Page 1

FARO FARNOST LIDEČKO Zaplacením dobrovolné částky můžete přispět na výrobu časopisu (výrobní cena je 8 Kč).

Drazí farníci, mnoho lidí dnes ani neví, proč slavíme Velikonoce. Nejsou to jen svátky jara. Na jaře někdo, kdo byl mrtev, překonal smrt a vstal k novému životu. Nemyslím tím žádnou mytologickou bytost. Myslím na historickou osobu, o jejíž existenci žádný člověk nemusí pochybovat. Myslím na Ježíše z Nazareta, který byl ukřižován a na kříži zemřel jednou z nejkrutějších smrtí, kterou člověk vymyslel. Ježíše znaly tisíce lidí. Po jeho smrti ho viděly živého stovky z nich. Mnozí s ním mluvili, dotýkali se ho a dokonce s ním jedli a pili. Zachoval se nám dopis Ježíšova současníka Saula z Tarsu, pozdějšího apoštola Pavla, který píše svým přátelům v Korintě, že se Ježíš po svém vzkříšení ukázal dokonce více než pěti stům lidí najednou. Dodává, že většina z nich dosud žije a tak se tedy mnozí o tom mohou přesvědčit z jejich osobního svědectví (1. list Korintským 15, 1-8). Nejednalo se tu o překonání klinické smrti, ale o zcela nový způsob existence. Ježíš Kristus totiž nebyl obyčejný člověk, byl to Boží Syn. Od srdce k srdci, od úst k ústům se nese radostná zvěst, že Ježíš žije. On je živým Pánem nebe i země. Ježíšovo vzkříšení dává jedinečnou naději na překonání smrti každému, kdo v něho věří. Naději na život, kdy smrt je už navždy bezmocná. Vítězství života v jarní přírodě nám brzy – už v létě zevšední a stane se samozřejmostí. I tato jedinečná zpráva o vzkříšení mnohým nám zevšedněla. Ačkoli lidé kolem nás jsou pokřtěni, někdy i zajdou do kostela, nad podstatou Ježíšova vítězství nad smrtí se nezamýšlejí, téměř o něm nic nevědí, nebo o něm i pochybují. Jak šťastní jsou ale ti, kteří tuto zprávu přijali a uvěřili jí. Do jejich života vstoupila naděje, která se s ničím nedá srovnat. Prozařuje i těžké chvíle života – když se mi něco nedaří, když mě někdo zklame, když nejsem zcela zdráv... Vím, že i když se nějaký úsek mého života nevydaří, konečné vítězství je přece jisté! Drazí farníci, přeji Vám v tyto dny velikonoční radosti zakusit tuto jistotu víry. Žijte víru i v naší farnosti jako živé společenství křesťanů, kteří s Ježíšem v modlitbě rozmlouvají, poznávají jeho vůli z Božího slova – Bible a zcela mu důvěřují. Svátek Velikonoc je oslavou a zpřítomněním naší spásy. Svátek Velikonoc je oslavou vzkříšeného Krista. Svátek Velikonoc oslaví nejvíce ti, kteří skutečně věří. Kéž je to každý z nás. Požehnané Velikonoce Vám přeje P. Josef, Váš farář

Číslo třicátéprvní, Velikonoce 2017

Z OBSAHU  Úvodní slovo  Pozdrav z kněžského semináře  Cyklopouť do Litoměřic v roce 2016  Adopce na dálku  Křesťan v záběhu  Pozvánky na akce  Ohlášky


Stránka 2

POZDRAV Z KNĚŽSKÉHO SEMINÁŘE Chvála Kristu a Panně Marii! Drazí farníci a přátelé, každého z Vás ze srdce zdravím. Tento pozdrav pro Vás píšu na začátku Svatého týdne, poté, co jsem se dozvěděl o smrti P. Ericha Pepříka. Někteří z Vás jste jméno tohoto kněze určitě slyšeli, mnozí jste se s ním i setkali. Otec Erich zemřel na Květnou neděli, v požehnaném věku 95 let, v Domově sv. Kříže v Kroměříži, kde se o staré a nemocné kněze starají řeholní sestry z Kongregace Milosrdných sester sv. Kříže. Proč píšu zrovna o tomto knězi? Chci se s Vámi podělit o jednu vzpomínku na něj. Před dvěma lety jsem jako student Teologického konviktu v Olomouci měl praxi ve zdravotnictví. Vybral jsem si právě Domov sv. Kříže v Kroměříži. Když jsem zde nastoupil na čtrnáctidenní praxi, byl právě P. Erich první kněz, kterého mi jedna řeholnice představila. Dříve jsem o něm hodně slyšel a četl i jednu jeho knihu. Tehdy jsem měl v Kroměříži možnost se s ním setkat osobně. Na toto setkání si pamatuji dodnes. Hodně jsme si spolu popovídali a zmínil se i o tom, že za doby svého působení na Vsetíně, i ve funkci generálního vikáře v Olomouci, jezdil rád do Lidečka na pouť ke sv. Kateřině. Možná měl ke sv. Kateřině blízký vztah, protože se narodil právě v den, kdy si ji v církevním kalendáři připomínáme (25.11.). Měl jsem také příležitost prožít s ním pár chvil... holil jsem jej, umýval, vozil na vozíčku do kaple na mši svatou či na růženec za bohoslovce, kde se za nás modlil spolu s ostatními kněžími. Když jsem se s ním loučil, prosil jsem jej o požehnání a křížek na čelo. S úsměvem mi požehnal. A pak se mě najednou, sám od sebe, začal ptát na to, jak se jmenuji, odkud jsem, a řekl mi, že se za mě bude modlit. Když jsem odcházel, vyhrkly mu do očí slzy. To byl pro mě opravdu dojemný a silný zážitek! Na ty slzy P. Pepříka nikdy nezapomenu… Na těchto pár řádcích jsem nastínil své zážitky s tímto knězem. Během těch dvou let od do-

