Vzpomínka
Robert Hugh Fearson Anderson Autor: Tomáš Bohuslav
Nebyl tak výrazný jako Jim Clark, Graham Hill nebo Jackie Stewart, přesto si za své počínání zaslouží tento Angličan minimálně stejné uznání jako jeho kolegové.
OD MOTOCYKLŮ K FORMULÍM
Robert Hugh Fearson Anderson se narodil 19. května 1931 v severní části Londýna. Už od útlého věku bylo závodění jeho velkou vášní, avšak přišla druhá světová válka a veškerý motosport na nějakou dobu zcela zanikl. Znovu závodit ve válkou zpustošené Evropě se začalo až na začátku padesátých let. Prvním krokem mladého „Boba“ Andersona byla účast v několika tamních motocyklových podnicích. A protože byl Angličan nesmírně talentovaný, velmi rychle si ve světě jedné stopy vydobyl zvučné jméno. Na konci dekády už závodil v seriálu Mistrovství světa silničních motocyklů, konkrétně v kategorii do 350kubických centimetrů. Ovšem nikdy se mu nepodařilo zvítězit. Nejblíže měl k vítězství v roce 1958 ve Velké ceně Švédska. Zde dojel na druhém místě jen těsně za Geoffem Dukem. Nicméně v roce 1961 se ve věku třiceti let rozhodl vyměnit dvě kola za čtyři a přešel k formulovému závodění. S monopostem Lola se skrze formuli Junior vydal vstříc svému velkému snu - stát se pilotem F1.
PĚT LET MEZI VELIKÁNY
To se mu podařilo o dva roky později. Sehnal vůz a se svým soukromým týmem, který tvořil on a jeho žena, vstoupil za poněkud skromných podmínek do formule 1. Jeho prvním závodem, který byl součástí Mistrovství světa, byla domácí Velká cena Velké Británie na okruhu SIlverstone. Díky vysokému počtu jezdců, kteří závod nedokončili, dojel Angličan při své premiéře v F1 na dvanáctém místě, byť se sedmikolovou ztrátou na vítězného Jima Clarka. V témže roce se zúčastnil ještě Grand Prix Itálie. I zde obsadil v cíli závodu dvanácté místo, a tak na konci sezony 1963 zůstal bez bodů. Pro nový ročník vyměnil šasi Lola za Brabham a nastoupil celkem do sedmi podniků. Ve své druhé sezoně se mu dařilo už o něco lépe. První bod zaznamenal ve Velké ceně Nizozemska, když po startu
7
33/11
z jedenáctého místa proťal cílovou pásku jako šestý. Největší moment jeho závodnické kariéry coby pilota formule 1 měl však teprve přijít. O tři měsíce později se v Grand Prix Rakouska dočkal svých prvních a zároveň také posledních stupňů vítězů. Závod byl ovlivněn velkým počtem odstoupivších jezdců, jejichž vozům činil značné problémy hrbolatý povrch tratě. Anderson dokončil rakouskou Velkou cenu na třetím místě, avšak s masivní ztrátou tří kol za vítězným Lorenzem Badinim a druhým Richiem Gintherem. Sezonu 1964 završil se ziskem pěti bodů na celkovém jedenáctém místě. Následující rok nastoupil do čtyř podniků, ve kterých se mu ale vůbec nedařilo. Dva z nich nedokončil vůbec a ve zbylých dvou dojel na devátém místě. O mnoho lepší nebyla ani sezona 1966. Ze šesti závodů třikrát odstoupil. Bodoval pouze ve Velké ceně Itálie, kde si dojel pro jeden bod za šesté místo.
ZRÁDNÝ SILVERSTONE
Aniž by to sám tušil, v roce 1967 nastoupil do své poslední sezony. Hned v úvodním závodě zajel Anderson slušný výsledek
a za pátou příčku v cíli Grand Prix Jižní Afriky bral dva body. Avšak žádné další už poté nezískal. Do Velké ceny Monaka se nekvalifikoval, v Nizozemsku skončil osmý, v Belgii devátý. Závod ve Francii nedokončil, stejně tak jako ten na domácí půdě o čtrnáct dní později. Před cestou do Kanady, která hostila další podnik ročníku 1967, se rozhodl anglický jezdec zůstat ještě pár dní doma ve Velké Británii, aby mohl v rámci testovacích jízd odkroužit několik kol na okruhu Silverstone. Počasí bylo v těchto dnech typicky britské, tedy deštivé. To se mu bohužel stalo osudným. V zatáčce Woodcote vyjel mimo trať a nekontrolovatelný vůz narazil přímo do betonové zdi. Při nárazu utrpěl mnohačetná zranění v oblasti krku a hrudníku, kterým posléze v nemocnici podlehl. Díru do světa tento sympatický závodník neudělal a řada dnešních příznivců ho ani nezná, ovšem v paměti těch opravdových fanoušků formule 1 zůstane navždy. V neděli 14. srpna tomu bylo přesně čtyřiačtyřicet let, kdy se vydal na onen svět. Do historie motosportu se zapsal jako jeden z mnoha, který za svou vášeň a nadšení zaplatili daní nejvyšší, svým životem.