Page 1

kulturně-společenský magazín | červen 2012 | vydává

| zdarma


Pivofest T R U T N O V KRAKONOŠOVO NÁMĚSTÍ www.pivofest.cz

9. 6. 2012

š á m o T

s u Kl Václav

Neckář Dalibor

Janda

Generální partner:

Pít se bude:


OBSah | eDiTOrial

STRANY 10 - 12

STRANY 14 - 15

STRANY 16 - 17

STRANY 26 - 27

STRANA 28

STRANY 42 - 43

PeTr kOPeCký

JarOMír hrDliČka

leTeCký DeN ve vOlaNOvě

aleNa BUrešOvá

výSTavy v Galerii UFFO

rally krkONOše

eDiTOrial

Na BiTvU U TrUTNOva Se NezaPOMíNá Když se řekne bitva u Trutnova 1866, každý ve městě ví, že to byl jediný tehdejší vojenský střet, v němž rakouská armáda pokořila Prusy. Na tuto událost jsou hrdí členové Klubu vojenské historie. Ve městě působí 35 let. Hlavním důvodem vzniku nebylo prvoplánově nosit uniformu a střílet z předovek, ale záchrana pomníků z válečného konfliktu před 146 lety. Řekli jsme si, že se tomuto tématu budeme věnovat trochu více. O začátcích

klubu a jeho aktivitách nám řekl jeho zakladatel Petr Kopecký. Postěžoval si, že klub stárne a mladí se do něj nehrnou. Důležitým článkem je Jaromír Hrdlička. Ten pro vojáky vyrábí s neobyčejnou zručností tschaka, což jsou vojenské čepice. Uniformy pro vojáky mnoho let šije krejčová Alena Burešová a chlapi si ji nemohou vynachválit. Co je podstatné, při vzpomínce na bitvu, která se koná v sobotu 23. června, se odehraje lítý boj u Starého Rokytníku. Má by to být pastva pro oči a připomenutí války z roku 1866. Hynek Šnajdar

Vydavatel: XANTIPA AGENCY s.r.o, IČ: 25947940, MK ČR E 19626. Adresa: Trutnovinky, Žižkova 277, Trutnov, e-mail: redakce@trutnovinky.cz, www.trutnovinky.cz Obchod, inzerce: Rudolf Korbelář, tel: 499 941 941, 608 146 620, e-mail: ruda@xantipa.in, obchod@xantipa. eu, Redakce: Pavel Cajthaml, tel: 733 510 071, Hynek Šnajdar, tel: 734 457 697, Michal Bogáň, tel: 734 545 423, Zbyněk Kačer, tel: 731 175 558. Grafika: Lenka Kynclová, Korektury: Barbora Peterová, Distribuce: Česká pošta a.s. a vybraná distribuční místa, Tisk: Tiskárna Voborník, K. Čapka 868, Hostinné, Sazba: XANTIPA AGENCY s.r.o., Foto na titulce: Miloš Šálek

3


4

BiTva U TrUTNOva PrOGraM BiTvy U TrUTNOva 2012 sobota 23. června Polsko kamienna Góra 10.00: Vojenská přehlídka a představení nového Průvodce po naučné stezce z války 1866 na náměstí Svobody 10.30: Pietní akt a položení věnce u památníku vojáků z války 1866 na Parkovém kopci Trutnov 11.00: Tradiční natírání pamětní desky z roku 1866 na Krakonošově náměstí a představení nového Průvodce po naučné stezce z války 1866 11.45: Odchod vojenských jednotek na Gablenzův kopec 12.30: Oběd pro vojsko z polní kuchyně u památníku Gablenz 14.00: Komentovaná bitevní ukázka z války 1866 na poli pod kamenolomem u silnice do Starého Rokytníku 15.30: Pietní akt a položení věnce u památníku generála Gablenze 15.45: Podvečer s country kapelou Pěna

Bitevní ukázka u Starého rokytníku připomene události války 1866 v Trutnově Vzpomínka vítězné bitvy rakouských vojsk z roku 1866 nad Prusy u Trutnova má každoročně v červnu podobný scénář. Natření desky s datem 27. června 1866 na černo, kdy po bitvě nakonec Prusové obsadili město a tehdejšího starostu Hieronyma Rotha a dalších 18 měšťanů odvlekli do Hlohova. Následuje odchod vojenských historických jednotek k památníku Gablenz Už před dvěma lety však zdejší Klub vojenské historie uspořádal na Krakonošově náměstí malou bitevní ukázka, které osobně přihlížel Klaus Roth, pravnuk odvlečeného starosty Rotha. V dramatickém obraze byli zajati občané z válečného Trutnova. Ještě předtím se však na náměstí utkala rakouská a pruská armáda, ozývala se střelba, na dlažbě zůstali ležet dva mrtví a zraněné odváděly vojenské sestry. „Vůbec si nedovedu představit okolnosti zajetí mého tehdejšího kolegy. Muselo to být velmi útrpné a těžko se do jeho situace vcítit,“ uvedl nynější starosta Ivan Adamec. Podle něj Prusové se zajatci nezacházeli v rukavičkách. „Byli spoutáni, vlečeni do pruského Hlohova, kde byli osmdesát dní drženi ve vazbě v okovech. Dnes je jiná doba a už si nedovedeme představit, co museli zajatci všechno vytrpět,“ pronesl starosta.


5

Také letos se klub rozhodl uspořádat bitevní ukázku, která se však neodehraje na Krakonošově náměstí, ale na poli pod kamenolomem u silnice do Starého Rokytníku. „Je to zhruba v místech, kde tehdy pluky nastupovaly na Trutnov,“ řekl zakladatel trutnovského Klubu vojenské historie Petr Kopecký. Ten poznamenal, že ukázka by neměla být rozsáhlá, ale spíše menší. Odhaduje, že by se jí mohlo zúčastnit sto vojáků. „Chceme to udělat tak, jak to bylo ve skutečnosti. Rakušané byli nejdříve vytlačeni od Janské kaple, Prušáci by mohli s kanóny pálit po ustupujících. V další fázi bitvy, když Rakušanům přišly posily, inzerce

se vrátíme zpět. Bude to taková rekonstrukce tehdejších událostí,“ slibuje Kopecký. Zájemci, kteří chtějí vidět bitevní ukázku, mohou využít autobusovou dopravu k bitevnímu poli. Autobusy odjíždějí z Horního Starého Města – Zelené louky ve 12.30 a 13.35 hodin. Z autobusového nádraží ve 12.40 a 13.45 a z Lipového náměstí v Poříčí ve 13.05 hodin. Součástí akce bude i výstava Via Belli 1866 u Gablenzova památníku a v neděli v 15 hodin začne u Janské kaple mše svatá na památku vojáků padlých v Trutnově 27. a 28. června 1866. Hynek Šnajdar, foto: Miloš Šálek


6

válka 1866

Jediné rakouské vítězství nad pruským vojskem Průběh bitvy u Trutnova by se dal popsat podrobně minimálně na dvaceti stránkách našeho magazínu. My jsme pro vás vybrali z legendárního boje pouze klíčové okamžiky, které rozhodly nejen o rakouském vítězství, ale také o tisícovkách padlých vojáků na obou stranách. Prusko-rakouská válka byla vyhlášena 21. června 1866. Už o čtyři dny později první Prusové překročili hranice u Žacléře a Bernartic a směřovali k Trutnovu. Město chtěla obsadit i rakouská vojska přicházející od jihu. V kritický den - 27. června - měla ale k Trutnovu mnohem dál. Ve snaze zabránit průlomu protivníka do vnitrozemí, vyslali aspoň předsunutou pěší brigádu (7 tisíc mužů a 8 děl). Proti ní se k Trutnovu blížil pruský 1. armádní sbor o síle 30 tisíc mužů a 96 děl. V tu dobu bylo jasné, že bitva u Trutnova je nevyhnutelná. Rakouský útvar dorazil k Trutnovu první a hned obsadil tři kopce (Šibeník, Janský vrch a Chmelnici). Prusové netušili, že je protivník, byť ve výrazně menším počtu, nakonec předstihl a v klidu časně ráno vstoupili do města. Prakticky ihned byli napadeni palbou z rakouských zbraní. Rozhodli se tedy vzít útokem tři klíčové kopce, ale rakouské předovky je palbou srazily zpět. Pruská přesila se pak přece jen projevila. Například vrch Šibeník a další výšiny nepřítel obsadil ještě před příchodem rakouských posil. S nimi přišel i nakonec legendární generál Ludvík Gablenz. Nařídil stažení vojsk z Bojiště k Novému Rokytníku. Během dopoledne došlo ke krvavé a nepřehledné srážce jezdeckých oddílů. Nikdo ale nezískal výraznější převahu. Tuhé boje také probíhaly o Janský vrch a kapli. Když se Rakušané na Gablenzův povel z výšin a Bojiště stáhli, boje na chvíli ustaly. Prusové si mysleli, že mají vítězství v kapse. Drželi v tu

dobu tři důležité vrcholy a měli početní převahu. Netušili však, že se rychle blíží rakouské posily. Ty se na čekající Prusy vrhly bez řádné dělostřelecké přípravy. Bodákový útok je bez řádného krytí snadným terčem, celé řady vojáků tak byly doslova smeteny palbou pruských zraní. Část rakouských vojsk se ale prosadila a donutila nepřítele k ústupu. Rakušané bleskově připravili druhý útok a Prusové se museli u Starého Rokytníka dát na ústup. Pak přišly rozhodující manévry rakouského dělostřelectva. Před čtvrtou hodinou odpoledne měl generál Gablenz k dispozici asi čtyřicet děl. Odvážným tahem asi dvacítku poslal do předních linií ostřelovat klíčové pozice Prusů, druhá dvacítka pálila na tři trutnovské vrcholy. Riskantní tah vyšel. Prusové neměli proti kanonádě šanci a dali se na ústup. To byla příležitost pro pěchotu. Bodákový útok v sevřených formacích se ale Rakouské armádě nepovedl - během půl hodiny přišla o více než 1500 mužů. Prusové dál drželi město a tři klíčové kopce. Bitvu nakonec rozhodl nástup Knebelovy brigády, rakouské zálohy. Její velitel se s vojáky bez rozkazu od vrchního velení vydal k trutnovským výšinám. Došlo k nejhoršímu krvavému boji celé bitvy. O půl sedmé večer už patřily Chmelnice, Janský vrch i Šibeník rakouskému vojsku. Prusové ve zmatku ustoupili. Z kopců nad Bojištěm pak dělostřelectvo generála Gablenze pálilo na Prušáky, kteří v tu době byli na protějším kopci na Výsluní. Povedlo se je zahnat až do Poříčí. Mezitím Rakušáci obsadili střed Trutnova a Zahradní město. Bitva byla u konce. Ztráty na obou stranách byly obrovské. Pro Rakušany to bylo krvavě vykoupené vítězství - 4800 padlých, zraněných či zajatých jsou toho smutným důkazem. Na pruské straně