Číslo třicátéprvní

by, kdy jsem byl v Kroměříži na praxi, již mnoho kněží, s kterými jsem se tam setkal, zemřelo. Během letošní postní doby odešli k Pánu dva lidé, které bych zde chtěl zmínit. Nejprve pan kardinál Miloslav Vlk. Dostalo se mi té cti, že jsem mohl ministrovat na jeho pohřbu v katedrále sv. Víta v Praze a pobýt chvíli před jeho rakví. Vzpomněl jsem si při tom na jeho poslední slova, která vyslovil den před svou smrtí. Když jej navštívila lékařka, řekl: „Nejkrásnější Král.“ Lékařka se zeptala: „Kdo je nejkrásnější Král?“ A pan kardinál odpověděl: „Ježíš na kříži je nejkrásnější Král.“ S dalším člověkem, se kterým jsem se rozloučil, byla malá, nenápadná babička, která přes 20 let pracovala v olomouckém semináři. Ve svých 67 letech přišla z české vesnice Girnic v rumunském Banátu do Olomouce, kde v semináři prala, žehlila, uklízela a starala se o bohoslovce. Každý den jsem ji potkával v semináři. Jako malá utrpěla úraz, a proto moc nevyrostla. Byla malé postavy. O to více byla veliká svou láskou a obětavostí k nám, bohoslovcům. Od letošního ledna byla hospitalizována v nemocnici a posléze pobývala v Domově sv. Kříže v Kroměříži. Několikrát jsem ji navštívil. I přes všechny bolesti a těžkosti se dokázala vždy usmát, či zamávat. Při jedné návštěvě říkala: „Vemte mě domů.“ Ptali jsme se: „A kam domů? Do semináře?“ Ona říkala: „Do nebe…“ Odešla ve spojení s Pánem a já věřím, že se již v nebi raduje, jak s panem kardinálem Vlkem, P. Pepříkem i s nespočetným zástupem našich příbuzných a přátel… A proč píšu právě o smrti? Prožíváme Velikonoce, kdy Ježíš za nás zemřel. Ale on nezůstal v hrobě. On vstal z mrtvých. Podobně i my jednou budeme vzkříšeni. Ve velikonoční době se setkáváme s nejvěrnějšími přáteli Pána Ježíše. Nejdříve u hrobu. Jsou to zbožné a obětavé ženy, které přinášejí látky k balzamování mrtvého Ježíše. Ale on tam není. Magdalena vidí, že je kámen odstraněn. Běží k Šimonu Petrovi: “Vzali Pána z hrobu a nevíme kde je.“ (Jan 20,1) Tak se


Faro

Stránka 3

u hrobu setkáváme i s Petrem a Janem. Hrob je skutečně prázdný, protože Ježíš vstal z mrtvých. On žije! Ještě ten den se jeho přátelé dozvídají, co to znamená. A my máme jedinečnou příležitost s nimi prožívat fantastickou událost vzkříšení! Rozjímejme tedy s hlubším pochopením a v hloubi svého srdce slova vzkříšeného Krista. Svatý Jan ve svém evangeliu píše: Stanul mezi nimi a řekl: “Pokoj vám!“ Po těch slovech jim ukázal ruce a bok. Učedníci se zaradovali. – Znovu jim řekl: “ Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, tak i já posílám vás.“ Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: “Přijměte Ducha Svatého! Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou!“ (Jan 20, 19-23) “Pokoj vám!“ Ježíš nám zjednal odpuštění

