Počátek cesty

Scroll for more

Page 1



POČÁTEK CESTY JOURNEY’S BEGINNING DER WEG BEGINNT



POČÁTEK CESTY JOURNEY’S BEGINNING DER WEG BEGINNT Gustav Mahler a Jihlava v archivních pramenech Gustav Mahler and Jihlava in written sources Gustav Mahler und Iglau in den Archivquellen

Moravský zemský archiv v Brně – Státní okresní archiv Jihlava Statutární město Jihlava 2012


POČÁTEK CESTY Gustav Mahler a Jihlava v archivních pramenech

JOURNEY‘S BEGINNING Gustav Mahler and Jihlava in written sources

DER WEG BEGINNT Gustav Mahler und Iglau in den Archivquellen K vydání připravili / Preparation for publication / Vorbereitet von: Petr Dvořák a Renata Pisková Texty / Written by / Textautoren: Vlastimil Svěrák, Petr Dvořák, Renata Pisková a Helena Nedbalová Překlady / Translation / Übersetzung: Nora Martišková (angličtina) a Alena Jakubíčková (němčina) Grafická úprava a sazba / Graphic and type-setting / Grafik und Satz: Eva Bystrianská Reprodukce dokumentů / Reproduction of documents / Reproduktionen von Dokumenten: Eva Bystrianská, Ladislav Slanec a Moravský zemský archiv v Brně – Státní okresní archiv Jihlava Fotografie ze sbírek Muzea Vysočiny Jihlava a Moravského zemského archivu v Brně – Státního okresního archivu Jihlava / Photographs from the collections of the Vysočina Museum in Jihlava and from the Moravian Regional Archives in Brno – State Archives of Jihlava District / Fotografien aus den Beständen des Museums der Region Vysočina Iglau und des Mährischen Landesarchivs Brünn – Staatlichen Kreisarchivs Iglau Vydal / Publisher / Herausgegeben von: Moravský zemský archiv v Brně – Státní okresní archiv Jihlava a Statutární město Jihlava Redakční práce / Redactor / Redaktion: Petr Dvořák Tisk / Printed by / Druck: EKON, družstvo Jihlava Počet výtisků / Number of copies / Auflage: 700 Druhé, doplněné a upravené vydání / Second revised and extended edition / Zweite, ergänzte und bearbeitete Ausgabe Jihlava 2012 © Moravský zemský archiv v Brně – Státní okresní archiv Jihlava ISBN 978-80-86931-70-8 (Moravský zemský archiv v Brně)


Obsah Contents Inhaltsverzeichnis 7 8 9

Úvodem (Vlastimil Svěrák – Petr Dvořák) Introduction (Vlastimil Svěrák – Petr Dvořák) Einleitung (Vlastimil Svěrák – Petr Dvořák)

11 13 18 21

Charakteristika písemných pramenů (Vlastimil Svěrák – Petr Dvořák) O čem vypovídají prameny (Vlastimil Svěrák – Petr Dvořák – Renata Pisková) Dětství a mládí Gustava Mahlera v tisku a literatuře (Petr Dvořák) Připomínky Gustava Mahlera v Jihlavě (Vlastimil Svěrák – Petr Dvořák)

23 25 31 34

Characterization of written sources (Vlastimil Svěrák – Petr Dvořák) Testimony of written sources (Vlastimil Svěrák – Petr Dvořák – Renata Pisková) Gustav Mahler’s early age and youth documented by newspapers and books (Petr Dvořák) Jihlava sights to the memory of Gustav Mahler (Vlastimil Svěrák – Petr Dvořák)

36 38 45 48

Charakteristik der schriftlichen Quellen (Vlastimil Svěrák – Petr Dvořák) Worüber die schriftlichen Quellen Auskunft geben (Vlastimil Svěrák – Petr Dvořák – Renata Pisková) Die Kindheit und Jugend Gustav Mahlers in Presse und Literatur (Petr Dvořák) Dem Gedenken an Mahler gewidmete Stätten und Plätze in Iglau (Vlastimil Svěrák – Petr Dvořák)

51 51 123 189

Počátek cesty | Journey’s Beginning | Der Weg beginnt (Renata Pisková – Petr Dvořák [1–36, 51–72], Helena Nedbalová [37–50]) I | Rodina | Family | Familie II | Studentská léta | Studies | Schüler- und Studentenjahre III | Návraty | Homecoming | Rückkehr in die Heimatstadt

269 271 273

Soupis reprodukovaných archiválií (Vlastimil Svěrák – Petr Dvořák) List of reproduced documents (Vlastimil Svěrák – Petr Dvořák) Verzeichnis reproduzierter Archivalien (Vlastimil Svěrák – Petr Dvořák)



ÚVODEM

ÚVODEM Ctitelé hudby Gustava Mahlera z celého světa vědí, že jeho dětství a mládí je úzce spjato s Jihlavou. Mnohým z nich je také známo, že Moravský zemský archiv v Brně – Státní okresní archiv Jihlava (dále jen Státní okresní archiv Jihlava) spravuje písemnosti vztahující se k tomuto životnímu období geniálního skladatele a dirigenta. Důkazem jsou badatelé z různých končin světa – z Rakouska, Německa, Francie, Velké Británie, ale i ze Spojených států amerických či Nového Zélandu, kteří za nimi do archivu přicházejí. Mahlerovy písemné práce a katalogy jihlavského gymnázia však archiváři předkládají také školním exkurzím jako důkaz toho, že i student se špatným prospěchem to může daleko dotáhnout. Prvních patnáct let života, která strávil v Jihlavě, mělo pro Gustava Mahlera, jako ostatně pro každého člověka, klíčový význam. Nebyla to léta šťastná – smrt byla u nich doma příliš častým hostem. Před krutou realitou unikal chlapec do říše snů; a takový charakter také mají některé jeho skladby. Vložil do nich mnohé z toho, co prožil ve svém dětství. Podnětem k prvnímu vydání publikace Počátek cesty se stalo 140. výročí skladatelova narození a s ním spojené jihlavské podzimní mahlerovské oslavy „Gustav Mahler 2000 & Jihlava“, které se uskutečnily ve dnech 13.–15. října 2000. Vznikala jako katalog stejnojmenné výstavy konané v rámci oslav v prostorách Horáckého divadla v Jihlavě, v místech, kde desetiletý Gustav 13. října 1870 poprvé vystoupil na veřejnosti jako klavírista. Její hlavní snahou bylo přiblížit prostředí, z něhož Mahler vzešel, a představit veřejnosti písemné prameny, které jsou spjaty přímo s osobou světoznámého umělce. Důvodů, které vedly k rozhodnutí vydat knihu v upravené a rozšířené podobě podruhé, bylo několik. Tím prvním byla skutečnost, že první vydání je rozebrané. To by však nestačilo, kdyby o publikaci nebyl zájem ze strany odborné i laické veřejnosti. Tento zájem je trvalý mimo jiné i proto, že Jihlava, Kraj Vysočina a různá občanská sdružení, spolky i jednotlivci vyvíjejí množství aktivit spojených se jménem Gustava Mahlera, které ctitele jeho hudby do Jihlavy a na Vysočinu přivádějí. Za všechny je třeba jmenovat alespoň festival „Hudba tisíců – Mahler Jihlava“, pořádaný za podpory statutárního města Jihlavy od roku 2002 pražským Občanským sdružením Mahler 2000 – Společnost Gustava Mahlera, vydávání CD s nahrávkami festivalových koncertů, městem provozovaný Dům Gustava Mahlera s expozicemi a výstavami zaměřenými na Gustava Mahlera a jeho dobu, bohužel už zrušené „Mistrovské dirigentské kurzy Gustava Mahlera Jihlava“, pořádané v letech 2008–2010 Komorní filharmonií Vysočina, z podnětu Josefa Poukara a jím založeného občanského sdružení Společenství za zřízení pomníku Gustava Mahlera v Jihlavě vybudovaný Park Gustava Mahlera s pomníkem a plastikami evokujícími Mahlerovu hudbu od Jana Koblasy, který financovalo za podpory dotace Regionálního operačního programu Jihovýchod

město Jihlava, či vydávání tiskovin využívajících osobnosti Gustava Mahlera k propagaci Jihlavy a Kraje Vysočina. Těžiště publikace spočívá v reprodukci písemných dokumentů vztahujících se k osobě Gustava Mahlera a jeho rodině, které jsou uloženy ve fondech Státního okresního archivu v Jihlavě. Reprodukované archiválie jsme rozdělili do tří tematických okruhů (Rodina – Studentská léta – Návraty), v rámci nich pak v zásadě chronologicky. Každá písemnost je označena pořadovým číslem, u některých vícestránkových dokumentů připojujeme pro lepší orientaci k číslu ještě písmeno označující každou jednotlivou stranu. Reprodukované dokumenty zasazujeme do širších souvislostí v kapitole O čem vypovídají prameny. Odkazy na archiválie uvádíme v této kapitole na příslušných místech textu tučně v hranatých závorkách. Většinu reprodukovaných archiválií bylo nutno zmenšit, uvádět velikost originálů však nepovažujeme za potřebné. Úplný překlad uvádíme kvůli jeho významu u nově objeveného spisu se žádostí Gustava Mahlera o státní stipendium pro mladé umělce (51) a u písemností soukromého charakteru zařazených na konci oddílu Návraty (64–72), u ostatních materiálů se spokojujeme pouze s více či méně podrobným vysvětlením obsahu dokumentu. Odkaz na místo uložení archiválií najdou zájemci v Soupise reprodukovaných archiválií, který je zařazen za reprodukcemi na konci publikace. Fotografie, pocházející ze sbírek Muzea Vysočiny Jihlava (MVJ) a Státního okresního archivu Jihlava (SOkA), a reprodukce pozvánek, inzerátů a článků ze soudobého tisku považujeme za ilustrační doprovod. Uvádíme u nich proto pouze zkratku místa uložení či stručnou bibliografickou citaci. Oproti prvnímu vydání jsme vyřadili několik reprodukcí spisů týkajících se podnikatelských aktivit Gustavova otce Bernarda Mahlera (jedná se o písemnosti označené v prvním vydání čísly 5, 7, 9, 11, 12b a 19), jež jsme nahradili především kopiemi záznamů ze živnostenských rejstříků, které podle našeho názoru tuto jeho činnost dokládají přehledněji a názorněji. V oddílech Rodina a Návraty jsme pozměnili pořadí některých dokumentů, aby více odpovídalo chronologii jejich vzniku, případně tématice či charakteru, jeden doklad – záznam v Matrice příslušníků města Jihlavy z roku 1893 – jsme přesunuli z prvního do třetího oddílu. Vedle písemností uložených ve Státním okresním archivu Jihlava, jejichž množství jsme oproti minulému vydání rozšířili o nové nálezy, reprodukujeme také pět dokumentů z jiných archivů a institucí, konkrétně z Národního archivu v Praze, Moravského zemského archivu v Brně a z Muzea Vysočiny Jihlava. U dokumentů zařazených do obou vydání uvádíme za novým pořadovým číslem také číslo původní. Jihlavský archiv zpřístupňuje touto publikací další, sice malou, ale zato velmi významnou část svých bohatých fondů.

7


INTRODUCTION Admirers of Mahler’s music from all over the world know that his early years, childhood and youth, are connected with Jihlava. Many of them also know that the Moravian Regional Archives in Brno – State Archives of Jihlava District (hereinafter the State Archives of Jihlava District) keep written documents referring to this period of life of the ingenious composer and conductor. Researchers from different parts of the world, from Austria, Germany, France, but also from the United States of America or New Zealand, who come to the archives in search of them, give sufficient proof of this fact. However Mahler’s written essays and catalogues of the Jihlava Grammar School (Gymnasium) are also shown to young visitors as evidence that a student with poor schoolresults can reach success in his life. The first fifteen years of life – spent in Jihlava – played a very significant role for Mahler, as well as for everybody else. These years were not happy, death was an unbidden guest at Mahlers’ too often. The realm of dreams was the boy’s escape from cruel reality, the character of some of his compositions reflects these circumstances as well. He put a great part of his early experience into them. The occasion for the first publication of the booklet Journey’s Beginning was the 140th anniversary of Mahler’s birth and the connected Mahler’s autumn commemoration, named “Gustav Mahler 2000 & Jihlava”, held from October 13th to 15th, 2000. This booklet was originally a catalogue for an exhibition of the same name; presented as a part of the festival and displayed in the building of the Jihlava Theatre, “Horácké divadlo”, the place, where ten-years-old Mahler gave his first public concert as a pianist on October 13th, 1870. The main intention of the exhibition was to show the milieu, from which Mahler descended, and to exhibit the written sources connected directly with the name of the famous musician. There have been several reasons to publish this extended reedition of the catalogue. The first one was the fact that the publication was out of stock. However, such reason would not be enough, had the professional as well as lay public not shown a persistent interest in the publication. This interest is being nourished by activities of Jihlava City, Vysočina Region and many civic associations, initiatives as well as individuals organizing events connected with the name of Gustav Mahler, attracting admirers of his music to Jihlava and Vysočina. To name at least a few: the festival “Music of Thousands – Mahler Jihlava”, organized by the Prague civic association “Mahler 2000 – Gustav Mahler Society” with the support of the Statutory City of Jihlava, since 2002; CD editions with festival concerts; the Gustav Mahler House, operated by the municipality, displaying permanent and temporary expositions focusing on Gustav Mahler and his times; “Gustav Mahler Masterclasses for Conductors in Jihlava“, recently unfortunately discontinued, held from

8

2008 to 2010 by the Gustav Mahler Philharmonic Orchestra (the former Vysočina Chamber Philharmonic Orchestra); the Gustav Mahler Park and monument, built in Jihlava on the initiative of Josef Poukar and his civic association “Society for the Erection of a Monument to Gustav Mahler in Jihlava”, the monument and other sculptures, created by sculptor Jan Koblasa, adorn the park and evoke Mahler’s music (the Gustav Mahler Park was funded by the Jihlava City supported by the South-East Region Operational Programme); and, last but not least, the publishing of printed materials using the personality of Gustav Mahler to promote Jihlava and the Vysočina Region. The main part of this publication consists of reproduced written documents, referring to the personality of Gustav Mahler and to his family, originating from the depositary of the State Archives of Jihlava District. The shown documents are grouped into three thematic sets (Family – Studies – Homecoming), within each set they are ordered more or less chronologically. Each document has its serial number, some of them, containing more pages, were additionally marked by a letter for each page for clarity. The circumstances pertaining to the source documents are explained in the chapter Testimony of written sources. In this chapter, references to the archival documents are marked, where appropriate, by boldtype face in square brackets. The size of many reproduced documents had to be reduced, but we didn’t consider it necessary to specify the original size. A full translation was only made of Gustav Mahler’s application for scholarship granted to young artists, because of its importance [51], and of private letters ordered to the end of the chapter Homecomings [64–72]; as regards other documents, a more or less detailed explanation of their contents seems to be sufficient. Information about where the archival documents are kept can be found in the List of reproduced documents, which can be found at the end of the publication after reproductions. Contemporary historical photographs originating from collections of the Vysočina Museum in Jihlava (MVJ) and the State Archives of Jihlava District (SOkA), and prints of invitations, advertisements and articles are added to illustrate the period of time. That’s why we only give an abbreviation for the place of their deposit or a brief bibliographical quotation. Compared with the first edition, we left out reproductions of several documents concerning the entrepreneurial activities of Gustav’s father, Bernard Mahler, (in the first edition, documents marked by figures 5, 7, 9, 11, 12b and 19), and we replaced them by copies of trade register records and of filing protocols, which – in our opinion – illustrate his activities more clearly and adequately. In chapters Family and Homecomings we changed the order of some documents to correspond more precisely to the chronology


EINLEITUNG

EINLEITUNG of their origin or to their theme or character; one document – a record from the Register of Jihlava Citizens of 1893 – we moved from the first to the third chapter. In addition to the documents deposited in the State Archives of Jihlava District, we added new findings not mentioned in the last edition, we also reproduced five archival documents from other archives and institutions, in particular from the National Archives in Prague, Moravian Regional Archives in Brno and Vysočina Museum in Jihlava. To provide for the consistency of both editions, we included also the old serial number after the new number at documents published in both editions. The Archives of Jihlava are hereby presenting another, small but significant, part of their large deposits.

Die Anhänger der Musik Gustav Mahlers auf der ganzen Welt wissen, dass dessen Kindheit und Jugend eng mit Iglau verknüpft ist. Viele wissen auch, dass das Mährische Landesarchiv Brünn – Staatliches Kreisarchiv Iglau die Dokumente verwaltet, die sich auf diese Lebensphase des genialen Komponisten und Dirigenten beziehen. Beweis dafür sind Forscher aus allen Herren Ländern – aus Österreich, Deutschland, Frankreich, den USA oder Neuseeland, die deswegen ins Archiv kommen. Mahlers Schulaufsätze und Kataloge des Iglauer Gymnasiums werden jedoch auch den Schulklassen als Beweis dafür vorgelegt, dass auch ein Schüler mit schlechten Leistungen es im Leben weit bringen kann. Die ersten fünfzehn Lebensjahre, die er in Iglau verbrachte, waren für Gustav Mahler, wie übrigens für jeden Menschen, von außerordentlicher Bedeutung. Es waren keine glücklichen Jahre – der Tod war bei den Mahlers ein zu häufiger Gast. Der junge Mahler entfloh der grausamen Realität in das Reich der Träume; und diesen Charakter haben auch einige seiner Werke. Er hat viele Erlebnisse seiner Jugend hineinkomponiert. Zum Anlass für die erste Herausgabe der Publikation „Počátek cesty“ wurden das 140. Geburtstagsjubiläum des Komponisten sowie die damit verbundene Mahler-Feier, die vom 13. bis 15. Oktober 2000 in Iglau stattfand. Das Buch entstand als Katalog der gleichnamigen Ausstellung im Rahmen des in den Räumlichkeiten des Stadttheaters (Horácké divadlo) Iglau abgehaltenen Festaktes, an jenem Ort also, wo Mahler am 13. Oktober 1870 mit zehn Jahren sein erstes öffentliches Klavierkonzert gab. Das Hauptziel der Ausstellung war es, die Umgebung zu veranschaulichen, aus welcher Mahler hervorging, und schriftliche Quellen an die Öffentlichkeit zu bringen, die mit dem weltberühmten Künstler direkt verknüpft sind. Für die zweite, erweiterte Herausgabe des Buches bestanden mehrere Gründe. Zum einen die Tatsache, dass die erste Ausgabe vergriffen war. Zum anderen das Interesse der Fach- und Laienöffentlichkeit. Dieses Interesse besteht unter anderem auch deswegen, weil die Stadt Iglau, die Region Vysočina, verschiedene Interessenvertretungen, Vereine und Einzelpersonen zahlreiche, mit Gustav Mahler verbundene Aktivitäten entwickeln, um die Anhänger seiner Musik in die Region Vysočina und nach Iglau zu locken. Stellvertretend seien hier Folgende genannt: Festival „Musik der Tausend – Mahler Jihlava“, veranstaltet seit 2000 von der Prager Bürgervereinigung „Mahler 2000 – Gustav-Mahler-Gesellschaft“, mit Unterstützung der Stadt Iglau, Herausgabe von CDs mit Einspielungen der Festivalkonzerte, das von der Stadt getragene Gustav-Mahler-Haus mit einer Dauerausstellung sowie laufenden, auf Mahler ausgerichteten Ausstellungen, von der Kammerphilharmonie Vysočina in den Jahren 2008–2010 veranstaltete Dirigentenmeisterkurse, Gustav-Mahler-Park mit Mahler-Denkmal und weiteren, Mahlers Musik darstellenden Plastiken von Jan Koblasa, angelegt aus Anlass Josef Poukars

9


und der von ihm gegründeten „Vereinigung zur Errichtung des Gustav-Mahler-Denkmals“ und finanziert von der Stadt Iglau mit Unterstützung des Regionalen Operationsprogramms Südost, oder Herausgabe von Druckschriften, die sich auf Gustav Mahler beziehen und zur Bewerbung der Stadt Iglau und der Region Vysočina dienen. Der Schwerpunkt der Veröffentlichung beruht auf der Reproduktion schriftlicher Quellen, die mit Gustav Mahler und seiner Familie zusammenhängen und in den Beständen des staatlichen Kreisarchivs Iglau aufbewahrt werden. Die reproduzierten Archivalien haben wir in drei Themenkreise (Familie – Schul- und Studentenjahre – Rückkehr in die Heimatstadt) aufgeteilt, in denen die Ereignisse grundsätzlich chronologisch dargestellt werden. Jedes Schriftstück ist mit laufender Nummer versehen, bei einigen mehrseitigen Dokumenten wird der laufenden Nummer zur besseren Orientierung auch ein Buchstabe hinzugefügt, der die jeweilige Seite bezeichnet. Die reproduzierten Dokumente werden im Kapitel „Worüber die schriftlichen Quellen Auskunft geben“ in breitere Zusammenhänge gebracht. Die Verweise auf die Archivalien werden in diesem Kapitel auf entsprechenden Textstellen in eckigen Klammern mit Fettdruck angeführt. Die meisten Archivalien mussten verkleinert werden, wir erachten es jedoch als überflüssig, die Größe der Originale anzuführen. Ein vollständiger Text wird nur beim Gesuch Gustav Mahlers um das Staatsstipendium für junge Künstler (51) und einigen privaten Dokumenten angeführt, die sich am Ende des Kapitels Rückkehr in die Heimatstadt befinden (64–72). Bei den sonstigen Unterlagen wird eine mehr oder weniger ausführliche Zusammenfassung des Inhalts abgegeben. Interessierte Leser finden den Verweis auf den Aufbewahrungsort der Archivalien im „Verzeichnis reproduzierter Archivalien“, das sich hinter den Reproduktionen am Ende der Publikation befindet. Die Fotos aus den Beständen des Museums der Region Vysočina Jihlava (MVJ) und des Mährischen Landesarchiv Brünn – Staatlichen Kreisarchivs Iglau (SOkA), sowie die Reproduktionen der Einladungen, Anzeigen und Zeitungsartikel werden als begleitende Illustrationen angesehen und sind deshalb nur mit der Abkürzung des Aufbewahrungsortes oder einem kurzen Quellenzitat versehen. Gegenüber der ersten Ausgabe entfallen einige Reproduktionen von Dokumenten, die sich auf gewerbliche Aktivitäten Bernard Mahlers beziehen (es handelt sich um Dokumente, die in der ersten Ausgabe unter den Nummern 5, 7, 9, 11, 12b und 19 angeführt sind) und durch Kopien der Vermerke aus den Gewerberegistern und Einreichprotokollen ersetzt werden, die unserer Meinung nach dessen Unternehmenstätigkeit übersichtlicher und anschaulicher belegen. In den Kapiteln Familie und Rückkehr in die Heimatstadt haben wir die Reihenfolge einiger Dokumente geändert, ein Dokument

10

– der Vermerk in der Gemeinde-Matrikel der Stadt Iglau aus dem Jahre 1893 – wurde in das dritte Kapitel eingegliedert. Neben den im Staatlichen Kreisarchiv Iglau hinterlegten Dokumenten, deren Anzahl gegenüber der ersten Ausgabe um neue Funde erweitert wurde, werden hier auch fünf Archivalien aus anderen Archiven und Institutionen reproduziert, konkret aus dem Nationalarchiv Prag, dem Mährischen Landesarchiv Brünn und dem Museum der Region Vysočina Jihlava. Bei den Dokumenten, die in beiden Ausgaben wiedergegeben werden, wird nach der neuen laufenden Nummer auch die alte Nummer angeführt. Das Iglauer Archiv veröffentlicht in dieser Publikation einen weiteren, zwar kleinen, dafür jedoch sehr bedeutenden Teil seiner reichen Bestände.


CHARAKTERISTIKA PÍSEMNÝCH PRAMENŮ

CHARAKTERISTIKA PÍSEMNÝCH PRAMENŮ Tematicky se dají archiválie o Gustavu Mahlerovi a jeho rodině uložené ve Státním okresním archivu Jihlava rozdělit do třech okruhů. Za prvé jsou to písemnosti seznamující nás s rodinou Bernarda a Marie Mahlerových, jejich příchodem z Kališť do Jihlavy, podnikatelským úsilím otce Bernarda, bytovými podmínkami Mahlerových a jejich početnou rodinou. Doklady k tomuto okruhu se nacházejí především ve fondu Archiv města Jihlava (dříve Městská správa Jihlava) od roku 1849, hlavně v odděleních Úřední knihy (1817) 1849–1949, Politická registratura 1850–1865, Politická registratura 1866–1890, Berní referát a Sčítání lidu 1850–1921, menší množství v oddělení Stavební archiv, okrajově pak také v oddělení Hospodářská registratura 1850–1890 a v osobní pozůstalosti Heinricha Fischera, která je součástí sbírky Drobné písemné pozůstalosti Jihlava. Jeden nově reprodukovaný doklad je z fondu Farní úřad u sv. Jakuba Jihlava, ve fondu Notáři Jihlava jsme nalezli kupní smlouvu na dům ve Znojemské ulici 6, kterou jsme však nezařadili. Nevyužili jsme ani písemnosti týkající se placení daní Bernardem Mahlerem uložené ve zmíněném nezpracovaném oddělení Berní referát, ani spisy k jeho četným sporům ohledně dlužných částek z fondu Okresní soud Jihlava I. Ukázky písemností z jihlavského archivu jsme se rozhodli doplnit o záznam o narození Gustava Mahlera v židovské matrice Dolních Kralovic z Národního archivu v Praze. Při přípravě této publikace bylo v podacích protokolech výše uvedených politických registratur, hospodářské registratury z let 1850–1890 a civilní agendy jihlavského okresního soudu zjištěno několik desítek čísel jednacích písemností vztahujících se k Bernardu Mahlerovi a především k jeho čilým podnikatelským aktivitám. Toto téma nebylo doposud řádně zpracováno, proto jsme se v tomto vydání rozhodli využít k jeho dokumentaci vedle redukovaného počtu ukázek ze spisů ve větší míře reprodukcí záznamů ze živnostenských rejstříků z oddělení Úřední knihy (1817) 1849–1949. V podacích protokolech zmíněných registratur a také politické registratury z let 1891–1923 se nachází poměrně velké množství čísel jednacích týkajících se sourozenců Gustava Mahlera, což je další téma, které by si rovněž zasluhovalo zpracování. Druhý okruh písemností přibližuje Gustava Mahlera jako nepříliš dobrého studenta německého gymnázia v Jihlavě v letech 1869–1877. Třídní výkazy s jeho studijními výsledky se dochovaly ve fondu Latinské a německé gymnázium 1626–1939 (1945) beze ztrát. Pozoruhodné jsou písemné práce G. Mahlera z února a července 1877, které byly součástí jeho zkoušek jako privátního žáka studujícího v té době již na vídeňské konzervatoři. Z dochovaných písemností jihlavských obecných škol z 2. poloviny 60. let 19. století nelze doložit začátek školní docházky Gustava Mahlera. Na základě jejich průzkumu je jisté, že nenavštěvoval ani literaturou uváděnou Hlavní školu v Brněnské ulici 29 (tehdy Beim Brünner Thore čp.

134 Vnitřní město), ani Národní chlapeckou a dívčí školu pro Brtnické předměstí v dnešní Fibichově ulici 89 (tehdy Hauptstraße čp. 3 Brtnické předměstí, později Wienergasse 26), která se nachází blízko jeho bydliště, ani Chlapeckou a dívčí farní školu sv. Jakuba na Jakubském náměstí 2 (tehdy Obere Elkergasse čp. 119 Vnitřní město). Nemohl chodit ani do rovněž uvažované Farní školy Matky Boží v dnešní Havířské ulici 43 (tehdy Webergasse čp. 279 Vnitřní město, později Fleischhackergasse 89), protože ta byla určena pouze pro dívky. Podle rozdělení školních obvodů příslušel malý Gustav do Chlapecké farní hlavní školy sv. Ignáce, která měla pronajaté čtyři třídy v protilehlých domech na nároží dnešních ulic Křížová a Divadelní (Křížová 27 a 29, tehdy Große Kreuzgasse čp. 31 a 32 Vnitřní město). Průzkumem dochovaných výkazů Farní školy sv. Jakuba a Národní školy pro Brtnické předměstí bylo zjištěno, že je ve druhé polovině 60. let navštěvovalo minimum židovských žáků, naopak podle dochovaného Přehledového protokolu Farní hlavní školy u sv. Ignáce (Uibersichts Protokol an der Pfarr Hauptschule bei St. Ignaz), který obsahuje také údaje o docházce žáků podle náboženství, sem docházelo ve druhé polovině 60. let více než 10 % židovských chlapců. Protože v polovině 60. let ještě neexistovala soukromá židovská škola, lze téměř s jistotou soudit, že Gustav Mahler navštěvoval právě tuto školu. Ve fondu Reálka Jihlava 1862–1920 jsou dochovány třídní výkazy I.B třídy ze školního roku 1872/1873, II.A třídy ze školního roku 1873/1874 a II.A třídy ze školního roku 1874/1875 se jménem Gustavova mladšího bratra Ernesta, který musel v únoru 1875 ze zdravotních důvodů studium ukončit a zakrátko zemřel (13. dubna 1875). Ty publikovány nejsou. Vedle Ernesta se podařilo dohledat, i když s mezerami danými neúplností dochovaných písemností jihlavských obecných a měšťanských škol a patrně i díky existenci soukromých židovských škol od přelomu 60. a 70. let 19. století, údaje o školní docházce sourozenců Leopoldiny, Aloise, Justiny, Otta a Emmy. Jsou dokladem toho, že se Bernard Mahler snažil poskytnout svým dětem co nejlepší vzdělání. Syny posílal na střední školy – Alois navštěvoval v letech 1878/1879–1880/1881 s nevalným úspěchem gymnázium (ve třetím ročníku propadl a dále nepokračoval), Otto byl v letech 1883/1884–1885/1886 rovněž nepříliš dobrým studentem téže školy (docházku ukončil také po nezvládnutém třetím ročníku, stejně jako Gustav byl mnohem úspěšnější na vídeňské konzervatoři), všechny tři dcery chodily na Dívčí měšťanskou školu v dnešní Husově ulici 54 (tehdy Leupoldgasse 54, čp. 179 Panenské předměstí). Gustavovy písemnosti ze školních let můžeme považovat za nejcennější ze všech, a proto jsou reprodukovány v úplnosti. Poslední okruh zahrnuje písemnosti z období po roce 1877 až do Mahlerovy smrti. Otevírají ho dvě ukázky z úřed-

11


ních knih fondu Archiv města Jihlava od roku 1849, týkající se odvodní povinnosti, za nimiž následuje cenná, nově objevená žádost Gustava Mahlera c. k. Moravskému místodržitelství v Brně o státní stipendium pro mladé umělce z léta roku 1881 z oddělení Politická registratura 1866–1890 stejného fondu. Dědické spisy založené po úmrtí obou rodičů v roce 1889 u jihlavského okresního soudu se dochovaly. Obsáhlý spis otce, předaný hned na počátku dědického řízení okresním soudem soudu krajskému, byl na přelomu tisíciletí vyhledán v Moravském zemském archivu v Brně ve fondu Krajský soud Jihlava 1850–1949 a následně ředitelkou jihlavského archivu Renatou Piskovou prostudován a zhodnocen v článku Pozůstalostní spis po Bernardu Mahlerovi (Jihlavská archivní ročenka IV, 2002, s. 82–151), jehož součástí je rozsáhlá příloha s reprodukcemi nejzajímavějších dokumentů. To je hlavní důvod, proč zde publikujeme pouze dvě ukázky. Článek vyšel v roce 2005 i v němčině, ovšem s redukovanou obrazovou přílohou (Abhandlungsakten von Bern[h]ard Mahler, Nachrichten zur Mahler-Forschung 52, 2005, s. 32–53). Projednávání pozůstalosti probíhalo velmi dlouho, ve spise jsou akta dokonce až z roku 1898. Méně objemný spis matky zůstal součástí fondu Okresní soud Jihlava a byl z něj vybrán jen jeden doklad jako ukázka. Nově zařazujeme úmrtní zápis z nedávno objeveného pozůstalostního spisu Otto Mahlera z roku 1895 ze stejného fondu. Podací protokoly politické registratury z let 1886–1893 z fondu Archiv města Jihlava od roku 1849 obsahují na dvacet čísel jednacích týkajících se povinnosti Gustava Mahlera platit vojenskou taxu (dávka placená osobami sproštěnými vojenské služby). Z dochovaných spisů jsme vybrali ukázky z podzimu roku 1891. Další publikované doklady o úředních kontaktech Gustava Mahlera s Jihlavou, které se týkají pasových záležitostí a domovského práva, se vedle oddělení Politická registratura 1891–1923 nacházejí také v oddělení Úřední knihy. Kromě Gustava zde lze najít i záznamy o jeho sourozencích, především o Aloisovi (v některých pramenech uváděn jako Louis, později jako Hans či Hans Christian). Velmi cenný, i když nepočetný soubor dopisů a pohlednic, které zasílal Gustav Mahler svému učiteli hudby Heinrichu Fischerovi, se zachoval v osobní písemné pozůstalosti příjemce. V ní se také nachází několik nevyužitých spisů jihlavského krajského soudu z let 1872–1878, týkajících se finančních vztahů mezi Bernardem Mahlerem a dřívější majitelkou domu čp. 264 Vnitřní město Annou Fischerovou, matkou Heinricha Fischera, a jejími potomky z prvního manželství s Franzem Prokschem. Zmíněný soubor rozšiřujeme o dvě položky soukromého charakteru ze sbírky Iglaviensia, uložené v Muzeu Vysočiny Jihlava. Poslední zařazený dokument, dopis operní pěvkyně Charles Cahier z 23. září 1911, je z fondu Archiv města Jihlava od

12

roku 1849, oddělení Hospodářská registratura 1891–1923. Do těchto třech částí jsou rozděleny i reprodukce vybraných archiválií. Doplňují je ilustrační fotografie, především portréty, inzeráty propagující produkci Bernarda Mahlera, pozvánky na hudební vystoupení Gustava Mahlera a články z dobového tisku. Dobovou atmosféru dokresluje několik fotografií staré Jihlavy ze 60.–70. let 19. století, které jsou většinou součástí sbírek Muzea Vysočiny Jihlava. Oproti prvnímu vydání byl výběr rozšířen vedle několika fotografií také např. o poděkování Bernarda Mahlera Gustavovu učiteli hudby Wenzlu Pressburgovi z 20. října 1870, jež bylo otištěno v novinách Der Vermittler. Písemné památky na rodinu Mahlerových byly již vícekrát předmětem zájmu muzikologů, vlastivědných pracovníků a domácích i zahraničních televizních společností. Impulsem pro studium mahlerovských písemností bylo 100. výročí narození Gustava Mahlera v roce 1960. V roce 1973 navštívil Jihlavu vídeňský muzikolog a mahlerovský badatel univerzitní profesor Kurt Blaukopf, jehož publikace s názvem Gustav Mahler. Současník budoucnosti, přinášející mnohé reálie ze života rodiny Mahlerových v Jihlavě, byla vydána v roce 1998 v českém překladu. Z domácích badatelů byl Gustav Mahler a jeho tvorba dlouhodobým objektem zájmu Jiřího Rychetského, jehož prostřednictvím se dostávaly nové poznatky o skladatelově dětství a mládí do světové literatury. J. Rychetský se také významnou měrou podílel na scénáři expozice „Mladý Gustav Mahler a Jihlava“. Další vlna zájmu o archiválie týkající se Mahlerova jihlavského dětství a mládí přišla v souvislosti s výše zmíněnými oslavami „Gustav Mahler 2000 & Jihlava“. Jejím výsledkem bylo první vydání publikace Počátek cesty, stejnojmenná výstava v Horáckém divadle a kniha Ludmily Klukanové Jihlava Gustavu Mahlerovi. Mahlerovské písemnosti byly využívány také při reinstalaci expozice „Mladý Gustav Mahler a Jihlava“ v roce 2006 a při přípravě výstavy ke 100. výročí světové premiéry Symfonie č. VII e mol „Rok 1908 – Mahler, Jihlava, Vídeň, Praha“ v Kalištích v roce 2008. Na obou těchto akcích se významnou měrou autorsky podíleli pracovníci jihlavského archivu, při přípravě druhé z nich byly objeveny a prezentovány dosud neznámé doklady týkající se domovského práva Gustava Mahlera v Jihlavě. Zatím naposledy se jihlavské mahlerovské archiválie těšily zájmu, tentokrát především filmařů a publicistů, při přípravě příspěvků ke 150. výročí narození a 100. výročí úmrtí Gustava Mahlera v letech 2010 a 2011. V roce 2009 v archivu natáčeli záběry archiválií pro své filmy štáb České televize pod vedením režiséra Jiřího Nekvasila (dokumentární seriál Krajan G. M. podle scénáře Zdeňka Mahlera) a režisér Petr Ruttner (dokumentární film Gustav Mahler), 26. dubna 2010 zde pořizovali materiál pro rozhlasový dokument Hledání Gustava Mahlera


O ČEM VYPOVÍDAJÍ PRAMENY

(In Search of Gustav Mahler) významný londýnský hudební kritik a publicista Norman Lebrecht a režisér Jeremy Evans z BBC Radio 3. Mimo to byl Gustav Mahler předmětem řady dotazů našich i zahraničních badatelů, za všechny jmenujme alespoň Henryho-Louise de La Grange, Reinholda Kubika, Helmuta Brennera či Milana Paláka. V prvním vydání jsme v závěru této kapitoly konstatovali, že písemnosti z fondů Státního okresního archivu Jihlava vztahující se přímo k osobě Gustava Mahlera jsou pravděpodobně již všechny známy a nové objevy lze jen stěží očekávat. Nové vydání nás usvědčuje z omylu, proto tuto domněnku tentokrát nebudeme opakovat. S klidným svědomím však můžeme převzít tvrzení, že písemnosti týkající se celé rodiny (především živnostenského podnikání otce Bernarda a jeho společenského postavení ve městě, dále sourozenců Gustava Mahlera a případně i dalších příbuzných z otcovy a patrně i z matčiny strany, kteří prošli Jihlavou) zatím ještě všechny ani zdaleka prostudovány nebyly.

O ČEM VYPOVÍDAJÍ PRAMENY Rozvětvený rod Mahlerů žil na přelomu 18. a 19. století ve středních a východních Čechách, v kraji kolem řeky Sázavy. Otec Gustava Mahlera Bernard, syn Šimona Mahlera (1793 Chmelná, okres Benešov – 1865 Lipnice, okres Havlíčkův Brod) a Marie, rozené Bondyové (1801–1883 Lipnice), se narodil 2. srpna 1827 v Lipnici poblíž Německého Brodu (v roce 1945 přejmenován na Havlíčkův Brod) v tehdejším Čáslavském kraji. Ještě téhož roku se rodina přestěhovala do vsi Kaliště nedaleko města Humpolec a usadila se v domku čp. 52 s vinopalnou. Propachtovaná vinopalna se stala v roce 1838 majetkem Šimona Mahlera. Prosperitě obchodu napomohlo zrušení nejtvrdších zákonů omezujících Židy v pohybu a podnikání v revolučních letech 1848–1849. V živnosti svého otce získal obchodní praxi a zručnost také syn Bernard (v pramenech někdy též Bernhard), který začal rozvážet lihoviny a jiné zboží koňským povozem po širokém okolí. Za svými obchodními zájmy zajížděl až do Znojma. Cestou zpravidla přenocoval v Jihlavě, kde byl podle tehdejších nařízení povinen ohlásit příjezd na radnici. Písemné prameny Státního okresního archivu dokládají čtyři průjezdy městem, první 13. dubna 1856, další 16. května a 3. a 29. července 1858. [1, 2] Na jedné z cest se v Ledči seznámil s Marií Herrmannovou (2. března 1837 Ledeč nad Sázavou, okres Havlíčkův Brod – 11. října 1889 Jihlava), dcerou Abrahama Herrmanna, majetného obchodníka a mydláře, s níž se v roce 1857 oženil. Marie přinesla do manželství velké věno

(3 500 zl.), a to umožnilo Bernardovi pronajmout si v Kalištích domek čp. 9 s hostincem a obchodem a osamostatnit se. Zde se jim narodil v roce 1858 syn Isidor, který však o rok později zemřel. Dne 7. července 1860 přišel na svět druhorozený syn Gustav, budoucí geniální hudební skladatel. Písemnosti jihlavského archivu uvádějí datum jeho narození rozdílně: buď 1. července 1860 (katalogy gymnázia), nebo 14. července 1860 (knihy evidence obyvatelstva jihlavského městského úřadu). V Národním archivu v Praze je naštěstí uchována matrika narozených dětí, vedená dříve židovskou náboženskou obcí v Dolních Kralovicích, se zápisem o Gustavově narození. Datum 14. července je v matrice zapsáno jako den obřízky provedené Davidem Krausem z Ledče nad Sázavou. Jako kmotři jsou v zápise uvedeni Ignatz Weiner a Anton Kern, oba z Ledče. [3] Podnikavému Bernardovi přestaly brzy Kaliště stačit. Lákalo ho královské horní město Jihlava, druhé největší město na Moravě se 17 000 obyvateli převážně německého původu, skýtající mnohem širší podnikatelské možnosti než vesnice se šesti stovkami obyvatel. Jihlava musela připadat Židům jako město zaslíbené. Po uvolnění politických poměrů v roce 1848 se do dříve zapovězeného města, v němž žilo nanejvýš několik jednotlivců, začalo stěhovat z okolních městeček a vsí tolik lidí židovské víry, že v roce 1861 jich ve Výkazu v Jihlavě bydlících Židů pořízeném Farním úřadem u sv. Jakuba bylo napočítáno už 614, mezi nimi i Bernard Mahler s rodinou, [5] a při sčítání lidu v roce 1869 dokonce 1 090 (5,4 %). Nejvíce jich zde žilo před 1. světovou válkou (1 450 v roce 1900, tj. 6,4 %). Důležitým mezníkem pro rozvoj židovské komunity v Jihlavě se nepochybně stalo rozhodnutí císaře Františka Josefa I. z 18. února 1860, kterým bylo Židům umožněno nabývat ve městě majetek. Začátkem roku 1861 byl úředně povolen již existující náboženský spolek, který byl v následujícím roce přeměněn na židovskou náboženskou obec, záhy poté začaly vznikat židovské spolky. V letech 1862–1863 byla postavena na zasypaném hradebním příkopu za prolomenými městskými hradbami v tehdejší Horní saské ulici (Obere Sachsergasse, později Neugasse 44, nyní Benešova ulice) honosná synagoga v maurském slohu, zničená 30. března 1939, v roce 1869 byl na západním okraji města zřízen židovský hřbitov. Křesťanské obyvatelstvo Jihlavy pozorovalo takový příliv Židů do města s nelibostí a několikrát zde došlo k protižidovským bouřím a výtržnostem. Do Jihlavy se rodina Mahlerových přestěhovala 22. října 1860, o den později Bernard oznámil příchod rodiny na městském úřadu. [4] Prokázal se domovským listem vystaveným okresním úřadem v Humpolci na dobu čtyř let, po vypršení lhůty si musel dát poslat nový list ze své domovské obce, kterou zůstávaly Kaliště. [8, 9] Již před příchodem do Jihlavy, 27. září 1860, požádal Okresní úřad v Humpolci o povolení dražby

13


svého majetku v Kalištích dne 15. října 1860 (žádost je uložena v Moravském zemském archivu v Brně – Státním okresním archivu Pelhřimov ve fondu Okresní úřad Humpolec, inv. č. 68). V Jihlavě se Mahlerovi ubytovali v podnájmu v prvním poschodí domu čp. 265 Vnitřní město, jehož majitelkou byla Anastázie Kampfová. Stál v rušné Brtnické ulici (Pirnitzergasse), nacházející se mezi dolní částí rozlehlého Hlavního náměstí (Hauptplatz; název zaveden roku 1878, předtím Untern Platz) a bývalou Brtnickou bránou, kudy procházel veškerý provoz směřující sem po císařské silnici od Znojma a Vídně. Brtnická ulice byla v roce 1878 přejmenována na Vídeňskou (Wienergasse). Dnes se ulice nazývá Znojemská a dům nese orientační číslo 4. Majitelé nájemního domu se střídali rychle za sebou. Představu o podobě domu v době, kdy zde v letech 1860–1873 bydlela rodina Bernarda Mahlera, [11] poskytuje plán rekonstrukce bytu ve 2. patře z roku 1887. [12] Bernard nebyl zdaleka jediný z rodu Mahlerů, kdo se rozhodl přesídlit do Jihlavy. Zanedlouho se tu setkal se svým mladším bratrem Davidem i s jinými příbuznými, kteří se věnovali bez výjimky obchodu. [4, 8, 9, 10] Jedním z důvodů, proč se Bernard Mahler rozhodl z Kališť odejít, bylo jistě i to, že koncem roku 1859 byl vydán nový živnostenský řád umožňující svobodné podnikání na území celé monarchie. Podobně jako v Kalištích, chtěl se i v Jihlavě zabývat výrobou a prodejem kořalky, a proto požádal ještě před přestěhováním, 27. září 1860, tj. ve stejný den, kdy žádal o povolení dražby Kalištích, Okresní úřad v Jihlavě o povolení k výrobě, výčepu a prodeji oslazených alkoholických nápojů (likérů). Výroba těchto nápojů tzv. studeným způsobem a jejich prodej v zapečetěných lahvích mu byly povoleny 28. února 1861, udělení výčepnické koncese však bylo s ohledem na již existující výčepy lihovin a rosolky zamítnuto. [14] První živností, jejíž provozování mu bylo povoleno už 29. října 1860, tak byl obchod s potravinami. [13] Počátkem roku 1861 si pronajal koncesi k výčepu lihovin od Kathariny Rottové (Rott, uváděna též jako Brabenz von Rott, Brawenz a Plott); nálevnu otevřel v přízemí domu, v němž bydlel. [15] Postupně si pronajímal výčepy i od jiných majitelů. Například v letech 1861 a 1862 provozoval bez písemného potvrzení výčep lihovin v domě čp. 135 Vnitřní město v ulici U Brněnské brány (Beim Brünner Thore, později Brünnergasse, dnes Brněnská 31), který měl pronajatý od Johanna Hofbauera. [16] O tom, že jeho podnikání nebylo v počátcích jednoduché, svědčí časté změny místa provozování koncese k výčepu lihovin pronajaté od Kathariny Rottové. [17, 18] Na podzim roku 1862 získal povolení provozovat výčep lihovin v domě čp. 451 Vnitřní město v Horní saské ulici (Obere Sachsergasse, později Neugasse, nyní Benešova ulice 17), a to na základě koncese pronajaté od Wenzela Frische. [19] O dva roky později, v říjnu 1864, mu bylo povoleno provozovat výčep piva na základě koncese pronaja-

14

té od Mathiase Withelma, Bernard Mahler však toto oprávnění obratem dále pronajal Johannu Friedlovi. [20] Od záměru z roku 1867, kdy se chtěl spojit se svým bratrem Davidem, rozšířit obchodní činnost a zavést tovární výrobu likérů a rosolky, nakonec ustoupil. V roce 1868 mu byla udělena koncese k prodeji vlastních výrobků bez jakéhokoliv omezení včetně provozování maloobchodu. Obecní rada města Jihlavy o tom rozhodla na základě jeho stížnosti, v níž se s odkazem na platný živnostenský řád dovolával zrovnoprávnění s ostatními výrobci lihovin ve městě, kteří na rozdíl od něj mohli vlastní výrobky prodávat bez dalších omezení. [22] V prosinci 1868 informoval úřady, že živnostenské oprávnění k výčepu lihovin, které si pronajal od Jakoba Löwita z Pardubic, bude provozovat domě čp. 79 Vnitřní město ve Velké farní ulici (Große Pfarrgasse, nyní Farní 3). [23] V nálevnách prodával pálenku a různé druhy sladkých likérů a rosolky, k jejichž výrobě získal povolení již v roce 1861. Dochované spisy a záznamy v podacích protokolech politické registratury dokládají, že se Bernard Mahler nevyhnul v podnikání různým prohřeškům proti živnostenskému řádu. Na úřady na něho přišlo udání kvůli nedovolenému prodeji chleba, prodeji nápojů na nepovoleném místě nebo nedodržování zavírací hodiny. [21] Nejednou s ním bylo vedeno úřední jednání z důvodu porušení ohlašovací povinnosti či nepoctivého prodeje. Za tyto přestupky platil vícekrát pokutu ve prospěch chudinského fondu. Od citelné pokuty ve výši 10 zl. za urážku okresního hejtmana Schröttera ho v roce 1869 uchránilo teprve odvolání k c. k. moravskému místodržitelství. Zbohatnout se snažil nejrůznějším způsobem. Své dosavadní koncese neustále rozšiřoval na výrobu a prodej dalších druhů zboží; počátkem roku 1870 přeměnil bývalou sladovnu v Peroutkové ulici (Flederwischgasse, později Zwingergasse, nyní Věžní ulice) ve výrobnu octa, [24] v roce 1872 si zřídil v domě čp. 493 Vnitřní město ve Špitálské ulici (Spitalgasse, nyní Komenského 3) filiálku pro výrobu oslazených alkoholických nápojů. [25] Roku 1874 informoval úřední místa o zřízení pobočného skladu svého podniku v domě čp. 171 Vnitřní město na Dolním náměstí (Untern Platz, později Hauptplatz, nyní Masarykovo náměstí 26). Důvodem byl zřejmě očekávaný nárůst prodeje, který se měl realizovat prostřednictvím obchodního zástupce Lazara Ornsteina. Počátkem roku 1875 se aktivity Bernarda Mahlera rozšířily o provozování zámečnického řemesla v domě čp. 452 Vnitřní město v Horní saské ulici (Obere Sachsergasse, později Neugasse, nyní Benešova ulice 19). [26] Chtěl zkusit své štěstí také v loterii, v roce 1869 se snažil se čtyřmi dalšími společníky založit losovní spolek s názvem Boží požehnání (Gottes Segen). Tento pokus o založení prvního jihlavského losovního spolku se nezdařil, ale Bernard své úsilí nevzdal a roce 1876 se pokusil o ustavení jiného spolku pojmenovaného Concordia.


O ČEM VYPOVÍDAJÍ PRAMENY

Díky své píli a houževnatosti vydělal Bernard Mahler během několika let dost peněz, aby si mohl pořídit svůj vlastní dům. V listopadu 1872 zakoupil od Anny Fischerové, matky Gustavova učitele hudby Heinricha Fischera, v sousedství stojící dům čp. 264 Vnitřní město (nyní Znojemská 6) o dvou poschodích, s dvorkem a přístavkem ve dvoře, za 10 000 zlatých r. č. [27] Hned v následujícím roce ho nákladným způsobem přestavěl. Podle plánu zamýšlené stavební adaptace je možno poznat původní stavební dispozici domu. [28] Stavební úpravy spočívaly hlavně v prodloužení domu ve výšce prvního patra směrem do dvora a v propojení přístavku ve dvoře pavlačí. V přízemí byly místnosti potřebné k živnostenskému podnikání, v prvním poschodí bydlela v přední části početná Mahlerova rodina, v zadní části lidé zaměstnaní při živnosti a služky. [35] Ve druhém poschodí bydlela v podnájmu jiná rodina. V roce 1881 dal Bernard Mahler upravit dřevník ve dvoře na stáj pro koně. Ze stavebního plánku je zřetelně vidět umístění vinopalny a skladu vzadu ve dvorním traktu, kde vyráběl a skladoval své tolik žádané zboží. [36] Podrobný popis domu obsahuje ocenění ze dne 28. března 1889, které je součástí pozůstalostního spisu Bernarda Mahlera (viz R. Pisková, Pozůstalostní spis po Bernardu Mahlerovi, Jihlavská archivní ročenka IV, 2002, s. 83–84, 96–100; táž, Abhandlungsakten von Bern[h]ard Mahler, Nachrichten zur Mahler-Forschung 52, 2005, s. 33–34). Po deseti letech nepřetržitého pobytu v jednom městě nebo vesnici mohl každý obyvatel rakousko-uherské monarchie požádat o udělení domovského práva v místě bydliště. Bernard Mahler, jehož domovskou obcí byly stále Kaliště, požádal o změnu v listopadu 1873, po třinácti letech od příchodu do Jihlavy. [29] Dostatečně dlouhým pobytem a koupí domu, tj. držením majetku v určité výši, splnil rovněž podmínku pro udělení měšťanského práva. Obecní výbor se vyjádřil k jeho žádosti kladně a po zaplacení příslušných tax (25 zl. za udělení domovského práva a 22 zl. za udělení práva měšťanského) se stal měšťanem královského horního města Jihlavy. [30] Záznamy o těchto skutečnostech byly vedle nově založeného listu do Matriky příslušníků města Jihlavy [33] pořízeny také do Rejstříku osob přijatých a propuštěných z městského svazku a Matriky měšťanů. [31, 32] Bernardu Mahlerovi se tak splnila touha dostat se do vyšší vrstvy společnosti. Vlastnictví domu s sebou přineslo značný nárůst odváděných přímých daní, ale také změnu společenského postavení, která se projevila například postavením ve voličských seznamech pro volby obecního výboru. Zatímco před koupí domu odváděl Bernard Mahler v letech 1867–1871 přímou daň v rozmezí od 25 zl. 60 kr. do 32 zl. 50. kr., což znamenalo v rámci města pořadí od cca 450. místa v roce 1867 do přibližně 290. místa v roce 1871 a zařazení ve druhém voličském sboru, v roce 1873 je uveden jako 90. v prvním voličském sboru s daní

ve výši 113 zl. 1 kr. (odečteme-li šestnáct čestných občanů zařazených na začátku seznamu, ocitl se podle odváděné daně na 74. místě). [34] Členem prvního sboru byl s daní 118 zl. 75 kr., resp. 109 zl. 96 kr. také v letech 1875 a 1877, od roku 1879 pak jedním z nejvýše postavených členů druhého sboru; i když jím placená daň stále rostla (nejvyšší částky, 135 zl. 93 kr., dosáhla v roce 1889, kdy už je ve voličských seznamech uvedena vdova Marie), v postavení mezi nejbohatšími obyvateli města se mírně propadal, stále však figuroval přibližně mezi třetí padesátkou (v posledních letech kolem 155. místa). Lepší společenská pozice se projevila i účastí ve výboru židovské náboženské obce, doloženou v publikaci Schematismus der königlichen Stadt Iglau (Iglau 1875, s. 94). Rodina Bernarda a Marie Mahlerových byla početná. [6, 7, 10, 11, 33, 35, 55] V letech 1858–1879 se jim narodilo čtrnáct dětí, z nich však osm zemřelo v dětském věku. To poznamenávalo neblaze rodinný život, zvláště psychiku matky. Tyto tragické zážitky z dětství se odrazily v mladém věku a dokonce i po dlouhých letech v námětech některých Gustavových skladeb. Smrtí svého nejmilejšího bratra Ernesta v roce 1875 byl inspirován při tvorbě opery Arnošt, vévoda švábský (1879), k níž napsal libreto jeho starší spolužák z gymnázia Josef Steiner. Tato opera se však nedochovala. Počátkem 20. století zkomponoval cyklus Písně o mrtvých dětech, uvedený poprvé 29. ledna 1905 ve Vídni. Protože první syn Isidor brzy po narození zemřel, byl druhorozený Gustav ze všech sourozenců nejstarší. Prostředí, v němž děti vyrůstaly, nebylo harmonické. Mezi povahově rozdílnými rodiči, hrubým, vznětlivým a nevěrným otcem a jemnou a citlivou matkou, trpící navíc od narození srdeční vadou, docházelo často k hádkám. Nedobré rodinné zázemí mělo vliv na vnímavou duši malého Gustava tíhnoucího svým založením k matce a zanechalo na něm stopy na celý život. Odtud pochází hluboký vztah k mladším sourozencům a smysl pro poctivost a spravedlnost, který měl příležitost prokázat již v mladém věku. [37] Hudební nadání projevoval Gustav od raného dětství. Už ve čtyřech letech se pokoušel hrát na klavír, v pěti údajně „koncertoval“ trhovkyním na náměstí na harmoniku. Jeho prvními učiteli se stali hudebníci působící v městské kapele nebo v divadelním orchestru, kteří pravděpodobně chodívali do otcova výčepu. Byli to kontrabasista Jakob Sladky (nar. 1816 v Berouně), kapelník orchestru jihlavského divadla Franz Viktorin, houslista Johann Brosch (nar. 1834 v Brtnici) a vídeňský rodák Wenzl Pressburg, mimo jiné skladatel dobově oblíbených valčíků; poslední dva jmenovaní měli i živnostenské oprávnění k výuce hudby. Posledním známým jihlavským učitelem, rovněž s koncesí, byl hudební ředitel, regenschori a sbormistr Mužského pěveckého spolku (Männergesangverein) Heinrich Fischer (nar. 1827 v Jihlavě, zemř. 1917 v Jihlavě), bydlící shodou okolností ve vedlejším domě čp. 264 Vnitřní

15


město. Bernard Mahler se od samého začátku rozhodl synův hudební talent podporovat, ale také jej využít ke zvýšení vlastní společenské prestiže, o něž celý život usiloval. Snad i proto se stal přispívajícím členem Mužského pěveckého spolku, kde platil nejprve za tři, od roku 1874 za dvě osoby. První vzdělání získal Gustav s největší pravděpodobností na Chlapecké hlavní škole sv. Ignáce v Křížové ulici, kam příslušel školním obvodem (viz výše kapitola Charakteristika písemných pramenů). Na podzim roku 1869 vstoupil na německé gymnázium v Hluboké ulici 1 (tehdy Nonnengäßchen čp. 610 Vnitřní město, od roku 1878 Tiefegasse), jehož budova z roku 1727 s pozdější přístavbou z poloviny 19. století dosud stojí. Gustavovy studijní výsledky nebyly v prvních letech špatné. Na konci prvního ročníku skončil na 22. místě ze 49 žáků, o rok později dokonce šestnáctý ze čtyřiceti. [38, 39] V té době už měl za sebou první veřejné vystoupení. Koncert v městském divadle uspořádaný 13. října 1870 dopadl velmi dobře a jihlavské noviny mu prorokovaly velkou budoucnost. Otec Bernard, oslněn Gustavovými hudebními úspěchy, chtěl synovi dopřát ještě lepší vzdělání, než mu mohla poskytnout Jihlava, a zařídil mu přestup na gymnázium v Praze na Novém Městě. Bydlel na Starém Městě v rodině obchodníka s kůžemi Moritze Grünfelda, jehož synové, devatenáctiletý klavírista Alfred, absolvent pražské konzervatoře a posluchač Hudební akademie v Berlíně, pozdější uznávaný koncertní umělec žijící ve Vídni, a jeho o tři roky mladší bratr Heinrich, violoncellista později žijící v Berlíně, tehdy student pražské konzervatoře, se měli starat o jeho hudební rozvoj. Pokus dopadl katastrofálně. Hoch, vytržený ze svého prostředí, roztržitý a nesoustředěný, propadl na mnohem náročnější škole ze šesti předmětů z celkových sedmi a ve třídě skončil beznadějně poslední. [40] Otec proto odvezl syna zpět do Jihlavy, aby pokračoval ve studiu na zdejším gymnáziu, tentokrát znovu s lepšími výsledky. [41, 42] Z této doby jsou známa Gustavova hudební vystoupení na veřejné akademii gymnázia k Schillerovu výročí 11. listopadu 1872, kde s velkým úspěchem uvedl Lisztovy klavírní variace na Mendelssohnův Sen noci svatojánské, a na koncertech 20. dubna a 17. května 1873, kde sklidil aplaus za Thalbergovu klavírní fantazii na téma z opery Norma. První z nich se konal v městském divadle na počest sňatku v panovnické rodině, druhý v sále hotelu Czap při příležitosti jubilea Mužského pěveckého spolku. Řádné studium ukončil v šestém ročníku. [43] Správce statku Moravany na Čáslavsku Gustav Schwarz, který poznal Gustava prostřednictvím již zmíněného spolužáka Josefa Steinera, narozeného v nedalekých Habrech, totiž otce přesvědčil, aby dal syna na konzervatoř ve Vídni. Otec souhlasil jen pod podmínkou, že Gustav dokončí studium na gymnáziu a složí maturitu. Další dva roky tedy studoval Gustav jihlavské gymnázium jako privatista. [44, 45] Do Jihlavy se nevra-

16

cel jen skládat zkoušky za uplynulý semestr, ale i o svátcích a prázdninách. Cestování mezi Jihlavou a Vídní usnadňovala od roku 1871 železnice a cesta přes Znojmo a Stockerau trvala jen asi šest hodin. Hned o prvních prázdninách zde 31. července 1876 koncertoval v městském divadle společně s dalším jihlavským studentem vídeňské konzervatoře Richardem Schramlem, pozdější významnou osobností hudebního života v Opavě. Snad s vyhlídkou na blížící se maturitu uspořádal 12. září 1876 za spoluúčasti dvou členů orchestru Dvorní opery ve Vídni a spolužáka Rudolfa Krzyzanowského ve velkém sále hotelu Czap koncert ve prospěch gymnázia na nákup učebních pomůcek. Na koncertech mimo jiné prezentoval i své skladby – Houslovou sonátu a Klavírní kvartet. Jeho studijní výsledky na gymnáziu měly stále sestupnou tendenci a poslední semestr ukončil se čtyřmi nedostatečnými. [45] Vzácným dokladem jeho trápení se s učivem jsou písemné práce za poslední dva semestry, přiložené k třídnímu výkazu. [46, 47] Od maturity v řádném termínu 6. července 1877 odstoupil a před maturitní komisi se znovu dostavil 12. září. Komise se k němu zachovala milosrdně. Z devíti předmětů mu dala dvě známky uspokojivé a sedm dostatečných a nechala ho projít. [48] Období strávené na gymnáziu bylo v Mahlerově životě důležité i proto, že zde navázal přátelství s několika spolužáky, které přetrvalo po celý život. Kromě jmenovaného Josefa Steinera se spřátelil s Quido Adlerem, původem z Ivančic na Moravě, později profesorem na katedře hudební vědy ve Vídni a hudebním kritikem, nebo s budoucím vídeňským advokátem Emilem Freundem, který vyřizoval jeho právní záležitosti. Celoživotním přítelem byl také syn jeho učitele hudby Heinricha Fischera Theodor, rovněž spolužák z jihlavského gymnázia. V říjnu 1877 vstoupil Gustav Mahler na filozofickou fakultu univerzity ve Vídni a dva roky na ní studoval harmonii, filozofii, řeckou archeologii, historii a obecné a speciální dějiny umění, aby si prohloubil všeobecné humanitní vzdělání, které bylo pro umělce nezbytností. V červnu 1878 ukončil s velkým úspěchem konzervatoř, kde v letech 1875/1876 a 1876/1877 studoval jako hlavní obor klavír u profesora Julia Epsteina a v roce 1877/1878 kompozici u Franze Krenna. Už na konci prvního ročníku získal za přednes Schubertovy Sonáty a-moll první cenu ve školní klavírní soutěži a stejné ocenění za Klavírní kvartet a-moll v kompoziční soutěži. V následujícím roce opět zvítězil v klavírní soutěži se Schumannovou Humoreskou, op. 20. Poslední ročník konzervatoře završil ziskem první ceny v závěrečné zkoušce za svůj Klavírní kvintet. Během studií i v prvních letech po jejich ukončení si byl nucen na živobytí přivydělávat lekcemi klavíru, od června do poloviny srpna 1879 působil jako domácí učitel v rodině Moritze Baumgartena v Puszta-Batta u Budapešti. Při tom se snažil komponovat – vedle skladeb oceněných ve školních


O ČEM VYPOVÍDAJÍ PRAMENY

soutěžích je známo, že složil Sonátu pro housle, kterou prezentoval na zmíněných jihlavských koncertech v roce 1876, a v letech 1877 a 1878 pracoval na nedokončené a nedochované opeře Argonauti, k níž spolu s J. Steinerem napsal podle námětu F. Grillparzera libreto. S předehrou k této opeře se v roce 1878 zúčastnil soutěže o Beethovenovu skladatelskou cenu pořádanou vídeňskou Společností přátel hudby, jejíž zisk byl spojen s finanční odměnou; cena však v tomto roce nebyla udělena. V následujících letech pracoval především na dvou dílech – rovněž nedokončené opeře na vlastní libreto Krakonoš (Rübezahl), jejíž torzo se později ztratilo, a „pohádce pro koncertní sál“ Píseň žalobná (Das klagende Lied), opět na vlastní text na námět bratří Grimmů a L. Bechsteina, kterou dopsal na podzim roku 1880. Od konce léta roku 1879 do jara 1880 prožíval Gustav Mahler intenzivní, ale nešťastnou lásku k Josefině Poislové, dceři jihlavského poštmistra, kterou učil v době svých pobytů v Jihlavě hře na klavír. Napsal jí několik lyricky laděných dopisů a složil pro ni dvě básně a tři písně. V březnu 1880 se však dozvěděl, že se Josefina vdává za gymnaziálního profesora Julia Wallnera. Dne 12. května 1880 podepsal Mahler pětiletou smlouvu s divadelním agentem Gustavem Lewym a za několik týdnů nastoupil své první angažmá jako dirigent orchestru letního divadla v lázeňském městečku Bad Hall v Horních Rakousích. Na podzim se vrátil do Vídně, kde si opět vydělával hodinami hudby, střídal podnájmy a čekal na další kapelnické místo, které pro něj představovalo sice nutné zlo odvádějící jej od umělecké tvorby, ale zajišťující stálý příjem. Po dokončení Písně žalobné, skladby pro sbor, sóla a orchestr, se marně snažil získat prostředky na její provedení, jež by bylo finančně velice náročné, protože vyžadovalo obrovský aparát. V létě roku 1881, v době, kdy už měl zajištěno místo kapelníka Zemského divadla v Lublani, podal Gustav Mahler c. k. Moravskému místodržitelství v Brně žádost o státní stipendium pro mladé umělce, jež byla 12. srpna 1881 odeslána prostřednictvím obecní rady města Jihlavy, která ji svým vyjádřením podpořila. Dochovaný spis dále obsahuje místodržitelstvím požadované doplňující informace z 22. srpna 1881 a odpověď se zamítnutím žádosti z 12. března 1882. [51] Na podzim roku 1881 se Mahler s Písní žalobnou ucházel o Beethovenovu skladatelskou cenu, v případě jejíhož udělení by získal 600 zlatých, ani zde však nebyl úspěšný. Jeho opus 1 si musel na uvedení počkat do února 1901. Dne 24. září 1881 dirigoval první představení v Lublani. Skvělá kariéra hudebního skladatele a dirigenta Gustava Mahlera byla zahájena! Koncem 70. a po celá 80. léta se Mahler především v letních měsících pravidelně objevoval v Jihlavě a občas zde vystupoval jako klavírista nebo dirigent. Dne 24. dubna 1879 účinkoval na slavnostním koncertu na počest 25. výročí

sňatku císařského páru v městském divadle, kde zahrál jednu z Lisztových Uherských rapsodií, Schumannovu Humoresku a Schubertovu Sonátu a-moll. 1. února 1881 vystoupil při slavnosti pořádané při příležitosti otevření nové restaurace v domě patřícím Mužskému pěveckému spolku v Hluboké ulici. V září 1882, v době, kdy byl bez angažmá, dirigoval v městském divadle dvě představení operety Franze Suppé Boccaccio. Na Akademii ve prospěch Červeného kříže 11. srpna 1883 doprovázel v Beethovenově Kreutzerově sonátě houslistku Mílu Ottovou, sám zahrál Impromptu a Polonézu od Frédérica Chopina a dirigoval Kunzeho operetu Kaffeekränzchen. V letech 1878–1883 trávil část prázdnin a dovolených u svého přítele a spolužáka Emila Freunda v Želivě poblíž Humpolce. Z počátku 80. let pochází několik dokladů v seznamech odvedenců týkajících se jeho osoby, které vypovídají něco o jeho zdravotním stavu. Při prvním odvodu ve Vídni v roce 1880 nebyl uznán schopným vojenské služby pro celkovou tělesnou slabost, o rok později pak byl ze seznamu branců kvůli silné krátkozrakosti vyškrtnut úplně. [49, 50] Tím pro něho ovšem vyvstala povinnost platit vojenskou taxu, kolem níž byla počátkem 90. let vedena městským úřadem rozsáhlá korespondence, což dokládají vedle dochovaných spisů podací protokoly politické registratury; zaplacením dlužné částky bylo v roce 1895 dokonce podmíněno vydání pasu. [54] Důležitý mezník v životě Gustava Mahlera představuje rok 1889, během něhož zemřeli oba rodiče a nejstarší sestra Leopoldina. Nejdříve zemřel 18. února ve věku 62 let otec, [52] 27. září pak ve Vídni ve věku 26 let sestra Leopoldina, provdaná Quittnerová. O několik dní později ho postihla ztráta největší, když 11. října zemřela jeho matka. [53] Oba rodiče byli pohřbeni vedle sebe na jihlavském židovském hřbitově a místo jejich posledního odpočinku označuje vysoký náhrobník z tmavého kamene. Po otcově smrti byl dům prodán Moritzi Herrmannovi za 15 000 zl. Po vyřízení matčiny pozůstalosti Gustav Mahler se svými sourozenci Jihlavu natrvalo opustil. S sebou si údajně odvezl jen staré otcovo křeslo. Rozhodnutím soudu se stal jako nejstarší ze sourozenců poručníkem svých nezletilých bratrů Aloise (Louise) a Otty a sester Justiny a Emmy. Všem se snažil zajistit dobrou budoucnost; jako ředitel Královské opery v Budapešti s platem 10 000 zl. ročně k tomu měl naštěstí finanční prostředky, navíc zde bylo dědictví po rodičích. Jeho nejmilejší sestra Justina, do jejíž osoby si promítal vzpomínky na matku, mu vedla nějaký čas v Budapešti a později ještě v Hamburku domácnost. Obě sestry se provdaly za bratry Rosé. Eduard, který se v roce 1898 oženil s Emmou, [58] byl violoncellista, Arnold, manžel Justiny (sňatek 10. března 1902, den po svatbě Gustava Mahlera a Almy Schindlerové), působil jako koncertní mistr Vídeňských

17


filharmoniků. Před sňatkem obě přestoupily na evangelickou víru. Víra židovská nehrála v jejich životě ani v životě ostatních sourozenců podstatnou roli, jak lze dokumentovat i na Gustavově přestupu do katolické církve v únoru 1897 v Hamburku nebo na příkladu bratra Aloise, který změnil víru dvakrát. [55] Osudy obou bratrů byly pohnuté: hudebně nadaný Otto, absolvent vídeňské konzervatoře, se ve Vídni v roce 1895 zastřelil [56] a starší Alois, neúspěšný obchodník, odjel někdy počátkem nového století do Ameriky, kde zemřel jako Hans Mahler 14. dubna 1931 v Chicagu. Po odchodu z Jihlavy se sourozenci Mahlerovi do svého rodného města nevraceli. Vazbu na Jihlavu však měl Gustav až do konce života, protože sem byl domovsky příslušný. Dochovalo se několik dokladů o občasném písemném styku s městským úřadem, který však byl veden výhradně prostřednictvím právních zástupců či příslušných úřadů. Obsahem korespondence bylo již zmíněné placení vojenské taxy, pasové záležitosti a domovské právo. [54, 57, 59] Pouze podací protokoly dokládají, že na podzim 1907 a v lednu 1908 vedlo politické oddělení jihlavského městského úřadu s vídeňským policejním ředitelstvím a magistrátem korespondenci týkající se domovského práva Gustava Mahlera, který žil deset let – od roku 1897 – trvale ve Vídni a splnil tak podmínku pro jeho získání v hlavním městě monarchie. Jihlavský úřad se proto zajímal, zda zde požádal o jeho udělení. [60, 61] Protože tak Mahler neučinil ani na jaře 1908, po návratu z Ameriky, kde od prosince 1907 působil jako šéfdirigent Metropolitní opery v New Yorku, byl 27. května 1908 pořízen do Matriky příslušníků města Jihlavy záznam o jeho rodině. [62] Poslední záznam z doby jeho života, týkající se opět domovského práva, je z 23. prosince 1909. [63] Existuje také několik písemných svědectví z let 1888– 1908, že Gustav Mahler ani už jako slavný dirigent a skladatel nezapomínal na své jihlavské přátele. Patřil k nim především jeho učitel hudby Heinrich Fischer, kterému zasílal dopisy a pohlednice z míst svého působení a z prázdninových pobytů. [64, 65, 67, 69, 71] Nikdy neopomněl pozdravovat jeho syna Theodora, pozdějšího prezidenta jihlavského krajského soudu, kterého někdy v době svého ředitelování pozval k návštěvě Dvorní opery ve Vídni. [66] Čas od času na svého stále slavnějšího krajana v souvislosti s jeho hudebními úspěchy, změnami působišť či významnými událostmi v soukromém životě upozornily také místní německé noviny Mährischer Grenzbote. Těžce nemocný Gustav Mahler, trpící podobně jako jeho matka zděděnou srdeční chorobou, k níž se přidala tehdy neléčitelná otrava krve streptokoky, zemřel ve Vídni 18. května 1911, krátce po předčasném návratu ze svého třetího amerického angažmá. Mährischer Grenzbote z 21. května přinesly informaci o jeho těžké nemoci; ještě v témže čísle se objevila

18

i zpráva o jeho smrti s krátkým nekrologem. Nekrolog s fotografií otiskl také Deutscher Volkskalender für die Iglauer Sprachinsel na rok 1912. Program jihlavského gymnázia vydaný na konci školního roku 1910/1911 uveřejnil o jeho odchodu jedinou větu: „Am 18. Mai 1911 starb der ehemalige Schüler der Anstalt Herr Gustav Mahler, der als Komponist und Direktor der k. k. Hofoper weit über sein engeres Heimatland berühmt geworden ist.“ (18. května 1911 zemřel bývalý žák ústavu, pan Gustav Mahler, který se proslavil jako hudební skladatel a ředitel c. k. dvorní opery daleko za hranicemi své vlasti.) Pochován je na vídeňském hřbitově v Grinzingu. Jeho hrob zdobí jednoduchý náhrobek, který navrhl významný architekt Josef Hoffmann, rodák z nedaleké Brtnice, který byl stejně jako Mahler nepříliš úspěšným studentem jihlavského gymnázia. Ze září roku 1911 je korespondence, která ve vztahu k osobě Gustava Mahlera nestaví představitele města Jihlavy do nejlepšího světla a předznamenává víceméně vlažný postoj vůči tomuto bezesporu nejvýznamnějšímu Jihlavanu i v následujících letech a desetiletích. Jedná se o dopis starostovi Jihlavy, v němž operní pěvkyně Charles Cahier (vlastním jménem Sarah Jane Walkerová, americká altistka angažovaná roku 1906 Gustavem Mahlerem ve Vídni a interpretka jeho písní) navrhuje uspořádání koncertu z Mahlerova díla a umístění pamětní desky na domě, ve kterém žil. Návrh byl zdvořile zamítnut… [72]