7 byly ztráty třikrát menší - 1350 padlých zraněných či zajatých. Celkem padlo, bylo zraněno nebo zajato přes 6 tisíc vojáků. Druhý den na to, 28. června 1866, rakouské velení hrubě podcenilo protivníka a místo, aby vítěznou bitvu u Trutnova využilo, prohrálo boje o pohraniční průsmyky. Prusové pronikli do Čech, vše vyvrcholilo rozhodující bitvou 3. července 1866 u Hradce Králové. Otázky a odpovědi: 1. Byla to bitva jako každá jiná? Pomineme-li fakt, že to byla v celé válce jediná výhra Rakušanů, tak ano. Utkalo se zde téměř 60 tisíc pěšáků, přes 4 tisíce jezdců a 25 dělostřeleckých baterií. 2. Jaká byla vojenská taktika? Rakušané používali klasický způsob vedení boje - tedy bez palebné přípravy, útok v sevřených masách na bodák, s cílem dojít co nejblíž k nepříteli. Protivník tvořil takticky vhodnější střelecké řetězce. Jeho vojáci se v palbě překrývali, mohli ležet nebo se schovat za stromy. Proti tomu šla rakouská vojska v sevřeném šiku a byla tedy snadným terčem. 3. Co boj u Trutnova rozhodlo? Jednou z příčin rakouského vítězství bylo hromadné použití dělostřelectva. Generál Gablenz měl zkušenosti z války proti Dánsku a věděl, co děla dokáží. Také vhodně manévroval, a jeho děla byla technicky kvalitnější - měla lepší dostřel, přesnější trefu a ničivější granáty. Proti takové kanonádě neměla pruská pěchota šanci. Předovka nebo zadovka? Nejčastěji zmiňovaným rozdílem mezi oběma armádami ve válce roku 1866 jsou pušky, především rychlost jejich nabíjení. Zatímco zasunutí náboje do pruských „zadovek“ probíhalo rychle, Rakušáci museli své předovky zdlouhavě naládovat. Na druhou stran ale byla rakouská puška v té době jednou z nejkvalitnějších. Ve srovnání s pruskou měla lepší dostřel, počáteční rychlost (370 metrů x 300 metrů) a větší průbojnost. Důsledky bitvy Po rakouském vítězství přišla pruská odplata. Údajná zrada civilního obyvatelstva, kterou byla vysvětlována porážka u Trutnova, byla trestána drancováním a příkořím. Starosta Roth a další radní byli označeni za zrádce a odvlečeni do vězení v pevnosti Hlohov. Propuštěni byli po 80 dnech. Od té doby si trutnovští občané výročí připomínají natíráním kamenné desky na náměstí: v červnu (den vpádu Prusů) černou barvou, v září v den návratu zajatců bílou barvou. Pavel Cajthaml, reprofoto: Muzeum Podkrkonoší Trutnov


8

příběh

Nohy mě vedly k pamětní desce s datem 27. 6. 1866, říká pravnuk starosty Trutnova Pochází z Vídně. Po čtyři generace bydlí ve stejném bytě v místní části Döbling. To je dvorní rada Klaus Roth, pravnuk Hieronyma Rotha, starosty Trutnova z roku 1866. Ten byl po bitvě u Trutnova 27. června téhož roku společně s 18 měšťany zajat Prusy a obviněn z napomáhání Rakušanům. Nakonec byli v místě na náměstí, kde je do dlažby zasazen kámen s datem bitvy, spoutáni a pěšky eskortováni do hlohovské pevnosti. Tam byli drženi osmdesát dní. Pravnuk Klaus byl před dvěma lety při vzpomínkové oslavě bitvy u Trutnova nejvzácnějším hostem. Jeho návštěvě ale předcházela aktivita ředitele Státního okresního archivu Romana Reila, který se rozhodl pátrat po potomcích někdejších starostů Trutnova. „Nejspíše tedy vypátral to příjmení i náš rod ve Vídni. Dostal jsem od něj dopis s otázkou, zda jsem potomek starosty Hieronyma Rotha. Na to jsem odpověděl kladně,“ řekl Roth, který má na svého pradědečka pouze vzpomínky vážící se k roku 1866. Ty vzpomínky jsou spojené s pamětním spisem, který Hieronymus Roth sepsal. „Ten jsem četl, ale na pradědečka mám jen útržkovité informace od svých rodičů,“ poznamenal.

Hieronymus Roth, starosta Trutnova v roce 1866. Přestože byl Rothův pradědeček Prusy zatčen, odvlečen a 80 dní internován, nevzpomíná se jeho pravnuk, že by se rodina bála, že se už nevrátí. „Toto nebylo v naší rodině tématem, takže o tom nemůžu nic říci. Rodiče se mnou o nějakém

strachu, který by souvisel se zatčením mého pradědečka a dalších občanů města Prusy, nikdy nemluvili. Mám jen zprostředkované informace, které nejsou z rodinného prostředí. Údajně měl být můj pradědeček Hieronymus vyměněn za nějakého Maďara. Ten sloužil v pruských službách a byl zajat Rakušany. Nemůžu ale potvrdit, zda tomu tak skutečně bylo,“ vysvětlil Klaus Roth. Po tehdejším starostovi Trutnova má rodina pouze velice málo rekvizit. Kromě spisu vzpomínek a plechové krabice, kde je uložen šlechtický titul, je patrně nejcennějším artefaktem obrovský obraz s Rothovou podobiznou v křesle, který visí v obývacím pokoji na stěně bytu jeho pravnuka. „Pamatuji, že tento obraz tam visel už v době mého dětství,“ vrací se do minulosti potomek. Za jeho činy při bitvě v roce 1866, kdy byl starostou Trutnova, byl pradědečkovi propůjčen šlechtický


9 titul. „Od té doby se v naší rodině traduje, že první mužský potomek, který se v těch následujících generacích narodí, dostává druhé jméno Hieronymus. Tak, jak se jmenoval pradědeček,“ uvedl Roth. Do Trutnova se Klaus Roth poprvé podíval před pěti lety při autokarovém zájezdu do Krkonoš. „Jeho součástí byla jednohodinová návštěva města kvůli prohlídce Krakonošovy kašny na náměstí. Mě samozřejmě vedly nohy hned k pamětní desce odkazující k datu 27. 6. 1866, která je zapuštěna do dlažby na náměstí,“ vzpomíná. Byl se podívat i u Gablenzova památníku na vrchu Šibeník. Ten na něj ale žádným heroickým dojmem nezapůsobil. „Pro mě války nemají žádný smysl, a proto ani ve válce roku 1866 nevidím vůbec nic dobrého, protože další den se na to zapomene a vojenští stratégové pak už přemýšlejí úplně jinak,“ myslí si pravnuk Roth. Ten přes veškerý odpor k válkám všeho druhu zdůrazňuje, že by se válečné konflikty měly připomínat, a to i ty z roku 1866. „Považuji to za nutné, ale jen v případě, že se ukáže ta nesmyslnost války. Ne inzerce

Historický obrázek „trutnovské zrady“, jak ji prezentovali Prusové. však, že by ta válka byla těmito vzpomínkovými akty oslavována. To se mi zdá nemístné a nepřípustné,“ zdůraznil. Pravnuk tehdejšího starosty Hieronyma Rotha je povoláním biolog a celý svůj život pracoval ve státních službách ve vývoji v zemědělství, později v ochraně životního prostředí. Hynek Šnajdar


10

rozhovor: petr kopecký

Chceme popularizovat památky z války roku 1866 v Trutnově a okolí Prusko - rakouská válka z roku 1866 v Trutnově a okolí byla motivem založení trutnovského Klubu vojenské historie. Ten ve městě působí pětatřicet let a jeho zakladatelem byl Petr Kopecký (67). Klub 23. června uspořádá bitevní ukázku jako rekonstrukci tehdejších událostí. Klub vojenské historie působí v Trutnově už více než 35 let. Co vás přivedlo k jeho založení? V té době jsem byl členem podobného klubu v Praze, který byl jeden z mála v republice. Potom jsem pracoval v trutnovském muzeu, kde jsme připravili výstavu zbraní. Všiml jsem si, že tam chodí spousta známých a fandů do historie, tak jsem je dal dohromady a klub v Trutnově založil. To bylo 1. ledna 1977. Před rokem 1989 nebylo určitě jednoduché prosadit takový nápad. Jak se vám to podařilo? Tenkrát byl poměrně nedokonalý zákon o zbraních a střelivu. Ten umožňoval, že jsme mohli střílet z historických zbraní, mohli jsme je odzkoušet, a dokonce jsme sem mohli z ciziny vozit perkusní revolvery. Podíleli jsme se na pořádání různých akcí, dokonce jsme v roce 1979 pořádali

vzpomínkovou akci na Chlumu. Pak na nás v roce 1980 nastoupila Státní bezpečnost, protože tehdejší krajský tajemník nebyl nakloněn našim aktivitám. Kromě toho vyšel článek v Pochodni plný nesmyslů, že se tady formují skupiny, které se snaží oživit slávu Rakouska - Uherska. Musel jste přemlouvat kamarády, aby do klubu vstoupili? Bylo to naprosto spontánní. Zájem byl poměrně velký. V té době ale mohli mít krátkou střelnou zbraň pouze funkcionáři, pomocníci SNB a další prověření. My jsme neměli absolutně nárok. Všichni proto stříleli z předovek, což možné bylo, a tím jsme to obešli. Hlásili se k nám lidi, kteří měli k vojenské historii vztah, a minimálně polovina z nich se zajímala o válku z roku 1866. Mimo to pomníky, které z té války tady jsou, byly v té


11 době zdevastované. Naší snahou bylo je z vlastní iniciativy opravit a udržovat. Kolik vás bylo na začátku? Úplně na začátku nás bylo sedmnáct. Největší rozmach jsme zaznamenali v půlce osmdesátých let, to nás bylo asi čtyřiačtyřicet. K vojenské historii patří uniformy. Jsou to věrné repliky tehdejších oblečení vojáků? Ano, jsou to skutečně věrné repliky. Vycházeli jsme z rakouských vojenských předpisů. To, co máme na sobě, téměř přesně odpovídá uniformě rakouského pěšáka z roku 1866. Podle barevného vyložení jsme příslušníky 1. pěšího pluku císaře Františka Josefa, který tady v Trutnově rozhodl bitvu. Samozřejmě nemůžeme opominout zbraně. Kde jste k nim přišli? Když jsme začínali, zajímala nás válka 1866 a skoro každý měl z té války něco doma. Buď rakouskou pěchotní pušku, nebo nějakou pistoli. V současné době existují firmy, které prodávají zahraniční repliky. Všechno se dá sehnat. Máme v klubu i několik šikovných lidí, kteří jsou schopni si dokonalou repliku vyrobit i sami. inzerce

Uniformy, zbraně. To nebude levné. Uniformy a zbraně hradíme z vlastních zdrojů. Od roku 1999 je nám příznivě nakloněné město, které nám přispělo na výrobu rakouského horského kanonu vz. 1863. My se za to staráme o naučnou stezku, od května do září provádíme průvodcovskou činnost a další aktivity. Co říkáte na názor, že si členové rozmanitých historických jednotek jenom hrají na vojáky? To není názor jen veřejnosti, ale i náš. V těch jednotkách je dost mladých lidí, kteří nebyli na vojně. Tímto způsobem se to asi snaží dohnat. Tak si dnes hrají na první i druhou světovou válku, běhají se samopaly a střílejí. Proč jste do toho šli, když jste byli na vojně? Našim cílem bylo popularizovat zdejší památky z roku 1866, aby se nezničily a neupadly v zapomnění. V roce 1991 jsme tady jako první v republice uspořádali velkou vzpomínkovou akci na válku 1866, kdy bylo její 125. výročí. Dokonce jsme tady měli rakouského a německého vojenského atašé. Díky tomu byly opraveny pomníky na Janském vrchu. Pak byl rekonstruován Gablenzův pomník.