CESTA ZA NAŠÍM KARDINÁLEM ŠTĚPÁNEM TROCHTOU Je zvláštní, jakým způsobem spojuje v dnešní době osobnost kardinála Štěpána Trochty lidi, kteří by se jinak blíže nesetkali. Naší upřímnou snahou je, aby se na něj nezapomnělo a v nás se naplňovalo to, o co on celý svůj těžký život usiloval. Tak se letos už potřetí vydáváme k jeho hrobu. Po propršeném pondělku vyjíždíme v úterý ráno na svých kolech, obtěžkáni bagáží ke kostelu do Francovy Lhoty. Tady, v tomto krásném údolí, začala životní pouť kardinála Trochty. Naše pouť začíná na stejném místě a končí po 440 km v Litoměřicích, u jeho hrobu. On celý svůj život věrně sloužil a směřoval k Bohu, i my jsme tuto cestu pojali v tomto duchu. Ráno před půl osmou se scházíme u kostela ve Francově Lhotě. Jedna z prvních otázek zní, kolik máš letos najeto? Po odpovědích nastává uklidnění, protože jsme na tom všichni přibližně stejně. S našimi doposud najetými kilome-

hříchů a smíření s Bohem! „Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne ten, který dává svět, já vám dávám!“ (Jan 14, 27) Kristův pokoj je dán každému lidskému srdci, když se usmíří s Bohem. Záleží však na nás samotných, zdali otevřeme svá srdce Bohu a necháme je prostoupit Božím odpuštěním a láskou. Za všechny Vaše modlitby, oběti i pomoc v mé cestě ke kněžství Vám ze srdce děkuji a přeji Vám požehnané Velikonoce, naplněné pravou radostí ze zmrtvýchvstání Ježíše Krista, našeho Spasitele a velikonočního Beránkka! To Vám všem ze srdce přeje a v modlitbě vyprošuje Váš bohoslovec Dominik Kovář

try bychom se o tuto cestu neměli ani pokoušet. Po zkušenostech z předchozích let opět spoléháme, že si tělo navykne a že to s pomocí Boží zvládneme. Vítá nás otec Stanislav Zatloukal. Při mši svaté se nám dostává požehnání na cestu. Požehnány jsou také samolepky kardinála Štěpána Trochty, které si pak lepíme na rámy svých kol. Po mši svaté vycházíme před kostel a konečně zjišťujeme, kolik nás vlastně jede. Letos je nás 7. Je hezké, že z tohoto počtu s námi jedou i 3 odvážné ženy. Katka, Lucka a Zdenka, která shodou okolností nese příjmení Trochtová a žije ve Francově Lhotě. Za hezkého počasí vyjíždíme z Francovy Lhoty. Po předchozích deštích je poměrně chladno, ale sílící sluneční paprsky nám dávají naději, že i letošní cesta proběhne na přímluvu kardinála Trochty bez deště. Projíždíme Zlínem do Otrokovic, kde vytahujeme mapu a řešíme, kudy nejblíž a nejsnáze do Morkovic. Rozhodujeme se pro nejkratší cestu po místních silničkách. Na mapě „snadná, rovinatá!“.


Stránka 4

Hned za odbočkou se začala nějak divně zvedat nahoru. Říkáme si: „Vyjedeme kopec, pak pojedeme po hřebenu a zase sjedeme do Morkovic.“ Omyl!!! Kopec střídá kopec a proti té delší cestě jedeme minimálně o hodinu déle. Automapa je lhář, kopce neřeší. Přijíždíme do Morkovic se zpožděním. V místní restauraci u sportovního areálu si dáváme oběd. Cesta přes Morkovice není náhodná, při obědě se k nám připojuje k naší velké radosti otec Jan Ston. Jsme moc rádi, že jede opět s námi. On je spřízněná duše, každý rok si najde čas jet s námi. Radost ze setkání doznívá, plný žaludek tíží a my se vydáváme k cíli dnešního dne, do Křtin. Tu se k nám připojuje místní duchovní správce Mons. Jan Peňáz. Modlíme se společně. Pak nás provádí setmělým chrámem. Má zvláštní dar velmi poutavě vyprávět o tomto krásném a děkováním prostoupeném místě.

Číslo třicátéprvní

Stále jemně prší, ale dá se jet bez pláštěnek a promoknutí. Ve Staré Boleslavi nás vítá místní vikář P. Pavel Sainer a mezi jiným říká: „Víte, já jsem byl kardinálu Trochtovi na pohřbu.“ Poté nám s velkým zaujetím vypráví celou historii vztahující se k tomuto národu drahému poutnímu místu. Počasí se zlepšuje a před námi se konečně v dálce objevuje cíl naší cesty Litoměřice. Sjíždíme k Terezínu. Vloni nás v těchto místech zastihly tropické teploty. Dnes je počasí příjemné, celé České středohoří se před námi rozkládá jako velké divadlo. Proti temné obloze jsou ty kopce nějak větší. V Terezíně odbočujeme k malé pevnosti, ke kříži na hřbitově. Modlíme se za oběti a za ty, kteří ubližovali. Kardinál Štěpán Trochta tudy také prošel jako vězeň. Posmutnělí se vydáváme na poslední úsek naší cesty, do pár kilometrů vzdálených Litoměřic.

