Page 1

kulturně-společenský magazín | listopad 2012 | vydává

Pivo Krakonoš,

chuť a říz už 430 let

| zdarma


PŘESTAVBA, PŘÍSTAVBA, NÁSTAVBA, DOSTAVBA? Zpracování Rychloúvěru ZDARMA

Přijďte do kanceláře Modré pyramidy na adrese: Havlíčkova 13, Trutnov. Nebo volejte poradcům: Ing. Tereza Fátorová tel.: 737 133 433, e-mail: tereza.fatorova@mpss.cz Jit ka Velikovská tel.: 603 877 153, e-mail: jitka.velikovska@mpss.cz Lucie Novotná tel.: 725 279 591, e-mail: lucie.novotna2@mpss.cz


oBSAH

STRANY 4 - 22

pivní speciál

STRANY 34 - 35

toMáš Molnár

STRANY 38 - 39

václav ZeZulKa

STRANA 33

Klubová scÉna pod hradeM

STRANY 36 - 37

eva Kešnerová

STRANY 41 - 43

highlanders trutnov

inzerce

Vydavatel: XANTIPA AGENCY s.r.o, IČ: 25947940, MK ČR E 19626. Adresa: Trutnovinky, Bulharská 66, Trutnov, e-mail: redakce@trutnovinky.cz, www.trutnovinky.cz Obchod, inzerce: Rudolf Korbelář, tel: 499 941 941, 608 146 620, e-mail: ruda@xantipa.in, obchod@xantipa. eu, Redakce: Pavel Cajthaml, tel: 733 510 071, Hynek Šnajdar, tel: 734 457 697, Michal Bogáň, tel: 734 545 423, Zbyněk Kačer, tel: 731 175 558. Grafika: Lenka Kynclová, Korektury: Barbora Peterová, Distribuce: Česká pošta a.s. a vybraná distribuční místa, Tisk: Tiskárna Voborník, K. Čapka 868, Hostinné, Sazba: XANTIPA AGENCY s.r.o., Fotografie na titulce: Vilém Fischl

3


4

výročí pivovaru (1582 - 2012)

Pivo Krakonoš, chuť a říz už 430 let

Žádný jiný podnik nepůsobí v Trutnově déle než Pivovar Krakonoš. Plných 430 let je součástí města, přežil časy dobré i špatné. V posledních letech odolal i tlakům velkých pivovarů, a coby menší výrobce se drží dodnes. Základem úspěchu je přírodní chuť a nízká cena vyráběného piva.

V době, kdy se i v pivním průmyslu projevuje globalizace, sjednocují se výrobní postupy a tím i chuť, si trutnovský lahodný mok zachoval svoji typickou hořkou chuť se sytou a trvalou pěnou. „Jako jedni z mála nepoužíváme vůbec žádnou chemii, máme naprosto přírodní pivo. Je nepasterované, pouze mikrobiálně filtrované,“ uvádí ředitel a majitel pivovaru Karel Janko. Výroba bez chemie sice znamená kratší dobu trvanlivosti (zhruba 50 dnů), ale je základem pro jedinečnost nápoje. „Právě kvůli přírodní chuti dnes dost pivovarů přechází k mikrobiální filtraci, protože po pasterizaci pivo nemá vůbec nic. Je prostě mrtvé,“ říká. Dalším faktorem je tradice. V České republice není mnoho pivovarů, které by se držely osvědčených výrobních postupů nebo vycházely z tradičních surovin. Trutnov na jednu takovou ale spoléhá. „Jsme s budvarem asi jediný pivovar v zemi, který používá hlávkový žatecký chmel. Patří to ke klasické technologii,“ upozorňuje Janko. A další důležitý fakt - pro výrobu používá pivovar vodu z vlastní, osmdesát metrů hluboké studny.

Krakonoš má pět druhů piv - světlou desítku, jedenáctku a dvanáctku, tmavou desítku a čtrnáctistupňové pivo stáčené pouze dvakrát do roka jako vánoční a velikonoční speciál. Experimenty s míchanými radlery či jinými novinkami v Trutnově neplánují. „O ovocných pivech neuvažujeme. Mám za to, že takové pivo se musí pasterovat. A to nechceme,“ zdůrazňuje ředitel. Velké pivovary dávají obrovské peníze do marketingu a reklamy. Že by ale někde inzeroval trutnovský Krakonoš, to uvidíte spíš výjimečně. Popravdě, například dvanáctka to snad ani nepotřebuje. Kromě chuti ještě láká téměř bezkonkurenční cenou. „Momentálně máme v republice nejnižší ceny piva. Málokde dnes koupíte v hospodě dvanáctku za šestnáct nebo osmnáct korun jako tady v regionu. Když sem přijedou lidé odkudkoliv, tak jsou překvapení z nízké ceny našeho piva,“ říká Karel Janko. Dvanáctka je přitom největším hitem pivovaru, tvoří až osmdesát procent veškeré produkce. Takovou oblibou dvanáctky se moc pivovarů v zemi pochlubit


5 nemůže. „Sehnali jsme například velké odbytiště na Moravě, v Brně, kde jde na odbyt hlavně jedenáctka. Ale naše místní lokalita, Trutnov a Krkonoše, tady jde hlavně dvanáctka.“ Trendem je momentálně sudové pivo. Prodává se ho víc než lahvového. Přesto jdou ale „lahváče“ v prodeji mírně nahoru. „Za letošní rok máme nárůst v lahvovém pivu asi tři sta hektolitrů. Není to sice moc, ale rozhodně nemáme propad v prodeji lahvového piva,“ upozorňuje Janko. Mírný nárůst očekává i v celkových číslech. Odmítá, že by v Česku klesala nebo stagnovala spotřeba piva. Je naopak přesvědčený, že malým pivovarům bude produkce trochu stoupat. „Myslím, že tento rok budeme mít asi tři procenta navíc. Minulý rok to byly asi dvě a půl procenta, takže pokles nemáme. V objemu výroby se v posledních deseti letech pohybujeme řádově od osmdesáti do devadesáti tisíc hektolitrů ročně,“ tvrdí Janko. Kapacita pivovaru se v minulosti vyšplhala až na 200 tisíc hektolitrů. „Momentálně můžeme mluvit kolem 120 tisíc hektolitrů při dodržení všech technologických norem,“ říká ředitel pivovaru s 55 zaměstnanci. Vyloženě špatné období pivovar nezažil. Propad v prodeji ale zaznamenal po roce 1989, kdy se trh začal rychle měnit. „Tam byl propad z toho důvodu, že Krakonoš prodával velké množství cisternového piva, a to převážně do Polska. Ročně od tří do šesti tisíc hektolitrů,“ vzpomíná Janko. Ztrátu se podle něj povedlo dohnat zhruba za pět let.

Po roce 1989 se objevila spousta zájemců o koupi pivovaru. Nejprve asi dvacítka lidí v privatizaci, v poslední době opakovaně projevují zájem velké pivovary z Čech i ze světa. „Není měsíc, aby mě někdo neoslovil. Zatím odmítám prodat,“


6

výročí pivovaru (1582 - 2012)


7 hlásí jediný majitel trutnovského pivovaru. A vzpomíná přitom na prezidenta Václava Havla, který v pivovaru v sedmdesátých letech asi osm měsíců pracoval a který se po sametové revoluci zmýlil v odhadu budoucnosti Krakonoše. „Když jsem s ním byl na nějakém jednání, tak mi tvrdil, že chce do trutnovského pivovaru zahraniční kapitál, protože český kapitál to prý není schopen realizovat. Stále to opakoval.“ Trutnov zůstává jedním z mála našich pivovarů, který je výhradně v českých rukách.

Letos slaví pivovar 430 let, ale žádná velkolepá sláva v podobě dne otevřených dveří nebo něčeho podobného se nechystá. Pouze pomůže zapůjčením exponátů s „pivní“ výstavou, která v listopadu začíná v Muzeu Podkrkonoší. A jaká je budoucnost Pivovaru Krakonoš? Těžko předvídat. „Zatím to nevypadá, že by se zavíral. Jsem jediný majitel, prodat ho nehodlám. Syn by to tady po mně měl jednou přebírat,“ dodává Karel Janko. Pavel Cajthaml, foto: Vilém Fischl

Karel Janko odpovídá aneb Zeptali jsme se za vás… Provádíte kontroly po hospodách, zda tam má vaše pivo patřičnou péči? Zaměstnávám čtyři lidi na čištění potrubí. Minimálně jednou nebo dvakrát měsíčně objíždějí hospody, celý rajón a provádí sanitaci pivního potrubí. Mají na to speciální mašinky a jezdí po regionu stále, celoročně. Snažíme se, aby každá hospoda měla pivní vedení řádně vyčištěné a čištění evidované. Je pravda, že čím více se piva v hospodě vytočí, tím je lepší? Pokud je sud s pivem déle jak tři dny naražený, tak už v něm vznikají různé oxidační příchutě. Určitě je pravda, že kde je větší výtoč piva, tak se to pivo častěji vymění a ten sud je tak stále čerstvý. Je ještě stále v módě dávat nebo půjčovat hospodám vybavení? Každý odběratel má u nás konto. Z každého hektolitru, který odebere, má nějaký paušál. A z toho paušálu si nabírá od skla, přes ubrusy a trička, prostě skoro všechno. To samé výčepní zařízení. Hospodský to od nás dostává za korunu nájmu, celé výčepní zařízení, které má hodnotu 100 až někdy 200 tisíc. Skoro každá hospoda je od nás vybavená, je jich asi tři sta. inzerce


8

víte, Že ... PŘI POŽÁRU V ROCE 1969 vyhořela pivovarská sladovna. Potom už nebyla obnovena, na jejím místě později vyrostl obchodní dům Máj. V dlouhé historii pivovaru to nebyl jediný požár. Například už rok po založení měšťanského pivovaru v roce 1583 oheň zničil necelé dvě stovky domů. Požár vypukl ve sladovně Tobiáše Freysena a za své vzaly i oba tehdejší pivovary. Ten tzv. „Horní“ už potom nebyl obnoven, pivo se od té doby vařilo pouze na místě dnešního pivovaru. Foto: archiv Jiřího Berana

POHLEDNICE S PIVNÍM MOTIVEM (úvod 20. století)

václav havel

Asi nejznámější pracovník pivovaru. Tehdejší disident a dramatik, později československý a český prezident trávil jistý čas ve Vlčicích na nedalekém Hrádečku. Do práce to tedy neměl daleko, jezdil mercedesem, pronásledovaný komunistickou StB. V Pivovaru Krakonoš pracoval Václav Havel krátce, v roce 1974 a to pouhých osm měsíců. Přesto právě ze zdejšího prostředí vychází Havlova nejznámější divadelní hra Audience, při které Ferdinand Vaněk (alias Václav Havel) vede rozhovor s opilým sládkem. Černobílý snímek Havla s pytlem křemeliny na cestě do filtračního zařízení zřejmě pořídil někdo ze zaměstnanců.

DEJ BŮH ŠTĚSTÍ - tradiční pivovarský pozdrav. Desítky let visí tento nápis na zábradlí velké budovy hned vedle vrátnice. Všimnout si ho můžete i když nevstoupíte přímo do areálu pivovaru. Dobře viditelný je i z protějšího parkoviště. PŘEDVÁLEČNÝ PIVNÍ TÁCEK, z roku 1928.