DĚTSTVÍ A MLÁDÍ GUSTAVA MAHLERA V TISKU A LITERATUŘE Jihlava byla nejen městem, ve kterém prožil Gustav Mahler dětství a později zde navštěvoval svoji rodinu, ale také místem jeho uměleckých začátků, které lze vystopovat v soudobém místním tisku. Předkládaný bibliografický soupis zaznamenává články z jihlavských novin (Der Vermittler, Mährischer Grenzbote, Iglauer Wochenblatt, Iglauer Zeitung) a nově též z brněnského Tagesbote aus Mähren und Schlesien z let 1870–1883, které informují o dosud známých hudebních vystoupeních mladého Gustava Mahlera v Jihlavě. Jak ukazuje objev německého publicisty Helmuta Brennera, který nalezl zprávu o jeho dalším jihlavském účinkování, tentokrát na slavnosti pořádané 1. února 1881 při příležitosti otevření nové restaurace v domě v Hluboké ulici 7 patřícím Mužskému pěveckému spolku, lze snad i v této oblasti očekávat ještě další zjištění. Na všech koncertech vystupoval jako klavírista, pouze v září roku 1882, v době kdy byl bez angažmá, dirigoval v městském divadle dvě představení operety Franze Suppé Boccaccio a 11. srpna 1883 na Akademii ve prospěch Červe-


DĚTSTVÍ A MLÁDÍ GUSTAVA MAHLERA V TISKU A LITERATUŘE

ného kříže vedle klavírního vystoupení také řídil Kunzeho operetu Kaffeekränzchen. Většina těchto zpráv je především díky článkům Hanse Holländera z 20. a 30. let alespoň regionálním mahlerovským badatelům známa, jejich soupis však nebyl publikován. Domníváme se proto, že se jedná o vhodný doplněk k archivním dokladům o vztahu Gustava Mahlera k Jihlavě. Soupis základní literatury o životě a díle Gustava Mahlera neuvádíme, přesto však považujeme za potřebné upozornit alespoň na několik publikací, jejichž součástí je mahlerovská bibliografie. Základní biografická literatura je v dostatečné míře podchycena v průvodci jihlavskou muzejní expozicí v Kosmákově ulici 9 Mladý Gustav Mahler a Jihlava (Jihlava 1994, s. 46–48, též anglická a německá mutace). Tento soupis doplňuje o některé novější nebo zde neuvedené tituly Kurt Blaukopf v doslovu k českému vydání své knihy Gustav Mahler. Současník budoucnosti (Jinočany 1998, s. 228–230). Mimo jiné zde cituje také třísvazkovou bibliografii Simona Michaela Namenwirtha Gustav Mahler. A Critical Bibliography (Wiesbaden 1987). Z novějších mahlerovských monografií je třeba zmínit alespoň rozsáhlou publikaci Jens Malte Fischera Gustav Mahler. Der fremde Vertraute (Wien, Paul Zsolnay Verlag 2003, 992 s.), obrazovou publikaci Gilberta Kaplana The Mahler Album (2., doplněné vydání, New York, Kaplan Foundation 2011, 340 s.) a především revidované vydání druhého, třetího a čtvrtého svazku biografie Henryho-Louise de La Grange Gustav Mahler (II. Vienna: The Years of Challenge (1897–1904), Oxford, Oxford University Press 1995, 892 s.; III. Vienna: Triumph and Disillusion (1904–1907), tamtéž 2000, 1000 s.; IV. New Life Cut Short (1907–1911), tamtéž 2008, 1758 s.; vydání prvního svazku, který vyšel poprvé v roce 1973, se chystá). Výběrová bibliografie prací o G. Mahlerovi vydaných v českých zemích je součástí česko-německé publikace Jitky Ludvové Gustav Mahler a Praha. Gustav Mahler und Prag (Praha 1996, s. 93–98). Většina významnějších článků věnovaných jihlavskému období a vztahu k tomuto městu a rodnému kraji je podchycena v Bibliografii okresu Jihlava (Brno 1988, s. 169), jejímž autorem je Jaroslav Vobr. Z dalších textů je třeba upozornit na články Gustava Rippla Gustav Mahler – der Symphoniker und Liederkomponist aus der Iglauer Sprachinsel (MährischSchlesische Heimat, 1959, s. 8–11), Johanna Achatziho Gustav Mahler. Zum 100. Gegurtstag (Igelland 5, 1960, část 37, 38, s. 139–143) a Rudolfa Quioky Über die Musiklandschaft Gustav Mahlers (Sudetenland 2, 1960, s. 100–106), publikované po 2. světové válce v Německu, studii Jana Trojana Gustav Mahler a česká lidová tradice (in Příspěvky k hudebním tradicím Pelhřimovska, Pelhřimov, Okresní muzeum 1984, s. 20–33), kritickou glosu téhož autora Ať se pinkl hází. Ještě jednou k oblíbené písni dětství Gustava Mahlera (Opus musicum 33, 2001, č. 4, s. 73), reagující na článek Jiřího Rychetského Eits a binkel Kasi (Hrasi) v Hudebních rozhledech 12/1992, či příspěvek Petra Dvořáka

Jihlava a Gustav Mahler na přelomu prvních dvou desetiletí 20. století (Jihlavské listy 19, 2008, č. 75, 19. 9., s. 12), připravený ve spolupráci s Renatou Piskovou. Dětstvím a mládím Gustava Mahlera prožitým v Jihlavě a vlivem tohoto období na jeho pozdější tvorbu se zabývají všechny mahlerovské biografie, např. zmiňovaný J. M. Fischer věnuje časovému úseku do poloviny 80. let 19. století více než 150 stran, z toho letům 1860–1875 38 stran. V českém prostředí se touto problematikou vedle prvního vydání publikace Počátek cesty. Gustav Mahler a Jihlava v archivních pramenech (Jihlava 2000, 172 s.) zatím nejobsáhleji zabývá stať Zdeňka Jaroše Gustav Mahler v Jihlavě (in Zdeněk Jaroš, Mladý Gustav Mahler a Jihlava, Jihlava 1994, s. 11–22, též anglická a německá mutace), napsaná především podle podkladů pro scénář výše uvedené expozice, které připravil Jiří Rychetský z Humpolce. Tento badatel, mimo jiné též autor první stálé mahlerovské expozice na světě, která byla realizována v roce 1986 v humpoleckém muzeu, se G. Mahlerem, především jeho rodem a mládím prožitým na Vysočině, zabýval několik desítek let. Je autorem řady článků publikovaných v našich i zahraničních hudebních časopisech a regionálním tisku (z novějších příspěvků viz např. Po stopách Gustava Mahlera u nás, Hudební rozhledy 45, 1992, s. 338–342, Gustav Mahler – rodokmen. In: Gustav Mahler – Rodný dům – Vzkříšení, Praha [1996], s. 6–8, 3 volné příl., také anglická verze, či K objevení hrobu babičky Gustava Mahlera, Vlastivědný sborník Pelhřimovska 9, 1998, s. 117–119, přetištěno z Hudebních rozhledů 7/1997). Některé doplňující informace k Jarošovu příspěvku jsou obsaženy v recenzi publikace Mladý Gustav Mahler a Jihlava, jejíž autorkou je Alena Burešová (Vlastivědný sborník Vysočiny, oddíl věd společenských X, 1996, s. 402–404). Pozornosti zájemců o život a dílo Gustava Mahlera a jeho vztah k Jihlavě by neměl uniknout zmiňovaný průvodce muzejní expozicí „Mladý Gustav Mahler a Jihlava“. Expozice byla slavnostně otevřena 10. června 1994 (o jejím vzniku viz Zdeněk Jaroš, Expozice „Mladý Gustav Mahler a Jihlava“, Vlastivědný sborník Vysočiny, oddíl věd společenských IX, 1994, s. 296), v roce 2006 byla podle mírně upraveného a rozšířeného původního scénáře pod názvem „Gustav Mahler a Jihlava“ nově instalována v Domě Gustava Mahlera ve Znojemské ulici 4. Poznatky získané v průběhu příprav expozice zúročil Z. Jaroš ještě v článku Jihlavští Mahlerové, otištěném ve sborníku Židé a Morava (Kroměříž 1996, s. 31–37), ve kterém jsou publikovány příspěvky přednesené na stejnojmenné konferenci konané 8. listopadu 1995 v Kroměříži. O nové tituly obohatily mahlerovskou literaturu také oslavy „Gustav Mahler 2000 & Jihlava“, které se uskutečnily ve dnech 13.–15. října 2000 při příležitosti 140. výročí Mahlerova narození a 130. výročí jeho prvního veřejného vystoupení v městském divadle. Vedle už připomenutého prvního vy-

19


dání publikace Počátek cesty byla vydána beletristicky pojatá česko-německá kniha Ludmily Klukanové Jihlava Gustavu Mahlerovi (Jihlava, Parolaart 2000; doplněné a o anglický překlad rozšířené vydání vyšlo v roce 2010 v nakladatelství Parola při příležitosti 150. výročí narození skladatele) a sborník přednášek Mezinárodní muzikologická konference k 140. výročí narození Gustava Mahlera (Jihlava, Muzeum Vysočiny 2000, 112 s.), který však neobsahuje regionálně zaměřené příspěvky. Kraj Vysočina podpořil v roce 2003 vydání dvou titulů s mahlerovskou tematikou – beletristicky zpracovaný životopis Františka a Mileny Brzoňových Vyznavač vesmíru. Poslední symfonie skladatele Gustava Mahlera (Humpolec, Městské kulturní a informační středisko 2003, 84 s.) a pětijazyčný obrazový atlas Milana Paláka a Jiřího Rychetského Po stopách Gustava Mahlera v Čechách a na Moravě ([Ostrava – Boskovice], Ing. Milan Palák a František Šalé – ALBERT 2003, [112] s.). V roce 2004 byla publikována několikrát zde citovaná stať Renaty Piskové Pozůstalostní spis po Bernardu Mahlerovi (Jihlavská archivní ročenka IV, 2002, s. 82–151), která přináší zajímavé poznatky především o majetkových poměrech rodiny a přibližuje Gustavovu roli poručníka nezletilých sourozenců. Článek vyšel s redukovanou obrazovou přílohou v roce 2005 i v německém překladu (Abhandlungsakten von Bern[h]ard Mahler, Nachrichten zur Mahler-Forschung 52, 2005, s. 32–53). Především pomník Gustava Mahlera a jeho geneze jsou tématem česko-anglické publikace Pomník Gustava Mahlera v Jihlavě (Společenství za zřízení pomníku Gustava Mahlera v Jihlavě 2010, 192 s.), jejíž vydání rovněž podpořil Kraj Vysočina. Mezi množstvím mahlerovských publikací a statí, které vyšly v novém tisíciletí, se objevily i práce přinášející pro českého čtenáře nové či dosud nepříliš známé informace týkající se dětství a mládí Gustava Mahlera. Z nich považujeme za potřebné připomenout především edici dopisů Gustav Mahler »Liebste Justi!« Briefe an die Familie, jejíž německé vydání připravil Helmut Brenner (Bonn, Weidle Verlag 2005, 592 s.) a české vydání vzpomínek Almy Mahlerové Gustav Mahler / vzpomínky (Praha – Litomyšl, Paseka 2001, 200 s.), z nejnovějších pak alespoň čtrnáctidílný seriál Vlasty Reittererové a Milana Paláka Gustav Mahler 1860–1911. Můj čas přijde…, Harmonie 2010, č. 1–12; 2011, č. 1–2, a Helmutem Brennerem a Reinholdem Kubikem zpracovaného průvodce po místech spojených s Gustavem Mahlerem Mahlers Welt. Die Orte seines Lebens (St. Pölten – Salzburg, Residenz Verlag 2011, 407 s.).

20

Soupis článků o koncertech a vystoupeních Gustava Mahlera v Jihlavě z let 1870–1883: Theater, Der Vermittler I, 1870, č. 83 (16. 10.), s. 2. – Informace o vystoupení G. Mahlera dne 13. 10. 1870 v městském divadle. Oeffentlicher Dank, Der Vermittler I, 1870, č. 84 (20. 10.), s. 3. – Poděkování Bernarda Mahlera učiteli hudby Wenzlu Pressburgovi za hudební výchovu jeho syna. Schillerfeier, Mährischer Grenzbote I, 1872, č. 91 (14. 11.), s. 2. – Zpráva o koncertě žáků jihlavského gymnázia dne 11. 11. 1872, na kterém vystupoval také G. Mahler. Aus Anlaß der Vermählung der Frau Erzherzogin Gisela …, Mährischer Grenzbote II, 1873, č. 33 (24. 4.), s. 2. – Zpráva o slavnostním koncertě v městském divadle 20. 4. 1873 s informací o vystoupení G. Mahlera. V MG č. 32, s. 4, pozvánka na koncert s programem. Das Geburtsfest des Männergesangvereines, Mährischer Grenzbote II, 1873, č. 41 (22. 5.), s. 2. – Podrobný referát o koncertě v hotelu Czap dne 17. 5. 1873 s informací o vystoupení G. Mahlera. Concert, Mährischer Grenzbote V, 1876, č. 60 (27. 7.), s. 3. – Informace o koncertě studentů vídeňské konzervatoře Richarda Schramla a Gustava Mahlera, který se uskuteční 31. 7. 1876 v hotelu Czap. Das Program …, Mährischer Grenzbote V, 1876, č. 61 (30. 7.), s. 3. – Program koncertu R. Schramla a G. Mahlera dne 31. 7. 1876. Concert im Hotel Czap, Mährischer Grenzbote V, 1876, č. 73 (10. 9.), s. 3–4. – Program koncertu, který se bude konat 12. 9. 1876 v hotelu Czap a vystoupí na něm také G. Mahler (součástí programu jsou také dvě jeho skladby). Concert Gustav Mahler, Mährischer Grenzbote V, 1876, č. 75 (17. 9.), s. 4. – Podrobný referát o koncertě 12. 9. 1876. Jubiläums-Festconcert, Mährischer Grenzbote VIII, 1879, č. 29 (10. 4.), s. 3. – Informace o slavnostním koncertě na počest stříbrné svatby císařského páru, na němž vystoupí také G. Mahler. Vom Festkonzerte, Mährischer Grenzbote VIII, 1879, č. 31 (17. 4.), s. 2. – Informace o slavnostním koncertě v městském divadle, na němž bude účinkovat G. Mahler. Das Jubelfest der silbernen Hochzeit des allerhöchsten Kaiserpaares, Iglauer Wochenblatt 6, 1879, č. 16 (19. 4.), s. 1. – Též program koncertu 24. 4., na kterém vystoupí také G. Mahler. Festconcertprogramm, Mährischer Grenzbote VIII, 1879, č. 32 (20. 4.), s. 2. – Program slavnostního koncertu dne 24. 4. 1879 v městském divadle, na němž vystoupí také G. Mahler.


PŘIPOMÍNKY GUSTAVA MAHLERA V JIHLAVĚ

PŘIPOMÍNKY GUSTAVA MAHLERA V JIHLAVĚ Das Jubelfest der silbernen Hochzeit des allerhöchsten Kaiserpaares, Iglauer Wochenblatt 6, 1879, č. 17 (26. 4.), s. 1–3. – Též zpráva o koncertě v městském divadle, kde vystoupil také G. Mahler. Das Kaiserjubiläum in Iglau, Mährischer Grenzbote VIII, 1879, č. 34 (27. 4.), s. 3 (Festconcert im Stadt-Theater). – Referát o koncertě, na němž účinkoval G. Mahler. Vom Männergesangvereine, Iglauer Wochenblatt 8, 1881, č. 6 (5. 2.), s. 4–5. – Informace o vystoupení Gustava Mahlera v Jihlavě při slavnosti pořádané při příležitosti otevření nové restaurace v domě v Hluboké ulici patřícím Mužskému pěveckému spolku v úterý 1. 2. 1881. Iglau, 5. Februar, Tagesbote aus Mähren und Schlesien, 1881, 9. 2., s. 2. – Informace v brněnských novinách o témže vystoupení. Vom Theater, Iglauer Zeitung 9, 1882, č. 62 (20. 9.), s. 5. – Zpráva o programu městského divadla; též informace o představení operety Boccaccio v úterý 19. 9. 1882, které dirigoval G. Mahler. Theater, Mährischer Grenzbote XXXV, 1882, č. 114 (21. 9.), s. 3–4. – Recenze představení operety Franze Suppé Boccaccio v městském divadle (19. 9. 1882), které dirigoval Gustav Mahler. Anonce představení (Von unserem Theater, MG č. 109 z 10. 9. 1882, s. 2) Mahlera jako dirigenta neuvádí. Vom Theater, Iglauer Zeitung 9, 1882, č. 63 (24. 9.), s. 5. – V závěru referátu o divadelních představeních informace, že operetu Johanna Strausse Netopýr (uvedena 21. 9.) dirigoval nový kapelník Reichardt, Boccaccia však bude opět řídit G. Mahler. V dalším čísle tohoto listu (č. 64 z 27. 9.) uvedeno bez dalších podrobností, že Boccaccio byl hrán v neděli, tj. 24. 9. Zmínka o dalších reprízách se neobjevuje. Akademie, Mährischer Grenzbote XXXVI, 1883, č. 94 (9. 8.), s. 3. – Program akademie 11. 8. 1883, na níž vystoupí jako klavírista také G. Mahler. Akademie, Mährischer Grenzbote XXXVI, 1883, č. 96 (14. 8.), s. 3. – Referát o akademii, vyzdvižení výkonů houslistky Míly Ottové a klavíristy Gustava Mahlera. Academie, Iglauer Zeitung 10, 1883, č. 65 (15. 8.), s. 4. – Zpráva o akademii 11. 8., na níž účinkoval G. Mahler.

Vzpomínka na Gustava Mahlera, jeho dětství prožité v Jihlavě a na jeho první umělecké krůčky právě v tomto městě nikdy nezapadla. Na druhé straně však nebyla hodnota jeho uměleckého díla dříve náležitě oceňována a jeho skladby nebyly na repertoáru hudebních těles tak často, jak by si zasluhovaly. První viditelnou snahou o připomenutí spjatosti Mahlera s Jihlavou bylo přejmenování Schönmelczerovy ulice (Schönmelczergasse) v jihozápadní části vnitřního města v roce 1924 na ulici Mahlerovu. V roce 1939 byl po okupaci Československa ulici navrácen její historický název. V roce 1945 dostala tato ulice název Mrštíkova. Teprve od roku 1991 má Jihlava opět Mahlerovu ulici, tentokrát však v severozápadní části města (původně Sterlyho ulice, Sterlygasse, později Nikose Belojanise). Dvacet let po Mahlerově smrti byl podniknut neúspěšný pokus o instalaci pamětní desky na průčelí domu č. 6 ve Znojemské ulici spolkem zřízeným pro tento účel. Desku od sochaře a medailéra Milana Knoblocha se na vedlejším domě podařilo odhalit až 19. června 1960 ke stému výročí jeho narození, což byl v této době nepřející Mahlerovi ani jeho hudbě téměř zázrak. Oba domy ve Znojemské ulici, v nichž Mahlerovi bydleli, stojí, byť s různými stavebními úpravami, dodnes. Dům č. 4 (původně čp. 265 Vnitřní město) byl v letech 1993–2001 postupně zrekonstruován. Původní představu, že bude především sloužit česko-německému Spolku Dům Gustava Mahlera (vznikl na přelomu let 1991 a 1992) jako místo setkávání všech tří národností, které dříve v Jihlavě žily, tj. Čechů, Němců a Židů, se nepodařilo naplnit. Objekt spravovalo nejprve město, poté od poloviny roku 2002 do konce roku 2003 Služby města Jihlavy a od roku 2004 jej převzala Městská knihovna. Dům byl využíván hlavně k výstavním účelům. V roce 2006 sem byla podle původního záměru přenesena expozice „Mladý Gustav Mahler a Jihlava“, připravená v roce 1994 pracovníky Muzea Vysočiny Jihlava v tehdejším objektu muzea v Kosmákově ulici 9. Podle mírně upraveného a rozšířeného původního scénáře byla instalována ve dvou místnostech prvního patra pod názvem „Gustav Mahler a Jihlava“. Od července 2008 je provozovatelem objektu opět město. Po rekonstrukci výstavních prostor ve druhém patře byl dům slavnostně znovuotevřen 25. září 2008. Další etapa rekonstrukce se uskutečnila v polovině roku 2009. Obě etapy byly financovány za podpory dotace z Regionálního operačního programu Jihovýchod. Ve sklepních prostorách byla instalována expozice o rodině Gustava Mahlera, v prvním patře byla část původní expozice zrušena a vytvořena zde nová, nazvaná Tři kultury. Ve druhém patře zůstaly výstavní prostory a nově zde vznikly expozice věnovaná Almě Mahlerové a audiovizuální sál, který může sloužit také jako přednášková místnost. Ve třetím patře jsou kanceláře (jednu z nich využívá

21


Spolek Dům Gustava Mahlera) a badatelna s knihovnou zaměřenou na osobnost Gustava Mahlera. Bývalé městské divadlo, přestavěné v roce 1850 ze zrušeného kapucínského kostela, na jehož prknech předstoupil 13. října 1870 desetiletý Gustav poprvé před veřejnost, již nestojí. Posledního říjnového dne roku 1989 v něm byl provoz ukončen, divadlo zbouráno a na jeho místě postavena v letech 1992–1995 zcela nová, architektonicky zdařilá moderní budova. Z původní stavby zůstalo zachováno jen průčelí. Při oslavách „Gustav Mahler 2000 & Jihlava“ byl 13. října 2000 v přízemí nového divadla odhalen skleněný památník prvního vystoupení Gustava Mahlera, vytvořený podle návrhu jihlavského architekta Martina Laštovičky. Svědkem Mahlerových hudebních vystoupení byl i prostorný a dříve honosně vyzdobený sál hotelu Czap (později Jihlavský dvůr, poté Dělnický dům) v dnešní Žižkově ulici 15 (původně Johannesplatz čp. 50, 51 Panenské předměstí, od roku 1878 Budweisergasse 15), jehož budova prošla po dlouhém období chátrání v letech 2005–2006 generální rekonstrukcí. Bydlela zde rovněž Gustavova láska Josefina Poislová. Stojí rovněž dům v Hluboké ulici 7 (německy Tiefegasse, staré čp. 201 Brtnické předměstí), od 80. let 19. století nazývaný Sängerhalle, který patřil Mužskému pěveckému spolku. Zde reprodukovaný korespondenční lístek Franze Hržiwny z roku 1908 adresovaný Heinrichu Fischerovi podává svědectví, že jej Gustav Mahler navštěvoval, novinovými zprávami je doloženo jedno jeho vystoupení zde v roce 1881. Bez větších změn se dochovalo jezuitské gymnázium v Hluboké ulici 1 z počátku 18. století, v jehož lavicích Gustav v letech 1869–1875 sedával. V budově gymnázia sídlil v letech 1925–1945 a znovu pak v letech 1961–1999 městský, později okresní archiv, uchovávající ve svých fondech písemnosti o Gustavu Mahlerovi a jeho rodině. Dnes je zde umístěna Městská knihovna Jihlava. Zvučné jméno Gustava Mahlera využívá stejnojmenný hotel v části zrekonstruovaného bývalého dominikánského kláštera v Křížové ulici, uvedený do provozu v roce 1993. Od jara 2005 je v domě v Brněnské ulici 31 (původně Beim Brünner Thore čp. 135 Vnitřní město, od roku 1878 Brünnergasse 31), v němž měl Bernard Mahler pronajatý výčep, otevřen Mahlerův penzion „Na hradbách“. Se jménem Gustava Mahlera je spojen i dům v Kosmákově ulici 9, a to nejen z důvodu, že zde byla v letech 1994–2006 umístěna expozice „Mladý Gustav Mahler a Jihlava“, ale především proto, že jeho prostory nyní využívá Filharmonie Gustava Mahlera (do září 2011 Komorní filharmonie Vysočina). Nejnověji nese jméno slavného skladatele park, jehož ústředním prvkem je bronzová socha Gustava Mahlera od významného českého sochaře Jana Koblasy. Koncepce parku, jejímž autorem je rovněž J. Koblasa, v sublimované podobě naznačuje skladatelův vztah k přírodě. Ten je zde vyjádřen

22

zvlněnou krajinou se stromy, keři a okrasnými rostlinami, vodní plochou s deseti vodotrysky symbolizujícími deset Mahlerových symfonií, asijským koutem z jeho Písně o zemi a monumentálními žulovými plastikami ptáků a ryb formálně odvozenými z lidových výšivek, k nimž Koblasu inspirovala píseň Kázání Antonína Paduánského rybám. Mahlerova krajina volně prolíná do městského prostoru, v němž má důležitý symbolický význam obnažené torzo základů nacisty vypálené židovské synagogy, kterou mladý Mahler navštěvoval. Autory architektonického řešení jsou Martin Laštovička a Vít Doležel. Na židovském hřbitově v ulici U Cvičiště se nachází hrob obou Mahlerových rodičů se společným náhrobním kamenem, náhrobkem je označen i hrob bratra Ernesta. Zatím bez označení je místo, kde jsou pochováni sourozenci Arnold a Bedřich, kteří zemřeli ve stejný den.


CHARACTERIZATION OF WRITTEN SOURCES

CHARACTERIZATION OF WRITTEN SOURCES The archival documents concerning Gustav Mahler and his family kept with the State Archives of Jihlava District can be assorted into three thematic groups. The first group discloses facts about Bernard and Marie Mahlers’ family, their arrival to Jihlava from Kaliště, father Bernard’s entrepreneurial efforts, dwelling conditions of the Mahlers, and their numerous family. Documents regarding these issues can be found primarily in the Jihlava Municipality Archives (the former Municipal Administration of Jihlava) since 1849, in particular in the Departments of Official Books (1817) 1849 to 1949, Political Registry 1850 to 1865, Political Registry 1866 to 1890, Revenue Office and Census Department 1850 to 1921, and a smaller number of them also in the Building Archives, marginally also in the Department of Economic Registry 1850–1890 and in the personal estate of Heinrich Fischer, which is a part of the “Minor Written Jihlava estates” collection. One newly reproduced document comes from the Jihlava Parish Office at St. James, the purchase contract for the house in 6 Znojmo Street we found in the depository Jihlava Notaries, but we didn’t publish it here. We also didn’t use documents concerning payment of taxes by Bernard Mahler, kept in the said Department of Revenue Office, not yet explored, nor files regarding his numerous disputes for debts, kept in the depositary of the District Court of Jihlava I. We decided to complement examples from the Jihlava Archives by the record of Gustav Mahler’s birth from the Jewish Registry of Dolní Kralovice kept in the National Archives in Prague. During work on this publication, several dozen file numbers referring to documents regarding Bernard Mahler’s agile business activities were found in the filing protocols of the above mentioned political registries, economic registry of 1850 to 1890 and also civil registry of the Jihlava district court. This theme has not yet been duly elaborated, therefore we decided to document it in this publication, in addition to a reduced number of examples from files, mainly by reproduced records from trade registries of the Official Books Department (1817) 1849–1949. In filing protocols of the said political registries and also in the political registry of 1891– 1923, a relatively large amount of file numbers was also found referring to Gustav Mahler’s brothers and sisters, which would also deserve to be explored. The second group of documents portrays Gustav Mahler as a not very good student of the German Grammar School (Gymnasium) in Jihlava during the period from 1869 to 1877. The class records with his results of study were completely preserved in depositories of the Latin and German Grammar School from 1626 to 1939 (1945). Notable are Gustav Mahler’s written essays dated February and July of 1877, a part of his examinations, which he passed as a private student, already attending the Vienna Conservatory at that

time. The beginning of Gustav Mahler’s school attendance can not be evidenced by documents of primary schools in Jihlava preserved from the 2nd half of the 1860s. Based on their survey, it is certain that he did not attend the Main School at 29 Brno Street (the former Beim Brünner Thore No. 134, Inner City) referred to in literature, nor the National Boys’ and Girls’ School for the Brtnické Suburb at the today’s 89 Fibichova Street (the then Hauptstraße No. 3, Brtnické Suburb, later Wienergasse 26), situated near his home, nor the Boys’ and Girls’ Parish School of St. James at 2 James Square (the then Obere Elkergasse No. 119, Inner City). He could not attend the Parish School of Holy Mother, situated at today’s 43 Havířská Street (the then Webergasse No. 279, Inner City, later Fleischhackergasse 89), either, since it was only for girls. According to the allocation of school districts, the young Gustav belonged to the Boys’ Parish Main School of St. Ignatius, which rented four class rooms in houses situated on the opposite sides of the crossing of recent streets Křížová and Divadelní (27 and 29 Křížová Street, the then Große Kreuzgasse No. 31 and 32, Inner City). By survey of the preserved records of the St. James Parish School and National School for the Brtnické Suburb, it was found that a minimum of Jewish pupils attended these schools in the second half of 1860s, while, based on the research of the preserved Summary Protocol of the Parish Main School of St. Ignatius (Uibersichts Protokol an der Pfarr Hauptschule bei St. Ignaz), which also contains data on the attendance of pupils according to religions, it was attended by more than 10 % of Jewish boys in the second half of 1860s. Since in the half of 1860s, the private Jewish school still did not exist, it can be almost certainly concluded that Gustav Mahler attended this particular school. In the records of the Realschule (technical secondary school) of Jihlava 1862–1920, there have been preserved class records of the I.B class, school-year of 1872/1873, II.A class, school-year of 1873/1874, and II.A class schoolyear of 1874/1875, including the name of Gustav’s younger brother Ernest, who had to cease his studies due to illness in February 1875 and died shortly after (on April 13th, 1875). These records were not published. In spite of some wants caused by incompleteness of the preserved documents of primary and secondary schools in Jihlava and probably also due to the existence of private Jewish schools from the turn of the 1860s and 1870s, in addition to Ernest, we were able to trace data on the school attendance of Mahler’s brothers and sisters, Leopoldine, Alois, Justine, Otto and Emma. They show that Bernard Mahler tried to give their children the best possible education. He sent sons to secondary schools – Alois attended the Gramar School from 1878/1879 to 1880/1881 with poor results (he failed in the third year and

23


did not continue), Otto was also not a very good student of the same school from 1883/1884 to 1885/1886 (he finished the school after failing also in the third year, he was much more successful at the Vienna Conservatory as well as Gustav), all three daughters attended the Girls’ Secondary School at 54 Husova Street (the former Leupoldgasse 54, No. 179, Panenské Suburb). The documents regarding Gustav’s school years can be considered the most valuable of all documents, and therefore they have been published completely. The last group of documents includes deeds from the period after 1877 up until Mahler’s death. The first two examples are from official books of the Jihlava Municipality Archives from 1849, concerning conscription duty, the next one is a very valuable, newly discovered, Gustav Mahler’s application to the Imperial Royal Moravian Vice Regency in Brno, for the state scholarship granted to young artists dated to summer of 1881, found in the Department of Political Registry for 1866–1890 of the same Archives. Documents of inheritance filed at the Jihlava District Court of Law after the death of both parents in 1889, have been preserved. The father’s sizable file, passed by the District Court of Law to the Regional Court of Law immediately at the beginning of the probate proceeding, was found, at the turn of millennium, in the Moravian Archives in Brno in the records of the Jihlava Regional Court of Law from 1850 to 1949, and then studied by Renata Pisková, Director of the Jihlava Archives, and evaluated in the article Bernard Mahler’s Estate File (Jihlava Archives Almanac IV, 2002, p. 82 to 151), which includes a large annex with reproductions of the most interesting documents. This is the main reason why we publish only two examples here. The article was published also in German in 2005, but with a reduced Annex of figures (Abhandlungsakten von Bern[h]ard Mahler, Nachrichten zur MahlerForschung 52, 2005, p. 32 to 53). The probate proceeding lasted very long and the file contains documents from as late as 1898. The mother’s less extensive file remained in the depositary of the District Court of Law and we chose only one document as an example. We newly include a death registration deed from the recently discovered Otto Mahler’s Estate File of 1895, found in the same depositary. Filing protocols of the political registry from 1886 to 1893, deposited in the Jihlava Municipality Archives kept since 1849, contain about twenty file numbers relating to Gustav Mahler’s obligation to pay the military tax (a levy paid by persons relieved of the military service). Out of the preserved documents we selected examples from autumn of 1891. Other published documents on Gustav Mahler’s official contacts with Jihlava, concerning passport and right of domicile issues, were found in the department of Political Registry from 1891

24

to 1923 and also in the department of Official Books. In addition to data on Gustav, records of his siblings can also be found here, especially about Alois (in some sources referred to as Louis, and later as Hans or Hans Christian). A very valuable but scanty collection of letters and postcards, sent by Gustav Mahler to his music teacher Heinrich Fischer, was preserved in the personal written inheritance of the recipient. It also contains several unexplored files of the Jihlava Regional Court of Law from 1872 to 1878, concerning financial relations between Bernard Mahler and the former owner of the House No. 264, Inner City, Anna Fischer, mother of Heinrich Fischer, and her children from her first marriage with Franz Proksch. We enlarged the mentioned collection by two items of private character, found in the Iglaviensia Collection, deposited at the Vysočina Museum in Jihlava. The last included document, a letter from opera singer Charles Cahier, dated September 23rd, 1911, comes from the Jihlava Municipality Archives depositary, kept since 1849, department of Economic Registry from 1891 to 1923. Reproductions of the chosen archival documents have also been grouped into these three parts. They are completed by illustrative photographs, mostly portraits, advertisements for Bernard Mahler’s products, invitations to Gustav Mahler’s musical performances and articles from the press of that period. The atmosphere of the period is illustrated by a few photographs of old Jihlava from 1860s and 1870s, mostly coming from the depositary of the Vysočina Museum in Jihlava. Compared to the first edition, the selection was expanded by several photographs and, in addition, also by Bernard Mahler’s thanks to Gustav’s music teacher, Wenzl Pressburg, dated October 20th, 1870, published in the newspaper Der Vermittler. Musicologists, ethnographic specialists and domestic and foreign television stations have repeatedly been interested in the written documents remembering the Mahlers’ family. In 1960, the 100th anniversary of Mahler’s birth was an impulse to study the Mahler documents. Kurt Blaukopf, university professor, Vienna musicologist and Mahler’s researcher visited Jihlava in 1973. His book, Gustav Mahler der Zeitgenosse der Zukunft, giving many details about Mahlers’ family life in Jihlava, was published in Czech translation in 1998. A local researcher, Mgr. Jiří Rychetský, was concerned with Gustav Mahler and his work in a long-term perspective, through him, new information on the composer’s childhood and youth entered the world of literature. Jiří Rychetský has also significantly participated in the scenario of the Young Gustav Mahler and Jihlava exposition. Another surge of interest in archival documents concerning Mahler’s childhood and youth in Jihlava came in connection with the mentioned celebration “Gustav Mahler 2000 & Jihlava”. It resulted in the first


TESTIMONY OF WRITTEN SOURCES

TESTIMONY OF WRITTEN SOURCES issue of the publication Journey’s Beginning (Počátek cesty), the exhibition with the same title presented in the “Horácké divadlo” theatre and the book of Ludmila Klukanová Jihlava to Gustav Mahler (Jihlava Gustavu Mahlerovi). The Mahlerite printed matters were also used at the re-installation of the “Young Gustav Mahler and Jihlava” exposition in 2006, and on the occasion of the exhibition to commemorate the 100th anniversary of the Seventh Symphony E minor world premiere, named “Year 1908 – Mahler, Jihlava, Vienna, Prague” in Kaliště during 2008. The staff of the Archives of Jihlava participated significantly in both of these events as authors. During the preparation of the second event, previously unknown documents concerning Gustav Mahler’s right of domicile in Jihlava have been discovered and presented. Most recently, the Mahlerite archival documents enjoyed interest, especially from filmmakers and publicists, for the preparation of pieces for the 150th birth anniversary and the 100th anniversary of the death of Gustav Mahler in 2010 and 2011. In 2009, the Czech TV crew shot footage of archival items for their film, led by Jiří Nekvasil, director, (documentary series: GM Compatriot, screenplay by Zdeněk Mahler), and Petr Ruttner, director, (documentary film: Gustav Mahler); on April 26th, 2010, Norman Lebrecht, renowned London musical critic and writer, and Jeremy Evans, director of BBC Radio 3, recorded here material for the radio documentary In Search of Gustav Mahler. In addition to this, Gustav Mahler was the subject of study of many domestic and foreign researchers, to name Henry-Louis de La Grange, Reinhold Kubik, Helmut Brenner and Milan Palák. In the first edition, we stated at the end of this chapter that all documents deposited with the State Archives of Jihlava District, concerning the personality of Gustav Mahler directly, are probably well known and that new discoveries can hardly be made. The re-edition proves us wrong and that’s why we will not repeat such an assumption this time. However, with a good conscience we can adopt the assertion that documents concerning the whole family (in particular, concerning the trade business of father Bernard and his social position in the city, as well as Gustav Mahler’s brothers and sisters and possibly other relatives from the father’s side and probably also mother’s side, who passed through Jihlava) are far from being thoroughly explored.

The branched Mahlers’ family was living in middle and east Bohemia, in a region along Sázava River, at the turn of the 18th and 19th centuries. Bernard, Gustav Mahler’s father, son of Šimon Mahler (born in 1793, in Chmelná, Benešov District – died in 1865, in Lipnice, Havlíčkův Brod District) and of Marie, maiden name Bondy, (born in 1801 – died in 1883, in Lipnice), was born on August 2nd, 1827 in Lipnice near Německý Brod (renamed to Havlíčkův Brod in 1945) in the then administrative region of Čáslav. In the same year, the family moved to the village Kaliště near Humpolec and settled in a small house No. 52, to which a distillery was pertaining. The leased distillery passed to the property of Šimon Mahler in 1838. A repeal of the strictest laws constraining Jews in movement and trading gave boost to the prosperity of the business during the revolutionary years 1848 and 1849. Šimon’s son Bernard (in written sources also given as Bernhard) started as an apprentice in his father’s business and began to deliver liqueurs and other goods by a horsedrawn carriage far and wide. His business interests reached as far as Znojmo. He usually stayed in Jihlava overnight, and was obliged to report his arrival at the town-hall office according to the regulations of the time. The written sources of the State Register prove four transits through Jihlava, the first on the April 13th, 1856, the next on the May 16th and on the July 3rd and 29th, 1858. [1, 2] During one of his business trips, he met Marie Herrmann in Ledeč (born on March 2nd, 1837 in Ledeč nad Sázavou, Havlíčkův Brod District – died on September 11th, 1889, in Jihlava), daughter of Abraham Hermann, a rich tradesman and soap maker, and married her in 1857. Marie brought a big dowry (3 500 guldens) to the marriage, which made it possible for Bernard to rent a small house No. 9 in Kaliště with a pub and shop and to become independent. Their son Isidor was born here in 1858, but he died a year later. The second son Gustav, the future ingenious composer, was born on July 7th, 1860. Documents preserved in the State Archives of Jihlava give different dates of his birth: either July 1st, 1860 (catalogues of Gramar School) or July 14th, 1860 (population register of the Municipal Office of Jihlava). Fortunately, the National Archives in Prague saved the registry of births led by the Jewish congregation in Dolní Kralovice, with an entry of Gustav’s birth. July 14th was registered as the day of circumcision carried out by David Kraus from Ledeč nad Sázavou. Ignatz Weiner and Anton Kern, both from Ledeč, are registered as godfathers. [3] Soon, Kaliště was too tight for Bernard, an active businessman. He was lured by the King’s Mining City of Jihlava, the second largest city in Moravia with 17 000 citizens, mostly of German origin, and he felt he would find better business opportunities there than in a village counting six hundred inhabitants. Jews had to think of Jihlava as a city of promise.

25


After the political regime relief in 1848, so many people of Jewish faith from the surrounding villages and little towns began to move to Jihlava, formerly a prohibited town, that their number increased from a few individuals before 1848 to 614 in 1869, as registered in a list of Jews living in Jihlava made by the Parish Office at St. James, among them also Bernard Mahler and his family, [5] and even to 1,090 (5.4 %) as counted in a census of 1869. The largest number of them was living here before World War I (1,450 in 1900, i.e., 6.4 %). Undoubtedly, an important milestone for the development of the Jewish community in Jihlava was the decision of the Emperor Franz Joseph I., dated February 18th, 1860, by which Jews were allowed to acquire property within the city. At the beginning of 1861, the already existing religious association was officially accepted, one year later it was transformed into the Jewish Congregation, soon thereafter new Jewish associations began to emerge. In the period from 1862 to 1863, a grandiose synagogue in Arabic style was built over a filledup moat behind the broken-through city walls in the then Horní saská Street (Obere Sachsergasse, later 44 Neugasse, recently Benešova Street), and destroyed on March 30th, 1939; in 1869, a new Jewish cemetery was established at the west end of the city. The Christian population of Jihlava observed such an influx of Jews into the city with resentment and several anti-Jewish riots and disturbances broke out. The Mahlers’ family moved to Jihlava on October 22nd, 1860, and Bernard announced the arrival of the family at the municipal office a day later. [4] He produced a letter of residence issued by the District Office of Humpolec for four years; after the expiration of this period he had to apply for a new letter from his home village, which remained Kaliště. [8, 9] Already before his arrival to Jihlava on September 27th, 1860, he applied to the District Office of Humpolec for a permission to auction off his property in Kaliště on October 15th (the application was deposited with the Moravian Regional Archives in Brno – State Archives of Pelhřimov in the depositary of the District Office of Humpolec, inv. no. 68). In Jihlava, Mahlers found accommodation as tenants on the first floor of the house No. 265, Inner City, owned by Anastázie Kampfová. The house was situated on the busy Brtnická Street (Pirnitzergasse), located between the lower part of the vast main square, Hlavní náměstí Square (Hauptplatz; name introduced in 1878, previously Untern Platz), and the former town-gate, Brtnická Gate, a place where all the traffic coming on the imperial road from Znojmo and Vienna was passing through. The Brtnická Street was renamed to Vienna Street (Vídeňská, Wienergasse) in 1878. The recent name of this street is Znojemská Street and the house bears the No. 4. Owners of this tenement took turns in quick succession. The layout of the house when Bernard Mahler’s family lived

26

here (1860–1873) [11] can be seen in a plan for the adaptation of an apartment on the 2nd floor of 1887. [12] Bernard was not the only member of the Mahlers’ family, who decided to relocate to Jihlava. His younger brother David and other relatives, who were all without exception engaged in business, arrived soon. [4, 8, 9, 10] One of the reasons why Bernard Mahler decided to leave Kaliště was certainly the fact that a new trade regulation, allowing free trade business throughout the whole monarchy, was issued at the end of 1859. In Jihlava, he intended to run a production and retail of liqueurs as he did in Kaliště, therefore he applied to the District Office of Jihlava for a licence for production, bar-sale and retail of sweetened alcoholic beverages (liqueurs) already before his relocation, on September 27th, 1860, i.e., on the same day as he applied for the permission of auction in Kaliště, to the District Office of Jihlava. Production of these beverages in so-called cold way and their sale in sealed bottles were allowed to him on February 28th, 1861, however the granting of a bar licence was rejected with regard to the existing pubs for liqueurs and semi-sweet liqueurs (so-called “rosolka”). [14] Thus, the first trade permitted to him was the grocery shop on October 29th, 1860. [13] At the beginning of 1861, he rented the liqueurs bar-licence from Katharina Rott (Rott, also mentioned as Brabenz von Rott, Brawenz and Plott) and opened a pub on the ground floor of the house he was living in. [15] Subsequently he rented pubs also from other owners. For example, from 1861 to 1862, he operated a spirits pub without written certificate in the house No. 135, Inner City of Brno, in the U Brněnské brány Street (Beim Brünner Thore, the latter Brünnergasse, recently 31 Brněnská Street), rented from Johann Hofbauer. [16] The fact that his business was not easy in the beginning is witnessed by frequent changes of places of the operation of his bar-licence leased from Katharine Rott. [17, 18] In the autumn of 1862, he received authorization to operate a spirits bar in the house No. 451 in the Inner City, Horní saská Street (Obere Sachsergasse, the latter Neugasse, recently 17 Benešova Street), namely on the basis of a licence rented from Wenzel Frisch. [19] Two years later, in October 1864, he was allowed to run a beer pub under a licence rented from Mathias Withelm. However, Bernard Mahler sub-leased this licence immediately to Johann Friedl. [20] Finally, he abandoned his intention from 1867 to associate with his brother David, expand the business and establish a factory producing liqueurs and semi-sweet liqueurs. In 1868, he was granted a licence for the sale of his own products, including operation of a grocery store, without any limitation. The Municipal Council of Jihlava decided so pursuant to his complaint, in which he referred to the applicable trade regulations and claimed his right to


TESTIMONY OF WRITTEN SOURCES

become equal with other spirits producers in the city, who could sell their products without any restrictions in contrast to him. [22] In December 1868, he informed authorities that he will operate the trade licence for the liqueur bar, rented from Jakob Löwit from Pardubice, in the house No. 79, Inner City, Velká farní Street (Große Pfarrgasse, recently 3 Farní). [23] In pubs, he sold spirits and different kinds of sweet and semi- sweet liqueurs, to the production of which he obtained licence already in 1861. The preserved files and records in filing protocols of political registry show that Bernard Mahler couldn’t avoid breaches of trade regulations in his business. He was reported to authorities because of unpermitted sale of bread, sale of beverages in a prohibited place or because of violating the closing hour. [21] Several times, official proceedings were conducted against him because of a breach of reporting duty or unfair sale. For these offences he was charged by penalties in favour of a fund for paupers many times. He was relieved from paying a severe penalty of 10 guldens, imposed on him because of insulting the district governor, Mr. Schrötter, only after appealing to the Imperial Royal Moravian Vice Regency in Brno in 1869. He was trying to become rich in various ways. For instance by extending his licenses by production and retail of other kinds of goods; at the beginning of 1870, he transformed the former malt house in Peroutková Street (Flederwischgasse, the later Zwingergasse, recently Věžní Street) into a vinegar factory, [24] in 1872 he established a branch for the production of sweetened alcoholic beverages in the house No. 493 Inner City, Špitálská Street (Spitalgasse, recently 3 Komenského). [25] In 1874, he informed authorities of the establishment of a branch store of his business in the house No. 171, Inner City, Dolní náměstí Square (Untern Platz, the latter Hauptplatz, recently 26 Masarykovo náměstí Square). The reason was probably an expected sales growth, which was to be realized through the sales representative Lazar Ornstein. At the beginning of 1875, Bernard Mahler extended his activities by operating a locksmith shop in the house No. 452 Inner City, Horní saská Street (Obere Sachsergasse, the latter Neugasse, recently 19 Benešova Street). [26] He also wanted to try his fortune in the lottery and in 1869 he tried to establish a lottery-tickets association called “God’s Blessing” (Gottes Segen), together with four other companions. This attempt to establish Jihlava’s first lottery-tickets association failed, but Bernard didn’t give up his efforts and in 1876 he tried to establish another association named “Concordia”. Thanks to his hard work and persistence, Bernard Mahler made enough money within a few years so he could buy his own house. In November 1872, he bought from Anna Fischer, mother of Gustav’s music teacher, Heinrich

Fischer, a neighbouring two-storey house No. 264 Inner City (recently 6 Znojemská), together with a small courtyard and an outbuilding in the court, for 10,000 guldens. [27] Immediately in the following year, he made an expensive adaptation of it. The plan of the intended adaptation shows the original layout of the house. [28] The construction works consisted mainly in extending the house into the courtyard on the first-floor level and in connecting the outbuilding by a gallery. Rooms necessary for the trade business were situated on the ground floor, the numerous Mahlers’ family was living on the first floor in the front of the house, people employed in the trade and maids in the back. [35] On the second floor, another family was living as tenants. In 1881, Bernard Mahler adapted a woodshed in the backyard for a stable for horses. In the building plan the location of a distillery is clearly visible, as well as a store-house at the back of the court-wing, where he produced and stored his much desired goods. [36] A detailed description of the house was a part of the house assessment and valuation dated March 28th, 1889, which is included in the Bernard Mahler’s Estate File (see R. Pisková, Bernard Mahler’s Estate File, in Jihlava Archives Almanac IV, 2002, p. 83–84, 96–100, and R. Pisková, Abhandlungsakten von Bern[h]ard Mahler, Nachrichten zur Mahler-Forschung 52, 2005, p. 33–34). After ten years of uninterrupted stay in one town or village, each citizen of the Austro-Hungarian monarchy could apply for a domicile statute in the place of his living. Bernard Mahler, who still had his domicile in Kaliště, applied for a change in November 1873, 13 years after his arrival to Jihlava. [29] He also complied with the condition for granting him the burgher right by living long enough in one place and by buying a house, i.e., by holding property of certain value. The Municipal Committee expressed its positive statement regarding his application and after paying the respective taxes (25 guldens for granting of the domicile statute and 22 guldens for burgher right) he became a burgher of the King’s Mining City of Jihlava. [30] In addition to filing a new deed into the Register of Jihlava Citizens [33], records of these facts were also entered into the Register of Persons Admitted to and Discharged from the Municipal Bond and Register of Burghers. [31, 32] Bernard Mahler succeeded in his desire to enter the high society. Although the ownership of a house brought along a significant increase in direct taxes to be levied, it also brought a change of social status, which manifested itself for example in the position within the electoral lists for the municipal committee elections. While before buying the house, between years 1867 and 1871, Bernard Mahler paid direct tax ranging from 25 guldens 60 kreutzers to 32 guldens 50 kreutzers, which ranked him within the city from approximately the

27


450th place in 1867 to approximately 290th place in 1871 and classified him for the second electoral ensemble; in 1873 he was mentioned on the 90th place of the first electoral ensemble with the tax in the amount of 113 guldens 1 kreuzers (if we leave out the 16 Honorary Citizens at the top of the list, he ranked on the 74th place according to the levied tax). [34] In 1875 and in 1877, he was also member of the first ensemble with his tax of 118 guldens 75 kreutzers, or 109 guldens 96 kreutzers, since 1879 he was one of the highest ranking members of the second ensemble; even if the tax he paid continued to grow (it reached the highest amount of 135 guldens and 93 kreutzers in 1889, when widow Mary was mentioned in the electoral lists) and his position among the wealthiest residents of the city slightly dropped, he still ranked approximately among the third fifty (in the last years around the 155th place). His better social position also led to the participation in the Committee of the Jewish Congregation, evidenced in the book Schematismus der königlichen Stadt Iglau (Iglau 1875, p. 94). The family of Bernard and Marie Mahlers was numerous. [6, 7, 10, 11, 33, 35, 55] Between the years 1858 and 1879, they gave birth to fourteen children, however eight of them died in infancy. This fact affected their family life, particularly the mental health of the mother. Such tragic childhood experiences influenced Gustav Mahler’s young age and even long after found its reflection in some of Gustav’s compositions. The death of his most beloved brother Ernest in 1875 inspired an opera, Duke Ernst of Swabia (1879), with a libretto by his older grammar-school schoolmate Josef Steiner. This opera was however lost. At the beginning of the 20th century, he composed the cycle Songs on the Death of Children, presented for the first time in Vienna on January 29th, 1905. As the first son Isidor died soon after his birth, the second son Gustav was the oldest of all siblings. The environment, in which the children grew up, was not harmonious. Parents were differently tempered, and the coarse, choleric and adulterous father quarrelled often with the gentle, sensitive mother, suffering, in addition, from a heart disease since her birth. The desolate family background had an impact on the sentient soul of small Gustav, who inclined to the mother by his character, and left traces on him for the whole life. Hence came the deep sympathy with his brothers and sisters and also the sense of fairness and justice, which he would prove very soon. [37] Gustav showed musical talent from early childhood. Already at the age of four, he was trying to play piano, at five he reportedly “gave an accordion concert” for the stallkeepers on the square. His first teachers were musicians from the municipal band or theatre orchestra, who probably visited his father’s bar. It was contrabassist Jakob Sladky

28

(born in 1816, in Beroun), Jihlava theatre orchestra conductor Franz Viktorin, violinist Johann Brosch (born in 1834, in Brtnice) and a native of Vienna Wenzl Pressburg, composer of waltzes popular at the time, among others; the last two also had a business license to teach music. The last known Jihlava teacher, also with a licence, was the music director, choirmaster and conductor of the Men’s Choir Association (Männergesangverein) Heinrich Fischer (born in 1827, in Jihlava, died in 1917, in Jihlava), who was coincidentally living in the adjacent house No. 264, Inner City. From the beginning, Bernard Mahler decided to support his son’s musical talent, but also to use it to increase his own social prestige, for which he strived all his life long. This was perhaps the reason why he became the contributing member of the Men’s Choir Association, and he paid for three persons, at first, and for two since 1874. Gustav obtained his first education most likely at the primary school, Boys’ Parish Main School of St. Ignatius, in Křížová Street, to which he belonged by the school district (see above the chapter Characterization of written sources). In the fall of 1869, he entered the German Grammar School (Gymnasium) in 1 Hluboká Street (the then Nonnengäßchen No. 610 Inner City, since 1878 Tiefegasse). This building, founded in 1727 and extended in the half of the 19th century, has been preserved to the present. Gustav’s school results were not bad in the beginning. He finished his first grade as the 22nd of 49 pupils, a year later even as 16th of 40. [38, 39] By that time, he already had his first public performance. The concert at the Municipal Theatre held on October 13th, 1870 turned out very well and Jihlava newspapers predicted him a great future. Father Bernard, dazzled by his son’s musical success wanted to give him a better education than he could obtain in Jihlava, and arranged his transfer to a secondary school in Prague, Nové Město. He was living in Staré Město, in the family of fur trader, Moritz Grünfeld, whose sons, nineteen years old pianist Alfred, a graduate of the Prague Conservatory and student of the Academy of Music in Berlin, later a respected concert artist living in Vienna, and his three years younger brother Heinrich, violoncellist, later living in Berlin, the then student of the Prague Conservatory, should take care of his musical development. This experiment turned out disastrously. The boy, detached from his environment, distracted and absent-minded, failed in six of seven subjects at a much more difficult school and took hopelessly the last position in the class. [40] Therefore, the father took the son back to Jihlava to continue his studies at the local “gymnasium”, this time with better results again. [41, 42] At this period, we know of Gustav’s musical performances in a Gramar School musical evening for the public held on the occasion of Schiller’s anniversary on November 11th, 1872, in which he gave the


TESTIMONY OF WRITTEN SOURCES

Liszt’s Piano Variations on Mendelssohn’s Midsummer Night’s Dream with a great success, and concerts on April 20th and May 17th, 1873, where he was applauded for Thalberg’s piano fantasy on themes from the opera Norma. The first one was held at the Municipal Theatre to honour a marriage in the royal family, the other in the hall of the Czap Hotel on the occasion of the Men’s Choir Association anniversary. Gustav finished his regular studies after the 6th grade, [43] since Gustav Schwarz, a farm manager from Moravany near Čáslav, who met Gustav through the aforementioned classmate Josef Steiner, born in the near village Habry, convinced Gustav’s father to let him study at the Vienna Conservatory. The father consented only on condition that Gustav will complete his secondary education (Gramar School) and will pass a high school leaving examination. Therefore, the next two years Gustav studied at the Gramar School of Jihlava as an external student. [44, 45] He was travelling to Jihlava not only to pass exams for the last semester, but also for the public holidays and vacations. Since 1871, the travelling between Jihlava and Vienna was facilitated by railway and the passage through Znojmo and Stockerau lasted only about six hours. During his very first summer vacation, on July 31st, 1876, he performed at the Municipal Theatre together with another student of the Vienna Conservatory from Jihlava, Richard Schraml, who later became an important figure of the musical life in Opava. Perhaps in view of the approaching graduation, he organized a concert in the Czap Hotel’s large hall, with the participation of two members of the Vienna Court Opera orchestra and a schoolmate, Rudolf Krzyzanowsky, on September 12th, 1876, to the benefit of the Gramar School to purchase teaching aids. At the concerts he also presented, among else, his own compositions – a Violin Sonata and a Piano Quartet. His study results at the Gramar School were getting worse all the time and he completed the last semester with four F’s. [45] His essays from the last two semesters, attached to the class records, represent rare evidence of his school suffering. [46, 47] He gave up the regular term of leaving examination on July 6th, 1877, and appeared before the examination board on September 12th, again. The board was merciful to him. From nine subjects he received two grades “satisfactory” and seven “sufficient” and could pass. [48] The time spent at the Gramar School was important in Mahler’s life since he met a few schoolmates there, with whom he formed friendships that lasted a lifetime. In addition to the named Josef Steiner, he became friend with Quido Adler, coming from Ivančice in Moravia, who later became a professor at the department of musical sciences in Vienna and a musical critic, and with the future Vienna lawyer, Emil Freund, his legal advisor. His lifelong friend was Theodor, the

son of his music teacher Heinrich Fischer, also a classmate from the Gramar School of Jihlava. In October 1877, he entered the school of philosophy at the Vienna University and studied, for two years, the harmony, philosophy, Greek archaeology, history and general and special history of art to increase his general humanistic education, so necessary for an artist. In June 1878, he completed with great success the conservatory, where he studied piano as his major under Professor Julius Epstein during the years 1875/1876 and 1876/1877, and composition under Franz Krenn in 1877/1878. As early as at the end of the first year, he won the first prize for his execution of Schubert’s Sonata A minor in a school piano competition, and the same award for his Piano Quartet in A minor in a composers’ competition. In the next year he won the piano competition again with Schumann’s Humoresque, Op. 20. The last year at the conservatory, he crowned by winning the first prize for his Piano Quintet in the final examination. During his studies and in the first years after the graduation, he was forced to give piano lessons to make ends meet, from June to mid August 1879 he worked as a private teacher in the family of Moritz Baumgarten in Puszta-Batta near Budapest. At the same time, he tried to compose – it is known that, in addition to the compositions awarded in the school competitions, he wrote his Sonata for Violin presented at the said concerts in Jihlava in 1876, and that he worked on an unfinished and unpreserved opera Argonauts in 1877 and 1878, to which he wrote a libretto together with J. Steiner based on a story by F. Grillparzer. He entered the overture to this opera into the Beethoven Prize for Composers competition in 1878, organized by the Vienna Friends of Music Society, the award of which was associated with a cash prize; however the prize was not awarded this year. In the following years, he worked primarily on two pieces – the also unfinished opera with his own libretto, Rübezahl (spirit of the Sudeten Mountains), the torso of which was later lost, and the “Fairy tale for the concert hall”, Song of Lamentation (Das klagende Lied), again with his own libretto based on the fairy tales of brothers Grimm and L. Bechstein, completed during he fall of 1880. Since the late summer of 1879 until the spring of 1880, Gustav Mahler was experiencing intense but ill-fated love for Josefine Poisl, Jihlava postmaster’s daughter, who he taught piano during his stays in Jihlava. He wrote her several lyrically toned letters and composed two poems and three songs for her. However, in March 1880, he found out that Josefine will marry Julius Wallner, Professor of Gramar School. On May 12th, 1880, Mahler signed a five-year contract with theatre agent Gustav Lewy, and in a few weeks, he entered his first engagement as conductor of the summer

29


theatre orchestra in Bad Hall, a spa town in Upper Austria. In autumn, he returned to Vienna, where he earned money by giving music lessons, changed lodgings and was waiting for another opportunity as a bandmaster, which was a necessary evil for him, turning him away from artistic creation, but ensuring a steady income. After completing the Song of Lamentation, a composition for choir, solos and orchestra, he vainly tried to raise funds for its performance, which would be financially very difficult, because it required a large orchestra. In the summer of 1881, when he was already engaged as the conductor at the Landestheater in Laibach (now Ljubljana, in Slovenia), Gustav Mahler submitted a request for the state scholarship granted to young artists to the Imperial Royal Moravian Vice Regency in Brno. On August 12th, 1881, the application was sent through the Jihlava Municipal Council, which supported it by its statement. The survived file also contains a letter dated August 22nd, 1881, of the Vice Regency requesting additional information, and the reply of March 12th 1882, rejecting the application. [51] In the autumn of 1881, Mahler entered the Song of Lamentation to the Beethoven Prize, the award of which would be endowed with 600 guldens, however he was not successful. His opus 1 had to wait for its performance until February 1901. In September, 1881, he conducted his first performance in Ljubljana. The great career of Gustav Mahler, composer and conductor, was launched! At the end of 1870s and throughout the 1880s, especially during the summer months, Mahler regularly appeared in Jihlava and occasionally performed as pianist and conductor. On April 24th, 1879, he performed at a gala concert in honour of the 25th anniversary of the imperial couple’s wedding, at the Municipal Theatre, where he played one of Liszt’s Hungarian Rhapsodies, Schumann’s Humoresque and Schubert’s Sonata in A minor. On February 1st, 1881, he performed at celebrations organized on the occasion of opening a new restaurant in a house belonging to the Men’s Choir Association in Hluboká Street. In September 1882, when he was without any engagement, he conducted two performances of the operetta Boccaccio by Franz Suppé at the Municipal Theatre. On August 11th, 1883, at a benefit performance for the Red Cross, he accompanied violinist Míla Ottová in Beethoven’s Kreutzer Sonata, and he played Impromptu and Polonaise by Frédéric Chopin and conducted Kunze’s Kaffeekränzchen operetta. In the period between 1878 and 1883, he spent a part of his vacations in Želiv near Humpolec, visiting his friend and schoolmate Emil Freund. Several documents in the lists of recruiters, originating from the early 1880s, concerning Gustav Mahler, illustrate his physical condition. At the first recruitment in Vienna in 1880,

30

he didn’t qualify for military service because of overall physical weakness and, one year later, he was completely deleted from the list of recruits because of severe short-sightedness. [49, 50] However, this brought about his obligation to pay the military tax, which caused an extensive correspondence with the Municipal Office in the early 1890s, evidenced by survived files, filing protocols of the political registry; in 1895, even the issue of his passport was subject to the payment of the outstanding sum. [54] The year 1889 represents an important turning point in the life of Gustav Mahler, as he lost both parents and his oldest sister Leopoldine in the same year. The father died as first on February 18th at the age of 62, [52] then sister Leopoldine, married Quittner, died in Vienna on September 27th at the age of 27. A few days later, he suffered the most painful loss when his mother died on October 11th. [53] Both parents were buried side by side at the Jihlava Jewish cemetery and a high tomb made of dark stone indicates their last resting place. After the father’s death, the house was sold to Moritz Herrmann for 15,000 guldens. After settlement of his mother’s estate, Gustav Mahler and his brothers and sisters left Jihlava for ever. He allegedly took his father’s old armchair only. As the oldest of the siblings he became, by a court decision, guardian of his minor brothers Alois (Louis) and Otto and sisters Justine and Emma. He tried to ensure a good future to all of them, fortunately, as the director of the Royal Opera in Budapest with a salary of 10,000 guldens annually he had enough money, in addition there was the inheritance from his parents. His most beloved sister Justine, reminding Gustav of his mother, kept his household in Budapest and later also in Hamburg for some time. Both sisters married the brothers Rosé. Eduard, who married Emma in 1898, [58] was violoncellist, Arnold, husband of Justine (wedding on March 10th, 1902, a day after the wedding of Gustav Mahler and Alma Schindler), was concertmaster of the Vienna Philharmonic Orchestra. Before marriage, both sisters converted to the Evangelic faith. The Jewish faith didn’t play a significant role in their lives, or in the lives of other siblings, as can be documented by Gustav’s conversion to the Catholic Church in Hamburg in February 1897, or the example of brother Alois, who converted even twice. [55] The fate of both brothers was turbulent: Otto, a musically talented graduate of the Vienna Conservatory, shot himself in Vienna in 1895 [56] and the older Alois, unsuccessful businessman, left for America at the beginning of the new century, where he died as Hans Mahler on April 14th, 1931 in Chicago. After leaving Jihlava, the Mahler siblings never returned to their hometown. However, Gustav had ties to Jihlava until the end of his life, since he had his official domicile here. Some


GUSTAV MAHLER’S EARLY AGE AND YOUTH DOCUMENTED BY NEWSPAPERS AND BOOKS

documents survived, evidencing occasional correspondence with the Municipal Office, which however was exclusively kept between legal representatives and the competent authorities. The subject-matter of the correspondence was the said military tax, passport issues and the right of domicile. [54, 57, 59] Only filing protocols show that, in the autumn 1907 and in January 1908, the political department of the Jihlava Municipal Office was in correspondences with the Vienna Police Directorate and with Vienna Magistrate, concerning Gustav Mahler’s right of domicile, since he was living in Vienna permanently for 10 years – from 1897 – and met the condition for the right of domicile in the capital of the monarchy. Therefore, the Jihlava authority asked whether he applied for it. [60, 61] As Mahler did not do so even in the spring of 1908, after his return from America where he worked as chief conductor of the Metropolitan Opera in New York from December 1907, a record on his family has been made in the register of Jihlava citizens on May 27th, 1908. [62] The last record made at the time of his life, concerning again the right of domicile, is dated 23rd December, 1909. [63] Some written testimonies from the years 1888–1908 evidence that Gustav Mahler even as a famous conductor and composer did not forget his friends in Jihlava. One of them was his music teacher Heinrich Fischer, to whom he sent letters and postcards from his work places and holiday stays. [64, 65, 67, 69, 71] He never forgot to attach regards for his son Theodore, later the President of the Jihlava regional court, whom he invited to visit the Court Opera in Vienna sometimes during his directorship. [66] From time to time, the local German newspaper, Mährischer Grenzbote, also highlighted the ever more famous compatriot in connection with his musical accomplishments, changes of work places and major events in his private life. Seriously ill Gustav Mahler, suffering from an inherited heart disease like his mother, and in addition, from streptococcal blood poisoning incurable at that time, died in Vienna on May 18th, 1911, shortly after his premature return from his third engagement in America. The Mährischer Grenzbote of May 21st informed about his severe illness; and the news of his death with a short obituary appeared in the very same issue. An obituary with a photograph was also published in the Deutscher Volkskalender für die Iglauer Sprachinsel, a calendar for 1912. The programme of the Jihlava Gramar School, issued at the end of the school year 1910/1911, published a single sentence on his demise: “Am 18. Mai 1911 starb der ehemalige Schüler der Anstalt Herr Gustav Mahler, der als Komponist und Direktor der k. k. Hofoper weit über sein engeres Heimatland berühmt geworden ist.” (Mr. Gustav Mahler, a former student of the Institute, composer and director of the imperial-royal Court Opera, who became famous far beyond

his homeland, died on May 18th, 1911.) He was buried in Grinzing Cemetery in Vienna. His grave is decorated with a simple tombstone, designed by renowned architect Josef Hoffmann, a native of nearby Brtnice, who was – like Mahler – a not very successful student of the Jihlava Gramar School. Correspondence dated from September 1911 casts a poor light on the representatives of Jihlava City in relation to the personality of Gustav Mahler and anticipates the rather indifferent attitude towards this undoubtedly most important Jihlava citizen in the coming years and decades. It was a letter to the mayor of Jihlava, in which the opera singer Charles Cahier (real name Sarah Jane Walker, an American alto engaged in 1906 by Gustav Mahler in Vienna, and interpreter of his songs) proposed to organize a concert of Mahler’s works and to place a memorial plaque on the house in which he lived. The proposal was politely refused... [72]

GUSTAV MAHLER’S EARLY AGE AND YOUTH DOCUMENTED BY NEWSPAPERS AND BOOKS Jihlava was not only the city where Gustav Mahler spent his childhood and where he visited his family later, but also the place of his artistic beginnings, which can be traced in the then local press. The presented bibliography contains articles from Jihlava newspapers (Der Vermittler, Mährischer Grenzbote, Iglauer Wochenblatt, Iglauer Zeitung) and also from the Brno newspaper Tagesbote aus Mähren und Schlesien from years 1870–1883, informing about all known music performances of the young Gustav Mahler in Jihlava. As demonstrated by the discovery of German journalist Helmut Brenner, who found the news of Mahler’s performance in Jihlava, at a party organized on the occasion of a restaurant opening in a house situated at no. 7 Hluboká Street, owned by the Men’s Choir Association, on February 1st, 1881, we can perhaps expect further findings in this area. At all concerts, Mahler performed as a pianist, only at the time when he was without an engagement, he conducted two performances of operettas by Franz Suppé Boccaccio in the Municipal Theatre in September 1882, and at a benefit concert for the Red Cross held on August 11th, 1883, he conducted Kunze’s operetta Kaffeekränzchen in addition to the piano performance. Most of these reports are known at least to the regional Mahlerite researchers thanks to Hans Holländer’s articles from the 1920s and 1930s, however their list has not yet been published. Therefore, we believe that it is

31


a suitable addition to the archival documents demonstrating Gustav Mahler’s relationship to Jihlava. We don’t give a list of basic literature on the life and work of Gustav Mahler, yet we consider it necessary to mention at least a few publications containing Mahler’s bibliography. The basic biographical literature was sufficiently listed in the guide to the Jihlava Museum exposition in 9 Kosmákova Street, named Young Gustav Mahler and Jihlava (Jihlava 1994, p. 46–48, also English and German versions). Kurt Blaukopf completed this bibliography by some newer titles, or titles not listed here, in his epilogue to the Czech edition of his book Gustav Mahler der Zeitgenosse der Zukunft (Gustav Mahler. Současník budoucnosti, Jinočany 1998, p. 228–230). Among others, he also mentions a three-volume bibliography by Simon Michael Namenwirth, Gustav Mahler. A Critical Bibliography (Wiesbaden 1987). As for newer Mahler monographs, the voluminous publication by Jens Malte Fischer, Gustav Mahler. Der fremde Vertraute (Wien, Paul Zsolnay Verlag 2003, 992 s.), a picture book by Gilbert Kaplan, The Mahler Album (2nd amended edition, New York, Kaplan Foundation 2011, 340 p.) and especially the revised edition of the second, third and fourth volume of the biography by Henry-Louis de La Grange, Gustav Mahler (II. Vienna: The Years of Challenge (1897–1904), Oxford, Oxford University Press 1995, 892 p.; III. Vienna: Triumph and Disillusion (1904–1907), ibid. 2000, 1000 p.; IV. New Life Cut Short (1907–1911), ibid. 2008, 1758 p., should be mentioned; publication of the first volume, which first appeared in 1973, is in preparation). Selected bibliography of works about G. Mahler issued in Czech constitutes part of the Czech-German publication by Jitka Ludvová Gustav Mahler and Prague. Gustav Mahler und Prag (Prague 1996, p. 93–98). The majority of important articles featuring the Jihlava period and his relation to this city and to his native region have been captured in the Bibliography of the Jihlava District, Bibliografie okresu Jihlava (Brno 1988, p. 169) by Jaroslav Vobr. Among other texts, articles by Gustav Rippl Gustav Mahler – der Symphoniker und Liederkomponist aus der Iglauer Sprachinsel (MährischSchlesische Heimat, 1959, p. 8–11), Johann Achatzi Gustav Mahler. Zum 100. Gegurtstag (Igelland 5, 1960, parts 37, 38, p. 139–143) and Rudolf Quioka Über die Musiklandschaft Gustav Mahlers (Sudetenland 2, 1960, p. 100–106), published after World War II in Germany, should be highlighted, and further a study by Jan Trojan Gustav Mahler a česká lidová tradice (in Příspěvky k hudebním tradicím Pelhřimovska, Pelhřimov, Okresní muzeum 1984, p. 20–33), critical commentaries by the same author Ať se pinkl hází. Ještě jednou k oblíbené písni dětství Gustava Mahlera (Opus musicum 33, 2001, no. 4, p. 73), responding to the article by Jiří Rychetský Eits a binkel Kasi (Hrasi) in Hudební rozhledy 12/1992,

32

or Petr Dvořák’s contribution Jihlava a Gustav Mahler na přelomu prvních dvou desetiletí 20. století (Jihlavské listy 19, 2008, no. 75, 19. 9., p. 12) written in cooperation with Renata Pisková. All mentioned Mahler’s biographies are dealing with the childhood and youth of Gustav Mahler, spent in Jihlava, and with the influence of this period to his later work, e.g., the said J. M. Fischer dedicated to the period before the mid 1880s more than 150 pages, and out of it 38 pages to the period between 1860 and 1875. Besides the first edition of this publication Journey’s Beginning, Gustav Mahler and Jihlava in written sources (Jihlava 2000, 172 p.), the most comprehensive work yet dealing with this issue in the Czech Republic is the essay by Zdeněk Jaroš Gustav Mahler in Jihlava (in Zdeněk Jaroš, Young Gustav Mahler and Jihlava, Jihlava 1994, p. 11–22, also English and German versions), written mainly on the basis of a scenario to the above mentioned exposition prepared by Jiří Rychetský of Humpolec. This researcher and also the author of the first permanent Mahler exposition in the world installed in the Humpolec Museum in 1986, has been concerned with G. Mahler, his family and youth spent in Vysočina Region, for several decades. He published many articles in local and foreign musical magazines and in the regional press (the most recent are, e.g., Po stopách Gustava Mahlera u nás, Hudební rozhledy 45, 1992, p. 338–342, Gustav Mahler – rodokmen. In: Gustav Mahler – Rodný dům – Vzkříšení, Praha [1996], p. 6–8, 3 loose appendices, also English version, and K objevení hrobu babičky Gustava Mahlera, Vlastivědný sborník Pelhřimovska 9, 1998, p. 117–119, reprint from Hudební rozhledy 7/1997). Some additional information on Jaroš’s articles is included in the review of the publication Young Gustav Mahler and Jihlava by Alena Burešová (Vlastivědný sborník Vysočiny, oddíl věd společenských X, 1996, p. 402–404). Each Mahlerite interested in the life and work of Gustav Mahler and his relationship to Jihlava should take note of the aforementioned guide to the museum exhibition “Young Gustav Mahler and Jihlava”. The exhibition was officially opened on June 10th, 1994, (see also Zdeněk Jaroš, Expozice “Mladý Gustav Mahler a Jihlava”, Vlastivědný sborník Vysočiny, oddíl věd společenských IX, 1994, p. 296 – about the formation of the exposition), and it was newly installed in 2006 in the House of Gustav Mahler in 4 Znojemská Street, according to a slightly changed and extended scenario, under title “Gustav Mahler and Jihlava”. Z. Jaroš summarized the knowledge gained during the preparation of the exposition in the article Jihlavští Mahlerové published in the anthology Židé a Morava (Kroměříž 1996, p. 31–37), in which contributions from a conference of the same name held on November 8th 1995 in Kroměříž have been published. Celebration “Gustav Mahler 2000 & Jihlava” held on October 13th to 15th, 2000, on the occasion of the 140th anniver-


GUSTAV MAHLER’S EARLY AGE AND YOUTH DOCUMENTED BY NEWSPAPERS AND BOOKS

sary of Mahler’s birth and 130th anniversary of his first public performance at the Municipal Theatre, also contributed to the literature on Mahler. In addition to the before mentioned first edition of this publication Journey’s Beginning, a Czech-German fiction book by Ludmila Klukanová Jihlava Gustavu Mahlerovi (Jihlava, Parolaart 2000; an amended edition was published in 2010 by Parolaart, at the occasion of the 150th anniversary of the composer’s birth, completed by an English translation) and a collection of lectures International musicological conference on the 140th anniversary of Gustav Mahler’s birth (Jihlava, Museum of Vysočina 2000, 112 p.), which however does not contain regionally focused contributions, have been published. In 2003, the Vysočina Region supported issue of two titles on Mahler – a fictional biography by František and Milena Brzoň, Vyznavač vesmíru. Poslední symfonie skladatele Gustava Mahlera (Humpolec, Municipal Cultural and Information Centre 2003, 84 p.) and five-language picture atlas by Milan Palák and Jiří Rychetský Po stopách Gustava Mahlera v Čechách a na Moravě ([Ostrava – Boskovice], Ing. Milan Palák and František Šalé – ALBERT 2003, [112] p.). In 2004, an essay by Renata Pisková Pozůstalostní spis po Bernardu Mahlerovi/Bernard Mahler’s Estate File (Jihlava Archives Almanac IV, 2002, p. 82 to 151), mentioned herein several times, was published, giving interesting details on the financial situation of the family and on Gustav’s role as the guardian of his minor siblings. This article was published also in German in 2005, with reduced number of illustrations (Abhandlungsakten von Bern[h]ard Mahler, Nachrichten zur Mahler-Forschung 52, 2005, p. 32–53). The monument to Gustav Mahler and its genesis are topics of the Czech-English publication Pomník Gustava Mahlera v Jihlavě / Gustav Mahler’s Monument in Jihlava (Society for the Erection of a Monument to Gustav Mahler in Jihlava 2010, 192 p.), the issue of which was also supported by the Vysočina Region. Among publications and articles on Mahler published in the new millennium, works appeared giving new information about the childhood and youth of Gustav Mahler, as yet not known for the Czech readers. We consider necessary to point out especially the edition of letters, Gustav Mahler »Liebste Justi!« Briefe an die Familie, by Helmut Brenner in German (Bonn, Weidle Verlag 2005, 592 p.) and the Czech edition of Alma Mahler’s memories Gustav Mahler / vzpomínky (Prague – Litomyšl, Paseka 2001, 200 p.), and one of the latest works, the fourteen-part series by Vlasta Reittererová and Milan Palák Gustav Mahler 1860–1911. Můj čas přijde…, Harmonie 2010, p. 1–12; 2011, no. 1–2, and a guide to sites associated with Gustav Mahler, Mahlers Welt. Die Orte seines Lebens (St. Pölten – Salzburg, Residenz Verlag 2011, 407 p.) by Helmut Brenner and Reinhold Kubik.