Večer bychom měli dorazit do Žďáru nad Sázavou pod Zelenou Horu. Tak trochu jsme tušili, že nás čeká celý den v kopcích. Klesáme krásným údolím Moravského Krasu směrem k Tišnovu a pak stoupáme kopci kolem Nového Města na Moravě.

S tichou radostí a vděkem dokončujeme poslední metry naší cesty. Stojíme nad hrobem, modlíme se, děkujeme za ochranu při cestě, vyjelo nás 8, u hrobu kardinála Trochty nás stojí stejný počet. Projížděli jsme nádhernou moravskou a českou krajinou, projížděli jsme Přes Havlíčkův Brod šlapeme směr Čáslav. také dějinami českého národa, ve kterých zaAsi 15km od Havlíčkova Brodu začíná mírný nechal kardinál Štěpán Trochta nesmazatelnou dlouhý sjezd z Vysočiny až do Čáslavi. Vyso- stopu. čina pro netrénované cyklisty opravdu není V sobotu ráno jdeme na mši svatou a poté jednoduchá, ale ta nádhera stojí za to. Za vystupujeme blátivým chodníkem na vrchol Čáslaví nás vítají přistávající stíhačky na vo- Radobýl. Nad Litoměřicemi se tyčí kříž a pod jenské letiště kousek od cesty, kterou projíždí- ním stojíme my. Modlíme se a pohlížíme do me. V Kolíně trochu váháme, kudy přes měs- nádherné krajiny, kde žil a působil kardinál to. Nakonec se nám to bez bloudění daří a po Trochta. V mysli mi zní jeho biskupské heslo: nekonečně dlouhé, rovné silnici, se ploužíme PRÁCE, OBĚŤ, LÁSKA. do Českého Brodu. Není na nás pokračovat? V předchozích letech nás Polabí vítalo tropickým počasím. Dnes je tomu jinak. Odhodlaně vyjíždíme do deště, náš cíl je Stará Bole- Celé znění tohoto vyprávění je umístěno na farních www stránkách. slav, další Skvost českých dějin.


Faro

Stránka 5

ADOPCE NA DÁLKU

Dobrý den pane Fojtů Tomas! Píše vám Bogdana Kozusěva. Už jsem Milí spolufarníci, uplynul již nějaký čas od doby, kdy jsem vám psala a vykládala trochu o sobě. Tento rok jsem skončila 4. třídu a nastouzde naposledy psal o adopci na dálku. Mezitím dorazily dopisy od obou adoptova- pila jsem do 5. třídy gymnázia. Učit se taných dětí. Jak Callistus, tak i Bogdana dy je složitější, ale tady dostávám víc věchodí do školy, a snaží se naplnit své sny a domostí. Ještě chodím k nám do kostela. Brzy bude předvánoční advent. A my budecíle. Callistus už asi tři roky píše dopisy sám, me chodit do kostela na roráty. Mam rorácož značí, že se naučil psát a že si vylepšil ty moc ráda, protože začínají průvodem se angličtinu. Na druhou stranu musím při- svícemi. Líbí se mi naše město. Je krásné a máme znat, že je velmi těžké jeho dopisy přečíst. Callistovo písmo není zrovna nejúhledněj- tu hodně jezer. Jedno je tak velké, že se ší a když se ještě zkombinuje podobá moři. Ráda na jezerech rybařím. s těžkopádnou angličtinou, je velmi těžké Sním, že ulovím velkou rybu – štiku, cejna pochopit, co nám chce sdělit. Každopádně nebo lína. A ještě zbožňuji psy. Až budu velká, tak z posledního dopisu bylo jasné, že i nadále pokračuje ve škole, bude skládat zkoušky. postavím útulek pro zvířata bez domova. Opět se zmiňoval o tom, co ho baví a co Doma taky máme zvířata. Je to můj pes rád jí. Další část dopisu věnoval politické Rex, potkan Dyma, křeček Rino a kočka situaci v jeho zemi. Došlo u nich ke změ- Žulja. A nedávno jsem dostala dárek - ryně prezidenta. Callistus všem děkuje za bičky. A ještě máme slepice, o které se staráme spolu se sestrami… V létě pěstujeme modlitby a podporu a prosí o další. Věřím, že pokud u Callista nedojde na zahradě zeleninu pro sebe a slepice. A ještě mám sen: jet do Norska na ryby. k nějaké nenadálé změně jako u Rebeccy (nechci tím říct, že to byla změna Proto se učím anglicky. Jenom ta cesta je k horšímu – našla si práci, která ji baví, a velmi drahá, ale já tam pojedu, až budu to vůbec není špatné), která byla původně dospělá a vydělám si peníze na cestu. Mám i jiné sny a je toho hodně, co děadoptována naší farností, neposíláme naše příspěvky nadarmo. Zatím se vše jeví, že lám, ale v jednom dopise to všechno nejde to jde správným směrem a s Boží pomocí napsat. Kozusěva Bogdana se to určitě podaří dotáhnout do konce. Bogdana nám poslala již druhý dopis. Když jsem otevřel první, trochu mě vyděBogdana se jeví jako bystrá holka se silo, že není psán anglicky, ale směsicí spoustou plánů a snů. S naší pomocí se jí mně neznámých znaků. Když jsme Bogda- může podařit dostudovat a některé ze nu místo Rebeccy adoptovali, vůbec mě svých snů naplnit. nenapadlo, že její dopisy nebudou V současné době přispívá naše farnost na v angličtině, ale v ruštině. Protože nejsem každé dítě částkou 8.000 Kč. ruštinář a v té době jsem neměl kontakt na Závěrem mi dovolte všem poděkovat za někoho, kdo by dopis přeložil, zůstal ne- finanční podporu obou dětí a také za modpřeložen. Nicméně druhý dopis, který do- litby. Bůh vám žehnej. razil na začátku tohoto roku, jsem si nechal přeložit a zde je:


Stránka 6

KŘESŤAN V ZÁBĚHU Thiery Bizot je francouzský televizní producent, který v dospělosti znovuobjevil víru a prožil obrácení (o tom hovoří jeho první kniha „Anonymní katolík“, podle které byl natočen celovečerní film, který je u nás distribuován pod názvem „Kdo chce být milován?“). Ve své druhé knize KŘESŤAN V ZÁBĚHU popisuje svůj vztah s Bohem v každodenním životě. Je to přepis jeho blogu (internetového deníku), ve kterém zaznamenává svoje každodenní prožitky: problémy v práci, nečekaná setkání, oslovující rozhovory… To vše podává svým osobitým stylem s vytříbeným smyslem pro humor. Je to kniha, která nás může vést k zamyšlení, zda naše víra je opravdová a pomáhá nám odhalit, zda jsme opravdu takoví, jak navenek vypadáme. Ukázka z knihy Měli bychom mluvit o své víře? A jak? Pro mnoho křesťanů je to zásadní otázka. Otázka, která často vzbuzuje pocity viny… Potkal jsem už hodně katolíků, kteří mají pocit viny, protože si připadají neschopní… evangelizovat. Jako nějaký přízrak se nad nimi snáší přesvědčení, že dokud nebudou rozhlašovat svou víru všemu, co se hýbá, a na veřejnosti, nikdy nebudou dobří křesťané. Protože sice mají víru, ale jsou plaší a cítí se ztraceně a vystrašeně, když o ní mají hovořit před druhými, zvlášť když jsou ti druzí nakloněni nepřátelsky. Tito stateční křesťané jsou jako apoštolové po Ježíšově smrti, ještě před Letnicemi: uzavření sami v sobě, bez špetky sebedůvěry, ústa uzamčená strachem. Myslím, že můžeme mluvit, až když máme co říct. Svědčit o své víře, to znamená o svém osobním, radostném, poklidném, konstruktivním, uzdravujícím a šťastném

Číslo třicátéprvní

vztahu s Bohem, přece musí být především potěšení. Když se seznámím s někým výjimečným, s novým přítelem, kterého si zamiluji, mám jedinou touhu: nejen představit ho těm, které miluji, ale být první, kdo to udělá. „Vzpomínáš si? To já jsem vás seznámil…“ Rozhlašovat, dosvědčovat, zvěstovat, evangelizovat (všechna ta působivá slova, která často nahánějí strach) neznamená nic jiného, než si prostě dopřát tu radost, že někomu jako první oznámím dobrou zprávu. Co se mě týče, Ježíš vstoupil do mého života a ještě jsem se z toho nevzpamatoval, zalykám se vděčností a mám chuť ho představit každému, kdo ještě hledá. Nepotřebuji k tomu žádnou odvahu, sebezapření nebo nějakou zvláštní schopnost. Mám prostě chuť to dělat, dělá mi to radost. To ale neznamená, že všichni věřící mají začít mluvit. Jsem přesvědčený, že každý může svědčit o své víře svým vlastním způsobem. Někteří kněží se snaží co nejvíc přiblížit k lidem a stěhují se například do paneláků. Jiní se uzavřou před světem do kláštera, kde se v izolaci modlí. Každý podle svého nadání, svých schopností, svého vnuknutí. Takže je tisíce způsobů, jak ukázat svoji víru, aniž bych o ní musel nutně mluvit. Třeba jenom být tu, hezky se na někoho usmát, nabídnout skromnou pomoc, věnovat čas druhým, nenápadně. A taky se modlit, modlit se za ostatní, modlit se za sebe, abych měl vždycky víru. V modlitbě můžeme dosáhnout velikých věcí, můžeme v tichosti přispět k zázraku, aniž bychom kdy nahlas mluvili o své víře. Často je lepší dodat někomu chuť než kázat. Svatý František z Assisi řekl: „Hlásejte evangelium stále, a bude-li to nezbytné, pak také slovy!“