10

Zpověď: Jan špaleK

havlova audience nebyla o mně Nejznámější postavou trutnovského pivovaru je Jan Špalek (69). Někdejší sklepmistr, dnes už v důchodu, je téměř symbolem. V pivovaru působil 45 let. Řada zaměstnanců ho považuje za jednoho z největších odborníků. Jiní ho mylně považují za opilce z hry Václava Havla Audience. proč si lidé myslí, že havlova audience je právě o vás? Byl jsem tehdy asi neznámější osobou v pivovaru. Když se řeklo Špalek, všichni hned věděli, o koho jde. Ve skutečnosti je to ale o někom jiném. O „podstarším“, mém předchůdci, dej mu pánbůh odpočinek. Nebudu ho jmenovat. Byl to takový ustrašený chudák, vypadal jako herec Husák. Měla audience reálný základ? Havel si to upravil k obrazu svému. Přitom tenkrát byl rád, že ho tady někdo zaměstnal. Rozhodně podstarší nechlastal, jako v té Audienci. a co ona hlášení pro stb, která měl v audienci sládek psát? Už se mě na to ptalo spousta lidí. Jestli prý za mnou chodili estébáci, abych žaloval. Ale proč by za mnou chodili? Vždyť to byli normální lidi z obvodu a ty do pivovaru jen chodili chlastat. Na nějakého Havla kašlali, ani ho neznali. Ještě říkali: „Nejlepší bude, když nám to ohřeje tam ten pán s těma fousama, ten to umí dobře“. A ukazovali přitom na Havla. Toho si hlídali Pražáci. Ale já se taky zeptám: Četl jste knihu Moc bezmocných?

ne. proč? Havel tam o mě psal. Je tam o mě jedna kapitola. Teď ji měli číst na úvod Fóra 2000, které bylo v Praze. Jsme zvědavý, co s tím přesně udělali. vzpomenete si na vaše začátky v trutnovském pivovaru? V padesátém sedmém jsem šel do školy, do Plzně. Potom jsem se vrátil do trutnovského pivovaru. Nejdřív jsem se dostal ke klukům do sklepa. Pak jsem šel na spilku, ale nakonec jsem ztvrdnul ve sklepě. Tam byl tehdy šéfem Zdeněk Hrdlička a stáčelo se do dřevěných sudů. Následně jsem dělal podstaršího, mistra výroby. Ta léta v mých začátcích byla úžasná. Když si vzpomenu na tehdy první slavnostní degustaci čtrnáctky v hotelu Varšava, ta veselice co tam byla, to bylo založené na úplně jiném principu, byla jiná atmosféra. Dnes, když uděláte něco pro lidi, tak oni se hloučkují. Ale možná to bylo i tím, že tenkrát se pracovalo i v sobotu. Pamatuju třeba na jednoho holiče z Pilníkova, který pravidelně pod varnou stříhal lidi zadarmo. A měl plno. To kdyby si dneska někdo dovolil, tak ho hned budou pomlouvat, že je zbohatlík nebo že za něj musí jiní dělat.


11 Kdy zdejší pivo zažilo největší éru slávy? Těžko říct. Trutnov třeba do roku 1951 neprodával pivo v Krkonoších. Nahoru šel, když se dávalo pivo na Slovensko a do Ruska. To bylo, jestli si vzpomenu, někde v sedmdesátých letech. Ještě předtím, než k nám nastoupil Havel. Měli jsme totiž jednu velkou výhodu. Naši tátové, dědkové postavili velkou varnu. Ta mohla uvařit obrovské množství piva. De facto byla ve své době předimenzovaná. dnes pivovar zažívá jaké období? Nevím, jsem už pět let v penzi. Když tam zajdu, tak se o takových podrobnostech nebavíme. A na horách bych řekl, že Krakonoš pomalu ustupuje, lidi si tam víc dávají jiná piva. Hospodský tam chtějí točit Plzeň. Trutnov totiž není tak známé pivo. Je sice dobré, ale chuťově nestabilní. Jak jste prožíval poslední velký požár pivovaru, když vyhořela sladovna? Já v tu dobu v pivovaru bydlel. Tehdy bouchla prachová komora, celé to bylo dřevěné, takže to rychle chytlo. Tenkrát v roce 1969 se na požární ochranu nedávalo tolik peněz jako dnes. Tehdy žili inzerce

hasiči v jiných podmínkách a vodu v cisterně neměli jen proto, že by jim zmrzla. Přijeli dobrovolní hasiči, natáhli vodu z řeky, ale už bylo pozdě. Základem dobrého piva je dobrá voda, že? Voda na to má velký vliv a záleží i na její tvrdosti. Tady je tvrdá a na to navazují i další věci. Šikovnost lidí. Jeden z mých předchůdců mi radil: nejhorší lidi nech vařit pivo. Když dáš pitomého řemeslníka do sklepa, tak zkazí celé pivo. Ale na varně, když to zkazí, ještě to můžou napravit na spilce a ve sklepě. A měl pravdu. Proto se také ti největší blbci vždycky dávali na varnu. předpokládám, že sládek musí ochutnat pivo, které vyrábí? Měl by. Jinak to bude na jeho práci strašně znát. A taky by měl jít do hospody a zjistit, jak to pivo chutná tam. Jak se máte dnes? Jsem spokojený. Nejradši jsem na zahrádce. Chystám se do muzea na výstavu o pivovaru. Půjčím do expozice vyřezávaného Krakonoše. Pavel Cajthaml, foto: Miloš Šálek


12

placený článeK

rady a tipy

- jak být na plese

krásná

Nastal nám podzim, období tanečních, se kterými je spojen závěrečný věneček a zahájení plesové sezóny. Jen ženy vědí, co všechno znamená proměnit se na tyto události v krásnou princeznu.

Ples není jen o krásných šatech a střevíčkách na podpatku. Až 70 % celkového vzhledu přitom tvoří účes. Každý večerní účes je jedinečné umělecké dílo, které samozřejmě musí ladit se zvolenými šaty. Kadeřnice však netvoří účes jen podle šatů, ale i podle typu postavy ženy, tvaru obličeje a samozřejmě i kvality vlasů. Svou, a nutno říct podstatnou, roli hrají i vlasové ozdoby a šperky. Vše je potřeba sladit tak, aby celkový vzhled působil jednotně. Když je účes vytvořen, chopí se práce vizážistka. Předností dokonalého nalíčení je kvalitní make-up, který ladí s pletí. Barva očních stínů bývá volena v podobném odstínu jako jsou šaty a šperky. Zároveň je potřeba přihlédnout k přirozené barvě oka. Stín má oko zvýraznit. U večerního líčení se žena nemusí bát výrazných barev ani stínů ani rtěnky.

Běžné ceny: večerní účes 500 Kč večerní líčení 200 Kč gel-lak 210 Kč Skupinová sleva pro studentky: večerní účes pro 5 dívek: 1500 Kč večerní líčení pro 5 dívek: 750 Kč

Přirozenou tečkou zkrášlování jsou krásné upravené nehty. Většina žen dává přednost nehtům gelovým. Ne každá je však jejich příznivkyní a pro ty je možnost nehty nalakovat. Lak sice není příliš trvanlivý, ale dnešní doba již nabízí řešení v podobě gel-laku nebo shellacu. Oba způsoby zdobení nehtů jsou trvanlivější než běžný lak, přestože na nehtu není žádná vrstva gelu jako v případě nehtové modeláže.

Pro využití našich služeb včetně slev je nutné se s předstihem objednat.

Abyste byla na každý ples dokonale krásná, nabízí studio Spirála skupinové slevy pro studentky i slevy pro jednotlivce. Využijte možnosti mít všechny tyto služby na jednom místě a v jeden čas.

Těší se na Vás kadeřnice Pavla Hubařová tel.: 777 635 584 vizážistka Barbora Alturbanová tel.: 604 352 820 manikérka Martina Wanková tel.: 777 400 876

Večerní účes pro 10 dívek: 2000 Kč večerní líčení pro 10 dívek: 1000 Kč Žena, která využije všech našich služeb v den plesu od nás dostane slevu 25%.


14

sběratel Jiří Beran

Byl jsem první, kdo popsal model vagonu nápisem Krakonoš Mezi významné a nejznámější trutnovské sběratele patří Jiří Beran. Jeho hlavním zájmem jsou sice železniční modely, ale jako patriot a příznivec piva Krakonoš, má také rozsáhlou sbírku předmětů souvisejících se stejnojmenným pivovarem. Sbírá zejména pivní etikety, pivní tácky, sudové nálepky, otvíráky, fotografie a dokumenty. „Mám také modely železničních vagonků s nápisem Krakonoš,“ pochlubil se sběratel. Pijete rád trutnovské pivo Krakonoš? Chutná mi a jsem patriot. Navíc jsou piva, která mi nedělají dobře, ale Krakonoš mně svědčí. Kupuji si lahvové a občas zajdu do restaurace Na Pražské na točené. Piju sice dvanáctku, ale ani lahvová jedenáctka není špatná. Krakonoš má určitou hořkost a musí být studený. Prostě mně to pivo vyhovuje už kvůli tomu, že není pasterizované. Proč jste se rozhodl sbírat předměty související právě s tímto pivovarem? Měl jsem několik starších etiket, a když začali vydávat další, tak jsem se rozhodl je sbírat. Sháněl jsem pokud možno i ty starší a dopídil jsem se až k těm nejstarším, i když ty mám pouze v kopiích. Etikety

se na lahvích začaly objevovat před více než třiceti lety, nejdříve na pivu Jiskra a potom na čtrnáctce Horal. Pak se Horal přejmenoval na Krakonoš. Zajímavostí je, že se v pivovaru vyrábí kvasnicové pivo, na které se ale nedělá zvláštní etiketa. Je to dvanáctka a na etiketě je připsáno písmeno K. Kolik etiket máte? Dvě plná alba. Jedno album obsahuje etikety a pivní tácky, druhé články související s pivovarem, fotografie, pohlednice, otvíráky a podobně. Mám také porcelánové podtácky. Ty byly původně bez nápisů, ale asi před dvaceti lety je pivovar opatřil nápisem Krakonoš. Byla to sběratelská věc, v hospodách se neobjevily.


15

Jsou to jen etikety nebo i něco jiného? Beru všechno, co se týká trutnovského pivovaru kromě sudů a lahví z prostorových důvodů. Mám i šest třetinkových půllitrů. Mimo etikety jsou to třeba novoročenky, které pivovar vydal. Mám i sadu devíti malých kalendáříčků z roku 2006. Ty jsou zajímavé tím, že se vůbec ve velkém nevytiskly. Byla rovněž vydaná taková zvláštnost. Na jedné straně je Krakonoš a na druhé je bývalý prezident Václav Havel, který v pivovaru pracoval, jak na rameni nese pytel s chmelem. Sbírám také odznaky s Krakonošem nebo otvíráky na pivo nejen kovové, ale i umělohmotné. V roce 1992, když bylo pivovaru 410 let, byl jako upomínkový předmět vytvořen otvírák. Mám ještě jeden kovový ve tvaru lahve. Jeden otvírák mně však chybí. Na náměstí byly nějaké oslavy a prodávaly se tam plastové otvíráky s nápisem Krakonoš a já, nevím už proč, jsem si koupil jenom jeden.

kých pivovarů, který zastřešoval všechny v této oblasti, které pak tuto etiketu nalepily na láhve se svým dožínkovým pivem.