List of articles on concerts and performances of Gustav Mahler in Jihlava of 1870–1883: Theater, Der Vermittler I, 1870, no. 83 (16. 10.), p. 2. – Information on Mahler’s performance at the Municipal Theatre on October 13th, 1870. Oeffentlicher Dank, Der Vermittler I, 1870, no. 84 (20. 10.), p. 3. – Thanks of Bernard Mahler to the music teacher, Wenzl Pressburg, for the musical education of his son. Schillerfeier, Mährischer Grenzbote I, 1872, no. 91 (14. 11.), p. 2. – Report on a concert of students of the Jihlava Grammar School on November 11th, 1872, in which G. Mahler also performed. Aus Anlaß der Vermählung der Frau Erzherzogin Gisela…, Mährischer Grenzbote II, 1873, no. 33 (24. 4.), p. 2. – Report on a gala concert at the Municipal Theatre on April 20th, 1873, including information on G. Mahler’s performance. In MG no. 32, p. 4, invitation to the concert with a programme. Das Geburtsfest des Männergesangvereines, Mährischer Grenzbote II, 1873, no. 41 (22. 5.), p. 2. – A detailed report on a concert at Czap Hotel on May 17th, 1873 including information on G. Mahler’s performance. Concert, Mährischer Grenzbote V, 1876, no. 60 (27. 7.), p. 3. – Information on the concert of students of the Vienna Conservatory, Richard Schraml and Gustav Mahler, which took place at the Czap Hotel on July 31st, 1876. Das Program …, Mährischer Grenzbote V, 1876, no. 61 (30. 7.), p. 3. – Programme of a concert by R. Schraml and G. Mahler on July 31st, 1876. Concert im Hotel Czap, Mährischer Grenzbote V, 1876, no. 73 (10. 9.), p. 3–4. – Programme of a concert that will be held on September 12th, 1876 at Czap Hotel and where also G. Mahler will perform (two of his compositions are also on the programme). Concert Gustav Mahler, Mährischer Grenzbote V, 1876, no. 75 (17. 9.), p. 4. – Detailed report about a concert held on September 12th, 1876. Jubiläums-Festconcert, Mährischer Grenzbote VIII, 1879, no. 29 (10. 4.), p. 3. – Information on a gala concert held to honour the imperial couple silver wedding, at which Gustav Mahler will also appear. Vom Festkonzerte, Mährischer Grenzbote VIII, 1879, no. 31 (17. 4.), p. 2. – Information on a gala concert at the Municipal Theatre, at which G. Mahler will perform. Das Jubelfest der silbernen Hochzeit des allerhöchsten Kaiserpaares, Iglauer Wochenblatt 6, 1879, no. 16 (19. 4.), p. 1. – Giving the programme of a concert held on April 24th, at which G. Mahler will also perform. Festconcertprogramm, Mährischer Grenzbote VIII, 1879, no. 32 (20. 4.), p. 2. – Programme of a gala concert held on April

33


JIHLAVA SIGHTS TO THE MEMORY OF GUSTAV MAHLER 24th, 1879 at the Municipal Theatre, at which G. Mahler will also perform. Das Jubelfest der silbernen Hochzeit des allerhöchsten Kaiserpaares, Iglauer Wochenblatt 6, 1879, no. 17 (26. 4.), p. 1–3. – Another report on a concert at the Municipal Theatre, at which G. Mahler will also perform. Das Kaiserjubiläum in Iglau, Mährischer Grenzbote VIII, 1879, no. 34 (27. 4.), p. 3 (Festconcert im Stadt-Theater). – Report on a concert, at which G. Mahler also performed. Vom Männergesangvereine, Iglauer Wochenblatt 8, 1881, no. 6 (5. 2.), p. 4–5. – Information on the Gustav Mahler’s performance in Jihlava at a celebration held on the occasion of a new restaurant opening in a house belonging to the Men’s Choir Association in Hluboká Street on Tuesday, the February 1st, 1881. Iglau, 5. Februar, Tagesbote aus Mähren und Schlesien, 1881, 9. 2., p. 2. – Information in a Brno newspaper on the same performance. Vom Theater, Iglauer Zeitung 9, 1882, no. 62 (20. 9.), p. 5. – Report on the programme of Municipal Theatre; informing also on the operetta Boccaccio played on Tuesday, the September 19th, 1882, conducted by G. Mahler. Theater, Mährischer Grenzbote XXXV, 1882, no. 114 (21. 9.), p. 3–4. – Review of the Boccaccio, operetta by Franz Suppé, played at the Municipal Theatre (September 19th, 1882), conducted by Gustav Mahler. Announcement on the performance (Von unserem Theater, MG no. 109 of September 10th, 1882, p. 2) does not mention Mahler as the conductor. Vom Theater, Iglauer Zeitung 9, 1882, no. 63 (24. 9.), p. 5. – At the end of a theatre performance review, information appears that the Johann Strauss’s operetta, Die Fledermaus (played on September 21st), was conducted by a new bandmaster Reichardt, however that Boccaccio will be again conducted by G. Mahler. The next issue of this newspaper (no. 64 of September 27th) brought information, without other details, that Boccaccio was played on Sunday, i.e., September 24th. No reference appears to other performances. Akademie, Mährischer Grenzbote XXXVI, 1883, no. 94 (9. 8.), p. 3. – Programme of a benefit concert held on August 11th, 1883 at the Municipal Theatre, at which G. Mahler will also appear as the pianist. Akademie, Mährischer Grenzbote XXXVI, 1883, no. 96 (14. 8.), p. 3. – Report on a benefit concert, highlighting the performance of violinist, Mila Ottová, and pianist, Gustav Mahler. Academie, Iglauer Zeitung 10, 1883, no. 65 (15. 8.), p. 4. – Report on a benefit concert held on August 11th, at which G. Mahler performed.

34

The reminiscence of Gustav Mahler, his childhood in Jihlava as well as his first steps in the field of music in this city has never faded away. On the other hand, the value of his work was not appreciated enough in the past, and his compositions were not on the repertoire of musical ensembles as often as they would deserve. The first visible effort to commemorate the connection between Mahler and Jihlava was the change of name of the Schönmelczer Street, in the southwest of the Inner City, to Mahler Street in 1924. In 1939, after the occupation of Czechoslovakia, the former name of the street returned. In 1945, this street was named Mrštíkova. Only in 1991, the Mahler Street occurred again in Jihlava, however in the northwest of the city this time (originally Sterly Street, later Nikos Belojanis Street). Twenty years after Mahler’s death, an unsuccessful attempt was undertaken to install a memorial plaque on the facade of house No. 6 in Znojmo Street by an association established to this purpose. A plate created by Milan Knobloch, sculptor and medailleur, was unveiled on the neighbouring house to the 100th anniversary of Gustav Mahler’s birth as late as on June 19th, 1960, which was almost a miracle at that time so grudging Mahler and his music. Both houses in Znojmo Street, where Mahlers lived, survived with some constructional adaptations to the present. The house No. 4 (originally No. 265, Inner City) was adapted step-by-step in 1993–2001. The original idea that it will primarily serve for a Czech-German association “Gustav Mahler House Society” (established at the turn of 1991 and 1992) as a meeting place for all three nations that previously lived in Jihlava, i.e., Czechs, Germans and Jews, failed to fulfil. The building was operated by the municipality first, then by a company, Služby města Jihlavy, from mid of 2002 to the end of 2003, and thereafter, it was taken over by the Municipal Library from 2004. The house was used mainly for exhibitions. In 2006, the exposition “Young Gustav Mahler and Jihlava” was moved to this building in accordance with the original intention; previously, the exhibition was installed by the staff of the Vysočina Museum in the former museum building in 9 Kosmákova Street in 1994. On the basis of the original script, slightly modified and extended, it was installed in two rooms on the first floor under the name “Gustav Mahler and Jihlava”. Since July 2008, the building is operated by the municipality again. After an adaptation of the exhibition rooms, the building was officially reopened on September 25th, 2008. The next phase of adaptations took place in the mid of 2009. Both phases were funded by contribution of the South-East Region Operational Programme. An exhibition about Gustav Mahler’s family was installed in the basement, a part of the original exposition was removed from the first floor, and


JIHLAVA SIGHTS TO THE MEMORY OF GUSTAV MAHLER

a new exposition named Three Cultures was created here. On the second floor, the exhibition spaces remained as they were and an exhibition dedicated to Alma Mahler was newly installed here. A new audio-visual hall can also serve as a lecture hall. Offices (one of them used by the Gustav Mahler House Society) and a research centre with a library, focused on the personality of Gustav Maher, are on the third floor. The former Municipal Theatre, rebuilt from the desecrated Capuchin church in 1850, at which the ten-year old Gustav Mahler first appeared before the public on October 13th, 1870, disappeared. Its operation was terminated on the last day of October 1989, the theatre was demolished and a brand new, modern building, architecturally successful, was built on its place in 1992–1995. Only the facade of the original building survived. At the occasion of celebration named “Gustav Mahler & Jihlava 2000”, a glass memorial to the first performance of Gustav Mahler, created by architect Martin Laštovička of Jihlava, was unveiled on the ground floor of the new theatre on October 13th, 2000. The hall of the Czap Hotel (later called “Jihlavský dvůr”, and thereafter “Dělnický dům”), spacious and lavishly decorated, that also witnessed Mahler’s musical performances is situated in the recent 15 Žižkova Street (the former Johannesplatz Square No. 50, 51, Panenské Suburb, since 1878 the 15 Budweisergasse Street), the building underwent a general reconstruction in 2005–2006, after a long period of deterioration. Gustav’s love, Josefine Poisl, was also living here. The house in 7 Hluboká Street (in German: Tiefegasse, old No. 201, Brtnické Suburb) survived as well, since 1880s it was called Singers’ Hall (Sängerhalle), and owned by the Men’s Choir Association. A postcard sent by Franz Hržiwna in 1908, addressed to Heinrich Fischer and published herein demonstrates that Gustav Mahler attended it, and one of his performances here was reported by newspapers in 1881. The Jesuit Grammar School (Gymnasium) from the early 18th century, attended by Gustav Mahler between 1869 and 1875, situated in Hluboká Street, survived without major changes. The building of the Grammar School housed the City Archives and later the District Archives between 1925 and 1945 and again between 1961 and 1999, preserving documents on Gustav Mahler and his family. Today it houses the Jihlava Municipal Library. A hotel, opened in 1993 and situated in an adapted part of the former Dominican monastery in Křížová Street, bears the famous name of Gustav Mahler. In the spring of 2005, a Mahler Guesthouse, “Na hradbách”, was opened in 31 Brněnská Street (the former Beim Brünner Thore no. 135, Inner City, since 1878 the 31 Brünnergasse), where Bernard Mahler rented a bar in the past. The name of Gustav Mahler is also connected with the house No. 9 in Kosmákova Street, since the exposition “Young Gustav Mahler and Jihlava” was

situated here in 1994–2006, and in particular since the Gustav Mahler Philharmonic Orchestra (the former Vysočina Chamber Philharmonic Orchestra, before September 2011) is using this building now. Most recently, a park in Jihlava was named after the famous composer. A bronze statue of Gustav Mahler created by a renowned Czech sculptor Jan Koblasa is standing in the heart of the park. The concept of the park, also designed by J. Koblasa, suggests the composer’s relationship to nature in a spiritualized form. It was expressed by a miniaturized hilly countryside with trees, shrubs and ornamental plants, a water area with ten fountains symbolizing the ten Mahler’s symphonies, an Asian corner inspired by The Song of the Earth and monumental granite sculptures of birds and fishes formally derived from the folk embroidery, to which Koblasa was inspired by the song The Sermon of St Anthony of Padua to the Fishes. The Mahlerite landscape loosely penetrates into the urban space, where a bare torso of a Jewish synagogue, visited by the young Gustav Mahler and burned by Nazis, bears an important symbolism. Authors of the architectural design are architects Martin Laštovička and Vít Doležel. The grave of both Mahler’s parents with a common tombstone and the grave of his brother Ernest, also marked by a tombstone, are located in the Jewish cemetery in U Cvičiště Street. Brother Arnold and Frederick, who died on the same day, are laid in a place not yet indicated.

35


CHARAKTERISTIK DER SCHRIFTLICHEN QUELLEN Die mit Mahler und seiner Familie zusammenhängenden Archivalien lassen sich in drei Themenkreise aufteilen. Den ersten Themenkreis bilden die Archivalien, die sich auf Bernard und Marie Mahler, deren Umzug von Kaliště nach Iglau, die Geschäftstätigkeit des Vaters Bernard, die Wohnverhältnisse der Familie Mahler und deren zahlreichen Kinder beziehen. Die Dokumente zu diesem Themenkreis befinden sich im Bestand „Archiv der Stadt Iglau (früher „Stadtverwaltung Iglau“) ab 1849“, insbesondere in den Abteilungen Amtsbücher (1817) 1849–1949, Registratur „Politikum 1850–1865“, Registratur „Politikum 1866–1890“, „Steueramt“ und „Volkszählung 1850–1921“, einige Dokumente sind auch in der Abteilung Bauarchiv, in der Registratur „Ökonomie 1850–1890“ sowie im persönlichen Nachlass von Heinrich Fischer zu finden, der zur Sammlung „Kleine schriftliche Nachlässe Iglau“ gehört. Ein neu reproduziertes Dokument gehört zum Bestand „Pfarramt zu St. Jakob in Iglau“. Im Bestand „Notare Iglau“ haben wir den Kaufvertrag für das Haus Nr. 6 in der Znojemská-Straße gefunden, der in unsere Publikation jedoch nicht aufgenommen wurde. Die Dokumente, die mit der Steuerzahlung Bernard Mahlers zusammenhängen und in der Abteilung Steueramt aufbewahrt werden, wurden ebenfalls nicht eingegliedert. Dies betrifft auch die Dokumente zu seinen zahlreichen Streitigkeiten wegen unbezahlter Schuldbeträge, die sich im Bestand „Bezirksgericht Iglau“ befinden. Neu ist der Vermerk über die Geburt Gustav Mahlers in der Judenmatrikel Dolní Kralovice aus dem Nationalarchiv Prag. Bei Vorbereitung dieser Publikation wurden in den Einreichsprotokollen der oben genannten politischen Registraturen, der Registratur „Ökonomie 1850–1890“ und der bürgerrechtlichen Agenda des Iglauer Bezirksgerichts einige Dutzend Dokumente entdeckt, die sich auf die rege Geschäftstätigkeit Bernard Mahlers beziehen. Dieses Thema wurde bisher noch nicht ordentlich bearbeitet, deshalb wurden zu dessen Dokumentation in dieser Ausgabe neben einigen Aktenbeispielen die Reproduktionen der Vermerke aus den Gewerberegistern der Abteilung Amtsbücher (1817) 1849–1949 genutzt. In den Einreichsprotokollen der erwähnten Registraturen und der Registratur „Politikum“ aus den Jahren 1891–1923 befinden sich ebenfalls einige Dutzend Geschäftszeichen, die sich auf die Geschwister Gustav Mahlers beziehen und bearbeitet werden sollten. Der zweite Themenkreis zeigt Gustav Mahler als weniger guten Schüler des deutschen Gymnasiums in Iglau, das er in den Jahren 1869–1877 besuchte. Die Kataloge mit seinen Schulleistungen sind im Bestand „Lateingymnasium und deutsches Gymnasium 1626–1939 (1945)“ vollständig erhalten geblieben. Bemerkenswert sind die Schulaufsätze G. Mahlers vom Februar und Juli 1877, Bestandteile seiner Prüfungen, die er als „Privatist“ verfasste, der damals bereits auf dem Wiener Konservatorium studierte. Anhand der erhaltenen Dokumen-

36

te der Iglauer Volksschulen aus der 2. Hälfte der 60er- Jahre lässt sich der Beginn seines Schulbesuchs nicht belegen. Aufgrund deren Untersuchung steht jedoch fest, dass er weder die in der Literatur angeführte Hauptschule in der jetzigen Brněnská-Straße Nr. 29 (damals Beim Brünner Thore Nr. 134, Innere Stadt), noch die Pirnitzer Vorstadt-Volksschule für Knaben und Mädchen in der jetzigen Fibichova-Straße Nr. 89 (damals Hauptstraße Nr. 3 Pirnitzer Vorstadt, später Wiener Gasse 26), die sich in der Nähe seines Wohnsitzes befand, beziehungsweise die St. Jakob-Pfarrschule für Knaben und Mädchen auf dem Jakobsplatz Nr. 2 (damals Obere Elkergasse Nr. 119, Innere Stadt) besuchte. Er konnte auch die St. Maria Himmelfahrt-Pfarrhauptschule in der jetzigen Havířská-Straße Nr. 43 (damals Webergasse Nr. 279, Innere Stadt, später Fleischhackergasse 89) nicht besuchen, weil sie nur für Mädchen vorgesehen war. Gemäß der Verteilung der Schulbezirke gehörte Gustav Mahler zur Knabenpfarrhauptschule bei St. Ignaz, die vier Klassenräume in den gegenüberliegenden Häusern an der Ecke der jetzigen Straßen Křížová und Divadelní (Křížová Nr. 27 und 29, damals Große Kreuzgasse Nr. 31 und 32, Innere Stadt) gemietet hatte. Die Untersuchung der erhaltenen Kataloge St. Jakob-Pfarrschule und der Volksschule in der Pirnitzer Vorstadt ergab, dass sie in der zweiten Hälfte der 1860er- Jahre nur von wenigen Schülern jüdischer Abstammung besucht wurde, das „Uibersichts Protokol an der Pfarr Hauptschule bei St. Ignaz“, das auch Angaben zum Schulbesuch der Schüler gemäß Religion beinhaltet, beweist dagegen, dass diese Schule in der zweiten Hälfte der 1860er- Jahre mehr als 10 % jüdischer Schüler hatte. Weil um die Mitte der 1860er- Jahre noch keine jüdische Privatschule bestand, kann beinahe mit Sicherheit behauptet werden, dass Gustav Mahler gerade diese Schule besuchte. Im Bestand „Oberrealschule Iglau 1862–1920“ sind Kataloge der Klasse I.B aus dem Schuljahr 1872/1873, der Klasse II.A aus dem Schuljahr 1873/1874 und der Klasse II.A aus dem Schuljahr 1874/1875 mit dem Namen des jüngeren Bruder G. Mahlers Ernest erhalten geblieben, der im Februar 1875 seinen Schulbesuch aus Gesundheitsgründen beenden musste und kurz danach (am 13. April 1875) verstarb. Diese Kataloge sind nicht publiziert worden. Daneben konnten dank der Existenz jüdischer Privatschulen seit dem Beginn der 1870erJahre, obwohl durch Unvollständigkeit der Dokumente der Volks- und Bürgerschulen nur lückenhaft, Angaben über den Schulbesuch der Geschwister Leopoldine, Alois, Justine, Otto und Emma aufgefunden werden. Sie sind ein Beweis dafür, dass Bernard Mahler bemüht war, die bestmögliche Bildung seinen Kindern zu vermitteln. Er schickte seine Söhne an höhere Schulen – Alois besuchte in den Jahren 1878/1879– 1880/1881 das Gymnasium, wo seine Leistungen nicht besonders gut waren (er ist im dritten Schuljahr durchgefallen und


CHARAKTERISTIK DER SCHRIFTLICHEN QUELLEN

hat sein Gymnasialstudium nicht mehr fortgesetzt), Otto war in den Jahren 1883/1884–1885/1886 auch kein besonders guter Schüler des gleichen Gymnasiums (das dritte Schuljahr hat er nicht mehr beendet und war ähnlich wie Gustav am Wiener Konservatorium mehr erfolgreich), alle drei Töchter besuchten die Mädchenbürgerschule in der jetzigen HusovaStraße Nr. 54 (damals Leupoldgasse Nr. 179, Frauenvorstadt). Mahlers Schuldokumente sind die wertvollsten von allen erhaltenen Schriftstücken und werden deshalb vollständig veröffentlicht. Der letzte Themenkreis umfasst die Dokumente aus dem Zeitraum von 1877 bis zu Mahlers Tod. Er wird mit zwei Beispielen aus den Amtsbüchern eingeleitet, die sich im Bestand „Archiv der Stadt Iglau“ befinden und mit der Stellungspflicht zusammenhängen. Danach folgt das in der Registratur „Politikum“ neu entdeckte Gesuch G. Mahlers um das Staatsstipendium für junge Künstler vom Sommer 1881, gerichtet an die k. k. Mährische Statthalterei Brünn. Die Erbschaftsakten, nach dem Tod beider Eltern im Jahre 1889 beim Iglauer Bezirksgericht hintergelegt, sind erhalten geblieben. Die umfangreiche Akte des Vaters, gleich zu Beginn des Erbschaftsverfahrens vom Bezirksgericht an das Kreisgericht übermittelt, wurde an der Jahrtausendwende im Mährischen Landesarchiv Brünn im Bestand „Kreisgericht 1850–1949“ entdeckt, von der Leiterin des Iglauer Archivs Renata Pisková untersucht und im Artikel „Pozůstalostní spis po Bernardu Mahlerovi“ (Jihlavská archivní ročenka IV, 2002, S. 82–151) bearbeitet, dessen Bestandteil ein umfangreicher Anhang mit den Reproduktionen der interessantesten Dokumente ist. Deshalb werden hier nur zwei Beispiele davon publiziert. Der Beitrag erschien 2005 auch in deutscher Übersetzung, jedoch mit einem reduzierten Bildanhang (Abhandlungsakten von Bern[h]ard Mahler, Nachrichten zur Mahler-Forschung 52, 2005, S. 32–53). Die Nachlassregelung dauerte sehr lange und die Akte beinhaltet Dokumente sogar aus dem Jahre 1898. Die weniger umfangreiche Akte der Mutter ist Teil des Bestands „Bezirksgericht Iglau“ geblieben und es wurde nur ein Dokument als Beispiel daraus ausgewählt. Es wurde auch die Todfallaufnahme (1895) aus der neulich entdeckten Abhandlungsakte Otto Mahlers vom gleichen Bestand aufgenommen. Die Einreichsprotokolle der Registratur „Politikum 1886– 1893“ aus dem Bestand „Archiv der Stadt Iglau ab 1849“ beinhalten zwanzig Dokumente, die mit der Verpflichtung Gustav Mahlers zur Zahlung der Militärtaxe zusammenhängen, welche die vom Militärdienst befreiten Personen abführen mussten. Von den erhaltenen Dokumenten wurden zwei Exemplare vom Herbst 1891 ausgewählt. Weitere publizierte Belege über die Kontakte Gustav Mahlers mit den Iglauer Behörden im Zusammenhang mit der Ausstellung des Reisepasses und dem

Heimatrecht sind neben der Abteilung „Registratur Politikum 1891–1923“ auch in der Abteilung „Amtsbücher“ hinterlegt. Hier befinden sich auch Vermerke über die Geschwister Gustav Mahlers insbesondere über Alois (in einigen Quellen als Louis, später Hans oder Hans Christian genannt). Eine sehr wertvolle, obwohl zahlenmäßig nicht sehr große Sammlung von Briefen und Ansichtskarten, die Gustav Mahler seinem Musiklehrer Heinrich Fischer sendete, ist im privaten schriftlichen Nachlass des Empfängers erhalten geblieben. Darin befinden sich auch einige nicht erforschte Akten des Iglauer Kreisgerichts aus den Jahren 1872–1878, die sich auf die finanziellen Beziehungen zwischen Bernard Mahler und der früheren Hausbesitzerin des Hauses Nr. 264 Anna Fischer, der Mutter Heinrich Fischers, und deren Kinder aus ihrer ersten Ehe mit Franz Proksch beziehen. Die erwähnte Sammlung wird um zwei Privatdokumente aus der Sammlung Iglaviensia erweitert, die sich im Museum der Region Vysočina Jihlava befindet. Das letzte aufgenommene Dokument, das Schreiben der Opernsängerin Charles Cahier vom 23. September 1911, stammt aus dem Bestand „Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Registratur Ökonomie 1891–1923“. Diesen drei Themenkreisen sind auch die Reproduktionen ausgewählter Archivalien zugeordnet. Diese werden durch Illustrationsfotos, insbesondere durch Portraits, Anzeigen für die Produkte Bernard Mahlers, Einladungen zu Musikauftritten Gustav Mahlers und Zeitungsartikel ergänzt. Die Zeitatmosphäre wird durch einige Fotos des alten Prag aus den 1860erund 1870er- Jahren nahe gebracht, die zu den Sammlungen des Museums der Region Vysočina in Iglau gehören. Gegenüber der ersten Ausgabe wurde die Auswahl neben einigen Fotos auch um die Danksagung Bernard Mahlers an Gustavs Musiklehrer Wenzl Pressburg vom 20. Oktober 1870 erweitert, die in der Zeitung „Der Vermittler“ veröffentlicht wurde. Die schriftlichen Andenken an die Familie Mahler haben schon mehrere Male das Interesse der Musikwissenschaftler, Heimatkundler sowie der in- und ausländischen Fernsehsender erweckt. Ein Impuls für das Studium der Mahlerschen Schriftstücke war sein 100. Geburtstagsjubiläum im Jahre 1960. Im Jahre 1973 besuchte Iglau der Wiener Musikwissenschaftler und Mahler-Forscher, Universitätsprofessor Kurt Blaukopf, dessen Buch „Gustav Mahler oder Der Zeitgenosse der Zukunft“ viele Informationen aus dem Leben der Familie Mahler in Iglau brachte und 1998 in tschechischer Übersetzung erschien. Von den einheimischen Forschern war es Jiří Rychetský, der sich langjährig mit Mahler auseinandersetzte und die Fachliteratur um neue Erkenntnisse aus Mahlers Kindheit und Jugend bereicherte. Er beteiligte sich auch in bedeutendem Maße am Szenario der Dauerausstellung „Der junge Gustav Mahler und Iglau“. Das Interesse für die Iglauer Mahler-Dokumente wurde im Zusammenhang mit der oben erwähnten Festivi-

37


WORÜBER DIE SCHRIFTLICHEN QUELLEN AUSKUNFT GEBEN tät „Gustav Mahler 2000 & Jihlava“ neu erweckt. Dessen Ergebnis war die erste Ausgabe des Buches „Počátek cesty“, die gleichnamige Ausstellung im Stadttheater und das Buch Ludmila Klukanovás „Jihlava Gustavu Mahlerovi“. Die Mahlerschen Dokumente wurden auch bei der Neueröffnung der Dauerausstellung „Der junge Gustav Mahler und Iglau“ 2006 und der Vorbereitung der Ausstellung zum 100. Jubiläum der Uraufführung der Symphonie Nr. VII e-Moll unter dem Titel „Das Jahr 1908 – Mahler, Iglau, Wien, Prag“ 2008 in Kaliště verwendet. An diesen beiden Veranstaltungen waren die Mitarbeiter des Iglauer Archivs wesentlich beteiligt, bei der Vorbereitung der zweiten Ausstellung wurden bisher unbekannte Dokumente über das Heimatrecht Mahlers entdeckt und präsentiert. Im Zuge der Vorbereitung für das 150. Geburtstagsjubiläum und 100. Todesjubiläum G. Mahlers in den Jahren 2010 und 2011 erweckten die Mahlerschen Dokumente das Interesse der Filmemacher und Publizisten. 2009 wurden Fotos dieser Dokumente vom Filmstab des Tschechischen Fernsehens unter der Leitung von Jiří Nekvasil (Dokumentarserie „Der Landsmann G. M.“ nach dem Szenario Zdeněk Mahlers) dem Regisseur Petr Ruttner (Dokumentarfilm Gustav Mahler) im Iglauer Archiv angefertigt. Am 26. April 2010 kamen der bedeutende Londoner Musikkritiker Norman Lebrecht und der Regisseur Jeremy Evans vom Rundfunksender „BBS Three“ in das Iglauer Archiv, um hier Informationen zum Rundfunkdokument „In Search of Gustav Mahler“ einzuholen. Zahlreiche Anfragen zu Gustav Mahler kamen auch von einheimischen und ausländischen Mahler-Forschern, beispielsweise von Henry-Louis de La Grange, Reinhold Kubik, Helmut Brenner oder Milan Palák. In der ersten Ausgabe wurde am Ende dieses Kapitels festgestellt, dass die Dokumente aus den Beständen des Staatlichen Kreisarchivs Iglau, die einen direkten Bezug zu Mahler haben, wahrscheinlich schon bekannt und neue Entdeckungen hier kaum zu erwarten sind. Die neue Ausgabe beweist uns das Gegenteil und deshalb wollen wir diese Vermutung nicht mehr wiederholen. Mit ruhigem Gewissen können wir jedoch behaupten, dass die Dokumente zur ganzen Familie Mahler (insbesondere zur Gewerbetätigkeit Bernard Mahlers und dessen gesellschaftlicher Stellung in der Stadt, zu den Geschwistern Gustav Mahlers beziehungsweise weiteren Verwandten mütterlicher- und väterlicherseits, die in Iglau weilten) bisher noch nicht erforscht wurden.

38

Das verzweigte Mahlersche Geschlecht lebte an der Wende des 18. Jahrhunderts zum 19. Jahrhundert in Mittel- und Ostböhmen, in einer am Fluss Sázava (Sasau) gelegenen Gegend. Der Vater Gustav Mahlers, Bernard, Sohn von Simon Mahler (1793 Chmelná, Bezirk Benešov – 1865 Lipnice, Bezirk Deutsch Brod) und Marie, geborene Bondy (1801–1883 Lipnice), wurde am 2. August 1827 in Lipnice nahe Deutsch Brod (1945 in Havlíčkův Brod umbenannt) im damaligen Kreis Čáslav geboren. Noch in demselben Jahre übersiedelte die Familie in die unweit von der Stadt Humpolec gelegene Gemeinde Kaliště und ließ sich im Haus Nr. 52 nieder, wo sie eine Schnapsbrennerei pachtete. Diese Schnapsbrennerei gelangte 1838 in den Besitz Simon Mahlers. Das erfolgreiche Geschäft konnte sich durch die Aufhebung der für die Freizügigkeit und Geschäftstätigkeit der Juden hinderlichen Gesetze in den Revolutionsjahren 1848–1849 gut eintwickeln. Auch Bernard (in den Quellen manchmal als Bernhard bezeichnet) Mahler erwarb praktische Erfahrungen im Gewerbe seines Vaters und begann, Spirituosen und andere Waren mit seinem Pferdefuhrwerk auch in entfernte Regionen auszuliefern. Während seiner Geschäftsreisen kam er bis nach Znaim. Unterwegs übernachtete er in der Regel in Iglau, wo er seine Ankunft nach den damaligen Verordnungen im Rathaus zu melden hatte. Die schriftlichen Quellen des Staatlichen Kreisarchivs in Iglau bezeugen vier Durchfahrten durch die Stadt: die erste erfolgte am 13. April 1856, die nachfolgenden am 16. Mai, am 3. und 29. Juli 1858. [1, 2] Auf einer der Geschäftsreisen machte er sich in Ledeč mit Marie Herrmann (2. März 1837 Ledeč nad Sázavou, Bezirk Deutsch Brod – 11. Oktober 1889 Iglau), der Tochter Abraham Herrmanns, eines vermögenden Kaufmanns und Seifensieders bekannt, die er 1857 heiratete. Marie brachte eine große Mitgift (3 500 Gulden) in die Ehe und Bernard Mahler konnte deshalb das Haus Nr. 9 in Kaliště mieten und daselbst das Gast- und Handelsgewerbe betreiben. Hier wurde 1858 der Sohn Isidor geboren, der jedoch ein Jahr später tödlich verunglückte. Am 7. Juli 1860 erblickte das Licht der Welt der zweitgeborene Sohn Gustav, der nachmalige geniale Komponist. In den Urkunden des Iglauer Archivs wird sein Geburtsdatum unterschiedlich angeführt: entweder am 1. Juli 1860 (Kataloge des Gymnasiums), oder am 14. Juli 1860 (Einwohnerregister des Iglauer Stadtamtes). Im Nationalarchiv Prag ist zum Glück die Geburtenmatrikel mit dem Vermerk über die Geburt Gustav Mahlers erhalten geblieben, die früher von der jüdischen Religionsgemeinschaft in Dolní Kralovice geführt wurde. Der 14. Juli ist in der Matrikel als Datum dessen Beschneidung angeführt, die von David Kraus aus Ledeč nad Sázavou durchgeführt wurde. Als Paten werden in diesem Vermerk Ignatz Weiner und Anton Kern, beide aus Ledeč, genannt. [3]


WORÜBER DIE SCHRIFTLICHEN QUELLEN AUSKUNFT GEBEN

Dem unternehmungslustigen Bernard Mahler war das Dorf Kaliště bald zu klein. Er wurde von der königlichen Bergstadt Iglau, der damals zweitgrößten Stadt Mährens mit siebzehn tausend überwiegend deutschstämmigen Einwohnern angezogen, die ihm einen breiteren unternehmerischen Wirkungskreis versprach, als ein Dorf mit sechs hundert Einwohnern. Iglau muss auf Juden wie das Gelobte Land gewirkt haben. Nach der Lockerung der politischen Verhältnisse 1848 zogen in die früher verbotene Stadt, in der nur einige wenige jüdische Personen lebten, so viele Glaubensgenossen aus den umliegenden Gemeinden und Dörfern, dass hier 1861 nach dem „Ausweis über die in Iglau wohnenden Israeliten“, erstellt vom Pfarramt zu St. Jakob, bereits 1 614 Juden wohnten, unter ihnen auch Bernard Mahler mit seiner Familie. [5] Bei der Volkszählung 1869 waren es sogar 1 090 (5,4 %) Juden. Die größte Anzahl jüdischer Einwohner lebte in Iglau vor dem I. Weltkrieg (1 450 Juden, 6,4 % im Jahre 1900). Ein wichtiger Meilenstein für die jüdische Gemeinde in Iglau war der Erlass des Kaisers Franz Joseph I. vom 18. Februar 1860, wodurch es den Juden erlaubt wurde, das Eigentum in der Stadt zu erwerben. 1861 wurde der bereits bestehende Religionsverein amtlich genehmigt, der im Folgejahr in jüdische Religionsgemeinschaft verwandelt wurde, bald danach entstanden auch jüdische Vereine. In den Jahren 1862–1863 wurde an der Stelle des zugeschütteten Wallgrabens hinter der durchbrochenen Stadtmauer in der damaligen Oberen Sachsergasse (später Neugasse Nr. 44, der jetzigen Benešova-Straße) eine prunkvolle Synagoge im maurischen Stil erbaut, die am 30. März 1939 vernichtet wurde. 1869 wurde am Westrand der Stadt der jüdische Friedhof angelegt. Die christliche Bevölkerung Iglaus verfolgte den Zuzug jüdischer Einwohner mit einigem Missfallen und es kam hier mehrmals zu antijüdischen Unruhen und Ausschreitungen. Die Familie Mahler übersiedelte nach Iglau am 22. Oktober 1860, am nächsten Tag zeigte Bernard Mahler die Ankunft der Familie beim Stadtamt an. [4] Er wies sich mit einem vom Bezirksamt Humpolec für die Dauer von vier Jahren ausgestellten Heimatschein aus, nach dessen Fristablauf musste er sich einen neuen Schein von seiner Heimatgemeinde Kaliště ausstellen lassen. [8, 9] Vor seiner Ankunft in Iglau, am 27. September 1860, ersuchte er das Bezirksamt in Humpolec um die Genehmigung für die Versteigerung seines Eigentums in Kaliště am 15. Oktober 1860 (das Gesuch wird im Mährischen Archiv Brünn – Staatlichem Kreisarchiv Pelhřimov, Bestand „Bezirksamt Humpolec“, Inventarnr. 68 aufbewahrt). In Iglau fanden die Mahlers Untermiete im ersten Stockwerk des Hauses Nr. 265, in der Inneren Stadt, dessen Besitzerin Anastasia Kampf war. Das Haus stand in der verkehrsreichen Pirnitzergasse, die zwischen dem unteren Bereich des Hauptplatzes (der Name wurde 1878 eingeführt, vorher der Untere

Platz) und dem ehemaligen Pirnitzer Tor lag, wodurch der gesamte Verkehr entlang der kaiserlichen Straße von Znaim und Wien hineinführte. Die Pirnitzergasse wurde 1878 in Wienergasse umbenannt. Heutzutage heißt sie Znojemská-Straße und das Haus trägt die Nummer 4. Die Besitzer dieses Mietshauses wechselten in schneller Folge. Die Vorstellung von den Wohnverhältnissen zu der Zeit, als das Haus von der Familie Mahler bewohnt wurde (1860–1873), [11] liefert der Plan für die Rekonstruktion der Wohnung im 2. Stockwerk aus dem Jahre 1887. [12] Bernard war bei weitem nicht der Einzige aus der Familie Mahler, der beschloss, nach Iglau zu übersiedeln. Bald traf er sich hier mit seinem jüngeren Bruder David sowie anderen Verwandten, die ohne Ausnahme vom Handel lebten. [4, 8, 9, 10] Einer der Gründe, warum Bernard Mahler Kaliště verlassen wollte, war mir Sicherheit auch die neue Gewerbeordnung, die zu Ende des Jahres 1859 erlassen wurde und freie Unternehmung auf dem Gebiet der ganzen Monarchie gewährte. Ähnlich wie in Kaliště wollte Bernard Mahler in Iglau den Weinbrand produzieren und vertreiben und beantragte deshalb noch vor dem Umzug, am 27. September 1860, d.h. am gleichen Tag, an dem er das Bezirksamt in Iglau um die Genehmigung für die Versteigerung seines Eigentums in Kaliště ersuchte, die Konzession für Produktion, Ausschank und Verkauf von gesüßten Alkoholgetränken (Likören). Die Herstellung dieser Getränke auf kaltem Wege und deren Verkauf in versiegelten Flaschen wurde ihm am 28. Februar 1861 bewilligt, dem Gesuch um die Erteilung der Schankkonzession wurde jedoch mit Rücksicht auf die bereits vielen bestehenden Schankstuben für Spirituosen und Rosoglio nicht stattgegeben. [14] Das erste Gewerbe, dessen Betreiben ihm bewilligt wurde, war der Viktualienhandel. [13] Am Anfang des Jahres 1861 pachtete er die Konzession für den Spirituosenausschank von Katharina Rott (auch als Brabenz von Rott, Brawenz und Plott angeführt); den Ausschank eröffnete er im Erdgeschoss des Hauses, das er bewohnte. [15] Schrittweise pachtete er Ausschänke auch von anderen Besitzern. In den Jahren 1861 und 1862 betrieb er ohne schriftliche Genehmigung den Spirituosenausschank im Haus Nr. 135 in der Straße Beim Brünner Thore (später Brünner Gasse, heutzutage Brněnská-Straße 31), den er von Johann Hofbauer pachtete. [16] Die häufige Verlegung des Spirituosenausschanks, dessen Konzession er von Katharina Rott pachtete, zeugt davon, dass die Anfänge seiner Gewerbetätigkeit nicht einfach waren. [17, 18] Im Herbst 1862 erhielt er die Erlaubnis zum Spirituosenausschank im Haus Nr. 451, Innere Stadt in der Oberen Sachsergasse (später Neugasse, der jetzigen Benešova-Straße 17), auf der Grundlage der von Wenzel Frisch gepachteten Konzession. [19] Zwei Jahre später, im Oktober 1864, erhielt er die Erlaubnis für

39


den Bierausschank auf der Grundlage der Konzession, die er von Matthias Wilhelm pachtete. Bernard Mahler verpachtete diese Erlaubnis umgehend an Johann Friedl. [20] Zusammen mit seinem Bruder David wollte er 1867 einen Betrieb für die Herstellung von Spirituosen und Rosoglio gründen, dieses Vorhaben wurde jedoch nicht umgesetzt. 1868 wurde ihm die Konzession zur Herstellung eigener Produkte ohne jegliche Einschränkung, einschließlich deren Verkaufs im Einzelhandel erteilt. Der Gemeinderat der Stadt Iglau entschied darüber auf der Grundlage seiner Beschwerde, in der er mit Verweis auf die geltende Gewerbeordnung seine Gleichberechtigung mit den anderen Spirituosenherstellern in der Stadt forderte, die zum Unterschied vom ihm ihre Produkte ohne jegliche Einschränkung verkaufen konnten. [22] Im Dezember 1868 informierte er die Behörden, dass er die Gewerbeberechtigung zum Spirituosenausschank, die er von Jakob Löwit aus Pardubice pachtete, im Haus Nr. 79, Innere Stadt in der Großen Pfarrgasse (der jetzigen Farní-Straße 3) betreiben wird. [23] In den Schankstuben verkaufte er verschiedene Sorten von Süßlikören und Rosoglio, deren Produktion ihm bereits 1861 bewilligt wurde. Das jähzornige und ungestüme Gemüt Bernard Mahlers war die Ursache seiner Verstöße gegen die Gewerbeordnung, was die erhaltenen Akten und Vermerke in den Einreichsprotokollen der Registratur „Politikum“ belegen. Die Behörden erhielten eine Anzeige wegen des unerlaubten Brotverkaufs, des Getränkeverkaufs am unerlaubten Ort oder der Nichteinhaltung der Sperrstunde. [21] Mehrere Male musste er sich wegen der Verletzung der Anzeigepflicht oder des unredlichen Verkaufs vor den Behörden verantworten. Für diese Verstöße hat er mehrmals eine Geldstrafe zugunsten des Armenfonds bezahlt. Von der beträchtlichen Geldstrafe wegen der Beleidigung des Bezirkshauptmanns Schrötter in Höhe von 10 fl. bewahrte ihn 1869 erst die Berufung an die k. k. Mährische Statthalterei. Er versuchte, in verschiedenster Weise reich zu werden. Seine bisherigen Konzessionen hat er ständig um Produktion und Verkauf von weiteren Warenartikeln erweitert; am Anfang des Jahres 1870 verwandelte er die ehemalige Mälzerei in der Flederwischgasse (später Zwingergasse, der jetzigen Věžní-Straße) zum Essigbetrieb, [24] 1872 errichtete er im Haus Nr. 493 in der Spitalgasse (der jetzigen Komenského-Straße Nr. 3) einen Zweigbetrieb für die Erzeugung gesüßter Alkoholgetränke. [25] 1874 informierte er die Behörden über die Errichtung eines Nebenlagers im Haus Nr. 171, Innere Stadt am Unteren Platz (später Hauptplatz, dem jetzigen Masaryk-Platz Nr. 26). Er hatte den Handelsvertreter Lazar Ornstein eingestellt und rechnete wohl mit einem Verkaufsanstieg. Am Anfang des Jahres 1875 eröffnete Bernard Mahler eine Schlosserwerkstatt im Haus Nr. 452, Innere Stadt in der Oberen Sachsergasse (später Neugasse, der jet-

40

zigen Benešova-Straße Nr. 19). [26] Er wollte sein Glück auch in der Lotterie versuchen und zusammen mit weiteren vier Gesellschaftern 1869 einen Lotterieverein unter dem Namen „Gottes Segen“ gründen. Diese Bemühung um die Gründung des ersten Iglauer Lotterievereins missglückte, Bernard Mahler hat jedoch seine Anstrengungen nicht aufgegeben und war 1876 um die Errichtung eines anderen Vereins, genannt „Concordia“, bemüht. Dank seinem Fleiß und seiner Geschäftstüchtigkeit verdiente Bernard Mahler binnen einiger Jahre genug Geld, um ein eigenes Haus kaufen zu können. Im November 1872 kaufte er von Anna Fischer das zweistöckige Nachbarhaus Nr. 264 (das Haus Nr. 6 in der jetzigen Znojemská-Straße) mit Innenhof und einem Anbau im Innenhof für 10 000 Gulden österreichischer Währung. [27] Gleich im Folgejahr baute er das Haus durchgreifend um. Anhand des Plans für den vorgesehenen Umbau kann die ursprüngliche Grundrissgestaltung erkannt werden. [28] Die Baumaßnahmen beruhten hauptsächlich auf der hofseitigen Verlängerung des ersten Stockwerks und Errichtung einer Geschosslaube, die den im Innenhof situierten Anbau mit dem Wohnhaus verband. Im Erdgeschoss befanden sich Gewerberäume, im ersten Stockwerk wohnte im vorderen Bereich die zahlreiche Familie Mahler, im hinteren Bereich waren die Gewerbeangestellten und die Dienstmädchen untergebracht. [35] Im zweiten Stockwerk wohnte eine andere Familie zur Untermiete. Im Jahre 1881 ließ Bernard Mahler den Holzschuppen im Innenhof zum Pferdestall umbauen. Aus dem Bauplan ist die Situierung der Schnapsbrennerei sowie des Lagers im hinteren Hoftrakt ersichtlich, wo er seine stark nachgefragte Ware erzeugte und lagerte. [36] Eine detaillierte Beschreibung des Hauses befand sich in dessen Schätzung vom 28. März 1889, die zum Bestandteil der Abhandlungsakten von Bernard Mahler wurde (vgl. R. Pisková, Pozůstalostní spis po Bernardu Mahlerovi, Jihlavská archivní ročenka IV, 2002, S. 83–84, 96–100; dieselbe, Abhandlungsakten von Bern[h]ard Mahler, Nachrichten zur Mahler-Forschung 52, 2005, S. 33–34). Nach zehn Jahren ständigen Aufenthalts in einer Stadt oder Gemeinde konnte jeder Einwohner der österreichischungarischen Monarchie die Erteilung des Heimatrechts am Heimatort beantragen. Bernard Mahler, dessen Heimatgemeinde immer noch Kaliště war, beantragte die Änderung im November 1873, nach dreizehn Jahren seit seiner Ankunft in Iglau. [29] Mit dem ausreichend langen Aufenthalt und dem Hauserwerb, d.h. dem Eigentumsbesitz in entsprechender Höhe, erfüllte er ebenfalls die Bedingungen zur Erteilung des Bürgerrechts. Seinem Antrag wurde stattgegeben und nach der Bezahlung entsprechender Gebühren (25 Gulden für die Erteilung des Heimatrechts und 22 Gulden für die Erteilung des Bürgerrechts) wurde er zum Bürger der königlichen Bergstadt


WORÜBER DIE SCHRIFTLICHEN QUELLEN AUSKUNFT GEBEN

Iglau. [30] Die Vermerke über diese Tatsachen befanden sich auf dem Gemeinde-Matrikelbogen der kgl. Stadt Iglau, [33] im Register der Personen, die in den Gemeindeverband aufgenommen und daraus entlassen wurden, und in der Bürgermatrikel. [31, 32] Bernard Mahler konnte somit seinen Traum verwirklichen und in höhere Gesellschaftsschichten aufsteigen. Das Hauseigentum verursachte eine beträchtliche Steigerung der abgeführten direkten Steuern sowie die Änderung der gesellschaftlichen Stellung, die sich beispielsweise in der Position innerhalb der Wählerverzeichnisse für die Wahlen in den Gemeindeausschuss zeigte. Während Bernard Mahler vor dem Hauskauf, in den Jahren 1867–1871 eine direkte Steuer in Höhe von 25 fl. 60 kr. bis 32 fl. 50. kr. abführte, d.h. innerhalb der Stadt von ca. 450. Stelle im Jahre 1867 auf 290. Stelle im Jahre 1871 aufrückte und in den zweiten Wahlkörper aufgenommen wurde, wurde er 1873 als 90. im ersten Wahlkörper angeführt und zahlte eine Steuer in Höhe von 113 fl. 1 kr. (abgesehen von 16 Ehrenbürgern, die am Anfang des Verzeichnisses angeführt wurden, gelangte er nach der Höhe der abgeführten Steuer auf 74. Stelle). [34] Zum Mitglied des ersten Wahlkörpers wurde er mit einer Steuer von 118 fl. 75 kr. bzw. 109 fl. 96 kr. auch in den Jahren 1875 und 1877, ab 1879 war er einer der höchstgestellten Mitglieder dieses Wahlkörpers; obwohl die von ihm abgeführte Steuer ständig stieg (die höchsten Beträge, 135 fl. 93 kr., wurden 1889 bezahlt, als in den Wählerverzeichnissen bereits seine Witwe Marie angeführt wird), ist seine Positionierung unter den reichsten Bürgern ein wenig gesunken. Er befand sich jedoch ständig innerhalb der letzten 50 unter 150 reichsten Stadtbürgern (in den letzten Jahren belegte er meistens die 155. Stelle). Die bessere gesellschaftliche Position zeigte sich auch in seiner Mitgliedschaft im Ausschuss der jüdischen Religionsgemeinde (vgl. „Schematismus der königlichen Stadt Iglau“, Iglau 1875, S. 94). Die Mahlers waren eine kinderreiche Familie. [6, 7, 10, 11, 33, 35, 55] In den Jahren 1858–1879 gebar Marie Mahler 14 Kinder, acht davon starben jedoch im zarten Kindesalter. Dies hat sich auf das Leben der Familie, insbesondere auf die Psyche der Mutter unheilvoll ausgewirkt. Diese tragischen Ereignisse haben die Jugend Gustav Mahlers geprägt und viele Jahre später hat er sie sogar in einigen seinen Werken bearbeitet. Durch den Tod seines Lieblingsbruders Ernest im Jahre 1875 wurde er bei der Schaffung seiner Oper „Herzog Ernst von Schwaben“ (1879) inspiriert, deren Libretto sein älterer gymnasialer Mitschüler Josef Steiner verfasste. Diese Oper ist jedoch nicht erhalten geblieben. Zu Beginn des 20. Jahrhunderts schuf Mahler den Zyklus „Kindertotenlieder“, der am 29. Januar 1905 in Wien uraufgeführt wurde. Da der erstgeborene Sohn Isidor bald nach seiner Geburt starb, war

der zweitgeborene Gustav der Älteste von den Geschwistern. Die familiäre Umwelt, in der die Kinder aufwuchsen, war nicht harmonisch. Zwischen den charakterlich unterschiedlichen Eltern, dem groben, aufbrausenden und untreuen Vater und der sanften und empfindsamen Mutter, die zudem an einem angeborenen Herzfehler litt, kam es oft zu Streitigkeiten. Der trostlose Familienhintergrund hatte auch auf die sensible Seele des kleinen Gustavs gewirkt, der sich zur Mutter hingezogen fühlte, und hinterließ in seinem Leben tiefe Spuren. Hiervon stammen dessen tiefes Verhältnis zu den jüngeren Geschwistern sowie der Sinn für die Ehrlichkeit und Gerechtigkeit, den er bereits in seiner Jugend beweisen konnte [37] Die musikalische Begabung zeigte sich bei Gustav Mahler bereits in zarten Kinderjahren. Mit vier Jahren versuchte er Klavier zu spielen, mit fünf Jahren spielte er angeblich Ziehharmonika für die Markthändlerinnen am Hauptplatz. Seine ersten Musiklehrer waren tschechische Musiker aus der Stadtkapelle oder dem Theaterorchester, die wahrscheinlich Vaters Schankstube besuchten. Es waren der Kontrabassist Jakob Sladky (geb. 1816 in Beroun), der Kapellmeister des Iglauer Stadttheaters Franz Viktorin, der Violinist Johann Brosch (geb. 1834 in Pirnitz) und der aus Wien gebürtige Wenzl Pressburg, unter anderem Komponist von den seinerzeit beliebten Walzern; die letztgenannten besaßen auch eine gewerbliche Zulassung für den Musikunterricht. Der letzte bekannte Iglauer Musiklehrer mit gewerblicher Zulassung war der Direktor der Musikschule, Regens Chori und Leiter des Männergesangvereins Heinrich Fischer (geb. 1827 in Iglau, gest. 1917 in Iglau), der zufällig im Nachbarhaus Nr. 264 in der Inneren Stadt wohnte. Bernard Mahler wollte von Anfang an das musikalische Talent seines Sohnes unterstützen und zur Erhöhung seiner eigenen gesellschaftlichen Prestige nutzen. Deshalb wurde er wahrscheinlich zum beitragenden Mitglied des Männergesangvereins, wo er zuerst für drei, ab 1874 für zwei Personen zahlte. Die erste Ausbildung erwarb Gustav zuerst in der Knabenpfarrhauptschule bei St. Ignaz in der Kreuzgasse, wohin er gemäß seinem Schulbezirk gehörte (vgl. das Kapitel „Charakteristik der schriftlichen Quellen“). Im Herbst 1869 wechselte er zum deutschen Gymnasium in der Tiefen Gasse (damals Nonnengäßchen Nr. 610, Innere Stadt, ab 1878 Tiefegasse), dessen Gebäude aus dem Jahre 1727 mit einem späteren Anbau aus der Mitte des 19. Jahrhunderts noch heute besteht. Seine Schulleistungen waren in den ersten Jahren nicht schlecht. Am Ende des ersten Schuljahrs belegte er den 22. Platz von insgesamt 49 Schülern, ein Jahr später war er sogar Sechzehnter von vierzig Schülern. [38, 39] Damals fand auch sein erster öffentlicher Auftritt statt. Das Konzert, das am 13. Oktober 1870 im Stadttheater veranstaltet wur-

41


de, war sehr erfolgreich und die Iglauer Zeitungen haben ihm eine große Zukunft prophezeit. Vater Bernard, von den Musikerfolgen Gustavs geblendet, wollte ihm eine noch bessere Bildung als den Besuch des Iglauer Gymnasiums vermitteln und veranlasste seinen Übertritt zum Neustädter Gymnasium in Prag. Gustav Mahler wohnte in der Altstadt, in der Familie des Lederhändlers Grünfeld, dessen Söhne, der neunzehnjährige Pianist Alfred, Absolvent des Prager Konservatoriums und Student der Musikakademie Berlin, nachmaliger anerkannter Konzertmusiker in Wien, und sein um drei Jahre jüngerer Bruder Heinrich, Student des Prager Konservatoriums, der später als Cellist in Berlin wirkte, für Mahlers musikalische Entwicklung sorgen sollten. Der Versuch war katastrophal. Der Knabe, aus seiner Umgebung herausgerissen, zerstreut und unkonzentriert, fiel in sechs von insgesamt sieben Unterrichtsfächern durch und belegte in seiner Klasse die allerletzte Stelle. [40] Der Vater brachte den Sohn deshalb nach Iglau zurück, wo er das Studium am Gymnasium erneut und mit besseren Leistungen fortsetzen sollte. [41, 42] Gustav Mahler trat am 11. November 1872 bei der öffentlichen Veranstaltung, sog. „Akademie“ des Gymnasiums zum Schillerjubiläum auf, wo er Liszts Klaviervariationen über Mendelssohns „Sommernachtstraum“ mit großem Erfolg aufführte, gab Konzerte am 20. April und am 17. Mai 1873, wo er für die Aufführung der Klavierphantasie Tahlbergs zu einem Thema aus der Oper Norma Applaus erntete. Das erste Konzert fand im Stadttheater zu Ehren der Vermählung im Herrscherhaus statt, das nächste wurde anlässlich eines Jubiläums des Männergesangvereins veranstaltet. Das ordentliche Studium schloss er im 6. Schuljahr ab. [43] Der Gutsverwalter in Moravany in der Region Čáslav, Gustav Schwarz, der Gustav Mahler durch den bereits erwähnten, in der unweit gelegenen Gemeinde Habry geborenen Mitschüler Josef Steiner kennenlernte, bewog nämlich Bernard Mahler dazu, dem Studium des Sohnes am Wiener Konservatorium zuzustimmen. Der Vater war jedoch nur unter der Bedingung damit einverstanden, dass der Sohn sein Studium mit dem Abitur abschließt. Die nächsten zwei Jahre besuchte Gustav Mahler das Iglauer Gymnasium als Privatist. [44, 45] Nach Iglau kehrte er nicht nur wegen der Ablegung der Semesterprüfungen, sondern auch an Feiertagen und in den Ferien zurück. Seit 1871 konnte er von Wien nach Iglau mit der Bahn reisen und die Fahrt über Znaim dauerte nur etwa sechs Stunden. Gleich in den ersten Ferien gab er hier am 31. Juli 1876 ein Konzert, zusammen mit einem weiteren Iglauer Studenten des Wiener Konservatoriums, Richard Schraml, dem nachmaligen bedeutenden Musiker in Troppau. Wohl im Zusammenhang mit dem bevorstehenden Abitur veranstaltete er am 12. September 1876 unter Mitwirkung zweier Mitglieder der Hofoper in Wien und des Mitschülers Rudolf

42

Krzyzanowsky ein Konzert zur Beschaffung von Lehrmitteln zugunsten des Gymnasiums im großen Saal des Hotels Czap. Bei den Konzerten präsentierte er auch seine Kompositionen: Violinsonate und Klavierquartett. Seine gymnasialen Leistungen hatten nach wie vor eine sinkende Tendenz und im letzten Semester bekam er in vier Fächern die Note Ungenügend. [45] Ein wertvoller Beleg dafür, wie sehr er sich in der Schule quälte, sind seine schriftlichen Aufsätze in den letzten zwei Semestern, die dem Katalog beigefügt wurden. [46, 47] Von der Abitursprüfung im ordentlichen Termin am 6. Juli 1877 trat er zurück und erschien vor der Abiturskommission erneut am 12. September 1877. Die Kommission verhielt sich gegenüber Mahler barmherzig. Von den insgesamt neun Unterrichtsfächern erhielt er zwei befriedigende und sieben genügende Noten und hat somit die Prüfung bestanden. [48] Der Zeitraum, den er am Gymnasium verbrachte, war für Mahler auch wegen der Freundschaften wichtig, die er mit einigen Mitschülern schloss und lebenslang pflegte. Außer dem bereits erwähnten Josef Steiner hat er sich mit dem aus Ivančice in Mähren stammenden Quido Adler, dem nachmaligen Professor am Lehrstuhl für Musikwissenschaft und Musikkritiker, oder Emil Freund befreundet, der als Anwalt in Wien wirkte und seine rechtlichen Belange regelte. Zu seinem lebenslangen Freund wurde auch der Sohn seines Musiklehrers Theodor Fischer, der ebenfalls das Iglauer Gymnasium besuchte. Im Oktober 1877 immatrikulierte sich Gustav Mahler an der philosophischen Fakultät der Wiener Universität, wo er zwei Jahre lang Harmonielehre, Philosophie, griechische Archäologie, Geschichte und allgemeine sowie spezielle Kunstgeschichte studierte, um eine allgemeine, für jeden Künstler unerlässliche geisteswissenschaftliche Bildung zu erlangen. Im Juni 1878 schloss er das Studium am Konservatorium erfolgreich ab, wo er in den Jahren 1875/1876 und 1876/1877 als Hauptfach Klavier bei Professor Julius Epstein und 1877/1878 die Kompositionslehre bei Franz Krenn studierte. Bereits am Ende des ersten Studienjahrs erwarb er den ersten Preis im Klavierwettbewerb für die Darbietung von Schuberts Sonate a-Moll und den gleichen Preis bekam er für sein Klavierquartett a-Moll im Kompositionswettbewerb. Im Folgejahr gewann er erneut den Klavierwettbewerb mit Schumanns Humoreske op. 20. Das letzte Konservatoriumsjahr beendete er mit dem ersten Preis für sein in der Abschlussprüfung dargebotenes Klavierkonzert. Während der Studien und in den ersten Jahren nach dem Studienabschluss war er gezwungen, seinen Lebensunterhalt mit dem Klavierunterricht zu bestreiten, von Juni bis Mitte August 1879 wirkte er als Hauslehrer in der Familie Moritz Baumgartens in Puszta-Batta bei Budapest. Dabei versuchte


WORÜBER DIE SCHRIFTLICHEN QUELLEN AUSKUNFT GEBEN

er zu komponieren – neben den in den Schulwettbewerben prämierten Werken komponierte er eine Violinsonate, die er bei den erwähnten Konzerten in Iglau 1876 aufführte, in den Jahren 1877–1878 arbeitete er an der unvollendeten und nicht erhaltenen Oper „Argonauten“, wozu er zusammen mit J. Steiner das Libretto nach einem Thema von F. Grillparzer schrieb. Mit der Ouvertüre zu dieser Oper nahm er 1878 am Wettbewerb um den Beethoven-Kompositionspreis teil, der von der Wiener Gesellschaft der Musikfreunde veranstaltet wurde und mit einer finanziellen Vergütung verbunden war; der Preis wurde jedoch in diesem Jahr nicht erteilt. In den Folgejahren arbeitete er hauptsächlich an zwei Werken – an der ebenfalls unvollendeten Oper „Rübezahl“ nach eigenem Libretto, dessen Torso verloren ging, und dem „Märchen für den Konzertsaal“ unter dem Namen „Das klagende Lied“, erneut nach eigenem Text komponiert, dessen Thema er von den Brüdern Grimm und L. Bechstein übernahm und das er im Herbst 1880 vollendete. Vom Sommer 1879 bis Frühjahr 1880 erlebte Gustav Mahler eine intensive, jedoch unglückliche Liebe zu Josefine Poisl, der Tochter des Iglauer Postmeisters, der er während seiner Iglauer Aufenthalte Klavierunterricht erteilte. Er schrieb ihr einige lyrisch anmutende Briefe und verfasste für sie zwei Gedichte und drei Lieder. Im März 1880 erfuhr er jedoch, dass Josefine den Gymnasialprofessor Julius Wallner heiratet. Am 12. Mai 1880 unterzeichnete Mahler einen fünfjährigen Vertrag mit dem Theateragenten Gustav Lewy und nach einigen Wochen trat er seine erste Stelle als Kapellmeister des Orchesters im Sommertheater Bad Hall in Oberösterreich an. Im Herbst kehrte er nach Wien zurück, wo er vom Musikunterricht lebte, Wohnungen wechselte und auf eine weitere Kapellmeisterstelle wartete, die nur ein notwendiges, ihn vom Komponieren ablenkendes Übel darstellte, zugleich jedoch ständige Einkünfte sicherte. Nach der Vollendung des „Klagenden Liedes“, einer Komposition für gemischten Chor, Soli und Orchester, versuchte er vergeblich, finanzielle Mittel für deren Aufführung zu beschaffen, die sehr aufwändig war, weil sie einen rieseigen Aufführungsapparat erforderte. Im Sommer 1881, als er eine zugesicherte Kapellmeisterstelle im Landestheater Laibach hatte, richtete er an die k. k. Mährische Statthalterei Brünn ein Gesuch um das Staatsstipendium für junge Künstler, das am 12. August 1881 durch den Stadtrat Iglau unterstützt und abgeschickt wurde. Das erhaltene Schriftstück beinhaltet nachträglich angeforderte Informationen vom 22. August 1881 sowie die abweisende Antwort vom 12. März 1882. [51] Im Herbst 1881 bewarb sich Mahler mit dem „Klagenden Lied“ um den BeethovenKompositionspreis, der mit sechs hundert Gulden dotiert war; auch diesmal war er jedoch nicht erfolgreich. Sein Opus

wurde erst im Februar 1901 aufgeführt. Am 24. September 1881 dirigierte er die erste Vorstellung in Laibach. Die glänzende Laufbahn des Komponisten und Dirigenten Gustav Mahler hat begonnen! Zu Ende der 1870er- Jahre und in den 1880er- Jahren erschien Mahler in Iglau regelmäßig in den Sommermonaten und trat hier gelegentlich als Pianist oder Dirigent auf. Am 24. April 1879 wirkte er beim Festkonzert zu Ehren des 25. Hochzeitsjubiläums des Kaiserpaars im Stadttheater, wo er eine der Ungarischen Rhapsodien von Liszt, Schuhmanns Humoreske und Schuberts Sonate a-Moll aufführte. Am 1. Februar 1881 spielte er bei der Eröffnungsfeier des neuen Restaurants in einem Gebäude, das der Männergesangverein in der Tiefen Gasse besaß. Im September 1882, als er ohne Engagement war, dirigierte er im Stadttheater zwei Aufführungen der Operette „Boccaccio“ von Franz Suppé. Bei der „Akademie“ zugunsten des Roten Kreuzes am 11. August 1883 begeleitete er die Violinistin Míla Ott in Beethovens Kreutzersonate, spielte selbst das Impromptu und die Polonaise Frédéric Chopins und dirigierte Kunzes Operette „Kaffeekränzchen“. In den Jahren 1878–1883 verbrachte er einen Teil seiner Ferien- und Urlaubszeit bei seinem Freund und Mitschüler Emil Freund in Seelau (Želiv) nahe Humpolec. Vom Anfang der 80er- Jahre stammen einige Dokumente in den Stellungslisten, die Informationen vom Gesundheitszustand Gustav Mahlers liefern. Bei der ersten Musterung 1880 in Wien wurde er wegen der körperlichen Schwäche als waffenunfähig eingestuft, ein Jahr später wurde er wegen der starken Kurzsichtigkeit vollkommen aus den Stellungslisten gestrichen. [49, 50] Damit war er jedoch zur Zahlung der Militärtaxe verpflichtet. Im Zusammenhang mit der Bezahlung dieser Steuer korrespondierte er mehrere Male mit dem Stadtamt, was neben den erhaltenen Dokumenten auch die Einreichsprotokolle der politischen Registratur belegen; 1895 wurde die Ausstellung seines Reisepasses sogar durch die Bezahlung des Schuldbetrags bedingt. [54] Ein wichtiger Meilenstein in Mahlers Leben war das Jahr 1889, in dem beide Eltern und die älteste Schwester Leopoldine starben. Zuerst starb am 18. Februar sein Vater im Alter von 62 Jahren, [52] am 27. September dann in ihrem 26. Lebensjahr die Schwester Leopoldine, verheiratete Quittner. Einige Tage später traf Mahler der größte Schlag, indem am 11. Oktober seine Mutter starb. [53] Beide Eltern wurden auf dem Iglauer jüdischen Friedhof begraben und ihre letzte Ruhestätte ist mit einem hohen dunklen Grabstein gekennzeichnet. Nach Vaters Tod wurde das Haus für 15 000 Gulden an Moritz Herrmann verkauft. Nach der Nachlassregelung der Mutter hat Gustav Mahler mit seinen Geschwistern Iglau für immer verlassen. Er soll nur den alten Sessel des Vaters

43


mitgenommen haben. Durch die Gerichtsentscheidung wurde er als Ältester der Geschwister zum Vormund seiner minderjährigen Brüder Alois (Louis) und Otto sowie der Schwestern Justine und Emma bestellt. Für alle wollte er eine gute Zukunft sichern; als Direktor der Königlichen Oper in Budapest mit einem jährlichen Gehalt von 10 000 Gulden verfügte er glücklicherweise über die notwendigen Mittel und nach dem Tod seiner Eltern stand zudem auch das Erbe zur Verfügung. Seine Lieblingsschwester Justine, in die er seine Erinnerung an die Mutter projizierte, führte eine zeitlang seinen Haushalt in Budapest und Hamburg. Beide Schwestern heirateten die Brüder Rosé. Eduard, der 1898 Emma heiratete, [58] war Cellist, Justines Mann Arnold (Vermählung am 10. März 1902, ein Tag nach der Heirat Gustav Mahlers mit Alma Schindler), wirkte als Konzertmeister der Wiener Philharmoniker. Vor der Heirat traten beide Schwestern zum evangelischen Glaubensbekenntnis über. Der jüdische Glaube spielte im Leben aller Geschwister keine wesentliche Rolle, was auch der Übertritt Gustav Mahlers zum katholischen Glaubensbekenntnis im Februar 1897 in Hamburg oder das Verhalten seines Bruders Alois beweisen, der seine Konfession gleich zweimal änderte. [55] Die Schicksale beider Brüder waren bewegt: der musikalisch begabte Otto, Absolvent des Wiener Konservatoriums, erschoss sich 1895 in Wien [56] und der ältere Alois, ein erfolgloser Kaufmann, ist am Anfang des 20. Jahrhunderts nach Amerika ausgewandert, wo er am 14. April 1931 als Hans Mahler in Chicago starb. Nachdem sie die Stadt verlassen hatten, kehrten die Geschwister Mahler nie mehr nach Iglau zurück. Gustav Mahler hat die Bindung an Iglau lebenslang aufrechterhalten, weil er hier heimatberechtigt war. Es sind einige Dokumente über den Briefwechsel mit dem Stadtamt erhalten geblieben, der jedoch ausschließlich durch Rechtsanwälte oder zuständige Behörden geführt wurde. Der Inhalt des Briefwechsels war die bereits erwähnte Zahlung der Militärtaxe, Ausstellung des Reisepasses sowie das Heimatrecht. [54, 57, 59] Lediglich die Einreichsprotokolle belegen, dass die politische Abteilung des Iglauer Magistrats im Herbst 1907 und im Januar 1908 Korrespondenz mit dem Wiener Magistrat und der Polizeidirektion wegen des Heimatrechts Gustav Mahlers führte, der zehn Jahre lang – seit 1897 – ständig in Wien lebte und somit die Bedingungen für den Erwerb des Heimatrechts in der Hauptstadt der Monarchie erfüllte. Das Iglauer Stadtamt wollte wissen, ob Gustav Mahler die Erteilung des Heimatrechts in Wien beantragte. [60, 61] Weil Mahler dies jedoch nicht einmal im Frühjahr 1908, nach seiner Rückkehr von Amerika tat, wo er seit Dezember 1907 als Chefdirigent der Metropolitan Opera in New York wirkte, wurde am 27. Mai 1908 ein Vermerk über dessen Familie in der Gemeindematrikel vorgenommen. [62] Der letzte noch vor seinem Ableben

44

getätigte Vermerk stammt vom 23. Dezember 1909 und betrifft erneut das Heimatrecht. [63] Es bestehen noch weitere schriftliche Belege aus den Jahren 1888–1908, die beweisen, dass der berühmte Dirigent und Komponist Gustav Mahler seine Iglauer Freunde nicht vergessen hat. Zu denen gehörte insbesondere sein Musiklehrer Heinrich Fischer, dem er Briefe und Postkarten von seinen Wirkungsstätten und Ferienaufenthalten übersendete. [64, 65, 67, 69, 71] Er ließ auch seinen Sohn Theodor, den nachmaligen Präsidenten des Iglauer Kreisgerichts stets grüßen, den er während seiner Tätigkeit als Direktor der Hofoper in Wien zum Besuch derselben einlud. [66] Ab und zu wurden die Musikerfolge, Wirkungsstätten oder bedeutende Ereignisse im Leben des berühmten Landsmanns im „Mährischen Grenzboten“ erwähnt. Der schwer erkrankte Gustav Mahler, der ähnlich wie seine Mutter an einem Herzfehler litt, wozu noch eine damals unheilbare Streptokokkenvergiftung kam, starb am 18. Mai 1911, kurz nach seiner Rückkehr vom dritten amerikanischen Gastaufenthalt in Wien. Die Iglauer Zeitung „Mährischer Grenzbote“ brachte am 21. Mai 1911 eine Nachricht von seiner schweren Erkrankung; noch in derselben Ausgabe erschien die Todesnachricht mit einem kurzen Nachruf. Das am Ende des Schuljahrs 1910/1911 herausgegebene Programm des Iglauer Gymnasiums erwähnte sein Ableben nur in einem einzigen Satz: „Am 18. Mai 1911 starb der ehemalige Schüler der Anstalt Herr Gustav Mahler, der als Komponist und Direktor der k. k. Hofoper weit über sein engeres Heimatland berühmt geworden ist.“ Gustav Mahler liegt auf dem Wiener Friedhof Grinzing begraben. Sein Grab schmückt ein einfacher Grabstein, der vom weltberühmten Architekten Josef Hoffmann entworfen wurde, der aus der nicht weit von Iglau gelegenen Gemeinde Pirnitz stammte und ähnlich wie Mahler ein nicht besonders erfolgreicher Schüler des Iglauer Gymnasiums war. Vom September 1911 stammt die Korrespondenz, welche die Stadtrepräsentanz in Bezug auf Gustav Mahler in einem nicht besonders günstigen Licht zeigt, und eine halbherzige Einstellung zu diesem bedeutendsten Sohn Iglaus in den nachfolgenden Jahrzehnten vorwegnimmt. Es handelt sich um einen Brief an den Bürgermeister der Stadt Iglau, in dem die Opernsängerin Charles Cahier (mit eigenem Namen Sarah Jane Walker, amerikanische, vom Gustav Mahler 1906 in Wien engagierte Altistin und Interpretin seiner Lieder), die Veranstaltung eines Konzerts mit Mahlers Werken sowie die Anbringung einer Gedenkplatte am Haus der Familie Mahler vorschlägt. Der Vorschlag wurde höflich abgelehnt… [72]


