v Soči? Bude mít pět členů: dva sjezdaře, snowboardistu naděje na medaili, skeletonistu a běžce.

To bude zvláštní pocit, ne? Určitě. Ale v české výpravě jsem už byl na zahájení paralympiády, tak bude aspoň nějaká změna. Ví se o Honzovi v Irsku? Dělali s ním nedávno rozhovor pro jedny irské noviny, tak pak snad někdo bude vědět. Tolik o vašem svěřenci. Co říkáte na letošní výsledky Evy a jak může být v Soči vysoko? Evču znám od jejích prvních krůčků na lyžích. Vím, co v ní je, ale v každém případě nás všechny letos překvapila. Stejně jako sama sebe. Olympiáda je specifická. Závodí tam zredukované množství těch nejlepších závoďáků, ale na druhou stranu je tam stres z neznámého prostředí a nevyzkoušených postupů, specifických jen pro olympiádu. Evča si s tím bude muset poradit, ovšem není to její první olympiáda a to ji bude hrát do karet, stejně jako letošní úspěchy a s nimi spojené vysoké sebevědomí. A to je u ní klíčové. Když bude v pohodě, bude lítat a na první desítku jí to může dát určitě. Michal Bogáň, foto: archiv Petra Jakla PETR JAKL - narozen 8. října 1964 v Trutnově, od roku 2002 žije v Severní Americe, v současnosti ve městě Orillia v kanadské provincii Ontario - podruhé ženatý, manželka Katka, má dcery Lucku (25), Andreu (19) a Annu (8) - přes patnáct let byl trenérem lyžařů v Trutnově, učil na ZŠ Komenského - v letech 1998 až 2002 reprezentační trenér a vodič zrakově postižených běžců, jeho svěřenec na paralympijských hrách v Salt Lake City 2002 obsadil 5. místo - od roku 2004 „koučing job“ v Kanadě - provozuje vlastní lyžařskou školu LifeSki Academy, nabízí trenérské poradenství, organizuje a trénuje lyžařské masters programy.


PROGRAM KIN Trutnov

Dvůr Králové nad Labem

1. a 2.2.

19.00

Zpátky do ringu

3. a 4. 2.

19.00

Zlodějka knih

4. 2.

16.30

Herkules: Zrození legendy (3D)

5. 2.

19.00

Herkules: Zrození legendy (3D)

6. 2.

19.00

Návrat Agnieszky H.

7., 8. a 9. 2.

16.30

Lego příběh

7., 8. a 9. 2.

19.00

Špinavý trik

11. a 12. 2.

19.00

Robocop

13. 2.

19.00 Já, Frankenstein 16.30 Křídla Vánoc

14. a 15. 2.

14., 15. a 16. 2. 19.00 12 let v řetězech 18. 2. 16.30 Prodloužený víkend 19. 2. 10.00 Pohádky pro kočku 19. 2.

19.00

Prodloužený víkend

20. 2.

19.00

Klub poslední naděje

21., 22. a 23. 2. 16.30 21., 22. a 23. 2. 19.00

Bella a Sebastian Dědictví aneb Kurvaseneříká

25. a 26.

19.00

Krásno

27. 2.

19.00

S moliérem na kole

28. 2.

16.30

Babovřesky 2

28. 2.

19.00 Jack Ryan: V utajení

inzerce

1. a 2. 2. 4. 2. 5. 2. a 6. 2. 8. 2. a 9. 2. 11. 2. 11. 2. a 12. 2. 13. 2. a 14. 2. 15. 2. 15. a 16. 2. 17. 2. 18. 2. 19. a 20. 2. 22. a 23. 2. 26. a 27. 2.

19.00 19.00 19.00 19.00 16.30 19.00 19.00 16.30 19.00 19.00 19.00 19.00 19.00 19.00

Blízko sebe Nymfomanka - I. část Špinavý trik Na život a na smrt Lego příběh (3D) Krásno Dědictví aneb Kurvaseneříká Ptačí úlet Robocop Zemský ráj to na pohled Nymfomanka - II. část Prodloužený víkend Zimní příběh Babovřesky 2

Janské Lázně 7. 2. 12. 2. 14. 2. 19. 2. 21. 2. 26. 2. 28.2.

19.30 19.30 19.30 19.00 19.30 18.00 19.30

Faraon Já taky Viditelný svět Oskar a růžová paní Království zvěrstev Panika v městečku Zapomenutý ostrov

11


12

MARTIN REINDL

V katalogu s nábytkem je více aut, než si myslíme Jeho celoživotní láskou jsou automobily. Nejen ty skutečné, co se prohánějí po silnicích, ale také ty, které s oblibou maluje. Martin Reindl (47) z Trutnova, člen Spolku podkrkonošských výtvarníků, se totiž věnuje autoartu a designu. Dalšími jeho výtvarnými disciplínami jsou navrhování krajin a světů budoucnosti. Jste technický typ? Jsem. Mám střední odborné vzdělání strojírenského charakteru.

zet zevnitř, což hlásal náš nejznámější automobilový designér Václav Král. Prvotní je technické řešení, design je obalem. Přiznám se, že dost často zpočátku kladu důraz na estetickou stránku věci. Prvotní návrhy a skici vycházejí z toho, jak by si to člověk představoval, když to uvidí.

Automobily jsou hlavním motivem vašich prací. Měl jste k nim kladný vztah už od mládí, nebo to přišlo později? Spíše s věkem. V minulosti jsem více než automobily maloval stavby. Hodně mě totiž zajímají technické stavby, jako například jezy či přehrady. Tvořil jsem je schematicky, v řezu, jako se malují přípravné skici k projektům.

Kdy jste namaloval první vozidlo? Auta jsem začal malovat až na střední škole. První auto vzniklo propisovacím perem a je to tak třicet let. Spousta kluků má ráda sporťáky a já jsem nebyl výjimkou. Byl to tedy sporťák.

Kromě toho, jak vypadají, zkoumáte i jejich technické vlastnosti? Kladu akcent na vzhled, ale zamýšlím se i nad tím, jakým způsobem by měly fungovat. I když je estetická stránka atraktivní, design by měl vychá-

Čím vám učaroval automobilový a průmyslový design? Auto jako technická hračka, jako objekt ve smyslu sochy. Design obecně je pak určitá stavebnice estetiky.