12

rozhovor: petr kopecký Každoročně pořádáte vzpomínkovou akci na válku v roce 1866. Odkdy? Tuto akci pořádáme od konce 90. let. V den bitvy se na černo natírá kámen s datem na Krakonošově náměstí jako vzpomínka na zajetí starosty a dalších 18 měšťanů v roce 1866. Projdeme městem a jdeme na Gablenz. V září, při Dni památek natřeme desku na bílo jako návrat starosty a měšťanů ze zajetí. Vycházíte při ní důsledně z historických pramenů? Snažíme se to dělat tak, jak se to tenkrát stalo. Úplně důsledně ne, protože přesné historické prameny nemáme k dispozici. Letos by se měla uskutečnit bitevní ukázka. Kde a jak bude probíhat? Už před dvěma lety jsme na náměstí udělali malou bitevní ukázku, když nás navštívil Klaus Roth, pravnuk starosty Trutnova z roku 1866 Hieronyma Rotha. Letos jsme se rozhodli, že předvedeme bitevní ukázku naproti Vlčí skále v údolíčku u Starého Rokytníku. Je to zhruba v místech, kde tehdy rakouské pluky nastupovaly na trutnovské výšiny. Jak bude ukázka velká? Bude spíše menší. Záleží na tom, kolik uniformovaných lidí přijede. Odhad je tak stovka. Jako obvykle natřeme kámen na náměstí, půjdeme na Gablenz a pak se přesuneme do místa boje. Chceme to udělat tak, jak to bylo ve skutečnosti. Rakušané byli nejdříve vytlačeni od Janské kaple. V další fázi bitvy, když Rakušanům přišly posily, bychom se měli vrátit zpět. Bude to taková rekonstrukce tehdejších událostí. Kolik členů má klub dnes? V současné době je nás okolo pětadvaceti. Už jsme starší ročníky. Je to málo. Někteří členové umřeli, onemocněli, nebo toho nechali. Zajímá dávná historie i mladší ročníky? V našem klubu má nejmladší člen pětatřicet roků. Jinak máme průměr kolem šedesáti let. V Trutnově existuje ještě jeden mladší spolek, který se od nás odtrhnul. Bylo to asi proto, že my jsme chtěli dělat akce pro město a oni jezdit a bojovat. Nehrozí tedy zánik vašeho klubu? Samozřejmě. Nejsme si jistí, zda oslavíme čtyřicáté výročí. To, co předvádíte, je jedinou vaši aktivitou, nebo se účastníte i jiných akcí? Od roku 1991 jsme navázali kontakty s Histo-

rische Bürgerwehr Bad Urach, to je v Bádensku –Württembersku v Německu. Byli u nás několikrát na návštěvě a my tam jezdíme každé dva roky. Máme kontakty s Rakouskem v Mattighofenu, ve Freistadtu. Byli jsme i ve Vídni, v polské Swidnici, na Slovensku v Senici, v maďarské pevnosti Komárom, zúčastnili jsme se vzpomínkové akce ke 150. výročí bitvy u Magenty v Itálii. Máme hodně široký záběr. Jaký tam máte ohlas? Je to úplně něco jiného než tady. Když jsme byli ve Vídni, tak se nám z toho rozklepala kolena, protože to bylo fyzicky náročné. Pochodovali jsme po celém městě, chodníky byly narvané lidmi a my jsme procházeli za obrovského potlesku. Něco podobného jsme zažili i v Německu. Prošli jsme městem a vstoupili do amfiteátru, kde bylo šedesát tisíc lidí. Byli jsme z toho paf. Vnímá vás zdejší veřejnost pozitivně, máte zpětnou vazbu? Největší ohlas byl na akci ke stému výročí převezení ostatků generála Gablenze. Lidi byli na chodnících jako v cizině. Ohlasy jsme měli vynikající, moc se to líbilo. Hynek Šnajdar, foto: Pavel Cajthaml PETR KOPECKÝ - narozen 27. května 1945 v Polici nad Metují - pracoval v muzeu a u policie - je zakladatelem Klubu vojenské historie - žije v Trutnově


14

interview: alena burešová

Doufám, že se chlapům moje práce líbí Pro trutnovský Klub vojenské historie šil uniformy už její otec. Když před sedmi lety zemřel, štafetu po něm převzala dcera Alena Burešová (52). Protože je vyučená pánskou krejčovou, nebylo to pro ni složité. Uniforem už ušila desítky. „Je to pěkná a zajímavá práce. Baví mě to. Jednu kompletní uniformu ušiju za dva dny,“ říká zručná krejčová. Proč jste se stala švadlenou? Oba moji rodiče šili, tak to automaticky vyplynulo, že jsem začala šít i já. Odkdy se věnujete tomuto řemeslu? Vyučila jsem se pánskou krejčovou a pak jsem absolvovala oděvní průmyslovku. Tomu řemeslu se tedy věnuji už více než pětatřicet roků. Váš otec, pan Glajch, šil původně uniformy pro Klub vojenské historie Trutnov. Vzpomínáte si na to období? Pracovali jsme oba v trutnovském podniku Vkus, kde probíhala zakázková výroba. Bylo to někdy na konci sedmdesátých let. Někdy v té době přišel za otcem pan Kopecký (zakladatel Klubu vojenské historie) a oslovil ho, zda by jim ušil uniformy. Bylo to úplně něco jiného a nového. Přinesli obrázky, podle kterých se šilo. První uniformy měly bílá saka a modré kalhoty.

Když pak zemřel, přišli za vámi členové klubu, abyste převzala štafetu? Kdy to bylo? Po revoluci podnik Vkus skončil a s tatínkem jsme pak dělali spolu. Já jsem se věnovala spíše zakázkám a on šil uniformy. Byl to jeho velký koníček. Když před sedmi lety zemřel, tak jsem to převzala já. Chlapi z klubu mě ale do toho spíše dotlačili. Musím však říct, že mě to baví, i když je to jiná práce než klasické zakázky. Bylo složité začít šít uniformy, měla jste s tím nějakou zkušenost? Protože jsem vyučená pánská krejčová, nedělalo mi to žádné zvláštní problémy. Postup je sice jiný, ale od taťky jsem dost okoukala a získala zkušenosti. Vycházela jste z přesných předloh? Chlapi většinou přinesou popis či originál uniformy. Teď už navíc není problém všechno sehnat


15 na internetu. Existují i historické dokumenty, nákresy s popisy, obrázky, fotografie. Je to většinou napsané německy, tak je třeba to přeložit. Čím se liší tvorba uniformy od běžné krejčoviny? Je to taková stará klasická krejčovina. Teď se spousta věcí lepí, například výztuhy. Dnešní technologie jsou už někde jinde než tehdy. Co je na uniformě nejtěžší? Je třeba dodržet rozměry, aby vše dobře sedělo. Chlapi chodí na zkoušky, takže to jde dobře. Je to pěkná práce a už to dělám dlouho, tak mi to zas tak těžké nepřijde. Kde sháníte látky? Dříve poskytoval látky podnik Valaška z Valašského Meziříčí, který ale už neexistuje. Já látky nesháním. Členové klubu si je shánějí sami v cizině, třeba v Rakousku nebo v Německu. Jaká látka se na výrobu používá? Všechno je to vlněné sukno. Sako i kalhoty jsou ze stejného materiálu. Kolik vojenských oděvů jste už ušila? Tak to už snad ani nespočítám. Zelené ostrostřelecké uniformy jsem pro trutnovskou jednotku dělala všechny, bílé napůl s taťkou, dělala jsem i hnědé dělostřelecké uniformy. Bylo toho hodně. Jak dlouho vám trvá ušít kompletní uniformu? Když na to sednu a intenzivně dělám, tak to trvá dva dny. První uniforma, kterou jsem šila, mi trvala pochopitelně déle, teď už vím, jak na to. Jaké základní vlastnosti musí mít krejčová? Chce to opravdu zručnost, preciznost a trpělivost. To je nejdůležitější. inzerce

Šijete i pro jiné jednotky? Kromě trutnovského klubu jsem šila i pro další, například pro Českou Skalici, Nový Bydžov, Jičín, Železnici. Zdejší klub už je ustrojený celý, tak šiju, pokud někdo z uniformy vyroste, nebo přijde někdo nový. Šiju také pro klub, který se zabývá novodobější vojenskou historií - první a druhou světovou válkou. Dělám i ruské uniformy. Ty si dobře pamatuji, protože tady ruští vojáci byli v kasárnách. Šiju také dobové šaty pro ženy některých členů klubu pro slavnostní příležitosti. Zajímá vás vojenská historie? Určitě mě to zajímá. Když se s chlapy o tom bavím, hodně se dozvím. Navíc ta válka z roku 1866 je úzce spjatá s Trutnovem. Účastním se i vzpomínkových oslav, které se ve městě konají. Jaký to je pocit, když vidíte seřazené vojáky v uniformách, které jste pro ně ušila? Je to moc pěkný pocit a těší mě to. Doufám, že se chlapům moje práce líbí. Loni u vás došlo k nešťastné události. Co se stalo? Minulý rok v srpnu zkratovala žehlička a v dílně začalo hořet. Bylo štěstí, že to bylo večer, takže si ohně všimli sousedi a zavolali hasiče. Odnesla to horní část baráku a shořely všechny zakázky včetně uniforem. Bylo to velmi nešťastné, nerada na to vzpomínám. Hynek Šnajdar, foto: Miloš Šálek ALENA BUREŠOVÁ - narozena 16. srpna 1959 ve Vrchlabí - vyučila se krejčovou a studovala oděvní školu - podniká v oboru pánská a dámská krejčová - šije uniformy pro členy klubů vojenské historie - je vdaná, žije v Trutnově


16

zpověď: jaromír hrdlička

Při výrobě čaka je potřeba mít nekonečnou trpělivost Malá dílnička ve starém výměníku nedaleko železničního přejezdu kousek od restaurace Radio v Trutnově. Tam má už osm let své království Jaromír Hrdlička (64), který pro Klub vojenské historie Trutnov i pro jiné kluby u nás i v zahraničí vyrábí doplňky z kůže a z kovu k vojenským uniformám. Jeho „majstrštykem“ jsou však čaka (německy tschaka) - vojenské pokrývky hlavy. Kdy jste se stal členem trutnovského Klubu vojenské historie? Bylo to někdy v roce 1978. Jsem jedním z prvních členů. Zapátrejte v paměti, jaké byly začátky? Vzpomínám si, že jsme chtěli mít uniformy a pušky předovky. Střelba z předovek je sice hezká, ale blýsknout se v uniformě, to je úplně něco jiného. Bohužel do roku 1989 to bylo téměř nemožné, nebo to provázely obrovské problémy. Státní bezpečnost nás dost silně sledovala. Chtěli, abychom se klaněli rudoarmějcům a ne Rakušanům, Prusům nebo Sasům. Ani naše aktivity na záchranu zdevastovaných památek se jim nelíbily. Pak ale přišla revoluce a podmínky se změnily. Uniformy už neměly být problém, ne? Když jsme byli poprvé v roce 1990 na velké akci ve Vídni, jeli jsme částečně v uniformách, které ale byly naprosto nedokonalé. Výstrojně jsme nevypadali dobře, byla tam spousta nedostatků.