DIE KINDHEIT UND JUGEND GUSTAV MAHLERS IN PRESSE UND LITERATUR

DIE KINDHEIT UND JUGEND GUSTAV MAHLERS IN PRESSE UND LITERATUR Iglau war nicht nur die Stadt, wo Gustav Mahler seine Kindheit verlebte und später seine Familie besuchte, sondern auch ein Ort seiner künstlerischen Anfänge, die man in der damaligen Lokalpresse zurückverfolgen kann. Das vorliegende bibliographische Verzeichnis umfasst Artikel aus Iglauer Zeitungen (Der Vermittler, Mährischer Grenzbote, Iglauer Wochenblatt, Iglauer Zeitung) sowie dem Brünner „Tagesboten aus Mähren und Schlesien“ aus den Jahren 1870–1883, die über die bisher bekannten Musikauftritte des jungen Gustav Mahlers in Iglau berichten. Wie die Recherchen des deutschen Publizisten Helmut Brenner beweisen, der eine Nachricht über einen weiteren Iglauer Auftritt Mahlers, diesmal bei der Feier am 1. Februar 1881 anlässlich der Eröffnung des neuen Restaurants im Haus Nr. 7 in der Tiefen Gasse entdeckte, das dem Männergesangverein gehörte, können in diesem Bereich möglicherweise weitere Entdeckungen erwartet werden. Bei allen Konzerten trat er als Pianist auf, nur im September 1882, als er ohne festes Engagement war, dirigierte er im Stadttheater zwei Aufführungen der Operette „Boccaccio“ von Franz Suppé und am 11. August 1883 wirkte er bei der „Akademie“ zugunsten des Roten Kreuzes, spielte hier Klavier und dirigierte Kunzes Operette „Kaffeekränzchen“. Die meisten dieser Berichte sind den regionalen Mahler-Forschern insbesondere dank der Artikel Hans Holländers aus den 1920er- und 1930er-Jahren bekannt. Deren Verzeichnis ist jedoch bisher noch nicht publiziert worden. Wir sind deshalb der Ansicht, dass es sich um eine zweckmäßige Ergänzung der Archivbelege handelt, die Mahlers Verhältnis zu Iglau bezeugen. Das Verzeichnis der Grundliteratur zum Leben und Werk Gustav Mahlers wird nicht angeführt, trotzdem erachten wir es als notwendig, mindestens auf einige Veröffentlichungen hinzuweisen, deren Bestandteil auch die Mahler-Biographie ist. Die grundlegende biographische Literatur, die sich natürlich mehr oder weniger mit der in Iglau verlebten Kindheit und Jugend befasst, ist im Begleitbuch der ehemaligen Dauerausstellung in der Kosmákova-Straße Nr. 9 „Der junge Gustav Mahler und Iglau“ hinreichend festgehalten (Jihlava 1994, S. 46–48, auch in englischer und deutscher Version). Dieses Verzeichnis wird um einige weitere oder nicht aufgeführte Titel im Nachwort zur tschechischen Ausgabe des Buches „Gustav Mahler. Současník budoucnosti“ (Jinočany 1998, S. 228–230) von Kurt Blaukopf ergänzt. Hier wird unter anderem auch die dreibändige Bibliographie Simon Michael Namenwirths „Gustav Mahler. A Critical Bibliography“ (Wiesbaden 1987) zitiert. Von den neueren Mahler-Monographien sind mindestens Folgende zu erwähnen: das umfangreiche Werk Jens Malte Fischers „Gustav Mahler. Der fremde Vertraute“ (Wien, Paul Zsolnay Verlag 2003, 992 S.), der Bildband Gilbert

Kaplans „The Mahler Album“ (2., ergänzte Ausgabe, New York, Kaplan Foundation 2011, 340 S.) sowie die revidierte Ausgabe des zweiten, dritten und vierten Bandes der Biographie Henry-Louis de La Grange „Gustav Mahler“ (II. „Vienna: The Years of Challenge (1897–1904)“, Oxford, Oxford University Press 1995, 892 S.; III. „Vienna: Triumph and Disillusion (1904– 1907)“, ebd. 2000, 1000 S.; IV. „New Life Cut Short (1907– 1911)“, ebd. 2008, 1758 S.; die Herausgabe des zum ersten Mal 1973 erschienen ersten Bandes ist in Vorbereitung). Die Auswahlbibliographie der in den böhmischen Ländern erschienenen Werke über Gustav Mahler ist Bestandteil der deutschtschechischen Publikation Jitka Ludvovás „Gustav Mahler a Praha. Gustav Mahler und Prag“ (Praha 1996, S. 93–98). Die meisten bedeutenderen Beiträge über Mahlers Aufenthalt in Iglau und dessen Beziehung zu dieser Stadt befinden sich in der „Bibliografie okresu Jihlava“ (Brno 1988, S. 169), die von Jaroslav Vobr zusammengestellt wurde. Von den hier nicht genannten Texten sind hier Folgende zu nennen: die nach dem II. Weltkrieg in Deutschland publizierten Beiträge Gustav Rippls „Gustav Mahler – der Symphoniker und Liederkomponist aus der Iglauer Sprachinsel“ (Mährisch-Schlesische Heimat, 1959, S. 8–11), Johann Achatzis „Gustav Mahler. Zum 100. Geburtstag“ (Igelland 5, 1960, Teil 37, 38, S. 139–143) und Rudolf Quiokas „Über die Musiklandschaft Gustav Mahlers“ (Sudetenland 2, 1960, S. 100–106), die Studie Jan Trojans „Gustav Mahler a česká lidová tradice“ (in Příspěvky k hudebním tradicím Pelhřimovska, Pelhřimov, Okresní muzeum 1984, S. 20–33), dessen kritische Randbemerkung „Ať se pinkl hází. Ještě jednou k oblíbené písni dětství Gustava Mahlera“ (Opus musicum 33, 2001, Nr. 4, S. 73), die auf den Artikel Jiří Rychetskýs „Eits a binkel Kasi (Hrasi) in der Zeitschrift Hudební rozhledy 12/1992 reagiert oder der Beitrag Petr Dvořáks „Jihlava a Gustav Mahler na přelomu prvních dvou desetiletí 20. století“ (Jihlavské listy 19, 2008, Nr. 75, 19. 9., S. 12), der in Zusammenarbeit mit Renata Pisková verfasst wurde. Mit der Kindheit und Jugend Gustav Mahlers und dem Einfluss dieses Zeitraums auf sein späteres Schaffen befassen sich alle Mahlerschen Biographien, beispielsweise der erwähnte J. M. Fischer widmet dieser Zeitspanne bis zur Mitte der 1880er- Jahre mehr als 150 Seiten, davon werden allein die Jahre 1860–1875 auf 38 Seiten behandelt. In Tschechien befasst sich mit dieser Problematik neben der ersten Ausgabe des Buches „Počátek cesty. Gustav Mahler a Jihlava v archivních pramenech“ (Jihlava 2000, 172 S.) der Aufsatz Zdeněk Jarošs „Gustav Mahler v Jihlavě“ (in Zdeněk Jaroš, Mladý Gustav Mahler a Jihlava, Jihlava 1994, S. 11–22, auch in englischer und deutscher Version), verfasst auf der Grundlage des Szenarios für die oben erwähnte Dauerausstellung, das von Jiří Rychetský aus Humpolec vorbereitet wurde. Dieser Forscher, unter anderem Autor der weltweit ersten Daueraus-

45


stellung über Gustav Mahler, die 1986 im Museum Humpolec eröffnet wurde, setzt sich mit Mahler, seinen Wurzeln und seiner in der Region Vysočina verlebten Jugend seit einigen Jahrzehnten auseinander. J. Rychetský ist Autor zahlreicher in einheimischen und ausländischen Musikzeitschriften und der Regionalpresse veröffentlichter Beiträge (von den neueren Produktion sind es beispielsweise „Po stopách Gustava Mahlera u nás“, Hudební rozhledy Nr. 45, 1992, S. 338–342, „Gustav Mahler – rodokmen“. In: Gustav Mahler – Rodný dům – Vzkříšení, Praha [1996], S. 6–8, 3 freie Beilage, auch in englischer Version, oder „K objevení hrobu babičky Gustava Mahlera“, Vlastivědný sborník Pelhřimovska 9, 1998, S. 117–119, abgedruckt aus Hudební rozhledy 7/1997). Einige ergänzende Informationen zu Jarošs Beitrag beinhaltet die Rezension der Veröffentlichung „Mladý Gustav Mahler a Jihlava“, von Alena Burešová (Vlastivědný sborník Vysočiny, oddíl věd společenských X, 1996, S. 402–404). Aufmerksamkeit verdient auch das bereits erwähnte Begleitbuch der Dauerausstellung „Der junge Gustav Mahler und Iglau“. Die Dauerausstellung wurde am 10. Juni 1994 eröffnet (über deren Entstehungsgeschichte vgl. Zdeněk Jaroš, „Expozice „Mladý Gustav Mahler a Jihlava“, Vlastivědný sborník Vysočiny, oddíl věd společenských IX, 1994, S. 296), 2006 wurde sie nach dem geänderten und erweiterten Originalszenario unter dem Titel „Gustav Mahler und Jihlava“ im Gustav-Mahler-Haus in der Znojemská-Straße Nr. 4 installiert. Die während der Vorbereitung der Mahler-Ausstellung erworbenen Erkenntnisse verwertete Z. Jaroš im Beitrag „Jihlavští Mahlerové“, gedruckt im Sammelband „Židé a Morava“ (Kroměříž 1996, S. 31–37), der bei der gleichnamigen Konferenz am 8. November 1995 in Kroměříž vorgetragen wurden. Neue Veröffentlichungen über Gustav Mahler brachte auch das Fest „Gustav Mahler 2000 & Jihlava“, das vom 13. bis 15. Oktober 2000 anlässlich des 140. Geburtstagsjubiläums G. Mahlers und 130. Jubiläums seines ersten öffentlichen Auftritts im Stadttheater veranstaltet wurde. Neben der ersten Ausgabe des Buches „Počátek cesty“ war es auch der belletristische, deutsch-tschechische Text „Jihlava Gustavu Mahlerovi“ von Ludmila Klukanová (Jihlava, Parolaart 2000; die erweiterte Ausgabe mit englischer Übersetzung 2010 erschien im Verlag Parola aus Anlass des 150. Geburtstags des Komponisten) und der Beitragsband „Mezinárodní muzikologická konference k 140. výročí narození Gustava Mahlera“ (Jihlava, Muzeum Vysočiny 2000, 112 S.), der jedoch keine regional ausgerichteten Beiträge beinhaltet. Die Region Vysočina unterstützte 2003 die Herausgabe von zwei Titeln mit Mahler-Thematik. Es handelte sich um die belletristisch abgefasste Biographie „Vyznavač vesmíru. Poslední symfonie skladatele Gustava Mahlera“ von František und Milena Brzoň (Humpolec, Městské kulturní a informační středisko 2003,

46

84 S.) und den fünfsprachigen Bildatlas Milan Paláks und Jiří Rychetskýs „Po stopách Gustava Mahlera v Čechách a na Moravě“ ([Ostrava – Boskovice], Ing. Milan Palák a František Šalé – ALBERT 2003, [112] S.). 2004 wurde der oben erwähnte Aufsatz Renata Piskovás „Pozůstalostní spis po Bernardu Mahlerovi“ (Jihlavská archivní ročenka IV, 2002, S. 82–151), mit interessanten Erkenntnissen über die Vermögensverhältnisse der Familie sowie Gustavs Rolle als Vormund seiner minderjährigen Geschwister herausgebracht. Der Artikel erschien 2005 mit reduzierter Bildbeilage in deutscher Übersetzung („Abhandlungsakten von Bern[h]ard Mahler“, Nachrichten zur Mahler-Forschung 52, 2005, S. 32–53). Das Gustav-MahlerDenkmal und dessen Entstehungsgeschichte sind Schwerpunkt der tschechisch-englischen Veröffentlichung „Pomník Gustava Mahlera v Jihlavě“ (Společenství za zřízení pomníku Gustava Mahlera v Jihlavě 2010, 192 S.), deren Herausgabe ebenfalls von der Region Vysočina unterstützt wurde. Unter den vielen Publikationen und Aufsätzen über Gustav Mahler, die im neuen Jahrtausend herausgegeben wurden, erschienen auch Werke, die neue oder bisher wenig bekannte Informationen über die Kindheit und Jugend Gustav Mahlers brachten. Erwähnenswert ist die Briefedition „Gustav Mahler »Liebste Justi!« Briefe an die Familie“, deren deutsche Ausgabe (Bonn, Weidle Verlag 2005, 592 S.) von Helmut Brenner vorbereitet wurde sowie die tschechische Ausgabe des Erinnerungsbuches von Alma Mahler „Gustav Mahler / vzpomínky“ (Praha – Litomyšl, Paseka 2001, 200 S.), die vierzehnteilige Serie Vlasta Reittererovás und Milan Paláks „Gustav Mahler 1860–1911. Můj čas přijde…“, Harmonie 2010, Nr. 1–12; 2011, Nr. 1–2 und ein Führer zu den bedeutendsten Wirkungsstätten G. Mahlers „Mahlers Welt. Die Orte seines Lebens“ (St. Pölten – Salzburg, Residenz Verlag 2011, 407 S.) von Helmut Brenner und Reinhold Kubik.

Verzeichnis der Artikel über die Iglauer Konzerte und Auftritte Gustav Mahlers in den Jahren 1870–1883: Theater, Der Vermittler I, 1870, Nr. 83 (16. 10.), S. 2. – Information über den Auftritt G. Mahlers am 13. 10. 1870 im Stadttheater. Oeffentlicher Dank, Der Vermittler I, 1870 Nr. 84 (20. 10.), S. 3. – Danksagung Bernard Mahlers an den Musiklehrer Wenzel Pressburg für den seinem Sohn erteilten Musikunterricht. Schillerfeier, Mährischer Grenzbote I, 1872, Nr. 91 (14. 11.), S. 2. – Bericht über das Konzert der Iglauer Gymnasiasten am 11. 11. 1872, bei dem auch Gustav Mahler auftrat. Aus Anlaß der Vermählung der Frau Erzherzogin Gisela …, Mährischer Grenzbote II, 1873, Nr. 33 (24. 4.), S. 2. – Bericht


DIE KINDHEIT UND JUGEND GUSTAV MAHLERS IN PRESSE UND LITERATUR

über das Festkonzert am 20. 4. 1873 im Stadttheater mit der Information über den Auftritt G. Mahlers. Im Mährischen Grenzboten Nr. 32, S. 4, Einladung mit Konzertprogramm. Das Geburtsfest des Männergesangvereines, Mährischer Grenzbote II, 1873, Nr. 41 (22. 5.), S. 2. – Ausführliches Referat über das Konzert am 17. 5. 1873 im Hotel Czap mit Information über den Auftritt G. Mahlers. Concert, Mährischer Grenzbote V, 1876, Nr. 60 (27. 7.), S. 3. – Information über das Konzert der Wiener Konservatoristen Richard Schraml und Gustav Mahler, das am 31. 7. 1876 im Hotel Czap stattfindet. Das Programm …, Mährischer Grenzbote V, 1876, Nr. 61 (30. 7.), S. 3. – Konzertprogramm R. Schramls und G. Mahlers vom 31. 7. 1876. Concert im Hotel Czap, Mährischer Grenzbote V, 1876, Nr. 73 (10. 9.), S. 3–4. – Programm des Konzerts, das am 12. 9. 1876 im Hotel Czap stattfindet und wobei auch G. Mahler auftritt (Bestandteil des Programms sind auch seine zwei Kompositionen). Concert Gustav Mahler, Mährischer Grenzbote V, 1876, Nr. 75 (17. 9.), S. 4. – Ausführliches Referat über das Konzert am 12. 9. 1876. Jubiläums-Festconcert, Mährischer Grenzbote VIII, 1879, Nr. 29 (10. 4.), S. 3. – Information über das Festkonzert zu Ehren der silbernen Hochzeit des Kaiserpaars, bei dem auch G. Mahler auftritt. Vom Festkonzerte, Mährischer Grenzbote VIII, 1879, Nr. 31 (17. 4.), S. 2. – Information über das Festkonzert im Stadttheater, bei dem auch G. Mahler mitwirkt. Das Jubelfest der silbernen Hochzeit des allerhöchsten Kaiserpaares, Iglauer Wochenblatt 6, 1879, Nr. 16 (19. 4.), S. 1. – Auch Programm des Konzerts am 24. 4., bei dem auch G. Mahler auftritt. Festconcertprogramm, Mährischer Grenzbote VIII, 1879, Nr. 32 (20. 4.), S. 2. – Programm des Festkonzerts am 24. 4. 1879 im Stadttheater, bei dem auch G. Mahler mitwirkt. Das Jubelfest der silbernen Hochzeit des allerhöchsten Kaiserpaares, Iglauer Wochenblatt 6, 1879, Nr. 17 (26. 4.), S. 1–3. – Auch Bericht über das Konzert im Stadttheater, bei dem G. Mahler auftrat. Das Kaiserjubiläum in Iglau, Mährischer Grenzbote VIII, 1879, Nr. 34 (27. 4.), S. 3 (Festconcert im Stadt-Theater). – Referat über das Konzert, bei dem G. Mahler auftrat. Vom Männergesangvereine, Iglauer Wochenblatt 8, 1881 Nr. 6 (5. 2.) S. 4–5. – Information über den Auftritt Gustav Mahlers am Dienstag, dem 1. 2. 1881 in Iglau bei einer Feier anlässlich der Eröffnung des neuen Restaurants in einem Haus in der Tiefen Gasse, das dem Männergesangverein gehörte.

Iglau, 5. Februar, Tagesbote aus Mähren und Schlesien, 1881, (9. 2.) S. 2. – Information in der Brünner Zeitung über denselben Auftritt. Vom Theater, Iglauer Zeitung 9, 1882, Nr. 62 (20. 9.), S. 5. – Bericht über das Programm des Stadttheaters; auch Information über die Aufführung der Operette „Boccaccio“ am Dienstag, dem 19. 9. 1882, die von G. Mahler dirigiert wurde. Theater, Mährischer Grenzbote XXXV, 1882, Nr. 114 (21. 9.), S. 3–4. – Rezension über die Aufführung der Operette „Boccaccio“ von Franz Suppé im Stadttheater (19. 9. 1882), die von G. Mahler dirigiert wurde. In der Anzeige der Vorstellung (Von unserem Theater, Mährischer Grenzbote Nr. 109 vom 10. 9. 1882, S. 2) wird Mahler als Dirigent nicht angeführt. Vom Theater, Iglauer Zeitung 9, 1882, Nr. 63 (24. 9.), S. 5. – Am Ende des Referats über die Theatervorstellungen steht die Information, dass die Operette „Fledermaus“ von Johann Strauss (aufgeführt am 21. 9.) der neue Kapellmeister Reichardt dirigierte, „Boccaccio“ wird jedoch erneut von G. Mahler dirigiert. In der nächsten Ausgabe dieser Zeitung (Nr. 64 vom 27. 9.) wird ohne weitere Einzelheiten aufgeführt, dass „Boccaccio“ am Sonntag, d.h. dem 24. 9. gespielt wurde. Weitere Reprisen werden nicht erwähnt. Akademie, Mährischer Grenzbote XXXVI, 1883, Nr. 94 (9. 8.), S. 3. – Programm der Musikveranstaltung am 11. 8. 1883 im Stadttheater, bei der auch G. Mahler als Pianist auftritt. Akademie, Mährischer Grenzbote XXXVI, 1883, Nr. 96 (14. 8.), S. 3. – Referat über die Musikveranstaltung, Hervorhebung der Leistungen der Violinistin Míla Ott und des Pianisten Gustav Mahler. Academie, Iglauer Zeitung 10, 1883, Nr. 65 (15. 8.), S. 4. – Bericht über die Musikveranstaltung am 11. 8., bei der G. Mahler mitwirkte.

47


DEM GEDENKEN AN MAHLER GEWIDMETE STÄTTEN UND PLÄTZE IN IGLAU Die Erinnerung an Gustav Mahler, seine in Iglau verbrachte Kindheit und seine ersten künstlerischen Anfänge in dieser Stadt ist nie in Vergessenheit geraten. Der Wert seines künstlerischen Schaffens wurde früher nie richtig geschätzt und seine Kompositionen befanden sich auf dem Repertoire der Tonkörper nicht so oft, wie sie es verdient hätten. Die Umbenennung der Schönmelczergasse im südwestlichen Bereich der Inneren Stadt in Mahler-Straße war 1924 der erste sichtbare Versuch, Mahlers Verknüpfung mit Iglau in Erinnerung zu bringen. 1939 erhielt diese Straße nach der Okkupation der Tschechoslowakei erneut ihren historischen Namen. Im Jahre 1945 wurde sie in Mrštíkova-Straße umbenannt. Erst seit 1991 besteht in Iglau erneut eine MahlerStraße, diesmal jedoch im nordwestlichen Stadtbereich (ursprünglich Sterlygasse, später Nikose Belojanise). Zwanzig Jahre nach Mahlers Tod versuchte der zu diesem Zwecke gegründete Verein, eine Gedenkplatte an der Stirnwand des Hauses Nr. 6 in der Znojemská-Straße anzubringen. Der Versuch missglückte und die Gedenkplatte wurde erst am 19. Juni 1960, anlässlich des 100. Geburtstagsjubiläums des Komponisten am Nachbarhaus enthüllt, was in Hinsicht auf die damaligen Verhältnisse, in denen man Mahlers Musik noch nicht so zugeneigt war, fast als ein Wunder bezeichnet werden kann. Beide Häuser in der Znojemská-Straße, in denen die Familie Mahler wohnte, bestehen mit verschiedenen Umgestaltungen bis heute. Das Haus Nr. 4 (ursprünglich Nr. 265, Innere Stadt) wurde in den Jahren 1993–2001 schrittweise renoviert. Die ursprüngliche Vorstellung von der Entstehung eines Begegnungszentrums für die drei früher in Iglau lebenden Nationalitäten, d.h. Tschechen, Deutsche und Juden, die vom Gustav-Mahler-Verein (gegründet am Ende des Jahres 1991) angeregt wurde, ist nicht in Erfüllung gegangen. Das Haus wurde zuerst von der Stadt Iglau, in den Jahren 2002–2003 von den Dienstleistungsbetrieben der Stadt Iglau und danach ab 2004 von der Stadtbibliothek betrieben und hauptsächlich für Ausstellungszwecke genutzt. 2006 wurde die Dauerausstellung „Der junge Mahler und Iglau“ gemäß dem ursprünglichen Vorhaben hierher verlegt, die von den Mitarbeitern des Museums der Region Vysočina in Jihlava im Haus Nr. 9 in der Kosmákova-Straße installiert wurde. Die neue Dauerausstellung wurde unter dem Titel „Gustav Mahler und Iglau“ im ersten Stockwerk untergebracht. Seit Juli 2008 ist der Träger dieses Objekts erneut die Stadt. Nach der Renovierung der Ausstellungsräume im zweiten Stock wurde das Haus am 25. September 2008 eingeweiht. Eine weitere Renovierungsphase wurde in der zweiten Jahreshälfte 2009 umgesetzt. Beide Ausbauphasen wurden

48

mit finanzieller Unterstützung des Regionalen Operationsprogramms Südost finanziert. In den Kellerräumen wurde eine Ausstellung über die Familie Mahler installiert, im ersten Stock wurde ein Teil der ursprünglichen Ausstellung abgebaut und ein Themenbereich unter dem Titel „Drei Kulturen“ errichtet. Die Ausstellungsräume im zweiten Stock wurden beibehalten, dieser Stock beherbergt außerdem eine Ausstellung über Alma Mahler sowie einen Vortragsraum mit audiovisueller Technik. Im dritten Stock befinden sich Büroräume (einer davon wird vom Verein Gustav-Mahler-Haus genutzt) sowie ein Leseraum mit Mahler-Bibliothek. Das ehemalige Stadttheater, 1850 an der Stelle der aufgehobenen Kapuzinerkirche erbaut, auf dessen Bühne der zehnjährige Gustav seinen ersten öffentlichen Auftritt hatte, besteht nicht mehr. Am letzten Oktobertag 1989 wurde hier der Theaterbetrieb eingestellt und in den Jahren 1992–1995 entstand hier ein neues, architektonisch gelungenes Theatergebäude. Vom alten Stadttheater ist nur die Stirnwand erhalten geblieben. Anlässlich der Festivität „Gustav Mahler 2000 & Jihlava“ wurde am 13. Oktober 2000 im Erdgeschoss des neuen Theatergebäudes eine Glasplastik nach dem Entwurf des Iglauer Architekten Martin Laštovička enthüllt, die an den ersten öffentlichen Auftritt Mahlers erinnert. Mahlers Auftritte fanden auch im geräumigen, früher prunkvoll geschmückten Hotel Czap (später Iglauer Hof, danach Dělnický dům/Arbeiterhaus) in der jetzigen Žižkova-Straße Nr. 15 (ursprünglich Johannesplatz Nr. 50, 51 Frauenvorstadt, ab 1878 Budweisergasse Nr. 15) statt, dessen Gebäude nach dem langjährigen Verfall eine durchgreifende Renovierung in den Jahren 2005–2006 erfuhr. Hier wohnte die Jugendliebe Mahlers Josefine Poisl. Es besteht auch das Haus in der Tiefen Gasse Nr. 201 in der Pirnitzer Vorstadt), das seit den 1880er- Jahren Sängerhalle genannt wurde und dem Männergesangverein gehörte. Die publizierte Postkarte von Franz Hržiwna aus dem Jahre 1908, an Heinrich Fischer gerichtet, liefert ein Zeugnis davon, dass Mahler dieses Gebäude besuchte. Die Zeitungsartikel belegen einen Auftritt Mahlers im Jahre 1881. Das zu Beginn des 18. Jahrhunderts erbaute Jesuitengymnasium in der jetzigen Hluboká-Straße 1, das Gustav Mahler 1869–1875 besuchte, ist ohne grundsätzliche Veränderungen erhalten geblieben. Dieses Gebäude beherbergte 1925–1945 und danach erneut 1961–1999 das Stadtarchiv und später das Kreisarchiv, in dessen Beständen sich Dokumente über Gustav Mahler und seine Familie befinden. Heutzutage hat hier die Stadtbibliothek ihren Sitz. Nach Gustav Mahler wurde das Hotel benannt, das im renovierten Teil des ehemaligen Dominikanerklosters in der Křížová-Straße entstand und 1993 in Betrieb genommen wurde. Seit Frühjahr 2005 besteht im Haus Nr. 31 in der Brněnská-Straße 31 (ursprünglich Beim Brünner Thore Nr.


DEM GEDENKEN AN MAHLER GEWIDMETE STÄTTEN UND PLÄTZE IN IGLAU

135, Innere Stadt, seit 1878 Brünnergasse Nr. 31), in dem Bernard Mahler einen Ausschank pachtete, die Mahler-Pension „Na hradbách“. Mit dem Namen Gustav Mahlers ist auch das Haus Nr. 9 in der Kosmákova-Straße verknüpft: 1994–2006 wurde hier die Dauerausstellung „Der junge Gustav Mahler und Iglau“ untergebracht und heutzutage wird es von der „Gustav-Mahler-Philharmonie“ (bis September 2011 Kammerphilharmonie Vysočina) genutzt. Den Namen des berühmten Komponisten trägt auch der Park mit bronzenem Mahler-Denkmal von Jan Koblasa. Das Parkkonzept, ebenfalls von Koblasa entworfen, verweist auf Mahlers Beziehung zur Natur. Diese wird durch eine sanft gewellte Landschaft mit Bäumen, Sträuchern und Zierpflanzen sowie einer Wasserfläche mit zehn Spritzfontänen zum Ausdruck gebracht, welche die zehn Symphonien Mahlers symbolisieren. Die Gestaltung eines Parkbereichs erinnert an sein „Lied von der Erde“ und die monumentalen Plastiken der Fische und Vögel wurden von Mahlers Lied „Des Antonius von Padua Fischpredigt“ inspiriert. Die Parkanlage knüpft an den umliegenden Stadtbereich an, in dem der freigelegte Torso der von den Nationalsozialisten niedergebrannten Synagoge eine wichtige, symbolische Bedeutung hat. Die architektonische Parkgestaltung ist das Werk der Architekten Martin Laštovička und Vít Doležel. Auf dem jüdischen Friedhof in der Straße U Cvičiště befindet sich das Grab beider Eltern Mahlers mit einem gemeinsamen Grabstein, auch das Grab des Bruders Ernest Mahler ist mit einem Grabstein versehen. Die Ruhestätte der Brüder Arnold und Friedrich, die am gleichen Tag starben, ist bisher ohne Kennzeichnung geblieben.

49



POČÁTEK CESTY JOURNEY’S BEGINNING DER WEG BEGINNT

I RODINA FAMILY FAMILIE



I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

1 1

53


2A 2A

2B 2B

2C

54


I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

55


3

4 3

56


I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

57


4 3

58


I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

59


5

60


I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

6A

61


6B

62


I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

7 13

63


8 16

64


I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

65


9 15

66


I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

67


10 14

68


I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

11A 18A

69


11B 18B

70


I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

11C 18C

71


12

72


I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

13 4

73


14 6

74


I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

15A 8A

75


15B 8B

76


I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

16 10

77


17

18

78


I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

19 12A

79


20

80


I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

21A 20A

81


21B 20B

82


I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

21C 20C

22

83


23

84


I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

24

85


25 21

26

86


I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

27 22

87


28 23

88


I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

29A 24A

89


29B 24B

90


I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

30A 25A

30B 25B

91


31

92


I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

32

93


33A

94


I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

33B

95


34

96


I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

35A 27A

97


35B 27B

98


I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

99


35C 27C

100


I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

101


35D 27D

35E 27E 35F 27F

102


I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

36 26

103


11

Záznam č. 1283 v Protokolu cizinců projíždějících Jihlavou ze 13. 4. 1856 o osobě Bernarda Mahlera z Kališť, povoláním dílenského (Werkführer), ženatého, jenž projížděl městem na cestě z Humpolce do Znojma.

2A 2A

Záznam č. 1692 v Protokolu cizinců projíždějících Jihlavou z 16. 5. 1858 o osobě Bernarda Mahlera z Kališť, židovského vyznání, jenž projížděl městem na cestě ze Znojma domů. Záznam dále uvádí, že v době tohoto průjezdu mu bylo 31 let a vykonával povolání prodavače kořalky (Brandweinhändler). Při průjezdu Jihlavou se vykázal domovským listem.

2B 2B

Záznam č. 2424 z Protokolu cizinců projíždějících Jihlavou z 3. 7. 1858 o osobě Bernarda Mahlera z Kališť, který projížděl městem na cestě ze Znojma domů. Záznam na rozdíl od předchozího a následujícího uvádí věk 30 let a povolání obchodník potravinami (Victualienhändler). Legitimoval se domovským listem.

2C

Záznam č. 2809 z Protokolu cizinců projíždějících Jihlavou z 29. 7. 1858 o osobě Bernarda Mahlera z Kališť, židovského vyznání, jenž projížděl městem na cestě z domova do Znojma. Záznam dále uvádí, že v době tohoto průjezdu mu bylo 31 let a vykonával povolání prodavače kořalky (Brandweinhändler). Při průjezdu Jihlavou se vykázal domovským listem.

3

Zápis o narození Gustava Mahlera v židovské matrice Dolních Kralovic. Záznam č. 16 byl pořízen na základě ohlašovacího listu místního představenstva obce Kaliště o vykonání obřízky č. 27 ze dne 23. 7. 1860. Je zde uvedeno datum narození 7. 7. 1860, místo narození čp. 9 Kaliště, politický okres Humpolec, kraj Čáslav. Obřízka byla vykonána 14. 7. 1860 v Kalištích čp. 9, jméno dítěte Gustav, pohlaví mužské, původ manželský. Otec byl Bernard Mahler, obchodník v Kalištích čp. 9, matka Marie, dcera Abrahama Hermanna (sic!) a Terezie rozené

104

Record no. 1283 from the Register of Foreigners Passing through Jihlava dated April 13th, 1856, stating that Bernard Mahler from Kaliště, foreman by occupation (Werkführer), married, passed Jihlava travelling from Humpolec to Znojmo.

Vermerk Nr. 1283 im Protokoll der durchreisenden Fremden („Fremden Protokoll“) vom 13. 4. 1856 über Bernard Mahler aus Kaliště, „Werkführer“, verheiratet, der auf seiner Reise von Humpolec nach Znaim durch Iglau fuhr.

Record no. 1692 from the Register of Foreigners Passing through Jihlava dated May 16th, 1858, stating that Bernard Mahler from Kaliště, a man of Jewish denomination, passed Jihlava travelling from Znojmo to his domicile. Further, the record gives that he was 31 years old at that time and that his occupation was a brandy-salesman (Brandweinhändler). While passing Jihlava he produced a certificate of native domicile.

Vermerk Nr. 1692 im Protokoll der durchreisenden Fremden vom 16. 5. 1858 über Bernard Mahler aus Kaliště, israelitischer Religion, der auf seiner Heimreise aus Znaim durch die Stadt fuhr. Im Vermerk wird ferner angeführt, dass er zum Zeitpunkt der Durchreise 31 Jahre alt und von Beruf „Brandweinhändler“ war. Bei der Durchreise der Stadt wies er sich mit seinem Heimatschein aus.

Record no. 2424 from the Register of Foreigners Passing through Jihlava dated July 3rd, 1858, stating that Bernard Mahler from Kaliště passed Jihlava travelling from Znojmo to his domicile. On the contrary to the preceding and following records, this record gives that he was 30 years old at that time and his occupation was a foodstuff-salesman (Victualienhändler). He produced a letter of native domicile.

Vermerk Nr. 2424 im Protokoll der durchreisenden Fremden vom 3. 7. 1858 über Bernard Mahler aus Kaliště, der auf seiner Heimreise aus Znaim durch die Stadt fuhr. Im Gegensatz zum vorherigen Eintrag werden hier das Alter von 30 Jahren und den Beruf „Victualienhändler“ angeführt. Er wies sich mit seinem Heimatschein aus.

Record no. 2809 from the Register of Foreigners Passing through Jihlava dated July 29th, 1858, stating that Bernard Mahler from Kaliště, a man of Jewish denomination, passed Jihlava travelling from his domicile to Znojmo. Further, the record gives that he was 31 years old at that time and that his occupation was a brandy-salesman (Brandweinhändler). While passing Jihlava he produced a certificate of native domicile.

Vermerk Nr. 2809 im Protokoll der durchreisenden Fremden vom 3. 7. 1858 über Bernard Mahler aus Kaliště, der auf seiner Heimreise aus Znaim durch die Stadt fuhr. Im Eintrag steht, dass Bernard Mahler damals 31 Jahre alt war und den Beruf „Brandweinhändler“ ausübte. Er wies sich mit seinem Heimatschein aus.

Record on the birth of Gustav Mahler from the Jewish Registry of Dolní Kralovice. Record no. 16 was entered on the basis of a Registration Certificate no. 27 dated July 23rd, 1860, issued by the local board of representatives of Kaliště municipality, regarding the circumcision. This record gives the date of birth on July 7th, 1860, place of birth No. 9 Kaliště, political district of Humpolec, region of Čáslav. The circumcision was carried out on July 14th, 1860, in No. 9 Kaliště, the name of the male, legitimate child was Gustav. The father was Bernard Mahler,

Vermerk über die Geburt Gustav Mahlers in der Judenmatrikel Dolní Kralovice. Der Vermerk Nr. 16 wurde anhand der Anzeige Nr. 27 vom 23. 7. 1860 vorgenommen, die der Gemeindevorstand Kaliště über die Durchführung der Beschneidung erstattete. Als Geburtsdatum ist hier der 7. 7. 1860 angeführt, der Geburtsort is das Haus Nr. 9 Kaliště, politischer Bezirk Humpolec, Kreis Čáslav. Die Beschneidung wurde am 14. 7. 1860 im Haus Nr. 9 Kaliště durchgeführt, das Kind heißt Gustav, ist männlichen Geschlechts und hat eheliche Abstammung.


I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

Radnice, ProtokoluMVJ cizinců projíždějících Jihlavou ze 13.Hall, 4. 1856 City MVJ o osobě Bernarda Mahlera zRathaus, Kališť, povoláním dílenského. MVJ Protokolu cizinců projíždějících Jihlavou Peter Ernst Leupold von Löwenthal, starosta Jihlavy ze 13. 4. 1856 o osobě Bernarda Mahlera v letech 1850–1857 a 1863–1871, SOkA z Kališť, povoláním dílenského. Peter Ernst Leupold von Löwenthal, Major of Jihlava Protokolu cizinců Jihlavou in 1850–1857 andprojíždějících 1863–1871, SOkA ze 13. 4. 1856 o osobě Bernarda Mahlera Peter Ernst Leupold von Löwenthal, Bürgermeister von z Kališť, povoláním dílenského. Iglau in den Jahren 1850–1857 und 1863–1871, SOkA

Hermannové (sic!) z Ledče, kmotři Ignác Werner a Anton Kern, oba z Ledče. Obřízku provedl David Kraus z Ledče, jako porodní asistentka je uvedena Marie Waniová (Váňová) z Lohenic.

43

Zápis v úřední knize Záznamů židovských rodin bydlících a provozujících obchod v Jihlavě z 23. 10. 1860 o osobě Bernarda Mahlera z Kališť, narozeného v roce 1827, židovského náboženství, jenž se usídlil v domě čp. 265 Vnitřní město. Do Jihlavy přijel z domovské obce Kaliště již ženatý a s rodinou. Prokázal se domovským listem vystaveným okresním úřadem v Humpolci 22. 10. 1860, platným do 21. 10. 1864. ________ Kniha je vedena na tiskopisech, určených pro záznam projíždějících cizinců (viz [1, 2A,B,C]). Datum 5. 10. 1864 v kolonce zcela vpravo ve skutečnosti neznamená den odchodu, ale má nějaký jiný význam, snad se jedná o termín, do kdy byl na základě předloženého průkazu totožnosti povolen pobyt.

5

Výkaz v roce 1861 v Jihlavě bydlících Židů, pořízený Farním úřadem u sv. Jakuba v Jihlavě. Pod pořadovým číslem 42 je uveden Bernard Mahler bydlící v domě čp. 265 Vnitřní město, obchodník z Kališť, jehož rodina měla tři členy.

a salesman from No. 9 Kaliště, mother Maria, daughter of Abraham Hermann (sic!) and Terezie née Hermann (sic!) from Ledeč, godfathers Ignatz Werner and Anton Kern, both from Ledeč. The circumcision was carried out by David Kraus from Ledeč, Maria Wania (Váňová) from Lohenice was mentioned as the midwife.

Der Vater Bernard Mahler ist Händler im Haus Nr. 9 Kaliště. Die Mutter Maria ist Tochter von Abraham Hermann (sic!) und Theresie, geborener Hermann (sic!) aus Ledeč, die Paten sind Ignatz Werner und Anton Kern, beide aus Ledeč. Die Beschneidung wurde von David Kraus aus Ledeč durchgeführt, als Hebamme ist Maria Wania (Váňová) aus Lohenice angeführt.

Record from an official book, Register of Jewish Families Living and Trading in Jihlava, dated October 23rd, 1860, stating that Bernard Mahler from Kaliště, born in 1827, Jewish denomination, settled in the town in house No. 265, Inner City. He arrived to Jihlava from his domicile in Kaliště, he was already married and had a family at that time. He produced a certificate of native domicile issued by a district authority of Humpolec, dated October 22nd, 1860, with an expiration date of October 21st, 1864. ________

Eintrag im Amtsbuch „Vormerk über die hierorts domicilirenden und Handel treibenden Judenfamilien“ vom 23. 10. 1860 über Bernard Mahler aus Kaliště, geboren 1827, mosaischer Religion, der sich im Haus Nr. 265, Innere Stadt niederließ. Nach Iglau kam er aus der Heimatgemeinde Kaliště bereits verheiratet und mit Familie. Er wies sich mit einem vom Bezirksamt Humpolec am 22. 10. 1860 ausgestellten Heimatschein aus, gültig bis 21. 10. 1864. ________

This Register was written on the same forms as the Register of Foreigners Passing through Jihlava (see [1, 2A,B,C]). The date of October 5th, 1864, in the very right column of the document does not actually mean a date of departure but has probably another meaning, it could be the date, on which the right of domicile was granted on the basis of a submitted identity card.

File Sheet of Jews living in Jihlava in 1861, made by the Jihlava Parish Office at St. James. Bernard Mahler is referred under serial no. 42, living in the house No. 265, Inner City, a merchant from Kaliště, whose family has three members.

Das Verzeichnis wird auf Formblättern geführt, die für die Eintragung der durchreisenden Fremden bestimmt waren (vgl. [1, 2A,B,C]). Das rechte in der Spalte angeführte Datum 5. 10. 1864 bezeichnet in Wirklichkeit nicht den Tag der Abreise, sondern hat irgendeine andere Bedeutung, möglicherweise handelt es sich um den letzten Tag des aufgrund des vorgelegten Ausweises genehmigten Aufenthalts.

„Ausweis über die in Iglau wohnenden Israeliten im Jahre 1861“, gefertigt vom Pfarramt St. Jakob in Iglau, unter der laufenden Nummer 42 ist Bernard Mahler mit Wohnsitz im Haus Nr. 265, Innere Stadt, Geschäftsmann aus Kaliště angeführt, dessen Familie drei Angehörige hatte.

105


Jihovýchodní část náměstí, MVJ

6A,B

Záznam na formuláři pro Matriku příslušníků města Jihlavy (Gemeinde-Matrikel-Bogen der königl. Stadt Iglau) o rodině Bernarda Mahlera, obchodníka a majitele domu, ženatého, narozeného v Kalištích v roce 1827, který byl rozhodnutím čj. 6165 pol. z 27. 11. 1873 vydaným na základě usnesení obecního výboru z 26. 11. 1873 přijat do obecního svazku města Jihlavy. V poznámce uvedené datum 21. 10. 1864 a výraz „unbestimmt“ (neurčitý) označuje dobu platnosti domovských listů, jimiž se prokázal (viz [4, 8, 9, 10]). K jednotlivým členům rodiny je uvedeno: Manželka Marie, vdaná, nar. 1837. Syn Gustav, svobodný, nar. 7. 7. 1860. Syn Ernest, svobodný, nar. 26. 3. 1862. Syn Karl, svobodný, nar. 31. 5. 1864, zemř. 26. 12. 1865. Syn Rudolf, svobodný, nar. 17. 8. 1865, zemř. 21. 2. 1866. Syn Alois, svobodný, nar. 6. 10. 1867. Dcera Leopoldina, svobodná, nar. 15. (sic!) 5. 1863. Dcera Justina, svobodná, nar. 15. 12. 1868. Syn Arnold, svobodný, nar. 19. 12. 1869, zemř. 14. 12. 1871. Syn Friedrich, svobodný, nar. 1871, zemř. 14. 12. 1871. Syn Alfred, svobodný, nar. 21. (sic!) 4. 1872, zemř. 6. 5. 1873. Syn Otto, svobodný, nar. 1873. Na druhé straně uvedena bydliště rodiny – od 1. 10. 1860 dům čp. 265 Vnitřní město, od 1. 7. 1873 dům čp. 264 Vnitřní město. Poznámka „Aufgenommen“ (přijat) znamená udělení domovského práva. ________ Záznam byl založen patrně roku 1862 a doplňován do konce roku 1873. V matričních záznamech pořízených v roce 1873 a 27. 9. 1893 (viz [33, 55]) je u Leopoldiny uvedeno datum naroze-

106

Record entered on a form of the Registry of Jihlava Citizens (Gemeinde-Matrikel-Bogen der königl. Stadt Iglau) regarding family of Bernard Mahler, a merchant and house owner, married, born in Kaliště in 1827, who was admitted to the municipal bond of the Jihlava City by a decision ref. no. 6165 pol. dated November 27th, 1873, issued on the basis of a municipal committee resolution dated November 26th, 1873. The note „unbestimmt“ (undefined) dated October 21st, 1864, means the time of validity of native domicile certificates, by which he proved his identity (see [4, 8, 9, 10]). The following information on family members was mentioned: Spouse Maria, married, born in 1837. Son Gustav, single, born on July 7th, 1860. Son Ernest, single, born on March 26th, 1862. Son Karl, single, born on May 31st, 1864, died on December 26th, 1865. Son Rudolf, single, born on August 17th, 1865, died on February 21st, 1866. Son Alois, single, born on October 6th, 1867. Daughter Leopoldine, single, born on May 15th (sic!), 1863. Daughter Justine, single, born on December 15th, 1868. Son Arnold, single, born on December 19th, 1869, died on December 14th, 1871. Son Friedrich, single, born in 1871, died on December 14th, 1871. Son Alfred, single, born on April 21st (sic!), 1872, died on May 6th, 1873. Son Otto, single, born in 1873. Places of the family residence are given on the next page – from October 1st, 1860, house No. 265, Inner City, since July 1st, 1873, house No. 264, Inner City. The note „Aufgenommen“ (admitted) means the granting of the right of domicile. ________ This file was probably established in 1862 and

Eintrag auf dem Gemeinde-Matrikel-Bogen der königl. Stadt Iglau über die Familie des Handelsmanns und Hausbesitzers Bernard Mahler, verheiratet, geboren 1827 in Kaliště, der durch die Entscheidung Gz. 6165 pol. vom 27. 11. 1873, erlassen aufgrund des Beschlusses des Gemeindeausschusses vom 26. 11. 1873, in den Gemeindeverband der Stadt Iglau aufgenommen wurde. Das in der Anmerkung angeführte Datum 21. 10. 1864 und der Ausdruck „unbestimmt“ bezeichnen die Geltungsdauer der Heimatscheine, durch die er sich auswies (vgl. [4, 8, 9, 10]). Angaben zu den einzelnen Familienmitgliedern: Gattin Maria, verheiratet geb. 1837 Sohn Gustav, ledig, geb. am 7. 7. 1860. Sohn Ernest, ledig, geb. am 26. 3. 1862. Sohn Karl, ledig, geb. am 31. 5. 1864, gest. am 26. 12. 1865. Sohn Rudolf, ledig, geb. am 17. 8. 1865, gest. am 21. 2. 1866. Sohn Alois, ledig, geb. am 6. 10. 1867. Tochter Leopoldine, ledig, geb. am 15. (sic!) 5. 1863. Tochter Justine, ledig, geb. am 15. 12. 1868. Sohn Arnold, ledig, geb. am 19. 12. 1869, gest. am 14. 12. 1871. Sohn Friedrich, ledig, geb. am 23. 4. 1871, gest. am 14. 12. 1871. Sohn Alfred, ledig, geb. am 21. (sic!) 4. 1872, gestorben am 6. 5. 1873. Sohn Otto, ledig, geb. am 18. 6. 1873. Auf der nächsten Seite sind Wohnsitze der Familie angeführt – ab dem 1. 10. 1860 das Haus Nr. 265, Innere Stadt, ab dem 1. 7. 1873 das Haus Nr. 264, Innere Stadt. Die Anmerkung „aufgenommen“ bedeutet die Erteilung des Heimatrechts. ________ Der Eintrag wurde wahrscheinlich 1862 vorgenommen und bis Ende 1873 sukzessive ergänzt. In den Matrikeleintragungen, die 1873 und am


I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

Jihovýchodní část náměstí, MVJ South-east part of the town square, MVJ Protokolu cizinců projíždějících Jihlavou Südöstlicher Hauptplatzbereich, MVJ ze 13. 4. 1856 o osobě Bernarda Mahlera z Kališť, povoláním dílenského. Jižní strana náměstí, pohled do Brtnické ulice, MVJ Protokolu cizinců projíždějících Jihlavou South part of the town square, view to the Brtnická Street, MVJ ze 13. 4. 1856 o osobě Bernarda Mahlera Südlicher Hauptplatzbereich, Blick in die Pirnitzer Gasse, MVJ z Kališť, povoláním dílenského. Protokolu cizinců projíždějících Jihozápadní část náměstí, MVJ Jihlavou ze 13. 4. 1856 o osobě Bernarda Mahlera South-west part of the town square, MVJ z Kališť, povoláním dílenského. Südwestlicher Hauptplatzbereich, MVJ

ní 18. 5. 1863 (v třídních výkazech dívčí měšťanské školy 26. 5. 1863), u Alfreda 22. 4. 1872.

7 13

Zpráva obecního představenstva královského města Jihlavy ze dne 27. 8. 1864 c. k. okresnímu úřadu o narození židovského dítěte Karla Mahlera otci Bernadu Mahlerovi, výčepníkovi lihovin z Kališť, a Marii, rozené Herrmannové z Ledče, bydlícím v domě čp. 265, dne 31. 5. 1864 za účasti porodní asistentky Marie Kremnitzmüllerové, lékaře Davida Krause z Golčova Jeníkova, okres Habry, a svědka Abrahama Herrmanna, obchodníka z Ledče. ________ V Podacích protokolech politické registratury rovněž odkazy na zprávy o narození Ernesta, Leopoldiny a Rudolfa a o úmrtí Karla a Rudolfa, které se však nedochovaly.

8 16

Zápis v úřední knize Záznam židovských rodin bydlících a provozujících živnosti v Jihlavě ze dne 19. 5. 1865 o osobě Bernarda Mahlera, narozeného v roce 1827, bydlícího v čp. 265, obchodníka (Handelsmann), ženatého, domovsky příslušného do Kališť. Jako doklad zapsán domovský list vystavený v Kalištích 14. 5. 1865.

9 15

Zápis v úřední knize Záznam dokumentů přistěhovalých Židů o osobě Bernarda Mah-

supplemented to the end of 1873. The entries made in 1873 and on September 27th, 1893 (see [33, 55]) give for Leopoldine the date of birth on May 18th, 1863 (the class files of the Girls’ Secondary School show the date May 26th, 1863), for Alfred April 22nd, 1872.

27. 9. 1893 vorgenommen wurden (vgl. [33, 55]) ist bei Leopoldine als Geburtsdatum 18. 5. 1863 (in den Katalogen der Mädchenbürgerschule erscheint das Datum 26. 5. 1863), bei Alfred 22. 4. 1872 angeführt.

Report of the King’s City of Jihlava Municipal Council, dated August 27th, 1864, to the Imperial Royal District Office regarding the birth of a Jewish child, Karl Mahler, having the father Bernard Mahler, tapster from Kaliště, and mother Marie, née Herrmann from Ledeč, residing in the house No. 265, on May 31st, 1864, attended by the midwife Marie Kremnitzmüller, physician David Kraus from Golčův Jeníkov, district of Habry, and witnessed by Abraham Herrmann, a merchant from Ledeč. ________

Bericht des Gemeindevorstands der königlichen Stadt Iglau vom 27. 8. 1864 an das k. k. Bezirksamt über die Geburt des jüdischen Kindes Karl Mahler am 31. 5. 1864. Der Vater Bernad Mahler ist Branntweinschänker und stammt aus Kaliště, die Mutter Marie, geborene Herrmann, stammt aus Ledeč, sie wohnen im Haus Nr. 265. Das Kind wurde in Anwesenheit der Hebamme Marie Kremnitzmüller, des Arztes David Kraus aus Golčův Jeníkov, Bezirk Habry, und des Zeugen Abraham Herrmann, Kaufmann aus Ledeč geboren. ________

References to reports on the birth of Ernest, Leopoldine and Rudolf and on the death of Karl and Rudolf were also found in the Filing Protocols of the Political Registry, however this reports didn’t survive.

In den Einreichsprotokollen der Registratur „Politikum“ befinden sich auch Verweise auf die Vermerke über die Geburt von Ernest, Leopoldine und Rudolf sowie den Todesfall von Karl und Rudolf. Diese Vermerke sind jedoch nicht erhalten geblieben.

Record from an official book, Register of Jewish Families Living and Trading in Jihlava, dated May 19th, 1865, regarding Bernard Mahler, born in 1827, residing in No. 265, a merchant (Handelsmann), married, domiciled in Kaliště. The certificate of native domicile issued in Kaliště on May 14th, 1865, entered as a proof of his identity.

Eintrag im Amtsbuch „Vormerk über die hierorts domicilirenden und Handel treibenden Judenfamilien“ vom 19. 5. 1865 über Bernard Mahler, geboren 1827, wohnhaft im Haus Nr. 265, Handelsmann, verheiratet, heimatberechtigt in Kaliště. Als Beweis dafür ist der am 14. 5. 1865 in Kaliště ausgestellte Heimatschein angeführt.

Record from an official book, Register of Documents of Immigrant Jews, regarding

Eintrag im Amtsbuch „Verzeichnis der Dokumente zugewanderter Juden“ über Bernard

107


lera, narozeného v roce 1827, obchodníka (Handelsmann), ženatého, domovsky příslušného do Kališť. Jako doklad zapsán domovský list vystavený v Kalištích 14. 5. 1865. ________

Bernard Mahler, born in 1827, a merchant (Handelsmann), married, domiciled in Kaliště. The certificate of native domicile issued in Kaliště on May 14th, 1865, entered as a proof of his identity. ________

Mahler, geboren 1827, wohnhaft im Haus Nr. 265, Handelsmann, verheiratet, heimatberechtigt in Kaliště. Als Beweis dafür ist der am 14. 5. 1865 in Kaliště ausgestellte Heimatschein angeführt. ________

Kniha je vedena na tiskopisech, určených pro záznam projíždějících cizinců (viz [1, 2A,B,C]). Byla založena v roce 1873, obsahuje však i opisy starších zápisů z úřední knihy Záznam židovských rodin bydlících a provozujících živnosti v Jihlavě, která byla vedena v letech 1859–1873. Tento záznam byl pořízen patrně ve druhé polovině roku 1873 na základě zápisu ze dne 19. 5. 1865 (viz [8]).

The Register is written on forms intended for registration of foreigners passing through Jihlava, (see [1, 2A,B,C]). It was established in 1873, containing also transcripts of older records from the official book, Register of Jewish Families Living and Trading in Jihlava, kept during years from 1859 to 1873. This record was probably made in the second half of 1873 on the basis of record dated May 19th, 1865 (see [8]).

Das Verzeichnis wird auf Formblättern geführt, die für die Eintragungen der durchreisenden Fremden bestimmt waren. (vgl. [1, 2A,B,C]). Das Buch wurde ab 1873 geführt, beinhaltet jedoch auch Abschriften von älteren Eintragungen aus dem Amtsbuch „Vormerk über die hierorts domicilirenden und Handel treibenden Judenfamilien“, das in den Jahren 1859–1873 geführt wurde. Dieser Eintrag wurde wahrscheinlich in der zweiten Hälfte des Jahres 1873 auf der Grundlage des Eintrags vom 19. 5. 1865 vorgenommen (vgl. [8]).

Record from an official book, Register of Jewish Families Living and Trading in Jihlava, regarding the merchant, Bernard Mahler, who proved his identity by the certificate of native domicile from Kaliště, dated May 14th, 1865. In this record, members of the Mahler’s family are mentioned in the following order: spouse Marie, born in 1837, son Gustav, born in 1860, son Ernest, born in 1862, son Alois, born in 1867, son Otto, born in 1873, daughter Leopoldine, born in 1863, daughter Justine, born in 1868, son Arnold, born in 1869, son Friedrich, born in 1871. ________

Eintrag im Amtsbuch „Vormerk über sämtliche in Iglau domizilirende Judenfamilien“ über den Gechäftsmann Bernard Mahler, der sich mit seinem Heimatschein aus Kaliště vom 14. 5. 1865 auswies. Im Eintrag werden einzelne Familienangehörige in dieser Reihenfolge angeführt: Gattin Marie, geb. 1837, Sohn Gustav, geb. 1860, Sohn Ernest, geb. 1862, Sohn Alois, geb. 1867, Sohn Otto, geb. 1873, Tochter Leopoldine, geb. 1863, Tochter Justine, geb. 1868, Sohn Arnold, geb. 1869, Sohn Friedrich, geb. 1871. ________

10 14

Zápis v úřední knize Záznam židovských rodin bydlících v Jihlavě o osobě obchodníka Bernarda Mahlera, jenž se prokázal domovským listem z Kališť ze 14. 5. 1865. Zápis uvádí jednotlivé členy Mahlerovy rodiny v tomto pořadí: manželka Marie, nar. 1837, syn Gustav, nar. 1860, syn Ernest, nar. 1862, syn Alois, nar. 1867, syn Otto, nar. 1873, dcera Leopoldina, nar. 1863, dcera Justina, nar. 1868, syn Arnold, nar. 1869, syn Friedrich, nar. 1871. ________ Záznam byl pořízen patrně v roce 1867 (není zde syn Karl, který zemřel 26. 12. 1865, ani Rudolf, jehož datum úmrtí je 21. 2. 1866) a doplňován. V roce 1873, když získal Bernard Mahler domovské právo v Jihlavě, byl dodatečně dopsán Otto. Kniha je vedena na tiskopisech určených pro jiné účely (poručenské záležitosti), údaj „neurčitý“ (unbestimmt) ve třetí kolonce se vztahuje k době platnosti domovského listu (viz též [6, 8, 9]).

11A 18A

Záznam v soupise sebraných archů pořízený při sčítání lidu k 31. 12. 1869 v zemi Morava, okrese a obci Jihlava pro dům čp. 265 Vnitřní město, jehož majitelkou je dědička a vdova po panu Schirokém Karolina Czelothová. V bytě v 1. poschodí je uveden Bernard Mahler, povoláním samostatný výrobce lihovin (Destilateur).

108

This record was probably made in 1867 (son Karl, who died on December 26th, 1865, is missing, as well as Rudolf, who died on February 21st, 1866), and additionally supplemented. In 1873, when Bernard Mahler received the right of domicile in Jihlava, Otto was added. The book is written on forms intended for other purposes (guardianship), the note “unbestimmt” (undefined) in the third column refers to the time of validity of the certificate of native domicile (see also [6, 8, 9]).

Record from the List of Collected Deeds made at the census as of December 31st, 1869, in Moravia county, district and municipality of Jihlava for the house No. 265, Inner City, owned by Karoline Czeloth, heir and widow of Mr. Schiroky. Bernard Mahler, occupied as an independent producer of alcoholic drinks (stillman, Destilateur), was mentioned residing in the apartment on the first floor.

Der Eintrag wurde wahrscheinlich 1867 vorgenommen (die Söhne Karl, gestorben am 26. 12. 1865, und Rudolf, gestorben am 21. 2. 1866, werden nicht genannt) und sukzessive ergänzt. 1873, als Bernard Mahler das Heimatrecht in Iglau erhielt, wurde Otto nachgetragen. Das Verzeichnis wird auf Formblättern geführt, die für andere Zwecke (Vormundschaftsangelegenheiten) vorgesehen waren. Der Ausdruck „unbestimmt“ in der dritten Spalte bezieht sich auf die Geltungsdauer des Heimatscheins (vgl. auch [6, 8, 9]).

Eintrag im „Verzeichnis der gesammelten Anzeigetzettel zum Behufe der Volkszählung“ vom 31. 12. 1869 im Land Mähren, Bezirk und Gemeinde Iglau für das Haus Nr. 265, dessen Besitzerin die Erbin und Witwe des Herrn Schiroky, Karoline Czeloth ist. In der Wohnung im 1. Stock ist Bernard Mahler, „selbständiger Destillateur“ angeführt.


I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

Bernard Mahler, MVJ Marie Mahlerová, MVJ Gustav Mahler, 1865, repro

11B,C 18B,C

Sčítací arch ke sčítání lidu podle stavu k 31. 12. 1869 obsahuje údaje o rodině Bernarda Mahlera, bydlícího v 1. poschodí domu čp. 265 Vnitřní město. O jednotlivých příslušnících rodiny Bernarda Mahlera je uvedeno následující: Bernard Mahler, nar. v r. 1827 v Lipnici, židovského vyznání, ženatý, výrobce lihovin, samostatný, domovsky příslušný do Kališť, okr. Humpolec, Čechy. Marie Mahlerová, nar. v r. 1837 v Ledči, židovského vyznání, manželka Bernarda Mahlera, domovsky příslušná do Kališť. Gustav Mahler, nar. v r. 1860 v Kalištích, židovského náboženství, svobodný, studující, syn Bernarda Mahlera, domovsky příslušný do Kališť. Ernest Mahler, nar. v r. 1861 (sic!) v Kalištích (sic!), židovského náboženství, svobodný, školák, syn Bernarda Mahlera, domovsky příslušný do Kališť. Na druhé straně sčítacího archu zapsány další děti Bernarda Mahlera Leopoldina, Alois, Justina a Arnold. Společně s rodinou sdílely byt ještě tyto osoby: Wilhelm Adler, nar. v r. 1848 v Kouřimi, židovského náboženství, svobodný, účetní (Buchhalter) u B. Mahlera, domovsky příslušný do Golčova Jeníkova. Johana Steinová, nar. v r. 1852 v Úsobí (Poleskirchen), židovského náboženství, svobodná, číšnice (Kellnerin) u B. Mahlera, domovsky příslušná do Štoků (Stecken), Čechy. Marie Cihlářová, nar. v r. 1846 v Pavlově, katolického vyznání, svobodná, služka (Magd) u B. Mahlera, domovsky příslušná v Ledči, Čechy. Antonie Stasniková, nar. v r. 1849 v Oudolově, katolického vyznání, svobodná, kuchařka (Kochin) u B. Mahlera, domovsky příslušná do Chotěboře, Čechy.

Census sheet made during a population survey as of December 31st, 1869, contains information on the Bernard Mahler’s family living on the first floor in the house No. 265, Inner City. The following information on the Bernard Mahler’s family members was mentioned: Bernard Mahler, born in 1827, in Lipnice, Jewish denomination, married, producer of alcoholic drinks, independent, domiciled in Kaliště, district of Humpolec, Bohemia. Marie Mahler, born in 1837, in Ledeč, Jewish denomination, spouse of Bernard Mahler, domiciled in Kaliště. Gustav Mahler, born in 1860, in Kaliště, Jewish denomination, single, student, son of Bernard Mahler, domiciled in Kaliště. Ernest Mahler, born in 1861 (sic!), in Kaliště (sic!), Jewish denomination, single, scholar, son of Bernard Mahler, domiciled in Kaliště. Other children of Bernard Mahler, Leopoldine, Alois, Justine and Arnold, were registered in the further page of the census sheet. The following persons were living together with the family in the apartment: Wilhelm Adler, born in 1848, in Kouřim, Jewish denomination, single, bookkeeper (Buchhalter) at B. Mahler, domiciled in Golčův Jeníkov. Johana Stein, born in 1852, in Úsobí (Poleskirchen), Jewish denomination, single, waitress (Kellnerin) at B. Mahler, domiciled in Štoky (Stecken), Bohemia. Marie Cihlař, born in 1846, in Pavlov, Catholic denomination, single, maid (Magd) at B. Mahler, domiciled in Ledeč, Bohemia. Antonie Stasnik, born in 1849, in Oudolov, Catholic denomination, single, cook (Kochin) at B. Mahler, domiciled in Chotěboř, Bohemia. Antonie Berka, born in 1845, in Kněžnice, Catholic denomination, single, nanny (Amme)

Der Anzeigezettel zur Volkszählung nach dem Stand zum 31. 12. 1869 beinhaltet Angaben über die Familie Bernard Mahlers, der im ersten Stock des Hauses Nr. 265 in der Inneren Stadt wohnt. Zu den einzelnen Angehörigen der Familie Mahler wird Folgendes angeführt: Bernard Mahler, geb. 1827 in Lipnice, israelitischer Religion, verheiratet, Destillateur, selbständig, heimatberechtigt in Kaliště, Bezirk Humpolec, Böhmen. Marie Mahler, geb. 1837 v Ledeč, israelitischer Religion, Gattin Bernard Mahlers, heimatberechtigt in Kaliště. Gustav Mahler, geb. 1860 in Kaliště, israelitischer Religion, ledig, Studierender, Sohn Bernard Mahlers, heimatberechtigt in Kaliště. Ernest Mahler, geb. 1861 (sic!) in Kaliště (sic!), israelitischer Religion, ledig, Schüler, Sohn Bernard Mahlers, heimatberechtigt in Kaliště. Auf der nächsten Seite des Zählbogens werden weitere Kinder Bernard Mahlers, Leopoldine, Alois, Justine und Arnold angeführt. Zusammen mit der Familie wohnten in dieser Wohnung noch diese Personen: Wilhelm Adler, geb. 1848 in Kouřim, israelitischer Religion, ledig, Buchhalter bei B. Mahler, heimatberechtigt in Golčův Jeníkov. Johana Stein, geb. 1852 in Úsobí/Poleskirchen, israelitischer Religion, ledig, Kellnerin bei B. Mahler, heimatberechtigt in Štoky/ Stecken, Böhmen. Marie Cihlař, geb. 1846 in Pavlov, katholischer Religion, ledig, Magd bei B. Mahler, heimatberechtigt in Ledeč, Böhmen. Antonie Stasnik geb. 1849 in Oudolov, katholischer Religion, ledig, Köchin bei B. Mahler, heimatberechtigt in Chotěboř, Böhmen. Antonie Berka, geb. 1845 in Kněžnice, katholischer Religion, ledig, Amme bei B. Mahler, heimatberechtigt in Iglau, Mähren.

109


at B. Mahler, domiciled in Jihlava, Moravia. Babette Wurm, born in 1827, in Uhlířské Janovice (Kohljanowitz), Jewish denomination, widow, private entrepreneur, subtenant at B. Mahler, domiciled in Dobříš (Dobřisch), Bohemia. Julius Wurm, born in 1860, in Dobříš, Jewish denomination, single, student, son of B. Wurm, domiciled in Dobříš, Bohemia. B. Mahler certified the truthfulness of this information by attaching his autograph signature on January 3rd, 1870.

Babette Wurm, geb. 1827 in Uhlířské Janovice/Kohljanowitz, israelitischer Religion, Witwe, Privatistin, Untermieterin bei B. Mahler, heimatberechtigt in Dobříš/Dobřisch, Böhmen. Julius Wurm, geb. 1860 in Dobříš, israelitischer Religion, ledig, Studierender, Sohn B. Wurms, heimatberechtigt in Dobříš, Böhmen. Die Wahrhaftigkeit der Angaben bestätigt B. Mahler am 3. 1. 1870 durch seine eigenhändige Unterschrift.

Plan for a proposed adaptation of the apartment on the 2nd floor of the house No. 265, Inner City, in Vídeňská Street (Wiener Gasse) dated March 24th, 1887, showing the ground plan and section of a part of the house, when the Bernard Mahler’s family was living here on the first floor from 1860 to 1873. The plan was made by Franz Lang, master builder.

Plan für den Umbau der Wohnung im 2. Stockwerk des Hauses Nr. 265, Innere Stadt in der Wiener Gasse vom 24. 3. 1887, wo auf dem Grundriss und dem Schnitt der Hausbereich dargestellt wird, in dem in den Jahren 1860–1873 die Familie Bernard Mahlers im ersten Stock wohnte. Der Entwurf wurde vom Baumeister Franz Lang gefertigt.

Záznam v Rejstříku řemeslných živností o povolení č. 9418 z 29. 10. 1860 k provozování obchodu s potravinami (Viktualienhandl), uděleném Okresním úřadem v Jihlavě Bernardu Mahlerovi. ________

Record from the Register of Traders, regarding licence no. 9418 for running a grocery store (Vietualienhandel), granted to Bernard Mahler by the District Office of Jihlava on October 29th, 1860. ________

Eintrag im „Gewerbsregister der k. Stadtgemeinde Iglau“ über die Konzession für den Viktualienhandel, die 29. 10. 1860 Bernard Mahler vom Bezirksamt Iglau erteilt wurde. ________

Stejný záznam také v Rejstříku řemeslných živností (Gewerbsregister der k. Stadtgemeinde Iglau) 1860–1865, uloženém rovněž ve fondu Archiv města Jihlava od roku 1849, Úřední knihy (1817) 1849–1949, inv. č. 606, záznam č. 122.

The same record, also in the Register of Trades (Gewerbsregister der k. Stadtgemeinde Iglau) 1860–1865, likewise kept in the depository of the Jihlava Archives since 1849, Official Books (1817) 1849–1949, inv. no. 606, entry no. 122.

Antonie Berková, nar. v r. 1845 v Kněžnicích, katolického vyznání, svobodná, chůva (Amme) u B. Mahlera, domovsky příslušná v Jihlavě, Morava. Babeta Wurmová, nar. v r. 1827 v Uhlířských Janovicích (Kohljanowitz), židovského náboženství, vdova, soukromnice, podnájemnice u B. Mahlera, domovsky příslušná do Dobříše (Dobřisch), Čechy. Julius Wurm, nar. v r. 1860 v Dobříši, židovského náboženství, svobodný, studující, syn B. Wurmové, domovsky příslušný do Dobříše, Čechy. Pravdivost údajů potvrzuje B. Mahler vlastnoručním podpisem dne 3. 1. 1870.

12

Plán rekonstrukce bytu ve 2. patře domu čp. 265 Vnitřní město ve Vídeňské ulici (Wiener Gasse) z 24. března 1887, který zachycuje v půdorysu a řezu podobu části domu v době, kdy zde v letech 1860–1873 bydlela v 1. patře rodina Bernarda Mahlera. Autorem plánu byl stavební mistr Franz Lang.

13 4

14 6

Oznámení c. k. okresního úřadu s rozhodnutím čj. 8824 z 28. 2. 1861 adresované obecnímu představenstvu v Jihlavě. Rozhodnutí obsahuje sdělení, že okresní úřad bere na vědomí a tím schvaluje oznámení Bernarda Mahlera z Kališť o zamýšlené výrobě oslazených alkoholických nápojů tzv. studeným způsobem a jejich prodeji. Žádosti o koncesi k výčepu těchto alkoholických nápojů však s ohledem na již stávající výčepy lihovin a rosolky nemůže vyhovět. Dále je zde uvedeno, že o tomto rozhodnutí je informován berní úřad a Bernard Mahler, jemuž jsou vráceny přílohy k žádosti.

110

Official letter of the Imperial Royal District Office, containing decision ref. no. 8824, dated February 28th, 1861, addressed to the City Council of Jihlava. The decision notifies about the fact that the District Office takes due note of and hence approves the application submitted by Bernard Mahler from Kaliště about the intended production of sweetened alcoholic beverages in so-called cold way and their retail. However, it can’t comply with the application for granting him the licence for bar-sale of these beverages, with regard to the existing pubs for liqueurs and semi-sweet liqueurs (so-called “rosolka”) operated already in the town.

Derselbe Eintrag auch im „Gewerbsregister der k. Stadtgemeinde Iglau“ 1860–1865, im Bestand Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Amtsbücher (1817) 1849–1949, Inventarnummer 606, Eintrag Nr. 122.

Entscheidung des k. k. Bezirksamtes Nr. 8824 vom 28. 2. 1861, an den Gemeindevorstand in Iglau gerichtet. Das k. k. Bezirksamt nimmt zur Kenntnis und genehmigt die Mitteilung Bernard Mahlers aus Kaliště über die vorgesehene Erzeugung von gesüßten Alkoholgetränken auf kaltem Wege und deren Verkauf. Dem Gesuch um die Schankkonzession für diese Alkoholgetränke kann mit Rücksicht auf die bereits bestehenden vielen Schankstuben für Spirituosen und Rosoglio nicht stattgegeben werden. Diese Entscheidung wird an das Steueramt und Bernard Mahler übermittelt, dem die Anlagen zu seinem Gesuch zurückgegeben werden.


I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

________ Dochovala se i korespondence k tomuto rozhodnutí čj. 3451/1860 pol. a 744/1861 pol., která je uložena spolu s ním. Stejnopis rozhodnutí adresovaný Bernardu Mahlerovi viz Archiv města Jihlava od roku 1849, Politická registratura 1866 –1890, kart. 61, inv. č. 385 Živnosti, čj. 2292/1868 pol. Záznam o udělení koncese viz Archiv města Jihlava od roku 1849, Úřední knihy (1817) 1849– 1949, inv. č. 606 Rejstřík řemeslných živností (Gewerbsregister der k. Stadtgemeinde Iglau) 1860–1865, č. 162.

15A 8A

It further states that the Revenue Office as well as Bernard Mahler, who received back appendices to his application, were informed about this decision. ________ Correspondence regarding this decision ref. no. 3451/1860 pol. and 744/1861 pol., was also preserved and deposited together with the official letter. For a copy of the decision addressed to Bernard Mahler see the Jihlava Archives, post1849, Political Registry 1866–1890, cart. 61, inv. no. 385 Živnosti, ref. no. 2292/1868 pol. For the record on the granting of a licence see the Jihlava Archives post-1849, Official Books and manuscripts (1817) 1849–1949, inv. no. 606 Registry of Traders (Gewerbsregister der k. Stadtgemeinde Iglau) 1860–1865, no. 162.

Oznámení přednosty c. k. okresního úřadu s rozhodnutím čj. 1284 z 26. 3. 1861 adresované obecnímu představenstvu v Jihlavě, kterým se oznamuje schválení pronájmu výčepu lihovin Kathariny Rottové (Rott, v některých písemnostech uváděna též jako Brabenz von Rott, Brawenz a Plott) v Jihlavě Bernardu Mahlerovi. Bernard Mahler je v této záležitosti včetně vrácení nájemní smlouvy a příloh vyrozuměn. Dále je zde uvedeno, že o souhlasném stanovisku okresního úřadu je informován též berní úřad a obecní představenstvo, jež vyřizovalo oznámení čj. 521 pol. z 16. 2. 1861. ________

Official letter of the Imperial Royal District Office Principal, dated March 26th, 1861, ref. no. 1284, which informs Bernard Mahler about the consent with the renting of Katharina Rott’s (Rott, in some documents also given as Brabenz von Rott, Brawenz and Plott) pub in Jihlava. Bernard Mahler was informed about this fact, and the lease contract and appendices were returned. Further, it was stated that the Revenue Office and the City Council, which attended the notice ref. no. 521 pol., dated February 16th, 1861, was informed about the consent of the District Office. ________

Dochovala se i korespondence k tomuto rozhodnutí čj. 521/1861 pol., která je uložena spolu s ním.

Correspondence regarding this decision ref. no. 521/1861 pol., was also preserved and deposited together with the official letter.