13 Vaše výtvarné práce jsou realistické a ilustrativní. Předpokládá to určitý řemeslný talent. Kde jste ho získal? Jsem v tomto směru autodidakt, protože jsem nikdy nechodil na žádnou výtvarnou školu. Jedinou školu, kterou jsem absolvoval, byla před rokem 1989 Lidová škola umění v Jaroměři u malíře Jiřího Škopka. Vydržel jsem tam ale jenom měsíc. Mé představy byly jiné. Byly tam pevné osnovy, tak mě to přestalo bavit. Dnes bych to asi vydržel.

uměním. Klonil bych se ale spíše k designu. Tímto způsobem jsem pojal i svoji první samostatnou výstavu, která se nyní koná v trutnovském Hippo Fotu. Jsem spojován s designem i autoartem.

Považujete se více za malíře nebo za designéra? Za obojí. Design předpokládá jisté propojení s inzerce

Naší hlavní službou je správa nemovitostí, kterou jsme nově rozšířili o tyto služby: zpracování daňového přiznání fyzickým a právnickým osobám zpracování mezd vedení daňové evidence vedení účetnictví

20 let PRAXE ve vedení účetnictví MEBYS Trutnov s.r.o. Horská 5, 541 01 Trutnov tel. 499 848 600 (ústředna), 499 848 620 - Ing. Linhartová Dana

w w w. m e bys . c z

Podle čeho si vybíráte objekty k malování? Musím k tomu mít nějaký vztah. Musí tam být něco, co mě zaujme. Několikrát jsem měl možnost malovat věci na zakázku. Teď mám rozdělaný obraz, který ale nejde ze mě, tak to vzniká pomalu. Co se týče designu, větší část tvoří sportovní auta.


14

MARTIN REINDL

Tvoříte návrhy i podle vlastní fantazie. Necháváte se něčím konkrétním inspirovat? Buď je to čirá fantazie, nebo se inspiruji něčím ve snaze podřídit se současným stylům designu, nebo se snažím vidět dál do budoucnosti, jak bych si to představoval. Využívám i internet. Některé druhy inspirace mohou vycházet i z toho, co zdánlivě nesouvisí s designem. Například nábytek. Dostal jsem například katalog s nábytkem. V přeneseném slova smyslu je v katalogu s nábytkem mnohem více aut, letadel a lodí než si myslíme. Jsou tam detaily, které se promítají a přenášejí do mé vlastní práce. Je vám bližší design historických, nebo spíše současných vozidel? Ve smyslu tvorby je mi bližší moderní design, ale fascinujeme mě ten historický. Oslovuje mě především design aut z 30. až 50. let. To znamená pontonové karoserie amerického střihu nebo proudnicová auta. Jsou to věci, z kterých je možné si odvodit inspiraci pro současné modely.

Na výstavě v Hippo Foto je řada závodní aut. Sledujete automobilové soutěže? Jeden čas, když už byly k dispozici kanály do zahraničí, mě fascinovala série amerických závodů

Nascar a Indicar. Teď spíše sleduji závody typu Dakar. Co mě ale hodně zajímá, je Trucktrial. Účastnil jste se soutěží autodesignu? U autodesignu hodně záleží na tom, kam se člověk dostane, jak se vypracuje. Musím říct, že lidé, co mají průpravu ze školy, jsou oproti mně ve výhodě. První designérské soutěže jsem se zúčastnil v roce 1995.

Jakým směrem se ubírá autodesign? Automobilový design se vyvíjí s důrazem na praktickou stránku. Vzniká méně věcí na efekt a více na reálné využití. Do značné míry ho ovlivňuje nutnost dodržovat bezpečnost automobilů. Kromě autoartu se věnujete návrhářství krajin a světů budoucnosti jak tvořenému na počítači, tak ručně malovanému. Jsou to obory v kategorii koncept artu na pomezí klasického výtvarného umění a designu. Koncept art slouží zejména k tomu, aby návrháři navrhovali scénografii pro filmy nebo počítačové hry. V tomto směru teprve začínám.


15 Studií exteriéru v programu SketchUp 6 jste ztvárnil svoji představu na přestavbu objektů bývalého Texlenu. Je to váš další designově výtvarný zájem? V oblasti architektury jsem už několik věcí na počítači vytvořil. 3D grafika je takové skicování. Mám spoustu věcí rozdělaných, ale bohužel nedokončených. Část věcí jsem měl na externím disku, který se mi rozsypal, a přišel jsem o ně, protože jsem je nezálohoval. Nějaké návrhy mám v hlavě, možná je někdy vytvořím. Jak dlouho jste členem Spolku podkrkonošských výtvarníků? Od roku 2003. Do spolku jsem se dostal díky trutnovskému malíři Miloši Trýznovi, který mě kontaktoval. Sešli jsme se, něco jsem mu ukázal ze své tvorby a on mě pozval na nejbližší schůzku členů spolku. Na ukázku jsem přinesl svoje věci a pak se stal členem.

Čemu se v současné době věnujete? Doma mám rozmalovaná další auta, z toho jedno chystám pro práci ve 3D grafice. A mimochodem. Jaké auto vám stojí v garáži, už jste ho namaloval? Řízení auta je mým velkým koníčkem, hlavně na delší vzdálenosti. Garáž nemám, ale před domem mi stojí Opel Corsa. Zatím jsem ho nezvěčnil. Hynek Šnajdar, foto: Miloš Šálek MARTIN REINDL - narozen 18. července 1966 v Jaroměři - vystudoval Střední odborné učiliště strojírenské - absolvoval dvouletou nástavbu s maturitou - věnuje se malbě, autoartu, designu a koncept artu - je ženatý, má jednu dceru - pracuje jako dělník na lince - žije v Trutnově


18

výstavy v trutnově

Muzeum Podkrkonoší POLSKO-ČESKÁ FOTOGRAFICKÁ VŠECHNICE 2013

námětem nové expozice v prvním patře muzea. Návštěvník výstavy se seznámí nejen s historií hradu Vízmburk, ale bude moci zhlédnout velké množství keramických nádob, kovových předmětů i stavebních prvků, objevených archeology při výzkumu hradu. Výstava potrvá do 2. března.