Taky nám to dali najevo. Velitelem rakouských armád byl Sixtus von Reden, což byl velice šikovný chlap. Ten když přecházel kolem jednotek, tak všichni byli od knoflíků až po cvoky v botách perfektní. Když se zastavil u nás, tak se nevěřícně díval, jak ten náš mančaft vypadal. Pro něj to bylo nestravitelné a řekl: Pánové, vy jste Švejci. To na vás platí dodnes. Tak jsem chlapům řekl, že s tím musíme něco udělat. Měl jste už s uniformami a jejich doplňky nějaké zkušenosti? Zkušenosti jsem neměl naprosto žádné. Původní profesí jsem zámečník. Měl jsem ale průpravu a trpělivost k ručním pracím včetně šití. Moje žena byla vážně nemocná a já jsem byl s třemi syny mnohokrát sám. Moc peněz nebylo a kluci měli často děravé kalhoty. Tak jsem se naučil ovládat jehlu a nit. Vymýšlel jsem různé zajímavé záplaty, sousedkám se to moc líbilo a chtěly to pro své děti taky. Měl jsem prostě k šití sklony. V té době jsem si pořídil šicí stroj Singer. Ten mi už hodně


17 posloužil. Je výborný na šití kůže a pro naše účely tedy ideální. Takže šiju nejen věci k uniformám, ale taky batohy, přišívám zipy a podobně. Tím to začalo? Dařilo se mi získávat předlohy pro doplňky. Pro naši jednotku jsem nakoupil kůži z tehdejšího jaroměřského podniku ZAZ, který byl v konkurzu. Daly se tam nakoupit dvouapůlmetrové pásy bílé a černé kůže za poloviční cenu. Začal jsem vyrábět patrontašky na šedesát nábojů s přihrádkou pro nářadí k pušce, řemení, závěsníky na bodáky i na šavle, kapslovnice a hlavně tschaka, což jsou vojenské čepice válcového tvaru. Právě tschako je vaše specialita. Jak se vyrábí a jak vypadá? Korpus tschaka je ze dvou dílů. Silnější plsť se musí natáhnout na kopyto, které se rozevře na patřičnou míru. Do vnitřního průměru se našije potítko. Nahoře je lisované kožené dýnko, které se dělá za mokra na formě. Pod dýnkem je lem, zvaný porta, na němž je vyšit štítek a je opatřen zlatou šňůrou. Vepředu nahoře je kokarda zvaná jablíčko. Uvnitř jablíčka je segment z měkkého dřeva potažený silným flanelem, na který se navine zlatá šňůrka a nalepí se na něj rozeta s flitrama. Pro dělostřelce dělám také řetězy, které jsou na tschaku pověšené na závěsníku a vedou po stranách k odznakům symbolizujícím lví hlavy. Podle průměru hlavy se mění také výška tschaka. Postupujete při výrobě podle autentické předlohy? Existují výstrojní knihy, kde je všechno dopodrobna popsané, jsou tam i tabulky velikostí tschak. Knihy jsou většinou napsané švabachem, tak si je nechávám překládat. Z nich pak získávám poznatky. Jak dlouho trvá výroba jednoho tschaka? Výroba tschaka je ze všech doplňků k uniformám časově nejnáročnější. Trvá asi týden, než je hotové. Je to dost titěrná práce, která vyžaduje trpělivost. Vztekal jste se někdy, když to moc nešlo? Příšerně. To byly záchvaty zuřivosti, zavřu dveře a řvu. Pak se jdu ven projít, abych vychladnul, a po několika minutách se vracím k práci. Stává se mi to dodnes. Mám třeba delší pauzu, kdy nic nedělám, a ta zručnost se vytratí. Hlava ví, co mám dělat, horší je to s rukama. A to je potom horor. Vaše práce je proslulá i za hranicemi. Děláte zakázku pro Rakušany. Tak to je poměrně zajímavá věc. Rakušané ze

Steyru mi poslali fotografie tschaka jako vzor. Ukázalo se, že na obrázcích jsou tschaka, které jsem vyrobil já. Už před třemi lety jsem pro Rakušany dělal dvanáct kusů. Znal jsem se s člověkem, který Rakušanům připravoval výstavní sály pro vojenskou historii. Ten je na mě upozornil. Teď pro ně dělám pět kousků. Chtějí je mít do konce června, tak mám co dělat, abych to stihnul. Žádná velkovýroba, dělám to na koleně. Kromě pokrývek hlavy tvoříte kovové doplňky. Jaké? Na tschaka dělám orlice, které se pak pozlacují, jablíčka, řetězy a další věci. Nejsem na to ale moc vybavený, tak mi s tím pomáhá kamarád. Pracujete na výbavě jen trutnovského klubu? Naše jednotka je už vystrojená, nejvíc práce bylo na začátku devadesátých let. Dělám i pro jiné jednotky. Pěšáci jsou v Praze, Boleslavi, Hradci Králové, Jičíně, Železnici, Teplicích a všichni jsou to kamarádi, s nimiž se pravidelně scházíme na velké akci na Chlumu u Hradce Králové. Tam se domluvíme a já jim udělám to, co potřebují. Teď je to trochu problém, protože jsem už dva roky v penzi, a jak se udělá hezky, vyrážím na chalupu. Všiml jsem si, že pro historické jednotky vyrábíte něco, co vypadá jako roh. Je to prachovnice vyrobená z kravského rohu. Musím říct, že je to nekonečná práce. Mám tady ve stole neopracované surové rohy, které jsou na povrchu hrubé. Každý roh má jiný průměr a musí se na míru okovat. Předtím se ale musí obrousit a vyleštit. Pak se udělá kování se zásobníkem. Uvnitř je střelný prach a z trysky se přesná dávka pro střelu naplní do perkusní zbraně. Pokud vaši práci uvidíte na nějaké akci, potěší vás to? Všechna tschaka, která jsem vyrobil, poznám už z dálky. Samozřejmě mě to těší, mám z toho radost. Mám dobrý pocit, když vidím, jak ti chlapi z různých vojenských spolků stojí při akcích vedle sebe a nosí něco, co jsem vyrobil. Hynek Šnajdar, foto: Miloš Šálek JAROMÍR HRDLIČKA - narozen 5. února 1948 - vyučil se zámečníkem - je členem Klubu vojenské historie - jeho specialitou je šití tschak, což jsou vojenské čepice - je rozvedený - žije v Trutnově


18

POhleDNiCe MilOše TrýzNy

Pruští vojáci na trutnovském náměstí r. 1866

Pomník prvnímu padlému hrdinovi rakouských windischgrätzových dragounů

Pomník rakouskému majoru a. lipoščákovi padlému ve válce roku1866

Janská kaple z roku 1712 místo nejtěžších bojů roku 1866


19

Starý rokytník, pomník rakouským dělostřelcům padlým roku 1866

Pomník padlých příslušníků pruského pěšího pluku ve válce 1866

Pomník památce padlých rakouských i pruských vojáků ve válce 1866

Památník generála Gablenze z roku 1866


20

z muzejních sbírek

Modely pomníků prusko-rakouské války Muzeum Podkrkonoší shromažďuje ve svých sbírkách několik desítek předmětů vztahujících se k válce roku 1866. Je to logické, neboť v našem regionu proběhlo několik bitev této války, a to 27. června u Trutnova, 28. června u Starého Rokytníka a 29. června u Dvora Králové nad Labem. Kromě výzbroje a výstroje bojující rakouské a pruské armády jsou zastoupeny v muzejních sbírkách také výtvarná díla znázorňující bitevní výjevy, stužky z vojenských hrobů či fotografie pomníků padlých z bitvy u Trutnova, rozesetých po městě a jeho okolí. Další zajímavou památkou na válku 1866 jsou modely vojenských pomníků v Trutnově, které jsou uloženy v prosklené dřevěné skřínce o rozměrech 75x93,5 cm. V levé části skříňky je umístěn 61 cm vysoký dřevěný model památníku generála Gablenze, který je neodmyslitelnou součástí vrchu Šibeník od roku 1868. Vedle památníku generála Gablenze stojí stylizovaný kříž z roku 1853, nacházející se na vojenském hřbitově cestou na Poříčí. S tímto hřbitovem se pojí i model v pravé části skříňky. Představuje pomník 47 rakouských a pruských vojáků, kteří zemřeli v provizorním vojenském lazaretu v blízké Walzelově přádelně (dnes Ekvita). Ve skutečnosti je pomník zakončen plastikou odpočívajícího lva, který ovšem na modelu z neznámého důvodu chybí. Na příslušnost modelů k Trutnovu upozorňuje i tapeta v městských barvách (modrá a bílá), kterou je polepena zadní stěna skříňky. Okolnosti vzniku modelů pomníků z války 1866 nejsou známy. Víme jen, že v roce 1988 je Muzeu Podkrkonoší darovalo muzeum v Blatné. Otázkou zůstává datum jejich vzniku. Zhotoveny byly jistě až po roce 1868, kdy byl postaven litinový památník generála Gablenze. Jelikož na modelu chybí kovový plot s brankou, který kolem památníku vznikl v roce 1898 a především schodiště, zhotovené v roce 1905, lze soudit, že modely pocházejí již ze sklonku 19. století. Další památkou v muzeu na válku roku 1866 je papírový model Janské kaple a vojenského hřbitova, který se nachází kolem tohoto sakrálního objektu. Jedná se ovšem o zjednodušenou podobu celého areálu, která neodpovídá skutečnosti. Také v tomto případě neznáme autora modelu ani dobu jeho vzniku. Vypadá to ale, že byl původně pravděpodobně součástí nějakého většího betlému. Ondřej Vašata, Muzeum Podkrkonoší


9. 6.

Pivofest Trutnov

9. 6.

Pivovarské slavnosti Nová Paka

14. - 16. 6.

Jamrock Žamberk

22. 6.

Elán Rychnov nad Kněžnou

30. 6.

Festival Kunčice

30. 6. - 1. 7. 3. - 6. 7.

ME v autocrossu Nová Paka Rock for People Hradec Králové

13. 7.

Support Lesbiens + Wohnout Výrava

14. 7.

Tři sestry Pohoří u Dobrušky

20. 7.

Monkey Business + J.A.R. Výrava

3. 8. - 5. 8. 10. 8. - 11. 8. 11. 8.

Porcinkule Hostinné Keltská noc Harrachov Krkonošské pivní slavnosti Vrchlabí

16. - 19. 8.

Open Air Music Festival Trutnov

17. - 18. 8.

Hradecká V8

31. 8.

Chinaski + Mandrage Výrava

Více informací na www.cernahora.cz

87,6 FM

l

87,8 FM

l

96,2 FM

l

96,2 FM

l

105,3 FM


výstavy v trutnově

22

Galerie města

Galerie Uffo

Výstava Tomáš Medek V městské galerii bude v úterý 5. června zahájena vernisáží další výjimečná výstava. Tentokrát představí sochař Tomáš Medek (1969), absolvent Fakulty výtvarných umění v Brně v ateliéru Vladimíra Preclíka. Své první sochy vytvořil ještě za studií. Byly to rozměrné dřevěné mobilní konstrukce. V roce 1995 objevil Medek pro sebe téma, které se na čas stalo pro něj zásadně nosným: elementární tvar krychle. Od roku 2000 Medek vytváří také geometrické plastiky. Zatím největším úspěchem byla realizace ve francouzské Remeši v roce 2008, kde autor vyhrál mezinárodní soutěž na realizaci ve veřejném prostoru. Medkova výstava potrvá do 7. července.

Jiný pohled – studenti Divadelní fakulty Umění a divadlo je smyslem výstavy Jiný pohled. Prologem této výstavy byla 26. května performance studentů z prvního ročníku pražské Divadelní fakulty Akademie múzických umění vedených scénografkou Kristýnou Täubelovou, která se nechala inspirovat kulturním centrem Uffo i městem Trutnov. Výstupy několikadenního workshopu studenti prezentují do 10. června v Galerii Uffo i v dalších prostorách společenského centra.

Sochy ve veřejném prostoru Na Dolní promenádě, na nábřeží řeky Úpy, bude ve čtvrtek 21. června zahájena vernisáží výstava soch ve veřejném prostoru města Trutnova. Kryštof nesoucí Ježíška od nedávno zesnulého rožnovského sochaře Mariuse Kotrby ozdobí promenádu. Socha Tomáše Medka Banán a mandarinka bude umístěna před Uffem a Moucha Michala Trpáka zřejmě poleze po městské galerii. inzerce

Výstava Kateřiny Bažantové a Petra Bařinky Expozice prací obou autorů bude zahájena v úterý 12. června. Bažantová je všestranná autorka, která vizuálně kombinuje retroestetiku amerických plakátů 50. let s barvotiskovou úderností sítotisku. Je to navíc výborná komiksová kreslířka. „Domluvili jsme se s ní, aby nám udělala komiks do Uffo novin. Její kresby jsou nejen krásné, ale mají i tajemného ducha,“ myslí si Kasík. Druhý autor, Petr Bařinka, bude mít na výstavě, která končí 3. července, nafukovací objekty.