15B 8B

Přípis městského úřadu z 5. 4. 1861 (čj. 1047 pol.) na rubu předchozího rozhodnutí okresního úřadu. Je zde uvedeno, že záležitost pronájmu výčepu Bernardu Mahlerovi je třeba sdělit policejnímu ředitelství za účelem zahájení dohledu nad touto nálevnou v domě čp. 265 Vnitřní město. Rozhodnutí bylo dáno na vědomí policejnímu komisaři a policejnímu revizorovi.

16 10

Seznam výčepníků lihovin královského města Jihlavy provozujících živnost v první městské čtvrti (Vnitřní město) z 21. 7. 1862, v němž je uveden Bernard Mahler, provozu-

________ Auch die Korrespondenz zu dieser Entscheidung Nr. 3451/1860 pol. und 744/1861 pol. ist erhalten geblieben. Die Gleichschrift der Entscheidung, an Bernard Mahler adressiert, befindet sich im Bestand Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Registratur Politikum 1866–1890, Kart. 61, Inventarnummer 385 Gewerbe, Nr. 2292/1868 pol. Der Eintrag über die Erteilung der Konzession befindet sich auch im Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Amts-bücher (1817) 1849–1949, Inventarnummer 606, „Gewerbsregister der k. Stadtgemeinde Iglau“, Eintrag Nr. 162.

Entscheidung des Vorstehers des k. k. Bezirksamts Nr. 1284 vom 26. 3. 1861, an den Gemeindevorstand Iglau gerichtet, womit die Genehmigung der Verpachtung des Branntweinausschanks von Katharina Rott (Rott, in einigen Dokumenten auch als Brabenz von Rott, Brawenz und Plott angeführt) in Iglau an Bernard Mahler bekannt gegeben wird. Bernard Mahler wurde über diese Angelegenheit einschließlich der Rückgabe des Pachtvertrags und dessen Anlagen verständigt. Die Zuschrift informiert ferner, dass die zustimmende Stellungnahme des Berzirksamtes an das Steueramt und den Gemeindevorstand erging, der die Anzeige vom 16. 2. 1861 bearbeitete. ________ Auch die Korrespondenz zu dieser Entscheidung Nr. 521/1861 pol. ist erhalten geblieben.

Notice of the Jihlava Municipal Authority, dated April 5th, 1861 (ref. no. 1047 pol.) written on the reverse side of the precedent District Office’s decision, announced that the matter of the pub renting to Bernard Mahler is to be communicated to the Police Directorate for the purpose of starting police supervision of the pub in the house No. 265, Inner City. The decision was sent in copy to the police commissary and police inspector for their information.

Zuschrift der Stadtamtes vom 5. 4. 1861 (Nr. 1047 pol.) auf der Rückseite der vorher genannten Entscheidung mit der Information, dass die Verpachtung des Ausschanks an Bernard Mahler der Polizeidirektion zwecks Überwachung dieses Ausschanks im Haus Nr. 265, Innere Stadt mitgeteilt werden muss. Die Zuschrift wurde dem Polizeikommissar und dem Polizeirevisor zur Kenntnisnahme übersendet.

List of spirits tapsters in the King’s City of Jihlava, running their business in the first city quarter (Inner City), dated July 21st, 1862, gives the name of Bernard Mahler,

Verzeichnis der Branntweinschänker der königlichen Stadt Iglau vom 21. 7. 1862, die ihr Gewerbe in der Inneren Stadt betreiben, in dem Bernard Mahler als Gewerbetreibender

111


Severovýchodní část náměstí, MVJ North-east part of the town square, MVJ Nordöstlicher Hauptplatzbereich, MVJ Iglauer Sonntags-Blatt 1865, Nr. 52 Mährischer Grenzbote 1872, Nr. 90 Mährischer Grenzbote 1872, Nr. 92, 94, 96

jící živnost v domě čp. 265 Vnitřní město. V poznámce informace, že Bernard Mahler je výrobcem všech druhů rosolky. Výše je Bernard Mahler uveden jako nájemce nálevny Johanna Josefa Hofbauera v domě čp. 135 Vnitřní město; v poznámce sdělení, že ještě nemá písemné potvrzení. ________ Bernard Mahler je na stejných adresách uveden rovněž v Seznamu všech výčepníků lihovin v královském městě Jihlavě z roku 1861 (viz Archiv města Jihlava od roku 1849, Politická registratura 1850–1865, kart. 79, inv. č. 1358 Výčepníci lihovin, výrobci likérů 1859–1862, čj. nezjištěno).

17

Záznam č. 386 v Rejstříku řemeslných živností (Gewerbsregister der k. Stadtgemeinde Iglau) pořízený na základě rozhodnutí Okresního úřadu v Jihlavě čj. 5515 z 26. 9. 1862 o přeložení výčepu lihovin pronajatého Bernardu Malerovi (sic!) od Kathariny Brawenzové (sic!) do domu čp. 17 Vnitřní město (Spitalgasse, dnes Komenského 6). ________ Dochovala se i korespondence k tomuto záznamu (viz Archiv města Jihlava od roku 1849, Politická registratura 1850–1865, kart. 79, inv. č. 1361 Výčepníci lihovin, výrobci likérů 1862– 1863, čj. 2448/1862 pol. a 3009/1862 pol.).

18

Záznam č. 442 v Rejstříku řemeslných živností (Gewerbsregister der k. Stadtgemeinde Iglau) pořízený na základě rozhodnutí Okresního úřadu v Jihlavě čj. 1053 z 20. 3. 1863 o přenesení oprávnění výčepu lihovin pronajatého Bernardu Mahlerovi od Katha-

112

running his business in house No. 265, Inner City. A note informs that Bernard Mahler is a producer of all kinds of semi-sweet liqueurs (“rosolka”). Bernard Mahler is above mentioned as a renter of Johann Josef Hofbauer’s pub in the house No. 135, Inner City; the note also states that he has not yet received an authorization in writing. ________

im Haus Nr. 265, Innere Stadt angeführt wird. In der Anmerkung steht die Information, dass Bernard Mahler alle Rosoglioarten erzeugt. Oben ist Bernard Mahler als Pächter des Ausschanks von Johann Josef Hofbauer Nr. 135, Innere Stadt angeführt; in der Anmerkung steht die Information, dass er noch keine schriftliche Bestätigung hat. ________

Bernard Mahler is also listed at the same addresses in the List of all spirits tapsters in the King’s City of Jihlava from 1861 (see Jihlava Archives post-1849, Political Registry 1850–1865, cart. 79, inv. no. 1358 Spirits Tapsters and Liqueurs Producers 1859–1862, ref. no. unknown).

Bernard Mahler ist unter den gleichen Adressen ebenfalls im Verzeichnis aller Branntweinschänker der königlichen Stadt Iglau angeführt (vgl. Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Registratur Politikum 1850–1865, Kart. 79, Inventarnummer 1358 Branntweinschänker, Likörhersteller 1859 –1862, das Geschäftszeichen ist nicht ermittelt worden).

Record no. 386 from the Register of Traders (Gewerbsregister der k. Stadtgemeinde Iglau) made on the basis of a decision of the District Office in Jihlava, ref. no. 5515, dated September 26th, 1862 on moving of the spirits pub, leased to Bernard Maler (sic!) from Katharina Brawenz (sic!) to the house No. 17, Inner City (Spitalgasse, recently 6 Komenského). ________

Vermerk Nr. 386 im „Gewerbsregister der k. Stadtgemeinde Iglau“ vorgenommen auf der Grundlage der Entscheidung des Bezirksamts Iglau Nr. 5515 vom 26. 9. 1862 über die Verlegung des an Bernard Maler (sic!) verpachteten Branntweinausschanks von Katharina Brawenz (sic!) in das Haus Nr. 17, Innere Stadt (Spitalgasse, die jetzige Komenského-Straße). ________

Correspondence regarding this record was also preserved (see Jihlava Archives post-1849, Political Registry 1850–1865, cart. 79, inv. no. 1361 Spirits Tapsters and Liqueurs Producers 1862– 1863, ref. no. 2448/1862 pol. and 3009/1862 pol.).

Auch die Korrespondenz zu diesem Vermerk ist erhalten geblieben (vgl. Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Registratur Politikum 1850–1865, Kart. 79, Inventarnummer 1361 Branntweinschänker, Likörhersteller 1862–1863, Nr. 2448/1862 pol. und 3009/1862 pol.).

Record no. 442 from the Register of Traders (Gewerbsregister der k. Stadtgemeinde Iglau) made on the basis of a decision of the District Office in Jihlava, ref. no. 1053, dated March 20th, 1863, on the transfer of the spirits pub licence rented to Bernard Mahler

Vermerk Nr. 442 im „Gewerbsregister der k. Stadtgemeinde Iglau“ vorgenommen auf der Grundlage der Entscheidung des Bezirksamts Iglau Nr. 1053 vom 20. 3. 1863 über die Übertragung der Konzession für den an Bernard Mahler von Katharina Brabenz


I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

riny Brabenzové von Rott (sic!) z domu čp. 17 Vnitřní město do domu čp. 90 Vnitřní město (Böhmgasse, později Brünnergasse, dnes Brněnská 3). ________

from Katharina Brabenz von Rott (sic!) from the house No. 17, Inner City, to the house No. 90, Inner City (Böhmgasse, later Brünnergasse, now 3 Brněnská). ________

Dochovala se i korespondence k tomuto záznamu (viz Archiv města Jihlava od roku 1849, Politická registratura 1850–1865, kart. 79, inv. č. 1362 Výčepníci lihovin, výrobci likérů 1863– 1864, čj. 991/1863 pol.).

Correspondence regarding this record was also preserved (see Jihlava Archives post-1849, Political Registry 1850–1865, cart. 79, inv. no. 1362 Spirits Tapsters and Liqueurs Producers 1863– 1864, ref. no. 991/1863 pol.).

19 12A

Oznámení c. k. okresního úřadu s rozhodnutím čj. 5712 z 10. 10. 1862 adresované obecnímu představenstvu v Jihlavě, jímž se vyslovuje souhlas s ohlášeným pronájmem koncese Wenzla Frische k výčepu lihovin Bernardu Mahlerovi a s provozováním této živnosti v domě čp. 451 Vnitřní město. Dále je zde uvedeno, že o této záležitosti je zpraven mimo jiné berní úřad a obecní představenstvo města Jihlavy, jež vyřizovalo zprávu čj. 2525 pol. z 3. 9. 1862. ________ Dochovala se i korespondence k tomuto rozhodnutí čj. 2525/1862 pol. a 3363/1862 pol., která je uložena spolu s ním. Ve fondu Archiv města Jihlava od roku 1849, Berní referát, neuspořádáno, Listy daně výdělkové M–R 1854–1897, je uložen list výdělkové daně za léta 1865–1869.

20

Záznam v Rejstříku řemeslných živností z roku 1864 pořízený na základě rozhodnutí Okresního úřadu v Jihlavě čj. 5322 z 15. 10. 1863 o pronájmu koncese Mathiase Withelma k výčepu piva Bernardu Mahlerovi. Následuje záznam pořízený na základě rozhod-

Notice of the Imperial Royal District Office, containing decision ref. no. 5712, dated October 10th, 1862, addressed to the City Council of Jihlava, giving consent with the announced lease of the trading licence for a spirits pub, held by Mr. Wenzel Frisch, to Bernard Mahler and with operating this business in the house No. 451, Inner City of Jihlava. Further, this notice states that, among others, the Revenue Office and the City Council of Jihlava, which attended the report ref. no. 2525 pol., dated September 3rd, 1862, were informed about this matter. ________ Correspondence regarding this decision, ref. no. 2525/1862 pol. and 3363/1862 pol., was also preserved and deposited together with the decision. In the Archives of Jihlava since 1849, Revenue Office, unordered, Income tax sheets M–R 1854–1897, an income tax sheet for 1865–1869 has been preserved here.

Record from the Register of Traders of 1864, made on the basis of a decision of the District Office in Jihlava, ref. no. 5322, dated October 15th, 1863, on the lease of Mathias Withelm’s licence, for selling beer on tap, to Bernard Mahler. Followed by a record made

von Rott (sic!) verpachteten Branntweinausschank vom Haus Nr. 17, Innere Stadt auf das Haus Nr. 90, Innere Stadt (Böhmgasse, später Brünnergasse, die jetzige BrněnskáStr. Nr. 3). ________ Auch die Korrespondenz zu diesem Vermerk ist erhalten geblieben (vgl. Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Registratur Politikum 1850–1865, Kart. 79, Inventarnummer 1362 Branntweinschänker, Likörhersteller 1863–1864, Nr. 991/1863 pol.).

Bekanntgabe der Entscheidung des k. k. Bezirksamtes Nr. 5712 vom 10. 10. 1862, an den Gemeindevorstand gerichtet, wodurch die Zustimmung mit der angemeldeten Verpachtung der Konzession zum Branntweinausschank des Herrn Wenzel Frisch an Bernard Mahler sowie dem Betreiben dieses Gewerbes im Haus Nr. 451, Innere Stadt ausgesprochen wird. Es wird ferner angeführt, dass diese Angelegenheit unter anderem dem Steueramt und dem Gemeindevorstand der Stadt Iglau bekannt gegeben wurde, der den Bericht Nr. 2525 pol. vom 3. 9. 1862 bearbeitet hatte. ________ Auch die Korrespondenz zu dieser Entscheidung Nr. 2525/1862 und 3363/1862 ist erhalten geblieben. Im Bestand Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Steueramt, ungeordnet, Blätter der Erwerbssteuer M–R 1854–1897, befindet sich das Blatt der Erwerbssteuer aus den Jahren 1865–1869.

Vermerk im „Gewerbsregister der k. Stadtgemeinde Iglau“ aus dem Jahre 1864, vorgenommen auf der Grundlage der Entscheidung des Bezirksamts Iglau Nr. 5322 vom 15. 10. 1863 über die Verpachtung der Konzession für den Bierausschank von

113


nutí téhož úřadu čj. 7314 z 21. 10. 1864 o následném pronájmu tohoto oprávnění Bernardem Mahlerem Johannu Friedlovi. ________ Záznamy o koncesích jsou rovněž v Rejstříku řemeslných živností (Gewerbsregister der k. Stadtgemeinde Iglau) 1860–1865, uloženém rovněž ve fondu Archiv města Jihlava od roku 1849, Úřední knihy (1817) 1849–1949, inv. č. 606, záznamy č. 649 a 651. Dochovala se i korespondence k těmto záznamům (viz Archiv města Jihlava od roku 1849, Politická registratura 1850–1865, kart. 78, inv. č. 1347 Výčepníci piva 1864–1865, čj. 2400/1864 pol., 3679/1864 pol. a 3680/1864 pol.). Smlouvu o pronájmu mezi Bernardem Mahlerem a Johannem Friedlem uzavřenou v Jihlavě 18. 10. 1864 viz Archiv města Jihlava od roku 1849, Berní referát, neuspořádáno, Listy daně výdělkové M–R 1854–1897.

21A 20A

Relace policejního revizora Josefa Nawratila ze 13. 12. 1866 informuje o tom, že výčep lihovin Bernarda Mahlera v České ulici (Böhmgasse) čp. 112 Vnitřní město byl 12. tohoto měsíce otevřen ještě ve 23:15 v noci a obsazen hojně popíjejícími hosty. K tomu ještě výčepník Bernard Mahler poskytl nepovolené přístřeší ženám pochybné pověsti, a to Františce Jermelové z Květinova, okr. Německý Brod, Marii Edrové z Pelhřimova, Františce Šuhajové z Puklic a Kateřině Wagnerové z Jihlavy.

21B 20B

Rozhodnutí Obecní rady města Jihlavy čj. 4957 pol. z 13. 12. 1866 o odsouzení Bernarda Mahlera k peněžité pokutě 5 zl. do chudinského fondu za to, že neohlásil ubytované dívky bez služebního poměru a poskytl jim nepovolený přístřešek. Podepsán starosta P. E. Leupold v. Löwenthal.

21C 20C

Příjmový doklad na 5 zl. rakouské měny, které byly přijaty od Bernarda Mahlera za překročení zavírací hodiny a nepovolené poskytnutí přístřeší. Vystaven byl v Jihlavě 13. 12. 1866.

114

on the basis of a decision by the same authority, ref. no. 7314, dated October 21st, 1864 on the subsequent leasing of this licence by Bernard Mahler to Johann Friedl. ________ Records regarding licences are also in the Register of Traders (Gewerbsregister der k. Stadtgemeinde Iglau) 1860–1865, also deposited in the Jihlava Archives post-1849, Official Books (1817) 1849– 1949, inv. no. 606, entry no. 649 and 651. Correspondence regarding these records was also preserved (see Jihlava Archives post-1849, Political Registry 1850–1865, cart. 78, inv. no. 1347 Beer Tapsters 1864–1865, ref. no. 2400/1864 pol., 3679/1864 pol. and 3680/1864 pol.). The lease contract, concluded between Bernard Mahler and Johann Friedl in Jihlava on October 18th, 1864, see Jihlava Archives post-1849, Revenue Department, not ordered, Income tax sheets M–R 1854–1897.

Mathias Withelm an Bernard Mahler. Es folgt ein Vermerk, vorgenommen auf der Grundlage der Entscheidung der gleichen Behörde Nr. 7314 vom 21. 10. 1864, über die nachfolgende Verpachtung dieser Konzession von Bernard Mahler an Johann Friedl. ________ Die Vermerke über die Konzessionen befinden sich ebenfalls im „Gewerbsregister der k. Stadtgemeinde Iglau“ 1860–1865 im Bestand Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Amtsbücher (1817) 1849– 1949, Inventarnummer 606, Vermerke Nr. 649 und 651. Auch die Korrespondenz zu diesen Vermerken ist erhalten geblieben (vgl. Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Registratur Politikum 1850– 1865, Kart. 78, Inventarnummer 1347 Bierschänker 1864–1865, Nr. 2400/1864 pol., 3679/1864 pol. und 3680 /1864 pol.). Der Pachtvertrag, abgeschlossen am 18. 10. 1864 zwischen Bernard Mahler und Johann Friedl, vgl. Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Steueramt, ungeordnet, Blätter der Erwerbssteuer M–R 1854–1897.

Report of the police inspector, Josef Nawrátil, dated December 13th, 1866, informing that Bernard Mahler’s spirits pub in Česká Street (Böhmgasse) house No. 112, Inner City, was opened on the 12th day of this month even after 11:15 p.m. and occupied by exceedingly drunken guests. Moreover, the barman Bernard Mahler gave unpermitted shelter to women of dubious reputation, namely to Františka Jermelová from Květinov, district of Německý Brod, Marie Edrová from Pelhřimov, Františka Šuhajová from Puklice and Kateřina Wagnerová from Jihlava.

Bericht des Polizeirevisors Josef Nawratil vom 13. 12. 1866 informiert darüber, dass der Weinbranntausschank Bernard Mahlers in der Böhmgasse Nr. 112, Innere Stadt am 12. dieses Monats noch um 23:15 Uhr nachts geöffnet und mit zechenden Gästen besetzt war. Zudem wurden hier Frauen zweifelhaften Rufes („Lustdirnen“) ohne entsprechende Erlaubnis vom Schankwirt Bernard Mahler untergebracht, und zwar Františka Jermelová aus Květinov, Bezirk Deutsch Brod, Marie Edr aus Pelhřimov, Františka Šuhajová aus Puklice und Kateřina Wagner aus Iglau.

Decision of the City Council of Jihlava, ref. no. 4957 pol., dated December 13th, 1866, regarding a sentence, ordering Bernard Mahler to pay a financial penalty in the amount of 5 guldens in favour of the fund for paupers, because of giving unpermitted shelter to girls who were not in his employment and because of failing to register them to the office. Signed by Mayor P. E. Leupold v. Löwenthal.

Entscheidung des Stadtrats der Stadt Iglau Nr. 4957 vom 13. 12. 1866 über die Verurteilung Bernard Mahlers zur Geldstrafe in Höhe von 5 Gulden zugunsten des Armenfonds, weil er Frauen, die in keinem Dienstverhältnis zu ihm standen, Obdach gewährte und dies nicht anmeldete. Unterzeichnet vom Bürgermeister P. E. Leupold v. Löwenthal.

Receipt for 5 guldens of Austrian currency, received from Bernard Mahler for overstaying the closing hour and giving unpermitted shelter. Made out in Jihlava on December 13th, 1866.

Empfangsschein über 5 Gulden österreichischer Währung, die von Bernard Mahler wegen Überschreitung der Sperrstunde und unerlaubte Obdachgewährung bezahlt wurden. Der Beleg wurde am 13. 12. 1866 in Iglau ausgestellt.


I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

22

Záznam č. 75 z roku 1868 v Rejstříku svobodných a koncesovaných živností (Hauptbuch über freie und concessionirte Gewerbe) pořízený na základě rozhodnutí městského úřadu čj. 2295 pol. z 13. 6. 1868 o udělení koncese k maloobchodnímu prodeji Bernardu Mahlerovi. ________

Record no. 75 of 1868 from the Register of Free and Licensed Traders (Hauptbuch über freie und concessionirte Gewerbe), made on the basis of a decision of the Municipal Authority, ref. no. 2295 pol., dated June 13th, 1868 on granting a retail licence to Bernard Mahler. ________

Dochovala se i korespondence k tomuto záznamu (viz Archiv města Jihlava od roku 1849, Politická registratura 1866–1890, kart. 61, inv. č. 385 Živnosti, čj. 2295/1868 pol.). Ve fondu Archiv města Jihlava od roku 1849, Berní referát, neuspořádáno, Listy daně výdělkové M–R 1854– 1897, je uložen list výdělkové daně za léta 1868–1882.

Correspondence regarding this record was also preserved (see Jihlava Archives post-1849, Political Registry 1866–1890, cart. 61, inv. no. 385 Trades, ref. no. 2295/1868 pol.). In the Archives of Jihlava since 1849, Revenue Office, unordered, Income tax sheets M–R 1854–1897, an income tax sheet for 1868–1882 has been preserved here.

23

Oznámení Bernarda Mahlera jihlavské obecní radě z 16. 12. 1868, v němž sděluje, že oprávnění k výčepu lihovin pronajaté na základě rozhodnutí čj. 2123 (správně má být 2623) z 11. 7. 1868 od Jakoba Löwita z Pardubic bude provozovat v domě čp. 79 Vnitřní město ve Velké farní ulici. ________ Vedle tohoto oznámení se dochoval i spis k pronájmu koncese čj. 2623 pol. z 11. 7. 1868, který je součástí stejného inventárního čísla, a záznam o jejím udělení v Rejstříku svobodných a koncesovaných živností (Hauptbuch über freie und concessionirte Gewerbe) z let 1865–1870, uloženém ve fondu Archiv města Jihlava od roku 1849, Úřední knihy (1817) 1849–1949, inv. č. 608, rok 1868, zázn. 91. Ve stejném fondu, oddělení Berní referát, neuspořádáno, Listy daně výdělkové M–R 1854–1897, je uložen list výdělkové daně za léta 1868 a 1869.

24

Záznam č. 6 z roku 1870 v Rejstříku svobodných a koncesovaných živností (Hauptbuch über freie und concessionirte Gewerbe) pořízený na základě rozhodnutí městského úřadu čj. 45 pol. ze 7. 1. 1870 o udělení oprávnění k výrobě octa Bernardu Mahlerovi. ________ Identický záznam je také v Rejstříku svobodných [a koncesovaných] živností (Register über freie [und concessionirte] Gewerbe) 1870–1874, uloženém ve stejném fondu, inv. č. 612, rok 1870, zázn. 6. Ve fondu Archiv města Jihlava od roku 1849, Politická registratura 1866–1890, kart. 61, inv. č. 386 Živnosti, je k této záležitosti uložen

Vermerk Nr. 75 im „Hauptbuch über freie und concessionirte Gewerbe“, vorgenommen auf der Grundlage der Entscheidung des Stadtamtes Nr. 2295 pol. vom 13. 6. 1868 über die Erteilung der Konzession für den Einzelhandel für Bernard Mahler. ________ Auch die Korrespondenz zu diesem Vermerk ist erhalten geblieben (vgl. Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Registratur Politikum 1866–1890, Kart. 61, Inventarnummer 385 Gewerbe, Nr. 2295/1868 pol. Im Bestand Archiv der Stadt Iglau ab 1849 Steueramt, ungeordnet, Blätter der Erwerbssteuer M–R 1854–1897 ist das Blatt der Erwerbssteuer aus den Jahren 1868–1882 hinterlegt.

Notice of Bernard Mahler to the Jihlava City Council, dated December 16th, 1868, in which he informs that he shall be running a spirits pub, on the basis of a licence leased under decision ref. no. 2123 (should be 2623) , dated July 11th, 1868, from Jakob Löwit of Pardubice, in the house No. 79, Inner City, Velká farní Street. ________

Mitteilung Bernard Mahlers an den Iglauer Stadtrat vom 16. 2. 1868, in der er informiert, dass die Konzession für den Branntweinausschank, gepachtet auf der Grundlage der Entscheidung Nr. 2123 (richtig 2623) vom 11. 7. 1868 von Jakob Löwit aus Pardubice, im Haus Nr. 79, Innere Stadt in der Großen Pfarrgasse betrieben wird. ________

Besides this notice, a file regarding the lease of licence ref. no. 2623 pol., dated July 11th, 1868, was also preserved, constituting part of the same inventory number, and a record regarding its granting in the Register of Free and Licensed Traders (Hauptbuch über freie und concessionirte Gewerbe) of 18651870, kept at the Jihlava Archives post-1849, Official Books and manuscripts (1817) 1849–1949, inv. no. 608, year 1868, entry 91. In the same registry, Revenue Office, unordered, Income tax sheets M–R 1854–1897, an income tax sheet for 1868 and 1869 has been preserved here.

Auch das Dokument zur Verpachtung der Konzession Nr. 2623 pol. vom 11. 7. 1868 als Bestandteil der gleichen Inventarnummer ist erhalten geblieben. Der Eintrag über deren Erteilung im „Hauptbuch über freie und concessionirte Gewerbe“ aus den Jahren 1865–1870 befindet sich im Bestand Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Amtsbücher (1817) 1849–1949, Inventarnummer 608, 1868, Eintrag Nr. 91. Im gleichen Bestand, Abteilung Steueramt, ungeordnet, Blätter der Erwerbssteuer M–R 1854–1897 ist das Blatt der Erwerbssteuer aus den Jahren 1868 und 1869 hinterlegt.

Record no. 6 of 1870 from the Register of Free and Licensed Traders (Hauptbuch über freie und concessionirte Gewerbe) made on the basis of a Municipal Authority’s decision ref. no. 45 pol., dated January 7th, 1870, on the granting a licence for the vinegar production to Bernard Mahler. ________

Eintrag Nr. 6 aus dem Jahre 1870 im „Hauptbuch über freie und concessionirte Gewerbe“, vorgenommen auf der Grundlage der Entscheidung des Stadtamts Nr. 45 pol. vom 7. 1. 1870 über die Erteilung der Konzession zur Essigherstellung für Bernard Mahler. ________

An identical record is also in the Register of Free [and Licensed] Traders (Register über freie [und concessionirte] Gewerbe) 1870–1874, kept in the same Archives, inv. no. 612, year 1870, entry 6. The Jihlava Archives post-1849, Political Registry 1866–1890, cart. 61, inv. no. 386 Trades, holds

Identischer Eintrag befindet sich auch im „Register über freie [und concessionirte] Gewerbe“ 1870– 1874, hinterlegt im gleichen Bestand, Inventarnummer 612, 1870, Eintrag Nr. 6. Im Bestand Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Registratur Politikum 1866–1890, Kart. 61, Inventarnummer 386 Gewerbe, befindet sich zu dieser Angele-

115


spis čj. 45/1870 pol., kde je uvedeno i umístění provozovny (Flederwischgasse, nyní Věžní ulice). Ve stejném fondu, oddělení Berní referát, neuspořádáno, Listy daně výdělkové M–R 1854– 1897, je uložen list výdělkové daně za léta 1870 a 1871.

a file regarding this matter, ref. no. 45/1870 pol., where the place of branche is also given (Flederwischgasse, now Věžní Street). In the same registry, Revenue Office, unordered, Income tax sheets M–R 1854–1897, an income tax sheet for 1870 and 1871 has been preserved here.

genheit das Schriftstück Nr. 45/1870 pol., wo auch der Standort der Betriebsstätte genannt wird. Im gleichen Bestand, Abteilung Steueramt, ungeordnet, Blätter der Erwerbssteuer M–R 1854 1897 ist das Blatt der Erwerbssteuer aus den Jahren 1870 und 1871 hinterlegt.

Záznam č. 18 z roku 1872 v Rejstříku koncesovaných živností (Register über concessionirte Gewerbe) pořízený na základě rozhodnutí městského úřadu čj. 3399 pol. z 6. 7. 1872 o udělení koncese k provozování filiálky na výrobu oslazených alkoholických nápojů, jejich prodej v uzavřených nádobách a výčep ve městě v domě čp. 493 Bernardu Mahlerovi. ________

Record no. 18 from the Register of Licensed Traders (Register über concessionirte Gewerbe), made on the basis of the Municipal Authority’s decision, ref. no. 3399 pol., dated July 6th, 1872, on granting the licence no. 3399 to Bernard Mahler to run a branch for the production of sweetened alcoholic beverages, to sell them in closed bottles and to run a bar in the house No. 493. ________

Eintrag Nr. 18 aus dem Jahre 1872 im „Register über concessionirte Gewerbe“, vorgenommen auf der Grundlage der Entscheidung des Stadtamtes Nr. 3399 pol. vom 6. 7. 1872 über die Erteilung der Konzession zur Unterhaltung eines Zweigbetriebs für die Erzeugung gesüßter Alkoholgetränke, deren Verkauf in geschlossenen Flaschen und deren Auschank in der Stadt, im Haus Nr. 493 für Bernard Mahler. ________

Ve fondu Archiv města Jihlava od roku 1849, Politická registratura 1866–1890, kart. 62, inv. č. 388 Živnosti, je k této záležitosti uložen spis čj. 3399/1872 pol.

The Jihlava Archives depository, post-1849, Political Registry 1866–1890, cart. 62, inv. no. 388 Trades, holds a file on this matter under ref. no. 3399/1872 pol.

Im Bestand Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Registratur Politikum 1866–1890, Kart. 62, Inventarnummer 388 Gewerbe, befindet sich zu dieser Angelegenheit das Schriftstück Nr. 3399/1872 pol.

Záznam č. 23 z roku 1875 v Rejstříku svobodných [a řemeslných] živností (Gewerbsregister über freie Geverbe) pořízený na základě rozhodnutí městského úřadu čj. 205 pol. z 13. 1. 1875 o udělení oprávnění k provozování zámečnické živnosti Bernardu Mahlerovi. ________

Record no. 23 of 1875 from the Register of Free Traders [and Craftsmen] (Gewerbsregister über freie Geverbe), made on the basis of the Municipal Authority’s decision ref. no. 205 pol., dated January 13th, 1875 on granting a licence for the locksmith’s trade to Bernard Mahler. ________

Eintrag Nr. 23 aus dem Jahre 1872 im „Gewerbsregister über freie Gewerbe“, vorgenommen auf der Grundlage der Entscheidung des Stadtamtes Nr. 205 pol. vom 13. 1. 1875 über die Erteilung der Konzesssion zum Schlossergewerbe für Bernard Mahler. ________

Ve fondu Archiv města Jihlava od roku 1849, Politická registratura 1866–1890, kart. 63, inv. č. 391 Živnosti, je k této záležitosti uložen spis čj. 110/1875 pol. a 205/1875 pol., kde je uvedeno i místo provozování živnosti (čp. 452 Vnitřní město, nyní Benešova ulice 19). Ve stejném fondu, oddělení Berní referát, neuspořádáno, Listy daně výdělkové M–R 1854–1897, je uložen list výdělkové daně za rok 1875.

The Jihlava Archives depository, post-1849, Political Registry 1866–1890, cart. 63, inv. no. 391 Trades, holds a file on this matter under ref. no. 110/1875 pol. and 205/1875 pol., where the place of branch is also given (No. 452, Inner City, now 19 Benešova Street). In the same registry, Revenue Office, unordered, Income tax sheets M–R 1854–1897, an income tax sheet for 1875 has been preserved here.

Im Bestand Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Registratur Politikum 1866–1890, Kart. 63, Inventarnummer 391 Gewerbe, befinden sich zu dieser Angelegenheit die Schriftstücke Nr. 110/1872 pol. und 205/1875 pol., wo auch der Standort dieses Gewerbebetriebs genannt wird (Haus Nr. 452, Innere Stadt, die jetzige Benešova-Str. Nr. 19). Im gleichen Bestand, Abteilung Steueramt, ungeordnet, Blätter der Erwerbssteuer M–R 1854–1897 ist das Blatt der Erwerbssteuer für das Jahr 1875 hinterlegt.

Record from the Real Estate Register of the Jihlava-Town about the valuation of the house No. 264 according to the valuation deed no. 4012 dated October 10th, 1856, appraised for 5,500 guldens. Further, in a record made at the Regional Court in Jihlava, an entry dated November 15th, 1872, was registered under no. 7636, to which a decision on the registration of the Bernard Mahler’s ownership right to this house, including a shed, was issued on November 19th, 1872, basing on a purchase agreement

Eintrag im Grundbuch der Häuser in der Stadt Iglau über die Schätzung des Hauses Nr. 264 gemäß der Schätzungsurkunde Nr. 4012 vom 10. 10. 1856 auf 5 500 Gulden. In dem vom Kreisgericht Iglau vorgenommenen Eintrag ist auch die unter der Nr. 7636 erfasste Eingabe vom 15. 11. 1872 erwähnt, wozu am 19. 11. 1872 eine Entscheidung über die Einverleibung des Eigentumsrechts zu diesem Haus inklusive des Schuppens für Bernard Mahler auf der Grundlage des Kaufvertrags bzw. der „authen-

25 21

26

27 22

Zápis v Gruntovní knize domů v Jihlavěměstě o ocenění domu čp. 264 podle oceňovací listiny č. 4012 z 10. 10. 1856 na 5 500 zl. V zápise pořízeném u Krajského soudu v Jihlavě je dále zaznamenáno podání z 15. 11. 1872 zaevidované pod č. 7636, k němuž bylo 19. 11. 1872 vydáno rozhodnutí o zapsání vlastnického práva na tento dům včetně kolny pro Bernarda Mahlera, a to na základě kupní smlouvy, resp. věrohodného vyhotovení notářského zápisu z 5. 11. 1872. Kupní cena činila 10 000 zl. rakouské měny.

116


I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

________ Originál kupní smlouvy je uložen ve fondu Notáři Jihlava, kart. 1, inv. č. 100 – Dr. Ryll, čj. 1778, opis v Moravském zemském archivu v Brně, fond Krajský soud Jihlava, C 47, Pozemnoknižní agenda, ev. č. 85, č. d. 7636. Prodávající byla Anna Fischerová (1793–1874), matka Heinricha Fischera (1828–1917), hudebního ředitele, regenschoriho a sbormistra Mužského pěveckého spolku, učitele hudby Gustava Mahlera. V záhlaví kupní smlouvy je uvedena jako Anna Prokschová, toho času ovdovělá Fischerová. Jejím prvním mužem byl Franz Proksch, druhým Friedrich Fischer (1793– 1865).

28 23

Plán na zamýšlenou adaptaci domu Bernarda Mahlera čp. 264 Vnitřní město v Brtnické ulici (Pirnitzergasse) z 16. 1. 1873, jehož autorem byl stavební mistr Franz Lang.

29A,B 24A,B

Bernard Mahler žádá dopisem ze dne 18. 11. 1873 obecní výbor města Jihlavy o přijetí své osoby a celé rodiny do obecního svazku královského města Jihlavy a o udělení měšťanského práva. Svoji žádost zdůvodňuje tím, že již více než dvanáct let žije se svou rodinou v Jihlavě, aniž by zde kdy měl nějaké potíže s chováním. Jako důkaz svého rozhodnutí žít v Jihlavě do konce svého života uvádí vlastnictví domu čp. 264 Vnitřní město, který koupil za 10 000 zl. a řadou stavebních úprav zhodnotil o dalších 5 000 zl. Dluhy na tomto domě ve výši 6 000 zl. pravidelně splácí, a proto nehrozí žádné nebezpečí, že by se on a jeho rodina stali obci přítěží. V Jihlavě provozuje velko a maloobchod s lihovinami, který jemu a jeho rodině umožňuje slušně žít. ________ Spis dochovaný ve fondu Archiv města Jihlava od roku 1849, Politická registratura 1866–1890, kart. 130, inv. č. 568 (viz Soupis reprodukovaných archiválií) obsahuje kromě této žádosti také podklady pro jednání obecního výboru, rozhodnutí o přijetí do obecního svazku a o udělení měšťanského práva po zaplacení příslušných poplatků, jež bylo vydáno na základě usnesení obecního výboru z 26. 11. 1873 (viz následující položka), koncept vyrozumění Bernardu Mahlerovi, které obsahovalo i pokyny týkající se

and a trustworthy notarial record dated November 5th, 1872. The purchase price was 10,000 guldens of the Austrian currency. ________ The original copy of the purchase agreement has been filed with the Notaries of Jihlava registry, cart. 1, inv. no. 100 – Dr. Ryll, ref. no. 1778, transcript is kept with the Moravian Regional Archives in Brno, registry of the Regional Court of Jihlava, C 47, Land-Registery administration, file no. 85, no. 7636. The seller was Anna Fischer (1793–1874), mother of Heinrich Fischer (1828–1917), musical director, choirmaster and conductor of the Men’s Choir Association, music teacher of Gustav Mahler. In the heading of the purchase agreement, she was mentioned as Anna Proksch, Fischer’s widow at that time. Her first husband was Franz Proksch, the second Friedrich Fischer (1793–1865).

tischen Ausfertigung“ der notariellen Niederschrift vom 5. 11. 1872 erlassen wurde. Der Kaufpreis betrug 10 000 Gulden österreichischer Währung. ________ Das Original des Kaufvertrags ist im Bestand Notare Iglau, Kart. 1, Inventarnummer 100 – Dr. Ryll, Gz. 1778 hinterlegt, die Abschrift befindet sich im Mährischen Landesarchiv Brünn, im Bestand Kreisgericht Iglau, C 47, Grundbuchagenda, Registrationsnummer 85, T. Z. 7636. Die Verkäuferin war Anna Fischer (1793–1874), Mutter von Heinrich Fischer (1828–1917), dem Musikdirektor, Regens Chori, Chorleiter des Männergesangvereins und Musiklehrer Gustav Mahlers. Im Vertragskopf steht sie als Anna Proksch, derzeit verwitwete Fischer, ihr erster Mann war Franz Proksch, der zweite Mann hieß Friedrich Fischer (1793–1865).

Plan for a proposed adaptation of Bernard Mahler’s house No. 264, Inner City, Brtnická Street (Pirnitzergasse), dated January 16th, 1873, made by Franz Lang, master builder.

Plan für den vorgesehenen Umbau des Hauses Nr. 264, Innere Stadt, das Bernard Mahler in der Pirnitzergasse besaß. Der Plan wurde am 16. 1. 1873 vom Baumeister Franz Lang erstellt.

Bernard Mahler applies by a letter dated November 18th, 1873, to the municipal committee of the Jihlavy City, for the admission of his person and the whole family into the municipal bond of the King’s City of Jihlava and for granting him the right of burgher. He justified his application by the fact that he was living with his family in Jihlava for more then twelve years without giving a reason for some grievances against him. In evidence of his intention to live in Jihlava for the rest of his life, he mentioned the ownership of the house No. 264, Inner City, which he bought for 10,000 guldens and which he valued up for further 5,000 guldens by an adaptation. He is paying debts for this house in the amount of 6,000 guldens regularly and therefore there is no risk of any indebtedness for the city. He is running the wholesale and retail in alcoholic drinks in Jihlava, which provides a good source of living for him and his family. ________

Bernard Mahler ersucht am 18. 11. 1873 den Gemeindeausschuss der Stadt Iglau um die Aufnahme seiner Person und seiner Familie in den Gemeindeverband der königlichen Stadt Iglau sowie die Erteilung des Bürgerrechts. Sein Gesuch begründet er damit, dass er seit mehr als 12 Jahren mit seiner Familie in Iglau lebt, „ohne dass er irgend einmal einen Anstand gehabt hätte“. Als Beweis für seine Entscheidung, bis zum Ende seines Lebens in Iglau zu verbleiben, führt er an, dass er das Haus Nr. 264, in der Inneren Stadt besitzt, das er für 10 000 Gulden kaufte und durch zahlreiche Baumaßnahmen um weitere 5 000 Gulden aufwertete. Die an diesem Haus haftenden Schulden in Höhe von 6 000 Gulden tilgt er regelmäßig und deshalb droht keine Gefahr, dass er und seine Familie der Gemeinde zu Last fielen. Er betreibt in Iglau Groß- und Einzelhandel mit Spirituosen, der ihm und seiner Familie eine anständige Existenz ermöglicht. ________

The file preserved in the Jihlava Municipality Archives from 1849, Political Registry of 1866– 1890, cart. 130, inv. no. 568 (see List of reproduced documents), contains, in addition to this application, also data for the municipal committee’s meetings, i.e., a decision on the admission to the municipal bond and on granting the right

Das im Bestand Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Registratur Politikum 1866–1890, Kart. 130, Inventarnummer 568 hinterlegte Schriftstück (vgl. Verzeichnis reproduzierter Archivalien) beinhaltet außer diesem Gesuch auch die Unterlagen für die Verhandlungen des Gemeindeausschusses, die Entscheidung über die Aufnahme in den

117


měšťanské přísahy dne 13. 12. 1873 a povinnosti zařídit vše potřebné ve věci zrušení domovského práva v Kalištích, a oznámení okresnímu hejtmanství v Německém Brodě ohledně přijetí B. Mahlera do svazku obce Jihlavy. Na rozhodnutí o přijetí do obecního svazku a o udělení měšťanského práva čj. 6165 pol. ze dne 27. 11. 1873 je odkazováno v několika zde reprodukovaných písemnostech (viz [6, 31, 33, 55, 62]).

30A,B 25A,B

Zápis č. 2969 v Jednacím protokolu obecního výboru města Jihlavy ze schůze konané dne 26. 11. 1873. Obsahuje usnesení o přijetí výrobce lihovin a majitele domu Bernarda Mahlera do obecního svazku po zaplacení poplatku 25 zl. a o udělení měšťanského práva města Jihlavy po zaplacení obvyklých poplatků.

31

Záznam v Rejstříku osob přijatých a propuštěných z městského svazku o Bernardu Mahlerovi, destilatérovi a majiteli domu, kde je uvedeno, že rozhodnutím čj. 6165 pol. z 27. 11. 1873 vydaným na základě usnesení obecního výboru z 26. 11. 1873 byl přijat do obecního svazku královského města Jihlavy a bylo mu uděleno měšťanské právo. ________ Viz poznámka u [29A,B].

of burgher after paying the respective fees, issued on the basis of the municipal committee’s resolution dated November 26th, 1873 (see the following item), a draft notice to Bernard Mahler containing instructions regarding the oath of burgher, dated December 13th, 1873, and regarding his obligation to procure for deleting the right of domicile in Kaliště, and a notice to the District Executive in Německý Brod regarding B. Mahler’s admission to the municipal bond of Jihlava. Several documents reproduced herein refer to the decision on admission to the municipal bond and on granting the right of burgher ref. no. 6165 pol. dated November 27th, 1873 (see [6, 31, 33, 55, 62]).

Gemeindeverband und die Erteilung des Bürgerrechts nach der Entrichtung entsprechender Gebühren, erlassen auf der Grundlage eines Beschlusses des Gemeindeausschusses vom 26. 11. 1873 (vgl. nachstehender Punkt), das Konzept des Bescheids an Bernard Mahler, das auch Weisungen für den am 13. 12. 1873 vorgesehenen Bürgereid und die Aufhebung seines Heimatrechts in Kaliště sowie die Anzeige über die Aufnahme B. Mahlers in den Gemeindeverband beinhaltet, die an die Bezirkshauptmannschaft in Deutsch Brod erging. Auf die Entscheidung über die Aufnahme in den Gemeindeverband und die Erteilung des Bürgerrechts, Nr. 6165 pol. vom 27. 11. 1873 wird in einigen hier reproduzierten Dokumenten verwiesen (vgl. [6, 31, 33, 55, 62]).

Record no. 2969 of minutes of the Jihlava municipal committee meeting held on November 26th, 1873, contains resolution on admission of the producer of alcoholic drinks and house owner, Bernard Mahler, to the municipal bond after paying a fee of 25 guldens, and on granting the right of burgher of the Jihlava City after paying regular fees.

Eintrag Nr. 2969 im Sitzungsprotokoll des Gemeindeausschusses der Stadt Iglau über die am 26. 11. 1873 abgehaltene Sitzung. Das Protokoll beinhaltet den Beschluss über die Aufnahme des Destillateuers und Hausbesitzers Bernard Mahler in den Gemeindeverband nach der Bezahlung einer Gebühr in Höhe von 25 Gulden und die Erteilung des Heimatrechts der Stadt Iglau nach der Entrichtung üblicher Gebühren.

Record from the Register of Persons Admitted to and Discharged from the Municipal Bond regarding Bernard Mahler, stillman and house owner, which reads that he was admitted to the municipal bond of the King’s City of Jihlava and granted the right of burgher by the decision ref. no. 6165 pol. dated November 27th, 1873, issued pursuant to the municipal committee’s resolution dated November 26th, 1873. ________

Vermerk im Register der in den Gemeindeverband aufgenommenen und daraus entlassenen Personen über Bernard Mahler, Destillateur und Hausbesitzer, in dem angeführt wird, dass er durch die Entscheidung Nr. 6165 pol. vom 27. 11. 1873, erlassen durch den Gemeindeausschuss aufgrund des Beschlusses vom 26. 11. 1873, in den Gemeindeverband der königlichen Stadt Iglau aufgenommen wurde und das Bürgerrecht erhielt. ________

See note at [29A,B].

32

Vgl. Anmerkung unter [29A,B].

Záznam č. 399 v Matrice měšťanů o udělení měšťanského práva Bernardu Mahlerovi, destilatérovi a majiteli domu, který složil měšťanskou přísahu na zasedání městské rady dne 13. 12. 1873. V poznámce jsou uvedeny Kaliště v Čechách jako předchozí domovská obec. ________

Record no. 399 in the Registry of Burghers on granting the right of burgher to Bernard Mahler, stillman and house owner, who took an oath of burgher at the meeting of the City Council held on December 13th, 1873. A note refers to Kaliště in Bohemia as his former domicile. ________

Vermerk Nr. 399 in der Bürger-Matrikel über die Erteilung des Bürgerrechts dem Destillateur und Hausbesitzer Bernard Mahler, der den Bürgereid bei der Sitzung des Stadtrats am 13. 12. 1873 leistete. In der Anmerkung wird Kaliště in Böhmen als seine vorherige Heimatgemeinde genannt. ________

Viz poznámka u [29A,B].

See note at [29A,B].

Vgl. Anmerkung unter [29A,B].

118


I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

33A,B

Záznam o rodině Bernarda Mahlera na formuláři pro Matriku příslušníků města Jihlavy (Gemeinde-Matrikel-Bogen der königl. Stadt Iglau) založený po udělení domovského práva v roce 1873 (v poznámce je odkaz na rozhodnutí čj. 6165 pol. z roku 1873 o přijetí do svazku obce a udělení měšťanského práva) a doplňovaný do roku 1890. K jednotlivým členům rodiny je uvedeno: Bernard Mahler, majitel domu, ženatý, příslušný do Jihlavy, nar. 1827, zemř. 18. 2. 1889. Manželka Marie, vdaná, příslušná do Jihlavy, nar. 1837, zemř. 11. 10. 1889. Syn Isidor, nar. 1858, zemř. 1859 v Kalištích. Syn Gustav, nar. 14. 7. (sic!) 1860 v Kalištích, v kolonce povolání doplněno „kapelník v Kasselu v Hesensku“, v poznámce později připsáno „Městské divadlo v Lipsku“. Syn Ernest, nar. 1862, zemř. 13. 4. 1875. Syn Karl, nar. ?, zemř. Syn Rudolf, nar. 17. 8. 1865, zemř. 21. 2. 1866. Syn Luis [Alois], příslušný do Jihlavy, nar. 6. 10. 1867, v kolonce povolání dopsáno „obchod“, za datum narození připsáno „dragoun ve Vídni“. Dcera Emma, svobodná, nar. 19. 10. 1875. Syn Arnold, příslušný do Jihlavy, nar. 19. 12. 1869, zemř. 14. 12. 1871 v Jihlavě. Syn Konrad, svobodný, nar. 17. 2. 1879, zemř. 8. 1. 1880. Syn Friedrich, příslušný do Jihlavy, nar. 23. 4. 1871, zemř. 14. 12. 1871 v Jihlavě. Syn Alfred, příslušný do Jihlavy, nar. 22. 4. 1872, zemř. 6. 5. 1873 v Jihlavě. Syn Otto, příslušný do Jihlavy, nar. 18. 6. 1873, v kolonce povolání doplněno „student“. Dcera Leopoldina, nar. 18. 5. 1863, provdána za Quittnera ve Vídni. Dcera Justina, příslušná do Jihlavy, nar. 15. 12. 1868. Na druhé straně uvedena bydliště rodiny: Od 1. 10. (sic!) 1873 dům čp. 264 Vnitřní město. Od 1. 7. 1889 dům 21/5 III. okres [Geistgasse 5 (dnes Dvořákova 7), čp. 21 Panenské předměstí]. Od 1. 9. 1889 dům 264/6 I. okres [Wienergasse 6, čp. 264 Vnitřní město]. Od 1. 1. 1890 Vídeň. ________ Není jasné, proč je v období 1. 7.–31. 8. 1889 uvedena jako bydliště Geistgasse 5, mohlo to snad souviset s prodejem domu čp. 264 Vnitřní město, který se uskutečnil 19. 6. 1889 (viz Renata Pisková, Pozůstalostní spis po Bernardu Mahlerovi,

Record entered on a form of the Registry of Jihlava Citizens (Gemeinde-Matrikel-Bogen der königl. Stadt Iglau) regarding family of Bernard Mahler, filed after granting the right of domicile in 1873 (a note refers to the decision ref. no. 6165 pol. of 1873 on admission to the municipal bond and granting the right of burgher) and additionally supplemented until 1890. References to the family members: Bernard Mahler, house owner, married, domiciled in Jihlava, born in 1827, died on February 18th, 1889. Spouse Marie, married, domiciled in Jihlava, born in 1837, died on October 11th, 1889. Son Isidor, born in 1858, died in 1859, in Kaliště. Son Gustav, born on July 14th (sic!), 1860, in Kaliště, “bandmaster in Kassel, Hessen” added to the column for occupation, later added a note “Municipal Theatre in Leipzig”. Son Ernest, born in 1862, died on April 13th, 1875. Son Karl, born in ?, died in Son Rudolf, born on August 17th, 1865, died on February 21st, 1866. Son Luis [Alois], domiciled in Jihlava, born on October 6th, 1867, “trade” added into the column of occupation, “dragoon in Vienna” added after the date of birth. Daughter Emma, single, born on October 19th, 1875. Son Arnold, domiciled in Jihlava, born on December 19th, 1869, died on December 14th, 1871, in Jihlava. Son Konrad, single, born on February 17th, 1879, died on January 8th, 1880. Son Friedrich, domiciled in Jihlava, born on April 23rd, 1871, died on December 14th, 1871, in Jihlava. Son Alfred, domiciled in Jihlava, born on April 22nd, 1872, died on May 6th, 1873 in Jihlava. Son Otto, domiciled in Jihlava, born on June 18th, 1873, “student” added to the column for occupation. Daughter Leopoldine, born on May 18th, 1863, married with Quittner in Vienna. Daughter Justine, domiciled in Jihlava, born on December 15th, 1868. Places of the family residence are given on the other page: From October 1st (sic!), 1873 house No. 264, Inner City. From July 1st, 1889 house 21/5 III. district [Geistgasse 5 (recently 7 Dvořákova Street), No. 21 Panenské Suburb]. From September 1st, 1889 house 264/6 I.

Vermerk über die Familie Bernard Mahlers auf dem Gemeinde-Matrikel-Bogen der königl. Stadt Iglau, vorgenommen nach der Erteilung des Bürgerrechts 1873 (die Anmerkung beinhaltet den Verweis auf die Entscheidung Nr. 6165 pol. aus dem Jahre 1873 über die Aufnahme in den Gemeindeverband und die Erteilung des Bürgerrechts) und sukzessive ergänzt bis 1890. Angaben zu den einzelnen Familienangehörigen: Bernard Mahler, Hausbesitzer, verheiratet, heimatberechtigt in Iglau, geb. 1827, gest. am 18. 2. 1889. Gattin Marie, verheiratet, heimatberechtigt in Iglau, geb. 1837, gest. am 11. 10. 1889. Sohn Isidor, geb. am 1858, gest. 1859 in Kaliště. Sohn Gustav, geb. am 14. 7. (sic!) 1860 in Kaliště, in der Spalte Beruf steht „Kapellmeister in Kassel in Hessen“, in der Anmerkung wurde später „Stadttheater in Leipzig“ hinzugefügt. Sohn Ernest, geb. 1862, gest. am 13. 4. 1875. Sohn Karl, geb. ?, gest. Sohn Rudolf, geb. am 17. 8. 1865, gest. am 21. 2. 1866. Sohn Luis [Alois], heimatberechtigt in Iglau, geb. am 6. 10. 1867, in der Spalte Beruf steht „Handel“, dem Geburtsdatum folgt die Aussage „Dragoner in Wien“. Tochter Emma, ledig, geb. am 19. 10. 1875. Sohn Arnold, heimatberechtigt in Iglau, geb. am 19. 12. 1869, gest. am 14. 12. 1871 in Iglau. Sohn Konrad, ledig, geb. am 17. 2. 1879, gest. am 8. 1. 1880. Sohn Friedrich, heimatberechtigt in Iglau, geb. am 23. 4. 1871, gest. am 14. 12. 1871 in Iglau. Sohn Alfred, heimatberechtigt in Iglau, geb. am 22. 4. 1872, gest. am 6. 5. 1873 in Iglau. Sohn Otto, heimatberechtigt in Iglau, geb. am 18. 6. 1873, in der Spalte Beruf steht „Student“. Tochter Leopoldine, geb. am 18. 5. 1863, verheiratet an Quittner in Wien. Tochter Justine, heimatberechtigt in Iglau, geb. am 15. 12. 1868. Auf der nächsten Seite sind die Wohnadressen der Familie angeführt: Ab 1. 10. (sic!) 1873 das Haus Nr. 264, Innere Stadt. Ab. 1. 7. 1889 das Haus Nr. 21/5, III. Bezirk [Geistgasse 5 (heutzutage Dvořákova-Str. Nr. 7), Hausnr. 21, Frauenvorstadt]. Ab 1. 9. 1889 das Haus Nr. 264/6 I. Bezirk [Wienergasse 6, Hausnr. 264, Innere Stadt]. Ab 1. 1. 1890 Wien.

119


Jihlavská archivní ročenka IV, 2002, s. 85 a 121– 125, případně německou verzi Abhandlungsakten von Bern[h]ard Mahler, Nachrichten zur MahlerForschung 52, 2005, s. 35–36.).

34

Záznam o Bernardu Mahlerovi ve Voličském seznamu pro doplňovací volby obecního výboru z roku 1873 (Verzeichniss der Drei Wahlkörper für die Ergänzungswahl des Gemeinde-Ausschusses der Stadt Iglau 1873). Bernard Mahler, destilatér a majitel domu, uveden jako 90. v prvním voličském sboru, platil přímé daně ve výši 113 zl. 1 kr.

35A 27A

Záznam v soupise domovních sčítacích archů Jihlava – Vnitřní město, dům čp. 264, pořízený při sčítání lidu k 31. 12. 1880. Jako majitel domu, který obývalo celkem 18 osob, je uveden Bernard Mahler.

35B,C 27B,C

Vyplněný sčítací arch uvádí o rodině Bernarda Mahlera tyto údaje: Bernard Mahler, nar. v r. 1827 v Kalištích, Čechy, domovsky příslušný do Jihlavy, náboženství židovské, ženatý, hovořící německy, majitel domu a výčepník lihovin. Manželka Marie, nar. v r. 1837 v Ledči, domovsky příslušná do Jihlavy, náboženství židovské, vdaná, hovořící německy, v domácnosti. Syn Gustav, nar. 14. 7. (sic!) 1860 v Kalištích, domovsky příslušný do Jihlavy, náboženství židovské, svobodný, hovořící německy, student. Dcera Leopoldina, nar. v r. 1863 v Jihlavě, domovsky příslušná do Jihlavy, náboženství židovské, svobodná, hovořící německy, v domácnosti. Syn Louis [Alois], nar. v r. 1867 v Jihlavě, domovsky příslušný do Jihlavy, náboženství židovské, svobodný, hovořící německy, povinný školní docházkou. Dcera Justina, nar. v r. 1868 v Jihlavě, domovsky příslušná do Jihlavy, náboženství

120

district [Wienergasse 6, No. 264, Inner City]. From January 1st, 1890, Vienna. ________ It is not clear why the 5 Geistgasse was mentioned for the period from July 1st to August 31st, 1889, this could be connected with the sale of the house No. 264, Inner City, concluded on June 19th, 1889 (see Renata Pisková, Bernard Mahler’s Estate File, Jihlava Archives Almanac IV, 2002, p. 82 and 121–125, or the German translation Abhandlungsakten von Bern[h]ard Mahler, Nachrichten zur Mahler-Forschung 52, 2005, p. 35–36.).

________ Es ist unklar, warum im Zeitraum 1. 7.–31. 8. 1889 als Wohnadresse die Geistgasse 5 angeführt wird. Es könnte mit dem Verkauf des Hauses Nr. 264, Innere Stadt zusammenhängen, der am 19. 6. 1889 erfolgte (vgl. Renata Pisková, Pozůstalostní spis po Bernardu Mahlerovi, Jihlavská archivní ročenka IV, 2002, S. 85 und 121–125, bzw. die deutsche Version Abhandlungsakten von Bern[h]ard Mahler, Nachrichten zur MahlerForschung 52, 2005, S. 35–36.).

Record on Bernard Mahler from the Electoral List for additional elections to the municipal committee in 1873 (Verzeichniss der Drei Wahlkörper für die Ergänzungswahl des Gemeinde-Ausschusses der Stadt Iglau 1873). Bernard Mahler, stillman and house owner, was mentioned on the 90th place of the first electoral ensemble, paying the direct tax in the amount of 113 guldens 1 kreuzer.

Eintrag über Bernard Mahler im „Verzeichniss der Drei Wahlkörper für die Ergänzungswahl des Gemeinde-Ausschusses der Stadt Iglau 1873“. Bernard Mahler, Destillateur und Hausbesitzer ist als 90. Wähler im ersten Wahlkörper genannt, er zahlte direkte Steuern in Höhe von 113 fl. 1 kr.

Record from the List of Census Sheets of Jihlava – Inner City, house No. 264, during a population survey as of December 31st, 1880. Bernard Mahler was mentioned as the owner of the house inhabited by 18 persons in total.

Eintrag im „Verzeichnis der gesammelten Anzeigezettel zum Behufe der Volkszählung in Iglau“ – das Haus Nr. 264, Innere Stadt, vorgenommen bei der Volkszählung am 31. 12. 1880. Als Besitzer des Hauses, das insgesamt von 18 Personen bewohnt wurde, wird Bernard Mahler genannt.

The completed census sheet refers to the Bernard Mahler’s family as follows: Bernard Mahler, born in 1827, in Kaliště, Bohemia, domiciled in Jihlava, Jewish denomination, married, German speaking, house owner and barman. Spouse Maria, born in 1837, in Ledeč, domiciled in Jihlava, Jewish denomination, married, German speaking, housewife. Son Gustav, born on July 14th (sic!), 1860, in Kaliště, domiciled in Jihlava, Jewish denomination, single, German speaking, student. Daughter Leopoldine, born in 1863, in Jihlava, domiciled in Jihlava, Jewish denomination, single, German speaking, in the household. Son Louis [Alois], born in 1867, in Jihlava, domiciled in Jihlava, Jewish denomination, single, German speaking, compulsory education. Daughter Justine, born in 1868, in Jihlava, domiciled in Jihlava, Jewish denomination, single, German speaking, compulsory education. Son Otto, born in 1873, in Jihlava, domiciled in Jihlava, Jewish denomination, single, Ger-

Der ausgefüllte Anzeigezettel beinhaltet folgende Angaben zur Familie Bernard Mahlers: Bernard Mahler, geb. 1827 in Kaliště, Böhmen, heimatberechtigt in Iglau, israelitischer Religion, verheiratet, deutschsprachig, Hausbesitzer, Destillateur. Gattin Maria, geb. 1837 in Ledeč, heimatberechtigt in Iglau, israelitischer Religion, verheiratet, deutschsprachig, im Haushalt. Sohn Gustav, geb. am 14. 7. (sic!) 1860 in Kaliště, heimatberechtigt in Iglau, israelitischer Religion, ledig, deutschsprachig, Student. Tochter Leopoldine, geb. 1863 in Iglau, heimatberechtigt in Iglau, israelitischer Religion, ledig, deutschsprachig, im Haushalt. Sohn Louis [Alois], geb. 1867 in Iglau, heimatberechtigt in Iglau, israelitischer Religion, ledig, deutschsprachig, schulpflichtig. Tochter Justine geb. 1868 in Iglau, heimaberechtigt in Iglau, israelitischer Religion, ledig, deutschsprachig, schulpflichtig. Sohn Otto, geb. 1873 in Iglau, heimatberechtigt in Iglau, israelitischer Religion, ledig,


I | RODINA | FAMILY | FAMILIE

židovské, svobodná, hovořící německy, povinná školní docházkou. Syn Otto, nar. v r. 1873 v Jihlavě, domovsky příslušný do Jihlavy, náboženství židovské, svobodný, hovořící německy, povinný školní docházkou. Dcera Emma, nar. 19. 10. 1875 v Jihlavě, domovsky příslušná do Jihlavy, náboženství židovské, svobodná, hovořící německy. Syn Konrad, nar. 17. 2. 1879 v Jihlavě, domovsky příslušný do Jihlavy, náboženství židovské, svobodný, hovořící německy. Synovec Heinrich Czerwenka, nar. 31. 10. 1860 v Ledči, Čechy, domovsky příslušný do Dobrovítova v Čechách, náboženství židovské, svobodný, hovořící německy, účetní. Wilhelmina Ohrnsteinová, nar. 26. 4. 1862 v Sedmpánech, Čechy, domovsky příslušná do Sedmpánů, náboženství židovské, svobodná, hovořící německy, číšnice (Kellnerin). Anna Charousová, údajně nar. v r. 1850 v Krásné Hoře, Čechy, domovsky příslušná údajně do Kříže (Kreiz), okr. Německý Brod, náboženství katolické, svobodná, hovořící česky, chůva (Kindsmagd). Marie Schulzová, nar. 20. 12. 1855 v Outěchovicích [nyní Útěchovičky], Čechy, domovsky příslušná údajně do Outěchovic, okr. Pelhřimov, náboženství katolické, svobodná, hovořící česky, služka (Dienstmagd).

35D-F 27D-F

Potvrzení o narození synů Bernarda a Marie Mahlerových Louise [Aloise], Arnolda a Friedricha, vystavená 1. 12. 1880 jihlavským rabínem Dr. Jakobem Joachimem Ungerem pro účely sčítání lidu.

36 26

Skica plánu adaptace dřevníku u domu čp. 264 Vnitřní město ve Vídeňské ulici (Wienergasse), který patří Bernardu Mahlerovi, na stáj. Skicu vypracoval stavební mistr Franz Lang 31. 3. 1881.

man speaking, compulsory education. Daughter Emma, born on October 19th, 1875, in Jihlava, domiciled in Jihlava, Jewish denomination, single, German speaking. Son Konrad, born on February 17th, 1879, in Jihlava, domiciled in Jihlava, Jewish denomination, single, German speaking. Nephew Heinrich Czerwenka, born on October 31st, 1860, in Ledeč, Bohemia, domiciled in Dobrovítov in Bohemia, Jewish denomination, single, German speaking, bookkeeper. Wilhelmine Ohrnstein, born on April 26th, 1862, in Sedmpány, Bohemia, domiciled in Sedmpány, Jewish denomination, single, German speaking, waitress (Kellnerin). Anna Charous, allegedly born in 1850, in Krásná Hora, Bohemia, allegedly domiciled in Kříž (Kreiz), district of Německý Brod, Catholic denomination, single, Czech speaking, nanny (Kindsmagd). Marie Schulz, born on December 20th, 1855, in Outěchovice [recently Útěchovičky], Bohemia, allegedly domiciled in Outěchovice, district of Pelhřimov, Catholic denomination, single, Czech speaking, maid (Dienstmagd).

deutschsprachig, schulpflichtig. Tochter Emma, geb. am 19. 10. 1875 in Iglau, heimatberechtigt in Iglau, israelitischer Religion, ledig, deutschsprachig. Sohn Konrad, geb. am 17. 2. 1879 in Iglau, heimatberechtigt in Iglau, israelitischer Religion, ledig, deutschsprachig. Neffe Heinrich Czerwenka, geb am. 31. 10. 1860 in Ledeč, Böhmen, heimatberechtigt in Dobrovítov in Böhmen, israelitischer Religion, ledig, deutschsprachig, Buchhalter. Wilhelmine Ohrnstein, geb. am 26. 4. 1862 in Sedmpány, Böhmen, heimatberechtigt in Sedmpány, israelitischer Religion, ledig, deutschsprachig, Kellnerin. Anna Charous, geb. angeblich 1850 in Krásná Hora, Böhmen, heimatberechtigt angeblich in Kříž (Kreiz), Bezirk Deutsch Brod, katholischer Religion, ledig, tschechischsprachig, Kindsmagd. Marie Schulz, geb. am 20. 12. 1855 in Outěchovice [jetzt Útěchovičky], Böhmen, heimatberechtigt angeblich in Outěchovice, Bezirk Pelhřimov, katholischer Religion, ledig, tschechischsprachig, Dienstmagd.

Certificate on the birth of sons of Bernard and Marie Mahler, Louis [Aloise], Arnold and Friedrich, issued on December 1st, 1880 by Jihlava Rabbi, Dr. Jakob Joachim Unger for the purpose of census.

Bestätigung über die Geburt der Söhne Louis [Alois], Arnold und Friedrich, ausgestellt am 1. 12. 1880 vom Iglauer Rabbiner Dr. Jakob Joachim Unger zwecks Volkszählung.

Sketch for adaptation of the wood-shed to a stable, attached to the house No. 264, Inner City, Vídeňská Street (Wienergasse), owned by Bernard Mahler. The sketch was elaborated by Franz Lang, master builder, on March 31st, 1881.

Planskizze für den Umbau der Holzkammer am Haus Nr. 264, Innere Stadt in der Wienergasse, das Bernard Mahler gehört, zur Stallung. Die Skizze wurde am 31. 3. 1881 vom Baumeister Franz Lang gefertigt.

121



POČÁTEK CESTY JOURNEY’S BEGINNING DER WEG BEGINNT

II STUDENTSKÁ LÉTA STUDIES SCHÜLER- UND STUDENTENJAHRE



II | STUDENTSKÁ LÉTA | STUDIES | SCHÜLER- UND STUDENTENJAHRE

37 28

125


38A 29A

126


II | STUDENTSKÁ LÉTA | STUDIES | SCHÜLER- UND STUDENTENJAHRE

38B 29B

127


38C 29B

128


II | STUDENTSKÁ LÉTA | STUDIES | SCHÜLER- UND STUDENTENJAHRE

39A 30A

129


39B 30B

130


II | STUDENTSKÁ LÉTA | STUDIES | SCHÜLER- UND STUDENTENJAHRE

39C 30B

131


40A 31A

132


II | STUDENTSKÁ LÉTA | STUDIES | SCHÜLER- UND STUDENTENJAHRE

40B 31B

133


40C 31B

134


II | STUDENTSKÁ LÉTA | STUDIES | SCHÜLER- UND STUDENTENJAHRE

41A 32A

135


41B 32B

136


II | STUDENTSKÁ LÉTA | STUDIES | SCHÜLER- UND STUDENTENJAHRE

41C 32B

137


42A 33A

138


II | STUDENTSKÁ LÉTA | STUDIES | SCHÜLER- UND STUDENTENJAHRE

42B 33B

139


42C 33B

140


II | STUDENTSKÁ LÉTA | STUDIES | SCHÜLER- UND STUDENTENJAHRE

43A 34A

141


43B 34B

142


II | STUDENTSKÁ LÉTA | STUDIES | SCHÜLER- UND STUDENTENJAHRE

43C 34B

143


44A 35A

144


II | STUDENTSKÁ LÉTA | STUDIES | SCHÜLER- UND STUDENTENJAHRE

44B 35B

145


44C 35B

146


II | STUDENTSKÁ LÉTA | STUDIES | SCHÜLER- UND STUDENTENJAHRE

45A 36A

147


45B 36B

148


II | STUDENTSKÁ LÉTA | STUDIES | SCHÜLER- UND STUDENTENJAHRE

45C 36B

149


46A 37A

150


II | STUDENTSKÁ LÉTA | STUDIES | SCHÜLER- UND STUDENTENJAHRE

46B 37B

151


46C 37C

152


II | STUDENTSKÁ LÉTA | STUDIES | SCHÜLER- UND STUDENTENJAHRE

46D 37D

153


46E 37E

154


II | STUDENTSKÁ LÉTA | STUDIES | SCHÜLER- UND STUDENTENJAHRE

46F 37F

155


46G 37G

156


II | STUDENTSKÁ LÉTA | STUDIES | SCHÜLER- UND STUDENTENJAHRE

46H 37H

157


46CH 37CH

158


II | STUDENTSKÁ LÉTA | STUDIES | SCHÜLER- UND STUDENTENJAHRE

46I 37I

159


46J 37J

160


II | STUDENTSKÁ LÉTA | STUDIES | SCHÜLER- UND STUDENTENJAHRE

46K 37K

161


46L 37L

162


II | STUDENTSKÁ LÉTA | STUDIES | SCHÜLER- UND STUDENTENJAHRE

46M 37M

163


47A 38A

164


II | STUDENTSKÁ LÉTA | STUDIES | SCHÜLER- UND STUDENTENJAHRE

47B 38B

165


47C 38C

166


II | STUDENTSKÁ LÉTA | STUDIES | SCHÜLER- UND STUDENTENJAHRE

47D 38D

167


47E 38E

168


II | STUDENTSKÁ LÉTA | STUDIES | SCHÜLER- UND STUDENTENJAHRE

47F 38F

169


47G 38G

170


II | STUDENTSKÁ LÉTA | STUDIES | SCHÜLER- UND STUDENTENJAHRE

47H 38H

171


47CH 38CH

172


II | STUDENTSKÁ LÉTA | STUDIES | SCHÜLER- UND STUDENTENJAHRE

48A 39A

173


48B 39B

174


II | STUDENTSKÁ LÉTA | STUDIES | SCHÜLER- UND STUDENTENJAHRE

Jihozápadní část náměstí s nárožím Brtnické ulice, MVJ South-west part of the town square with the corner of Brtnická Street, MVJ Südwestlicher Hauptplatzbereich mit der Ecke der Pirnitzer Gasse, MVJ Der Vermittler 1870, Nr. 83 Jihovýchodní část náměstí, MVJ

37 28

Oznámení policejního komisaře Kirschnera z 20. 12. 1869 o nálezu peněženky s obnosem 3 zl. 64 1/2 kr., která je uložena na policejní stanici v Jihlavě. Peněženku nalezenou žákem Gustavem Mahlerem na rohu Brtnické ulice pod sněhem u mříže kanálu odevzdal gymnaziální profesor Walz. Připojena žádost o vybubnování.

38A-C 29A,B

Katalog I. třídy c. k. gymnázia v Jihlavě, školní rok 1869/1870. Titulní list a katalogový list s údaji o prospěchu Gustava Mahlera, který obsahuje: Gustav Mahler, narozen 1. 7. (sic!) 1860 v obci Kaliště v Čechách, syn Bernarda Mahlera, výrobce likérů (Liquerfabrikant) v Jihlavě, židovského náboženství, platící žák, jehož odpovědnými dohližiteli jsou rodiče, bytem Brtnická ulice čp. 265, obdržel vysvědčení za I. a II. semestr: I. semestr | II. semestr Mravy: přiměřené | přiměřené Pilnost: dostatečná | dostatečná Náboženství (židovské): výborný (1) | výborný (1) Latina: uspokojivý (3) | uspokojivý (3) Němčina: uspokojivý (3) | chvalitebný (2) Zeměpis a dějepis: dostatečný (4) | dostatečný (4) Matematika: dostatečný (4) („dosti nejistý“) | dostatečný (4) Přírodní vědy: dostatečný (4) („nejistý v popisech“) | dostatečný (4) Krasopis: uspokojivý (3) | dostatečný (4) Tělocvik: chvalitebný (2) | chvalitebný (2) Vnější úprava písemných prací: méně úhledná | méně úhledná Zameškané hodiny: 4 omluvené | 8 omluvených

Report of the police commissary Kirschner, dated December 20th, 1869, about a purse with an amount of 3 guldens and 64 and a half kreutzer, deposited at the Jihlava police station. The purse, found by pupil Gustav Mahler at the corner of Brtnická Street under snow near the channel railing, was brought by the grammar-school professor Walz. An application for announcement by a town-crier was included.

Mitteilung des Polizeikommissars Kirschner vom 20. 12. 1869 über den Fund einer Geldbörse mit einem Betrag von 3 fl. 64 1/2 kr., die bei der Polizeistation Iglau abgegeben wurde. Die Geldbörse, vom Schüler Gustav Mahler an der Ecke der Pirnitzer Gasse, am Kanalgitter unterm Schnee gefunden, wurde vom Gymnasialprofessor Walz abgegeben. Hinzugefügt ist das Gesuch um das Austrommeln.