Galerie Dům tisku

Muzeum Podkrkonoší v Trutnově a Jeleniogórskie centrum kultury pořádají výstavu fotografií, které vznikly během dílen pořádaných v rámci projektu Polsko-česká všechnice – cyklické dílny. Dílny probíhaly v obci Kopaniec (Polsko) a v Trutnově. Autory výstavy jsou fotografičtí nadšenci z Česka a Polska. Výstava potrvá do 16. února. KAŽDÝ DEN SLOUŽÍ LEN: ZE SLAVNÉ HISTORIE PODNIKU TEXLEN Výstava připomene historii lnářského podniku Texlen, která se začala psát před 65 lety v roce 1949. Před rokem 1989 byly výrobky trutnovské textilky (ubrusy, utěrky či plachty) slavné po celém světě. V roce 2007 bohužel došlo k uzavření posledního Texlenu. Na výstavě budou prezentovány fotografie z jednotlivých závodů, výrobky či propagační materiály. Vernisáž bude ve čtvrtek 13. února. Výstava potrvá do 25. května. TAJEMSTVÍ A POKLADY HRADU VÍZMBURKU Vízmburk - nejvýznamnější dochovaný středověký hrad regionu, někdy také označovaný jako Východočeské Pompeje - je

RADEK JAROŠ: HORY SHORA Výstava velkoformátových fotografií nejúspěšnějšího současného českého horolezce Radka Jaroše. Pod stropem galerie visí jeho dvoumetrové snímky z cyklu Koruna Himálaje, na něž se návštěvníci musejí dívat zespodu, jako když sledují hory na dálku. Další fotografie jsou například z expedice na peruánský Huascarán. Výstava potrvá do 10. března.

Městská knihovna ZDENĚK BURIAN: MALÍŘ ZTRACENÉHO ČASu

Expozice ilustrací geniálního českého malíře pravěku a skvělého ilustrátora dobrodružné literatury 20. století. Světová odborná veřejnost dodnes vysoce uznává Burianovy výtvarné práce, zejména rekonstrukce prehistorických zvířat a života pravěku. Expozice je k vidění ve vnitřních prostorách a ve výloze knihovny. Přístupná je od pondělí do pátku, vždy od 12 do 17 hodin. Výstava potrvá do 28. února.


19 Galerie Uffo JOSEF BOLF: ODLOŽENÉ PŘÍPADY

ale také ze zákulisí. Expozice bude otevřena v pracovní dny městského úřadu do 1. března.

Galerie draka STÁLÁ DRAČÍ EXPOZICE Výstava v podzemí Základní umělecké školy ve Školní ulici oživila legendu o založení města Trutnova. Návštěvník tam najde např. zeď z červeného permského pískovce, která je upomínkou na kamenné hradby - chloubu středověkého Trutnova. Dále kmen stromu s dračím vejcem, studánku s projekcí či točnu s vyobrazením postav z dračí legendy. Galerie je otevřena denně kromě pondělí.

Tvorba českého malíře Josefa Bolfa zachycuje podivné postavy, často trpící, někdy napůl zvířata. Malby jsou mnohdy považovány za depresivní, ponuré, smutné, melancholické. Jeho sdělení jsou vždy osobní a intenzivní. Nejčastěji používá techniku malby, kresby či americké retuše. Typické jsou obrazy proškrabávané tuše nanesené na vrstvě voskovek, technika, kterou si mnozí z nás pamatují ze základní školy. Potrvá do 11. února. ZDENĚK BERAN: RODNÉ HNÍZDO (PŘED LETY) Expozice maleb, objektů a instalací. Nikdy se nesnažil o vytváření nadčasových a věčných pomníků. Žádná z jeho prací také není určena pro nějakou architekturu. Spíše funguje na hranicích nefunkčnosti a provokativní beztvarosti. Vernisáž se uskuteční v úterý 18. února od 18 hodin. Potrvá do 25. března.

Mates - jídelna zdravé výživy FOTOGRAFIE ŽEN TAK TROCHU JINAK Fotograf Milan Lhoták je po Trutnově známý zálibou ve focení aktů. Nyní prezentuje osobitý pohled na ženskou krásu ve zcela nové expozici. Sérii technicky propracovaných snímků pořídil neobvyklým způsobem a často i na neobvyklých místech. Výstava trvá do 19. března.

Galerie Hippo Foto MARTIN REINDL: 3, 2, 1 … DESIGN!

Galerie města SECESE ART-DECO: PLAKÁTY Z LET 1890 - 1930 Výběr ze soukromé kolekce secesních a art decových plakátů zapůjčených od sběratele Zdeňka Harapese. Jeho sbírka má téměř 170 kusů plakátů z období 1890 - 1930. Všechny jsou originální vícebarevné litografie, nátisky z původních litografií a původní tisky. Obsahuje díla významných zahraničních autorů, nechybí ani čeští tvůrci, kteří se zabývali uměním plakátu. Výstava bude přístupná do 28. února. PATRIcK MAREK: HODNĚ ZBLÍZKA Výběr snímků fotografa Patricka Marka, který podobně jako Dan Bárta proslul fotografováním vážek a nadšením pro jazz. Jeho výstava nazvaná Hodně zblízka proniká pod kůži jazzovým hudebníkům, a to v záběrech nejen z vystoupení,

Kresby automobilů, ať již historických nebo moderních, prostě návrhy podle fantazie autora. Kresby tuší, temperou nebo akrylem jsou Reindlovým dlouholetým zájmem. Výtvarná díla zobrazující auta náleží do malířského stylu zvaného autoart. Výstava potrvá do 28. února.

Kino Vesmír MILAN KMENT: NEPÁL Výstava černobílých fotografií ve foyeru kina. Přístupná je vždy v době promítání filmu. Potrvá do 28. února.