Pamatujete si na první „pivní“ exponát, co to bylo? Byly to zase etikety. Je to tak pětadvacet roků zpátky. Dříve ale etikety na lahvích nebyly a piva se rozlišovala plechovým vrškem, do něhož byl vyražen stupeň. Teprve později se dávaly etikety na každou lahev nejdříve s hlavou a později s postavou Krakonoše.

Máte prý model vláčku s logem pivovaru? My, železniční modeláři, udržujeme přátelské vztahy s německou firmou Tillig, která vyrábí modely železničních vláčků. Bývalému majiteli chutnalo pivo Krakonoš. Jednou přijel na náš sraz a přivezl krabici s padesáti vagonky s potiskem Krakonoš. Těch vagonků je ve světě celkem sto. K tomuto nápadu se přidaly i další firmy, které občas na modelech chladírenských nebo nákladních vozů použijí logo Krakonoše. Velkou sérii vydala firma Loko ze Dvora Králové s potiskem pivovaru Krakonoš, ale i firma Merkur z Police nad Metují. Musím ale říci, že jsem byl první, kdo popsal model vagonu nápisem Krakonoš propisotem přes šablonu. Mám ho ve své sbírce. Hynek Šnajdar, foto: Miloš Šálek

Které předměty vaší sbírky jsou nejzajímavější? Dá se říci, že takové nejunikátnější jsou prvorepublikové etikety. Zajímavostí jsou také etikety vydané v rámci kraje. Byly dožínky a všechny pivovary v kraji musely uvařit pivo. Na lahev se pak nalepila univerzální etiketa Dožínkový světlý ležák dvanáctistupňový, a to pouze jednou za rok při této příležitosti. Byl tady koncern východočes-

Pochlubte se nejstarším kouskem ze sbírky. Mám jeden velice zajímavý originál papírového pivního tácku z první republiky. Ten byl vyroben někdy v půlce dvacátých let. Jsem jeden z mála, kdo ho má.


sběratel petr pícha

16

Nápad k výstavě mně vnuknul hospodský Stejně jako jeho kolega sběratel Jiří Beran i Petr Pícha z Trutnova má rád pivo Krakonoš. Není sice trutnovský, ale vrchlabský rodák, vyrůstal však a stále žije v Trutnově. „Už jako kluk jsem ho ucucával, když ho táta pil a zůstal jsem u něj. Vyhovuje mi jeho hořkost a kvalita, protože je nepasterizované,“ vysvětlil svůj vztah k pivu Krakonoš sběratel Pícha, který je iniciátorem výstavy k 430. výročí trutnovského pivovaru, která se bude konat v Muzeu Podkrkonoší. Nápad k uspořádání této expozice Píchovi vnuknul jeden hostinský. „Obcházel jsem totiž hospody a sháněl různé předměty a materiály do své sbírky. On mně řekl, že když toho mám tolik, jestli bych neudělal výstavu,“ vrací se do doby před dvěma lety sběratel. Když se přiblížilo výročí pivovaru, tak myšlenku na výstavu oprášil a zeptal se v muzeu, zda by mělo zájem ji uspořáinzerce

dat. Pivovar dělal výstavu před deseti lety, letos se rozhodl, že něco podobného neuskuteční. Pícha nevycházel pouze ze své sbírky, ale snažil se získat věci pro výstavu i jinde. Bohužel téměř bez výsledku. Ozval se mu pouze jeden člověk, který mu dal k dispozici rukopis – část účetní knihy vztahující se k trutnovskému pivovaru. Pícha


17 do výstavy poskytnul pivní etikety od roku 1948, plechové cedulky na pípy i na zeď a kalendáře. Trutnovský sběratel není, jak říká, žádný historik, ale sběratelství je jeho velký koníček. Předměty, které se nějak vztahují k pivovaru, sbírá přibližně deset let. „Prapůvodní etikety jsem měl ale už předtím, když jsem chodil na střední školu,“ uvádí. Ve své sbírce má hlavně etikety od národních podniků až do současnosti. Prvními exponáty v jeho sbírce byly běžné etikety, které se používaly v roce 1989. „Dělal jsem v pivovaru a nebyl problém si je tam vzít,“ směje se. Kromě etiket má už zmíněné plechové cedulky, pivní tácky, kalendáře, vše souvisí s pivovarem Krakonoš. „Vyloženě nějakou cennou etiketu nemám. Vím ale o kouscích, kterých je velmi málo a do mé sbírky se asi nedostanou, i když bych si to přál,“ poznamenal sběratel, který se domnívá, že v souvislosti s trutnovským pivovarem je stále co sbírat. „Soustředil jsem se jenom na etikety a kulaté sudové etikety. Pak jsem se ale dostal do slepé uličky. Objevil jsem však naštěstí katalogy a začal jsem sbírat podle nich, hodně také pomohl

internet. Když už byly v tomto směru možnosti omezené, rozšiřoval jsem sbírku o pivní tácky, cedulky, vršky a lahve,“ vypočítává Pícha, který by měl rád ve své sbírce chybějící etiketu pro sedmistupňové pivo. Sběratelské sklony se v Píchovi probudily už v dětství. Sbíral nálepky z krabiček od zápalek, odznaky a později na střední škole pivní tácky. „V mém dětství sbíral každý něco,“ konstatuje. O tom, komu své sbírky jednou odkáže, zatím nepřemýšlí, protože je ještě poměrně mladý. „Zatím jsem o tom ještě neuvažoval. Mám dvě dcery, ta mladší měla ze začátku zájem, teď už je to horší. Uvidíme v budoucnu,“ dodal sběratel. Hynek Šnajdar, foto: Miloš Šálek


18

ZAJÍMAVOST

Historie výroby piva v Trutnově Tradičně se sice jako první písemný doklad o výrobě piva v Trutnově uvádí rok 1340, který bývá spojován s privilegiem krále Jana Lucemburského, ovšem o vaření piva se z něho ve skutečnosti nic konkrétního nedozvíme. Dokladem o přítomnosti pivovarnictví ve středověkém Trutnově jsou výsledky archeologického výzkumu provedeného ve Školní ulici v roce 2009, které v tomto prostoru prokázaly přítomnost ječného sladu nezbytného pro výrobu piva již ve 14. až 16. století. Nejpozději v 16. století bývalo jedno z návrší poblíž města nazýváno Chmelnice (Hopfenberg), což zase dokládá pěstování chmele v raně novověkém Trutnově.

Je známo, že se v prvopočátcích pivo nevařilo jen na jednom místě, ale v domech právovárečných měšťanů, tj. v domech nacházejících se uvnitř hradeb. Zanedlouho ovšem můžeme sledovat postupující proces koncentrace pivovarské výroby. V 16. století pracovaly v Trutnově dva pivovary. Jeden z nich stál v dnešní Školní ulici, která se až do 19. století nazývala Bräuhaus Gasse. Kdy přesně zanikl, zatím nevíme, ale v polovině 18. století již zřejmě nefungoval. Druhým pivovarem byl předchůdce toho dnešního. Současný pivovar odvozuje svoji historii od roku 1582, kdy se trut-

novští právováreční měšťané spojili a postavili nový měšťanský pivovar. Toho roku vařil pivo v obou pivovarech jistý Bern Leiden. Kvalita zdejšího piva bývala terčem stížností. Například v roce 1590 byli zástupci města předvoláni na zámek a napomenuti k vaření dobrého piva. Pivovar se stával také častou obětí požárů – vyhořel hned v roce 1583 při katastrofálním požáru města. Přesto se zde pivo vaří dodnes.

Zajímavé je sledovat vzestupnou produkci pivovaru. Podle údajů Tereziánského katastru českého z roku 1749 vařil pivovar v Trutnově v polovině 18. století ročně necelých 859 sudů piva, což představuje 1 945 hektolitrů. O sto let později byl roční výstav piva již mnohem vyšší. Podle oficiální statistiky Obchodní a živnostenské komory v Liberci vařil pivovar v Trutnově v letech 1857–1860 ročně průměrně 5 500 dolnorakouských věder piva (tj. 3 113 hl), což představovalo hodnotu výrobku 22 000 zlatých. Pro zajímavost můžeme uvést, že se pivo vařilo v této době i v dalších místech blízkého okolí – např. pivovar Vlčice vařil ročně v průměru 3 500 hl, Libeč 2 390 hl, Žacléř 1 490 hl a Prostřední Staré Buky 1 150 hl. Velkou modernizací prošel pivovar na konci 19. století. V letech


19 1880–1882 byl rekonstruován, roku 1885 rozšířena sladovna, která stávala v Horské ulici a vyhořela roku 1969 (na jejím místě byl později postaven obchodní dům Máj). Od roku 1900 měl pivovar elektrické osvětlení napájené turbínou umístěnou na Mlýnském náhonu, který protékal areálem závodu. V roce 1900 bylo v pivovaru vyrobeno 81 648 hl 11° piva, na což se spotřebovalo 29 484 hl sladu a 28 917 kg chmele. Pivo se v této době neprodávalo jen v regionu, ale dováželo se až k Liberci. Část produkce se rovněž vyvážela do sousedního Pruského Slezska (dnešního Polska). V roce 1912 nabízel pivovar jako specialitu silné černé 13° pivo, v roce 1923 se zde vařilo poprvé 14° pivo. Po druhé světové válce byl pivovar znárodněn, avšak uchoval si svou existenci a dále se rozvíjel. Například v roce 1963 poprvé vystavil nad 100 000 hl piva. V roce 1966 činil roční výstav 171 276 hl, v 70. a 80. letech se zvedl nad 200 000 hl, a roku 1988 se vyšplhal dokonce na 269 543 hl. V té době patřil pod národní (posléze koncernový) podnik Východočeské pivovary. V letech 1980–1982 byly do sklepů instalovány nové tanky, roku 1984 uvedena do provozu nová stáčírna s výkonem 24 000 lahví za hodinu. V roce 1991 byly rekonstruovány kotle varny. Na přelomu let 1991–1992 došlo k rozšíření spilky o nerezové oddělení. Roku 1993 byl uveden do provozu parovod a výměníková stanice místo parního kotle na uhlí. Od března roku 1994 je v provozu nová stáčírna sudu KEG. Na podzim téhož roku byla zavedena filtrace lahvového piva, která zajistila prodloužení jeho trvanlivosti. Od roku 1994 provozuje pivovar trutnovská firma Krakonoš spol. s r.o. V posledním období byla provedena modernizace vodního hospodářství, chlazení a filtrace piva. Největší akcí byla rekonstrukce pivovarské restaurace na hotel v roce 2005. Zajímavostí je, že Pivovar Krakonoš vyrábí pivo inzerce

klasickou technologií, nepasterizované, mikrobiálně filtrované. Pro výrobu piva používá vodu z vlastní, 80 metrů hluboké studny. Nejznámějším zaměstnancem v historii pivovaru se stal pozdější prezident Václav Havel, který zde pracoval v dělnických profesích několik měsíců v polovině 70. let. Historie trutnovského pivovarnictví bude připomenuta výstavou k 430. výročí pivovaru nazvanou „Kde se pivo vaří, tam se dobře daří…“ v Muzeu Podkrkonoší v Trutnově, která bude zahájena vernisáží ve čtvrtek 22. listopadu v 17 hodin a potrvá do 27. ledna 2013. Vlastimil Málek, Ondřej Vašata