Catalogue of the first (I.) grade of Imperial Royal Grammar School in Jihlava, school year of 1869/1870. Title page and a catalogue sheet showing school results of Gustav Mahler: Gustav Mahler, born on July 1st (sic!), 1860, in Kaliště, Bohemia, son of Bernard Mahler, spirits producer (Liquerfabrikant) in Jihlava, Jewish denomination, paying pupil, whose responsible guardians are parents, residing at Brtnická Street No. 265, received reports for the 1st and 2nd terms:

Katalog der I. Klasse des k. k. Gymnasiums Iglau, Schuljahr 1869/1870. Titelblatt und Katalogblatt mit folgenden Angaben zum Schulfortgang Gustav Mahlers: Gustav Mahler, geboren am 1. 7. (sic!) 1860 in der Gemeinde Kaliště in Böhmen, wohnhaft in der Pirnitzergasse Nr. 265, Sohn von Bernard Mahler, dem „Liquerfabrikanten“ in Iglau, mosaischer Religion, zahlender Schüler, dessen verantwortliche Aufseher die Eltern sind, erhielt das Zeugnis für das I. und II. Semester:

I. term | II. term Manners: adequate | adequate Diligence: sufficient | sufficient Religion (Jewish): excellent (A) | excellent (A) Latin: satisfactory (C) | satisfactory (C) German: satisfactory (C) | praiseworthy (B) Geography and History: sufficient (D) | sufficient (D) Mathematics: sufficient (D) (“quite uncertain”) | sufficient (D) Science: sufficient (D) (“uncertain in descriptions”) | sufficient (D) Calligraphy: satisfactory (C) | sufficient (D) Physical education: praiseworthy (B) | praiseworthy (B) Lay-out of essays: less tidy | less tidy Number of hours absent: 4 with leave | 8 with leave

I. Semester | II. Semester Sittliches Betragen: entsprechend | entsprechend Fleiß: hinreichend | hinreichend Religionslehre (mosaisch): vorzüglich (1) | vorzüglich (1) Lateinische Sprache: befriedigend (3) | befriedigend (3) Deutsche Sprache: befriedigend (3) | lobenswert (2) Geographie und Geschichte: genügend (4) | genügend (4) Mathematik: genügend (4) (ziemlich unsicher) | genügend (4) Naturwissenschaften: genügend (4) (unsicher in Beschreibungen) | genügend (4) Kalligraphie: befriedigend (3) | genügend (4) Turnen: lobenswert (2) | lobenswert (2) Äußere Form der schriftlichen Aufsätze:

175


Celková klasifikace a pořadí: první třída (prospěl), 31. z 51 žáků | první třída, 22. ze 49 žáků

39A-C 30A,B

Katalog II. třídy c. k. gymnázia v Jihlavě, školní rok 1870/1871. Titulní list a katalogový list s údaji o prospěchu Gustava Mahlera, který obsahuje: Gustav Mahler, narozen 1. 7. (sic!) 1860 v obci Kaliště v Čechách, syn Bernarda Mahlera, výrobce likérů v Jihlavě, židovského náboženství, platící žák, jehož odpovědnými dohližiteli jsou rodiče, bytem Brtnická ulice čp. 265, obdržel vysvědčení za I. a II. semestr: I. semestr | II. semestr Mravy: přiměřené | přiměřené Pilnost: uspokojivá | uspokojivá Náboženství (židovské): výborný (1) | výborný (1) Latina: uspokojivý (3) | uspokojivý (3) Němčina: chvalitebný (2) | chvalitebný (2) Zeměpis a dějepis: uspokojivý (3) | chvalitebný (2) Matematika: dostatečný (4) | dostatečný (4) Přírodní vědy: uspokojivý (3) | dostatečný (4) Tělocvik: – | dostatečný (4) Zpěv: výborný (1) | výborný (1) Vnější úprava písemných prací: dosti řádná | ne dosti řádná Zameškané hodiny: 0 | 0 Celková klasifikace a pořadí: první třída (prospěl), 9. ze 41 žáků | první třída, 16. ze 40 žáků

176

Overall report and ranking: first class (passed), 31st among 51 pupils | first class, 22nd among 49 pupils

minder sorgfältig | minder sorgfältig Zahl der versäumten Lehrstunden: 4 entschuldigt | 8 unentschuldigt Allgemeine Zeugnisklasse und Locationsnummer: erste Klasse (bestanden), 31. unter 51 Schülern | erste Klasse, 22. unter 49 Schülern

Catalogue of the second (II.) grade of Imperial Royal Grammar School in Jihlava, school year of 1870/1871. Title page and a catalogue sheet showing school results of Gustav Mahler: Gustav Mahler, born on July 1st (sic!), 1860, in Kaliště, Bohemia, son of Bernard Mahler, spirits producer (Liquerfabrikant) in Jihlava, Jewish denomination, paying pupil, whose responsible guardians are parents, residing at Brtnická Street No. 265, received reports for the 1st and 2nd terms:

Katalog der II. Klasse des k. k. Gymnasiums Iglau, Schuljahr 1870/1871. Titelblatt und Katalogblatt mit folgenden Angaben zum Schulfortgang Gustav Mahlers: Gustav Mahler, geboren am 1. 7. (sic!) 1860 in der Gemeinde Kaliště in Böhmen, wohnhaft in der Pirnitzergasse Nr. 265, Sohn von Bernard Mahler, dem „Liquerfabrikanten“ in Iglau, mosaischer Religion, zahlender Schüler, dessen verantwortliche Aufseher die Eltern sind, erhielt das Zeugnis für das I. und II. Semester:

I. term | II. term Manners: adequate | adequate Diligence: satisfactory | satisfactory Religion (Jewish): excellent (A) | excellent (A) Latin: satisfactory (C) | satisfactory (C) German: praiseworthy (B | praiseworthy (B) Geography and History: satisfactory (C) | praiseworthy (B) Mathematics: sufficient (D) | sufficient (D) Science: satisfactory (C) | sufficient (D) Physical education: – | sufficient (D) Musical education: excellent (A) | excellent (A) Lay-out of essays: quite good | not enough good Number of hours absent: 0 | 0 Overall report and ranking: first class (passed), 9th among 41 pupils | first class, 16th among 40 pupils

I. Semester | II. Semester Sittliches Betragen: entsprechend | entsprechend Fleiß: befriedigend | befriedigend Religionslehre (mosaisch): vorzüglich (1) | vorzüglich (1) Lateinische Sprache: befriedigend (3) | befriedigend (3) Deutsche Sprache: lobenswert (2) | lobenswert (2) Geographie und Geschichte: befriedigend (3) | lobenswert (2) Mathematik: genügend (4) | genügend (4) Naturwissenschaften: befriedigend (3) | genügend (4) Turnen: – | genügend (4) Gesang: vorzüglich (1) | vorzüglich (1) Äußere Form der schriftlichen Aufsätze: ziemlich ordentlich | nicht genug ordentlich Zahl der versäumten Lehrstunden: 0 | 0 Allgemeine Zeugnisklasse und Locationsnummer: erste Klasse (bestanden), 9. unter


II | STUDENTSKÁ LÉTA | STUDIES | SCHÜLER- UND STUDENTENJAHRE

Městské divadlo, MVJ Municipal Theatre, MVJ Stadttheater, MVJ Gustav Mahler, 1871, SOkA Der Vermittler 1870, Nr. 84 Vojenská přehlídka v horní části náměstí, MVJ Military parade in the upper part of the square, MVJ Militärparade auf dem Oberen Platz, MVJ

40A-C 31A,B

41 Schülern | erste Klasse, 16. unter 40 Schülern

Catalogue of the third (III.) grade of Imperial Royal Grammar School in Jihlava, school year of 1871/1872. Title page and a catalogue sheet showing school results of Gustav Mahler: Gustav Mahler, born on July 1st (sic!), 1860, in Kaliště, Bohemia, son of Bernard Mahler, spirits producer in Jihlava, Jewish denomination, paying pupil, whose responsible guardians are parents, residing at Brtnická Street No. 265, received reports for the 2nd term: in which he was enrolled, since he passed the 1st term at Grammar School in Prague, Nové Město, with the following results:

Katalog der III. Klasse des k. k. Gymnasiums Iglau, Schuljahr 1871/1872. Titelblatt und Katalogblatt mit folgenden Angaben zum Schulfortgang Gustav Mahlers: Gustav Mahler, geboren am 1. 7. (sic!) 1860 in der Gemeinde Kaliště in Böhmen, wohnhaft in der Pirnitzergasse. Nr. 265, Sohn von Bernard Mahler, dem „Liquerfabrikanten“ in Iglau, mosaischer Religion, zahlender Schüler, dessen verantwortliche Aufseher die Eltern sind, erhielt das Zeugnis für das II. Semester, in dem er diese Klasse besuchte. Das I. Semester wurde am Neustädter Gymnasium Prag mit folgenden Ergebnissen abgeschlossen:

Mravy: přiměřené Němčina: dostatečný (4) Pilnost: nerovnoměrná Dějepis: nedostatečný (5) Náboženství: nedostatečný (5) Matematika: nedostatečný (5) Latina: nedostatečný (5) Přírodní vědy: nedostatečný (5) Řečtina: nedostatečný (5) Vnější úprava písemných prací: méně úhledná Zameškané hodiny: 54 omluvených Celková klasifikace a pořadí: třetí třída (neprospěl), 64. z 64 žáků

Manners: adequate German: sufficient (D) Diligence: unstable History: failed (F) Religion: failed (F) Mathematics: failed (F) Latin: failed (F) Science: failed (F) Greek: failed (F) Lay-out of essays: less tidy Number of hours absent: 54 with leave Overall report and ranking: third class (failed), 64th among 64 pupils

I. semestr | II. semestr Mravy: – | přiměřené Pilnost: – | dostatečná Náboženství: – | chvalitebný (2) Latina: – | dostatečný (4) Řečtina: – | dostatečný (4) Němčina: – | uspokojivý (3) Dějepis a zeměpis: – | dostatečný (4) Matematika: – | dostatečný (4) Přírodní vědy: – | dostatečný (4)

I. term | II. term Manners: – | adequate Diligence: – | sufficient Religion: – | praiseworthy (B) Latin: – | sufficient (D) Greek: – | sufficient (D) German: – | satisfactory (C) History and Geography: – | sufficient (D) Mathematics: – | sufficient (D) Science: – | sufficient (D)

Sitten: entsprechend Deutsche Sprache: genügend (4) Fleiß: ungleichmäßig Geschichte: ungenügend (5) Religionslehre: ungenügend (5) Mathematik: ungenügend (5) Latein: ungenügend (5) Naturwissenschaften: ungenügend (5) Griechisch: ungenügend (5) Äußere Form der schriftlichen Aufsätze: minder gefällig Zahl der versäumten Lehrstunden: 54 entschuldigt Allgemeine Zeugnisklasse und Locationsnummer: III. Klasse (nicht bestanden), 64. unter 64 Schülern

Katalog III. třídy c. k. gymnázia v Jihlavě, školní rok 1871/1872. Titulní list a katalogový list s údaji o prospěchu Gustava Mahlera, který obsahuje: Gustav Mahler, narozen 1. 7. (sic!) 1860 v obci Kaliště v Čechách, syn Bernarda Mahlera, výrobce likérů v Jihlavě, židovského náboženství, platící žák, jehož odpovědnými dohližiteli jsou rodiče, bytem Brtnická ulice čp. 265, obdržel vysvědčení za II. semestr, v němž byl do této třídy zapsán, protože I. semestr absolvoval na gymnáziu v Praze na Novém Městě s těmito výsledky:

I. Semester | II. Semester Sittliches Betragen: – | entsprechend Fleiß: – | genügend Religionslehre: – | lobenswert (2) Lateinische Sprache: – | genügend (4) Griechische Sprache: – | genügend (4) Deutsche Sprache: – | befriedigend (3)

177


Gustav Mahler a Josef Steiner, 1872, repro Hotel Czap, MVJ Mährischer Grenzbote 1873, Nr. 32 Východní část náměstí s Kreclem, MVJ East part of the town square with Krecl, MVJ Östlicher Hauptplatzbereich mit dem Kretzl, MVJ

Tělocvik: – | uspokojivý (3) Vnější úprava písemných prací: – | řádná Zameškané hodiny: – | 5 omluvených, 2 neomluvené Celková klasifikace a pořadí: – | první třída (prospěl), 24. z 39 žáků

41A-C 32A,B

Katalog IV. třídy c. k. gymnázia v Jihlavě, školní rok 1872/1873. Titulní list a katalogový list s údaji o prospěchu Gustava Mahlera, který obsahuje: Gustav Mahler, narozen 1. 7. (sic!) 1860 v obci Kaliště v Čechách, syn Bernarda Mahlera, výrobce likérů v Jihlavě, židovského náboženství, platící žák, jehož odpovědnými dohližiteli jsou rodiče, bytem Brtnická ulice čp. 265, obdržel vysvědčení za I. a II. semestr: I. semestr | II. semestr Mravy: přiměřené | chvalitebné Pilnost: dostatečná | dostatečná Náboženství: chvalitebný (2) | chvalitebný (2) Latina: uspokojivý (3) | dostatečný (4) Řečtina: dostatečný (4) | dostatečný (4) Němčina: chvalitebný (2) | chvalitebný (2) Zeměpis a dějepis: uspokojivý (3 | dostatečný (4) Matematika: dostatečný (4) | dostatečný (4) Přírodní vědy: dostatečný (4) | chvalitebný (2) Francouzština: výborný (1) | – Tělocvik: chvalitebný (2) | chvalitebný (2) Vnější úprava písemných prací: řádná | řádná Zameškané hodiny: 19 omluvených | 24 omluvených Celková klasifikace a pořadí: první třída

178

Physical education: – | satisfactory (C) Lay-out of essays: – | good Number of hours absent: – | 5 with leave, 2 without leave Overall report and ranking: – | first class (passed), 24th among 39 pupils

Geographie und Geschichte: – | genügend (4) Mathematik: – | genügend (4) Naturwissenschaften: – | genügend (4) Turnen: – | befriedigend (3) Äußere Form der schriftlichen Aufsätze: – | ordentlich Zahl der versäumten Lehrstunden: – | 5 entschuldig, 2 unentschuldigt Allgemeine Zeugnisklasse und Locationsnummer: – | erste Klasse (bestanden), 24. unter 39 Schülern

Catalogue of the fourth (IV.) grade of Imperial Royal Grammar School in Jihlava, school year of 1872/1873. Title page and a catalogue sheet showing school results of Gustav Mahler: Gustav Mahler, born on July 1st (sic!), 1860, in Kaliště, Bohemia, son of Bernard Mahler, spirits producer in Jihlava, Jewish denomination, paying pupil, whose responsible guardians are parents, residing at Brtnická Street No. 265, received reports for the 1st and 2nd terms:

Katalog der IV. Klasse des k. k. Gymnasiums Iglau, Schuljahr 1872/1873 Titelblatt und Katalogblatt mit folgenden Angaben zum Schulfortgang Gustav Mahlers: Gustav Mahler, geboren am 1. 7. (sic!) 1860 in der Gemeinde Kaliště in Böhmen, wohnhaft in der Pirnitzergasse. Nr. 265, Sohn von Bernard Mahler, dem „Liquerfabrikanten“ in Iglau, mosaischer Religion, zahlender Schüler, dessen verantwortliche Aufseher die Eltern sind, erhielt das Zeugnis für das I. und II. Semester:

I. term | II. term Manners: adequate | praiseworthy Diligence: sufficient | sufficient Religion: praiseworthy (B) | praiseworthy (B) Latin: satisfactory (C) | sufficient (D) Greek: sufficient (D) | sufficient (D) German: praiseworthy (B) | praiseworthy (B) Geography and History: satisfactory (C) | sufficient (D) Mathematics: sufficient (D) | sufficient (D) Science: sufficient (D) | praiseworthy (B) French: excellent (A) | – Physical education: praiseworthy (B) | praiseworthy (B) Lay-out of essays: good | good Number of hours absent: 19 with leave | 24 with leave Overall report and ranking: first class

I. Semester | II. Semester Sittliches Betragen: entsprechend | lobenswert Fleiß: hinreichend | hinreichend Religionslehre: lobenswert (2) | lobenswert (2) Lateinische Sprache: befriedigend (3) | genügend (4) Griechische Sprache: genügend (4) | genügend (4) Deutsche Sprache: lobenswert (2) | lobenswert (2) Geographie und Geschichte: befriedigend (3) | genügend (4) Mathematik: genügend (4) | genügend (4) Naturwissenschaften: genügend (4) | lobenswert (2) Französische Sprache: vorzüglich (1) | – Turnen: lobenswert (2) | lobenswert (2) Äußere Form der schriftlichen Aufsätze:


II | STUDENTSKÁ LÉTA | STUDIES | SCHÜLER- UND STUDENTENJAHRE

(prospěl), 15. z 37 žáků | první třída, 16. z 31 žáků

42A-C 33A,B

Katalog V. třídy c. k. gymnázia v Jihlavě, školní rok 1873/1874. Titulní list a katalogový list s údaji o prospěchu Gustava Mahlera, který obsahuje: Gustav Mahler, narozen 1. 7. (sic!) 1860 v obci Kaliště v Čechách, syn Bernarda Mahlera, výrobce likérů v Jihlavě, bytem Brtnická ulice čp. 254 (sic! – správně čp. 264), židovského náboženství, platící žák, jehož odpovědnými dohližiteli jsou rodiče, obdržel vysvědčení za I. a II. semestr: I. semestr | II. semestr Mravy: přiměřené | přiměřené Pilnost: dostatečná | dostatečná Náboženství: chvalitebný (2) | uspokojivý (3) Latina: dostatečný (4) | dostatečný (4) Řečtina: dostatečný (4) | dostatečný (4) Němčina: uspokojivý (3) | uspokojivý (3) Zeměpis a dějepis: dostatečný (4) | uspokojivý (3) Matematika: dostatečný (4) | dostatečný (4) Přírodní vědy: dostatečný (4) | dostatečný (4) Tělocvik: uspokojivý (3) | – Těsnopis: chvalitebný (2) | chvalitebný (2) Vnější úprava písemných prací: dosti řádná | méně řádná Zameškané hodiny: 10, z toho 4 neomluvené | 8 omluvených Celková klasifikace a pořadí: první třída (prospěl), 21. z 31 žáků | první třída, 20. z 26 žáků

(passed), 15th among 37 pupils | first class, 16th among 31 pupils

ordentlich | ordentlich Zahl der versäumten Lehrstunden: 19 entschuldigt | 24 entschuldigt Allgemeine Zeugnisklasse und Locationsnummer: erste Klasse (bestanden), 15. unter 37 Schülern | erste Klasse, 16. unter 31 Schülern

Catalogue of the fifth (V.) grade of Imperial Royal Grammar School in Jihlava, school year of 1873/1874. Title page and a catalogue sheet showing school results of Gustav Mahler: Gustav Mahler, born on July 1st (sic!), 1860, in Kaliště, Bohemia, son of Bernard Mahler, spirits producer in Jihlava, residing at Brtnická Street No. 254 (sic! – should be No. 264), Jewish denomination, paying pupil, whose responsible guardians are parents, received reports for the 1st and 2nd terms:

Katalog der V. Klasse des k. k. Gymnasiums Iglau, Schuljahr 1873/1874. Titelblatt und Katalogblatt mit folgenden Angaben zum Schulfortgang Gustav Mahlers: Gustav Mahler, geboren am 1. 7. (sic!) 1860 in der Gemeinde Kaliště in Böhmen, wohnhaft in der Pirnitzergasse Nr. 254 (sic! – richtig Nr. 264), Sohn von Bernard Mahler, dem „Liquerfabrikanten“ in Iglau, mosaischer Religion, zahlender Schüler, dessen verantwortliche Aufseher die Eltern sind, erhielt das Zeugnis für das I. und II. Semester:

I. term | II. term Manners: adequate | adequate Diligence: sufficient | sufficient Religion: praiseworthy (B) | satisfactory (C) Latin: sufficient (D) | sufficient (D) Greek: sufficient (D) | sufficient (D) German: satisfactory (C) | satisfactory (C) Geography and History: sufficient (D) | satisfactory (C) Mathematics: sufficient (D) | sufficient (D) Science: sufficient (D) | sufficient (D) Physical education: satisfactory (C) | – Stenography: praiseworthy (B) | praiseworthy (B) Lay-out of essays: quite good | less good Number of hours absent: 10, out of them 4 without leave | 8 with leave Overall report and ranking: first class (passed), 21st among 31 pupils | first class, 20th among 26 pupils

I. Semester | II. Semester Sittliches Betragen: entsprechend | entsprechend Fleiß: hinreichend | hinreichend Religionslehre: lobenswert (2) | befriedigend (3) Lateinische Sprache: genügend (4) | genügend (4) Griechische Sprache: genügend (4) | genügend (4) Deutsche Sprache: lobenswert (2) | befriedigend (3) Geographie und Geschichte: genügend (4) | befriedigend (3) Mathematik: genügend (4) | genügend (4) Naturwissenschaften: genügend (4) | genügend (4) Turnen: befriedigend (3) | – Stenographie: lobenswert (2) | lobenswert (2) Äußere Form der schriftlichen Aufsätze: ziemlich ordentlich | minder ordentlich Zahl der versäumten Lehrstunden: 10, davon

179


43A-C 34A,B

Katalog VI. třídy c. k. gymnázia v Jihlavě, školní rok 1874/1875. Titulní list a katalogový list s údaji o prospěchu Gustava Mahlera, který obsahuje: Gustav Mahler, narozen 1. 7. (sic!) 1860 v obci Kaliště v Čechách, bytem Jihlava, Brtnická ulice čp. 254 (sic!), syn Bernarda Mahlera, výrobce likérů v Jihlavě, židovského náboženství, platící žák, jehož odpovědným dohližitelem je otec a jenž není doposud rozhodnut o svém budoucím povolání, obdržel vysvědčení za I. a II. semestr: I. semestr | II. semestr Mravy: chvalitebné | chvalitebné Pilnost: dostatečná | dostatečná Náboženství: uspokojivý (3) | chvalitebný (2) Latina: dostatečný (4) | dostatečný (4) Řečtina: dostatečný (4) | dostatečný (4) Němčina: uspokojivý (3) | uspokojivý (3) Zeměpis a dějepis: uspokojivý (3) | uspokojivý (3) Matematika: dostatečný (4) | dostatečný (4) Přírodní vědy: dostatečný (4) | dostatečný (4) Francouzština: uspokojivý (3) | dostatečný (4) Těsnopis: výborný (1) | výborný (1) Vnější úprava písemných prací: nečistá | řádná Zameškané hodiny: 12 omluvených | 12, z toho 2 neomluvené Celková klasifikace a pořadí: první třída (prospěl), 19. z 32 žáků | první třída, 19. z 31 žáků

44A-C 35A,B

Katalog VII. třídy c. k. gymnázia v Jihlavě, školní rok 1875/1876. Titulní list a katalogový list s údaji o prospěchu privatisty Gustava Mahlera, který obsahuje: Gustav Mahler, narozen 1. 7. (sic!) 1860 v obci Kaliště v Čechách, bytem Jihlava, Brtnická ulice čp. 254 (sic!), syn Bernarda Mahlera, výrobce likérů v Jihlavě, židovského náboženství, platící žák, jehož odpovědným dohližitelem je otec a jenž není doposud rozhodnut o svém budou-

180

4 unentschuldigt | 8 entschuldigt Allgemeine Zeugnisklasse und Locationsnummer: erste Klasse (bestanden), 21. unter 31 Schülern | erste Klasse, 20. unter 26 Schülern

Catalogue of the sixth (VI.) grade of Imperial Royal Grammar School in Jihlava, school year of 1874/1875. Title page and a catalogue sheet showing school results of Gustav Mahler: Gustav Mahler, born on July 1st (sic!), 1860, in Kaliště, Bohemia, residing at Brtnická Street No. 254 (sic!), son of Bernard Mahler, spirits producer in Jihlava, Jewish denomination, paying pupil, whose responsible guardian is father and who is still undecided regarding his future occupation, received reports for the 1st and 2nd terms: I. term | II. term Manners: praiseworthy | praiseworthy Diligence: sufficient | sufficient Religion: satisfactory (C) | praiseworthy (B) Latin: sufficient (D) | sufficient (D) Greek: sufficient (D) | sufficient (D) German: satisfactory (C) | satisfactory (C) Geography and History: satisfactory (C) | satisfactory (C) Mathematics: sufficient (D) | sufficient (D) Science: sufficient (D) | sufficient (D) French: satisfactory (C) | sufficient (D) Stenography: excellent (A) | excellent (A) Lay-out of essays: untidy | good Number of hours absent: 12 with leave | 12, out of them 2 without leave Overall report and ranking: first class (passed), 19th among 32 pupils | first class, 19th among 31 pupils

Catalogue of the seventh (VII.) grade of Imperial Royal Grammar School in Jihlava, school year of 1875/1876. Title page and a catalogue sheet showing school results of the private student Gustav Mahler: Gustav Mahler, born on July 1st (sic!), 1860, in Kaliště, Bohemia, residing at Brtnická Street No. 254 (sic!), son of Bernard Mahler, spirits producer in Jihlava, Jewish denomination, paying pupil, whose responsible guardian is father

Katalog der VI. Klasse des k. k. Gymnasiums Iglau, Schuljahr 1874/1875. Titelblatt und Katalogblatt mit folgenden Angaben zum Schulfortgang Gustav Mahlers: Gustav Mahler, geboren am 1. 7. (sic!) 1860 in der Gemeinde Kaliště in Böhmen, wohnhaft in der Pirnitzergasse Nr. 254 (sic!), Sohn von Bernard Mahler, dem „Liquerfabrikanten“ in Iglau, mosaischer Religion, zahlender Schüler, dessen verantwortlicher Aufseher der Vater ist und dessen künftiger Beruf noch unbestimmt bleibt, erhielt das Zeugnis für das I. und II. Semester: I. Semester | II. Semester Sittliches Betragen: lobenswert | lobenswert Fleiß: hinreichend | hinreichend Religionslehre: befriedigend (3) | lobenswert (2) Lateinische Sprache: genügend (4) | genügend (4) Griechische Sprache: genügend (4) | genügend (4) Deutsche Sprache: befriedigend (3) | befriedigend (3) Geographie und Geschichte: befriedigend (3) | befriedigend (3) Mathematik: genügend (4) | genügend (4) Naturwissenschaften: genügend (4) | genügend (4) Französische Sprache: befriedigend (3) | genügend (4) Stenographie: vorzüglich (1) | vorzüglich (1) Äußere Form der schriftlichen Aufsätze: unsauber | ordentlich Zahl der versäumten Lehrstunden: 12 entschuldigt | 12, davon 2 unentschuldigt Allgemeine Zeugnisklasse und Locationsnummer: erste Klasse (bestanden), 19. unter 32 Schülern | erste Klasse, 19. unter 31 Schülern

Katalog der VII. Klasse des k. k. Gymnasiums Iglau, Schuljahr 1875/1876. Titelblatt und Katalogblatt mit folgenden Angaben zum Schulfortgang des Privatisten Gustav Mahler: Gustav Mahler, geboren am 1. 7. (sic!) 1860 in der Gemeinde Kaliště in Böhmen, wohnhaft in der Pirnitzergasse Nr. 254 (sic!), Sohn von Bernard Mahler, dem „Liquerfabrikanten“ in Iglau, mosaischer Religion, zahlender Schüler,


II | STUDENTSKÁ LÉTA | STUDIES | SCHÜLER- UND STUDENTENJAHRE

Severní část náměstí s pohledem do Benešovy ulice, MVJ North part of the town square with the view in the Brtnická Street, MVJ Nördlicher Hauptplatzbereich mit dem Blick in die Benešova-Straße, MVJ Mährischer Grenzbote 1876, Nr. 61

cím povolání, obdržel vysvědčení za I. a II. semestr: I. semestr | II. semestr Mravy: Pilnost: Náboženství: chvalitebný (2) (Izraelita) | výborný (1) (Izraelita) Dr. Unger Latina: chvalitebný (2) | dostatečný (4) Řečtina: uspokojivý (3) | dostatečný (4) Němčina: chvalitebný (2) | uspokojivý (3) Zeměpis a dějepis: chvalitebný (2) | chvalitebný (2) Matematika: dostatečný (4) | chvalitebný (2) Přírodní vědy: dostatečný (4) | uspokojivý (3) Filozofická propedeutika: dostatečný (4) | chvalitebný (2) Celková klasifikace: první třída (prospěl) | první třída

45A-C 36A,B

Katalog VIII. třídy c. k. gymnázia v Jihlavě, školní rok 1876/1877. Titulní list a katalogový list s údaji o prospěchu privatisty Gustava Mahlera, který obsahuje: Gustav Mahler, narozen 1. 7. (sic!) 1860 v obci Kaliště v Čechách, bytem Jihlava, Brtnická ulice čp. 254 (sic!), syn Bernarda Mahlera, výrobce likérů v Jihlavě, židovského náboženství, platící žák, jehož odpovědným dohližitelem je otec a jenž není doposud rozhodnut o svém budoucím povolání, obdržel vysvědčení za I. semestr, ve II. semestru neprospěl:

and who is still undecided regarding his future occupation, received reports for the 1st and 2nd terms: I. term | II. term Manners: Diligence: Religion: praiseworthy (B) (Jew) | excellent (A) (Jew) Dr. Unger Latin: praiseworthy (B) | sufficient (D) Greek: satisfactory (C) | sufficient (D) German: praiseworthy (B) | satisfactory (C) Geography and History: praiseworthy (B) | praiseworthy (B) Mathematics: sufficient (D) | praiseworthy (B) Science: sufficient (D) | satisfactory (C) Introduction to Philosophy: sufficient (D) | praiseworthy (B) Overall report: first class (passed) | first class

Catalogue of the eighth (VIII.) grade of Imperial Royal Grammar School in Jihlava, school year of 1876/1877. Title page and a catalogue sheet showing school results of the private student Gustav Mahler: Gustav Mahler, born on July 1st (sic!), 1860, in Kaliště, Bohemia, residing at Jihlava, Brtnická Street No. 254 (sic!), son of Bernard Mahler, spirits producer in Jihlava, Jewish denomination, paying pupil, whose responsible guardian is father and who is still undecided regarding his future occupation, received a report for the 1st term; he failed in the 2nd term:

dessen verantwortlicher Aufseher der Vater ist und dessen künftiger Beruf noch unbestimmt bleibt, erhielt das Zeugnis für das I. und II. Semester: I. Semester | II. Semester Sittliches Betragen: Fleiß: Religionslehre: lobenswert (2) (Israelit) | vorzüglich (1) Dr. Unger Lateinische Sprache: lobenswert (2) | genügend (4) Griechische Sprache: befriedigend (3) | genügend (4) Deutsche Sprache: lobenswert (2) | befriedigend (3) Geographie und Geschichte: lobenswert (2) | lobenswert (2) Mathematik: genügend (4) | lobenswert (2) Naturwissenschaften: genügend (4) | befriedigend (3) Philosophische Propädeutik: genügend (4) | lobenswert (2) Allgemeine Zeugnisklasse: erste Klasse (bestanden) | erste Klasse

Katalog der VIII. Klasse des k. k. Gymnasiums Iglau, Schuljahr 1876/1877. Titelblatt und Katalogblatt mit folgenden Angaben zum Schulfortgang des Privatisten Gustav Mahler: Gustav Mahler, geboren am 1. 7. (sic!) 1860 in der Gemeinde Kaliště in Böhmen, wohnhaft in der Pirnitzergasse Nr. 254 (sic!), Sohn von Bernard Mahler, dem „Liquerfabrikanten“ in Iglau, mosaischer Religion, zahlender Schüler, dessen verantwortlicher Aufseher der Vater ist und dessen künftiger Beruf noch unbestimmt bleibt, erhielt das Zeugnis für das I. Semester, im II. Semester war die Bewertung „nicht bestanden“:

181


Synagoga / Synagogue / Synagoge, SOkA Repro MVJ Pivovar / Brewery / Brauhaus, SOkA Nádraží / Railway station / Bahnhof , MVJ Heinrich Fischer, SOkA Heulos, MVJ

I. semestr | II. semestr Mravy: Pilnost: Náboženství: chvalitebný (2) | uspokojivý (3) Latina: dostatečný (4) | dostatečný (4) Řečtina: dostatečný (4) | nedostatečný (5) Němčina: dostatečný (4) | nedostatečný (5) Zeměpis a dějepis: uspokojivý (3) | nedostatečný (5) Matematika: dostatečný (4) | dostatečný (4) Přírodní vědy: dostatečný (4) | nedostatečný (5) Filozofická propedeutika: chvalitebný (2) | dostatečný (4) Celková klasifikace: první třída (prospěl) | třetí třída (neprospěl) ________ Ke katalogovému listu jsou přiloženy (vlepeny) protokoly o výsledcích zkoušek a písemné práce, které byly jejich součástí.

46A 37A

Protokol o zkoušce konané privatistou VIII. třídy c. k. gymnázia v Jihlavě Gustavem Mahlerem 10. února 1877 z učební látky za I. semestr. Náboženství: „chvalitebný“ (2) Otázky: Vláda Ptolemaiovců. Osobnost Jana Hyrkána. Latina: překlad a výklad z Tacita: „uspokojivý“ (3) gramatika: „sotva dostatečný“ (4) písemný úkol: „nedostatečný“ (5) Řečtina: písemná část z učebnice: „sotva dostatečný“ (4) ústně: Homérova Odyssea: „uspokojivý“ (3); Platón: „dosti uspokojivý“ (3) Němčina: písemná práce: Vliv Orientu na

182

I. term | II. term Manners: Diligence: Religion: praiseworthy (B) | satisfactory (C) Latin: sufficient (D) | sufficient (D) Greek: sufficient (D) | failed (F) German: sufficient (D) | failed (F) Geography and History: satisfactory (C) | failed (F) Mathematics: sufficient (D) | sufficient (D) Science: sufficient (D) | failed (F) Introduction to Philosophy: praiseworthy (B) | sufficient (D) Overall report: first class (passed) | third class (failed) ________ To the catalogue sheet, protocols are attached (glued-on) giving results of examinations and essays creating part of examinations.

I. Semester | II. Semester Sittliches Betragen: Fleiß: Religionslehre: lobenswert (2) | befriedigend (3) Lateinische Sprache: genügend (4) | genügend (4) Griechische Sprache: genügend (4) | ungenügend (5) Deutsche Sprache: genügend (4) | ungenügend (5) Geographie und Geschichte: befriedigend (3) | ungenügend (5) Mathematik: genügend (4) | genügend (4) Naturwissenschaften: genügend (4) | ungenügend (5) Philosophische Propädeutik: lobenswert (2) | genügend (4) Allgemeine Zeugnisklasse: erste Klasse (bestanden) | dritte Klasse (nicht bestanden) ________ Dem Katalogblatt wurden Protokolle über die Ergebnisse der Prüfungen und Aufsätze hinzugefügt, die Bestandteil der Prüfungen waren.

Protocol on examination passed by the private student of the eighth (VIII.) grade of Imperial Royal Grammar School in Jihlava, Gustav Mahler, on February 10th, 1877, in subjects of the 1st term. Religion: “praiseworthy” (B) Questions: The rule of Ptolemy. Personality of Jan Hyrkán. Latin: translation and explanation of Tacitus: “satisfactory” (C) grammar: “less than sufficient” (D) essay: “failed” (F) Greek: essay from text-book: “less than sufficient” (D) oral: Homer’s Odyssey: “satisfactory” (C); Plato: “quite satisfactory” (C)

Protokoll über die mit dem Privatisten der VIII. Klasse des k. k. Gymnasiums in Iglau Gustav Mahler am 10. Februar 1877 vorgenommenen Prüfung über den Lehrstoff für das I. Semester. Religion: „lobenswert” (2) Themen: die Herrschaft der Ptolemäer. Johann Hyrkan. Latein: Tacitus. Übersetzung und Erklärung: „befriedigend” (3) Grammatik: „kaum genügend” (4) schriftliche Aufgabe: „nicht genügend” (5) Griechisch: schriftlich aus Schenkls Übungsbuch: „kaum genügend” (4) mündlich: Homer-Odysseus: „befriedigend” (3); Platon: „ziemlich befriedigend” (3) Deutsch: schriftliche Arbeit: Einfluss des


II | STUDENTSKÁ LÉTA | STUDIES | SCHÜLER- UND STUDENTENJAHRE

německou literaturu: „sotva dostatečný“ (4) ústně: Platón, Uhland, Grillparzer, Stifter – překlady z řečtiny a latiny: „náležitě uspokojivý“ (3) Dějepis: Leopold Veleslavný Babenberský. Čechy za Přemyslovců. Rakouská privilegia. Husitské války – dotazy na Zikmunda, Albrechta, Fridricha V. Dělení Rakouska za Habsburků. Sedmiletá válka: „uspokojivý“ (3) Matematika: písemně: „nedostatečný“ (5) ústně: Výpočet polarizované rovnice přímek. Trigonomické funkce, řešení kvadratických rovnic: „dostatečný“ (4) Fyzika: Určování změn zemského magnetizmu. Winterův elektrický stroj. Voltův základní pokus: „dostatečný“ (4) Psychologie: Principy psychologie. Metody psychologie. Důkaz totožnosti duše. Dělení nervového systému. Obličej. Sluch. Podstatné psychické jevy: „chvalitebný“ (2) Jihlava 10. února 1877 ________ Znění rozsáhlejších otázek zestručněno, podrobnější přepis viz německý popisek.

German: essay: Orient influence on the German Literature: “less than sufficient” (D) oral: Plato, Uhland, Grillparzer, Stifter – translations from Greek and Latin: “properly satisfactory” (C) History: Leopold Veleslavný Babenberský. Bohemia under Premyslids. Privileges of Austria. Hussites’ Wars – questions on Sigismond, Albrecht, Fridrich V. Division of Austria under Habsburgs. Seven-Year War: “satisfactory” (C) Mathematics: essay: “failed” (F) oral: Solution of polarization equation of strait lines. Trigonometric functions, solution of quadratic equations: “sufficient” (D) Physics: Determination of changes of the Earth’ magnetism. Winter’s electric machine. Volt’s basic experiment: “sufficient” (D) Psychology: Principles of psychology. Methods of psychology. Evidence of the soul identity. Segments of the nerve system. Face. Sense of hearing. Fundamental psychic phenomena: “praiseworthy” (B) In Jihlava, February 10th, 1877 ________ More comprehensive questions were shortened, see the German caption for more detailed transcription.

Orients auf die deutsche Literatur: „kaum genügend” (4) mündlich: Platon, Uhland, Grillparzer, Stifter – Übersetzungen aus dem Griechischen und Lateinischen: „eben befriedigend” (3) Geschichte: 1. Leopold der Glorreiche von Babenberg. 2. Böhmen unter den Premysliden. 3. Die österr. Privilegien. 4. Hussitenkriege – verschiedene Fragen über Sigismund, Albrecht, Friedrich V. 5. Die Teilung Österreichs unter den Habsburgern. 6. Der siebenjährige Krieg: „befriedigend” (3) Mathematik: schriftlich: „nicht genügend” (5) mündlich: Polargleichung der Geraden. Die Entfernungen eines Punktes von einer Geraden ist zu berechnen. Wie berechnet man die trigon. Funktionen. Wie werden gemischte quadratische Gleichungen aufgelöst: „genügend” (4) Physik: Wie bestimmt man die Veränderungen in der Stärke des Erdmagnetismus. Wintersche elektr. Maschine, Voltas fundamentaler Versuch Galvano-plastik: „genügend” (4) Psychologie: 1. Welche Prinzipien hat die Psychologie? 2. Methode der Psychologie. 3. Wie beweist man die Einerleinheit der Seele? 4. Wie wird das Nervensystem eingeteilt? Das Gesicht. Das Gehör. Welche sind die hauptsächlichsten psychischen Erscheinungen? „lobenswert” (2) Iglau am 10. Februar 1877 ________ Der Wortlaut der umfangreicheren Themen ist verkürzt worden.

46B 37B

Vysvědčení z náboženství Gustava Mahlera z Jihlavy, žáka VIII. třídy gymnázia, který se ve II. semestru školního roku 1876/1877 učil židovskému náboženství privátně a ze zkoušky dostal známku „uspokojivý“ (3). Jihlava 11. září 1877.

Report on examination in religion of Gustav Mahler from Jihlava, pupil of the eighth (VIII.) grade of Grammar School, who attended the Jewish religion classes as an external student during the second term of the school-year 1876/1877 and passed

Religionszeugnis Gustav Mahlers aus Iglau, Schülers der VIII. Gymnasialklasse, der im II. Semester des Schuljahrs 1876/1877 den israelitischen Religionsunterricht privat besuchte und bei der Prüfung die Note „befriedigend“ (3) erhielt.

183


(Podepsán rabín Dr. Unger, učitel židovského náboženství c. k. státního gymnázia.) ________ Zkouška z náboženství byla složena až den před opakovanou maturitou a její výsledek byl zapsán do maturitního vysvědčení Gustava Mahlera (viz [48A,B]). Vysvědčení o vykonané zkoušce z náboženství je vlepeno hned za Protokol o zkušební látce za I. semestr 1876/1877, proto byl i v naší publikaci ponechán na tomto místě.

46C 37C

examination in this with the note: “satisfactory” (C). In Jihlava, September 11th, 1877. (Signed by Rabbi Dr. Unger, teacher of the Jewish religion at the Imperial Royal State Grammar School.) ________ Gustav Mahler passed this examination in religion a day before the repeated leaving examination and result of it was entered into his schoolleaving certificate (see [48A,B]). The report on the passed examination in religion was attached right behind the Protocol on examination in subjects of the 1st term in 1876/1877, therefore we also put it on this place in our publication.

Iglau am 11. September 1877. (Unterschrieben Rabbiner Dr. Unger, Religionslehrer des k. k. Staatsgymnasiums.) ________ Die Religionsprüfung wurde erst am Tag vor dem wiederholten Abitur abgelegt und deren Ergebnis wurde im Abiturzeugnis Gustav Mahlers vermerkt (vgl. [48A,B]). Das Zeugnis über die bestandene Religionsprüfung ist hinter dem Protokoll über den Prüfungsstoff für das I. Semester 1876/1877 eingeklebt, deshalb wurde es in der Publikation auf dieser Stelle belassen.

Mahlerova latinská kompozice na téma „Achillova věrnost“, německý koncept. ________

Mahler’s Latin essay on the theme “Faithfulness of Achilles”, draft in German. ________

Mahlers lateinische Arbeit zum Thema „Achills Treue“, deutsches Konzept. ________

Tento list byl mezi písemné práce za I. semestr vlepen pravděpodobně omylem; jedná se o koncept k latinské kompozici za II. semestr – viz [47D].

This sheet was attached to the essays written in the 1st term probably by mistake; it represents a draft of Latin essay for the 2nd term – see [47D].

Dieses Blatt wurde den schriftlichen Arbeiten für das I. Semester wahrscheinlich versehentlich hinzugefügt; es handelt sich um das Konzept zum Latein-Aufsatz für das II. Semester – vgl. [47D].

Mahler’s Latin essay on the theme “Ways, in which Greeks were paying honour to their poets”, draft in German.

Mahlers lateinische Arbeit zum Thema „Wie die Griechen ihre Dichter geehrt haben“, deutsches Konzept.

Mahler’s Latin essay on the theme “Ways, in which Greeks were paying honour to their poets”, clean copy in Latin corrected by professor and evaluated as “failed” (F).

Mahlers lateinische Arbeit zum Thema „Wie die Griechen ihre Dichter geehrt haben“, die Reinschrift in Latein wurde vom Lehrer korrigiert und mit „ungenügend“ (5) benotet.

Mahler’s Greek essay corrected by professor and evaluated “less than sufficient” (D).

Mahlers griechische Arbeit, vom Lehrer korrigiert und mit „kaum ungenügend“ (4) benotet.

Mahler’s German essay on the theme “Oriental Influence in the German Literature”, draft.

Mahlers deutsche Arbeit zum Thema „Vom Einfluss des Orientes auf die deutsche Literatur“, Konzept.

Mahler’s German essay on the theme “Oriental Influence in the German Literature” corrected by professor and evaluated “less than sufficient” (D).

Mahlers deutsche Arbeit zum Thema „Vom Einfluss des Orientes auf die deutsche Literatur“, die Reinschrift wurde vom Lehrer korrigiert und mit „kaum genügend“ (4) benotet.

46D,E 37D,E

Mahlerova latinská kompozice na téma „Jak Řekové vzdávali čest svým básníkům“, německý koncept.

46F 37F

Mahlerova latinská kompozice na téma „Jak Řekové vzdávali čest svým básníkům“, čistopis v latině opravený profesorem a ohodnocený jako „nedostatečný“ (5).

46G 37G

Mahlerova písemná práce z řečtiny opravená profesorem a ohodnocená jako „sotva dostatečná“ (4).

46H,CH 37H,CH

Mahlerova německá kompozice na téma „Vliv Orientu na německou literaturu“, koncept.

46I,J 37I,J

Mahlerova německá kompozice na téma „Vliv Orientu na německou literaturu“, čistopis opravený profesorem a ohodnocený jako „sotva dostatečný“ (4).

184


II | STUDENTSKÁ LÉTA | STUDIES | SCHÜLER- UND STUDENTENJAHRE

Severozápadní část náměstí, MVJ North-west part of the town square, MVJ Jihovýchodní část náměstí, MVJ Nordwestlicher Hauptplatzbereich, MVJ

46K-M 37K-M

Mahlerova práce z matematiky, ohodnocená jako „nedostatečná“ (5).

Mahler’s essay in Mathematics evaluated “failed” (F).

Mahlers mathematische Arbeit, mit „ungenügend“ (5) benotet.

Protokol ze 14. července 1877 o zkoušce privatisty Gustava Mahlera za II. semestr VIII. třídy.

Protocol dated July 14th, 1877, on examination of the private student, Gustav Mahler, for the 2nd term of the eighth (VIII.) grade.

Protokoll, aufgenommen am 14. Juli 1877 bei der Prüfung des Privatschülers Gustav Mahler über das II. Semester der VIII. Klasse.

Písemné práce: Němčina: Motivy vedoucí různé Valdštejnovy přívržence k odpadnutí od něho. Dle Schillera. Matematika: Písemná zkouška je prominuta, protože zkoušený udělal maturitní práci na „dostatečnou“ (4). Ústně: Rozdělení rovnic a jejich řešení. Rovnice přímek. Tangens. „náležitě dostatečný“ (4) Fyzika: Výška tónu. Chromatická odchylka. Lom světla. Kubický rozpínavý koeficient. „nedostatečný“ (5) Latina: písemně: „nedostatečný“ (5) ústně – Horatius: „sotva dostatečný“ (4) Řečtina: písemně z učebnice: „nedostatečný“ (5) ústně: zkoušený přiznal, že některé autory vůbec nestudoval, „nedostatečný“ (5). Psychologie: Pozornost. Reprodukce. Sen. Pochybnost. „dostatečný“ (4)

Essays: German: Motives of different Wallenstein followers, leading them to drop away. According to Schiller. Mathematics: The written essay was remitted, since the examinee passed the leaving examination with the note “sufficient” (D). Oral: Classification of equations and their solutions. Equations of straight lines. Tangent. “properly sufficient” (D) Physics: Tone Pitch. Chromatic variation. Light Refraction. Cubic Expansive Coefficient. “failed” (F) Latin: essay: “failed” (F) oral – Horatius: “less than sufficient” (D) Greek: essay according text-book: “failed” (F) oral: the examinee admitted that he did not study some authors at all, “failed” (F). Psychology: Attentiveness. Reproduction. Dream. Doubtfulness. “sufficient” (D).

Jihlava 14. července 1877 (podepsán Dr. Drbal, ředitel c. k. gymnázia v Jihlavě) ________

In Jihlava, July 14th, 1877 (signed by Dr. Drbal, Director of the Imperial Royal Grammar School in Jihlava) ________

Znění rozsáhlejších otázek zestručněno, podrobnější přepis viz německý popisek.

More comprehensive questions were shortened, see the German caption for more detailed transcription.

Schriftliche Arbeiten: Deutsch: Welche Motive bewegen die verschiedenen Anhänger Wallensteins zum Abfalle von ihm. Nach Schiller. Mathematik: Schriftliche Prüfung wurde erlassen, weil der Geprüfte eine genügende (4) Maturitätsarbeit gemacht hat. Mündlich: Eintheilung der Gleichungen und Auflößung derselben. Gleichung einer Gerade die durch einen gegebenen Punkt geht und mit einer zweiten Gerade parallel ist. Tangentensatz. „eben genügend“ (4) Physik: Wo von hängt die Tonhöhe ab? Chromatische Abweichung. Beim Durchgange des Lichtes durch ein plan paralleles Medium wird das Licht nicht gebrochen. Cubischer Ausdehnungscoeficient. „nicht genügend“ (5) Latein: schriftlich: „nicht genügend“ (5) mündlich – Horatius: „kaum genügend“ (4) Griechisch: schriftlich (Aus Schenkl´s Übungsbuch No. 26 „Der folgsame Sklave“), „nicht genügend“ (5) mündlich: Kriton hat der Examinand nach eigenem Geständnisse nicht studiert, ebenso Homer, „nicht genügend“ (5) Psychologie: 1. Aufmerksamkeit, 2. Reproduktion, 3. Traum, 4. Zweifel. „genügend“ (4)

47A,B 38A,B

Iglau 14. Juli 1877 (Unterschrieben Dr. Drbal, Director des k. k. Gymnasiums in Iglau) ________ Der Wortlaut der umfangreicheren Themen ist verkürzt worden.

185


47C 38C

Protokol o ústních zkouškách, navazující na předchozí Protokol ze 14. července 1877 o zkoušce privatisty Gustava Mahlera za II. semestr VIII. třídy. Ústní zkouška: Němčina: Otázky o základních pojmech estetiky. (Zkoušený přiznává, že ani jednou nenahlédl do předepsané učebnice.) „zcela nedostatečný“ (5) Zeměpis a statistika Rakouska: Alpy. Kraňská města. Německé jazykové ostrůvky. Rakouské jazykové kmeny. Naleziště kovů. Vyrovnání s Uherskem. Rakouská ministerstva. „nedostatečný“ (5) ________ Znění zestručněno, podrobnější přepis viz německý popisek.

47D 38D

Čistopis Mahlerovy latinské kompozice na téma „Achillova věrnost“ opravený profesorem a ohodnocený jako „nedostatečný“ (5) ________ Německý koncept viz [46C].

47E,F 38E,F

Mahlerovy písemné podklady ke zkoušce z matematiky.

47G-CH 38G-CH

Mahlerova německá kompozice o motivech vedoucích k pádu Albrechta z Valdštejna, u níž dle poznámky profesora „svévolně pozměnil zadané téma“, a práce byla tudíž ohodnocena jako „nedostatečná“ (5).

186

Protocol on oral examinations associated with the former Protocol, dated July 14th, 1877, on examination of the private student, Gustav Mahler, for the 2nd term of the eighth (VIII.) grade.

Protokoll über mündliche Prüfungen im Zusammenhang mit dem vorherigen Protokoll vom 14. Juli 1877, aufgenommen bei der Prüfung des Privatisten Gustav Mahler über das II. Semester der VIII. Klassse.

Oral: German: Questions about basic concepts of Aesthetics. (The examinee admitted that he did not open the prescribed text-book at all.) “totally failed” (F) Geography and Statistics of Austria: Alps. Towns of Carniola (Krain). Islands of German language. Austrian language stems. Places of metal occurrence. Equalization with Hungary. Austrian ministries. “failed” (F) ________

Mündliche Prüfung: Deutsch: Einige Fragen über die Grundbegriffe der Ästhetik – das Schön, Erhaben etc. – über die Fabel – das Drama. (Candidat gesteht, nicht einmal das vorgeschriebene Lehrbuch angeschaut zu haben.) „ganz ungenügend” (5) Geographie und Statistik Österreichs: Die Alpen. Krainer Städte. Deutsche Sprachinseln. Die Österreichischen Sprachstämme. Fundorte von Metallen. Der Ausgleich mit Ungarn. Die österreichischen Ministerien. „nicht genügend” (5)

Shortened, see the German caption for more detailed transcription.

Mahler’s essay on the theme “Faithfulness of Achilles”, clean copy in Latin, corrected by professor and evaluated with the note “failed” (F). ________

Reinschrift Mahlers Lateinarbeit zum Thema „Achills Treue“, vom Lehrer korrigiert und mit „ungenügend“ (5) benotet. ________ Deutsches Konzept vgl. [46C].

German draft, see [46C].

Mahler’s written working papers for the examination in Mathematics.

Mahlers schriftliche Unterlagen zur Prüfung in Mathematik.

Mahler’s German essay on motives leading to the fall of Albrecht Wallenstein, at which he “deliberately changed the prescribed theme”, according to the professor’s note, and therefore the essay was classified as “failed” (F).

Mahlers deutsche Arbeit über die Motive, welche Wallenstein zum Abfall bewogen, bei der er laut Anmerkung des Lehrers, „das Thema ganz willkürlich geändert” hatte und die Arbeit demzufolge als „nicht genügend“ (5) bewertet wurde.


II | STUDENTSKÁ LÉTA | STUDIES | SCHÜLER- UND STUDENTENJAHRE

Západní strana náměstí s morovým sloupem, MVJ West part of the town square with the Plague Column, MVJ Westlicher Hauptplatzbereich mit der Pestsäule, MVJ Gustav Mahler, 1878, repro Pohled na Jihlavu od jihovýchodu, MVJ Skyline of Jihlava from the south-east, MVJ Jihovýchodní MVJ Blick auf Iglaučást vonnáměstí, Südosten, MVJ

48A,B 39A,B

Protokol o maturitní zkoušce na c. k. gymnáziu v Jihlavě, školní rok 1876/1877. Titulní list a protokol o maturitní zkoušce, kterou skládal Gustav Mahler, narozen 1. 7. (sic!) 1860 v obci Kaliště v Čechách, syn obchodníka (Handelsmann) Bernarda Mahlera, studující od roku 1869 do roku 1877 v Jihlavě, poslední dva roky jako privatista: Mravy: jako privatista neklasifikován Výkony v jednotlivých zkoušených předmětech: Náboženství: uspokojivý (3) Latina: dostatečný (4) Řečtina: dostatečný (4) Němčina: dostatečný (4) Dějepis a zeměpis: dostatečný (4) Matematika: dostatečný (4) Fyzika: dostatečný (4) Přírodní vědy: dostatečný (4) Filozofická propedeutika: uspokojivý (3) Od zkoušky odstoupil 6. července 1877. Opakoval ji a složil 12. září 1877. ________ Vysvědčení o vykonané zkoušce z náboženství viz [46B].

Protocol on the school-leaving examination at the Imperial Royal Grammar School in Jihlava, school year of 1876/1877. Title sheet and Protocol on the school-leaving examination, passed by Gustav Mahler, born on July 1st (sic!), 1860, in Kaliště, Bohemia, son of a merchant (Handelsman) Bernard Mahler, studying in Jihlava since 1869 to 1877, the last two years as a private student:

Protokoll der Maturitätsprüfung am k. k. Gymnasium in Iglau, im Schuljahr 1876/1877. Titelblatt und Protokoll der Maturitätsprüfung, abgelegt von Gustav Mahler, geboren am 1. 7. (sic!) 1860 in der Gemeinde Kaliště in Böhmen, Sohn des Handelsmanns Bernard Mahler, von 1869 bis 1877 in Iglau studierend, in den letzten zwei Jahren als Privatist:

Manners: unclassified as a private student Achievements in particular subjects: Religion: satisfactory (C) Latin: sufficient (D) Greek: sufficient (D) German: sufficient (D) History and Geography: sufficient (D) Mathematics: sufficient (D) Physics: sufficient (D) Science: sufficient (D) Introduction to Philosophy: satisfactory (C)

Sittliches Betragen: als Privatist nicht klassifiziert Leistungen in den einzelnen Prüfungsgegenständen: Religion: befriedigend (3) Lateinische Sprache: genügend (4) Griechische Sprache: genügend (4) Deutsche Sprache: genügend (4) Geschichte und Geographie: genügend (4) Mathematik: genügend (4) Physik: genügend (4) Naturwissenschaften: genügend (4) Philosophische Propädeutik: befriedigend (3)

He resigned from the examination on July 6th, 1877 and repeated it and passed on September 12th, 1877. ________ Record on the passed examination in Religion, see [46B].

Zurückgetreten von der Prüfung am 6. Juli 1877. Die Prüfung wurde am 12. September 1877 wiederholt und bestanden. ________ Das Zeugnis über die bestandene Religionsprüfung vgl. [46B].

187



POČÁTEK CESTY JOURNEY’S BEGINNING DER WEG BEGINNT

III NÁVRATY HOMECOMING RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT



III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

49 40

50 41

191


51A

192


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

51B

193


51C

194


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

51D

195


51E

196


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

51F

197


51G

198


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

51H

199


51CH

200


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

51I

201


51J

202


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

51K

203


51L

204


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

51M

205


52A

206


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

52B

207


52C

208


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

5 52D

209


53A 43A

210


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

53B 43B

211


53C 43C

212


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

53D 43D

213


54A

214


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

54B

215


54C 42A

216


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

54D 42B

217


54E 42C

218


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

54F 42D

219


55A 17A

220


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

55B 17B

221


56A

222


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

56B

223


56C

224


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

56D

225


57A

57B

226


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

227


58A

228


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

58B

229


58C

230


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

59

231


60

61A

232


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

61B

233


61C

234


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

62A 50A

62B 50B

235


63

236


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

64 44

237


65 45

238


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

66

239


67 46

240


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

68 47

241


69 48

242


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

70 49

243


71

244


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

72A

245


72B

246


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

72C

247


49 40

Zápis v příloze k Odvodnímu seznamu na rok 1880 (Stellungsliste für das Jahr 1880), ve kterém je u jména Gustava Mahlera (los č. 102) uvedeno, že se k odvodní komisi dostavil dne 13. 5. 1880 ve Vídni a že byl vrácen z důvodu tělesné slabosti. ________

Record from an annex to the Draft List for 1880 (Stellungsliste für das Jahr 1880) is giving that Gustav Mahler (lot no. 102) appeared before the recruiting board in Vienna on May 13th, 1880, and that he was sent back because of physical weakness. ________

Eintrag in der Beilage der Stellungsliste für das Jahr 1880, in der bei Gustav Mahler (Los Nr. 102) angeführt wird, dass er vor der Musterungskommission am 13. 5. 1880 in Wien erschien und wegen körperlicher Schwäche zurückgestellt wurde. ________

V Odvodním seznamu na rok 1880 jsou vloženy další tři seznamy. Gustav Mahler je uveden ve vyvázaném odvodním seznamu i ve všech třech vložených přílohách. Seznam, z něhož je ukázka, zaznamenává údaje o brancích, kteří nebydleli v Jihlavě a odvodu se účastnili jinde.

Another three lists have been inserted to the Draft List for 1880. Gustav Mahler is mentioned in the bound draft list as well as in all three inserted annexes. The list, from which the shown exhibit comes, includes data on recruits who were not living in Jihlava and were drafted somewhere else.

In der Stellungsliste für das Jahr 1880 sind drei weitere Verzeichnisse eingefügt. Gustav Mahler wird in der gebundenen Stellungsliste sowie allen drei lose eingefügten Beilagen genannt. Die abgebildete Liste beinhaltet Angaben über Wehrpflichtige, die nicht in Iglau wohnten und anderswo musterungspflichtig waren.

Zápis v příloze k Odvodnímu seznamu na rok 1881 (Stellungsliste für das Jahr 1881), v němž je u jména Gustava Mahlera (los č. 102) uvedeno, že se k odvodní komisi dostavil dne 6. 5. 1881 ve Vídni. Pro krátkozrakost nebyl odveden a ze seznamu byl vymazán. V záznamu rovněž stojí, že je výdělečně činný. ________

Record from an annex to the Draft List for 1881 (Stellungsliste für das Jahr 1881) is giving that Gustav Mahler (lot no. 102) appeared before the recruiting board in Vienna on May 6th, 1881. He was not drafted because of short-sightedness and was deleted from the list. The record also gives that he is gainfully employed. ________

Eintrag in der Beilage der Stellungsliste für das Jahr 1881, in der bei Gustav Mahler (Los Nr. 102) angeführt wird, dass er vor der Musterungskommission am 6. 5. 1881 in Wien erschien. Er wurde wegen Kurzsichtigkeit nicht rekrutiert und vom Verzeichnis gelöscht. Im Eintrag steht ferner, dass er erwerbstätig ist. ________

V Odvodním seznamu na rok 1881 jsou vloženy další dva seznamy. Gustav Mahler je uveden ve vyvázaném odvodním seznamu a v příloze, jež zaznamenává údaje o brancích, kteří nebydleli v Jihlavě a odvodu se účastnili jinde.

Another two lists have been inserted to the Draft List for 1881. Gustav Mahler is mentioned in the bound draft list and in an annex, which includes data on recruits who were not living in Jihlava and were drafted somewhere else.

In der Stellungsliste für das Jahr 1880 sind zwei weitere Verzeichnisse eingefügt. Gustav Mahler wird in der gebundenen Stellungsliste sowie der Beilage genannt, die Angaben über Wehrpflichtige beinhaltet, die nicht in Iglau wohnten und anderswo musterungspflichtig waren.

The King’s City of Jihlava Municipal Council’s letter of recommendation attached to Gustav Mahler’s application for the state scholarship for young artists, addressed to the Imperial Royal Moravian Vice Regency in Brno, dated August 12th, 1881, ref. no. 6922 pol. (a draft for the letter of recommendation is creating a part of the file, which is not shown here).

Anschreiben des Gemeinderats der königlichen Stadt Iglau zum Bittgesuch Gustav Mahlers an das k. k. Mährische Statthalterei Brünn um Verleihung eines Stipendiums für hoffungsvolle Künstler vom 12. 8. 1881, Gz. 6922 pol. (Bestandteil des Schriftstücks ist auch das Konzept des Anschreibens, das nicht eingefügt wurde).

50 41

51A,B

Průvodní dopis Obecní rady královského města Jihlavy k žádosti Gustava Mahlera c. k. Moravskému místodržitelství v Brně o státní stipendium pro mladé umělce ze dne 12. 8. 1881, čj. 6922 pol. (součástí spisu je také koncept průvodního dopisu, který není zařazen).

248


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

Josef Stäger, starosta Jihlavy v letech 1874–1887, SOkA Josef Stäger, Major of Jihlavy in 1874–1887, SOkA Josef Stäger, Bürgermeister von Iglau in den Jahren 1874–1887, SOkA Repro MVJ Gustav Mahler, 1881, repro Repro MVJ Gustav Mahler, 1884, SOkA

Vysoké c. k. Moravské místodržitelství! Gustav Mahler, syn zdejšího výrobce lihovin a majitele domu Bernarda Mahlera, zde podal následující žádost o udělení stipendia pro nadané umělce, kteří postrádají prostředky pro své další vzdělávání, a doložil ji vysvědčením o nemajetnosti, potvrzením Filozofické fakulty ve Vídni o zápisu, vlastní skladbou jako ukázkou své tvorby a pěti diplomy konzervatoře. Tím, že obecní rada předkládá tuto žádost doplněnou čtyřmi přílohami vysokému c. k. Moravskému místodržitelství k dalšímu projednání a dovolává se vyhlášky vys. c. k. Ministerstva pro kultus a vyučování uveřejněné ve Wiener Zeitung č. 149 z 2. července 1881, podle níž ti, kdo se domnívají, že mají nárok na poskytnutí stipendia z kreditu povoleného finančním zákonem na rok 1881, o něj do 15. srpna 1881 musí požádat na příslušných zemských místech. Závěrem si obecní rada dovoluje doporučit žadatele jako mladého, geniálního, pro hudbu zapáleného mladého muže, který již vykonal v této oblasti umění mnoho užitečného a je nadán šťastnými vlohami, mimořádné pozornosti. Obecní rada královského města Jihlavy dne 12. srpna 1881 starosta Stäger

51C-CH

Žádost Gustava Mahlera c. k. Moravskému místodržitelství v Brně o státní stipendium pro mladé umělce, nedatováno.

To the High Imperial Royal Moravian Vice Regency!

Hohe k. k. Mähr. Statthalterei!

Gustav Mahler, son of a local stillman and house owner, Bernard Mahler, has applied hereunder, as follows, for the granting of a scholarship for talented artists, who lack means for their further education, and supported his application with a deed of insolvency, as well as a certificate of enrolment to the Philosophical Faculty in Vienna and own musical composition, attesting to his artistic skills, along with five Conservatory diplomas. By passing this application, illustrated with four appendices, to the High Imperial Royal Moravian Vice Regency for further action (consideration), the Municipal Council hereby take recourse to the Ordinance of the Imperial Royal Ministry for Culture and Education, published in the Wiener Zeitung (Vienna daily) no. 149, dated July 2nd, 1881, pursuant to which those who believe they are entitled to be granted a scholarship out of credit allotted for 1881, approved by the Finance Act, must apply to the pertinent provincial authorities by August 15th, 1881. In conclusion the Municipal Council would like to recommend the applicant as a young genius and ardent musician, who has already done much to the benefit of this artistic domain, and who is endowed with fortunate talents, worthy of your utmost attention. The King’s City of Jihlava Municipal Council, on August 12th, 1881 Mayor Stäger

Gustav Mahler, Sohn des hiesigen Destillateurs und Hausbesitzers Bernard Mahler hat das sub ./. mitfolgende Bittgesuch um Verleihung eines Stipendiums für hoffnungsvolle Künstler, welche der Mittel zu ihrer Fortbildung entbehren, hieramts eingebracht und solches mit dem Mittellosigkeitszeugnisse, dann Inskriptionszeugnisse der phylosofischen Fakultät in Wien, und mit einer selbstverfaßten Composition als Probe seiner Leistungen dann mit 5 Diplomen des Conservatoriums belegt. Indem der Gemeinderath dieses mit 4 Beilagen instruierte Gesuch der hohen k. k. mähr. Statthalterei zur weiteren Veranlassung unterbreitet, beruft sich derselbe auf die im Amtsblatte der Wiener Zeitung vom 2. Juli 1881 No. 149 enthaltenen Kundmachung des hohen k. k. Ministerium für Cultus und Unterricht, nach welcher diejenigen, welche auf die Zuwendung eines Stipendiums aus dem für das Jahr 1881 mit dem Finanzgesetze bewilligten Credite Anspruch zu haben glauben, sich bis 15. August 1881 bei den betreffenden Länderstellen in Bewerbung zu setzen haben. Schließlich erlaubt sich der Gemeinderath den Petenten als einen genialen für Musik begeisterten jungem Mann, welcher in diesem Kunstgebiethe bereits Ersprießliches leistete und mit glücklichen Anlagen begabt ist, der hohen Berücksichtigung anzuempfehlen. Gemeinderath der k. Stadt Iglau, am 12. August 1881 Bürgermeister Stäger

Gustav Mahler’s application for the state scholarship for young artists, addressed to the Imperial Royal Moravian Vice Regency in Brno, undated.

Bittgesuch Gustav Mahlers an das k. k. Mährische Statthalterei Brünn um Verleihung eines Stipendiums für hoffnungsvolle Künstler, undatiert.

249


Vysoké c. k. místodržitelství v Brně! Gustav Mahler z Jihlavy podává žádost o státní stipendium pro mladé umělce.

To the High Imperial Royal Moravian Vice Regency! Gustav Mahler from Jihlava is submitting an application for the state scholarship for young artists.

Hohe k. k. Mähr. Statthalterei! Gustav Mahler aus Igalu ersucht um die Gewährung eines Stipendiums für junge Künstler. Hohe k. k. Mähr. Statthalterei in Brünn!

Vysoké c. k. místodržitelství v Brně! To the High Imperial Royal Vice Regency in Brno! Níže podepsaný si dovoluje c. k. místodržitelství co nejzdvořileji požádat o poskytnutí státního stipendia pro mladé umělce a zodpovědět dotazy požadované ve vypsaném konkurzu: (Ad I.) Uchazeč se narodil v červenci 1860 a dovršil tak 21 let. Hudební nadání, které se u něj velmi záhy projevilo, mu umožnilo osvojit si toto umění již v raném dětství a probudilo v něm náklonnost, která se s rostoucími hudebními dovednostmi stále zvětšovala. Po dosažení potřebného věku studoval na gymnáziu ve svém rodném městě Jihlavě, které ukončil maturitní zkouškou v odloženém termínu, aby se mohl zapsat na univerzitu ve Vídni, mezitím se však rozhodl, že se bude zvolenému umění plně věnovat, a tak po dokončení sexty odešel do Vídně, aby mohl studovat na konzervatoři a ze všech sil se zdokonalovat v hudbě. Na posledně jmenovaném ústavu studoval šest tříd kompozici a klavír a obdržel v obou hlavních oborech dvakrát první cenu (jak dokazují přiložené diplomy) a po absolvování poslední třídy umělecký diplom. Příloha C Mezitím uchazeč soukromě absolvoval gymnázium a zapsal se na vídeňskou univerzitu (příloha A). Zde dosud navštěvoval přednášky pánů profesorů Benndorfa, Hanslika, Eitelbergera, Thausinga o řecké archeologii a všeobecných a speciálních dějinách umění, dále studoval všeobecné dějiny u pana profesora Büdingera a konečně germanistiku u pana profesora Heinzela. Jak je z toho zřejmé, nevěnoval se žádnému speciálnímu odbornému studiu, nýbrž spíše dosažení všeobecného humanitního vzdělání, které je pro umělce v dnešní době požadováno. Mezitím se horlivě snažil osvojit si hudební techniky tak, aby po zvládnutí formy dokázal ideálně podat zamýšlený umělecký obsah. Na své živobytí si musel poslední dobou vydělávat lekcemi, protože pochází z nemajetných rodičů (jak dokazuje příloha B). Na příští rok obdržel nabídku angažmá jako kapelník do divadla v Lublani, kterou musel donucen vnějšími okolnostmi přijmout a kde se nyní nachází.

250

The most humbly undersigned hereby takes the liberty of applying to the Imperial Royal Vice Regency for granting him a state scholarship for young artists, and thus undertakes to answer the required competition questions below: (Ad I.) The applicant was born in July 1860, having now reached the age of 21. As his talent for music has become manifest at an early age, he was motivated to learn the basics of this art in early childhood, giving rise to a sympathy for this (art) that grew along with his growing skills. Upon having reached the desired age, he attended the Grammar School in his home town Jihlava, from which he graduated after a postponed final examination, to be able to enter the University in Vienna thereupon, having meanwhile decided that he shall devote himself fully to his chosen art, and therefore, after having the sixth grade completed, accepted to stay in Vienna in order to attend the Conservatory and devote all his efforts to perfecting his artistic skills. He was accepted to the latter institute for education in composition and piano, during his six year studies he obtained the first prize in his two major subjects twice (as documented by the attached diplomas) and upon graduating in his last year he received an artist’s diploma. Appendix C. While privately attending the Grammar School, the applicant enrolled at the Vienna University (see Appendix A). There, he attended the lectures of professors Benndorf, Hanslik, Eitelberger, Thausing on Greek archaeology, general and special history of arts, also general history with professor Büdinger and finally German with professor Heinzel. As evident, he did not devote himself to any one specific study subject; rather he attained a general humanities education, required of a young artist today. Meanwhile, he made every effort to master the musical technique, to reach the perfect artistic performance by overcoming difficulties with the form.

der ergebenst Gefertigte erlaubt sich der hohen k. k. Statthalterei ein Gesuch um Gewährung eines für junge Künstler ausgeschriebenen Staatsstipendiums zu unterbreiten, und ist so frei, die in der Concursausschreibung gestellten Fragen um Anforderungen in Folgendem zu beantworten. (Ad I.) Bewerber ist im Juli 1860 geboren und hat somit sein 21. Lebensjahr zurückgelegt. Eine frühzeitig bewiesene Anlage zur Musik gab Anlaß ihn in frühester Jugend mit den Anfangsgründen dieser Kunst vertraut zu machen und so in ihm eine Neigung zu dieser zu erwecken, die mit der Vermehrung seiner Fertigkeit wuchs. Er besuchte, nachdem er das dazu gehörige Alter erreicht hatte, das Gymnasium in seiner Vaterstadt Iglau, das er auch nach abgelegter Maturitätsprüfung absolvierte, um die Universität in Wien zu beziehen, unterdessen aber war entschieden worden, daß er sich der von ihm erwälten Kunst vollständig widmen, so daß er nach beendeter Sexta seinen Aufenthalt in Wien nahm, um das Conservatorium daselbst besuchen zu können, und sich so in seiner Kunst nach Kräften zu vervollkommnen. An der letztgenannten Anstalt wurde er in die Ausbildung 6 Klasse für Composition und Clavier aufgenommen und erhielt in beiden Hauptfächern je 2 mal den ersten Preis, (wie beigelegte Diplome bezeugen) und nach Absolvierung der letzten Klasse das Künstlerdiplom. Beilage C Unterdessen war das Gymnasium privat absolviert worden und der Bewerber bezog nun die Wiener Universität (laut Beilage A). An dieser besuchte er nun Colegia über griechische Archäologie, allgemeine und Spezialkunstgeschichte der Herrn Professoren Benndorf, Hanslik, Eitelberger, Thausing, ferner allgemeine Geschichte bei H. Pr. Büdinger schließlich germanistische Fächer bei Professor Heinzel. Wie daraus ersichtlich, widmete er sich keinem auschließlichen Fachstudium, sondern vielmehr der Erlangung der für den Künstler der heutigen Zeit erforderlichen allgemeinen humanitären Bildung.


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

(Ad II.) Namáhavá činnost v této instituci jej zbavuje jakékoliv příležitosti jít za svými nejdůležitějšími uměleckými cíli a věnovat se důkladnému studiu hudební vědy, které až do nynějška v důsledku svého pracovního vytížení zanedbával. Proto by nejraději využil stipendia k tomu, aby se této výše zmíněné činnosti zbavil a získal čas 1. k důkladnému studiu starých Italů a Nizozemců spojenému s podrobným studiem kontrapunktu 2. k provedení hudebně dramatického díla (pohádkové hry ve smyslu starých německých pohádek, jak nám vyprávějí Grimm, Bechstein a jiní), jehož text a hudební koncept je již dokončen, které však zatím nebylo vytvořeno, protože uchazeči v důsledku jeho nynější činnosti chybí čas a nálada. (Ad III.) Uchazeč si dovoluje předložit vysoce ctěné komisi svoji poslední hotovou práci jako ukázku svého umění a uctivě čeká na vyrozumění. Gustav Mahler Adresa Jihlava, Vídeňská ulice, Morava

Presently, he has been forced to earn his living by giving lessons, as he is of insolvent parentage (evidenced by annex B). He has received an engagement offer for the next year as the bandmaster of the Laibach Theatre, which he was forced to accept, due to extraneous circumstances, and where he is presently still engaged. (Ad II.) His demanding activities at this institute make it impossible for him to follow his most important artistic goals, namely to pursue thorough studies of the musical science, which he was unable to pursue until now due to his dependency. For this reason he would like to make use of the scholarship to rid him of the above said activity and to gain time 1. for thorough studies of old Italian and Dutch masters, connected with the exact study of the counterpoint 2. for performing a musical dramatic work (fairy-tale play in the sense of old German fairytales, as told by Grimm, Bechstein and others), the libretto and musical concept of which are already finished, merely left idle due to lack of support, making it necessary for him to undertake activities that leave him no time, nor frame of mind, for executing his artistic intentions. (Ad III.) The applicant hereby takes the liberty of submitting to the Honourable Committee his last finished work as an example of his artistry, humbly awaiting its decree. Gustav Mahler Adress Jihlava, Vídeňská Street, Moravia

51I

Oznámení o obsahu podání Obecní rady královského města Jihlavy c. k. Moravskému místodržitelství v Brně ze dne 12. 8. 1881 a přípis c. k. místodržitelstí v Brně čj. 16722 ze dne 16. 8. 1881, kterému bylo přiděleno čj. 7183 pol.