RTYNĚ V PODKRKONOŠÍ, ÚPICE

20

RTYNĚ V PODKRKONOŠÍ PLESY 8., 15. a 22. 2. - sportovní hala Orlovna Milovníci plesů si po tři únorové soboty přijdou na své. První, tradiční ples, který pořádají Místní organizace KDU-ČSL a Orel Jednota, bude zahájen ve 20 hodin. Zahraje skupina The Five Band. Další o týden později začne také ve 20 hodin v Kulturním domě v sousedních Batňovicích a je v režii rtyňského Sboru dobrovolných hasičů. Zahraje skupina Meta. Poslední únorový ples v Orlovně bude hudební. Začíná v 19.30 hodin. Organizuje ho Koletova hornická hudba. Zahraje osmnáctičlenný RK Band Rudy Koudelky se čtyřmi zpěváky. inzerce

BESEDA 26. 2. - kino na Rychtě Jak se žije v pralese, to je název pořadu, při kterém bude o životě amazonských Indiánů v Ekvádoru ve středu od 19 hodin povídat cestovatelka Pavlína Rudolfová.

ÚPICE

V prostorách muzea a Galerie Julie W. Mezerové se v těchto dnech koná retrospektivní výstava držitele Kulturní ceny města Trutnova, učitele, básníka a malíře Jaroslava Dvorského. Zastoupeny jsou zde práce nejsoučasnější, obrazy i objekty. KONCERT 27. 2. – Divadlo A. Jiráska

VÝSTAVA do 28. 2. – Městské muzeum

Populární kapela Kantoři vystoupí ve čtvrtek od 19.30 hodin s programem Keltská rosa. Jádro pořadu tvoří tentokrát irské a skotské lidové písně.


DVŮR KRÁLOVÉ, VRCHLABÍ Dvůr králové CESTOPISNÁ PŘEDNÁŠKA 17. 2. - kino Svět

Zemský ráj to na pohled je komponovaný večer, který na pondělní 19. hodinu připravil trutnovský fotograf a cestovatel Ctibor Košťál. „Svými snímky vás zavedu do východních Bílých Karpat, ale i Krušných hor. Do Jizerských hor ale i na Šumavu. Křížem krážem Českem, to vše v doprovodu slova mluveného či působivé hudby,“ říká.

UDÁLOST 19. 2. – Hankův dům

Po pěti letech přichází Dan Bárta (na snímku Patricka Marka) s novým albem, které nazval Maratonika tour 2014. Fanoušci tohoto excelentního zpěváka a jeho kapely Illustrastosphere budou svědky jedinečného koncertu v rámci turné Maratonika ve středu od 19 hodin.

Ve velkém sále se ve středu od 19.30 hodin uskuteční koncert svérázného písničkáře, skladatele a herce divadla Ypsilon Jiřího Schmitzera, který vystupuje se svými převážně humornými písničkami. KONCERT 28. 2. – KD Střelnice Hudba lidu Čanki zazní v pátek od 20 hodin v podání dynamické kapely Čankišou (na snímku Leoše Horkého). Skupina hrající fúzi world music a rocku vznikla v roce 1999 v Brně.

VRCHLABÍ VYSTOUPENÍ 19. 2. – KD Střelnice

inzerce

• rekonstrukce koupelen • panelová jádra • kompletní realizace • Na Sluneční stráni 246, Janské Lázně • tel. 777 233 663 • info@koupelnynaklic.com

www.koupelnynaklic.com

V zimě levněji. V zimě se slevou.

21


22

ANDĚLA KRÁLOVÁ

Paličkování mě zcela uchvátilo, říká držitelka Zlatého kolovratu Paličkuje se na válci zvaném herdule, který je vyplněn pilinami a potažený látkou. Na válci je připevněna předloha čili podvinek. Ta určuje, jaká vazba se použije a jak se má udržovat tvar. Krajka se tvoří pomocí paliček, na nichž je navinuta nit. Paličky se navzájem mezi sebou proplétají v závislosti na vazbě. To je ve stručnosti princip paličkování, kterému se už dvacet let věnuje Anděla Králová z Havlovic. Za své umění loni získala prestižní cenu hejtmana Královéhradeckého kraje za udržování tradičních řemesel Zlatý kolovrat. „Bylo to pro mě velké překvapení. Moc si toho vážím a beru to jako závazek k mému dalšímu vývoji v oblasti paličkování,“ říká. Se svými zejména figurativními motivy se zúčastnila osmi výstav, její práce dobře znají návštěvníci různých trhů a jarmarků lidových řemesel. Havlovická paličkářka má radost, když se lidem její práce líbí. Výrobky, které vytvořila, se dostaly nejen do různých koutů republiky, ale i do světa. Třeba do Francie, Anglie, Holandska, Španělska, Kanady, USA, Austrálie nebo Japonska. S manželem, který tvoří výrobky z proutí, jezdili na předvádění řemesel na Šrámkův statek do Piletic a později na Slavnosti královny Elišky do Hradce Králové.

Zúčastnili se také prestižní výstavy Zlaté české ruce v krajském městě a dostali se do Klubu lidové tvorby. „O paličkování jsem se sice dozvěděla už v dětství, ale neměla jsem potřebné pomůcky. S touto technikou jsem začala v roce 1994 na soukromých hodinách. Školení mi však nevyhovovalo. Pořídila jsem si knížky Škola paličkovania od Víťazoslava Mišíka a německou Die Kloppelspitzen. Učila jsem se podle nich a časem jsem získala svůj charakteristický způsob práce, svůj rukopis,“ vzpomíná Králová, kterou paličkování zcela uchvátilo.


23 „Jakmile jsem se naučila nový druh vazby, hned jsem ho využila na nějakém výrobku. Předlohy pro paličkování si totiž připravuji sama. Většinou to jsou postavy dívek, na jejichž šatech mohu nejlépe uplatnit různé způsoby vazby. Nejsem zdatná kreslířka a musím si vypomoci nějakým hotovým obrázkem. Nelze však upaličkovat jakýkoli obrázek. Musí se upravit tak, aby byl „čitelný“ i po dohotovení,“ uvádí s tím, že se snaží do paličkování dávat něco ze sebe. Přestože je pro ni prvotní mít vlastní předlohy, hodně obrázků vzniklo na zakázku. „Mí přátelé hudebníci mi navrhnou, že by chtěli například harfistku, loutnistku, flétnistu a podobně. Pak pro mě nastává chvíle, kdy musím dlouho zkoušet, jak tuto postavu udělat. Dá se říci, že kreslení předloh mě baví stejně jako samotné paličkování a obojí je stejně pracné,“ tvrdí. Za vrchol toho, co se naučila, považuje Králová obrázek královny Elišky pro hradecké slavnosti. Na její šaty potřebovala 34 párů paliček. Dále jsou to postavy sv. Jana Křtitele a sv. Kateřiny. Za nejpracnější pokládá katedrálu sv. Ducha v Hradci Králové.