Galerie Hippo Foto Svět motorů - Bohumil Hlávka Výstava fotografií, která potrvá do 30. června, zachycuje nejen prostředí automobilových závodů. Autor míří svým objektivem na svět motorismu, rally, veterány, ale i na přírodní krásy.


programy kin

23

Trutnov 1., 2. a 3. 6. 5. a 6. 6. 7., 8., 9. a 10. 6. 12. a 13. 6. 14., 15., 16., 17. 6. 19. 6. 21. a 22. 6. 23. a 24. 6. 26. a 27. 6. 28. 6. 29. a 30. 6.

19.00 19.00 19.00 19.00 19.00 19.00 19.00 19.00 17.00 19.00 17.00

Prci, prci, prcičky: Školní sraz Perfect days - I ženy mají své dny Bitevní loď Muži v naději Muži v černém 3 Probudím se včera Twilight sága: Rozbřesk - 1. část Labyrint Ocelová pěst Půlnoc v Paříži Kocour v botách

16.30 19.00 19.00 16.30 19.00 19.00 16.30 19.00 18.00 19.00 19.00 16.30 19.00

Lví král Tady hlídám já Můj vysvlečenej deník Knoflíková válka Válečný kůň Bitevní loď Madagaskar 3 Prci, prci, prcičky: Školní sraz Sněhurka a lovec Muži v černém 3 Útěk z MS - 1 Doba ledová 4: Země v pohybu Prometheus

Dvůr Králové 2. a 3. 6. 2. a 3. 6. 6. a 7. 6. 9. 6. 9. a 10. 6. 13. a 14. 6. 16. a 17. 6. 16. a 17. 6. 20. a 21. 6. 23. a 24. 6. 27. a 28. 6. 30. 6. 30. 6.

Úpice 5. 6. 9. 6. 12. 6. 13. 6. 15. 6. 20. 6. 23. 6. 26. 6.

19.00 17.30 a 20.00 19.00 17.30 a 20.00 19.00 19.00 19.00 19.00

Musíme si promluvit o Kevinovi Rok konopí Konec Roberta Mitchuma Probudím se včera Víla Crulic - Cesta na onen svět Zatímco spíš Nepřítel pod ochranou

Vrchlabí 3. 6. 17.00 10. 6. 17.00 a 19.00 15. 6. 17.00 a 19.00 24. 6. 17.00 29. 6. 17.00 a 19.30

Happy Feet 2 Apokalypsa meteorů Ocelová pěst Hugo a jeho velký objev Sherlock Holmes: Hra stínů


26

výstavy v galerii uffo

Galerie Uffo nabídne exkluzivní výstavy, známými umělci se to bude jen hemžit Výstavy akceptující současné české výtvarné umění se už dokonale zabydlely v prostorách Galerie Uffo. Trutnovská veřejnost tak může sledovat rozmanité současné trendy a vidět na vlastní oči významné autory i jejich díla. V tomto směru chce galerie pokračovat nejen v tomto roce, ale i v letech příštích. „Našim cílem je, aby pomyslná umělecká laťka byla stále nastavená vysoko,“ řekl ředitel Uffa Libor Kasík. Krátce před koncem května se v galerii uskutečnil workshop, který byl prezentován formou instalací a performancí studentů. Akce potrvá do 10. června a jejím cílem je propojit umění a divadlo. „Tento workshop vede scénografka Kristýna Täubelová, která s námi spolupracuje,“ uvedl ředitel. Täubelová vytváří i vlastní autorské projekty pohybující se na hranici divadla, performance a výtvarného umění. V roce 2007 získala Cenu Alfréda Radoka. Hned poté, 12. června bude zahájena výstava Kateřiny Bažantové a Petra Bařinky. Bažantová je všestranná autorka, která vizuálně kombinuje retroestetiku amerických plakátů 50. let s barvotiskovou úderností sítotisku. Je to navíc výborná komiksová kreslířka. „Domluvili jsme se s ní, aby nám udělala komiks do Uffo novin. Její kresby jsou nejen krásné, ale mají i tajemného ducha,“ myslí si Kasík. Druhý autor, Petr Bařinka, bude mít na výstavě, která končí 3. července, nafukovací objekty. Červenec a větší část srpna budou v galerii patřit tvorbě malířky Veroniky Drahotové. Ta se zabývá figurální i abstraktní malbou, její projev obsahuje vždycky nějaký příběh. Kromě malby ji však zajímají i další média: navrhla několik multimediálních projektů, z nichž bylo realizováno například náročné duhové osvětlení Pražského hradu.

Nový obrazový svět vytvořený sprejem nabídne od 21. srpna do 25. září Filip Černý, bratr známějšího Davida. „K definici jednotlivých krajinných prvků používá různé malířské postupy. Co je pevné, má na obraze jasný tvar a je zpravidla stříkáno přes šablonu. Co je tvarově proměnlivé, tomu je tato vlastnost ponechána a ještě zdůrazněna použitím spreje,“ popisuje Černého tvorbu výtvarný teoretik Petr Vaňous. Lahůdkou letošní výtvarné sezony v Uffu by měla být od 2. října do 6. listopadu expozice sochaře Čestmíra Sušky. „Už jsem pro něj výstavu dělal na Kladně a jeho práce mě nadchly,“ vrací


27

se do minulosti ředitel Kasík. Suška dělá sochy z rozmanitých materiálů. Nechybějí vyřazené cisterny z pivovarů, cukrovarů či jiné průmyslové nádoby. Pod rukama sochaře se proměňují v nečekaně křehké sochy. Suška, jeden z bývalých Tvrdohlavých, bude mít možná jeden ze svých objektů vystaven i před Uffem. Ivana Štenclová vytváří malby a kresby. Experimentuje s formou, technikami a netradičními materiály. Kreslí tavnou pistolí i injekční stříkačkou, vrství obrazy z izolačních krytin, plete je z drátů, užívá malířského dekoračního válečku či razítek. Její výstava v galerii se uskuteční od 13. listopadu do 13. prosince. Letošní výstavní sezonu v Uffu uzavře Roman Franta, který zde bude mít výstavu od 18. prosince do 22. ledna příštího roku. Známý český malíř se proslavil především malbami, v nichž se s až nezvyklou obsesí zaobíral světem brouků. Z nich vznikly například portréty prezidentů Václava Havla a Václava Klause. A na co se mohou milovníci výtvarného umění těšit v roce 2013? „Určitě u nás budou opět vystavovat prestižní autoři,“ láká na výstavy Libor Kasík. Zajímavá bude výstava fotografky Terezy z Davle, která se věnuje figurální fotografii, černobílému portrétu a aktu, malíř Michael Rittstein, sochař a bývalý Tvrdohlavý Stefan Milkov a malíř a designer Maxim Velčovský. Hynek Šnajdar

ádka r h a z Letní


pozvánka

28

Dračí letka znovu svolává do Volanova slet ultralightů Už posedmé se na travnatém letišti ve Volanově u Trutnova uskuteční Letecký den. V sobotu 16. června se na plochu mezi statkem a bývalým muničním skladem sletí desítky ultralehkých letadel. K vidění budou ukázky letecké techniky a akrobacie, připraven je i seskok parašutistů a další zajímavosti. Akci chystá místní Dračí letka. Hlavní program sice začne až ve 13 hodin, ale jednotlivé stroje se začnou do Trutnova slétávat už od osmi hodin ráno. „Největší invaze se očekává kolem desáté a jedenácté hodiny,“ uvedl předseda Dračí letky František Souček. Kromě ultralightů přistane také řada sportovních letadel. Některé z nich pak budou předvádět leteckou akrobacii, skupinové přelety, jiné vysadí parašutisty. „Letadla budou přístupná veřejnosti na stojance, lidé se s nimi budou smět doslova pomazlit,“ naznačil Souček. Podle něj se v případě příznivého počasí dá počítat s tím, že se ne letišti objeví přes padesát strojů různých značek a typů. K vidění bude i devítka ultralightů členů domácí Dračí letky. A to jak na zemi, tak i ve vzduchu. Letecké ukázky předvedou ve Volanově také letečtí modeláři a mistrovské kousky chtějí ukázat také modeláři rádiem řízených aut. K tomu všemu bude připravený bohatý doprovodný program. „Letos se snažíme program hodně přizpůsobit dětem, aby se tady co nejvíce zabavily. V podstatě ale bude program velice podobný tomu loňskému, včetně časové osy,“ upřesnil Souček. Hlavní program skončí v 17 hodin, pak většina účastníků začne odlétat. inzerce

K letišti se zájemci dostanou po značené cestě auty. „Stejně jako minule bude připraveno hlídané parkoviště pro asi 500 až 600 aut. Jinak bude mezi náměstím a letištěm pendlovat autobus,“ dodal František Souček. Létání ve Volanově existuje už dvanáct let. V roce 1999 desítka nadšenců založila klub a přišla s nápadem vybudování vlastního letiště s hangárem. „Začali jsme tehdy s létáním na pozemku zemědělského družstva. Později se povedlo dohodnout s městem dlouhodobý pronájem vedlejší louky,“ řekl Souček. Postupně na letišti vyrostla kromě hangáru také klubovna se sociálním zázemím a několik pokojů pro přespání. Po náročných stavebních úpravách a doladění formalit bylo letiště na jaře 2006 zkolaudováno. Prvním předsedou klubu byl Václav Malec, po něm převzal otěže Dračí letky František Souček. Pavel Cajthaml


PlaCeNý ČláNek

Tkalcovské muzeum Dům Pod Jasanem V Domě Pod Jasanem v Trutnově Voletinách provozuje občanské sdružení Živé tkalcovské muzeum. Návštěvníci si mohou vyzkoušet pracovat na dobových nástrojích, zpracovat len a vlnu. Tkalcovské muzeum je místo, kde se nenudí děti ani dospělí. Návštěvníkům se individuálně věnuje průvodce a na exponáty je dovoleno sahat. Připomínka krkonošských řemesel, tradice textilního průmyslu Trutnovska a možnost aktivního poznávání historie je cílem činnosti Tkalcovského muzea. Tkalcovské muzeum pořádá zajímavé akce pro veřejnost, kurzy lidových řemesel a výtvarných technik, vzdělávací programy pro školy a pro pedagogické pracovníky. Školy mohou využít zajímavý program na exkurze a školní výlety. V létě jsou pro děti připraveny výtvarné tábory a pobytové výtvarné víkendy. V únoru 2012 se začal realizovat projekt Vzdělávání lektorů muzeí a neziskových organizací v oblasti tradičních řemesel. Uskuteční se semináře s nositeli lidových tradic. Účastníci se seznámí s pletením košů z loubků, s pletením z orobince a z vrbového proutí. Navštíví modrotiskovou dílnu rodiny Danzingerů, muzeum v Jablonci nad Nisou a v Harrachově. Probíhají kurzy vitrážových technik, práce se sklem, perletí a rohovinou, tkaní a předtkalcovské techniky a přednášky z historie Královéhradeckého kraje.

Připravuje se vydání příručky zaměřené na lidová řemesla Královéhradeckého kraje, která detailně popíše techniky, pomůcky a historii regionálních lidových řemesel. Projekt financuje Ministerstvo školství z fondů ESF OP VK. Kontakty: Možnost domluvit si individuální prohlídku s průvodcem, který předvede dobová řemesla na tel.: 736 27 50 25 nebo emailem: dumpodjasanem@seznam.cz. Více informací na www.dumpodjasanem.cz.