Indessen war er fleißig bemüht, die musikalische Technik in seine Gewalt zu bekommen, um durch Besiegung der Formschwierigkeiten dem idealen Inhalt seiner Kunst näher zu treten. Seinen Lebensunterhalt mußte er sich bis in letzte Zeit durch Lektionen erwerben, da er von unbemittelten Eltern stammt (wie Beilage B bezeugt). Für das nächste Jahr erhielt er einen Engagementsantrag als Kapellmeister an das Theater zu Laibach, welchen er, durch äußere Verhältnisse gezwungen, annehmen mußte, und an welchem er sich auch derzeit befindet. (Ad II.) Seine angestrengte Thätigkeit jedoch an diesem Institut benimmt ihm jede Gelegenheit seinen wichtigsten künstlerischen Zwecken nachzugehen, und vor allem ein eingehenderes Studium der musikalischen Wissenschaft zu betreiben, das er bis jetzt in Folge seiner Abhängigkeit versäumt hat. Er würde daher ein Stipendium am liebsten dazu benützen, sich dieser seiner obenerwähnten Thätigkeit zu entziehen, um so Müße zu gewinnen 1. zu einem eingehenden Studium der alten Italiener und Niederländer verbunden mit dem genauen Studium der Contrapunktes 2. zur Ausführung eines musikalisch-dramatischen Werkes (eines Märchenspieles im Sinne der alten deutschen Märchen, wie sie uns Grimm, Bechstein und Andere erzählen) dessen Dichtung und musikalische Concepte bereits vollendet ist, das jedoch ungerfördert liegen blieb, da ihm in Folge seiner jetzigen Thätigkeit Müße und Stimmung fehlt. (Ad III.) Erlaubt sich der Bewerber als eine Probe seiner Kunst seine letzte fertige Arbeit einer hochlöblichen Komission zu unterbreiten und harrt in Ergebenheit des Ausspruchs. Gustav Mahler Adresse Iglau, Wienergasse, Mähren

The King’s City of Jihlava Municipal Council’s notice on the letter addressed to the Imperial Royal Moravian Vice Regency in Brno, ref. no. 7183, dated August 12th, 1881, and the reply of the Imperial Royal Moravian Vice Regency in Brno, ref. no. 16722, dated August 16th, 1881.

Mitteilung über den Inhalt der Eingabe des Gemeinderats der königlichen Stadt Iglau an das k. k. Mährische Statthalterei Brünn vom 12. 8. 1881 und die Zuschrift der k. k. Statthalterei Brünn Gz. 16722 vom 16. 8. 1881, der das Geschäftszeichen 7183 pol. zugeordnet wurde.

251


C. k. Moravské místodržitelství Brno. Obecní rada k. města Jihlavy zasílá žádost kandidáta filozofie Gustava Mahlera z Jihlavy o státní stipendium pro mladé umělce s odkazem na vyhlášku vysokého Ministerstva kultu a vyučování z 2. července 1881. Přílohy 4 kusy

To the Imperial Royal Moravian Vice Regency in Brno. The King’s City of Jihlava Municipal Council is hereby forwarding the application of Gustav Mahler, Candidate of Philosophy, form Jihlava, for the state scholarship for young artists pursuant to the Ordinance of the High Ministry of Culture and Education, dated July 2nd, 1881.

K. k. mähr. Statthalterei Brünn. Gemeinderath der k. Stadt Iglau unterbreitet das Gesuch des Cand. phil. Gustav Mahler aus Iglau um ein Staatstipendium für junge Künstler mit Bezug auf die Kundmachung des hohen Ministeriums für Cultus und Unterricht 2. Juli 1881. Beilagen 4 Stück

Čj. 16722 Zasláno zpět Obecní radě k. města Jihlavy s žádostí podat zprávu o osobních poměrech žadatele nejpozději do konce srpna 1881. Brno 16. srpna 1881 za k. k. místodržitele

51J,K

Koncept dopisu čj. 7183 pol. z 22. 8. 1881 obsahující c. k. Moravským místodržitelstvím v Brně požadované doplňující informace k žádosti Gustava Mahlera o státní stipendium pro mladé umělce. Obecní rada k. města Jihlavy k čj. 16722 informuje zpětnou zásilkou, že Gustav Mahler je manželský syn Bernarda Mahlera z Kališť, okres Humpolec, výrobce lihovin, výčepního pálenky a majitele domu s trvalým bydlištěm v Jihlavě, otec má na domě čp. 264 Vnitřní město oceněném 10 000 zl. ke splácení dluh 7 000 zl., stará se o výchovu šesti dětí, a potýká se proto s mnoha starostmi o zajištění živobytí. Gustav Mahler absolvoval kurs filozofie, potom tři ročníky konzervatoře ve Vídni, díky přirozenému nadání a mimořádné zálibě se vzdělal ve zdatného hudebníka a skladatele přesahujícího obecné chápání. Morálně a politicky mu nelze nic vytknout, nepřísluší k žádnému spojení, neměl potíže v žádném ohledu, a protože se jedná o další rozšíření jeho znalostí v hudebním oboru a stipendium mu má poskytnout možnost k realizaci, doporučujeme jeho žádost zohlednit. Jihlava 22. srpna 1881

Item 4 Appendices Ref. no. 16722 Returned to the King’s City of Jihlava Municipal Council with a request for a report on the personal situation of the applicant, to be sent back at the latest by the end of August 1881. Brno, August 16th, 1881 On behalf of the Imperial Royal Vice Regent

Gz. 16722 Wird dem Gemeinderathe der k. Stadt Iglau mit der Aufforderung zurückgestellt, über die persönlichen Verhältnisse des Bittstellers bis längstens Ende August 1881 unter Communicats-Rückschluss Bericht zu erstatten. Brünn den 16. August 1881 für den k. k. Statthalter

Draft for a letter, ref. no. 7183 pol. dated August 22nd, 1881, containing information required by the Imperial Royal Moravian Vice Regency in addition to the Gustav Mahler’s application for the state scholarship for young artists.

Konzept des Schreibens Gz. 7183 pol. vom 22. 8. 1881, das die von der Mährischen Statthalterei eingeforderten ergänzenden Informationen zum Gesuch Gustav Mahlers um die Gewährung des Staatsstipendiums für junge Künstler beinhaltet.

As regards ref. no. 16722, the King’s City of Jihlava Municipal Council informs in reply that Gustav Mahler is the marital son of Bernard Mahler of Kaliště, Humpolec district, stillman, tapster of liqueurs and owner of a house, domiciled in Jihlava, the father owes 7,000 guldens for the house No. 264, apprized at 10,000 guldens, he has six dependent children in his care, therefore he (the same) must struggle to make ends meet. Gustav Mahler passed a philosophy alumni course, followed by 3 years at the Vienna Conservatory, being fortunately naturally talented and of unique predilection, he educated himself to become an erudite musician and composer, beyond general comprehension. Morally and politically it is not possible to reprehend him for anything, as he made no connections, had no problematic relations, and also because his objective is to further his education in the musical arts, which the scholarship would allow him to undertake, we recommend him to your attention.

Der Gemeinderath d. k. Stadt Iglau ad Nummer 16722 berichtet unter Communicats Rückschluß ./. dz. Gustav Mahler ein ehelicher Sohn des in Iglau als Destillateur, Branntweinschänker und Hausbesitzer domicilirenden Bernard Mahlers aus Kalischt, Bezirk Humpoletz ist, dz. der Vater auf dem auf 10 000 fr. Stadthaus Nro 264 eine Schuld hat von 7 000 fr. zu verzinsen und für 6 der Erziehung bedürftige Kinder zu sorgen daher derselbe mit viel Nahrungssorgen zu kämpfen. Gustav Mahler hat den philosophischen Lehrkurs dann 3 Jahrgänge im Conservatorium in Wien absolviert, sich bei glücklichen Naturanlagen und besonderer Vorliebe zu einem tüchtigen über den allgemeinen Begriff stehenden Musiker und Componisten ausgebildet. Derselbe ist moralisch und politisch wohlvorhalten, gehört keiner Verbindung an, hat noch in keiner Beziehung einen Anstand gehabt, und wird, da es sich um eine weitere Erweiterung seiner Kenntnisse im Musikfach handelt, und das Stipendium ihm hiezu die Möglichkeit zu Ausführung bieten soll, derselbe einer Berücksichtigung empfohlen.

In Jihlava, on August 22nd, 1881

Iglau 22. August 1881

252


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

51L,M

Zpráva c. k. Moravského místodržitelství v Brně čj. 5397 k žádosti Gustava Mahlera o státní stipendium pro mladé umělce z 12. 3. 1882; na rubu koncept oznámení Obecní rady královského města Jihlavy Gustavu Mahlerovi čj. 2413 pol. ze dne 17. 3. 1882. C. k. Moravské místodržitelství čj. 5397 Výnosem pana c. k. ministra kultu a vyučování z 28. února 1882 čj. 2117 je žádost Gustava Mahlera, hudebníka z Jihlavy, o poskytnutí stipendia pro umělce zaslána bez povšimnutí zpět. Obecní rada o tom byla zpravena zpětným zasláním žádosti včetně příloh s odkazem na zprávu z 22. srpna 1881 čj. 7183 za účelem vyrozumění jmenovaného. Brno 22. března 1882 v zastoupení c. k. místodržitele Panu Gustavu Mahlerovi, kandidátovi filozofie v Jihlavě Na základě výnosu místodržitelství z 12. března 1882 č. 5397 jste byl zpětným zasláním čtyř příloh vyrozuměn. Jihlava 17. března 1882 ________ Přepis položky [51] viz německý popisek.

Report to the Imperial Royal Moravian Vice Regency in Brno, ref. no. 5397, regarding the Gustav Mahler’s application for the state scholarship for young artists dated March 12th, 1882; written on the reverse side of the King’s City of Jihlava Municipal Council’s notice to Gustav Mahler ref. no. 2413 pol. dated March 17th, 1882.

Bescheid der k. k. Mährischen Statthalterei Brünn Gz. 5397 zum Gesuch Gustav Mahlers um die Gewährung des Staatsstipendiums für junge Künstler vom 12. 3. 1882; auf der Rückseite befindet sich das Konzept der Mitteilung des Gemeinderats der königlichen Stadt Iglau an Gustav Mahler Gz. 2413 pol. vom 17. 3. 1882.

To the Imperial Royal Moravian Vice Regency Ref. no. 5397

K. k. mährische Statthalterei No 5397

By the Decree of the Imperial Royal Minister of culture and Education dated February 28th, 1882, ref. no. 2117, the application of Gustav Mahler, musician from Jihlava, for granting him the scholarship for young artists, was sent back disregarded. The Municipal Council was informed about it by a return letter regarding the application including its appendices, with a reference to the report dated August 22nd, 1881, ref. no. 7183, with the purpose to notify the applicant.

Mit dem Erlasse des Herrn k. k Ministers für Cultus und Unterricht vom 28. Februar 1882 No. 2117 ist das Gesuch des Gustav Mahler, Musiker in Iglau um Verleihung eines Künstlerstipendiums unberücksichtigt zurückgelangt. Wovon der Gemeinderath unter Rückschluss des betreffenden Gesuches samt Beilagen mit Bezug auf den Bericht vom 22. August 1881 No. 7183 zur Verständigung des Genannten in Kenntnis gesetzt wird.

In Brno, on March 22nd, 1882 On behalf of the Imperial Royal Vice Regent

Brünn am 22. März 1882 für den k. k. Statthalter An Herrn Gustav Mahler Cand. phil. in Iglau

To Mr. Gustav Mahler, Candidate of Philosophy, Jihlava Subsequent to the Decree of the Vice Regency from March 12th, 1882, no. 5397, you have been notified, your 4 appendices being returned.

Zu folge Statthalterei Erlaß vom 12. März 1882 Nro. 5397 wurden Sie unter Rückschluß von 4 Beilagen verständigt, dz. ist. Iglau 17. März 1882

In Jihlava, on March 17th, 1882 ________

52A-D

Úmrtní zápis (Todfalls-Aufnahme) Bernarda Mahlera, destilatéra a vlastníka domu, starého 62 let, židovského náboženství, ženatého, bytem v Jihlavě, čp. 264 Vnitřní město, Vídeňská ulice 6, zemřelého 18. 2. 1889 tamtéž. Dále je uvedena na stejné adrese žijící manželka Marie Mahlerová, zletilé děti, tj. syn Gustav Mahler, ředitel královské opery v Budapešti, a dcera Leopoldina Mahlerová, provdaná Quittnerová ve Vídni, toho času v Jihlavě, a čtyři nezletilé děti, tj. syn Alois Mahler, 21 let, účetní v otcově obchodě, dcera Justina Mahlerová, 20 let, syn Otto Mahler, 15 let, posluchač konzervatoře ve Vídni, a dcera Emma Mahlerová, 13 let. Jako poručnice je vedena matka Marie Mahlerová,

For transcription of the item [51], see the German caption.

Record on death (Todfalls-Aufnahme) of Bernard Mahler, a stillman and house owner, 62 years old, Jewish denomination, married, residing at Jihlava, No. 264, Inner City, 6 Vídeňská Street, deceased on February 18th, 1889, on the same place. His spouse Marie Mahler living on the same address, adult children, i.e., son Gustav Mahler, director of the Royal Opera in Budapest, and daughter Leopoldine Mahler, married Quittner in Vienna, living in Jihlava at that time, and four under-age children, i.e., son Alois Mahler, 21 years old, bookkeeper in his father’s business, daughter Justine Mahler, 20 years old, son Otto Mahler, 15 years old, student of the Vienna Conservatory, and daughter Emma

Todfalls-Aufnahme von Bernard Mahler, Destillateur und Hausbesitzer, 62 Jahre alt, mosaischer Religion, wohnhaft in Iglau Stadthaus Nr. 264 Wiener Gasse 6, gestorben am 18. 2. 1889 daselbst. Unter der gleichen Wohnadresse werden folgende Personen angeführt: die Gattin Marie Mahler und die volljährigen Kinder, d.h. der Sohn Gustav Mahler, Direktor der Königlichen Oper in Budapest und die Tochter Leopoldine Mahler, verheiratete Quittner in Wien, derzeit in Iglau, sowie vier minderjährige Kinder, d.h. der Sohn Alois Mahler, 21 Jahre alt, Buchhalter im väterl. Geschäft, die Tochter Justine Mahler, 20 Jahre alt, der Sohn Otto Mahler, 15 Jahre alt, Konservatorist in Wien,

253


Mährischer Grenzbote 1889, Nr. 24 Gustav Mahler, 1891, repro

jako spoluporučník je navržen nejstarší syn Gustav Mahler. Bernard Mahler zemřel bez závěti. Jako majetek zemřelého je uveden dům čp. 264 Vnitřní město v Jihlavě v hodnotě cca 10 000 zl., obchod s lihovinami – zásoby zboží a pohledávky – v přibližné ceně 8 000 zl. a oblečení a prádlo v přibližné hodnotě 50 zl. Úmrtní zápis byl sepsán v Jihlavě dne 22. 2. 1889 a je podepsán c. k. notářem Jakobem Ryllem, Gustavem Mahlerem, advokátem Dr. Gustavem Spitzem, Leopoldinou Quittnerovou a svědky Karlem Schindlerem a Eduardem Schindlerem. ________ Podrobnější informace o pozůstalostním spise Bernarda Mahlera viz Renata Pisková, Pozůstalostní spis po Bernardu Mahlerovi, Jihlavská archivní ročenka IV, 2002, s. 82–151, jehož součástí je rozsáhlá příloha s reprodukcemi nejzajímavějších dokumentů. Německou verzi Abhandlungsakten von Bern[h]ard Mahler viz Nachrichten zur MahlerForschung 52, 2005, s. 32–53.

53A-D 43A-D

Úmrtní zápis (Todfalls-Aufnahme) Marie Mahlerové, vdovy po výrobci lihovin, staré 52 let, židovského náboženství, bytem v Jihlavě, Vídeňské ulici č. 6, zemřelé tamtéž 11. 10. 1889. Jako jediný žijící zletilý syn je uveden Gustav Mahler, ředitel královské opery v Budapešti, který je zde jmenován rovněž jako poručník svých nezletilých sourozenců, jimiž jsou: Justina Mahlerová, stará přes 20 let; Alois Mahler, dragoun u 6. regimentu v Brně, starý 22 let; Ottomar Mahler, konzervatorista ve Vídni, starý 16 let; Emma Mahlerová, stará 14 let.

254

Mahler, 13 years old, were mentioned further therein. Mother Marie Mahler was given as a guardian, the oldest son, Gustav Mahler, proposed as a co-guardian. Bernard Mahler died intestate. The property of the deceased included house No. 264, Inner City, Jihlava, having the value of approximately 10,000 guldens, a shop with spirits – stock of goods and receivables – amounting approximately to 8,000 guldens, and clothes in an approximate value of 50 guldens. The record on death was maid in Jihlava, on February 22nd, 1889, and signed by Jakob Ryll, Imperial Royal Notary, Gustav Mahler, Dr. Gustav Spitz, lawyer, Leopoldine Quittner and witnesses, Karl Schindler and Eduard Schindler. ________

und die Tochter Emma Mahler, 13 Jahre alt. Als Vormund wird die Mutter Marie Mahler, als Mitvormund der älteste Sohn Gustav Mahler vorgeschlagen. Bernard Mahler ist testamentlos gestorben. Als Vermögen des Verstorbenen werden das Stadthaus Nr. 264 in Iglau mit einem Wert von ca. 10 000 fl., Destillationsgeschäft – Warenbestand und Forderungen – zu ca. 8 000 fl. sowie Kleidung und Wäsche zu ca. 50 fl. genannt. Die Todfalls-Aufnahme wurde am 22. 2. 1889 in Iglau erstellt und von k. k. Notar Jakob Ryll, Gustav Mahler, Rechtsanwalt Dr. Gustav Spitz, Leopoldine Quittner und den Zeugen Karl Schindler und Eduard Schindler unterschrieben. ________

Detailed information on the Bernard Mahler estate file see in Renata Pisková, Bernard Mahler’s Estate File, Jihlava Archives Almanach IV, 2002, p. 82–151, wit a comprehensive annex containing reproductions of the most interesting documents. The German version Abhandlungsakten von Bern[h]ard Mahler see in Nachrichten zur Mahler-Forschung 52, 2005, p. 32–53.

Nähere Informationen über die Abhandlungsakten von Bernard Mahler im Beitrag Renata Piskovás, Pozůstalostní spis po Bernardu Mahlerovi, Jihlavská archivní ročenka IV, 2002, S. 82 –151, dessen Bestandteil eine umfangreiche Beilage mit den Reproduktionen der interessantesten Dokumente ist. Deutsche Version Abhandlungsakten von Bern[h]ard Mahler in: Nachrichten zur Mahler-Forschung 52, 2005, S. 32–53.

Record on death (Todfalls-Aufnahme) of Marie Mahler, widow of a stillman, 52 years old, Jewish denomination, residing in Jihlava, 6 Vídeňská Street, died in the same place on October 11th, 1889. As the only living son of age is given Gustav Mahler, director of the Royal Opera in Budapest, who is here also named as a guardian of his minor brothers and sisters: Justine Mahler, over 20 years old; Alois Mahler, dragoon at the 6th regiment in Brno, 22 years old; Ottomar Mahler, student of Vienna Conservatory, 16 years old; Emma Mahler, 14 years old.

Todfalls-Aufnahme von Marie Mahler, Destillateurwitwe, 52 Jahre alt, mosaischer Religion, wohnhaft in Iglau, Wienergasse Nr. 6, gestorben daselbst am 11. Oktober 1889. Als einziger lebender großjähriger Sohn wird Gustav Mahler, Direktor der Königlichen Oper in Budapest angeführt, der hier als Vormund seiner minderjährigen Geschwister genannt wird. Zu diesen gehören: Justine Mahler, über 20 Jahre alt; Alois Mahler, Dragoner des 6. Regiments in Brünn, 22 Jahre alt; Ottomar Mahler, Konservatorist in Wien, 16 Jahre alt; Emma Mahler, 14 Jahre alt. Es werden hier


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

Jsou zde zaznamenány i dvě děti dříve zemřelé sestry Gustava Mahlera Leopoldiny, provdané Quittnerové, čtyřletá Anna a dvouletý Heinrich, jež zastupuje jejich otec Ludwig Quittner, obchodní cestující, bytem ve Vídni IX, Bramergasse 8. Marie Mahlerová zemřela bez závěti. Nezanechala žádný majetek. Veškeré šatstvo a zařízení domácnosti bylo převezeno při stěhování dětí do Budapešti. Hodnota tohoto jmění ve výši přibližně 400 zlatých nepokryje ani léčebné a pohřební náklady. Jako majetek zemřelé přichází v úvahu 3 500 zlatých z pozůstalosti manžela Bernarda Mahlera jakožto pohledávka věna. Úmrtní zápis byl sepsán v Jihlavě dne 16. 10. 1889 a je podepsán notářem Jakobem Ryllem a dcerou Justinou Mahlerovou. Honorář notáře činil 3 zl. 15 kr.

54A,B

Zpráva C. k. rakousko-uherského generálního konsulátu v Hamburku čj. 2032 ze dne 24. 9. 1891 o doručení výměru vojenské taxy za léta 1888, 1889 a 1890, jejíž výše činí celkem 120 zl. rakouské měny, kapelníkovi Gustavu Mahlerovi. Zpráva obsahuje rovněž sdělení, že plátce považuje výměr předepsané taxy za příliš vysoký, a proto chce podat žádost o snížení těchto částek. Potvrzení o příjmu zásilky Gustavem Mahlerem tvoří přílohu dopisu.

54C-F 42A-D

Stížnost Gustava Mahlera z 10. 10. 1891 na výměr z 30. 7. 1891, kterým mu byla zvýšena vojenská taxa za léta 1888–1890 na 40 zl. za rok, adresovaná c. k. místodržitelství v Brně. Stížnost zdůvodňuje tím, že od začátku roku 1888, po odchodu z místa kapelníka v Lipsku, do 1. 10. 1888, kdy nastoupil v Budapešti jako ředitel opery, byl bez finančních prostředků. Dále poukazuje na to, že během tohoto období neměl žádný takový příjem, který by ospravedlňoval výměr vojenského poplatku ve výši 40 zl. V letech 1889 a 1890 měl sice vyšší příjem, ale vydržoval sestry Justinu a Emmu a bratra Otta, který na jeho náklady studoval na konzervatoři ve Vídni. Také náklady na vzdělání jeho sestry Emmy

The record also refers to two children of Gustav Mahler’s sister Leopoldine, who died earlier, married Quittner, Anna four years old and Heinrich two years old, whose guardian is their father Ludwig Quittner, travelling salesman, residing in Vienna IX, Bramergasse 8. Marie Mahler died intestate. She left no property. All clothing and household equipment were taken at moving of children to Budapest. The value of these assets of some 400 guldens does not even cover medical and funeral costs. As the property of the deceased, it can be consider 3,500 guldens from the estate of her husband Bernard Mahler, claimed as her dowry. The record on death was made in Jihlava, on October 16, 1889, and signed by Jakob Ryll, Notary, and daughter Justine Mahler. The Notary’s fee made 3 guldens and 15 kreutzers.

auch die zwei Kinder der bereits verstorbenen Schwester Leopoldine, verheirateter Quittner, die vierjährige Anna und der zweijährige Heinrich genannt, die von ihrem Vater Ludwig Quittner, Geschäftsreisendem, wohnhaft in Wien IX, Bramergasse 8, vertreten werden. Marie Mahler ist testamentlos gestorben. Sie hat kein Vermögen hinterlassen. Sämtliche Kleidungsstücke und Hausrat wurden beim Umzug der Kinder nach Budapest gebracht. Der Wert dieser Vermögensstücke in Höhe von etwa 400 Gulden kann die Behandlungsund Bestattungskosten nicht decken. Als Vermögen der Verstorbenen kommen 3 500 Gulden vom Nachlass des Ehegatten Bernard Mahler als Heiratsgutforderung in Betracht. Die Todfalls-Aufnahme wurde am 16. 10. 1889 in Iglau erstellt und von Notar Jakob Ryll und Justine Mahler unterschrieben. Das Honorar des Notars betrug 3 Gulden 15 Kreuzer.

Report of the Imperial Royal Austrian-Hungarian General Consulate in Hamburk, ref. no. 2032, dated September 24th, 1891, on receiving the notice on the military tax allotment for 1888, 1889 and 1890, in total amounting to 120 guldens of the Austrian currency, by bandmaster Gustav Mahler. The report also contains information that the taxpayer considers the tax allotted to be in excess and therefore intends to submit an application for reduction of these sums. The certificate of receipt signed by Gustav Mahler creates an annex of the letter.

Mitteilung des k. k. österreichisch-ungarischen Konsulats in Hamburg Nr. 2032 vom 24. 9. 1891 über die Zustellung des Bemessungsbescheids der Militärtaxe für die Jahre 1888, 1889 und 1890, deren Höhe insgesamt 120 fl. österreichischer Währung beträgt, an den Kapellmeister Gustav Mahler. Die Mitteilung beinhaltet auch die Information davon, dass der Steuerzahler die bemessenen Steuern als zu hoch betrachtet und deshalb eine Beschwerde wegen der Ermäßigung dieser Beträge einreichen will. Die Bestätigung über den Empfang der Zustellung durch Gustav Mahler ist als Beilage dieses Schreibens hinzugefügt worden.

Gustav Mahler’s complaint addressed to the Imperial Royal Vice Regency in Brno dated October 10th, 1891, regarding the assessment dated to July 30th, 1891, by which his military tax for years form 1888 to 1890 was increased to 40 guldens annually. He is giving the explanation that he was without financial means after leaving the position of conductor in Leipzig at the beginning of 1888 to October 1st, 1888, when he entered the occupation of opera director in Budapest. Further he is referring to the fact that he didn’t receive such income which would justify the assessment of the military tax in the amount of 40 guldens during this period. In 1889 and 1890 he received higher celery though, but he provided

Beschwerde Gustav Mahlers vom 10. 10. 1891 über den Bemessungsbescheid vom 30. 7. 1891, wodurch ihm die Militärtaxe auf 40 Gulden pro Jahr erhöht wurde, gerichtet an die k. k. Mährische Statthalterei Brünn. Er begründet die Beschwerde damit, dass er vom Beginn des Jahres 1888, nachdem er die Stelle des Kapellmeisters in Leipzig verlassen hatte, bis zum 1. 10. 1888, als er die Stelle des Operndirektors in Budapest antrat, ohne Finanzmittel war. Er weist weiters darauf hin, dass seine Einkünfte während dieses Zeitraums nicht so hoch waren, um die Bemessung der Militärtaxe in Höhe von 40 Gulden zu rechtfertigen. In den Jahren 1889 und 1890 hatte er zwar höhere Einkünfte, unterhielt jedoch die Schwestern Justine und

255


činily ročně několik set zlatých. Kvůli těmto výdajům se snížil jeho čistý příjem tak, že neodpovídal stanovenému výměru. Zdůrazňuje, že musí být brán ohled také na skutečnost, že opustil místo ředitele opery v Budapešti a jeho současný příjem kapelníka opery v Hamburku není takový, aby poplatek mohl být stanoven v tak vysoké třídě. Na základě výše uvedených skutečností G. Mahler žádá c. k. místodržitelství, aby mu pro rok 1888 snížilo vojenský poplatek na 5 zl. a pro léta 1889 a 1890 na odpovídající částku. Jedná se o opis stížnosti zaslaný obecní radě královského města Jihlavy, který pořídil Dr. Gustav Spitz, advokát v Jihlavě. Byl zapsán pod čj. 9856 pol. ________ Zápisy v podacích protokolech politické registratury jihlavského městského úřadu a dochované spisy dokládají, že ohledně vojenské taxy Gustava Mahlera byla v letech 1886, 1888 a především 1891–1894 vedena poměrně rozsáhlá korespondence. Taxu, která dosáhla výše 140 zl., zaplatil až v roce 1894, když tím bylo podmíněno vydání cestovního pasu (viz Archiv města Jihlava od roku 1849, Politická registratura 1890–1923, kart. 351, inv. č. 1490, čj. Pol. 11957/1894).

55A,B 17A,B

Záznam o rodině Bernarda Mahlera v Matrice příslušníků města Jihlavy založený dne 27. 9. 1893 a doplňovaný a opravovaný do roku 1907. K jednotlivým členům rodiny je uvedeno: Bernard Mahler, nar. 1827, židovského náboženství (israelitisch), ženatý, výrobce lihovin (Destillateur) a majitel domu, za příslušníka města Jihlavy přijat rozhodnutím čj. 6165 pol. v roce 1873, zemř. v Jihlavě 18. 2. 1889. Manželka Marie, nar. 1837, židovského náboženství, vdaná, zemř. v Jihlavě 11. 10. 1889; v poznámce uvedeno, že je roz. Hermannová (sic!) z Ledče. Syn Isidor, nar. v Kalištích v r. 1858, židovského náboženství, svobodný, zemř. v Kalištích v r. 1859. Syn Gustav, nar. v Kalištích 14. 7. (sic!) 1860, židovského, později římskokatolického nábo-

256

sustenance for his sisters Justine and Emma and brother Otto, who studied at the Vienna Conservatory at his expenses. Expenses for the education of his sister Emma also made several hundreds of guldens annually. Due to these expenses his annual net income decreased so that it didn’t comply with the assessed tax. He also points out that the fact must be considered he left the position of the opera director in Budapest and his recent income as the opera conductor in Hamburg isn’t reaching such level that the tax could be assessed within this upper class. Based on the above mentioned facts, Gustav Mahler applies to the Imperial Royal Vice Regency for reduction of his military tax to 5 guldens for 1888 and to a comparative amount for 1889 and 1890. It is a duplicate of the complaint sent to the King’s City of Jihlava Municipal Council, made by Dr. Gustav Spitz, a solicitor from Jihlava. It was registered under ref. no. 9856 pol. ________ Records in filing protocols of the Political Registry at the Jihlava Municipal Office and preserved files document that a quite extensive correspondence was changed regarding the Gustav Mahler’s military tax in 1886, 1888 and in particular from 1891 to 1894. He paid the tax, reaching meanwhile the sum of 140 guldens, as late as in 1894, when it became a condition for the issue of his passport (see Jihlava Archives past-1849, Political Registry 1890–1923, cart. 351, inv. no. 1490, ref. no. Pol. 11957/1894).

Record on the Bernard Mahler’s family in the Register of Jihlava Citizens filed on September 27th, 1893, and completed and corrected until 1907. References to the individual family members, as follows: Bernard Mahler, born in 1827, Jewish denomination (israelitisch), married, stillman (Destillateur) and house owner, admitted as Jihlava City citizen by decree ref. no. 6165 pol. in 1873, died in Jihlava on February 18th, 1889. Souse Marie, born in 1837, Jewish denomination, married, died in Jihlava, on October 11th, 1889; a note reads that she was born Hermann (sic!) from Ledeč. Son Isidor, born in Kaliště in 1858, Jewish denomination, single, died in Kaliště in 1859. Son Gustav, born in Kaliště on July 14th (sic!), 1860, Jewish later Roman-Catholic denomi-

Emma sowie den Bruder Otto, der auf seine Kosten am Wiener Konservatorium studierte. Auch die Kosten für die Ausbildung der Schwester Emma betrugen jährlich einige hundert Gulden. Wegen dieser Ausgaben verminderte sich sein Netto-Einkommen so, dass es der festgelegten Bemessung nicht entsprach. Er betont, dass auch der Umstand berücksichtigt werden muss, dass er die Stelle des Operndirektors in Budapest verlassen hatte und sein derzeitiges Einkommen als Kapellmeister der Hamburger Oper nicht so hoch ist, um Festlegung der Militärtaxe in einer so hohen Klasse rechtfertigen zu können. Aufgrund der oben genannten Umstände ersucht G. Mahler die k. k. Statthalterei, die Militärtaxe für das Jahr 1888 auf 5 Gulden und für die Jahre 1889 und 1890 auf einen entsprechenden Betrag zu reduzieren. Es handelt sich um eine dem Gemeinderath der königlichen Stadt Iglau zugesendete Abschrift der Beschwerde, gefertigt von Dr. Gustav Spitz, Rechtsanwalt in Iglau, unter der Nr. 9856 pol. eingetragen. ________ Die Vermerke in den Einreichsprotokollen der Registratur Politikum im Iglauer Stadtamt und die erhaltenen Dokumente beweisen, dass wegen der Militärtaxe Gustav Mahlers in den Jahren 1886, 1888 und 1891–1894 eine verhältnismäßig umfangreiche Korrespondenz geführt wurde. Die Steuer, die sich auf 140 fl. belief, wurde erst 1894 bezahlt, indem dadurch die Ausstellung des Reisepasses bedingt war (vgl. Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Registratur Politikum 1890–1923, Kart. 351, Inventarnummer 1490, Gz. Pol. 11957/1894).

Eintrag in der Gemeinde-Matrikel der Stadt Iglau über die Familie Bernard Mahlers, vorgenommen am 27. 9. 1893, sukzessive ergänzt bis 1907. Angaben zu den einzelnen Familienangehörigen: Bernard Mahler, geboren 1827, israelitischer Religion, verheiratet, Destillateur und Hausbesitzer, 1873 durch die Entscheidung Nr. 6165 pol. in den Gemeindeverband aufgenommen, gestorben in Iglau am 18. 2. 1889. Gattin Marie, geb. 1837, israelitischer Religion, verheiratet, gest. am 11. 10. 1889 in Iglau; in der Anmerkung steht, dass sie geborene Hermann (sic!) aus Ledeč ist. Sohn Isidor, geb. 1858, in Kaliště, israelitischer Religion, ledig, gestorben 1859 in Kaliště. Sohn Gustav, geb. am 14. 7. (sic!) 1860 in Kaliště, israelitischer, später römisch-katho-


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

ženství, ženatý, kapelník a ředitel c. k. dvorní opery; v poznámce odkaz na samostatný záznam v Matrice příslušníků města Jihlavy (doplňovací svazek VIII – viz [62]). Syn Ernst, nar. v Kalištích (sic!) v r. 1862, židovského náboženství, svobodný, zemř. v Jihlavě 13. 4. 1875. Dcera Leopoldina, nar. v Kalištích (sic!) 18. 5. 1863, židovského náboženství, vdaná. Syn Karl, židovského náboženství, svobodný. Syn Rudolf, židovského náboženství, svobodný, zemř. 21. 2. 1866. Syn Louis [Alois], nar. v Jihlavě 6. 10. 1867, židovského, později římskokatolického (přijal křestní jméno Hans Christian) a evangelického náboženství, ženatý; v poznámce odkaz na samostatný záznam v Matrice příslušníků města Jihlavy (doplňovací svazek V) pořízený na základě spisu čj. Pol. 12475/03. Dcera Justina, nar. v Jihlavě 15. 12. 1868, židovského, později evangelického náboženství, provdána za profesora Roseé. Syn Arnold, nar. v Jihlavě 19. 12. 1869, židovského náboženství, svobodný, zemř. v Jihlavě 14. 12. 1871. Syn Friedrich, nar. v Jihlavě 23. 4. 1871, židovského náboženství, svobodný, zemř. v Jihlavě 14. 12. 1871. Syn Alfred, nar. 22. 4. 1872, svobodný, židovského náboženství, zemř. v Jihlavě 6. 5. 1873. Syn Otto, nar. v Jihlavě 18. 6. 1873, svobodný, židovského náboženství, zemř. ve Vídni 6. 2. 1895. Dcera Emma, nar. v Jihlavě 19. 10. 1875, židovského, později evangelického náboženství, provdána za hudebníka Roseé. Syn Konrad, nar. 17. 2. 1879 v Jihlavě, židovského náboženství, svobodný, zemř. v Jihlavě 8. 1. 1880. Na druhé straně v části o původu (Abstammung) jsou uvedena jména rodičů Bernarda Mahlera (Simon a Marie Mahlerovi), záznam o změnách uvádí jméno dcery Leopoldiny Mahlerové, které bylo po uzavření sňatku Quittnerová. Záznam o bydlišti pořízený na základě spisu čj. Pol. 16928/1907 (viz [61B]) uvádí, že Gustav Mahler žil od 18. 8. 1897 ve Vídni, Auenbruggergasse 2.

nation, married, conductor and director of the Imperial Royal Court Opera; a note refers to an independent record in the Register of Jihlava Citizens (supplementing file VIII – see [62]). Son Ernst, born in Kaliště (sic!) in 1862, Jewish denomination, single, died in Jihlava August 13th, 1875. Daughter Leopoldine, born in Kaliště (sic!) on May 18th, 1863, Jewish denomination, married. Son Karl, Jewish denomination, single. Son Rudolf, Jewish denomination, single, died on February 21st, 1866. Son Louis [Alois], born in Jihlava on October 6th, 1867, Jewish later Roman-Catholic (accepted the name Hans Christian) and Evangelic denomination, married; a note refers to an independent record in the Register of Jihlava Citizens (supplementing file V) made pursuant to the file ref. no. Pol. 12475/03. Daughter Justine, born in Jihlava on December 15th, 1868, Jewish later Evangelic denomination, married to professor Roseé. Son Arnold, born in Jihlava, on December 19th, 1869, Jewish denomination, single, died in Jihlava, on December 14th, 1871. Son Friedrich, born in Jihlava, on April 23rd, 1871, Jewish denomination, single, died in Jihlava, on December 14th, 1871. Son Alfred, born on April 22nd, 1872, single, Jewish denomination, died in Jihlava, on May 6th, 1873. Son Otto, born in Jihlava, on June 18th, 1873, single, Jewish denomination, died in Vienna, on February 6th, 1895. Daughter Emma, born in Jihlava, on October 19th, 1875, Jewish later Evangelic denomination, married to musician Roseé. Son Konrad, born in 17. 2. 1879 in Jihlava, Jewish denomination, single, died in Jihlava January 8th, 1880. On the reverse side in the part on origin (Abstammung), names of Bernard Mahler’s parents (Simon and Marie Mahler) are mentioned, record on changes gives name of daughter Leopoldine Mahler, married to Quittner. Record on domicile made pursuant to the file ref. no. Pol. 16928/1907 (see [61B]) reads that Gustav Mahler was living in Vienna, Auenbruggergasse 2, since August 18th, 1897.

lischer Religion, verheiratet, Kapellmeister und Direktor der k. k. Hofoper; in der Anmerkung Verweis auf den Eintrag in der Gemeinde-Matrikel Iglau (Ergänzungsband VIII – vgl. [62]). Sohn Ernest, geb. 1862 in Kaliště, israelitischer Religion, ledig, gestorben am 13. 4. 1875 in Iglau. Tochter Leopoldine, geb. am 18. 5. 1863 in Kaliště (sic), israelitischer Religion, verheiratet. Sohn Karl, israelitischer Religion, ledig. Sohn Rudolf, israelitischer Religion, ledig, gestorben am 21. 2. 1866. Sohn Louis [Alois], geb. am 6. 10. 1867 in Iglau, israelitischer, später römisch-katholischer (er hat den Namen Hans Christian angenommen) und evangelischer Religion, verheiratet. In der Anmerkung Verweis auf den Eintrag in der Gemeinde-Matrikel Iglau (Ergänzungsband V), gefertigt auf der Grundlage des Dokuments Nr. Pol. 12475/03. Tochter Justine, geb. am 15. 12. 1868 in Iglau, israelitischer, später evangelischer Religion, verheiratet mit Professor Roseé. Sohn Arnold, geb. am 19. 12. 1869 in Iglau, israelitischer Religion, ledig, gestorben am 14. 12. 1871 in Iglau. Sohn Friedrich, geb. am 23. 4. 1871 in Iglau, israelitischer Religion, ledig, gestorben am 14. 12. 1871 in Iglau. Sohn Alfred, geb. am 22. 4. 1872, israelitischer Religion, ledig, gestorben am 6. 5. 1873 in Iglau. Sohn Otto, geb. am 18. 6. 1873 in Iglau, israelitischer Religion, ledig, gestorben am 6. 2. 1895 in Wien. Tochter Emma, geb. am 19. 10. 1875 in Iglau, israelitischer, später evangelischer Religion, verheiratet mit dem Musiker Roseé. Sohn Konrad, geb. am 17. 2. 1879 in Iglau, israelitischer Religion, ledig, gestorben am 8. 1. 1880 in Iglau. Auf der nächsten Seite sind im Abschnitt Abstammung die Namen der Eltern Bernard Mahlers (Simon und Marie Mahler) und im Veränderungsvermerk der neue Name der Tochter Leopoldine Mahler angeführt, die nach der Heirat Quittner hieß. Im Vermerk über den Wohnort, vorgenommen auf der Grundlage des Schriftstücks Nr. Pol. 16928/1907 (vgl. [61B]) wird angeführt, dass Gustav Mahler seit dem 18. 8. 1897 in Wien, Auenbruggergasse 2 lebte.

257


56A-D

Úmrtní zápis (Todfalls-Aufnahme) Otto Mahlera, hudebníka, starého 21 let, židovského náboženství, svobodného, řádné bydliště IV. okres, Margarethenstraße 39, zemřelého 6. 2. 1895 ve IV. okrese, Theresianumgasse 6. Jako pozůstalí jsou uvedeni: otec Bernhard Mahler, povoláním destilatér, bývalým bydlištěm v Jihlavě, tamtéž v roce 1890 nebo 1891 (sic!) zemřel; matka taktéž zemřela; sourozenci Gustav Mahler, 34 let, ředitel opery v Hamburku, Justina Mahlerová, 26 let, soukromnice v Hamburku, Alois Mahler, 25 let, účetní ve Vídni, IX. okres, Pramergasse 3, a Emma Mahlerová, 19 let, u bratra a zároveň poručníka Gustava Mahlera v Hamburku. Otto Mahler zemřel bez zanechání závěti. Ve věci majetku a opatření k jeho zajištění je uvedeno, že zemřelý si vzal život u své hospodyně Niny Hoffmannové, Theresianumgasse 6, Vídeň IV, která se prokázala plnou mocí ze dne 13. 2. 1895 jako zplnomocněnkyně bratra zemřelého Gustava Mahlera. Pozůstalost sestávala kromě hotovosti 77 kr. a revolveru v místě posledního bydliště zemřelého, kterou převzal policejní komisariát ve Wiedenu, z osobních věcí, několika knih a not. Protože pokoj zemřelého musel být 15. 2. uklizen, požádala bytná, aby jí bylo povoleno převzít jeho věci do vlastní úschovy, a to na základě předběžné inventury, pro jejíž uskutečnění bylo stanoveno datum 15. 2. 1895 v 10 hodin dopoledne. Úmrtní zápis byl sepsán 11. 2. 1895 ve Vídni u c. k. městsky delegovaného Okresního soudu ve Wiedenu a předán c. k. notáři Dr. Frischaufovi k projednání. Zápis ve věci majetku Otto Mahlera byl pořízen 14. 2. 1895 a podepsán c. k. notářem Dr. Karlem Frischaufem, Ninou Hoffmannovou-Matschekovou a zapisovatelem Leopoldem Neubauerem. ________ Pozůstalostní spis, který obsahuje mimo jiné záznam o převzetí věcí zemřelého policejním komisariátem ve Wiedenu, pozůstalostní inventář, účet za pohřeb či přípis z 16. 3. 1895, kterým byl c. k. městsky delegovaným Okresním soudem ve Wiedenu postoupen c. k. městsky delegovanému Okresnímu soudu v Jihlavě. K Nině Hoffmannové-Matschekové viz Gustav Mahler »Liebste Justi!« Briefe an die Familie, Bonn, Weidle Verlag 2005, s. 149 a 543.

258

Record on death (Todfalls-Aufnahme) of Otto Mahler, musician, 21 years old, Jewish denomination, single, residing at District IV, Margarethenstraße 39, deceased on February 6th, 1895, in District IV, Theresianumgasse 6. As relatives are mentioned: father Bernhard Mahler, stillman, former residence in Jihlava, he died ibid in 1890 or 1891 (sic!); mother died idem; siblings Gustav Mahler, 34 years old, director of the Hamburg Opera, Justine Mahler, 26 years old, private person in Hamburg, Alois Mahler, 25 years old, bookkeeper in Vienna, District IX, Pramergasse 3, and Emma Mahler, 19 years old, at her brother and guardian Gustav Mahler in Hamburg. Otto Mahler died intestate. As regards the property and measures to ensure it, it was stated that the deceased committed suicide at his housekeeper Nina Hoffmann, Theresianumgasse 6, Vienna IV, who produced a power of attorney dated February 13th, 1895, as an attorney-in-fact of his brother Gustav Mahler. In addition to 77 kreutzers and a revolver found in the place of the deceased last residence, taken over by the Police Commissariat in Wieden, his estate consisted of personal belongings, several books and sheets of music. Since the room of the deceased had to be cleaned on February 15th, the landlady asked to be allowed to take over his belongings to her custody, based on the preliminary inventory, for which the date February 15th, 1895, at 10 a.m. was set out. The record on the death was made on February 11th, 1895, in Vienna at the Imperial Royal District Court in Wieden, delegated by the municipality, and handed over to the Imperial Royal Notary, Dr. Frischauf, to be discussed. The record regarding Otto Mahler’s property was made on February 14th, 1895 and signed by the Imperial Royal Notary, Dr. Karl Frischauf, Nina Hoffmann-Matschek and secretary Leopold Neubauer. ________ The estate file containing, among others, record on the handover of belongings of the deceased by the Police Commissariat in Wieden, estate inventory, bill for the funeral and an inscription dated March 16th, 1895, by which it was transferred by the Imperial Royal District Court in Wieden, delegated by the municipality, to the Imperial Royal District Court in Jihlava, delegated by the municipality. As regards Nina Hoffmann-Matschek see Gustav Mahler »Liebste Justi!« Briefe an die Familie, Bonn, Weidle Verlag 2005, p. 149 and 543.

Todfalls-Aufnahme von Otto Mahler, Musiker, 21 Jahre alt, mosaischer Religion, ledig ordentlicher Wohnsitz im IV. Bezirk, Margarethenstraße 39, gestorben am 6. 2. 1895 im IV. Bezirk, Theresianumgasse 6. Als Hinterbliebene werden genannt: Vater Bernard Mahler, Destillateur, ehemaliger Wohnsitz in Iglau, gestorben daselbst 1890 oder 1891 (sic!); Mutter ebenso gestorben; Geschwister Gustav Mahler, 34 Jahre alt, Operndirektor in Hamburg, Justine Mahler, 26 Jahre alt, Private in Hamburg, Alois Mahler, 25 Jahre alt, Buchhalter in Wien, IX. Bezirk, Pramergasse 3, und Emma Mahler, 19 Jahre alt, wohnhaft bei ihrem Bruder und zugleich Vormund Gustav Mahler in Hamburg. Otto Mahler ist testamentlos gestorben. Bezüglich der Verfügung über dessen Vermögen wird angeführt, dass sich der Verstorbene bei seiner Haushälterin Nina Hoffmann, Theresianumgasse 6, Wien IV das Leben nahm, die sich mit der Vollmacht vom 13. 2. 1895 als Bevollmächtigte Gustav Mahlers auswies. Der Nachlass am letzten Wohnsitz des Verstorbenen bestand aus einem Barbetrag in Höhe von 77 kr., dem Revolver, einigen persönlichen Sachen, Büchern und Noten, und wurde vom Polizeikommissariat Wieden übernommen. Weil das Zimmer des Verstorbenen am 15. 2. 1895 geräumt werden musste, bat die Hauswirtin um die Erlaubnis, die Sachen in ihre eigene Verwahrung zu nehmen, auf der Grundlage einer vorläufigen Bestandsaufnahme, die am 15. 2. 1895 um 10 Uhr Vormittag festgelegt wurde. Die Todfalls-Aufnahme wurde am 11. 2. 1895 in Wien, bei k. k. städt. deleg. Bezirksgericht Wieden erstellt und an den k. k. Notar Dr. Frischauf zur Bearbeitung übermittelt. Der Eintrag über das Vermögen Otto Mahlers wurde am 14. 2. 1895 vorgenommen und von k. k. Notar Dr. Karl Frischauf, Nina HoffmannMatschek und dem Schriftführer Leopold Neubauer unterschrieben. ________ Die Abhandlungsakte, die auch einen Vermerk über die Übernahme der Sachen des Verstorbenen durch das Polizeikommissariat Wieden, das Nachlassinventar, die Beerdigungsrechnung oder die Zuschrift vom 16. 3. 1895 beinhaltet, wodurch sie vom k. k. städt. deleg. Bezirksgericht Wieden an das k. k. städt. deleg. Bezirksgericht Iglau weitergeleitet wurde. Zur Nina HoffmannMatschek vgl. Gustav Mahler »Liebste Justi!« Briefe an die Familie, Bonn, Weidle Verlag 2005, S. 149 und 543.


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

57A

Záznam č. 4 z roku 1895 v knize Záznam cest do ciziny a vydaných cestovních pasů (Vormerk über ausgefertigte Reisepässe und sonstige Reisebewilligungen für das Ausland) týkající se cestovního pasu Gustava Mahlera, kapelníka, domovsky příslušného do Jihlavy. V zápise se odkazuje na oznámení C. k. rakousko-uherského generálního konzulátu v Hamburku zaevidovaného pod čj. Pol. 424 k přípisu čj. Pol. 11957 z 10. října 1894 ve věci vyhotovení cestovního pasu Gustavu Mahlerovi. Platnost dokladu byla omezena do 30. 5. 1895. ________ K čj. Pol. 11957/1894 viz poznámka u [54C–F].

57B

Záznamy č. 88, 89 a 90 z roku 1895 v knize Záznam cest do ciziny a vydaných cestovních pasů (Vormerk über ausgefertigte Reisepässe und sonstige Reisebewilligungen für das Ausland) týkající se cestovních pasů Gustava, Justiny a Emmy Mahlerových, příslušných do Jihlavy. V zápise se odkazuje na oznámení C. k. rakousko-uherského generálního konzulátu v Hamburku z 13. 11. 1895, čj. 9139, zaevidovaného pod čj. Pol. 14182. Gustav Mahler obdržel cestovní pas pro Evropu s platností do 16. 11. 1898, Emmě a Justině byly pasy platné pro Evropu prodlouženy na dobu tří let, tj. rovněž do 16. 11. 1898. Jsou zde ještě odkazy na starší korespondenci.

58A-C

Žádost Gustava Mahlera Krajskému soudu v Jihlavě o prohlášení Emmy Mahlerové (nar. 19. 10. 1875), jejímž byl poručníkem, za plnoletou, Vídeň, červenec 1898. Gustav Mahler, ředitel Dvorní opery ve Vídni, požádal o prohlášení své sestry Emmy, tehdy ve Vahrnu u Brixenu v Tyrolsku, za plnoletou prostřednictvím advokáta Emila Freunda. Uvádí zde, že se při výchově snažil vést ji k samostatnosti jak v jednání, tak v rozhodování. Tato snaha byla umocněna získáním odborného vzdělání, a to jak ve Vídni, tak v Hamburku, které jí umožnilo stát se nezávislou. Dalším závažným důvodem prohlásit Emmu za plnoletou bylo její těhotenství a připravovaný sňatek s violoncellistou Eduardem Rosé, který tehdy domovsky příslušel do Bostonu v Severní Americe, kam ho chtěla Emma následovat. Žádost je pode-

Record no. 4 of 1895 in the book Records of trips abroad and of issued passports (Vormerk über ausgefertigte Reisepässe und sonstige Reisebewilligungen für das Ausland) regarding the passport of Gustav Mahler, bandmaster, right of domicile in Jihlava. The record refers to the notice of the Imperial Royal Austrian-Hungarian General Consulate in Hamburg registered under ref. no. Pol. 424 to the inscription ref. no. Pol. 11957 dated October 10th, 1894, regarding the Gustav Mahler’s passport issue. The validity of the document was limited to May 30th, 1895. ________ As to ref. no. Pol. 11957/1894 see note at [54C–F].

Eintrag Nr. 4 aus dem Jahre 1895 im Amtsbuch „Vormerk über ausgefertigte Reisepässe und sonstige Reisebewilligungen für das Ausland“ bezüglich des Reisepasses für Gustav Mahler, Kapellmeister, heimatberechtigt in Iglau. Im Eintrag wird auf die Mitteilung des k. k. österreichisch-ungarischen Generalkonsulats in Hamburg verwiesen, erfasst unter der Nummer Pol. 424 zur Zuschrift Nr. Pol. 11957 vom 10. Oktober 1894 wegen der Ausstellung des Reisepasses für Gustav Mahler. Das Dokument war bis 30. 5. 1895 gültig. ________ Zur Nr. Pol. 11957/1894 vgl. Anmerkung unter [54C–F].

Records no. 88, 89 and 90 of 1895 in the book Records of trips abroad and of issued passports (Vormerk über ausgefertigte Reisepässe und sonstige Reisebewilligungen für das Ausland) regarding passports of Gustav, Justine and Emma Mahler, having their right of domicile in Jihlava. The record refers to the notice of the Imperial Royal AustrianHungarian General Consulat in Hamburg dated November 13th, 1895, ref. no. 9139, registered under ref. no. Pol. 14182. Gustav Mahler received his passport for Europe valid until November 16th, 1898, validity of passports of Emma and Justine was extended for three years, i.e., also until November 16th, 1898. There are also refe-rences to earlier correspondence.

Einträge Nr. 88, 89 und 90 aus dem Jahre 1895 im Amtsbuch „Vormerk über ausgefertigte Reisepässe und sonstige Reisebewilligungen für das Ausland“ bezüglich der Reisepässe für Gustav, Justine und Emma Mahler, heimatberechtigt in Iglau. Im Eintrag wird auf die Mitteilung des k. k. österreichisch-ungarischen Generalkonsulats in Hamburg vom 13. 11. 1895, Nr. 9139 verwiesen, erfasst unter der Nr. Pol. 14182. Gustav Mahler erhielt den Reisepass für Europa mit Geltungsdauer bis 16. 11. 1898, die europäischen Reisepässe für Emma und Justine wurden um drei Jahre, ebenfalls bis 16. 11. 1898 verlängert. Es stehen hier Verweise auf die ältere Korrespondenz.

Gustav Mahler’s application addressed to the Regional Court in Jihlava to declare Emma Mahler (born on October 19th, 1875), whose guardian was Gustav Mahler, to be of legal age, Vienna, July 1898. Gustav Mahler, Director of the Vienna Court Opera, applied to declare his sister, Emma, then living in Vahrn near Brixen, Tyrol, to be of legal age through lawyer Emil Freund. He states that he was trying to bring her up to be independent in both the behaviour and decision making. This effort was enhanced by the vocational education, both in Vienna and Hamburg, which enabled her to become independent. Another serious reason to declare Emma to be of legal age was her pregnancy and upcoming marriage to cellist Eduard Rosé, who had then his domicile in Boston, North America, and Emma wanted

Gesuch Gustav Mahlers um die Erklärung seiner Schwester Emma Mahler (geb. am 19. 10. 1875), dessen Vormund er war, für volljährig, verfasst im Juli 1898 in Wien, gerichtet an das Kreisgericht in Iglau. Gustav Mahler, Direktor der Hofoper in Wien, ersucht durch seinen Rechtsanwalt Emil Freund um die Erklärung seiner Schwester Emma, die sich damals in Vahrn bei Brixen in Tirol aufhielt, für volljährig. Er führt an, dass er bei ihrer Erziehung bemüht war, sie zur Selbständigkeit im Handeln und Entscheiden zu führen. Deshalb unterstützte er sie bei der Fachausbildung in Wien und Hamburg, die ihre Selbständigkeit möglich machte. Ein weiterer wichtiger Grund für Emmas Erklärung für volljährig war ihre Schwangerschaft und vorgesehene Heirat mit dem Cellisten Eduard Rosé, der damals im nord-

259


psána Gustavem Mahlerem a odsouhlasena Emmou Mahlerovou. ________

to follow him. The application was signed by Gustav Mahler and agreed by Emma Mahler. ________

Žádost je součástí pozůstalostního spisu Bernarda Mahlera, o němž viz Renata Pisková, Pozůstalostní spis po Bernardu Mahlerovi, Jihlavská archivní ročenka IV, 2002, s. 82–151, kde je rovněž reprodukována. Německou verzi Abhandlungsakten von Bern[h]ard Mahler viz Nachrichten zur Mahler-Forschung 52, 2005, s. 32–53.

The application creates a part of the Bernard Mahler’s Estate File, see Renata Pisková, Bernard Mahler’s Estate File, Jihlava Archives Almanach IV, 2002, p. 82–151, where it was also reproduced. The Geraman version Abhandlungsakten von Bern[h]ard Mahler see Nachrichten zur MahlerForschung 52, 2005, p. 32–53.

59

Záznam č. 7 ze dne 21. 2. 1902 v Rejstříku vydaných domovských průkazů, vandrovních a pracovních knížek o vydání domovského listu pro Gustava Mahlera narozeného v Kalištích v roce 1860, domovsky příslušného do Jihlavy (je zde odkaz na Matriku příslušníků města Jihlavy sv. IV – viz [55]), židovského náboženství, ředitele Dvorní opery ve Vídni, svobodného; v poznámce uvedeno, že dokument vyzvedl Dr. Ed. Kraus. ________ Gustav Mahler žádal o vydání domovského listu patrně v souvislosti s chystaným sňatkem s Almou Schindlerovou, který se uskutečnil 9. 3. 1902.

60

Záznam č. 270 z roku 1907 v knize Záznam osob sporného domovského práva o Gustavu Mahlerovi, řediteli Dvorní opery ve Vídni, narozeném v Kalištích 14. 7. (sic!) 1860 a žijícím ve Vídni. Následují odkazy na korespondenci s Policejním ředitelstvím a Magistrátem ve Vídní, týkající se domovského práva Gustava Mahlera, kde je rovněž uvedeno, že od 18. 8. 1897 bydlí na adrese Auenbruggergasse 2 ve III. vídeňském okrese. ________ Gustav Mahler je v této knize uveden proto, že žil deset let – od roku 1897 – ve Vídni, čímž získal nárok na udělení domovského práva v tomto městě. Záznamy z podacích protokolů o nedochované korespondenci mezi Jihlavou a Vídní viz [61A–C].

61A

Záznam v Podacím protokole politického oddělení jihlavského městského úřadu čj. 13974 o připomínce žádosti Policejnímu ředitelství ve Vídni ohledně přijetí Gustava

260

Record no. 7, dated February 21st, 1902, from the Register of issued certificates of native domicile, itinerant and work warrants, regarding the issue of certificate of native domicile for Gustav Mahler born in Kaliště in 1860, having his right of domicile in Jihlava (reference to the Register of Jihlava Citizens vol. IV – see [55]), Jewish denomination, director of the Court Opera in Vienna, single; a note refers that the document was collected by Dr. Ed. Kraus. ________ Gustav Mahler applied for the issue of the certificate of native domicile probably in the context of the forthcoming marriage with Alma Schindler, which took place on March 9th, 1902.

amerikanischen Boston heimatberechtigt war, wohin ihm Emma folgen wollte. Das Gesuch ist von Gustav Mahler unterschrieben und von Emma Mahler abgestimmt. ________ Das Gesuch ist Bestandteil der Abhandlungsakten von Bernard Mahler, dazu vgl. Renata Pisková, Pozůstalostní spis po Bernardu Mahlerovi, Jihlavská archivní ročenka IV, 2002, S. 82–151, wo das Gesuch reproduziert ist. Die deutsche Version Abhandlungsakten von Bern[h]ard Mahler vgl. Nachrichten zur Mahler-Forschung 52, 2005, S. 32–53.

Eintrag Nr. 7 vom 21. 2. 1902 im „Vormerk über Heimatscheine, Dienst- und Arbeitsbücher“ über die Ausstellung des Heimatscheines für Gustav Mahler, geboren 1860 in Kaliště, heimatberechtigt in Iglau (Verweis auf die Bürger-Matrikel der Stadt Iglau Band. IV – vgl. [55]), israelitischer Religion, Direktor der Hofoper in Wien, ledig; in der Anmerkung steht, dass das Dokument von Dr. Ed. Kraus abgeholt wurde. ________ Gustav Mahler ersuchte um die Ausstellung des Heimatscheines wahrscheinlich im Zusammenhang mit der vorgesehenen Heirat mit Alma Schindler, die am 9. 3. 1902 stattfand.

Record no. 270 of 1907, from the book Register of persons having questionable right of domicil, regarding Gustav Mahler, director of the Court Opera in Vienna, born in Kaliště on July 14th (sic!), 1860 and living in Vienna. The following records refer to correspondence with the Police Directorate and City Council in Vienna, concerning the Gustav Mahler’s right of domicile, also giving that from August 18th, 1897, he was living at 2 Auenbruggergasse, Vienna III District. ________

Eintrag Nr. 270 aus dem Jahre 1907 im Amtsbuch „Verzeichnis der Personen mit ungeklärtem Heimatrecht“ über Gustav Mahler, Direktor der Hofoper in Wien, geboren am 14. 7. (sic!) 1860 in Kaliště, der in Wien lebt. Es folgen Verweise auf die Korrespondenz mit der Polizeidirektion und dem Magistrat Wien bezüglich des Heimatrechts für Gustav Mahler mit der Information, dass er seit 18. 8. 1897 in der Auenbruggergasse 2 im III. Wiener Bezirk wohnt. ________

Gustav Mahler is mentioned in this book because he was living in Vienna for ten years – since 1897, and therefore he was entitled to be granted the right of domicile in this city. Records from filing protocols about disappeared correspondence between Jihlava and Vienna see in [61A–C].

Gustav Mahler wird in diesem Amtsbuch genannt, weil er zehn Jahre lang – seit 1897 – in Wien lebte und dadurch den Anspruch auf die Erteilung des Heimatrechts in dieser Stadt erwarb. Die Einträge in den Einreichsprotokollen über die nicht erhaltene Korrespondenz zwischen Iglau und Wien vgl. [61A–C].

Record from the filing protocol of the Jihlava Municipal Authority Political Department ref. no. 13974, regarding reminder about an application addressed to the Police Directo-

Eintrag im Einreichsprotokoll der politischen Abteilung des Iglauer Stadtamtes Nr. 13974 über Amtserinnerung an das Gesuch, eingereicht bei der Polizeidirektion Wien bezüglich


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

Gustav Mahler se sestrou Justinou, 1899, repro Gustav Mahler with his sister Justine, 1899, repro Gustav Mahler mit seiner Schwester Justine, 1899, Reproduktion Alma Mahlerová s dcerami, repro Alma Mahler with daughters, repro Alma Mahler mit ihren Töchtern, Reproduktion Gustav Mahler, 1907, repro

Mahlera, ředitele Dvorní opery, do obecního svazku. Podání bylo zaevidováno 25. 9. 1907 a expedováno 17. 10. 1907. ________ Viz [60].

61B

rate in Vienna, for admitting Gustav Mahler, Court Opera Director, to the municipal bond. The submission was registered on September 25th, 1907, and dispatched on October 17th, 1907. ________

der Aufnahme des Hofoperndirektors Gustav Mahler in den Gemeindeverband. Die Eingabe wurde am 25. 9. 1907 registriert und am 17. 10. 1907 abgesendet. ________ Vgl. [60].

See [60].

Záznam čj. 16928 ze dne 10. 11. 1907 v Podacím protokole politického oddělení jihlavského městského úřadu o informaci Policejního ředitelství ve Vídni čj. 18079 ze dne 2. 11. 1907 o pobytu Gustava Mahlera v tomto městě. ________

Record ref. no. 16928, dated November 10th, 1907, in the filing protocol of the Jihlava Municipal Authority Political Department, of information of the Police Directorate in Vienna ref. no. 18079 dated November 2nd, 1907, regarding Gustav Mahler stay in this city. ________

Eintrag Nr. 16928 vom 10. 11. 1907 im Einreichsprotokoll der politischen Abteilung des Iglauer Stadtamtes über die Information der Polizeidirektion Wien Nr. 18079 vom 2. 11. 1907 über den Aufenthalt Gustav Mahlers in dieser Stadt. ________

Viz [60].

See [60].

Vgl. [60].

Record ref. no. 613 dated January 12th, 1908 in the filing protocol of the Jihlava Municipal Authority Political Department, regarding a letter received from the Vienna City Council, III District, dated January 3rd, 1908 ref. no. 67674/07, in which it informs that an application for Gustav Mahler’s admission to the municipal bond could be submitted after his arrival [from America]. ________

Eintrag Nr. 613 vom 12. 1. 1908 im Einreichsprotokoll der politischen Abteilung des Iglauer Stadtamtes über das Schreiben des Magistrats Wien, III. Bezirk, vom 3. 1. 1908 Nr. 67674/07, in dem zur Kenntnis gegeben wird, dass nach der Rückkehr Gustav Mahlers [von Amerika] das Gesuch um dessen Aufnahme in den Gemeindeverband eingereicht werden könnte. ________

See [60]. Gustav Mahler did not applied for granting him the right of domicile in Vienna, therefore, a record was entered into the Register of Jihlava Citizens on May 27th, 1908 (see [62]).

Vgl. [60]. Gustav Mahler hat um die Erteilung des Heimatrechts in Wien nicht ersucht, am 27. 5. 1908 wurde deshalb ein Vermerk darüber in der Gemeinde-Matrikel der Stadt Iglau vorgenommen (vgl. [62]).

Record from the Register of Jihlava Citizens made on May 27th, 1908, regarding family of Gustav Mahler, born in Kaliště on July 14th (sic!), 1860, Roman-Catholic denomination, married, conductor and director of the Imperial Royal Court Opera in Vienna, having

Eintrag in der Gemeinde-Matrikel der königlichen Stadt Iglau, vorgenommen am 27. 5. 1908, über die Familie von Gustav Mahler, geboren am 14. 7. (sic!) 1860 in Kaliště, römisch-katholischer Religion, verheiratet, Kapellmeister und Direktor der k. k. Hofoper

61C

Záznam čj. 613 ze dne 12. 1. 1908 v Podacím protokole politického oddělení jihlavského městského úřadu o dopise Magistrátu ve Vídni, III. okres, ze dne 3. 1. 1908, čj. 67674/07, v němž tento dává na vědomí, že by po návratu Gustava Mahlera [z Ameriky] mohla být podána žádost o jeho přijetí do obecního svazku. ________ Viz [60]. Gustav Mahler o udělení domovského práva ve Vídni nepožádal, 27. 5. 1908 byl proto pořízen záznam do Matriky příslušníků města Jihlavy (viz [62]).

62A,B 50A,B

Záznam v Matrice příslušníků města Jihlavy založený dne 27. 5. 1908 o rodině Gustava Mahlera, narozeného v Kalištích 14. 7. (sic!) 1860, náboženství římskokatolického, ženatého, kapelníka a ředitele c. k. Dvorní opery ve Vídni, domovsky příslušného do Jihlavy.

261


Následně jsou vyplněny rubriky s datem a místem úmrtí – 18. 5. 1911, Vídeň IX. Manželka Alma Margarethe Maria, rozená Schindlerová, náboženství římskokatolického, se narodila ve Vídni 31. 8. 1879. Dále je uvedeno, že se znovu provdala v Berlíně za Waltera Gropiuse, s nímž se později rozvedla. Dcera Anna Justina, náboženství římskokatolického, svobodná, se narodila ve Vídni, III. okres, 15. 6. 1904, domovsky příslušná byla do Jihlavy. Údaje o původu (Abstammung) se týkají Mahlerových tehdy již zemřelých rodičů: Bernard Mahler, narozen roku 1827, židovského náboženství, ženatý, povoláním výrobce lihovin (Destilateur) a majitel domu, přijatý na základě rozhodnutí čj. Pol. 6165 v roce 1873 do domovského svazku v Jihlavě. Zemřel v Jihlavě 18. 2. 1889. Manželka Marie, rozená Hermannová (sic!) z Ledče, narozená roku 1837, židovského náboženství, vdaná. Zemřela v Jihlavě 11. 10. 1889. Bydliště rodiny Gustava Mahlera, Vídeň III., Auenbruggergasse 2, je uvedeno na základě dopisu čj. Pol. 16928 z roku 1907. ________ Záznam byl pořízen na základě nedochované korespondence zachycené v podacích protokolech politického oddělení městského úřadu (viz [60, 61]).

63

Záznam dotazu Daňového úřadu ve Vídni ze dne 20. 12. 1909, čj. 8221, v Podacím protokole politického oddělení jihlavského městského úřadu, který obsahuje žádost o sdělení, zda je Gustav Mahler příslušný do Jihlavy a je rakouským státním občanem. Dotaz byl zapsán dne 23. 12. 1909 pod čj. 22790. Po vyřízení byl založen k čj. Pol. 16928/07. ________ K čj. Pol. 16928/07 viz [60, 61B, 62].

64 44

the right of domicile in Jihlava. Following sections contain the date and place of death – May 18th, 1911, Vienna IX. Spouse, Alma Margarethe Maria, née Schindler, Roman-Catholic denomination, was born in Vienna on August 31st, 1879. Furthermore, it is stated that she married Walter Gropius in Berlin, and she divorced him later. Daughter Anna Justine, Roman-Catholic denomination, single, was born in Vienna, III District, on June 15th, 1904, having her right of domicile in Jihlava. Data on the origin (Abstammung) relate to the Mahler’s parents already deceased at that time: Bernard Mahler, born in 1827, Jewish denomination, married, stillman (Destilateur) and house owner, admitted pursuant to the decision ref. no. Pol. 6165 in 1873 into the municipal bond in Jihlava. Died in Jihlava on February 18th, 1889. Spouse, Marie, née Hermann (sic!) from Ledeč, born in 1837, Jewish denomination, married. Died in Jihlava on October 11th, 1889. The place of residence of the Gustav Mahler’s family, Vienna III, Auenbruggergasse 2, was entered pursuant to a letter ref. no. Pol. 16928 of 1907. ________

in Wien, heimatberechtigt in Iglau. Anschließend sind die Spalten mit Sterbeort und Sterbedatum – 18. 5. 1911, Wien, ausgefüllt. Gattin Alma Margarethe Maria, geborene Schindler, römisch-katholischer Religion, geboren am 31. 8. 1879 in Wien. Weiters wird angeführt, dass sie Walter Gropius in Berlin heiratete und sich von ihm später scheiden ließ. Tochter Anna Justine, römisch-katholischer Religion, ledig, geboren am 15. 6. 1904 in Wien, III. Bezirk, heimatberechtigt in Iglau. Die Angaben über die Abstammung betreffen die damals bereits verstorbenen Eltern Mahlers: Bernard Mahler, geboren 1827, mosaischer Religion, verheiratet, Destillateur und Hausbesitzer, 1873 auf der Grundlage der Entscheidung Nr. Pol 6165 in den Gemeindeverband Iglau aufgenommen. Gestorben am 18. 2. 1889 in Iglau. Gattin Marie, geborene Hermann (sic!) aus Ledeč, geboren 1837, mosaischer Religion, verheiratet. Gestorben am 11. 10. 1889 in Iglau. Der Wohnsitz der Familie Gustav Mahlers Wien III, Auenbruggergasse 2 wurde aufgrund des Schreibens Nr. Pol. 16928 aus dem Jahre 1907 registriert. ________

Record was entered pursuant to disappeared correspondence captured in Filing Protocols of the Jihlava Municipal Authority Political Department (see [60, 61]).

Der Eintrag wurde aufgrund der nicht erhaltenen Korrespondenz vorgenommen, die in den Einreichsprotokollen der politischen Abteilung des Stadtamtes festgehalten wurde (vgl. [60, 61]).

Record referring to Vienna Revenue Office’s inquiry dated December 20th, 1909 ref. no. 8221, from the Filing Protocols of the Jihlava Municipal Authority Political Department, containing request for information as to whether Gustav Mahler is domiciled in Jihlava and whether he is an Austrian citizen. The request was registered on December 23rd, 1909 under ref. no. 22790. After the processing, it was filed to ref. no. Pol. 16928/07. ________

Eintrag über die Anfrage des Steueramtes Wien vom 20. 12. 1909 Nr. 8221 im Einreichsprotokoll der politischen Abteilung des Iglauer Stadtamtes mit der Bitte um die Mitteilung, ob Gustav Mahler in Iglau heimatberechtigt und österreichischer Staatsbürger ist. Die Anfrage wurde am 23. 12. 1909 unter der Nr. 22790 registriert. Nach der Bearbeitung wurde sie unter der Nr. Pol. 16928/07 hinterlegt. ________ Zu Nr. Pol. 16928/07 vgl. [60, 61B, 62].

As to ref. no. Pol. 16928/07 see [60, 61B, 62].

Dopis Gustava Mahlera hudebnímu řediteli Heinrichu Fischerovi.

Gustav Mahler’s letter addressed to the music director, Heinrich Fischer.

Das Schreiben Gustav Mahlers an den Musikdirektor Heinrich Fischer.

[bez data, Lipsko 1888] Milý starý příteli! Mnohokrát děkuji, že jste na mě myslel! To byl krásný čas, ten poslední půlrok!

[undated, Leipzig 1888] Dear old friend! Many thanks to you that you remembered me! It was a beautiful time, the last half year!

[undatiert, Leipzig 1888] Lieber alter Freund! Vielen Dank, dass Sie an mich gedacht. Das war eine schöne Zeit, das letzte halbe Jahr!

262


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

Heinrich Fischer, MVJ

Královsky se bavím, jak jsem doběhl všechny kritiky a jak oceňují má čísla. Z „obchodních ohledů“ musím prozatím o všem pomlčet. Až to vyjde najevo, budou si asi páni kritici rvát vlasy nad svou neopatrností a nerozvážností – svět se podiví – a moji přátelé ze mne budou mít radost. Pozdravujte přátele Váš starý Gustav Mahler ________ Mahler informuje Fischera o ohlasech na svoji úpravu opery Karla Marii Webera Tři Pintové, ve které dává kritika přednost Mahlerem přikomponovaným číslům, jež však považuje za Weberovo dílo. Viz Gustav Mahler, Dopisy, Praha 1962, s. 73, kde je překlad dopisu s vysvětlivkami publikován. Poprvé byl text dopisu zveřejněn v článku Theodor Fischer, Aus Gustav Mahlers Jugendzeit, Deutsche Heimat 7, 1931, s. 268. Přepis viz německý popisek.