20

etikety pivovaru krakonoš


21


430 let pivovaru (1582 - 2012)

22

Nová výstava v muzeu Kde se pivo vaří, tam se dobře daří … Unikátní, zřejmě vůbec první velká výstava, která podrobně mapuje rozsáhlou historii trutnovského pivovaru, bude od čtvrtka 22. listopadu zpřístupněná v klenebních sálech nově opraveného Muzea Podkrkonoší. Historici společně s několika sběrateli a vedením pivovaru přichystali neobvyklou expozici. „Návštěvníci uvidí především pivní lahve, staré pivní etikety, dobové pivní soudky, ale také důležité a zajímavé dokumenty, které se váží k dlouhé historii trutnovského pivovaru,“ uvedl zástupce ředitele muzea Ondřej Vašata. Zjednodušeně napsáno, k vidění bude všechno nejzajímavější, co je o pivovaru známo a co se dochovalo. Muzeum Podkrkonoší výstavu připravilo ve spolupráci se sběrateli Jiřím Beranem a Petrem Píchou a také s pivovarem Krakonoš, především jeho Sud pivovaru v Trutnově na 25 litrů, který se používal po druhé ředitelem Karlem Jankem. Díky nim světové válce. Skleněné lahve s keramickým uzávěrem, do kterých se budou k vidění také dobové fotograstáčelo pivo na počátku minulého století. fie či pivní reklamy, které by jinak muzeum vystavit nemohlo. A nejen to. „Vystavíme třeba krásnou pivní kasu trutnovského pivovaru z počátku minulého století. Poukážeme na vývoj pivních lahví, a ukážeme ještě další věci, které doma běžný Trutnovan nemá. Myslím, že to bude pro většinu návštěvníků příjemné překvapení,“ naznačil Vašata. Kdo má rád statistiky, dozví se také fakta o výstavu piva v jednotlivých historických obdobích. Vernisáž se uskuteční ve čtvrtek 22. listopadu v 17 hodin. Výstava potrvá do 27. ledna 2013. inzerce


programy kin

23

TRUTNOV

1. 11. 2. a 3. 11. 4. 11. 6. a 7. 11. 7. 11. 9., 10. a 11. 11. 12., 13. a 14. 11. 15. 11. 16. a 17. 11. 18. 11. 20. a 21. 11. 22. 11. 23., 24., a 25. 11. 26. 11. 27. a 28. 11. 28. 11. 29. 11. 30. 11.

19.00 10.00 19.00 19.00 19.00 17.00 17.00 19.00 18.00 19.00 19.00 19.00 10.00 19.00 19.00

7 dní v Havaně Asterix a Obelix ve službách jejího veličenstva (3D) Asterix a Obelix ve službách jejího veličenstva Bastardi 3 Královna koloběžka 96 hodin: Odplata Ve stínu Caesar musí zemřít Norman a duchové (3D) Norman a duchové Hoří, má panenko Festival zimních sportů Divoši Resident Evil: Odveta Resident Evil: Odveta (3D) Do kina za krtkem Klip Paranormal activity 4

19.00 19.00 19.00 16.00 19.00 19.00 19.00 19.00 19.00 19.00

Bastardi 3 Skyfall 7 dní hříchů Zvonilka: Tajemství křídel (3D) Záblesky chladné neděle Ve stínu Twilight sága: Rozbřesk Patrola Návrat do Silent Hill (3D) Holky na tahu

19.00 17.00 17.00

DVŮR KRÁLOVÉ

1. a 2. 11. 3. a 4. 11. 7. a 8. 11. 10. a 11. 11. 10. a 11. 11. 14. a 15. 11. 17. a 18. 11. 21. a 22. 11. 24. a 25. 11. 28. a 29. 11. ÚPICE

6. 11. 7. 11. 8. 11. 12. 11. 13. 11. 15. 11. 20. 11. 21. 11. 25. 11. 27. 11. 29. 11.

18.00 18.00 18.00 18.00 18.00 18.00 a 20.00 18.00 18.00 18.00 18.00 18.00

Vrtěti ženou Je to jen vítr Extáze Nevěstinec Klip Bastardi 3 Safe Caesar musí zemřít Kluk na kole Speciální jednotka Antikrist

VRCHLABÍ

2. 11. 10. 11. 11. 11. 16. 11. 23. 11.

17.00 a 19.00 17.00 17.00 17.00 a 19.00 17.00

Útěk z MS-1 Chlad Madagaskar 3 Probudím se včera Den zrady


výstavy v trutnově

27

galerie města

eva Kešnerová Výtvarné, plné nečekaných souvislostí, imaginativní a zachycují pomíjivost. Takové jsou fotografie trutnovské autorky Evy Kešnerové, představené v nové expozici ve výstavních prostorách městského úřadu. Je to první velké samostatné představení její lyrické fotografické tvorby veřejnosti. Výstava potrvá do 31. prosince. Jiří KornatovsKý: Meditace Kresbou Nově je v městské galerii výstava monumentálních kreseb akademického malíře Jiřího Kornatovského. Exponáty nejsou unikátní jen rozměrem, ale také procesem vzniku, do nějž autor zapojuje mnohdy celé své tělo. Soustředěnými pohyby autor na plátně či papíře zaznamenává abstraktní objekty, které jsou hmotným obrazem jeho meditace kresbou. Výstava potrvá do 24. listopadu.

galerie uffo

čestMír sušKa: outside/inside Další atraktivní expozice uvnitř společenského centra. Výtvarník Čestmír Suška je originální především při volbě materiálů. Pracuje s hlínou, dřevem, bronzem, ocelí a sklem, což slibuje neobvyklá díla v jedinečném prostoru Uffa. Unikátní je i téměř pětimetrová a jeden a půl tuny vážící perforovaná průmyslová nádrž, součást série Rezavé květy, která leží před Uffem. Výstava bude přístupná do 6. listopadu.

stará radnice

přibliŽovadla Staré radnici dominuje neobvyklá Výstava „přibližovadel“, a to v pojetí českých a polských autorů. Potrvá do 13. listopadu.

Kino vesmír

Jan sucharda: island Fotografická výstava člena Klubu islandských fanatiků. Sucharda navštívil Island celkem šestkrát a procestoval jej doslova křížem krážem. Vydal o něm dokonce knihu Island - země neznámá, kde na 130 stránkách představuje nejenom známá místa, ale i ty koutky ostrova, kam zavítá málokdo. Výstava potrvá do konce roku.

Muzeum podkrkonoší

taJeMství a poKlady hradu víZMburKu Vízmburk - nejvýznamnější dochovaný středověký hrad regionu, někdy také označovaný jako Východočeské Pompeje - je námětem nové expozice v prvním patře. Návštěvník se seznámí s historií hradu Vízmburk, bude moci zhlédnout velké množství keramických nádob, kovových předmětů i stavebních prvků, objevených archeology při výzkumu hradu. Výstava potrvá do března 2013. Kde se pivo vaří, taM se dobře daří … Muzeum Podkrkonoší připravilo ve spolupráci s Pivovarem Krakonoš a sběratelem Petrem Píchou výstavu k výročí 430 let trutnovského pivovaru. K vidění jsou dobové fotografie, reklamy, dokumenty, lahve, etikety či sudy trutnovského pivovaru. Výstava potrvá do 27. ledna příštího roku. Podrobněji čtěte na str. 14, 15 a 22


28

dvůr králové nad labem

DIASHOW 6. 11. – Hankův dům

Afrika – jiný svět je velkoplošná panoramatická živá diashow Lenky a Václava Špillarových, která vypukne v úterý v 18.30 hodin. Prostřednictvím téměř tisícovky, často naprosto unikátních snímků se návštěvníci seznámí s Afrikou, jakou ji poznali oni. Afrika je pro Středoevropany kompletně jiným světem. A to ještě navíc jiným od místa k místu.

jekt se skládá z několika tematických okruhů - například zvuk a lidské ucho, zvuk a muzika, zvuk a film, zvuk jako fyzikální veličina apod. Nejoblíbenější je vždy interaktivní část, kde tentokrát najdeme flašinety, lahvostroje, netradiční hudební nástroje, dabovací zařízení, pomůcky na výrobu ruchů, přehrávače a podobně. PŘEDSTAVENÍ 25. 11. – Hankův dům

DIVADLO 13. 11. – Hankův dům

Nebezpečné vztahy je název známého a několikrát zfilmovaného románu Nebezpečné známosti v divadelní podobě. Hru lásky a nenávisti markýzy de Mesteuil a vikomta de Valmont přesekla gilotina francouzské revoluce. Ve hře, která začne v úterý v 19.30 hodin, se představí herci Městského divadla v Mladé Boleslavi. HRÁTKY SE ZVUKEM do 25. 11. – Stará radnice Interaktivní výstava Hejblata hudební a věci kolem nás připravená ve spolupráci s Centrem pro rodinu a sociální péči v Ostravě začne v pondělí. Pro-

Další pohádka z cyklu Pojďte s dětmi do divadla, bude zahájena v neděli v 10 hodin. Pat a Mat jedou na dovolenou je představení, které nápaditě spojuje zdánlivě nespojitelné – animovaný loutkový film a hraný projev se živými herci. Vtipně rozvíjí anekdotickou zápletku o tom, jak se dva kutilové vydají na cesty. MAŠKARNÍ PLES 17. 11. - centrum Zálabí Podruhé vypuknou v sobotu od 20 hodin šibřinky. K tanci i poslechu bude hrát kapela Dynamic z Opočna. Vstupné je 190 korun, předprodej je ve výstavní síni ve Staré radnici a rezervace na telefonu 499 623 800 či na e-mailu: info@muzeumdk.cz.


úpice, rtyně v podkrkonoší ÚPICE DISKUSNÍ POŘAD 2. 11. - divadlo

Toulky s moderátorem Václavem Moravcem je název diskusního pořadu nejen o politice, politicích či volbách. Zahájen bude v pátek v 17 hodin. Od roku 1992 Moravec působí jako redaktor a moderátor. V roce 2004 začal moderovat diskusní pořad České televize Otázky Václava Moravce. Roku 2003 obdržel za moderování pořadu Interview BBC Cenu Nadace Českého literárního fondu Novinářská křepelka pro novináře ve věku do 33 let. Je čtyřnásobným držitelem ceny TýTý jako nejoblíbenější osobnost televizní publicistiky.

RTYNĚ BONIART FESTIVAL 2. 11. – Orlovna Hudební festival bude v Orlovně zahájen v pátek v 19 hodin. V průběhu večera vystoupí On inzerce

Line Session ze ZUŠ Habrmanova v Hradci Králové, Michal Tučný Revival (Franta Tichý a spol.), Queenie (World Queen Revival známý z Česko Slovensko má talent), bigbeat ze Rtyně Pegas a soubory TŠ Bonifác. Pro děti jsou připraveny dílny a dětský koutek.

hádka pro celou rodinu v podání herců červenokosteleckého divadelního souboru Na Tahu, kterou s nimi nastudoval režisér Vlastimil Klepáček na motivy Doktorské pohádky Karla Čapka. Diváci ji zhlédnou v neděli od 16 hodin.

