Máme za sebou představení největších ikon formule 1: Ferrari, McLarenu, ale také Mercedesu. Dohromady čtyři šampioni a jeden vicemistr světa budou závodit za tyto týmy v letošní sezoně formule 1. Hamilton a Button za McLaren, Alonso a Massa za Ferrari, Schumacher a Rosberg za Mercedes. Tři dvojice respektovaných závodníků za tři týmy. A přece každá jiná. Právě úroveň takového vztahu může ovlivnit úspěch samotného týmu.
BUTTONOVA MISSION IMPOSSIBLE Nejspíš nejvíce zarážející je vystoupení Jensona Buttona a Lewise Hamiltona při představení McLarenu. Neslo se totiž až v extrémní harmonii, a to nemusí být zrovna dobré znamení. Způsob, jakým si oba jezdci poklonkovali, byl až zarážející. Vystoupení Lewise Hamiltona působilo lehce křečovitým dojmem, zatímco Jenson Button se v záři reflektorů cítí jako doma. Možná to mohlo být dáno striktně určenou režií týmu, která si dala za cíl ignorovat rozpačité dojmy ze způsobu, jakým Jenson Button získal v loňském roce titul. Marná sláva, ten z roku 2009 nebude patřit mezi nejpřesvědčivější. Lewis Hamilton je navíc v týmu řádně zaveden a nakonec je odchovanec McLarenu, který jej léta podporoval. Ani dvojnásobný mistr světa Fernando Alonso nezískal dostatečnou úroveň respektu ze strany vedení McLarenu ve srovnání s „domácím“ miláčkem a nováčkem Hamiltonem. Extrémně dusná atmosféra vyvrcholila v Maďarsku 2007 kvalifikačním skandálem a následnou špionážní aférou. Alonso se s McLarenem dohodl na předčasném ukončení vztahu. Nahradil jej neasertivní Heikki Kovalainen, který po neúspěšném angažmá do světa vypustil
2
05/10
zprávy o neférovém zacházení ze strany McLarenu. A místo něj přišel Jenson Button, o kterém Hamilton prohlásil, že jej McLarenu sám doporučoval. Je pravdou, že ti dva mají za sebou pár let společné kariéry, ale Hamilton si musel být vědom toho, že Button bude mít své nároky. Sebedokonalejší harmonie ale nezabrání tomu, že jakmile se výkonnostní křivky obou jezdců byť lehce rozjedou, ten horší se ocitne pod šíleným tlakem zejména ze strany médií. Asi byste neměli být překvapeni tím, že to bude zrovna Button.
DRUHÉHO SE NEBOJÍM U Ferrari to zjevně nijak nepřehání. S odchodem Jeana Todta a nástupem Stefana Domenicaliho se zcela jistě jedná o jiné Ferrari. Tým to předvedl zejména v sezoně 2008. Kimi Räikkönen ve svém slabším ročníku nabídl šanci Massovi, a byla to nakonec média, které se ještě po Velké ceně Belgie pozastavovala nad tím,
že Ferrari neurčilo jasné preference. Proti Alonsovi není Massa žádnýM nováčkem. V Brazílii 2008 bojoval až do posledních metrů o titul mistra světa a oba jezdci si mohou být jisti, že dostanou šanci ukázat, co v nich je. I proti sobě. Alonso si je po právu vědom svých schopností a Massa je vybaven zdravým sebevědomím. Obě tyto klíčové vlastnosti obou postav byly při představení Ferrari znát. A zatímco u McLarenu jsou preference fanoušků celkem jasně dány, u Ferrari to tak jasné není. A o to bude vzájemný souboj Alonso a Massy zajímavější.
ZASKOČENÝ ROSBERG Ať zvedne ruku ten, kdo by si přál být v kůži Nica Rosberga. Temperamentní sympaťák jako dělaný před objektivy fotoaparátů a kamer dosáhl na svůj sen startovat za prvotřídní tým, kterým Mercedes bezesporu je. A jakmile se mu to povedlo, dozvěděl se, že jeho parťákem bude pilot proslavený příběhy o tom, že je zvyklý na status týmové jedničky. Nico Rosberg se navenek snaží působit velmi uvolněně, ale nedaří se mu to. V jeho prospěch ale jednoznačně hovoří jiná atmosféra formule 1. Jak předvedl Ross Brawn v loňském roce, také Button i Barrichello dostali rovné šance. A bojovali až do Brazílie. To samé může Rosberg očekávat také od letošního Mercedesu. Jedná se totiž o obhájce titulu mistra světa jen pod jiným názvem. Je-li tedy Rosberg z něčeho rozmrzelý, není to ani tak strach ze Schumacherova statutu případné týmové jedničky, ale spíše obavy, že Michael Schumacher je coby sedminásobný mistr světa ještě ve svých jednačtyřiceti letech nejlepším pilotem formule 1. A proto zůstane Rosberg v jeho stínu. Zdaleka nejen zásluhou médií, která se při jakékoli návštěvě motorhomu Mercedesu budou shánět spíše po Schumacherovi, než po Rosbergovi.