Králová své umění předávala i dalším zájemcům. V letech 2008 až 2010 vedla kroužek paličkování v úpické Dřevěnce. Vedení kroužku byla pro ni zajímavá zkušenost, i když, jak uvádí, časově dost náročná. Ráda sleduje i práce ostatních paličkářek. „Někdy mi však přijde trochu líto, když vidím mnohokrát opakované stejné obrázky a motivy, navíc nedbale udělané.“ O budoucnost paličkování obavy nemá. „Lidé se ke starým řemeslům opět začínají vracet. Myslím, že doba tomu nyní přeje a přežije to,“ dodává. Hynek Šnajdar, foto: Miloš Šálek inzerce


24

Jazzinec ch Vyhlášený festival Jazzinec začne až v úterý 25. února, už teď se ale některé jeho koncerty označují jako trutnovské události roku. Aby ne, když přijedou takové hudební hvězdy jako česká zpěvačka Iva Bittová, libanonský trumpetista Ibrahim Maalouf, indický bubeník Trilog Gurtu a nový projekt Rudy Linky. „Jsou to pecky největšího kalibru, vymazlené věci,“ řekl dramaturg festivalu Tomáš Katschner.

Trilok TrilokGurtu Gurtu / Spellbound Jeden z nejvýznamnějších Jeden z nejvýznamnějšíchsvětových světovýchbubeníků bubeníkůsesesvým svým novým novým projektem

25/2/2O14 | | 19:OO 19:OO | | UFFO UFFO TRUTNOV 25/2/2O14 Israel/CZ USA/CZ | ShauliEinav Einav& &Jazz&More Jazz&MoreIsrael/CZ TonyAckerman AckermanUSA/CZ 6/36/3 | Shauli / /Tony CZ/SK | JurajBartoš Bartoš& &Swing SwingSextet SextetCZ/SK 13/313/3 | Juraj 15/3 | Bohdan Holomíček & Konekšn 15/3 | Bohdan Holomíček & Konekšn Australia/UK/CZ | GwynAshton AshtonTrio TrioAustralia/UK/CZ MartaKloučková Kloučková Jazz Jazz Project Project CZCZ 2O/32O/3 | Gwyn / /Marta CZ | Robert Balzar New TrioCZ feat. J. Levíček 27/327/3 | Robert Balzar New Trio feat. J. Levíček 29/3 | FESTIVALOVÉ FINÁLE 29/3 | FESTIVALOVÉ FINÁLE CZ/Italy/SK Rostislav Fraš Quartet feat. Antonio FaraoCZ/Italy/SK Rostislav FrašSweden/Cuba/CZ Quartet feat. Antonio Farao Germany/Ivory Coast/UK Tingvall TrioSweden/Cuba/CZ Trio IvoireGermany/Ivory Coast/UK Tingvall Trio Trio Ivoire USA/CZ Rudy Linka and Christina PrindleUSA/CZ Rudy Linka and Christina Prindle 3/4 | Jiří Moravčík – Starobylé rituály uprostřed velkoměsta 3/4 | Jiří Moravčík – Starobylé rituály uprostřed velkoměsta 1O/4 | Limbo CZ / 6 Na Chodníku & Miloň Čepelka CZ CZ 1O/415/4 | Limbo / 6 Na Chodníku & Miloň Lebanon/France Čepelka CZ | Ibrahim Maalouf / Illusions Lebanon/France 15/417/4 | Ibrahim Maalouf Illusions | Benny Lackner Duo/ USA/Germany / Kieslowski CZ USA/Germany CZ 17/425/4 | Benny Lackner Duo / | Iva Bittová / special projectKieslowski ZVON 25/4 | Iva Bittová / special project ZVON

Ono to není poprvé, že Jazzinec přináší něco mimořádného, novátorského někdy až extravagantního. Festival takový byl vždycky. Letos ale jako by porci kvalitní a žánrově pestré muziky někdo ještě více přikořenil. „Každý koncert bude letos jiný nejen žánrově, ale bude se odlišovat také národnostně nebo věkově,“ upozornil Katschner. Jinými slovy, nebude neobvyklé, že na jednom pódiu budou spolu hrát zdánlivě nesourodí muzikanti z Afriky či Evropy, mladí se staršími anebo dokonce naprosto neobvykle spojená hudební tělesa. „Prostě se bude na co těšit. Předem říkám, že zboříme všechny bariéry, které kdy vůbec v hudbě existovaly,“ naznačil dramaturg. Přehlídku jazzu, funky a word music zahájí v Uffu světoznámý indický bubeník Trilok Gurt. „Přezdívají mu tisíciruký génius z Indie. Má za sebou neuvěřitelnou kariéru, natočil anebo se podílel na více než dvou stovkách alb. Přiveze nejnovější projekt Spellbound, což bude horkokrevný, rytmicky energický jazzový groove. Album věnoval Donu Cherrymu a legendárnímu Milesi Davisovi,“ uvedl Katschner. Dalším lákadlem je koncert Ibrahima Maaloufa, který svými rockovými improvizacemi a úchvatnými improvizacemi z word music, které mají hlavu a patu, obrátil jazzovou scénu doslova na rockovou. Jeho devíti minutové skladby končí tak, že posluchači jsou v absolutním transu a úžasu,“ popsal Katschner. Navíc Maalouf je jedním z mála sólistů, který si do kapely přibral stejně dobré hráče. „Ke své trubce si přibral další tři excelentní hráče na trubku. Když si představíte, že za nimi ještě bude jazzrocková rytmika, tak se máme na co těšit.“ Velký návrat do Trutnova chystá Iva Bittová. Už v rámci Jazzince zpívala v Koncertní síni Bohuslava Martinů i v Národním domě. Nyní zcela jistě vyprodá Uffo, kam se chystá s naprosto origi-