CESTOPISNÁ PŘEDNÁŠKA 7. 11. – kino na Rychtě

VÝSTAVA 14. - 21. 11. - malý kulturní sál

Deseti cestami do nejvyšších evropských velehor Alp včetně letošní a loňské provede ve středu od 18 hodin cestovatel Libor Turek. Účastníky přednášky čekají překrásná příroda v různých ročních obdobích. DIVADLO 11. 11. - kino na Rychtě Jak se léčí strašidla aneb Krákorání na Krákorce je veselá po-

Dvě stovky snímků byly zaslány do letošního 15. ročníku fotografické soutěže Rtyňské foto, tentokrát na téma Černobíle… Vernisáž výstavy, která se uskuteční v úterý 13. listopadu v 18 hodin, bude spojená s vyhodnocením soutěže a vyhlášením vítězů. Fotografie hodnotily odborná i laická porota. Po vernisáži je možné si fotografie prohlédnout denně od 14 do 18 hodin.

29


koncerty v trutnově

30

Webrovkafest věnovaný Návratům v sobotu 17. listopadu na chatě Webrovka od 14.30 hodin 11. ročník charitativního festivalu Webrovkafest, výtěžek pomůže dětem z dětských domovů. Představí se devět hudebních kapel a jeden divadelní soubor: AN 26, Poslední Lež, Pepa Lábus a spol., Máma Bubo, Echt!, PPP, Moonlight Expres, EgoFear a formace Bahňous a spol. plus divadlo KaRaJaPeJi a Ba. „Letošní ročník je věnován Návratům a moderovat ho budou Kateřina Frimlová a Ladislav „Munky“ Valnoha. V mezičasech budou publikum bavit František Tomášek a Kuba Soldán (SolTo!),“ upřesnil jeden z hlavních organizátorů Vojta Lábus. Začíná se o půl třetí odpoledne, hrát se bude dlouho do noci. Minimální cena vstupenky je 150 korun.

17th November párty s Wattersem v sobotu 17. listopadu v síni Bohuslava Martinů od 19 hodin Britský pianista Harry Waters, syn slavného „pinkfloyda“ Rogera Waterse, se do Trutnova vrací ani ne po dvou letech. Nebude ale hrát s kvartetem britských muzikantů jako v dubnu 2010, ale s formací českých muzikantů vytvořenou speciálně pro tuto příležitost. „Viděl u nás koncert amerického bubeníka Poogie Bella, kterého doprovázeli čeští muzikanti. Rozhodl se podle jeho vzoru sestavit kapelu výhradně z tuzemských hráčů,“ vysvětlil pořadatel koncertu Tomáš Katschner. Waters, coby původní profesí rocker, hraje nejen staré jazzové standarty, ale i vlastní skladby. Vstupenky jsou už nyní v předprodeji.

inzerce

TANEČNÍ LEKCE STREET DANCE - přijďte vyzkoušet ZDARMA - v NE 4. 11. 2012 v 15 - 17.hod, děti vítány, občerstvení TURNAJ SQUASH, BADMINTON - v SO 24. 11. 2012 OD 9.00 SPINNING DVOUHODINOVKA - v SO 1. 12. 2012 od 16ti

ricochet

70,-

fitbox

fitness cvičení s dětmi dětský koutek hlídání dětí

badminton

bosu

spinning

street dance

Squash aerobic

powerjoga zumba

2v2 tenis

Náchodská 531, 541 03 Trutnov objednávky a info na: 739 99 44 55 www.olymptrutnov.cz sportcentrumolymp@seznam.cz


hostinné, vrchlabí Hostinné ŘEMESLNNÝ TRH 17. 11. – náměstí

ví s inscenací Ženy pana Voka dobrušský spolek Šubert. Festival pokračuje 18. listopadu v 19 hodin „koňskou operou“ Limonádový Joe v provedení souboru Jirásek z Nového Bydžova. Přehlídku veseloher ukončí 25. listopadu v 15 hodin Malé divadélko Praha pohádkou O statečné princezně Máně. VÝSTAVY KD Střelnice

Do Hostinného se v sobotu sjedou řemeslníci z měst, obcí a vísek z celých Čech i Moravy na tradiční 7. český řemeslný trh pod obry, který se uskuteční od 10 do 18 hodin. Autoři přivezou textilní hračky, polštářky, kapsáře, aranžmá z přírodních materiálů, podmalbu na skle, šperky a bižuterii, svíčky, batiku, malbou zdobený textil, drátovanou keramiku, drobnosti pro radost i malbou zdobené hrnečky, knoflíky a šperky.

Vrchlabí DIVADELNÍ KVÁSEK 4., 11., 18. a 25. 11. – sál Střelnice

men. Jeho jednoduché, někdy až minimalistické kamenné skulptury tak trochu připomínají zlomky starověkých architektur neznámého původu, torza kamenného článkoví či záhadných kamenných předmětů nepoznaných civilizací. KONCERT 15. 11. – KD Střelnice

OLDŘICH TICHÝ

Do 8. listopadu lze v Galerii Na půdě vidět výstavu Oldřicha Tichého. Umělec studoval SUPŠ v Uherském Hradišti - obor malba a AVU v Praze. Figuruje ve sbírkách Národní galerie v Praze, Moravské galerie v Brně, Státní galerie ve Zlíně, Státní galerie v Náchodě, Středoevropské galerie v Praze, galerie Cobra v Paříži, galerie 14 v Lausanne nebo galerie Dijkstra v Antverpách.

V sále se ve čtvrtek ve 20 hodin uskuteční koncert písničkáře, harmonikáře Václava Koubka a kapely Piosenki. Koubek není jen originální písničkář, ale také herec a spisovatel. Pražská kapela Piosenki vznikla v roce 1999. Hraje hudbu nejvíce podobnou folkloru a folku. K tomu využívá prvků české, staropražské, polské, ruské, bulharské, řecké i indické hudební kuchyně. VYSTOUPENÍ 29. 11. – KD Střelnice

JIŘÍ KAČER

Po čtyři neděle se bude konat Vrchlabský festival veseloher. První neděli uvede od 19 hodin divadelní soubor Na Tahu z Červeného Kostelce hru v režii Vlastimila Klepáčky Dítě, pes a starý herec na jeviště nepatří aneb Cyráno (na snímku). Týden nato je od 15 hodin na programu komedie Což takhle svatba, princi? v podání Divadelního souboru Tyl Slaná. V témže dni od 19 hodin se na jevišti předsta-

V Galerii Na půdě bude v pátek 23. listopadu zahájena výstava soch a frotáží Jiřího Kačera, který studoval v letech 1975 až 1981 na pražské Akademii výtvarných umění. Od počátku se mu stal osudným materiálem ká-

31

V klubu Kotelna bude ve čtvrtek ve 20 hodin zahájen koncert Vladimíra Václavka, který patří k nejvýznamnějším postavám brněnské alternativní scény. Na novém albu Písně nepísně zazní devět skladeb. Václavek, který hraje na kytaru, perkuse a zpívá.


česká skalice

32

VÝSTAVA do 2. 12. – Galerie Luxfer

LEGENDA 17. 11. – restaurace U Slunce

Příznivcům současného umění nabízí v těchto dnech Galerie Luxfer jedinečnou výstavu dalšího zahraničního umělce. Po americkém umělci Conradu Armstrongovi zde do 2. prosince vystavuje polská malířka, fotografka a autorka instalací Mariola Przyjemska (1963). Ta se tentokrát odklonila od svého velkého tématu, kterým se v nedávné minulosti staly symbolické významy textilních štítků či nášivek na oblečení, a vrátila se k malbě. V expozici, která by se dala nazvat Osobní příběh ze země přehrad, její kroky směřují zpět do dětství, kdy se její rodiče-geodeti v sedmdesátých letech podíleli na stavbách vodních děl na Labi. Z fotografií a technických výkresů pak Przyjemska vytvořila obrazy, které svou formou, hladkostí i barevností připomínají pop artová díla. Těmi zaplnila zbývající stěny galerie.

Oblíbená červenokostelecká rocková kapela Nanovor, která brázdí pódia neuvěřitelných 28 let, vystoupí znovu v České Skalici. Její fanoušci se mohou těšit na koncert v sobotu od 20 hodin. Nanovor je revival všeho možného i sama sebe. Kapela vznikla na podzim roku 1984. Hudebně se pokouší o vlastní repertoár ve stylu tvrdší kytarové nové vlny, hraje melodický hardrock s prvky metalu.

KONCERT 10. 11. – sbor Církve československé husitské Hebrejské písně zazní v sobotu od 17 hodin na slavnostním koncertu u příležitosti 70. výročí deportace Židů z Náchodska. Vystoupí vokální soubor Noach z Ostravy, žáci Základní školy z České Skalice a zástupce Židovské obce. Koncert je realizován pod patronací českoskalického starosty Tomáše Hubky.

inzerce

DRAMA V HUDBĚ 18. 11. – sokolovna Mimořádný koncert Novoměstské filharmonie v čele s dirigentem Jaroslavem Rybáčkem začne v neděli v 17 hodin. Mladí filharmonici na něm vystoupí spolu s tanečnicemi ZUŠ Bedřicha Smetany Nové Město nad Metují. V jejich podání návštěvníci vyslechnou dramatické programní skladby – Cestu na popraviště, Noc na Lysé hoře a Polednici. Gounodovým Faustem provede Faust s Mefistem a Markétkou, v Montecích a Kapuletech zase lze potkat Romea a Julii – vše v choreografii Veroniky Dlouhé a Jany Mrovcové.


placený článek

Pod Hradem vzniká klubová scéna

Prvními vydařenými koncerty začala v Restauraci a Music baru Pod Hradem nová éra. Na scénu trutnovské kultury se totiž pomalu ale jistě prosazuje klubová scéna. Tedy pravidelné hudební večery, kdy příjemné prostředí restaurace doslova vyšperkují mimořádná hudební vystoupení. Brown doprovázené Tony Blues bandem a vystoupení česko-latinské formace Ataréz. Oba byly vydařené. Na Ataréz publikum zaplnilo již polovinu hudebního sálu, což je pro začátek slušné. Určitě tu budeme rádi mít jakýkoliv hudební žánr, ale třeba houslový či klavírní koncert.