29


událost

30

Společnost bratří Čapků odhalí malíři Josefu Čapkovi v Žacléři pamětní desku Před deseti lety se v Městském muzeu v Žacléři uskutečnila výstava Dílo a utrpení malíře a spisovatele Josefa Čapka, od jehož narození letos 23. března uplynulo 125 let. Nebyla to náhoda. Čapek totiž v letech 1900 a 1901 na přání rodičů navštěvoval v tomto krkonošském městě měšťanskou německou školu, aby se zdokonalil v němčině. V této souvislosti bude v sobotu 23. června dopoledne v Žacléři odhalena pamětní deska a odpoledne pak rovněž v Hronově na jeho rodném domě. Iniciátorem této akce je Společnost bratří Čapků. Rozhodnutí doktora Čapka poslat Peču, jak Josefovi říkali, do Krkonoš popisuje ve studii Daniela Macha Josef Čapek a jeho pobyt v Žacléři spisovatelka Marie Šulcová, která Čapkům zasvětila převážnou část své literární tvorby. „Všechno jsem už dojednal,“ řekl otec paní Boženě (matka bratří Čapků) koncem měsíce srpna roku 1900. Pak zavolal Peču do ordinace, aby s ním pohovořil o chystané cestě. K vážným rozhovorům s dětmi byla určena ordinace s naleštěnou podlahou, přísná a velebná místnost s léky, obvazy a lesklými nástroji v zasklené skříni a odbornou knihovnou… „Patnáctého září jedeme do Žacléře, Pečo,“ řekl tati vážně a zkoumavě pohlédl do chlapcovy tváře. „Budeš na byt a stravu v hostinci pana Žižky, Zizka se jmenuje po německu, má dva kluky o něco mladší, než jsi ty. Tam si zopakuješ třetí třídu měšťanské školy, protože ti je teprv třináct a půl roku, do odborné školy berou až od čtrnácti. Řekli jsme si s maminkou, že za rok tě dáme do dvouleté tkalcovské školy do Vrchlabí.“ Mladý Josef nebyl z otcova rozhodnutí nadšený. Vůbec se mu nelíbilo, že půjde do vyhnanství do rodiny s českým jménem, utonulé v německém kraji a všechny tu nechá… Josef chtěl především malovat, ale otec nebyl jeho zálibě nakloněn a chtěl především, aby se uživil. Nedalo se nic dělat inzerce


31 a musel do Krkonoš. Josef byl roku 1900 vzat z úpické měšťanky a poslán do německé školy v Žacléři. Zde pobyl rok, aby se naučil německy. Bydlel v domě č. p. 118 Johanna Zizky, hostinského a řezníka. „Byl sám, s německými kluky se nekamarádil. Spal ve velkém tanečním sále a dobře ho krmili notnými kusy masa. V zimě bylo v sále takové chladno, že mu přes noc zmrzla voda v umyvadle. Dolů vedly tak strmé schody, že se z nutnosti naučil čůrat z okna. Celé dny se toulal po skalách a vrších Krkonoš. Jen jemu tehdy patřila celá velkolepá, turisty ještě neobjevená krása.

O svých zážitcích v té krásné přírodě mluvil jen váhavě a potajmu s námi, sourozenci,“ vzpomíná na Josefův pobyt v Žacléři ve své knize Moji milí bratři Helena Čapková. Josef často prchal ze školy na Rýchory, měl plno neomluvených hodin a nevalné vysvědčení na konci školního roku. Už tam se z krajiny okouzleného dítěte rodil budoucí básník, spisovatel a malíř. Tehdy netušil, že i sem, do poklidné žacléřské krajiny, se bude vracet ve svém díle Stín kapradiny. Hynek Šnajdar, foto: OÚ M. Svatoňovice

inzerce

Na Nivách 568, 541 01 Trutnov tel. 734 496 833


úpice ÚPICE VÝSTAVA - do 15. 6. – Městské muzeum V Městském muzeu a galerii Julie W. Mezerové se v těchto dnech koná výstava Spolku podkrkonošských výtvarníků Trutnov, který vznikl spontánně v roce 1989 jako potřeba nějakým způsobem sdružit amatérsky výtvarně činné lidi v regionu. Setkali se tu malíři, řezbáři, fotografové, textilní tvůrci i kamenosochaři. Svého času zde byla zastoupena také keramická tvorba a dřevěný šperk. Za dobu existence byla a je jeho členy řada různorodých a svérázných lidí. Někteří ze zakládajících časem odešli, někteří zůstali a další přicházeli v průběhu let. Členové Spolku od roku 1990 pořádají pravidelně společnou podzimní výstavu v prostorách Staré radnice v Trutnově. Někteří členové spolku vystavují také samostatně, například Ctibor Košťál, Bohumil Sokol, Miloš Trýzna, Milan Pejřimovský, Robert Fürbacher či Zdena Bočarova. Část členů Spolku uspořádala několik menších výstav nejen v našem inzerce

regionu, ale i v zahraničí - například ve švýcarském Glattfeldnu a v rámci spolupráce bývalého okresního úřadu i ve Francii. V současné době má spolek patnáct členů. ÚPĚNÍ NA ÚPĚ 2012 - 16. 6. – Havlovice Od Šiškovenského mostu bude v sobotu v pravé poledne za asistence havlovického vodníka odstartován tradiční sjezd řeky Úpy na netradičních plavidlech. Akce se koná se za každého počasí a stavu vody v řece. Plavcům i divákům zahraje hudební skupina Rohořez. Prezentace od 9 do 11 hodin. Pořadatelé doporučují, aby byla plavidla vlastnoručně vyrobená, průmyslově vyrobená jen po patřičných úpravách v duchu Úpění. Na plavbu se každý vydává na vlastní nebezpečí. Cíl řekoplavců je v Ratibořicích po zdolání Viktorčina splavu. Předpokládaný průjezd: Slatinský mlýn ve 14 hodin, Pohodlí v 15.30 hodin, Viktorčin splav v 16 hodin. Vyhodnocení v 18 hodin. Na závěr posezení u táboráku na Pohodlí s vyhodnocením, občerstvením a hudbou.

33


dvůr králové nad labem

34

koncert: LAUDATIO PRO ANTONÍNA DVOŘÁKA 4. 6. - Hankův dům

V rámci Dvořákova festivalu vystoupí v pondělí v 19 hodin v kostele sv. Jana Křtitele vynikající varhaník Aleš Bárta, kterého mluveným slovem doprovodí herec Václav Postránecký. Hudebník Bárta je laureátem bachovské soutěže v Lipsku, vítězem mezinárodních varhanních soutěží v Linci, v Budapešti, absolutním vítězem mezinárodní hudební soutěže Pražského jara, získal zlatou desku Supraphonu, ceny Harmonie i Českého hudebního fondu za rok 1994.

ŽIDÉ NA KRÁLOVÉDVORSKU 8. 6. – 2. 9. – Stará radnice Ve výstavní síni na náměstí T. G. Masaryka bude v pátek zahájena výstava o životě židovské komunity, která má několik rovin. Obecná rovina je zaměřená na židovské tradice a zvyky. Dále následuje rovina regionální, která se zabývá židovskou komunitou na Královédvorsku.

zy Goddess je svým pojetím a skladbou účinkujících skupina ojedinělou v ČR a svoji exkluzivitu podporuje netradiční travesti show, která se orientuje na pobavení publika a ne na pouhou nudnou módní přehlídku. DIVADLO 21. 6. – Hankův dům

CRAZY GODDESS 16. 6. – Hankův dům

Travesti show, kterou uvádí Libor Janda a jeho banda, začne v sobotu v 19 hodin. Soubor Cra-

Oddací list je rodinná komedie Ephraima Kishona v podání herců Divadla Rokoko Praha, která začne ve čtvrtek v 19.30 hodin. V izraelské rodině se provdává dcera, ale konzervativní matka ženicha vyžaduje oddací list rodičů nevěsty. Ten není k nalezení.

inzerce

Zapůjčený materiál

Cena za den

Kanoe plast (loď + 2 pádla) .............................................. 250 Kč Kanoe komplet (plastová loď + 2 pádla + 2 vesty) ......... 330 Kč Raft Colorado (člun + 5 pádel + pumpa) ................. 650 Kč Kajak komplet (kajak + špricdeka + pádlo) .................... 300 Kč Pádlo vodácké .................................................................. 50 Kč Vodácký barel vodotěsný (konev do lodě) 50 l ............... 25 Kč Zahradní ulice - Dolní Staré Město, Trutnov tel.: 499 818 308-9, 777 602 012

www.ckklic.cz/pujcovna/


36

vrchlabí ROCKOVÁNÍ S JIŘÍM ČERNÝM 11. 6. – KD Střelnice

NÁRODNÍ PARKY USA do 24. 6. – KD Střelnice

Jiří Černý je jeden z nejrespektovanějších hudebních publicistů, který povídá o hudbě, politice, zajímavých lidech, odpovídá na dotazy a hraje skladby na přání. Tentokrát se v pondělí ve 20 hodin v Klubu Kotelna ve svém pořadu Rockování zaměří na tvorbu kanadského básníka a písničkáře Leonarda Cohena. Hudebně jsou Cohenovy první písně založeny na folkové hudbě. Písně jsou často citově vážné a lyricky složité. Vlastní jsou mu metafory a jiné básnické prostředky než obvyklá tvorba písní.

V klubu Kotelna probíhá výstava fotografií člena trutnovského fotoklubu KDÚ Zbyňka Šance. Krajinářské snímky Šance jsou krásné, kompozičně velmi vyvážené. Rád se vrací na místa, kde už fotil. Výjimkou nebyla ani Amerika. „Poprvé to bylo s cestovní kanceláří. Zájezd ale probíhal v příšerném tempu, kdy jsme za měsíc ujeli 17 tisíc kilometrů autem, tak jsem si naplánoval podívat se tam znovu. Na podstatně menší okruh jsme si vyčlenili pět týdnů. To se mi splnil můj sen vidět všechno dokonale a beze spěchu,“ vzpomíná Šanc.

LACO DÉCZI A CELULA NEW YORK 13. 6. - KD Střelnice

V BARVÁCH EROTOVÝCH do 24. 6. - KD Střelnice

V Galerii Na půdě se koná výstava malíře Jiřího Načeradského, který ji nazval V barvách Erotových. Malíř Načeradský vystudoval v letech 1957 až 1963 Akademii výtvarných umění u Vlastimila Rady. Na akademii se stal roku 1990 docentem a o rok později byl jmenován profesorem monumentální malby. Od roku 1987 je členem Volného sdružení 12/15, samostatně vystavoval poprvé v roce 1967 v galerii mladých v Mánesu. Načeradský byl vůdčí osobností tvorby Ve Spojených státech žijící slovenský trumpetista Laco Déczi patří mezi výrazné postavy bývalého „nové figurace“ 60. let, která navazovala na groteskní tendence v českém umění. Do této polohy se československého jazzu. Se svou kapelou Celula umělec s velkým kreslířským talentem dopracoval New York vystoupí v KD Střelnice ve středu ve přes poznání surrealistické tvorby. Po odmlce na 20 hodin. Svérázný recesista Déczi ve své hudbě klade hlavní důraz na bezprostřednost a pohoto- počátku 70. let přechází od figurace k zobrazení mechanismů, od olejomalby přechází k akrylu a vou improvizaci. Přichází s množstvím původních skladeb, ale neméně zajímavá bývají i jeho prove- současně paroduje postavy amerického kresleného filmu. Další plátna mají silný erotický náboj, dení klasických jazzových standardů. Jeho hudba v 80. letech se vrátil k tradičnější figuraci, ovšem je osobitou směsí groovy jazzu a tichomořského groteskně deformované. folklóru.


hostinné DĚTSKÝ DEN 2. 6. – park u sportovní haly

Hry, soutěže, dílničky, divadélko, diskotéka, tanec a poslech hudby. To bude na programu Dětského dne, který bude zahájen v sobotu v 10.15 hodin Rádiem Černá Hora. V 10.30 hodin se představí známí herci Eva Hrušková a Jan Přeučil pohádkou Čert a Káča. Jde o hravé představení, kde děti jen nesedí v hledišti, ale spolupracují s herci, zamýšlí se s nimi a dokonce i vstanou ze sedadel a stávají se součástí pohádky. V 11.30 hodin se děti pustí do her a dílen. inzerce

Ve 13.30 předvedou své umění zdejší hasiči, členové Rychlé záchranné služby z Vrchlabí a strážníci Městské policie z Trutnova. Bejby punk koncert pro děti a rodiče v podání Kašpárka v rohlíku vypukne v 15 hodin. Projekt pro děti a dospělé je postavený na originálním propojení divadla a hudby. V 16.30 začne diskotéka pro děti doplněná

o další soutěže. V 17 hodin bude otevřen Škudlíkův ráj. V tomto obchůdku si mohou nakoupit děti za peníze, které si v průběhu dne vydělaly. Dětský den v Hostinném zakončí v 19 hodin tanec a poslech hudby.