Faro

Stránka 7

NÁRODNÍ POCHOD PRO ŽIVOT A RODINU Základní věci lidského života jsou vlastně jednoduché. Fungující rodina založená na manželství je nejlepší prevencí tisíců potratů. Kde jsou děti, tam je život. Jste nadějí. Příklady táhnou. Pokud máte chuť veřejně dát najevo, že život je důležitý, pak máte možnost se 22. dubna v Praze zúčastnit pochodu pro život a rodinu. Doprava do Prahy je možná vlakem ve 4:25 z Horní Lidče (přestup ve Vsetíně, odkud jede expresní vlak Helfštýn přímo do Prahy ve 4:55). Na zpáteční cestu jede z Prahy expresní vlak Portáš v 17:25 (přestup ve Vsetíně na osobní vlak ve 21:40).

PROGRAM 10:00 Pražský hrad, katedrála

mše svatá za nenarozené děti, rodiče a lékaře celebruje Dominik kardinál Duka OP

12:00 Klárov - park před stanicí metra Malostranská Oběd pro všechny přihlášené, bezplatný pro rodiny s dětmi Mantaban - jedinečná a soudržná hudební směs Divadla Koňmo - pro malé i velké Centrum pro rodinu a sociální péči Ostrava fotografická výstava

14:00 Pochod pro život a rodinu centrem Prahy

se závěrečným duchovním programem na Václavském náměstí

16:00 Zakončení CELOSTÁTNÍ SETKÁNÍ MLÁDEŽE OLOMOUC 2017 V létě 15. - 20. srpna proběhne celostátní setkání mládeže, tentokrát v Olomouci. Podrobné informace najdete na webu: https://olomouc2017.signaly.cz/

MODLITBA ZA CSM OLOMOUC 2017 Dobrý Bože, miluješ nás a pomáháš nám. A i když se od Tebe často odvracíme, Ty nás nikdy neopouštíš. Poslal jsi nám svého Syna, který nám opakuje: „Nebojte se!“ Ukazuje, že přišel, aby nám umožnil žít naplno a v radosti. Prosíme Tě za všechny mladé lidi. Dej jim svého Svatého Ducha, aby se dobře připravili a opravdově prožili Celostátní setkání mládeže v Olomouci. Prosíme, dej, aby se s Tebou osobně setkali, poznali, že Ti na nich záleží, a dovolili, abys jim v životě pomáhal. Ať jim radost z Tebe dává sílu být v naší vlasti a v celém světě solí a světlem. Kéž může každý člověk zakusit Tvoji dobrotu a pomoc. Panno Maria, Pomocnice křesťanů, oroduj za nás.


Stránka 8

Číslo třicátéprvní


Faro

Strรกnka 9


Kvítek ze Sinaje

Stránka 10

římskokatolické farnosti Lidečko SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ 16. DUBNA 2017

ant. Vstal jsem z mrtvých, a jsem stále s tebou, aleluja! 1. čt. - Sk 10, 34a.37-43 * Jedli a pili jsme s ním po jeho zmrtvýčhvstaní. Žalm 118 * odp. Toto je den, který učinil Hospodin, jásejme a radujme se z něho! 2. čt. Kol 3,1-4 * Usilujte o to, čo počhazí shurý, kde je Kristus. Evangelium - Jan 20, 1-9 * Ježíš musel vstát z mrtvých. Žanečhane pruhý platna, ktere obmotavalý Kristovo telo, výjadrují, ze Kristus býl osvobozen z pout smrti. „Hrob nebýl ani prazdný ani plný. Stal se poselstvím“. Proto milovaný učedník uvidel a uveril, ze Jezís premohl smrt. Teprve tato víra mu dala počhopit Písmo. Svátek Božího milosrdenství je časem milosti pro vsečhný lidi. Pan Jezís rekl: „Touzím, abý svatek Milosrdenství býl utočistem a ukrýtem pro vsečhný duse a zvlaste pro ubohe hrísníký. Ačkoliv jsem tak horče trpel, duse hýnou. Davam jim poslední začhranu - svatek meho milosrdenství. Jestlize nevzdají čhvalu memu milosrdenství, zahýnou naveký“. Velikost tohoto svatku je dana velikostí neobvýklýčh príslibu, ktere Pan Jezís tomuto svatku dal. „Kdo toho dne přistoupí k Prameni života, ten dosáhne úplného odpuštění vin a trestů. V ten den je otevreno nitro meho milosrdenství; čele more milosti výlevam do dusí, ktere se ke zdroji meho milosrdenství priblízí; ať se zadna duse nebojí ke mne priblízit, i kdýbý její hríčhý býlý jak sarlat“. Pro získání plnomocných odpustků, spojenýčh s tímto svatkem, bude po kazde nedelní msi sv. výstavena Nejsvetejsí svatost, pred kterou se pomodlíme korunku k Bozímu milosrdenství.