„Nechystáme typické komerční koncerty. U nás to bude zábava, poslech zajímavé muziky, relaxace, odreagování, prostě vybočení ze všedního stereotypu,“ říká majitel restaurace Radek Rainet. Které dny bude Pod Hradem klubová scéna? Budou to středy. Pamatuju se, že před dvaceti lety se v Trutnově chodilo uprostřed týdne tančit nebo za muzikou. To dnes ve městě chybí. Tak se tu zaniklou tradici pokusíme obnovit. Jakou podobu klubové večery mají? Místo tanečního parketu máme pódium pro muzikanty. Kdo chce dobře vidět a prožít si vše takříkajíc z první řady, má ideální možnost právě tady. Právě tady si může z bezprostřední blízkosti vychutnat jak muzikanti ovládají hudební nástroje a co vše na ně dokáží zahrát. Místo si tady ale najde i ten, kdo chce spíš posedět, popít, pobavit se, či povečeřet s přáteli a mít hudbu jako kulisu. Kapela začne hrát většinou kolem osmé večer, skončí krátce po desáté. Které hudební žánry budou ve vaší klubové scéně převažovat? Nemáme žánrové hranice. Máme za sebou už dva večery. Koncert americké bluesové zpěvačky Kaiy

Co je v nejbližším klubovém programu? Už nyní jsou připravené čtyři živé koncerty. Ve středu 14. listopadu Pod Hradem zahrají Oskar Petr a Vinnie James. Před Vánocemi v sobotu 1. prosince Švihadlo. Po Vánocích, tedy ve čtvrtek 27. prosince tady bude osvědčené kytarové duo Zdeněk Bína - Jan Urbanec. Před Silvestrem v sobotu 29. prosince trutnovská formace PPP doplněná Jazz Generation z Náchoda. Chceme sem dostat i nějaká známější uskupení či slavnější muzikanty, z jejich koncertu vytvořit tradici, aby se opakovaně vraceli právě jako Bína s Urbancem. Slavná jména ale znamenají většinou větší honoráře, tedy větší náklady … Vím, že se na klubové scéně nedá vydělávat. Rozhodně ne s kapacitou 120 míst. Jsem připraven po celý příští rok hudební klubovou scénu částečně dotovat. Pokud se mezi Trutnováky ujme, rád bych v příštím roce požádal město o grant. Jsou klubové večery jedinou změnou? Musím říct, že klubové večery zřejmě nebudou jen o muzice. součástí by mohlo být hudební divadlo. Pozměníme víkendový program. Už nebude jen o diskotékách a reprodukované hudbě. Soboty začneme zabírat živou hudbou, teprve po půlnoci přijde na řadu disko. (aml, PR)

33


34

zpověď: Tomáš Molnár

Víra je zřetelná osa života V české kotlině není zcela běžné, aby umělci zahajoval výstavu farář. To se nedávno stalo v trutnovském Uffu, kde sochaři Čestmíru Suškovi uvedl výstavu trutnovský evangelický farář Tomáš Molnár (51). Hrál na kytaru, zpíval, zaujal bezprostředností. Má jasné názory, které neváhá říkat nahlas. V Trutnově žije už třináct let. „Když to bude možné, nejraději bych tady už zůstal,“ říká.

Vyrůstal jste v rodině, která vás vedla k víře, nebo jste k ní dospěl až později? Jsem patrně z nejstarší farářské rodiny v Čechách. Ten první farář přišel z Maďarska po tolerančním patentu v roce 1782 a od té doby je to tradice. Já jsem v široké rodině asi už pětadvacátý farář. Kdy jste se rozhodl, že budete studovat teologii? Co bylo rozhodujícím momentem? Obecně se ode mě očekávalo, že budu farářem. Je ale jedno, co od vás lidi očekávají, důležité je vaše rozhodnutí. Nedostal jsem se z ideových důvodů na střední školu, proto jsem se vyučil sazečem. Když jsem učiliště dokončil, dal jsem okamžitě výpověď a šel jsem pracovat do antikvariátu v Dlážděné ulici v Praze. Tam jsem si dodělával Střední knihovnickou školu. Když mně bylo téměř sedmadvacet, šel jsem studovat teologii na vysokou školu, v roce 1991 a 1998 jsem studoval také na univerzitě v německém Heidelbergu. Neexistují nevěřící, protože každý v něco věří. Co říkáte této interpretaci? Člověk obecně je přirozeně náboženský, patří to k člověku. Víra je podle mě jiný pojem. Co je to tedy víra? Je to zcela zřetelná osa života. Je to jako u dveří panty. Když tam nejsou, spadnou na zem nebo na někoho.

Jak jste přišel k práci v antikvariátu v Dlážděné ulici v Praze? Do antikvariátu jsem docházel, seděl tam prodavač a měl nohy na stole. To mě zaujalo a řekl jsem si, že bych tam chtěl pracovat. Ukázalo se ale záhy, že měl nohy na stole kvůli zánětu žil. Nastoupil jsem tam, bylo to velice zajímavé prostředí. Pracoval tam například básník Zbyněk Hejda nebo nynější rabín Karol Sidon. Uklízečku tam dělal písničkář Vlasta Třešňák. Chodila tam spousta lidí z disentu i uměleckého prostředí. Byla to pěkná doba, rád na těch sedm let, co jsem tam strávil, vzpomínám. Co jste dělal po revoluci, kde jste působil? Studia jsem dokončil v roce 1992. Působil jsem v Jeseníku nejdříve jako vikář, protože jsem neměl ještě hotovou farářskou zkoušku. Po jejím absolvování jsem tam byl farářem. Za jakých okolností a kdy jste přišel do Trutnova? V Trutnově jsem už třináct roků. Sbor si demokraticky volí faráře a mě zvolili do Trutnova. Přirostlo vám město k srdci? Mně přirostl k srdci celý kraj. Východní Čechy znám od dětství, jezdil jsem do našich středisek v Janských Lázních a do Herlíkovic. Celé prázdniny jsem trávíval tam. Když jsem šel z Jeseníku


35 do Trutnova, měl jsem pocit, že jdu domů. Když to bude možné, nejraději bych tady už zůstal, líbí se mi tady. V současné době se hodně mluví o církevních restitucích. Jaký na ně máte názor? Poslední doba není asi nejveselejší kapitolou pro církve. Jako občan nejsem přesvědčen o tom, že majetek, o kterém se mluví, je majetkem jedné, nebo více církví. Církev obecně byla součástí státu. Byl tu majetek, který zajišťoval její bytí. Ten majetek, o němž se na veřejnosti mluví, bych tedy vnímal jako majetek veřejný. Tím ale neumenšuji všechny křivdy, které byly na církvích napáchány. Jako křesťan vnímám restituce jako nešťastné. Naše církev o žádné obrovské majetky nepřišla. Domnívám se, že by se více měla spolehnout sama na sebe a že církev by měla žít z darů. Jste muzikant a zpěvák. Představil byste vaše hudební aktivity, co hrajete, zpíváte? Hebrejské texty, které při našich vystoupeních zpíváme, souvisejí s profesorem Hellerem. Ten inzerce

20let zkušeností v oboru

nás pro hebrejštinu na vysoké škole dokázal zapálit. Hebrejština ve veliké zkratce vyjadřuje hodně hluboké věci. Minulý rok na festivalu česko–německo–židovské kultury Devět bran, který už pořádám devět let, vznikla skupina Augenblick – Okamžik. Písně souvisejí s naší vírou a chceme ji vyjádřit tímto způsobem. Slyšel jsem, že máte velmi početnou rodinu. Kolik máte dětí? Mám dohromady sedm dětí ze dvou manželství. Některé už pracují, jiné studují, další mají kapely. Nejmladšímu dítěti je rok a půl. Hynek Šnajdar, foto: Miloš Šálek TOMÁŠ MOLNÁR - narozen 31. ledna 1961 v Praze–Bubenči - je ženatý, ze dvou manželství má sedm dětí - vystudoval Teologickou fakultu v Praze - je evangelickým farářem - pořádá festival Devět bran - s kolegy má skupinu Augenblick - žije v Trutnově


36

rozhovor: EVa kešnerová

Hledám a někdy i nacházím Krajinářských fotografů je v Trutnově hodně, ale těch, kteří se věnují výtvarné fotografii, je jako šafránu. Mezi výrazné zástupce výtvarného proudu patří trutnovská autorka Eva Kešnerová (48), která má nyní v přízemí MěÚ první samostatnou výstavu Kouzlo nechtěného. Její snímky plujícího vodou ředěného a postupně tuhnoucího popílku v odkališti jsou nejen výtvarné, ale i plné nečekaných souvislostí, jsou imaginativní a zachycují pomíjivost.

Věnovala jste se původně textilním technikám. Co jste konkrétně s textilem dělala? Dělala jsem drhané tapiserie a vytvořila jsem i prostorovou věc. Tomu jsem se jako samouk věnovala asi osm až deset let. Teď už to nedělám, protože na to nemám čas. Navíc si myslím, že je lepší si vybrat jeden obor a tomu se věnovat pořádně. Neschází mi to, protože mě pohltilo focení. Kdy a proč jste se začala věnovat fotografii naplno? Přišlo to pozvolna a nemá to nějakou příčinu. Začala jsem fotit prostě proto, že mě to bavilo. Důležité pro mě bylo o fotografování něco vědět, tak jsem se přihlásila na Fotografickou konzervatoř v Hradci Králové, tam to dostalo ten správný směr. V Trutnově je hodně fotografů okouzleno krajinou. Vy ale v tomto proudu neplujete. Krajinářská fotografie vás nelákala? Nelákala a neláká. Krajinářskou fotografii mají dělat lidé, co to umí, jako jsou například Jiří Havel, Ctibor Košťál nebo Zbyněk Šanc. Oni to umí a já jim nebudu lézt do zelí. Pro své „fotografické obrazy“ prý hledáte inspiraci na skládkách starého železa, v uzavřených továrních halách nebo na jiných, lidmi opuštěných místech. Co tam nacházíte? Tato opuštěná místa mají svoje kouzlo a žijí si svým vlastním životem. Mě baví objevovat tu krásu popraskaných zdí a hledat v nich obrazy, tváře a podobně. Jaké to je procházet těmi místy? Pro mě ta místa mají výtvarné kouzlo. Přistupuji k tomu jako k dobrodružství. Samozřejmě chápu, že ten, kdo kdysi pracoval v nové tovární hale a dnes, kdyby procházel její opuštěností a zchátralostí, muselo by to pro něj být trauma. Já jsem od toho oproštěná, protože jsem tam nikdy nepraco-

vala. Chodím tam, hledám tam a někdy i nacházím. Vaše snímky vypadají skoro jako malby. Je to záměr? Já tak vidím, je to způsob myšlení. Výtvarno mám velmi ráda. Myslím, že třeba fotograf Vilém Reichmann byl ten, který má ve svých fotografiích obrazy, a to mě zajímá. Byl to pro mě velký vzor. Chodím tam, kde se dají hledat náměty pro fotografie, které jsou výtvarné jako obrazy. Zajímají vás spíše detaily než celky. Je tomu tak? Ano. Někdy ten celek může detaily doplňovat a harmonizovat, ale ty detaily jsou na prvním místě. Krajina je celek, proto nejsem krajinář.