Hudba

ce letos bořit bariéry

nálním vystoupením. Za zády přitom bude mít Janáčkovu filharmonii Ostrava. „Koncert, který tady u nás proběhne, bude velice neobvyklý. Na pódiu se totiž se zpěvačkou sejdou jazzmani a filharmonici, což bude naprosto mimořádná záležitost. Přetvořit jazzovou skladbu pro symfonický orchestr, pro zástupy smyčců, to je možná směr, který tu ještě nebyl,“ upozornil dramaturg. Jazzinci se navíc povedl husarský kousek. Bittová chtěla původně naživo s filharmoniky hrát jen jednou v Ostravě. „My se do toho ale vložili a vyjednali jediný výjezd, a to právě k nám,“ smál se Katschner. Očekávaným vrcholem bude i festivalové finále. I když letos v něm budou dominovat zahraniční interpreti. „Celý večer bude hlavně inzerce

o pianu, tři ze čtyř kapel na něm staví základ své hry. Ale hlavně to bude přehlídka různých osobností, z různých koutů světa a různých hudebních stylů. Rosťa Fraš, Tingvall, Rudy Linka i Trio Ivoire, to vše jsou fantastičtí hráči, jedni z nejlepších na světě,“ zdůraznil Katschner. Výjimečnost Jazzince spočívá v tom, že se od počátku snaží spojovat české muzikanty se zahraničními. Také letos budou Češi součástí kapel sestavených zahraničními hudebníky. „Jak jinak můžeme posílit českou jazzovou scénu, než konfrontací se zahraničím. Osvědčilo se to, dnes už se dokonce zahraniční hvězdy samy snaží hledat české muzikanty,“ dodal Tomáš Katschner. Pavel Cajthaml, foto: Jazzinec

25


26

SPORTOVNÍ POZVÁNKY

Gladiátoři se vracejí do Trutnova V pátek 7. února to bude na den přesně rok, co si diváci ve Společenském centru Uffo vychutnali 1. Trutnovskou noc gladiátorů. Boxeři, zápasníci MMA i vyznavači stylu K-1 předvedli zaplněné aréně show, která se líbila. A tak si organizátor galavečera Luboš Velecký, který se také představil v ringu, řekl, proč lidem takovou zábavu nedopřát znovu. A tak je tady přesně po roce druhý ročník tohoto tvrdého klání, kde v ringu nelítají jen pěsti, ale i lokty a kolena.

„Opět to bude večer, který nadzvedne ze sedadel snad každého diváka. Ti nejlepší bojovníci z republiky ve třech bojových stylech,“ prohlásil pořadatel Luboš Velecký. Oproti loňsku se však prý můžeme těšit na ještě nabitější souboje. „Došlo jednoznačně ke zkvalitnění výběru bojovníků a dorazí i více pozvaných hostů,“ zdůraznil Velecký. Řady známých osobností v okolí ringu se stříbrným olympionikem Rudou Krajem rozšíří mistr světa v profi boxu Lukáš Konečný a herec Jiří Dvořák. Zahájení obstará mistr světa v kulturistice a během večera vystoupí i mistr světa ve freestyle forms Marek Svitek. Nejvíce zajímat diváky však budou jména těch, kteří vlezou bojovat mezi provazy. A některá jména jsou velmi zajímavá. Boxovat totiž v Trutnově bude nejlepší český amatérský boxer současnosti Zdeněk Chládek i nejlepší česká boxerka Martina

Schmoranzová. V kickboxu nastoupí mistr světa Jan Vlasák. „Seznam dvojic máme zatím tak na půl. Například pro Schmoranzovou soupeřku ještě sháníme, protože této české šampiónce, která byla dvakrát bronzová na Evropě, se i v okolních státech velice špatně hledá protivnice,“ sdělil necelé tři týdny před galavečerem Luboš Velecký. „MMA je zase natolik nevyzpytatelný sport, že dvojice nám uzavřou až na konci ledna. Chtěl bych tam dát nějaké opravdu velké kluky v super těžké váze.“ Galavečer bude složen z devíti soubojů - čtyřikrát půjde o box, třikrát o MMA a dvakrát o K-1. „Super zápas se dá očekávat mezi boxery Martinem Mrázem a Markem Sklenářem. Oba 106 kg,“ prozradil pořadatel, jehož souboj v Uffu samozřejmě také nebude chybět. Jeho soupeř? Velecký přijal výzvu 102 kg vážícího hromotluka Václava Pejsara. Tento šampión v thajboxu a K-1 boxuje za prvoligovou Plzeň. „Je to všestranný bojovník. Většinu zápasů ukončil před limitem výhrou na K.O.,“ poukazuje na sílu, která proti němu bude stát na druhé straně ringu. Trutnovský boxer žijící ve Dvoře Králové však jako vždy nechtěl ponechávat nic náhodě a pečlivě se připravoval. V lednu vyrazil se svým otcem na dvoutýdenní soustředění do Thajska, kde trénoval ve čtyřicetistupňových vedrech. „Věřím, že fyzická i takticko-technická příprava v takovýchto podmínkách by se měla projevit,“ poznamenal Luboš Velecký. Trojnásobný účastník mistrovství světa, který má odboxováno kolem 200 zápasů, bude v bitvě s Pejsarem spoléhat na zkušenosti. „Věřím si, ale to on určitě taky, takže uvidíme,“ uvedl a doufá, že mu k vítězství pomůže i domácí publikum v aréně. Vstupenky na II. Trutnovskou noc gladiátorů jsou v prodeji na inforecepci Uffa. (bog), foto: Vilém Fischl


27

Pohárové Final Six basketbalistek

Šest nejlepších týmů letošního ročníku Basketbalového poháru České Pošty zavítá do Trutnova. V hale ZŠ Komenského se od 21. do 23. února odehraje jeho finálový turnaj. Bude to teprve podruhé v historii, co se Trutnov stane dějištěm vyvrcholení domácí pohárové soutěže basketbalistek. Poprvé to bylo v roce 2006, kdy se ale ještě hrálo ve formátu Final 4, pouze se čtyřmi účastníky. „Po delší době jsme tedy chtěli uspořádat finálový turnaj, který se hraje v atraktivnější podobě,“ uvedl trutnovský manažer Jan Braun.