BOHOSLUŽBY OD 16. DUBNA DO 23. DUBNA 2017 Slavnost Zmrtvýchvstání Páně 16. dubna sbírka na seminář pondělí 17. dubna

Lidečko

7:30 za + Josefa Ryzáka, 2 + rodiče a ž. r. Fialovu

Hor. Lideč

9:00 za 2+ rodiče, živou a + rod. Petrujovu

Lidečko

10:30 za+ Anežku Mackovu, 2 + rodiče a BP pro ž. rod.

Lidečko Lidečko

14:30 Te Deum - průvod vzkříšení, novéna k BM 7:30 na poděkování za 80 let a Boží pom. a ochranu

Hor.Lideč

úterý 18. dubna středa 19. dubna čtvrtek 20. dubna pátek 21. dubna sobota 22. dubna 2. neděle Velikonoční 23. dubna svátek B. Milosrdenství sbírka pro farnost

9:00 za + z r. Řehákové a Gajdošové a BP pro ž. rod.

Lidečko Lidečko

15:00 mše sv. k Božímu milosrdenství za farníky 15:00 za dar zdraví a za ž. a + rodinu

Lidečko

15:00 mše sv. k Božímu milosrdenství

Lidečko

15:00 mše sv. k Božímu milosrdenství

Lidečko

15:00 za + rodiče Rumánkovy, + sestru a BP pro ž. r.

Hor. Lideč Lidečko Lidečko

18:00 mše sv. 15:00 za dar zdraví a víry, BP pro r. Zádrapovu 7:30 + manžela,2+rodiče a ž. r. Hrabicovu a Švecovu

Hor. Lideč

9:00 za + Františka Barcucha, živou a + rodinu

Lidečko

14:00 adorace a příležitost ke svátosti smíření

Lidečko

15:00 farnost/za 2 + rodiče a BP pro ž. rod. Manovu


Faro

Stránka 11

Novéna k Božímu milosrdenství je príprava na SVATEK BOŽÍHO MÍLOSRDENSTVÍ, který se slaví první nedeli po Velikonočíčh, čoz výjadruje tesnou souvislost s tajemstvím Výkoupení. Novena spočíva v modlitbe korunký k BM. * Jezís rekl sv. Faustýne: „Touzím, abýs behem tečhto devíti dní privadela duse k prameni Meho milosrdenství, abý načerpalý sílý a osvezení, i vsečhnu milost, kterou potrebují v tezkostečh zivota, zvlaste v hodine smrti. Kazdeho dne privedes do Meho Srdče jinou skupinu dusí a ponorís je do more Meho milosrdenství. A Ja vsečhný týto duse uvedu do domu Sveho Otče. Kazdý den budes prosit Meho Otče o milosti pro týto duse pro Me bolestne utrpení. Duse, ktere se budou modlit tuto Korunku, zahrnuje moje milosrdenství v zivote a zvlaste v hodine smrti. Skrze modlitbu teto Korunký rad dam vsečhno, oč me budou prosit.“