37 Kterou fázi tvorby máte raději - když něco naleznete, nebo až to vyfotíte? Asi oboje. To hledání, to nacházení i to focení. To jsou úžasné pocity, prostě euforie. Jsou věci, které se těžko vysvětlují. Ta euforie má několik fází: hledání, nalezení a pořízení fotky. Je to absolutní dobrodružství. Teď máte výstavu v přízemí městského úřadu. Co jí předcházelo? Fotografie vznikly na popílkovém odkališti. Když jsem poprvé viděla tu šedou hmotu, která působila skoro depresivně, tak jsem se tam vrátila. Na to místo pak přitékal nový, vodou ředěný popílek a nestačila jsem žasnout. Když popílek tuhne, tak vlivem rychlosti toho tuhnutí i vlivem světla vytváří, aspoň pro mě, obrazy. Vracela jsem tam čtyři roky a budu se tam vždycky ráda vracet s očekáváním, co zase nového pro mě tenhle materiál vytvořil. Proč jste výstavu nazvala Kouzlo nechtěného? Tím nechtěným jsem myslela ten materiál sám o sobě. Popílek je něco, co je obecně vnímáno jako odpad, jako něco nepříjemného. Pro mě je to kouzlo popílku jako nechtěného materiálu. Kdy jste se stala členkou Spolku podkrkonošských výtvarníků? Jsem tam od začátku, tedy od roku 1990. Dá se říci, že jsem spoluzakladatelem spolku. Začínali jsme naprosto živelně a bylo to období čisté radosti a velkého nadšení. V té době bylo koneckonců nadšení všude kolem. Kudy se v blízké budoucnosti budou ubírat vaše tvůrčí kroky? Už rok pracuji na nové věci. Objíždím skládky starého železa, kde si vybírám vhodné kousky, které se mi líbí, a doma je skládám do malých objektů a fotím je. Musím vybírat předměty rozměrově menší, protože byt není nafukovací. Hynek Šnajdar EVA KEŠNEROVÁ - narozena 9. prosince 1963 v Trutnově - věnuje se výtvarné fotografii - vystudovala hradeckou fotografickou konzervatoř - je členkou Spolku podkrkonošských výtvarníků - v Trutnově má první samostatnou výstavu - pracuje ve Sjednocené organizaci nevidomých a slabozrakých - je rozvedená, má dvě děti - žije v Trutnově


38

intervieW: václav ZeZulKa

prodej obrazů se nesmí citově prožívat

Když vejdete do hotelu Sport ve Svobodě nad Úpou, zarazí vás všudypřítomnost obrazů na stěnách. Jsou v restauraci, na chodbách i v pokojích. A také v hojné míře v kanceláři majitele hotelu, sběratele a milovníka umění Václava Zezulky (68). Něco podědil po rodičích, zbytek nakoupil sám. V jeho sbírce nechybí velikáni výtvarného umění. vaši rodiče byli sběratelé umění, jaké to bylo prožívat dětství obklopen uměním? Abych řekl pravdu, v mládí jsem k umění moc nepřilnul. Mám teď vnoučata, která to teď také moc nebere, jako tenkrát mě. Přišlo to postupem času. Žil jsem obklopen uměním, takže se to vyvinulo tímto směrem. Bylo to někdy kolem mého třicátého roku. Než jsem to pochopil, než jsem se o umění něco dozvěděl, nějakou dobu to trvalo. Pak jsem tomu propadl a umění sbíral třicet let. na co se zaměřovali, byli nějak vyhranění? Sbírali téměř všechno, samozřejmě hlavně krajináře, akty, romantické výjevy, různé žánrové obrázky. Modernu moc ne, ta se tenkrát příliš nenosila. Jaké obrazy jste po nich zdědil? Rodiče jako milovníci umění získali ve svém životě několik významných obrazů, třeba Mařákovce, kteří dosud patří mezi největší krajináře. vy osobně máte nejraději jaký? Ve sbírce mám rád kubistická díla a také díla surrealistů Štyrského a Toyen. Mám ale bohužel jen kresby, žádný olej. Měl jsem kdysi malý olej od Toyen, dost nevýhodně jsme ho prodali.

co sbíráte, nebo jste sbíral? Stejně jako moji rodiče, sbírám všechno. Pokud je to kvalitní a dobré, tak to sbírám. Mám rád obrazy Mařákovců, ale také modernu – kubisty a surrealisty. chodíte po aukcích, ze kterého vydraženého díla máte největší radost? Chodím, ale jen u nás. Prodávali jsme jim věci ze sbírky, ale také jsme na aukcích hodně nakupovali. Aukce mají neuvěřitelnou atmosféru, je to skutečný adrenalin a dobrodružství. Z kterého vydraženého místa máte největší radost? Vydražil jsem například obraz Krajina u Simiane od známého malíře Otakara Kubína. Z toho mám opravdu radost. Ten obraz neprodám a věnuji ho dětem. vytvořil jste ve svém hotelu galerii. co vás k tomu vedlo? Galerii jsem měl už kdysi v Orlických horách, kde jsem provozoval hotel Národní dům. Galerii jsem měl také v Lázních Bělohrad a na Jánském vršku v Praze. Měl jsem s tím zkušenosti. Koupil jsem hotel ve Svobodě nad Úpou a ty obrazy jsme do


39 něj umístili. Rozhodl jsem se o ta díla podělit s veřejností a s hosty hotelu. Obrazy jsou v celém objektu. Občas se něco prodá. Je o galerii zájem, co říkají její návštěvníci? Lidi si galerie cení. Hodně se vracejí. Proč jste se rozhodl sbírku už dále nerozšiřovat? Už jsem na to poměrně starý, brzy mně bude sedmdesát let. Musím říct, že to umění, které je všude kolem, mě nabíjí a zdravotně mně to pomáhá. Neuvažoval jste někdy, že byste ji rozprodal? To se mi moc nechce, ale pokud si to nepřevezmou děti, tak budu muset asi sbírku rozprodat. Už jsem měl nějaké nabídky. Není to loučení těžké, když někdo o některá díla projeví zájem? Galeristi prodej obrazů nesmí citově prožívat, to by neprodali jediný obraz. Samozřejmě s obrazem, který máte rád, se špatně loučí.

v Trutnově

Jak jsou díla u vás v galerii zabezpečena? V noci to hlídá hlídač, navíc máme kromě pokojů

všude kamerový systém. Ještě se nestalo, že by tady chtěl někdo něco ukrást. Vaše sbírka je velmi cenná. Přesto se na trhu s uměním občas objevují falzifikáty. Jsou všechna vaše díla opatřena znaleckými posudky o pravosti? Falzifikátům se nevyhnuli ani nejlepší galeristé na světě. Máme nějaké znalecké posudky na nejcennější a zároveň nejdražší obrazy. Co pro vás znamená výtvarné umění? Je to pro mě život, který mě naplňuje tím, že vím, že lidi mají trochu citu, lásky a porozumění v sobě. To je pro mě výtvarné umění. Lidi to polidšťuje. Hynek Šnajdar, foto: Miloš Šálek VÁCLAV ZEZULKA - narozen 18. prosince 1943 ve Střihově na Nymbursku - vystudoval hotelovou školu - třicet let se věnuje sbírání umění - je majitelem hotelu Sport ve Svobodě nad Úpou - žije ve Dvoře Králové

inzerce

TĚLOVÝCHOVNÁ JEDNOTA LOKOMOTIVA TRUTNOV o.s. provozovatel sportovních zařízení města

www.lokotrutnov.cz

KRYTÝ B A Z É N

AREÁL NA N I V Á C H

FOTBALO V Ý N TLETICKÝ ST A DIO A A

krytý bazén turbo solárium

horolezecká stěna

ricochet

NÍ STADION ZIM

fitness sauna

klubovna vířivka

499 817 100, 499 816 888

736 641 434

fitbox

bar

499 810 210, 499 814 655

736 641 434


Galerie draka

40

Podzemí už brzy přivítá první návštěvníky Dlouhodobý sen sdružení Trutnov – město draka vytvořit ve městě obestřeném dračí legendou Galerii draka se brzy stane skutečností. Slavnostním přestřižením pásky bude Galerie draka ve sklepních prostorách ZUŠ ve Školní ulici čp. 151 otevřena v úterý 27. listopadu v 11 hodin.

„Slavnostním otevřením bude završen mezinárodní projekt Kulturní setkání na česko -polských hranicích měst Trutnova a Lubawky, který byl významně finančně podpořen z fondů EU. Ideový námět sdružení tvůrčím způsobem zpracoval a stálou expozici autorsky vytvořil Robert Smolík. Kamenické práce provedl Petr Beneš a stavební část zrealizovala hradecká firma Matex,“ přiblížil předseda sdružení Otto Štemberka. Podle něj v den otevření ještě nepůjde o běžný provoz galerie, ale pouze o prohlídku interiéru. Galerie je limitována prostorem a stálá expozice je koncipována pro dvacetičlenné skupiny. Prohlídka trvá asi 30 minut. „Drak je v expozici představen jako mnohovrstevnatý a jen obtížně uchopitelný symbol. Návštěvník tu najde inzerce

i zahranou pověst o zabití trutnovského draka prostřednictvím mechanického divadla i zvukové či vizuální efekty na dračí téma,“ láká Štemberka. V galerii bude i malý sál pro výtvarné dílny, besedy, přednášky, autorská čtení i hudební vystoupení. Promítány budou i krátké filmy z Dračích slavností v Trutnově a z dalších evropských dračích měst. Galerie draka bude otevřena denně kromě pondělí. V zimě od úterý do neděle od 10 do 12 a od 14 do 17 hodin. Podrobnosti budou na webové adrese www.galeriedraka.cz. Ta bude spuštěna v den slavnostního otevření galerie. (hyš)


abeceda sportovních osobností ondřej Marvan (22 let) Absence na tréninku. Musím se přiznat, že moje účast není stoprocentní. Důvodem je mé zaměstnání, ale i přesto se snažím trénovat co nejvíce. Bolest. K našemu sportu patří, hlavně v začátcích, ale postupem času tělo otupí a bolest není vnímána tak intenzivně. čokoláda. Moje velká slabost, které se nedokážu ubránit. Nejradši mám Milku.

Muay-Thai, též známý jako thajský box. Sport, který není určený pro žádné třasořitky. V Trutnově se jeho základna rozrůstá a oddíl Highlanders už disponuje profesionálními bojovníky. Jedním z nich je Ondřej Marvan. „Hodně lidí si myslí, že thajboxeři jsou vybouchané hlavy, ale to je omyl,“ tvrdí trutnovský fighter, který má ve své kariéře odbojováno 16 zápasů – 7 výher, 1 remíza a 8 proher. V profiringu zvítězil dvakrát ze tří soubojů.

dívka snů. Všechny a žádná :-) Věřím, že se jednou určitě najde. Momentálně jsem ve stavu, že hledám – 22/180/80 a vlastním auto značky Hyundai :-) evropská premiéra. Už jen to, že jsem byl vybrán do reprezentace, bylo velkým úspěchem a ME v Turecku pro mě byla obrovská zkušenost. Highlanders night. Nesmírně se těším. Jsem rád, že budu mít konečně možnost fightovat před domácím publikem a určitě budu chtít podat co nejlepší výkon. Mým soupeřem bude Slovák Patrik Steinberger ze Žiliny. IQ. Hodně lidí si myslí, že thajboxeři jsou „vybouchané hlavy“, ale to je omyl. Znám hodně bojovníků, kteří mají vysokou školu. Ale stejně jako v jiném sportu se mezi námi najdou tací, kteří díky svému chování utvrzují veřejnost v této domněnce. Jak jsem se dostal k thajboxu? Dříve jsem hrál fotbal, ale ten mě dostatečně nenaplňoval, a proto jsem chtěl zkusit úpolový sport. Moc jsem si od toho nesliboval, ale ukázalo se to jako správné rozhodnutí. Politické názory. Raději bez komentáře. Volit jsem nešel. radek horák. Osoba, které si nesmírně vážím, a to nejen jako trenéra, ale i jako člověka. Dokáže ve mně vyvolat lepší náladu a motivovat mě. Je to chlap na správném místě a je mým velkým vzorem. Tetování. Pro někoho móda, pro mě symbolika. Tetování je na celý život, a proto bych si nenechal vytetovat něco, co pro mě nic neznamená. Za volantem. Nepatřím k agresivním řidičům, ale nemám rád pomalou jízdu. I když se snažím jezdit podle předpisů, tak to vždy nejde. Celou abecedu najdete na www.trutnovinky.cz inzerce