HISTORIE 8. 6. – náměstí Historik Tomáš Anděl provede v pátek v 8 a v 10 hodin zájemce po historických zajímavostech města Hostinného. Prohlídka bude ukončena ve františkánském klášteře s možností individuální návštěvy muzea a galerie. FOTBAL 23. – 24. 6. – stadion Ve fotbalovém stánku TJ Tatran se v sobotu a v neděli uskuteční fotbalový turnaj starších žáků a žákyň – 25. ročník Memoriálu Antonína Plecháče. Turnaje se zúčastní dvanáct až čtrnáct mužstev nejen z celé ČR, ale také z Polska a Německa. Hodnotné ceny dostanou všichni mužstva, trenéři a nejlepší hráči. Hodnotí se i All stars tým turnaje. Kromě pohárů a medailí budou uděleny i individuelní ceny.

37


38

česká skalice, červený kostelec Česká Skalice Z POHÁDEK B. NĚMCOVÉ do 3. 6. – Ratibořice V zahradním domě za zámeckým skleníkem se vždy od 10 do 17 hodin koná výstava motivů a historických kostýmů inspirovaných pohádkami z pera spisovatelky Boženy Němcové. Expozice byla vytvořena ke 150. výročí jejího úmrtí. Otevřena je také Květinová kavárna s nabídkou francouzských dortů a specialit.

mlynářkou a houf ratibořických dětí s hrami, zpěvy a říkadly. Na Starém bělidle je bude netrpělivě očekávat laskavá babička s vnoučaty.

V hlavní výstavní síni bude k vidění výstava obrazů cestovatele a malíře Jana Skořepy. Umělec pravidelně jezdí do Afriky, přesněji do Tanzanie a na Zanzibar, kde nejen maluje a fotografuje, ale také hledá ztracený svět. Sblížil se s plachým křováckým kmenem Tindiga, který je na pokraji vymření.

ZA BABIČKOU 7. – 10. 6. – Ratibořice V novém programu důvěrně známé postavy z knihy Babička přivítají návštěvníky v místech, kde se děj literárního díla odehrává. V zámku narazí na namyšleného komorníka Leopolda, pozdraví vznešenou paní kněžnu a její schovanku komtesu Hortenzii. Ve mlýně je bude vyhlížet veselý pan otec mlynář s

MODELÁŘSKÁ SHOW 10. 6. – Končiny

JAN SKOŘEPA – AFRIKA do 17. 6. – muzejní areál

KDYŽ CHODILA BOŽENA NĚMCOVÁ DO ŠKOLY 5. – 8. 6. – Barunčina škola

V prostředí staré roubené školy, kterou spisovatelka v dětství navštěvovala ještě jako Barunka Panklová, se návštěvníci mohou setkat s panem učitelem, s Barunkou a jejími sourozenci a spolužáky, které představují děti z folklorního souboru Barunka z České Skalice. Součástí programu je stylizované školní vyučování včetně hodiny zpěvu, češtiny i dětských letních her, tanců a písniček.

Červený Kostelec

Modelářský klub uspořádá v neděli od 14 hodin 18. ročník úspěšné a hojně navštěvované akce s názvem Končinská show. Jde o přehlídku funkčních rádiem řízených modelů, maket letadel, větroňů a vrtulníků i pozemní bojové techniky pořádajícího klubu Falemo a dalších modelářů. Nebudou chybět ani ukázky skutečných letadel a vrtulníků z blízkých aeroklubů. CZECH DEATH FEST 2012 15. – 16. 6. – Autokemp Brodský

VÝSTAVA JIŘÍHO DAVIDA 1. 6. – 22. 7. – Galerie Luxfer

Galerie v Riegrově ulici představuje dalšího významného umělce současného českého umění. Jiří David (1956) patří k nejvýznamnějším a zároveň nejznámějším českým výtvarníkům. Veřejnost si s jeho jménem jistě spojí díla jako Srdce nad Pražským hradem či Trnovou korunu nad Rudolfinem, z novějších děl pak tak zvanou Klíčovou sochu, memento roku 1989, jež putovala po republice. Vernisáž se uskuteční 1. června v 19 hodin.

Počtvrté se v pátek a v sobotu u rybníka Brodský uskuteční unikátní přehlídka českého a slovenského metalu, letní open air festival Czech Death Fest 2012. Během dvou dnů napěchovaných heavy metalem se představí 30 kapel různorodých žánrů. V pátek se představí švédská formace Dark Tranquillity, v sobotu pak americká kapela Suffocation a španělští black metalisté Noctem. Domácí scénu budou kromě jiných zastupovat Tortharry, Isacaarum, Liveevil, Cruadalach a další. Ze Slovenska přijedou Brainscan, Attack Of Rage a Suburban Terrorist.


Obscene extreme

69 šílených kapel ve 3 šílených dnech Trutnovský areál Na Bojišti bude už brzy patřit vyhlášené mezinárodní přehlídce nejextrémnějších hudebních stylů - Obscene Extreme 2012. Uskuteční se ve dnech 11. až 14. července, bude opět o den delší a opět nabídne nářez v podobě koncertů 69 kapel z více než dvaceti zemí celého světa. Zazní nejtvrdší, nejrychlejší a nejbrutálnější muzika, jakou si dokážete představit. Festival existuje už čtrnáct let. Znovu slibuje přehlídku muziky, která uspokojí všechny od těch nejobscénnějších grinderů až po nejextrémnější punkáče. Mezinárodní přehlídka je považovaná za nejšílenější a zároveň nejpřátelštější festival pod otevřeným nebem. Žádné bariéry mezi fanoušky a kapelami, možnost skákat z pódia do diváků a unikátní festivalový areál vytvářejí jedinečnou atmosféru, kterou se většina jiných akcí pochlubit nemůže.

- 69 kapel během 3 dnů hraje na jednom pódiu - koncerty bez bariér mezi fanoušky a kapelami - stagediving - skoky z pódia do diváckého kotle - freak show, after párty, grindmarkety - nonstop bary, vegan restaurace

Jeden extra den navíc pořadatelé festivalu zařadili pro nejvěrnější fanoušky. „Pro ty, které baví být jiní! Posloucháme muziku, co ostatní nechápou, oblékáme se, chováme se a přemýšlíme jinak,“ uvádí hlavní pořadatel akce přezdívaný Čurby. Uvnitř areálu slibuje mimořádně hravým a šíleným příznivcům obscénní soutěže, podobné těm, které měly značný úspěch už loni. Například válení v bahně, kolektivní blití, závody družstev v nákupním košíku nebo ukázky body modification (extrémní úprava těla). To vše za asistence mistrů z Hell.cz. „Na festivalu jsme mezi svými, můžeme řádit s minimálním rizikem, že by byl někdo pohoršen nebo volal policii,“ tvrdí Čurby.

Americký death/grindový Exhumed grindcoroví Brazilci Baixo Calão Saudskoarabský crust/grind Creative Waste České goregrindové komando Spasm brutal death metal new yorských Suffocation deathmetaloví Holanďané Asphyx britští punkoví buditelé Discharge Origin, americký technický death metal brazilští Krisiun (underground) švédští Wolfbrigade němečtí Yacopsae francouzský death metal Benighted old school grind core Massive Charge singapurský grind core Wormrot

inzerce

O ČEM JE FESTIVAL:

NEJVĚTŠÍ TAHÁKY

39


40

pozvánka

Trutnovské hudební léto se stěhuje před Uffo Devatenáct zejména rockových, folkových a country skupin se představí při letošním, v pořadí sedmém ročníku Trutnovského hudebního léta. Nebude to ale na tradičním místě v historickém jádru Trutnova. Z Krakonošova náměstí se prázdninové koncerty přesouvají před Společenské centrum Uffo. Stejně jako loni budou pod širým nebem vždy ve středy a pátky od 16.30 hodin. Všech dosavadních šest ročníků festivalu se konalo na náměstí. Jen se stěhovalo pódium - z místa před Narcisem do horního růžku u městské knihovny. Nyní se přesunuje před moderní kulturní stavbu na pěší zóně. „Hlavním důvodem jsou finance. Máme zvukovou a světelnou techniku, která byla dost drahá. Bylo téměř nemožné ji převážet na náměstí. Proto jsme si techniku na koncerty pro náměstí půjčovali. Když budou koncerty před Uffem, objednávat ji nemusíme, použijeme vlastní a ušetříme peníze,“ vysvětlil ředitel společenského centra Libor Kasík. Před Uffem je podle něj vhodnější místo pro hudební produkci. „Koncerty se tady osvědčily, kapelám to vždy sedlo, takže myslím, že nakonec je to spojení logického řešení s užitečným,“ řekl Kasík. Upozornil ale, že se festival do budoucna může ještě změnit. „Není zas úplně nutné vše pořádat jen před společenským centrem. Možná hudební léto bude mít v příštích letech úplně jinou podobu, nějakou myšlenku už nosím v hlavě,“ dodal Kasík. Tradiční i letos zůstává pestrost účinkujících. Není ohraničena hudebním žánrem. Koncertovat budou amatérské kapely z regionu, případně ty, které od trutnovské radnice dostávají veřejný příspěvek.

O KAPELÁCH PATROLA Podobně jako před dvěma lety zahájí festival kapela Patrola. Existuje asi čtyři roky a hraje převážně převzaté písně, publiku pak většinou servíruje průřez českými country hity. Má pět stabilních členů - hráče na banjo Jindřicha Hylmara, zpěváka a kytaristu Tomáše Pavla, basistu Davida Růžičku, hráče na mandolínu Milana Ondráčka a houslistku Danu Holou. PEPA LÁBUS A SPOL. Čím dál rockověji zní hudba kapely Pepa Lábus a spol. Odpovědnost za to nese převážně trutnovský kytarový virtuos Mirek Votoček starší. Od minulého roku se sestava této kapely nezměnila, naopak, ucelila se a chrlí jednu novou skladbu za druhou. Chystají vydání již pátého řadového alba, které fanoušky tyto kapely jistě potěší. EFFECT Kapelu tvoří tři spolužáci z trutnovského gymnázia - Jan Novák (kytara, zpěv), Václav Balint (baskytara, zpěv) a Jakub Nováček (bicí). Folková formace nyní připravuje nové CD (chystá dokonce nahrávku se symfonickým orchestrem), na koncertě před Uffem zahraje starší i nové skladby z vlastní hudební dílny.