Na jednom místě se potká šest špičkových českých klubů. Bude to zajímavá podívaná, která vyvrcholí finálovým zápasem. Loňští finalisté BK IMOS Brno (vítěz) a ZVVZ USK Praha měli účast dopředu jistou, k nim se přidává pořádající Kara Trutnov. Zbývající trio družstev - Hradec Králové, VŠ Praha a Slavia Praha - si účast vybojovalo v osmifinále. O pořadatelství byl velký zájem, do výběrového řízení se přihlásilo hodně klubů. Česká basketbalová federace nakonec ve finále rozhodovala mezi čtyřmi uchazeči (Trutnov, Hradec Králové, Valosun Brno, Karlovy Vary). „Velice nás těší, že si vybrala náš klub,“ řekl Braun. Vedle zápasů pohárového Final 6 se tady uskuteční rovněž zasedání Asociace ženských ligových klubů. Podle Brauna finálový turnaj poháru nabídne divákům v Trutnově něco jiného než klasický ligový zápas či mezinárodní turnaj, který tady pořádají před sezonou za účasti většího počtu zahraničních klubů. Představí se tady dva čeští reprezentanti v Eurolize, dva týmy z východních Čech a další dva ze špičky ŽBL. „Věřím, že to budou atraktivní duely. Třeba loňské finále v Mladé Boleslavi přineslo obrovské drama, v němž nakonec Imos Brno pokořil USK Praha 87:83,“ inzerce

ohlédl se o rok zpět. „Doufám, že se diváci budou dobře bavit, k čemuž by měly přispět i krásné trutnovské roztleskávačky,“ dodal.

Jaký výsledek chce v domácím prostředí „urvat“ Kara, které se v posledních čtyřech letech v poháru nedařilo procházet do bojů o medaile? „Letos budeme chtít bojovat o medailové pozice. Chceme hrát doma tři zápasy. To znamená postoupit do semifinále,“ podotkl Jan Braun. Pro poražené čtvrtfinalisty totiž skončí finálový turnaj sobotním utkáním o 5. místo. „A to bychom neradi.“ Los České basketbalové federace Kaře určil za soupeře pro čtvrtfinále VŠ Praha. „To bude velký souboj. Oba vzájemné zápasy v základní části byly hodně vyrovnané,“ sdělil Braun. V Trutnově vyhrála „VŠka“ 89:87, v Praze uspěla Kara 77:69. Oba celky budou mít určitě velkou motivaci postoupit, protože vítěz nastoupí v semifinále proti Imosu Brno, což je rozhodně přijatelnější soupeř než USK Praha. Proti němu si zahraje vítěz pátečního čtvrtfinále Hradec - Slavia. (bog) PROGRAM FINAL 6 pátek 21. 2 čtvrtfinále 1: Slavia Praha - Hradec Králové (16:30) čtvrtfinále 2: Trutnov - VŠ Praha (19:00) sobota 22. 2. utkání o 5. místo: poražení čtvrtfinalisté (13:30) semifinále 1: vítěz čtvrtfinále 1 - USK Praha (16:00) semifinále 2: Imos Brno vítěz čtvrtfinále 2 (18:30) neděle 23. 2. utkání o 3. místo: poražení semifinalisté (13:30) finále: vítězové semifinále (16:00)


TRUTNOV BĚŽÍ NA PRAHU

28

www.facebook.com/TrutnovBeziNaPrahu

Startovné putovalo na charitu aneb Jak nás zachránili Lékaři bez hranic Přesně dva měsíce budou 5. února zbývat do startu naší běžecké skupiny na pražském půlmaratonu a my už pár týdnů žijeme v jistotě, že tam z Trutnova opravdu vyrazíme. Alespoň v tom smyslu, že jsme konečně zaregistrovaní. Před Vánocemi jsme ještě nebyli. Jaké to pro nás bylo rozčarování, když jsme se dozvěděli, že kapacita závodu pro jednotlivce je vyprodaná. Více než čtyři měsíce před začátkem běhu. „Bylo to rychlejší, než jsme čekali,“ divili se i organizátoři. A co teď? Naštěstí jsme se dozvěděli, že existuje možnost sehnat „lístky“ přes charitativní organizace.. A tento způsob se nakonec ukázal lepší a prospěšnější, protože peníze neplatíte pořadateli, ale odevzdáte je vybrané organizaci. Díky jednomu z našich běžců Martinu Mikšovskému, který nás vlastně také na naplnění kapacity půlmaratonu upozornil a vlastně pak i následnou registraci vyjednal, se tak projekt Trutnov běží na Prahu spojil s mezinárodní humanitární organizací Lékaři bez hranic. A ti nás vlastně zachránili. Spojení Lékaři bez hranic a pražský půlmaraton vzniklo v roce 2011 z iniciativy jedné z dlouholetých spolupracovnic organizace, která zmobilizovala tým lékařů a sester a zapojili se do štafety jarního půlmaratonu v tričkách Lékařů bez hranic. Loni na jaře tento nápad znovu oprášili. „Na podzim jsme se už spojili s organizací Prague International Marathon a zapojili se do projektu Běh pro dobrou věc,“ řekla nám pracovnice pro komunikaci s médii Míla Janišová. Na letošní Sportisimo 1/2 Maraton Praha Lékaři bez hranic prodali 31 registrací (z toho 10 pro nás bral Martin) a na Volkswagen Maraton Praha 15. „Zájemců se nám však přihlásilo mnohonásobně víc a museli jsme je s lítostí odmítat. Podpora všech, kteří se k nám hlásí, nás nesmírně těší,“ uvedla Míla Janišová. Ze známějších osobností si letos registraci na půlmaraton od organizace zakoupila režisérka dokumentárních filmů Linda Jablonská. Lékaři bez hranic po celém světě se však záměrně nespojují s tváří žádné známé osobnosti. „Ceníme si všech našich dárců a podporovatelů stejně,“ vysvětlovala tisková mluvčí. partneři projektu