41


42

HIGHLANDERS night

Trutnovský galavečer bojovníků Bude to pořádná „řežba“! A to doslova. Trutnov poprvé v dějinách města zažije adrenalinovou show novodobých gladiátorů. V pátek 16. listopadu se uskuteční ve Společenském centru Uffo galavečer bojových umění s názvem Highlanders night. Těšit se můžete na unikátní podívanou, která nabídne souboje profesionálních thajboxerů i drsňáků z MMA (smíšená bojová umění), čili toho nejtvrdšího, co představuje svět ostrých loktů a kopanců do hlavy Akci pořádá místní oddíl Highlanders Trutnov, který by takto chtěl svůj sport dostat více do povědomí veřejnosti a ukázat, že Muay Thai není jen o násilí v ringu. „Všichni si myslí, že jsme rváči, ale to není pravda. Je to především o práci, těžké dřině a dlouhodobé koncepci. Je to komplexní sport. Hodně o fyzičce a pohybu. Kluci tomu musí obětovat všechno, aby šli do ringu připravení,“ pronesl trutnovský trenér a pořadatel galavečera Radek Horák. „Věřím, že to bude velká show. Očekávám perfektní zápasy, zabalené do pěkné kulisy,“ doplnil jeho kolega Tomáš Matoušek. Oba v roce 2005 stáli u založení oddílu, který má nyní asi čtyřicet aktivních členů. Během dvou a půl hodinového bojového bloku se v „uffácké“ aréně při jedenácti duelech představí

22 borců včetně dvou žen. Po třech předzápasech amatérů (v chráničích na 3 x 2 minuty) vlezou mezi provazy profíci k šesti soubojům kategorie C (bez chráničů na 4 x 2 minuty), aby pak galavečer vygradoval dvěma bitkami MMA – Mixed Martial Arts na 2 x 5 minut. „Všechny zápasy jsme se snažili napárovat tak, aby si soupeři byli rovnocenní a diváci si to užili,“ poznamenal ke složení dvojic Tomáš Matoušek. „Je to lepší, než aby zápasy končily hned v prvním kole. Nicméně doufám, že i nějaké K.O. uvidíme,“ usmál se trutnovský trenér. A dodal ještě, že skládání soupeřů dohromady je docela složitá záležitost. „U nás tolik bojovníků není, takže přijedou i Slováci,“ prozradil, že laťku prestiže trutnovského galavečera pozvedne výš mezinárodní účast.


43 Z domácí thajboxerské scény dorazí pod Krkonoše zástupci klubů Hanuman Gym Praha, X-Gym Praha, Muay-Thai Olomouc, Spejbl Gym Praha. Trutnovské Highlanders budou v ringu reprezentovat Ondřej Marvan, Jakub Klauda, Marek Lízr a Kateřina Erbenová. „Jsem stoprocentně přesvědčený, že ostudu neudělají, i když předvést se doma v tom nejlepší světle bude pro ně docela zodpovědnost. V přípravných zápasech ale vypadali velmi dobře, mají natrénováno,“ pravil trenér Matoušek. „Bude to můj první zápas před domácím publikem, takže od toho očekávám hodně, pokud mi to teda zdraví dovolí,“ prohlásil Jakub Klauda. Ten si necelý měsíc před galavečerem zranil nárt. „Snad to bude dobrý. V létě jsem měl dvě soustředění, tréninkově jsem šel nahoru, byla by škoda to neprodat.“ Součástí krajského bojového svátku bude i exhibice malých judistů, taneční vystoupení a slavnostní křest knihy „120 let TJ Loko Trutnov“. Samozřejmě nebudou chybět ani krásné hostesky, světelné efekty, provázet galavečerem bude vyhlášený „spíkr“ Michal Frabša. „Chceme, aby to byla opravdu velká show, diváci se bavili v krásném prostředí a ne, aby seděli někde v tělocvičně na lavičkách,“ sdělil Tomáš Matoušek. „Ještě nikdy tady nic takového nebylo. Je to zkouška, jestli jsou lidé z našeho města a okolí připraveni na takovou věc, která je ve velkých městech běžná,“ dodal Radek Horák. Předprodej vstupenek probíhá na recepci Uffa. Pořadatelé nabízejí dva typy lístků. Vychutnat si atmosféru z přízemí v blízkosti ringu vás přijde na 200 Kč. Vstupenky jsou ke stolu po čtyřech s možností zakoupit si občerstvení v barech. Další místa k sezení poskytne balkón. Tato vstupenka bude stát 150 Kč. Michal Bogáň, foto: Miloš Šálek


kam za sportem

45

JUDO

HOKEJ

24. 11., Velká cena Trutnova, 29. ročník Vánočního turnaje mladších žáků, žákyň a mláďat v tělocvičně Na Nivách, zahájení soutěže v 10 hodin

Krajský přebor 4. 11. Dvůr Králové - Trutnov 7. 11. Trutnov - Jičín 11. 11. Nová Paka - Trutnov 18. 11. Trutnov - Semechnice 21. 11. Trutnov - Nový Bydžov 25. 11. Jaroměř - Trutnov 28. 11. Trutnov - Třebechovice 2. 12. Vrchlabí - Trutnov FOTBAL

STOLNÍ TENIS 16. - 18. 11., 20. ročník republikového turnaje mentálně postižených osob v hale ZŠ Strž ve Dvoře Králové, slavnostní zahájení je v pátek v 10 hodin, zápasy od 13.30 hodin, o víkendu se hraje od 8 hodin BASKETBAL Středoevropská liga 7. 11. Vídeň - Trutnov 28. 11. Trutnov - Miškolc

ŽBL 3. 11. 10. 11. 17. 11. 25. 11. 1. 12.

Imos Brno - Trutnov Trutnov - DSK Basketball VŠE Praha - Trutnov Slovanka MB - Trutnov VŠ Praha - Trutnov

První liga muži 4. 11. Zlín - Trutnov 11. 11. Trutnov - Ostrava 16. 11. Nymburk B - Trutnov 23. 11. Plzeň - Trutnov 26. 11. ČR U19 - Trutnov 2. 12. Trutnov - JBC Brno

Krajský přebor 3. 11. Česká Skalice - Trutnov 11. 11. Trutnov – N. Bydžov B FLORBAL Druhá liga muži 3. 11. Tábor - Trutnov 4. 11. Č. Budějovice - Trutnov 24. 11. Trutnov – Pelhřimov B 25. 11. Trutnov – Dačice PLAVÁNÍ 3. 11. Podkrkonošský pohár v Náchodě, 3. - 4. 11. Axis Cup Jihlava - 6. kolo ČP, 10. 11. KPŽ 9 a ml. v České Třebové, 10. - 11. 11. Velká cena Brna - 7. kolo ČP, 17. 11. KPŽ 10 a 11 v Náchodě, 17. - 18. 11. Memoriál Petrusewicze ve Wroclawi, 24. - 25. 11. KPŽ 12 a st. ve Svitavách, 22. 25. 11. ME v krátkém bazénu v Chartres, 23. - 25. 11. Multiutkání juniorů středoevropských států v Žilině Krasobruslení 10. 11., Trutnovská Bruslička, 1. ročník mezioddílového závodu od přípravky až po patnáctileté závodníky, zimní stadion v Trutnově, začátek ve 13 hodin Box 3. 11. Turnaj druhé ligy juniorů, mužů a žen v hale trutnovského gymnázia, začátek ve 13 hodin


zajímavost

46

Reliéfní perníkářské formy Výroba perníků a perníkářských výrobků sahá hluboko do minulosti. Na našem území jsou první zmínky ze 14. století, kdy přišli z Norimberka perníkáři – caletníci. V Praze je po nich od roku 1348 pojmenovaná Celetná ulice.

Recepty obsahovaly mnoho druhů koření, které se dováželo z dalekých krajů, a jejich cena byla vysoká. Z tohoto důvodu se perníky nepekly podomácku – vyráběli je mistři perníkáři. Ti byli nejprve organizováni v cechu pekařském, později se osamostatnili a založili cech perníkářů. Vzhledem k tomu, že se toto řemeslo nikdy nevyznačovalo velkým počtem mistrů, na malých městech se perníkáři nadále slučovali s cechem pekařů nebo cukrářů. Mistři perníkáři si většinou sami vyřezávali i formy (kadluby). Ty byly vyráběny z tvrdého dřeva ovocných stromů, např. hrušky či třešně. Tloušťka forem byla 3 až 5 cm, průměrná velikost byla od 10 do 30 cm. Svou velikostí se formy lišily podle ceny hotového výrobku. Formy byly řezány vždy negativně, někdy oboustranně. Podle námětů lze usuzovat, pro jakou společenskou vrstvu byly výrobky určeny. V 16. a 17. století to byly náboženské motivy, podoby světců, portréty panovníků, rodové erby, postavy šlechticů v bohatě zdobených oděvech či jezdci na koních. V 18. a 19. století, kdy je zboží běžně dostupné prostému lidu, se prosazují postavy řemeslníků, panáčků a panenek, děťátek v povijanu či motivy srdce. Dochované formy jsou nejdůležitějším a zároveň nejzajímavějším dokladem mistrů, jejichž umění patří právem mezi řemesla povýšená na umění. V Muzeu Podkrkonoší v Trutnově jsou dvě perníkové formy, které jsou zde prezentovány. Obě jsou oboustranně řezané. Na první, která dosahuje délky 30 cm, šířky 11,6 cm a tloušťky 3,7 inzerce

cm, je z jedné strany vyobrazena dívka v dobovém oděvu se symbolickým věnečkem v ruce. Na straně druhé je postava kominíka, nositele štěstí. Kadlub je na boku opatřen vyrytým letopočtem 1840. Druhá forma je starší, s datací 1797, kterou rozděluje číslice 3. Ta označuje nejspíše měsíc v roce, ve kterém byla forma vyryta. Pod vročením jsou iniciály DK. Signatura je zakomponovaná ve stylizovaném obrázku lva s dítětem. Na rubu je sv. Jan Nepomucký. Kadlub je dlouhý 26 cm, široký 11 cm a silný 2,6 cm. Obě formy byly do sbírek zakoupeny 21. 1. 1958 od Stanislava Háka ze Svobody nad Úpou a pravděpodobně pochází z majetku cukráře Antona Pettery ze Svobody nad Úpou, jehož živnost zde existovala do 40. let 20. století. Petra Sauerová, Muzeum Podkrkonoší


Trutnovinky magazín - listopad 2012  
Trutnovinky magazín - listopad 2012  

Trutnovinky magazín - listopad 2012

Advertisement