41 MESCALERO Kapela hrající melodický hardrock se ustálila ve složení Renata Schrollová (zpěv), Aneta Matunová (zpěv, klávesy), David Postránecký (baskytara) a Jiří Haas (bicí). Novým kytaristou je Vlasta ….. Skupina s poněkud exotickým názvem Mescalero (podle nikdy neporobených a svobodných apačských válečníků) chystá pro posluchače několik zcela nových písní. BLUES MYSTERY Dnes již v Trutnově a okolí velice zavedená kapela, složená z ostřílených místních rockerů servíruje posluchačům klasický blues-rock a její hudba dokáže zaujmout lidi všech generací. Hrají vlastní a přejaté skladby ve vlastních aranžích, podpořené osobitým zpěvem Radka Kalenského. Na basu hraje Jarda „Goya“ Chvoj, na bicí Vláďa Bartel a na kytaru Ondra Šíma. NEODŮVODNITELNÁ LÍTOST Deset let již brázdí kapela Neodůvodnitelná lítost nejen trutnovská pódia. Elektro-rockové trio poslední dva roky podporuje kytarista Libor Mazura (Prokion) a již zhruba půl roku dodává důraz melodické muzice živý bubeník Joska Řada. Frontman kapely Libor Kopecký si letos na klávesy zahostoval na novém albu místní metalové kapely Prokion. PPP Repertoár zcela nové skupiny mladých muzikantů sahá od swingu a jazzu přes pop, rock a muzikál až k současnému funky trendu. Momentálně hraje v sestavě: Jan Seidl (tenorsaxofon), Dan Váša (altsaxofon), Míša Fiedlerová (housle), Lucka a Filip Šancovi (klávesy), Jiří Týfa (kytara, zpěv), Michal Bischof (baskytara) a Kuba Dřevecký (bicí). Hrát bude především vlastní skladby. inzerce

Program: středa pátek středa pátek středa pátek středa pátek středa pátek

27. 6. 29. 6. 4. 7. 6. 7. 11. 7. 13. 7. 18. 7. 20. 7. 25. 7. 27. 7.

Patrola Pepa Lábus s spol. Průměr 60 Effect Mescalero nehraje se Neodůvodnitelná lítost Blues Mystery Duo PB PPP

středa pátek středa pátek středa pátek středa pátek středa pátek

1. 8. 3. 8. 8. 8. 10. 8. 15. 8. 17. 8. 22. 8. 24. 8. 29. 8. 31. 8.

Ksaeteláni Krakonoška Country Band Bonanza Znovuzrození Tlupa Tlap Holland Express Tendr Poslední lež Benjaming band H kvintet


42

SPOrTOvNí UDálOST MěSíCe

rally krkonoše Ve starém provedení zůstala pouze rychlostní zkouška Bernartická. Erzety Starobucká a Kryblická se jedou v opačném směru a Zámecký vrch je zkrácený o úsek, který vedl přes okrajovou čtvrť Dvoračka. To je vůbec ta nejzásadnější změna, která se týká trati letošní Rally Krkonoše. Na silnicích v Trutnově a jeho okolí se účastníci šestého ročníku automobilové soutěže objeví 8. - 9. června. „Obsazení posádek bude opět vynikající. Předpokládáme, že na start se postaví kompletní sprintová špičková,“ hlásí Blanka Hlavatá ze štábu pořadatelů trutnovského závodu, který se jede jako čtvrtý podnik osmidílného seriálu Timeseal Mistrovství České republiky ve sprintrally. Zároveň také drží tradici jako MČR v rally historických automobilů a Pohár ČR v rally. Aktuální lídrem „malého“ šampionátu jsou Roman Odložilík s Martinem Turečkem na voze Citroën Xsara WRC. Druhé je zatím Mitsubishi Lancer WRC Antonína Tlusťáka a Jana Škalouda a třetí místo drží Tomáš Kostka se svým spolujezdcem Miroslavem Houštěm a jejich Citroënem C4 WRC. Tato posádka vyhrála dva úvodní podniky mistrovství (Rally Vrchovina a Rally Lužické hory), ale ve třetí soutěži (Rallysprint Kopná) měla nehodu. Tento závod už počtvrté vyhrál Roman Kresta a Tomáš Kašpárek v autě Ford Focus WRC. absolutní vítězové

2007

Jiří Tošovský Michal Sláma

Mitsubishi Lancer Evo VIII

2008

Antonín Tlusťák, Citroen C2 S1600 Jan Škaloud

2009

Pavel Valoušek, Zdeněk Hrůza

Mitsubishi Lancer Evo IX

2010

Martin Prokop, Jan Tománek

Ford Fiesta S2000

2011

Pavel Valoušek, Zdeněk Hrůza

Škoda Fabia WRC

Jestli nejznámější matador českého automobilového sportu zavítá opět do podhůří Krkonoš, je otázka, protože se soustředí na jiné závody. Stejně jako obhájce prvenství Pavel Valoušek,


43 který do Trutnova přijede alespoň v roli diváka. Jeden z důvodů je však i ten, že dvojnásobnému vítězi Rally Krkonoše (2009, 2011) „zběhl“ jeho spolujezdec Zdeněk Hrůza k Martinu Prokopovi. Po loňské premiéře naopak nebude v Trutnově chybět několikanásobný mistr Německa Matthias Kahle, který skončil na třetím místě. Celkově se očekává účast přes sto posádek. Závod bude tradičně zahájen v pátek od 19 hodin slavnostním představením posádek v centru města. „Odpolední program by měl být ve spolupráci s Besipem zaměřený na děti a jejich bezpečnost při rally i v běžném provozu,“ sdělila Blanka Hlavatá a dodala, že na náměstí se uskuteční i různé soutěže. Startovat do rally se bude v sobotu v 8.30 hodin od Autostylu. Závodní posádky čeká 73,68 ostrých kilometrů, s přejezdy je pak celková délka trutnovské soutěže 174,74 km. Rally Krkonoše znovu nabídne čtyři rychlostní testy, ale novinkou je, že letos jsou seřazeny v jiném pořadí, než jsme doposud byli zvyklí, a například rychlostní zkouška Bernartická se dokonce pojede třikrát. Tuto změnu museli pořainzerce

datelé udělat na poslední chvíli, protože vedení města reagovalo na petici občanů a zakázalo trať na Dvoračce. Erzeta Zámecký vrch tím byla zkrácena o čtyři kilometry a zachována zůstala jen její lesní část. A výrazná změna je i to, že se dvě osvědčené rychlostní zkoušky pojedou v obráceném směru. Vytvořit nový úsek v blízkosti Pilníkova letos překazila rozsáhlá těžba dřeva. Michal Bogáň, foto: Vilém Fischl PROGRAM ZÁVODU 8.30 8.53 9.21 10.04 10.27 11.47 12.40 13.08 13.51 14.14 14.34 15.32 16.00

start Autostyl RZ1 Starobucká (5,02 km) RZ2 Bernartická (10,24) RZ3 Starobucká (9,85) RZ4 Kryblická (6,60) servis RZ5 Starobucká RZ6 Bernartická RZ7 Starobucká RZ8 Kryblická servis RZ9 Bernartická cíl Autostyl


malá kopaná Havlovický pohár Fotbalová bašta na břehu řeky Úpy na čtyři? HAPO. Havlovický pohár si za dobu své existence (od roku 1977) vybudoval významné postavení mezi turnaji v malé kopané a každý rok se může pochlubit účastí výborných mančaftů. Který bude ten nejlepší z letošního 35. ročníku? O tom se rozhodne na specifickém hřišti 23., 24. a 30. června, kdy se hrají v Havlovicích kvalifikační skupiny, ale především pak v neděli 1. července, kdy je na programu finále. Obhajovat první místo bude žacléřská Sonia, která v loňském roce vybojovala svůj premiérový titul. Ve finále porazila Švéry team až na penalty. Hlavní cena pro vítězné družstvo je letos 10 000 korun. Velké oblibě se těší rovněž Hapostar, turnaj pro hráče nad 40 let (28. července), a Superhapostar pro padesátníky a starší (8. září). Turnaj U Pěti Buků Už jsme si zvykli, že fotbaloví nadšenci z Horního Starého Města pořádají v zimě halový turnaj Horňák cup. A jelikož jeho čtyři ročníky v tělocvičně ZŠ Mládežnická se nad očekávání vydařily, inzerce

rozhodli se pořadatelé pro letní obdobu tohoto sportovního klání v malé kopané. „Zatím nevíme, co od prvního ročníku můžeme očekávat. Hodně bude záležet na rozmarech počasí, ale věříme, že kvalitou i vším ostatním se vyrovnáme prosincovému turnaji,“ řekl jeden z organizátorů Tomáš Cerman. Turnaj se uskuteční 5. a 6. července ve sportovním areálu penzionu U Pěti Buků. „Systém bude stejný jako v zimě. Počítáme s dvaceti týmy, vítězové skupin a nejlepší týmy z druhých míst půjdou do finále,“ dodal Cerman. Hrát se bude na menší umělce, tři hráči a brankář. Hlásit se můžete na e-mail hornakcup@seznam.cz nebo na facebooku Horňák cup. Startovné 1000 Kč. (bog)

45


aBeCeDa SPOrTOvNíCh OSOBNOSTí

46

Petr Novák (23 let) Aikido. Nechal jsem se ukecat od kolegyně v práci, abych tam občas zašel, a ona mi tam teď každou středu láme ruce. Bar. Za tím, který je v Irský, jsem stál půl roku. Někdy bych se za něj i vrátil, ale i před ním je hezky.

Od spoluhráče dostane do rukou míč a musí běžet. Nejlépe až za koncovou čáru hřiště, kde položí touchdown a získá body pro svůj tým. V americkém fotbale se této pozici říká runningback a jedním z nejlepších v týmu trutnovských Rangers je Petr Novák, kterého představujeme v dalším díle naší zpovídací abecedy.

College. Pořádáme kemp s trenéry z amerických univerzit, kde budeme zařazeni do evidence hráčů, kteří mohou být vybráni do týmu v zámoří. eagles Philadelphia. Tým, kterému fandím v NFL. V letošní sezoně určitě vyhrají SuperBowl. Fastfood. Nejlepší část turnajového dne.

Guinness. Moje přezdívka, kterou jsem dostal podle trička, ve kterém jsem přišel na první trénink. Jinak je to irské pivo mi moc nechutná. hasič. Než jsem začal hrát americký fotbal, dělal jsem požární sport. Ze závodů mám doma několik desítek medailí, mimo jiné i zlato z mistrovství republiky. Chemie. Čtyři roky studia na průmyslovce ve Dvoře, pak úspěšná maturita, ale jak to v životě chodí, skončil jsem úplně u něčeho jiného. kolaudačka. Po roce a půl naléhání, kdy bude, to už kamarádi vzdali, ale já věřím, že ji jednou udělám. Na_háček. Silvestrovské vydání trutnovské talk show, kde jsem seděl poprvé před kamerou. Určitě jsem svým „hereckým“ vystoupením pobavil pár přátel. Poker. Každý ho se mnou rád hraje, říkají mi zlatý důl, protože „rád“ protihráčům rozdávám svoje žetony. runningback. Roztrhaný dres, spousta modřin, občas nějaká ta zlomenina, ale také nádherný pocit z touchdownů a vítězství. To je můj úděl v Trutnov Rangers. šrouby. Před pár měsíci jsem jich měl v noze sedm. Byl to výsledek mého stokilového soupeře, který mi zezadu prošlápl kotník. Tři operace, rok léčení a teď už zase skáču přes kaluže, teda přes soupeře. Ukecaný. To nehrozí. výšinka. Rodná vesnička na hlavním tahu do Trutnova, kde jsem zažil několik svých poprvé a vždy se tam rád vracím. webdesign. Koníček, který mě živí. Jsem „dělník“ v Xantipě. inzerce


Nové značky


Prodej pozemku na krásném a klidném místě v Krkonoších, na jižním svahu obce Horní Malá Úpa, o celkové rozloze 25 891 m2. V územním plánu určeno k výstabě, Pozemek je možno rozdělit na 5 až 7 samostatných parcel, inženýrské sítě jsou na hranici pozemku. V blízkosti jsou sjezdovky, rekreační střediska. Pec Pod Sněžkou 13 km, Jánské Lázně - Černá Hora 21 km, Sněžka 6,8 km, Trutnov 29 km.

Trutnovinky magazín - červen 2012  
Trutnovinky magazín - červen 2012  

Trutnovinky magazín - červen 2012

Advertisement