Odezva na propojení běhu a charity je podle ní fantastická a v řadách veřejnosti vzbuzuje zájem o dobročinné účely. „Obrací se na nás neuvěřitelné množství zájemců. Někteří prostě proto, že registrace u oficiálního pořadatele už nejsou k dispozici. Mnozí naši příznivci si ale Lékaře bez hranic vybrali vědomě a namísto minimální částky se rozhodli věnovat nám velkorysé dary. Za to jim patří obrovské díky!“ zdůraznila. Lékaři bez hranic jsou nezávislá mezinárodní humanitární organizace, která ve více než 70 zemích světa poskytuje akutní zdravotnickou pomoc lidem postiženým ozbrojenými konflikty, epidemiemi či přírodními katastrofami. Už od roku 1971 ošetřuje oběti násilí, léčí nemocné bez přístupu ke zdravotní péči, provozuje mobilní kliniky v odlehlých oblastech, provádí očkovací kampaně a zpět přináší svědectví o situaci lidí v nouzi. Ročně vyjíždí na misi kolem 6500 zdravotnických i nezdravotnických profesionálů, mezi nimi i desítky spolupracovníků z ČR a SR. V roce 1999 dostala organizace Nobelovu cenu za mír. Jak a čím lidé mohou přispět? „Nejcennější jsou pro nás pravidelní dárci, byť by nám přispívali malými částkami. Pomáhají nám zajistit stabilní příjmy pro financování našich projektů a udržet si nezávislost na vládách či politických skupinách,“ řekla Janišová. Organizace si však váží jakékoli podpory, ať už je finanční do veřejné sbírky, dobrovolnická práce na misi, podpora formou nákupu zboží přes e-shop či lajkování na facebooku. Lékaři bez hranic spustili v roce 2012 kampaň JSEM V TOM s Lékaři bez hranic, která oceňuje každého, kdo veřejně sdílí své angažmá a nadšení pro práci Lékařů bez hranic. Michal Bogáň JAK MŮŽETE LÉKAŘE BEZ HRANIC PODPOŘIT - formou pravidelného měsíčního příspěvku: www.lekari-bez-hranic.cz/pravidelne - ve veřejné sbírce, č.ú.: 111 333/2700 - web: www.lekari-bez-hranic.cz


z muzejních sbírek

30

Poselství bratrů Burešových z roku 1873

V listopadu 1965 byla v Trutnově opravována fasáda domu čp. 105 v Polské ulici. Při otloukání štukatérských ozdob tehdy dělníci objevili důmyslnou schránku, která obsahovala krátkou zprávu o životě v Trutnově na počátku 70. let 19. století. Poselství pro budoucí generace zde ukryli bratři Burešové, kteří se v září 1873 podíleli na výstavbě domu. Text vzkazu napsaného tužkou na papíře o délce 187 mm a výšce 83 mm, uložený v archivní podsbírce Muzea Podkrkonoší, zní: „Bratři Bureš-ové tuto práci zhotovili roku 1873 v měsíci září. V ten čas jest Trutnov ryze německý a k tomu prušácké smýšlení panuje, a práva naše se docela zkracují a neuznávají. Též moc židovská jest na vrcholu, daně nesnesitelné, potrava velmi drahá, vůbec zlé doby. Doufáme čas pro Čechy.“ O bratrech Burešových další informace nemáme. Mohli to být jak obyvatelé Trutnova, tak i řemeslníci najmutí třeba z českého Úpicka. Jako čeští vlastenci ovšem tehdejší čistě německý ráz města inzerce

zveličovali. Již od roku 1870 existoval v Trutnově český spolek Veleslavín. Vztahy mezi ním a německou majoritou ve městě byly vcelku solidní. To se změnilo v roce 1882 po otevření české soukromé školy v Trutnově, kdy se rapidně zhoršily. Pravdu měli naopak bratři Burešové v tom, když označili 70. léta 19. století za zlaté období pro židovské obyvatelstvo. Židé byli tehdy zastoupeni ve všech důležitých odvětvích Trutnova a jejich rostoucí emancipace vyvrcholila v roce 1885 založením synagogy a židovské náboženské obce. Historickým paradoxem je, že v 50. letech 20. století byla v domě čp. 105 židovská modlitebna. A stěžování si na velké daně a drahé potraviny? Nic nového pod sluncem, protože v našich moderních dějinách neexistuje snad žádné období, kdy by se podobné nářky neobjevily. Je třeba ale dodat, že po krachu na vídeňské burze v květnu 1873 propukla celosvětová hospodářská krize. Ondřej Vašata, Muzeum Podkrkonoší


MASTER OF VISION 2013

ZMĚŘÍME VÁM ZRAK S GARANCÍ KVALITNÍHO VIDĚNÍ, OČNÍ OPTIKA MALINSKÝ DRŽITEL OCENĚNÍ MASTERS PRO ROK 2013 VÍCE NA WWW.OPTIKA-MALINSKY.CZ TRUTNOV, Bulharská 139 tel. 499 812 561 | 777 212 561

www.optika-malinsky.cz


I

SKiMU

Ski areál SKiMU Lyžařský areál v pravých horách, ležící přímo pod Snežkou, je ideálním místem pro rodiny s dětmi.

Pro ranní ptáčata

Na celý den s obědem

Lyžujte na čerstvém manšestru, bez front na vleku jen 30 km od Trutnova. Od 8.30 do 10.00 lyžujeme jen za 200 Kč.

Přijeďte do SKiMU na celý den se skipasem SKiMU Den s obědem. Za 600 Kč budete lyžovat až do zavíračky a v horské restauraci SKiMU House na vás bude čekat předplacené skipas menu.

SKiMU House

Moderní horská restaurace na sjezdovce Pomezky je druhým místem na světě, kde ochutnáte nefiltrované a nepasterizované pivo z Hostivaru – Nejlepší minipivovar roku 2013.

SKiMU, bav se celou ZiMU! více na www.skimu.cz

Trutnovinky magazín únor 2014  
Trutnovinky magazín únor 2014  
Advertisement