Od velikonočního pondělí až do soboty slavíme denně ve farním kostele v Lidečku týden Božího Milosrdenství. Od 14:30 adorace, v 15:00 modlitba novény a mše sv. Hlavními celebranty a kazateli budou pozvaní kněží. 1. den - Velký pátek - „Dnes Mne priveď čele lidstvo, zvlaste vsečhný hrísníký a ponor je do more Meho milosrdenství. Tím Me utesís v zarmutku, do nejz Me vrha ztrata dusí.“ 2. den - Bílá sobota - „Dnes Mne priveď duse knezí, reholníku a reholnič. Oný Mne dodalý sílu, abýčh výdrzel horke utrpení; skrze ne jako prutoký steka na lidstvo Me milosrdenství.“ 3. den - Neděle velikonoční - „Dnes Mne priveď vsečhný zbozne a verne duse. Týto duse Me utesovalý na krízove česte, býlý Mne kapkou utečhý v mori horkosti.“ 4. den - pondělí velikonoční - P. Antonín Pechal, farar Sternberk. „Dnes Mne priveď pohaný a tý, kterí Me jeste neznají. Take na ne jsem mýslel pri svem horkem utrpení a jejičh nasledna horlivost potesila Me srdče. Ponor je do more Meho milosrdenství.“ 5. den - úterý velikonoční - P. Lukáš Engelmann, farar Ostrava - Treboviče. „Dnes Mne priveď duse odloučenýčh bratrí. Horkým utrpením drasali Me Telo i Srdče - Moji Církev. Kdýz se vračejí k jednote s Církví, hojí se Me raný a tak zmírnují Me utrpení.“ 6. den - středa velikonoční – mons. Marián Dej, farar Slavičín. „Dnes Mne priveď duse tičhe a pokorne a duse malýčh detí. Týto duse jsou nejvíč podobne Memu srdči, oný Me posilovalý, kdýz jsem v horkýčh mukačh umíral.“ 7. den - čtvrtek velikonoční - P. Antonín Koman, SDB Prostejov. „Dnes Mne priveď duse, ktere zvlastním zpusobem učtívají a oslavují Me milosrdenství. Týto duse melý nejvetsí soustrast s Mým utrpením a nejhloubeji proniklý do Meho dučha.“ 8. den - pátek velikonoční - P. Josef Rosenberg, farar a dekan Vizoviče. „Dnes Mne priveď duse, ktere jsou v očistči, ať pramený Me krve očhladí jejičh palčivou trýzen. Vsečhný týto duse velmi miluji, splačejí dluh Me spravedlnosti. Je ve tve moči prinest jim ulehčení.“ 9. den - sobota velikonoční - P. Tomasz Zurek, novoknez, kaplan Kýjov. „Dnes Mne priveď duse vlazne. Týto duse zranují Me Srdče nejbolestneji. Nejvetsího odporu se Me dusi v Getsemanečh dostalo od vlaznýčh dusí. Oný býlý príčinou, ze jsem rekl: Otče, odejmi ode Me tento kaličh. Poslední začhranou pro ne je uteči se k Memu milosrdenství.“

Slavnost Božího Milosrdenství v neděli 23. dubna 2017 ve farním kostele v Lidečku od 14:00 adorace a zpovídání, v 15:00 mše sv. Hlavní celebrant mons. Martin David, generální vikář a nově jmenovaný pomocný biskup ostravsko-opavský


Tak často slyšíme: „Zlé časy, svízelná doba.“ Žijme dobře, pak bude i naše doba dobrá. My jsme ta doba. (Sv. Augustin)

NA PŘÍPRAVĚ ČASOPISU SE PODÍLELI P. Josef Červenka Marek Filák Tomáš Fojtů Adam Jeřábek Dominik Kovář Ondřej Pospíchal Kateřina Ščotková cyklopoutníci

Římskokatolická farnost Lidečko Lidečko 37 756 15 Mobil farní úřad (+420) 733 741 148 Mobil P. Josef Červenka (+420) 731 621 105 E-mail faralidecko@seznam.cz

Navštivte náš web farnost.lidecko.cz

KŘTY Tobiáš Skřipka Vojtěch Psota Sabina Machalová

(jedná se o datum křtu)

12. 2. 2017 2. 4. 2017 2. 4. 2017

SVATBY Lukáš Skřipka a Monika Vaňková David Tichý a Ivana Surovcová

11. 2. 2017 25. 2. 2017

POHŘBY Karel Pechanec Ladislav Zádrapa Anna Čížová Adolf Rimanovský František Slováček Marie Kunátová Božena Vaculková Marie Kubková Josef Mikeska Františka Františáková

74 let 87 let 70 let 75 let 85 let 89 let 78 let 89 let 84 let 86 let

+ 24. 12. 2016 + 27. 12. 2016 + 21. 1. 2017 + 28. 1. 2017 + 31. 1. 2017 + 7. 2. 2017 + 19. 2. 2017 + 7. 3. 2017 + 11. 3. 2017 + 26. 3. 2017

Noc kostelů je především pozváním všech lidí dobré vůle ke společnému setkání. Zváni jsou nejen katolíci, kteří kostel pravidelně navštěvují, ale také nevěřící, hledající či věřící jiných vyznání. Proto prosíme, abyste šířili informace o této akci dále. Letos akce proběhne opět v kostele v Lidečku a bude zahájena večer mší svatou, po které bude připraven program pro děti na farní zahradě. Od 20:00 začne v kostele program, jehož součástí bude povídání o životě P. Karla Pleváka (fotografie a vzpomínky pamětníků), dále také koncert, přednáška o tom, jak může křesťan vhodně používat moderní technologie, a celý večer bude zakončen večerními chválami. Přesný program se připravuje a více informací naleznete v brzké době jak v kostelích na nástěnkách, tak také na webu www.nockostelu.cz.

Profile for Faro Lidecko

Faro - Velikonoce 2017  

Faro - Velikonoce 2017  

Advertisement