First of all, I was able to play an excellent joke as I tricked all the critics and as they appreciate my pieces. Taking into account “commercial reasons”, I have to keep it all confidential yet. Well, when it will turn out, the dear critics will tear their hair because of their carelessness and imprudence – the world will be surprised – and my friends amused. Give my best regards to friends. Yours old pal Gustav Mahler ________

Zunächst macht es mir einen Heidenspaß, wie sämtliche Kritiken mit mir hereingefallen sind und meinen Nummern den Preis geben. Aus „Geschäftsrücksichten“ muss ich vorderhand über alles schweigen. Wie die Enthüllungen folgen, dürften sich die Herren Kritiker über ihre Unvorsichtigkeit und Unüberlegtheit einige Härchen ausraufen – die Welt sich wundern und meine Freunde einige Freude über mich haben Grüßen Sie die Freunde. Ihr alter Gustav Mahler ________

Mahler informs Fischer about reactions regarding his arrangement of Karl Maria Weber’s opera The Three Pintos (Die drei Pintos), in which critics prefered pieces additionally composed by Mahler, however considering them to be the Weber’s work. See Gustav Mahler, Letters, Prague 1962, p. 73, where the translation of the letter was published including explanations. This letter was first published in an article by Theodor Fischer, Aus Gustav Mahlers Jugendzeit, Deutsche Heimat 7, 1931, p. 268. For transcription, see the German caption.

Mahler informiert Fischer über die Resonanz auf seine Bearbeitung der Oper „Die drei Pintos“ von Karl Maria von Weber, wo die Kritik die von Mahler komponierten Nummern vorzieht, die sie für Webers Werk hält. Vgl. Gustav Mahler, Dopisy, Praha 1962, S. 73, wo sich die Übersetzung des Briefes mit Erläuterungen befindet. Der Brieftext wurde zum ersten Mal im Artikel Theodor Fischer, Aus Gustav Mahlers Jugendzeit, Deutsche Heimat 7, 1931, S. 268 veröffentlicht.

Dopis Gustava Mahlera hudebnímu řediteli Heinrichu Fischerovi.

Gustav Mahler’s letter addressed to the music director, Heinrich Fischer.

Das Schreiben Gustav Mahlers an den Musikdirektor Heinrich Fischer.

Milý pane Fischere! Teprve dnes mi přišla zpráva o smrti Vaší paní a spěchám, abych Vám vyjádřil nejvroucnější účast. Doufám, že se Vám daří dobře! Pokud vím, je Theodor nyní ustanoven v Jihlavě, prosím, abyste jej od mne srdečně pozdravoval. Až zase přijedete do Vídně, doufám, že mne neopomenete navštívit. Srdečně Vás zdravím jakožto Váš starý oddaný Gustav Mahler Steinach am Brenner 19. červen 1897

Dear Mr. Fischer! The message about demise of your wife reached me only now and I am hurry to express my most fervent sympathy with you. I hope that you are doing well! As far as I know, Theodor is established in Jihlava now, please give him my best regards. Once you will come to Vienna, I hope you will not forget to visit me. Sincerely yours old devoted Gustav Mahler Steinach am Brenner, June 19th, 1897

Lieber Herr Fischer! Erst heute kam mir die Nachricht vom Ableben Ihrer Frau zu. Und ich beeile mich, Ihnen mein herzlichstes Beileid auszudrücken. Hoffentlich befinden Sie sich wo(h)l. Soviel ich weiß, ist Theodor jetzt in Iglau angestellt und ich bitte ihn herzlichst von mir zu grüßen. Wenn Sie wieder einmal nach Wien kommen, so hoffe ich, dass Sie es nicht versäumen werden, mich aufzusuchen. Seien Sie herzlichst von mir gegrüßt, als Ihr alter ergebener Gustav Mahler Steinach am Brenner 19. Juni 1897

65 45

263


Gustav Mahler, 1897, repro

________

________

________

JUDr. Theodor Fischer (1859 Jihlava – 1934 Jihlava), syn Heinricha Fischera a spolužák G. Mahlera z gymnázia. Ve Steinachu am Brenner trávil Mahler v roce 1897 část prázdnin. Přepis viz německý popisek.

JUDr. Theodor Fischer (1859 Jihlava – 1934 Jihlava), son of Heinrich Fischer and a GrammarSchool schoolmate of G. Mahler. In Steinach am Brenner Mahler spent a part of his holidays in 1897. For transcription, see the German caption.

Dr. Jur. Theodor Fischer (1859 Iglau – 1934 Iglau), Sohn Heinrich Fischers und gymnasialer Mitschüler G. Mahlers. In Steinach am Brenner verbrachte Mahler 1897 einen Teil seiner Ferien.

Pozvánka Gustava Mahlera Theodoru Fischerovi k návštěvě Dvorní opery ve Vídni. Bez data, asi kolem roku 1900.

Gustav Mahler’s invitation for Theodor Fischer to visit the Court Opera in Vienna, undated, perhaps around 1900.

Einladung Gustav Mahlers für Theodor Fischer zum Besuch der Hofoper in Wien, undatiert, wahrscheinlich um 1900.

Panu soudnímu sekretáři Fischerovi

To Mr. Fischer, Court Secretary

Herrn Gerichtssekretär Fischer

Milý příteli! Prosím, přijď za mnou do opery mezi 6. a 7. hodinou. Gustav Mahler ________

Dear Friend! please, come to me to the Opera between 6 and 7 o’clock. Gustav Mahler ________

Lieber Freund! Bitte, komm zwischen 6–7 Uhr zu mir in die Oper. Gustav Mahler ________

Gustav Mahler byl ředitelem Dvorní opery v letech 1897–1907. Přepis viz německý popisek.

Gustav Mahler was the director of the Court Opera in the years 1897–1907. For transcription, see the German caption.

66

67 46

Pohlednice zaslaná Gustavem Mahlerem z rakouské obce Mittewald bei Villach Heinrichu Fischerovi. Bez data, asi 1900–1905.

Postcard sent by Gustav Mahler from an Austria village Mittewald bei Villach to Heinrich Fischer. Undated, perhaps 1900–1905.

Nejsrdečnější pozdravy od starého přítele. Měl jsem velkou radost, když jsem slyšel, že se Vám daří dobře. Pozdravujete prosím naše podepsané přátele. Váš starý Mahler ________

The warmest greetings from your old friend. I was happy to hear of your well-being. Best greetings also from our friends below. Your old Mahler ________

Tento typ pohlednice s tzv. dlouhou adresou se používal do roku 1905. Mahler trávil prázdniny v nedalekém Maierniggu u Wörthersee v letech 1900–1907, od roku 1901 ve vlastní vile (viz [68]). Přepis viz německý popisek.

264

This type of postcard with long address was used until 1905. Mahler spent his holidays in the near Maierniggu at Wörthersee in the years 1900–1907, and since 1901, in his own villa (see [68]). For transcription, see the German caption.

Gustav Mahler war Direktor der Hofoper in den Jahren 1897–1907.

Ansichtskarte, von Gustav Mahler aus der österreichischen Gemeinde Mittewald bei Villach an Heinrich Fischer gesendet. Undatiert, zwischen 1900–1905. Die herzlichsten Grüße vom alten Freunde. Hab mich herzlichst gefreut, von Ihrem Wo(h)lbefinden zu vernehmen. Bitte auch grüßen sehr unsere unterzeichneten Freunde. Ihr alter Mahler ________ Diese Ansichtskartenform mit langem Adressenfeld auf der Rückseite wurde bis 1905 verwendet. Mahler verbrachte seine Ferien in den Jahren 1900–1907 im unweit gelegenen Maiernigg am Wörthersee, ab 1901 in seiner eigenen Villa (vgl. [68]).


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

68 47

Pohlednice s venkovským sídlem Gustava Mahlera v Maierniggu u Wörthersee, zaslaná z nedalekého Klagenfurtu Heinrichu Fischerovi synovcem Hansem Schweigertem. Bez data, asi 1902–1905, pohlednice vydána v roce 1902. Milý strýčku! Kromě mnoha pozdravů Ti posíláme obrázek Mahlerova venkovského domu. Vlevo, kde je vidět výběžek pevniny, začíná jezero. H. Schweigert ________ K datování pohlednice viz poznámku u [67]. Přepis viz německý popisek.

69 48

Postcard with Gustav Mahler’s country residence in Maiernigg on Wörthersee, sent from the near Klagenfurt to Heinrich Fischer by nephew Hans Schweigert. Undated, perhaps 1902–1905, postcard issued in 1902. Dear Uncle! along with many greetings we are sending you the Mahler’s cottage. Links, where a piece of land is seen, the lake begins. H. Schweigert ________ As to postcard date see note at [67]. For transcription, see the German caption.

Ansichtskarte mit dem Landsitz Gustav Mahlers in Maiernigg am Wörthersee, übersendet aus dem unweit gelegenen Klagenfurt an Heinrich Fischer von seinem Neffen Hans Schweigert. Undatiert, wahrscheinlich 1902– 1905, die Ansichtskarte wurde 1902 herausgegeben. Lieber Onkel! Nebst vielen Grüßen übersenden wir Dir Mahlers Landhaus. Links, wo das Land hervorguckt, ist der Beginn des Sees. H. Schweigert ________ Zur Datierung der Ansichtskarte vgl. Anmerkung unter [67].

Pohlednice s fotografií radnice ve Stamfordu, stát Connecticut, zaslaná Gustavem Mahlerem Heinrichu Fischerovi z New Yorku 4. 4. 1908. Připojen podpis Franze Hržiwny (viz [70]).

Postcard with the city hall in Stamford, Connecticut, sent by Gustav Mahler to Heinrich Fischer from New York on April 4th, 1908. Franz Hržiwna attached his signature (see [70]).

Tisíce srdečných pozdravů! Měl jsem obrovskou radost, když jsem slyšel, že se Vám daří dobře! Také Theodora zdravím ze starého přátelství! Váš Gustav Mahler ________

Thousands of warm greetings. I was extremely happy to hear of your well-being! I am also sending best regards to Theodor, my old friend. Yours Gustav Mahler ________

Ansichtskarte mit der Abbildung des Rathauses in Stamford, Staat Connecticut, übersendet am 4. 4. 1908 von Gustav Mahler an Heinrich Fischer aus New York. Hinzugefügt ist die Unterschrift Franz Hržiwnas (vgl. [70]). Tausend herzliche Grüße. Ich habe mich riesig gefreut von Ihrem Wo(h)lergehen zu hören! Auch Theodor grüße ich in alter Freundschaft. Ihr Gustav Mahler

For transcription, see the German caption.

Přepis viz německý popisek.

70 49

Korespondenční lístek odeslaný Franzem Hržiwnou, penzionovaným výběrčím daní, Heinrichu Fischerovi z amerického Stamfordu (stát Connecticut) 21. 4. 1908. Hržiwna informuje Fischera o svém setkání s Gustavem Mahlerem (viz [69]). Na textové straně nalepena z novin vystřižená karikatura G. Mahlera, nakreslená operním pěvcem Enricem Carusem 1. 4. 1908. Naši pohlednici „s Mahlerem“ jste zřejmě obdržel. Měl velkou radost, když slyšel o Vás, panu synovi a starém Dvořákovi, kterého mnohokrát pozdravuji. Na Jihlavu a „Sängerhalle“ si ještě velmi dobře vzpomíná a je to vůbec velmi milý pán. Nabídnutá místa v opeře jsem bohužel nemohl využít, protože jsem se musel vrátit domů, do Stamfordu. Zde nahoře jeho karikatura. Vám, pane zemský soudní rado, a bratrům pěvcům posílá mnoho pozdravů Váš oddaný Fr. Hržiwna

Postcard sent by Franz Hržiwna, a retired tax collector, to Heinrich Fischer from Stamford, USA (Connecticut), on April 21st, 1908. Hržiwna informs Fischer about his meeting with Gustav Mahler (see [69]). A newspaper caricature of Gustav Mahler, drawn by opera singer Enrico Caruso on April 1st, 1908, was attached to the reverse. You have had probably received our “Mahler” card, he was very happy to hear of you and your son as well as about the old Dvořák. Please give him my best regards. He still remembers Jihlava and the singers’ hall very well. Altogether, he is a charming gentleman. Unfortunately, I couldn’t take the offered opera seats since I had to return home to Stamford. A beautiful portrait here above! Best regards to you, Mr. Court Councillor (Landesgerichtsrat), and to brother singers, yours sincerely Fr. Hržiwna

Postkarte, übersendet am 21. 4. 1908 von Franz Hržiwna, pensioniertem Steuereinnehmer, an Heinrich Fischer aus dem amerikanischen Stamford (Staat Connecticut). Hržiwna informiert Fischer über sein Treffen mit Gustav Mahler (vgl. [69]). Auf der Textseite ist eine aus der Zeitung herausgeschnittene Karikatur G. Mahlers aufgeklebt, die am 1. 4. 1908 vom Opernsänger Enrico Caruso gefertigt wurde. Unsere „Mahler“ Karte werden Sie wohl erhalten haben, er hatte eine große Freude von Ihnen und Herrn Sohn sowie dem alten Dvořák, den ich bestens grüße, zu hören. Er hat Iglau und die Sängerhalle noch in sehr gutem Andenken, ist überhaupt ein sehr liebenswürdiger Herr. Ich konnte leider die mir angebotenen Opernsitze nicht benutzen, da ich heim nach Stamford musste. Hier oben sein Conterfei. An Sie, Herrn Ldsgerrat (Landesgerichtsrat), die Sängerbrüder die besten Grüße Ihres ergebenen Fr. Hržiwna

265


Sängerhalle, MVJ Hall of Singers (Sängerhalle), MVJ Repro SOkA

Stamford, Connecticut, č. 17 West Street Velice děkuji za korespondenční lístek z 10. 12. 1907. ________

Stamford, Connecticut, no. 17 West Street Thank you for the postcard from the December 10th, 1907 ________

Franz Hržiwna, nar. 1854 v Králově Poli u Brna, působil od roku 1899 v Jihlavě jako výběrčí daní. V roce 1907 se vystěhoval i s rodinou do Ameriky. Přepis viz německý popisek.

Franz Hržiwna, born in 1854 in Královo Pole near Brno, was a tax collector in Jihlava since 1899. In 1907, he emigrated with his family to America. For transcription, see the German caption.

71

Telegram Gustava Mahlera Heinrichu Fischerovi a členům Mužského pěveckého spolku (Männer-Gesang-Verein) k 57. výročí vzniku spolku a 50. výročí působení Heinricha Fischera jako kapelníka. Vídeň, 18. 5. 1908. Dlouholetému učiteli a příteli a váženým bratrům pěvcům nejsrdečnější přání k dnešnímu dni Gustav Mahler ________ Telegram je adresován do Hotelu Czap, kde se 17. 5. 1908 konal slavnostní koncert k 57. výročí vzniku spolku a 50. výročí působení Heinricha Fischera jako kapelníka. Vlastní oslava se konala 16. 5. 1908 ve zkušebním sále ve spolkovém domě v Hluboké ulici 7, zvaném Sängerhalle. Text telegramu je citován v článku Das Doppeljubiläum unseres Männergesangvereines, Mährischer Grenzbote 60, 1908, č. 57, 21. 5., s. 3–4. Přepis viz německý popisek.

72A,B,C

Dopis starostovi Jihlavy, v němž operní pěvkyně Charles Cahier navrhuje uspořádání koncertu z díla Gustava Mahlera a umístění

266

Telegram from Gustav Mahler to Heinrich Fischer and to the members of the Men’s Choir Association (Männer-Gesang-Verein) on occasion of the 57th anniversary the Association establishment and the 50th anniversary of Heinrich Fischer’s successful work as the choirmaster. Vienna, May 18th, 1908. To the old teacher and friend and to the honourable brothers singers warm greetings to the present day Gustav Mahler ________ Telegram was addressed to the Czap Hotel, where the gala concert to celebrate the 57th anniversary of the Association establishment and the 50th anniversary of Heinrich Fischer’s successful work as the choirmaster, was held on May 17th, 1908. The celebration itself took place in the rehearsal room called Sängerhalle (singers’ hall) in the house of the Association, 7 Hluboká Street, on May 16th, 1908. Text of the telegram was quoted in the article Das Doppeljubiläum unseres Männergesangvereines, Mährischer Grenzbote 60, 1908, no. 57, May 21st, p. 3–4. For transcription, see the German caption.

Letter to the mayor of Jihlava, in which the opera singer, Charles Cahier, suggests to hold a concert featuring Mahler’s works and

Stamford Conn., Nr. 17 West Street Besten Dank für die C. Karte v. 10. 12. 1907. ________ Franz Hržiwna, geboren 1854 in Königsfeld bei Brünn, war seit 1899 als Steuereinnehmer in Iglau tätig. 1907 ist er mit Familie nach Amerika ausgewandert.

Telegramm Gustav Mahlers an Heinrich Fischer und die Mitglieder des Männergesangvereins zum 57. Jahrestag der Vereinsgründung und dem 50. Jubiläum Heinrich Fischers als Kapellmeister. Wien, 18. 5. 1908. Dem alten Lehrer und Freund und den werten Sängerbrüdern die herzlichsten Wünsche zum heutigen Tage Gustav Mahler ________ Das Telegramm ist an das Hotel Czap adressiert, wo am 17. 5. 1908 das Festkonzert zum 57. Jahrestag der Vereinsgründung und dem 50. Jubiläum Heinrich Fischers als Kapellmeister abgehalten wurde. Das eigentliche Vereinsfest fand am 16. 5. 1908 im Probesaal der Sängerhalle in der Tiefen Gasse Nr. 7 statt. Der Text wird im Artikel Das Doppeljubiläum unseres Männergesangvereines, Mährischer Grenzbote 60, 1908, Nr. 57, 21. 5., S. 3–4 zitiert.

Schreiben der Opernsängerin Charles Cahier an den Bürgermeister von Iglau, in dem sie die Veranstaltung eines Konzerts mit Mahlers


III | NÁVRATY | HOMECOMING | RÜCKKEHR IN DIE HEIMATSTADT

Gustav Mahler, 1911, repro Mährischer Grenzbote 1911, Nr. 60 Hrob Gustava Mahlera v Grinzingu ve Vídni, repro Grave of Gustav Mahler in Vienna Grinzing, repro Das Grab von Gustav Mahler im Wiener Stadtteil Grinzing, Reproduktion

pamětní desky na domě, v němž žil. Vídeň, 23. 9. 1911. Na rubu druhého listu koncept zdvořilého zamítnutí návrhu z 28. 9. 1911. Sekretariát pěvkyně c. k. Dvorní opery paní Charles Cahier Vídeň 23. září 1911 Vážený pane starosto, dovolujeme si Vás nyní co nejzdvořileji upozornit na to, co již jistě víte, totiž že se v této sezóně budou zde ve Vídni a všude v Německu konat tryzny za velkého hudebníka a skladatele Gustava Mahlera. Dne 14. listopadu bude paní Cahier zde ve Vídni pořádat mimořádný večer Mahlerových písní za klavírního doprovodu Mahlerova žáka a nástupce, dvorního kapelníka pana Bruno Waltera a v březnu 1912 zde bude uvedena Mahlerova Osmá symfonie, rovněž za spoluúčinkování jmenovaného a ještě mnoha dalších umělců. Ve dnech 19. a 20. listopadu se bude v Mnichově konat premiéra Mahlerovy „Deváté symfonie“ a překrásné „Písně o Zemi“, na níž bude rovněž účinkovat paní Cahier a dirigovat dvorní kapelník Walter. Ačkoliv se Gustav Mahler narodil v Kalištích v Čechách a Jihlava mu poskytovala přístřeší jen několik let během jeho mládí, položili jsme si otázku, zda by nebylo vhodné, aby se v Jihlavě z podnětu zdejší obecní rady, resp. z Vašeho vlastního podnětu, uspořádala za zemřelého Mistra důstojná tryzna. Paní Cahier a dvorní kapelník Walter by při tom opět přednesli nádherné Mahlerovy písně, a při té příležitosti by také mohla být na domě, v němž Mahler bydlel, odhalena pamětní deska. Věříme, že pokud byste se, vážený pane starosto, ujal této iniciativy, získal byste tím velkou zásluhu. Neboť Mahler musí být skutečně počítán k těm velkým mistrům v oblasti hudby, k nimž budou pozdější generace vždy přistupovat s úctou a vážností, a Jihlava bude hrdá na to,

to place a memorial plaque on the house where Mahler was living, Vienna, on September 23rd, 1911. Draft of the polite rejection of the suggestion found on the reverse side dated September 28th, 1911.

Werken und die Anbringung einer Gedenktafel an das Haus der Familie Mahler vorschlägt. Auf der Rückseite befindet sich der Entwurf für die höfliche Ablehnung dieses Vorschlags vom 28. 9. 1911.

Secretariat of the Imperial Royal Court Opera Singer, Madame Charles Cahier Vienna, on September 23rd, 1911

Sekretariat der Kaiserl. königl. Hofopernsängerin Madam Charles Cahier Wien 23. September 1911

To the honourable Mayor, We are hereby taking the liberty of drawing your attention to the commemorative events on the occasion of the demise of the great musician and composer Gustav Mahler that, as you surely know already, are to take place this season here in Vienna and throughout Germany. Here in Vienna, on November 14th, Madame Cahier shall give a performance, accompanied by Mahler’s pupil and follower, the court conductor Bruno Walter, on the piano, the evening devoted to Mahler’s songs, to be followed up in March 1912 by a performance of Mahler’s Eight Symphony, also by the above said artists and many more. In Munich, premieres will take place on November 19th and 20th of Mahler’s “Ninth Symphony” and the wonderful “Song of the Earth”, appearing shall be also Madame Cahier under the direction of conductor Walter. Although Gustav Mahler was born in the Czech Kaliste and only spent the years of his childhood in Jihlava, we asked ourselves, whether it wouldn’t be advisable, at the behest of the local municipal council (Gemeinderat), or your own, to hold a worthy commemorative event for the deceased Master in Jihlava – where Madame Cahier and court conductor Walter would again be the artists performing Mahler’s wonderful songs – on this occasion it would also be possible to unveil a plaque at Mahler’s house in Jihlava. We believe that you, Mr. Mayor, might find it highly beneficial if you were to take this initia-

Sehr geehrter Herr Bürgermeister, mit Gegenwärtigem gestatten wir uns, Sie höflichst darauf aufmerksam zu machen, was Sie sicherlich bereits wissen, dass in dieser Saison hier in Wien und überall in Deutschland Totenfeiern für den grossen Musiker und Komponisten, Gustav Mahler, stattfinden werden. Hier in Wien wird Madame Cahier am 14. Novbr. mit Mahlers Schüler und Nachfolger, Herrn Hofkapellmeister Bruno Walter, am Klavier einen besonderen Mahler-Lieder-Abend veranstalten und im März 1912 wird Mahlers Achte Symphonie ebenfalls unter Mitwirkung dieser genannten und noch vieler anderer Künstler hier aufgeführt werden. Am 19. und 20. Novbr. wird die Uraufführung von Mahlers „Neunter Symphonie“ und die Uraufführung des wunderbaren „Liedes von der Erde“ in München stattfinden, wobei ebenfalls Madame Cahier mitwirkt und Hofkapellmeister Walter dirigiert. Obwohl Gustav Mahler in Kalischt in Böhmen geboren ist und Iglau ihn nur mehrere Jahre während seiner Jugendzeit beherbergte, so haben wir uns gefragt, ob es nicht angezeigt wäre, dass auf Veranlassung des dortigen Gemeinderates, resp. auf Ihre eigene Veranlassung, in Iglau eine würdige Totenfeier für den verstorbenen Meister veranstaltet werden könnte. Madame Cahier und Hofkapellmeister Walter würden dabei wieder diejenigen Künstler sein, die Mahlers wunderbare Lieder zum Vortrage bringen und könnte bei dieser

267


že poskytla Mahlerovi ve svých zdech přístřeší. Paní Cahier se těší, až od Vás, pane starosto, dostane v této věci zprávu. Prosíme, abyste nás co nejdříve poctil odpovědí, a zůstáváme s nejhlubší úctou Sekretariát pěvkyně c. k. Dvorní opery paní Cahier Dr. Choroba (?) V odpovědi na stávající dopis z 23. t. m. si dovoluji sdělit, že v současné době existuje malá vyhlídka, že by se v naznačeném směru daly s úspěchem podniknout nějaké kroky. 28. 9. 1911 Wozelka ________ Přepis viz německý popisek.

tive, as Mahler is certain to number among the greatest masters in the field of music and shall be revered and honoured by the posterity, and Jihlava will be proud of having had Mahler living within its walls as its citizen. Madame Cahier shall be most happy to receive a reply from you, dear Mr. Mayor, as regards this matter. Please honour us with your reply soon, yours most sincerely and respectfully Secretariat of the Imperial Royal Court Opera Singer Madame Charles Cahier Dr. Choroba (?) In replay to the present letter as of 23rd day of this month, I take the liberty to inform you that currently there is a little prospect to take any successful steps in the suggested direction. September 28th, 1911 Wozelka ________ For transcription, see the German caption.

Gelegenheit auch eine Gedenktafel am Wohnhause Mahlers in Iglau enthüllt werden. Wir glauben, dass Sie, sehr geehrter Herr Bürgermeister, wenn Sie die Initiative ergreifen, sich damit ein grosses Verdienst erwerben würden. Denn Mahler muss tatsächlich zu denjenigen grossen Meistern auf dem Gebiet der Musik gezählt werden, denen die Nachwelt stets mit Verehrung und Hochachtung begegnen wird, und Iglau wird stolz darauf sein, Mahler in seinen Mauern beherbergt zu haben. Madame Cahier wird sich freuen, von Ihnen, sehr geehrter Herr Bürgermeister, eine diesbezügliche Mitteilung zu hören. Wir bitten, uns recht bald mit Ihrer Rückäußerung zu beehren und zeichnen mit dem Ausdrucke vorzüglicher Hochachtung Das Sekretariat der k. k. Hofopernsängerin Madame Charles Cahier Dr. Choroba (?) Titel antwortlich der gesch. Schreibens vom 23. d. beehre ich mich mitzuteilen, daß gegenwärtig wenig Aussicht vorhanden ist, in der angedeuteten Richtung irgendwelche Schritte mit Erfolg zu unternehmen. 28. 9. 1911 Wozelka

268


SOUPIS REPRODUKOVANÝCH ARCHIVÁLIÍ

SOUPIS REPRODUKOVANÝCH ARCHIVÁLIÍ (Název fondu Městská správa Jihlava, používaný v prvním vydání, byl v roce 2001 změněn na Archiv města Jihlava.) [1] [1]

Archiv města Jihlava od roku 1849, Úřední knihy (1817) 1849–1949, inv. č. 55 Protokol cizinců projíždějících Jihlavou 30. 12. 1855 – 15. 3. 1857, č. 1283. [2A] [2A] Archiv města Jihlava od roku 1849, Úřední knihy (1817) 1849–1949, inv. č. 57 Protokol cizinců cestujících, projíždějících Jihlavou 1. 3. 1858 – 29. 7. 1858 (Fremden Protokoll, 2. Heft), č. 1692. [2B] [2B] Tamtéž, č. 2424. [2C] Archiv města Jihlava od roku 1849, Úřední knihy (1817) 1849–1949, inv. č. 58 Protokol cizinců – cestujících, projíždějících Jihlavou 29. 7. 1858 – 25. 3. 1859 (FremdenProtokoll, 3. Heft), č. 2809. [3] Národní archiv Praha, Židovské matriky HBMa 1784– 1949 (1960), inv. č. 323. [4] [3] Archiv města Jihlava od roku 1849, Úřední knihy (1817) 1849–1949, inv. č. 205 Záznam židovských rodin bydlících a provozujících živnosti v Jihlavě 1859–1873 (Vormerk über die hierorts domicilirenden und Handel treibenden Judenfamilien angefangen von 14. Dezember 1859), písmeno M, č. 2. [5] Farní úřad u sv. Jakuba Jihlava, inv. č. 90 Výkaz v Jihlavě bydlících Židů v roce 1861 (Ausweis über die in Iglau wohnenden Israeliten im Jahre 1861), č. 42. [6A,B] Archiv města Jihlava od roku 1849, Sčítání lidu 1850– 1921, inv. č. 15 Matrika příslušníků města Jihlavy, písmeno M. [7] [13] Archiv města Jihlava od roku 1849, Politická registratura 1850–1865, kart. 72, inv. č. 1121 Matriční záležitosti Židů 1864, čj. 2978/1864 pol. [8] [16] Archiv města Jihlava od roku 1849, Úřední knihy (1817) 1849–1949, inv. č. 205 Záznam židovských rodin bydlících a provozujících živnosti v Jihlavě 1859–1873 (Vormerk über die hierorts domicilirenden und Handel treibenden Judenfamilien angefangen von 14. Dezember 1859), písmeno M, č. 16. [9] [15] Archiv města Jihlava od roku 1849, Úřední knihy (1817) 1849–1949, inv. č. 207 Záznam dokumentů přistěhovalých Židů (1864) 1873–1893, písmeno M, č. 4. [10] [14] Archiv města Jihlava od roku 1849, Úřední knihy (1817) 1849–1949, inv. č. 206 Záznam židovských rodin bydlících v Jihlavě (Vormerk über sämtliche in Iglau domizilirende Judenfamilien) 1865–1871, písmeno M. [11A–C] [18A–C] Archiv města Jihlava od roku 1849, Sčítání lidu 1850–1921, kart. 30, inv. č. 53 Domovní sčítací archy – Vnitřní město čp. 265, 1869. [12] Archiv města Jihlava od roku 1849, Stavební archiv, kart. 123, čp. 1089. [13] [4] Archiv města Jihlava od roku 1849, Úřední knihy (1817) 1849–1949, inv. č. 607 Rejstřík řemeslných živností 1860–1865, pag. 13. [14] [6] Archiv města Jihlava od roku 1849, Politická registratura

1850–1865, kart. 79, inv. č. 1361 Výčepníci lihovin, výrobci likérů 1862–1863, čj. 744/1861 pol. [15A,B] [8A,B] Archiv města Jihlava od roku 1849, Politická registratura 1850–1865, kart. 79, inv. č. 1360 Výčepníci lihovin, výrobci likérů 1862–1863, čj. 1047/1861 pol. [16] [10] Archiv města Jihlava od roku 1849, Politická registratura 1850–1865, kart. 79, inv. č. 1361 Výčepníci lihovin, výrobci likérů 1862–1863, čj. nezjištěno. [17] Archiv města Jihlava od roku 1849, Úřední knihy (1817) 1849–1949, inv. č. 606 Rejstřík řemeslných živností (Gewerbsregister der k. Stadtgemeinde Iglau) 1860– 1865, záznam č. 386. [18] Tamtéž, záznam č. 442. [19] [12A] Archiv města Jihlava od roku 1849, Politická registratura 1850–1865, kart. 79, inv. č. 1361 Výčepníci lihovin, výrobci likérů 1862–1863, čj. 3363/1862 pol. [20] Archiv města Jihlava od roku 1849, Úřední knihy (1817) 1849–1949, inv. č. 607 Rejstřík řemeslných živností 1860–1865, pag. 51. [21A–C] [20A–C] Archiv města Jihlava od roku 1849, Politická registratura 1866–1890, kat. 74, inv. č. 408 Trestní věci, přestupky 1866, čj. 4957/1866 pol. [22] Archiv města Jihlava od roku 1849, Úřední knihy (1817) 1849–1949, inv. č. 608 Rejstřík svobodných a koncesovaných živností (Hauptbuch über freie und concessionirte Gewerbe) 1865–1870, rok 1868, zázn. č. 75. [23] Archiv města Jihlava od roku 1849, Politická registratura 1866–1890, kart. 61, inv. č. 385 Živnosti, čj. 4928/1868 pol. [24] Archiv města Jihlava od roku 1849, Úřední knihy (1817) 1849–1949, inv. č. 608 Rejstřík svobodných a koncesovaných živností (Hauptbuch über freie und concessionirte Gewerbe) 1865–1870, rok 1870, zázn. č. 6. [25] [21] Archiv města Jihlava od roku 1849, Úřední knihy (1817) 1849–1949, inv. č. 623 Rejstřík koncesovaných živností (Register über concessionirte Gewerbe) 1870–1874, rok 1872, zázn. č. 18. [26] Archiv města Jihlava od roku 1849, Úřední knihy (1817) 1849–1949, inv. č. 613 Rejstřík svobodných [a řemeslných] živností (Gewerbsregister über freie Geverbe) 1875–1884, rok 1875, zázn. č. 23. [27] [22] Archiv města Jihlava do roku 1848, Úřední knihy a rukopisy 1359–1850 (1849), inv. č. 432 Gruntovní kniha domů Jihlavy-město, čp. 251–275 (Band N. XI) 1790–1850 (1885), fol. 2339. [28] [23] Archiv města Jihlava od roku 1849, Stavební archiv, kart. 123, čp. 1088. [29A,B] [24A,B] Archiv města Jihlava od roku 1849, Politická registratura 1866–1890, kart. 130, inv. č. 568 Obecní záležitosti (domovské právo, přijetí do svazku obce), čj. 6063/1873 pol. [30A,B] [25A,B] Archiv města Jihlava od roku 1849, Úřední knihy (1817) 1849–1949, inv. č. 11 Jednací protokol obecního výboru (Gemeindeausschuss Sitzungs-Protokoll Nro. 6) 1868–1873, č. 2969. [31] Archiv města Jihlava od roku 1849, Úřední knihy (1817) 1849–1949, inv. č. 165 Rejstřík osob přijatých a propuš-

269


těných z městského svazku 1841–1893. Státní okresní archiv Jihlava, Archiv města Jihlava od roku 1849, Úřední knihy (1817) 1849–1949, inv. č. 100 Matrika měšťanů 1817–1918 (Bürger-Matrik), č. 399. [33A,B] Archiv města Jihlava od roku 1849, odd. Sčítání lidu 1850–1921, inv. č. 15 Matrika příslušníků města Jihlavy, písmeno M. [34] Archiv města Jihlava od roku 1849, Úřední knihy (1817) 1849–1949, inv. č. 252 Voličský seznam pro doplňovací volby do obecního výboru 1873 (Verzeichniss der Drei Wahlkörper für die Ergänzungswahl des Gemeinde-Ausschusses der Stadt Iglau 1873). [35A–F] [27A–F] Archiv města Jihlava od roku 1849, Sčítání lidu, kart. 33, inv. č. 59 Domovní sčítací archy – Vnitřní město čp. 264, 1880. [36] [26] Archiv města Jihlava od roku 1849, Stavební archiv, kart. 123, čp. 1088. [37] [28] Archiv města Jihlava od roku 1849, Politická registratura 1866–1890, kart. 122, inv. č. 513 Policejní záležitosti – drobné spisy 1869, čj. 5270/1869 pol. [38A-C] [29A,B] Latinské a německé gymnázium Jihlava, inv. č. 582 Třídní výkaz (Katalog der ersten Classe vom Schuljahre 1869/70), I, 1869–1870, č. 27. [39A-C] [30A,B] Latinské a německé gymnázium Jihlava, inv. č. 591 Třídní výkaz (Katalog der zweiten Classe vom Schuljahre 1870/71), II, 1870–1871, č. 21. [40A-C] [31A,B] Latinské a německé gymnázium Jihlava, inv. č. 600 Třídní výkaz (Katalog der dritten Classe vom Schuljahre 1871/72), III, 1871–1872, č. 42. [41A-C] [32A,B] Latinské a německé gymnázium Jihlava, inv. č. 609 Třídní výkaz (Katalog der vierten Classe vom Schuljahre 1872/73), IV, 1872–1873, č. 18. [42A-C] [33A,B] Latinské a německé gymnázium Jihlava, inv. č. 619 Třídní výkaz (Katalog der fünften Classe vom Schuljahre 1873/74), V, 1873–1874, č. 17. [43A-C] [34A,B] Latinské a německé gymnázium Jihlava, inv. č. 623 Třídní výkaz (Katalog der sechsten Classe vom Schuljahre 1874/75), I–VIII, 1874–1875, č. 15. [44A-C] [35A,B] Latinské a německé gymnázium Jihlava, inv. č. 624 Třídní výkaz (Katalog der siebenten Classe vom Schuljahre 1875/6), I–VIII, 1875–1876, č. 31. [45A-C] [36A,B] Latinské a německé gymnázium Jihlava, inv. č. 625 Třídní výkaz (Katalog der achten Classe vom Schuljahr 1876/7), I–VIII, 1876–1877, č. 32. [46A–M] [37A–M] Příloha k 45. [47A–CH] [38A–CH] Příloha k 45. [48A,B] [39A,B] Latinské a německé gymnázium Jihlava, inv. č. 689 Maturitní protokol (Protokoll bei der Maturitäts-Prüfung im Schuljahre 1876/7) 1876–1877, č. 37. [49] [40] Archiv města Jihlava od roku 1849, Úřední knihy (1817) 1849–1949, inv. č. 529 Odvodní seznam (Stellungsliste für das Jahr 1880), 1880, příloha na volných listech bez označení, č. 102. [50] [41] Archiv města Jihlava od roku 1849, Úřední knihy (1817) 1849–1949, inv. č. 530 Odvodní seznam (Stellungsliste für das Jahr 1881), 1881, příloha na volných listech bez označení, č. 102. [32]

270

[51A–M] Archiv města Jihlava od roku 1849, Politická registratura 1866–1890, kart. 35, inv. č. 252 Záležitosti školské a církevní D 1881, čj. 6922/1881, 7183/1881 a 2413/1882. [52A–D] Moravský zemský archiv v Brně, C 47/I Krajský soud Jihlava, kart. 242, sign. IV 1889/17. [53A–D] [43A–D] Okresní soud Jihlava, Inventář I 1850–1897, inv. č. 583 Pozůstalosti, sign. IV 679/1889. [54A,B] Archiv města Jihlava od roku 1849, Politická registratura 1890–1923, kart. 35, inv. č. 323 Vojenská taxa – vybírání, předpisy, odpisy 1891, čj. 9375/1891 pol. [54C–F] [42A–D] Tamtéž, čj. 9856/1891 pol. [55A,B] [17A,B] Archiv města Jihlava od roku 1849, Úřední knihy (1817) 1849–1949, inv. č. 106 Matrika příslušníků města Jihlavy (Gemeinde-Matrik) IV, M–O, 1890–1948, č. 13. [56A–D] Okresní soud Jihlava, Inventář I 1850–1897, inv. č. 633, sign. IV 284/95. [57A,B] Archiv města Jihlava od roku 1849, Úřední knihy (1817) 1849–1949, inv. č. 96 Záznam cest do ciziny a vydaných cestovních pasů 1866–1907 (Vormerk über ausgefertigte Reisepässe und sonstige Reisebewilligungen für das Ausland), rok 1895, záznamy č. 4, 88, 89, 90. [58A–C] Moravský zemský archiv v Brně, C 47/I Krajský soud Jihlava, kart. 242, sign. IV 1889/17. [59] Archiv města Jihlava od roku 1849, odd. Úřední knihy (1817) 1849–1949, inv. č. 188 Rejstřík vydaných domovských průkazů, vandrovních a pracovních knížek (Vormerk über Heimatscheine, Dienst- und Arbeitsbücher) A–Z, 1876–1899, písmeno M, rok 1902, č. 7. [60] Archiv města Jihlava od roku 1849, Úřední knihy (1817) 1849–1949, inv. č. 173 Záznam osob sporného domovského práva 1907–1910, č. 270. [61A] Archiv města Jihlava od roku 1849, Politická registratura 1891–1923, inv. č. 46 Podací protokol (Politisches Einreichs-Protokoll) 1907, čj. 13974. [61B] Tamtéž, čj. 16928. [61C] Tamtéž, inv. č. 47 Podací protokol (Politisches EinreichsProtokoll) 1908, čj. 613. [62A,B] [50A,B] Archiv města Jihlava od roku 1849, Úřední knihy a rukopisy (1817) 1849–1949, inv. č. 117 Matrika příslušníků města Jihlavy, VIII. doplňovací svazek (Gemeinde Matrik, Ergänzungsband VIII) 1908–1948, č. 264. [63] Archiv města Jihlava od roku 1849, Politická registratura 1891–1923, inv. č. 52 Podací protokol (Politisches Einreichs-Protokoll) 1909, čj. 22790. [64] [44] Drobné písemné pozůstalosti Jihlava, Fischer Heinrich, sign. 2. [65] [45] Tamtéž, sign. 1. [66] Muzeum Vysočiny Jihlava, Iglaviensia-Sammlung 889. [67] [46] Drobné písemné pozůstalosti Jihlava, Fischer Heinrich, sign. 3. [68] [47] Tamtéž, sign. 4. [69] [48] Tamtéž, sign. 5. [70] [49] Tamtéž, sign. 6. [71] Muzeum Vysočiny Jihlava, Iglaviensia-Sammlung 888. [72A–C] Archiv města Jihlava od roku 1849, Hospodářská registratura 1891–1923, kart. 99, inv. č. 433, čj. 5612 oek.


LIST OF REPRODUCED DOCUMENTS

LIST OF REPRODUCED DOCUMENTS (The name of the collection, the Municipal Administration of Jihlava, used in the fist edition, has been changed to Jihlava Archives in 2001.) [1] [1]

Jihlava Archives post-1849, Official Books (1817) 1849– 1949, inv. no. 55 Protocol of foreigners passing through Jihlava December 30th, 1855 – March 15th, 1857, no. 1283. [2A] [2A] Jihlava Archives post-1849, Official Books (1817) 1849– 1949, inv. no. 57 Protocol of foreigners passing through Jihlava March 1st, 1858 – July 29th, 1858 (Fremden Protokoll, 2. Heft), no. 1692. [2B] [2B] Ibid, no. 2424. [2C] Jihlava Archives post-1849, Official Books (1817) 1849– 1949, inv. no. 58 Protocol of foreigners passing through Jihlava July 29th, 1858 – March 25th, 1859 (Fremden-Protokoll, 3. Heft), no. 2809. [3] National Archive in Prague, Jewish Registries HBMa 1784–1949 (1960), inv. no. 323. [4] [3] Jihlava Archives post-1849, Official Books (1817) 1849– 1949, inv. no. 205 Record of Jewish families living and trading in Jihlava 1859–1873 (Vormerk über die hierorts domicilirenden und Handel treibenden Judenfamilien angefangen von 14. Dezember 1859), letter M, no. 2. [5] Parish Office of St. Jacob’s in Jihlava, inv. no. 90 Record of Jews living in Jihlava in year 1861 (Ausweis über die in Iglau wohnenden Israeliten im Jahre 1861), no. 42. [6A,B] Jihlava Archives post-1849, Census 1850–1921, inv. no. 15 Registry of Jihlava citizens, letter M. [7] [13] Jihlava Archives post-1849, Political Registry 1850– 1865, carton 72, inv. no. 1121 Jewish Registry Affairs 1864, ref. no. 2978/1864 pol. [8] [16] Jihlava Archives post-1849, Official Books (1817) 1849– 1949, inv. no. 205 Record of Jewish families living and trading in Jihlava 1859–1873 (Vormerk über die hierorts domicilirenden und Handel treibenden Judenfamilien angefangen von 14. Dezember 1859), letter M, no. 16. [9] [15] Jihlava Archives post-1849, Official Books (1817) 1849– 1949, inv. no. 207 Record of documents of immigrant Jews (1864) 1873–1893, letter M, no. 4. [10] [14] Jihlava Archives post-1849, Official Books (1817) 1849– 1949, inv. no. 206 Record of Jewish families living in Jihlava (Vormerk über sämtliche in Iglau domizilirende Judenfamilien) 1865–1871, letter M. [11A–C] [18A–C] Jihlava Archives post-1849, Census 1850–1921, carton 30, inv. no. 53 House census lists – Inner City no. 265, 1869. [12] Jihlava Archives post-1849, Building Archive, carton 123, no. 1089. [13] [4] Jihlava Archives post-1849, Official Books (1817) 1849– 1949, inv. no. 607 Registry of Traders 1860–1865, pag. 13. [14] [6] Jihlava Archives post-1849, Political Registry 1850– 1865, carton 79, inv. no. 1361 Spirits tapsters and liqueurs producers 1862–1863, ref. no. 744/1861 pol.

[15A,B] [8A,B] Jihlava Archives post-1849, Political Registry 1850– 1865, carton 79, inv. no. 1360 Spirits tapsters and liqueurs producers 1862–1863, ref. no. 1047/1861 pol. [16] [10] Jihlava Archives post-1849, Political Registry 1850– 1865, carton 79, inv. no. 1361 Spirits tapsters and liqueurs producers 1862–1863, ref. no. unknown. [17] Jihlava Archives post-1849, Official Books (1817) 1849– 1949, inv. no. 606 Registry of Traders (Gewerbsregister der k. Stadtgemeinde Iglau) 1860–1865, entry no. 386. [18] Ibid, entry no. 442. [19] [12A] Jihlava Archives post-1849, Political Registry 1850– 1865, carton 79, inv. no. 1361 Spirits tapsters and liqueurs producers 1862–1863, ref. no. 3363/1862 pol. [20] Jihlava Archives post-1849, Official Books (1817) 1849– 1949, inv. no. 607 Registry of Traders 1860–1865, pag. 51. [21A–C] [20A–C] Jihlava Archives post-1849, Political Registry 1866–1890, carton 74, inv. no. 408 Penal matters, offenses 1866, ref. no. 4957/1866 pol. [22] Jihlava Archives post-1849, Official Books (1817) 1849– 1949, inv. no. 608 Registry of Free and Licensed Traders (Hauptbuch über freie und concessionirte Gewerbe) 1865–1870, year 1868, entry no. 75. [23] Jihlava Archives post-1849, Political Registry 1866–1890, carton 61, inv. no. 385 Trades, ref. no. 4928/1868 pol. [24] Jihlava Archives post-1849, Official Books (1817) 1849– 1949, inv. no. 608 Registry of Free and Licensed Traders (Hauptbuch über freie und concessionirte Gewerbe) 1865–1870, year 1870, entry no. 6. [25] [21] Jihlava Archives post-1849, Official Books (1817) 1849– 1949, inv. no. 623 Registry of Licensed Traders (Register über concessionirte Gewerbe) 1870–1874, year 1872, entry no. 18. [26] Jihlava Archives post-1849, Official Books (1817) 1849– 1949, inv. no. 613 Registry of Free Traders (and Craftsmen) (Gewerbsregister über freie Geverbe) 1875–1884, year 1875, entry no. 23. [27] [22] Jihlava Archives pre-1848, Official Books and Manuscripts 1359–1850 (1849), inv. no. 432 Estates Book of Houses Jihlava-City, lot no. 251–275 (Band N. XI) 1790– 1850 (1885), fol. 2339. [28] [23] Jihlava Archives post-1849, Building Archive, carton 123, lot no. 1088. [29A,B] [24A,B] Jihlava Archives post-1849, Political Registry 1866– 1890, carton 130, inv. no. 568 Municipal Affairs (right of domicile, admission to the municipal bond), ref. no. 6063/1873 pol. [30A,B] [25A,B] Jihlava Archives post-1849, Official Books (1817) 1849–1949, inv. no. 11 Municipal Council Committee Meeting Protocol (Gemeindeausschuss Sitzungs-Protokoll Nr. 6) 1868–1873, no. 2969. [31] Jihlava Archives post-1849, Official Books (1817) 1849– 1949, inv. no. 165 Registry of persons admitted to and released from the municipal bond 1841–1893. [32] State Archives of Jihlava District, Jihlava Archives post1849, Official Books (1817) 1849–1949, inv. no. 100 Registry of Burghers 1817–1918 (Bürger-Matrik), no. 399.

271


[33A,B]

Jihlava Archives post-1849, dept. Census 1850–1921, inv. no. 15 Registry of Jihlava Citizens, letter M. [34] Jihlava Archives post-1849, Official Books (1817) 1849– 1949, inv. no. 252 Voting list for supplementary elections of the Municipal Council 1873 (Verzeichniss der Drei Wahlkörper für die Ergänzungswahl des Gemeinde-Ausschusses der Stadt Iglau 1873). [35A–F] [27A–F] Jihlava Archives post-1849, Census, carton 33, inv. no. 59 House census sheets – Inner City, lot no. 264, 1880. [36] [26] Jihlava Archives post-1849, Building Archive, carton 123, lot no. 1088. [37] [28] Jihlava Archives post-1849, Political Registry 1866–1890, carton 122, inv. no. 513 Police Matters – small files 1869, ref. no. 5270/1869 pol. [38A-C] [29A,B] Latin and German Grammar School Jihlava, inv. no. 582 Class Catalogue (Katalog der ersten Classe vom Schuljahre 1869/70), I, 1869–1870, no. 27. [39A-C] [30A,B] Latin and German Grammar School Jihlava, inv. no. 591 Class Catalogue (Katalog der zweiten Classe vom Schuljahre 1870/71), II, 1870–1871, no. 21. [40A-C] [31A,B] Latin and German Grammar School Jihlava, inv. no. 600 Class Catalogue (Katalog der dritten Classe vom Schuljahre 1871/72), III, 1871–1872, no. 42. [41A-C] [32A,B] Latin and German Grammar School Jihlava, inv. no. 609 Class Catalogue (Katalog der vierten Classe vom Schuljahre 1872/73), IV, 1872–1873, no. 18. [42A-C] [33A,B] Latin and German Grammar School Jihlava, inv. no. 619 Class Catalogue (Katalog der fünften Classe vom Schuljahre 1873/74), V, 1873–1874, no. 17. [43A-C] [34A,B] Latin and German Grammar School Jihlava, inv. no. 623 Class Catalogue (Katalog der sechsten Classe vom Schuljahre 1874/75), I–VIII, 1874–1875, no. 15. [44A-C] [35A,B] Latin and German Grammar School Jihlava, inv. no. 624 Class Catalogue (Katalog der siebenten Classe vom Schuljahre 1875/6), I–VIII, 1875–1876, no. 31. [45A-C] [36A,B] Latin and German Grammar School Jihlava, inv. no. 625 Class Catalogue (Katalog der achten Classe vom Schuljahr 1876/7), I–VIII, 1876–1877, no. 32. [46A–M] [37A–M] Appendix to 45. [47A–CH] [38A–CH] Appendix to 45. [48A,B] [39A,B] Latin and German Grammar School Jihlava, inv. no. 689 School-Leaving Examination Protocol (Protokoll bei der Maturitäts-Prüfung im Schuljahre 1876/7) 1876– 1877, no. 37. [49] [40] Jihlava Archives post-1849, Official Books (1817) 1849– 1949, inv. no. 529 Draft List (Stellungsliste für das Jahr 1880), 1880, attached unmarked free pages, no. 102. [50] [41] Jihlava Archives post-1849, Official Books (1817) 1849– 1949, inv. no. 530 Draft List (Stellungsliste für das Jahr 1881), 1881, attached unmarked free pages, no. 102. [51A–M] Jihlava Archives post-1849, Political Registry 1866–1890, carton 35, inv. no. 252 School and Church Affairs D 1881, ref. no. 6922/1881, 7183/1881 and 2413/1882. [52A–D] Moravian Regional Archives in Brno, C 47/I Regional Court of Jihlava, carton 242, sign. IV 1889/17. [53A–D] [43A–D] District Court of Jihlava, Inventory I 1850–1897,

272

inv. no. 583 Probate Estates, sign. IV 679/1889. Jihlava Archives post-1849, Political Registry 1890–1923, carton 35, inv. no. 323 Military tax – collection, regulations, depreciation 1891, ref. no. 9375/1891 pol. [54C–F] [42A–D] Ibid, ref. no. 9856/1891 pol. [55A,B] [17A,B] Jihlava Archives post-1849, Official Books (1817) 1849–1949, inv. no. 106 Registry of Jihlava Citizens (Gemeinde-Matrik) IV, M–O, 1890–1948, no. 13. [56A–D] District Court of Jihlava, inventory I 1850–1897, inv. no. 633, sign. IV 284/95. [57A,B] Jihlava Archives post-1849, Official Books (1817) 1849– –1949, inv. no. 96 Records of trips abroad and passports issued 1866–1907 (Vormerk über ausgefertigte Reisepässe und sonstige Reisebewilligungen für das Ausland), year 1895, entry no. 4, 88, 89, 90. [58A–C] Moravian Regional Archives in Brno, C 47/I Regional Court of Jihlava, carton 242, sign. IV 1889/17. [59] Jihlava Archives post-1849, odd. Official Books (1817) 1849–1949, inv. no. 188 Register of native domicile, itinerant and work warrants (Vormerk über Heimatscheine, Dienst- und Arbeitsbücher) A–Z, 1876–1899, letter M, year 1902, no. 7. [60] Jihlava Archives post-1849, Official Books (1817) 1849– 1949, inv. no. 173 Records of persons with disputable rights of domicile 1907–1910, no. 270. [61A] Jihlava Archives post-1849, Political Registry 1891–1923, inv. no. 46 Filing Protocol (Politisches Einreichs-Protokoll) 1907, ref. no. 13974. [61B] Ibid, ref. no. 16928. [61C] Ibid, inv. no. 47 Filing Protocol (Politisches Einreichs-Protokoll) 1908, ref. no. 613. [62A,B] [50A,B] Jihlava Archives post-1849, Official Books and manuscripts (1817) 1849–1949, inv. no. 117 Registry of Jihlava Citizens, VIII. Supplementary volume (Gemeinde Matrik, Ergänzungsband VIII) 1908–1948, no. 264. [63] Jihlava Archives post-1849, Political Registry 1891–1923, inv. no. 52 Filing Protocol (Politisches Einreichs-Protokoll) 1909, ref. no. 22790. [64] [44] Minor written estates, Jihlava, Fischer Heinrich, sign. 2. [65] [45] Ibid, sign. 1. [66] Vysočina Museum in Jihlava, Iglaviensia-Sammlung 889. [67] [46] Minor written estates, Jihlava, Fischer Heinrich, sign. 3. [68] [47] Ibid, sign. 4. [69] [48] Ibid, sign. 5. [70] [49] Ibid, sign. 6. [71] Vysočina Museum in Jihlava, Iglaviensia-Sammlung 888. [72A–C] Jihlava Archives post-1849, Economic Registry 1891– 1923, carton 99, inv. no. 433, ref. no. 5612 oek. [54A,B]


VERZEICHNIS REPRODUZIERTER ARCHIVALIEN

VERZEICHNIS REPRODUZIERTER ARCHIVALIEN (Die Bezeichnung des Bestands „Stadtverwaltung Iglau“ in der ersten Ausgabe wurde 2001 zum „Archiv der Stadt Iglau“ geändert.) [1] [1]

Archiv der Stadt Iglau ab 849, Amtsbücher (1817) 1849– 1949, Inventarnummer 55 „Fremden Protokoll“, 30. 12. 1855 – 15. 3. 1857, Nr. 1283. [2A] [2A] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Amtsbücher (1817) 1849–1949, Inventarnummer 57 „Fremden Protokoll“ 1. 3. 1858 – 29. 7. 1858, 2. Heft, Nr. 1692. [2B] [2B] Ebd. Nr. 2424. [2C] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Amtsbücher (1817) 1849–1949, Inventarnummer 58 „Fremden Protokoll“ 29. 7. 1858 – 25. 3. 1859, 3. Heft, Nr. 2809. [3] Nationalarchiv Prag, Judenmatrikeln HBMa 1784–1949 (1960), Inventarnummer 323. [4] [3] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Amtsbücher (1817) 1849–1949, Inventarnummer 205 „Vormerk über die hierorts domicilirenden und Handel treibenden Judenfamilien angefangen von 14. Dezember 1859“, lit. M, Nr. 2. [5] Pfarramt zu St. Jakob im Iglau, Inventarnummer 90 „Ausweis über die in Iglau wohnenden Israeliten im Jahre 1861“, Nr. 42. [6A,B] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Volkszählung 1850–1921, Inventarnummer 15 Gemeinde-Matrikel, lit. M. [7] [13] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Registratur „Politikum“ 1850–1865, Kart. 72, Inventarnummer 1121 Judenmatrikel 1864, Nr. 2978/1864 pol. [8] [16] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Amtsbücher (1817) 1849–1949, Inventarnummer 205 „Vormerk über die hierorts domicilirenden und Handel treibenden Judenfamilien angefangen von 14. Dezember 1859“, lit. M, Nr. 16. [9] [15] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Amtsbücher (1817) 1849–1949, Inventarnummer 207 „Verzeichnis der Dokumente zugewanderter Juden“ (1864) 1873–1893, lit. M, Nr. 4. [10] [14] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Amtsbücher (1817) 1849–1949, Inventarnummer 206 „Vormerk über sämtliche in Iglau domizilirende Judenfamilien“ 1865–1871, lit. M. [11A–C] [18A–C] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Volkszählung 1850–1921, Kart. 30, Inventarnummer 53 „Anzeigezettel zum Behufe der Volkszählung“ – Innere Stadt 265, 1869. [12] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Bauarchiv, Kart. 123, Hausnr. 1089. [13] [4] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Amtsbücher (1817) 1849–1949, Inventarnummer 607 „Gewerbsregister der k. Stadtgemeinde Iglau“ 1860–1865, pag. 13. [14] [6] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Registratur „Politikum“ 1850–1865, Kart. 79, Inventarnummer 1361 Branntweinschänker, Branntweinhersteller 1862–1863, Nr. 744/1861 pol. [15A,B] [8A,B] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Registratur „Poli-

tikum“ 1850–1865, Kart. 79, Inventarnummer 1360 Branntweinschänker, Branntweinhersteller 1862–1863, Nr. 1047/1861 pol. [16] [10] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Registratur „Politikum“ 1850–1865, Kart. 79, Inventarnummer 1361 Branntweinschänker, Branntweinhersteller 1862–1863, Nr. nicht ermittelt. [17] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Amtsbücher (1817) 1849–1949, Inventarnummer 606 „Gewerbsregister der k. Stadtgemeinde Iglau“ 1860–1865, Eintrag Nr. 386. [18] Ebd. Eintrag Nr. 442. [19] [12A] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Registratur „Politikum“ 1850–1865, Kart. 79, Inventarnummer 1361 Branntweinschänker, Branntweinhersteller 1862–1863, Nr. 3363/1862 pol. [20] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Amtsbücher (1817) 1849–1949, Inventarnummer 607 „Gewerbsregister der k. Stadtgemeinde Iglau“ 1860–1865, pag. 51. [21A–C] [20A–C] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Registratur „Politikum“ 1866–1890, Kart. 74, Inventarnummer 408 Strafsachen, Ordnungswidrigkeiten 1866, Nr. 4957/1866 pol. [22] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Amtsbücher (1817) 1849–1949, Inventarnummer 608 „Hauptbuch über freie und concessionirte Gewerbe“ 1865–1870, das Jahr 1868, Eintrag Nr. 75. [23] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Registratur „Politikum“ 1866–1890, Kart. 61, Inventarnummer 385 Gewerbe, Nr. 4928/1868 pol. [24] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Amtsbücher (1817) 1849–1949, Inventarnummer 608 „Hauptbuch über freie und concessionirte Gewerbe“ 1865–1870, das Jahr 1870, Eintrag Nr. 6. [25] [21] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Amtsbücher (1817) 1849–1949, Inventarnummer 623 „Register über concessionirte Gewerbe“ 1870–1874, das Jahr 1872, Eintrag Nr. 18. [26] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Amtsbücher (1817) 1849–1949, Inventarnummer 613 „Gewerbsregister über freie Geverbe“ 1875–1884, das Jahr 1875, Eintrag Nr. 23. [27] [22] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Amtsbücher und Handschriften 1359–1850 (1849), Inventarnummer 432 Grundbuch für die Häuser der Inneren Stadt Iglau, Nr. 251– 275 (Band N. XI) 1790–1850 (1885), fol. 2339. [28] [23] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Bauarchiv, Kart. 123, Hausnr. 1088. [29A,B] [24A,B] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Registratur „Politikum“ 1866–1890, Kart. 130, Inventarnummer 568 Gemeindeangelegenheiten (Heimatrecht, Aufnahme in den Gemeindeverband), Nr. 6063/1873 pol. [30A,B] [25A,B] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Amtsbücher (1817) 1849–1949, Inventarnummer 11 „Gemeindeausschuss Sitzungs-Protokoll Nro. 6“, 1868–1873, Nr. 2969. [31] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Amtsbücher (1817) 1849–1949, Inventarnummer 165 Register der in den Gemeindeverband aufgenommenen und daraus entlassenen Personen 1841–1893. [32] Staatliches Kreisarchiv Iglau, Archiv der Stadt Iglau ab

273


1849, Amtsbücher (1817) 1849–1949, Inventarnummer 100 Bürgermatrikel („Bürger-Matrik“), 1817–1918 Nr. 399. [33A,B] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Abt. Volkszählung 1850– 1921, Inventarnummer 15 Gemeinde-Matrikel, lit. M. [34] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Amtsbücher (1817) 1849–1949 Inventarnummer 252 „Verzeichniss der Drei Wahlkörper für die Ergänzungswahl des Gemeinde-Ausschusses der Stadt Iglau 1873“. [35A–F] [27A–F] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Volkszählung, Kart. 33, Inventarnummer 59 „Anzeigezettel zum Behufe der Volkszählung“ – Innere Stadt Nr. 264, 1880. [36] [26] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Bauarchiv, Kart. 123, Hausnr. 1088. [37] [28] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Registratur „Politikum“ 1866–1890, Kart. 122, Inventarnummer 513 Polizeiliche Angelegenheiten – kleinere Schriftstücke 1869, Nr. 5270/1869 pol. [38A–C] [29A,B] Lateingymnasium und deutsches Gymnasium Iglau, Inventarnummer 582 „Katalog der ersten Classe vom Schuljahre 1869/70“, I, 1869–1870, Nr. 27. [39A–C] [30A,B] Lateingymnasium und deutsches Gymnasium Iglau Inventarnummer 591 „Katalog der zweiten Classe vom Schuljahre 1870/71“, II, 1870–1871, Nr. 21. [40A–C] [31A,B] Lateingymnasium und deutsches Gymnasium Iglau, Inventarnummer 600 „Katalog der dritten Classe vom Schuljahre 1871/72“, III, 1871–1872, Nr. 42. [41A–C] [32A,B] Lateingymnasium und deutsches Gymnasium Iglau, Inventarnummer 609 „Katalog der vierten Classe vom Schuljahre 1872/73“, IV, 1872–1873, Nr. 18. [42A–C] [33A,B] Lateingymnasium und deutsches Gymnasium Iglau, Inventarnummer 619 „Katalog der fünften Classe vom Schuljahre 1873/74“, V, 1873–1874, Nr. 17. [43A–C] [34A,B] Lateingymnasium und deutsches Gymnasium Iglau, Inventarnummer 623 „Katalog der sechsten Classe vom Schuljahre 1874/75“, I–VIII, 1874–1875, Nr. 15. [44A–C] [35A,B] Lateingymnasium und deutsches Gymnasium Iglau, Inventarnummer 624 „Katalog der siebenten Classe vom Schuljahre 1875/6“, I–VIII, 1875–1876, Nr. 31. [45A–C] [36A,B] Lateingymnasium und deutsches Gymnasium Iglau, Inventarnummer 625 „Katalog der achten Classe vom Schuljahr 1876/7“, I–VIII, 1876–1877, Nr. 32. [46A–M] [37A–M] Beilage zu 45. [47A–CH] [38A–CH] Beilage zu 45. [48A,B] [39A,B] Lateingymnasium und deutsches Gymnasium Iglau, Inventarnummer 689 „Protokoll bei der Maturitäts-Prüfung im Schuljahre 1876/7“ 1876–1877, Nr. 37. [49] [40] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Amtsbücher (1817) 1849–1949, Inventarnummer 529 „Stellungsliste für das Jahr 1880“, Beilage auf losen Blättern ohne Kennzeichnung, Nr. 102. [50] [41] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Amtsbücher (1817) 1849–1949, Inventarnummer 530 „Stellungsliste für das Jahr 1881“, Beilage auf losen Blättern ohne Kennzeichnung, Nr. 102. [51A–M] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Registratur „Politikum“ 1866–1890, Kart. 35, Inventarnummer 252 Schulische

274

und kirchliche Angelegenheiten D 1881, Nr. 6922/1881, 7183/1881 und 2413/1882. [52A–D] Mährisches Landesarchiv Brünn, C 47/I Kreisgericht Iglau, Kart. 242, sign. IV 1889/17. [53A–D] [43A–D] Bezirksgericht Iglau, Inventar I 1850–1897, Inventarnummer 583 Nachlässe, sign. IV 679/1889. [54A,B] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Registratur „Politikum“ 1890–1923, Kart. 35, Inventarnummer 323 Militärtaxe – Einziehen, Vorschriften, Abschreibungen 1891, Nr. 9375/1891 pol. [54C–F] [42A–D] Ebd. Nr. 9856/1891 pol. [55A,B] [17A,B] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Amtsbücher (1817) 1849–1949, Inventarnummer 106 Gemeinde-Matrikel („Gemeinde-Matrik“) IV, M–O, 1890–1948, Nr. 13. [56A–D] Bezirksgericht Iglau, Inventar I 1850–1897, Inventarnummer 633, sign. IV 284/95. [57A,B] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Amtsbücher (1817) 1849– 1949, Inventarnummer 96 „Vormerk über ausgefertigte Reisepässe und sonstige Reisebewilligungen für das Ausland“, das Jahr 1895, Einträge Nr. 4, 88, 89, 90. [58A–C] Mährisches Landesarchiv Brünn, C 47/I Kreisgericht Iglau, Kart. 242, sign. IV 1889/17. [59] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Amtsbücher (1817) 1849 –1949, Inventarnummer 188 „Vormerk über Heimatscheine, Dienst- und Arbeitsbücher“ A–Z, 1876–1899, lit. M, das Jahr 1902, Nr. 7. [60] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Amtsbücher (1817) 1849– 1949, Inventarnummer 173 „Verzeichnis der Personen mit ungeklärtem Heimatrecht“ 1907–1910, Nr. 270. [61A] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Registratur „Politikum“ 1891–1923, Inventarnummer 46 „Politisches EinreichsProtokoll“ 1907, Nr. 13974. [61B] Ebd. Nr. 16928. [61C] Ebd. Inventarnummer 47 „Politisches Einreichs-Protokoll“ 1908, Nr. 613. [62A,B] [50A,B] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Amtsbücher und Handschriften (1817) 1849–1949, Inventarnummer 117 Gemeinde-Matrikel („Gemeinde Matrik“), Ergänzungsband VIII, 1908–1948, Nr. 264. [63] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Registratur „Politikum“ 1891–1923, Inventarnummer 52 „Politisches EinreichsProtokoll“ 1909, Nr. 22790. [64] [44] Kleine schriftliche Nachlässe von Einzelpersonen – Iglau, Fischer Heinrich, sign. 2. [65] [45] Ebd. sign. 1. [66] Muzeum Vysočiny Jihlava, Iglaviensia-Sammlung 889. [67] [46] Kleine schriftliche Nachlässe von Einzelpersonen – Iglau, Fischer Heinrich, sign. 3. [68] [47] Ebd., sign. 4. [69] [48] Ebd., sign. 5. [70] [49] Ebd., sign. 6. [71] Muzeum Vysočiny Jihlava, Iglaviensia-Sammlung 888. [72A–C] Archiv der Stadt Iglau ab 1849, Registratur „Ökonomie“ 1891–1923, Kart. 99, Inventarnummer 433, Nr. 5612 oek.



Výřez z plánu Jihlavy (Plan der Stadt Iglau nach der neuesten Vermessung, Iglau, August Illing 1876) s vyznačením míst spojených s Gustavem Mahlerem a jeho rodinou čp. 265 VM – dům, ve kterém v letech 1860–1873 bydlela rodina Bernarda Mahlera; B. Mahler zde rovněž provozoval výrobu likérů a rosolky, jejich prodej a později výčep [4–8, 11, 12, 15, 16, 22], dnes Dům Gustava Mahlera čp. 264 VM – dům, který v roce 1872 koupil B. Mahler a od poloviny roku 1873 zde s rodinou bydlel a provozoval živnost [6, 27–29, 33–36, 51j,k, 52, 53]; do začátku roku 1873 zde bydlela rodina Heinricha Fischera, Gustavova učitele hudby čp. 31, 32 VM – Chlapecká farní hlavní škola sv. Ignáce; v letech 1866–1869 ji pravděpodobně navštěvoval Gustav Mahler čp. 608 VM – Vyšší státní gymnázium; v letech 1869–1875 zde studoval Gustav Mahler jako řádný student, v letech 1875–1877 jako privatista [37–48]; je doloženo jeho vystoupení zde 11. 11. 1872; v letech 1878–1881 studoval na gymnáziu Alois Mahler, v letech1883–1886 Otto Mahler Theater – Městské divadlo; 13. 10. 1870, 20. 4. 1873, 24. 4. 1879, 19. 9. 1882, 24. 9. 1879 a 11. 8. 1883 zde vystoupil Gustav Mahler čp. 50, 51 P – hotel Czap; 15. 5. 1873, 31. 7. 1876 a 12. 9. 1876 v jeho sále vystupoval Gustav Mahler; bydlela zde Gustavova láska Josefina Poislová čp. 201 B (zde bez čp.) – dům v Hluboké ulici 7 (Tiefegasse), od 80. let 19. století nazývaný Sängerhalle, který patřil Mužskému pěveckému spolku; Gustav Mahler jej navštěvoval [70], 1. 2. 1881 zde vystoupil čp. 67 VM – dům, ve kterém bydlel Jakob Sladký, Gustavův učitel hudby čp. 576 VM – dům, ve kterém bydlel Johann Brosch, Gustavův učitel hudby čp. 383 VM – dům, ve kterém bydlel v letech 1873–1874 Heinrich Fischer čp. 423 VM – dům, ve kterém bydlel od poloviny roku 1874 Heinrich Fischer čp. 55, 56 VM – radnice, sídlo městského úřadu čp. 612 VM – sídlo okresního úřadu (původní budova neexistuje) čp. 19 VM – sídlo krajského a okresního soudu (původní budova neexistuje) čp. 135 VM – dům, v němž provozoval Bernard Mahler výčep pronajatý od Johanna Hofbauera [16]; bydlel zde také jeho bratr David Mahler [4] čp. 17 VM – dům, v němž provozoval Bernard Mahler výčep na oprávnění pronajaté od Kathariny Rottové [17] čp. 90 VM – dům, v němž provozoval Bernard Mahler výčep na oprávnění pronajaté od Kathariny Rottové [18] čp. 451 VM – dům, v němž provozoval Bernard Mahler výčep na základě koncese pronajaté od Wenzela Frische [19] čp. 112 VM – dům, ve kterém provozoval Bernard Mahler výčep [21] čp. 79 VM – dům, v němž provozoval Bernard Mahler výčep lihovin na oprávnění pronajaté od Jakoba Löwita [23] bez čp. (X) – dům, původně sladovna, který Bernard Mahler přebudoval ve výrobnu octa [24] čp. 493 VM – dům, ve kterém měl Bernard Mahler filiálku na výrobu oslazených alkoholických nápojů [25] čp. 171 VM – dům, ve kterém měl Bernard Mahler od roku 1874 pobočný sklad; bydlel zde také jeho bratr David Mahler [8, 9] čp. 452 VM – dům v němž Bernard Mahler provozoval v roce 1875 zámečnickou živnost [26] čp. 3 B – Národní škola pro Brtnické předměstí, kterou navštěvovala ve druhém pololetí roku 1869/1870 Leopoldina Mahlerová čp. 206 Š – Vyšší zemská reálka; v letech 1872–1875 zde studoval Ernest Mahler čp. 119 VM – Chlapecká národní škola II. obvodu, kam chodil v letech 1879–1882 Otto Mahler čp. 179 P (zde Mädchen Schule) – Dívčí měšťanská škola, kterou navštěvovaly Leopoldina Mahlerová (1874– 1877), Justina Mahlerová (1879–1881) a Emma Mahlerová (1886–1889) VM Š P B

Vnitřní město Špitálské předměstí Panenské předměstí Brtnické předměstí

Detail of the map of Jihlava (Plan der Stadt Iglau nach der neuesten Vermessung, Iglau, August Illing 1876) indicating places associated with Gustav Mahler and his family No. 265 VM – a house where Bernard Mahler’s family was living in 1860–1873; B. Mahler produced here also liqueurs and semi-sweet liqueurs (“rosolka”), and operated his shop and a pub later [4–8, 11, 12, 15, 16, 22], recently called House of Gustav Mahler No. 264 VM – a house bought by B. Mahler in 1872, he was living here with his family and operating his trade since the mid of 1873 [6, 27–29, 33–36, 51j,k, 52, 53]; before the beginning of 1873, Heinrich Fischer’s family, Gustav’s music teacher, was living here No. 31, 32 VM – Boys’ Parish Main School of St. Ignatius; probably attended by Gustav Mahler in 1866–1869 No. 608 VM – Higher State Grammar School; attended by Gustav Mahler as a regular student in 1869–1875, and as a private student in 1875–1877 [37–48]; his performance here was evidenced as of November 11th, 1872; Alois Mahler attended this school in 1878–1881, Otto Mahler in 1883–1886 Theater – Municipal Theatre; Gustav Mahler performed here on October 13th, 1870, April 20th, 1873, April 24th, 1879, September 19th, 1882, September 24th, 1879 and August 11th, 1883 No. 50, 51 P – Hotel Czap; Gustav Mahler performed in the hotel hall on May 15th, 1873, July 31st, 1876 and September 12th, 1876; Gustav’s love, Josefine Poisl, was living here No. 201 B (here missing the No.) – a house in Hluboká Street 7 (Tiefegasse), since 1880s called Sängerhalle, owned by the Men’s Choir Association; attended by Gustav Mahler [70], and performed here on February 1st, 1881 No. 67 VM – a house where Jakob Sladký, Gustav’s music teacher, was living No. 576 VM – a house where Johann Brosch, Gustav’s music teacher, was living No. 383 VM – a house where Heinrich Fischer was living in 1873–1874 No. 423 VM – a house where Heinrich Fischer was living since the half of 1874 No. 55, 56 VM – City Hall, seat of Municipal Authority No. 612 VM – seat of District Authority (the original building exists no more) No. 19 VM – seat of the Regional and District Court of Law (the original building exists no more) No. 135 VM – a house where Bernard Mahler operated his pub rented from Johann Hofbauer [16]; also his brother David Mahler was living here [4] No. 17 VM – a house where Bernard Mahler operated his pub upon a licence rented from Katharina Rott [17] No. 90 VM – a house where Bernard Mahler operated his pub upon a licence rented from Katharina Rott [18] No. 451 VM – a house where Bernard Mahler operated his pub upon a licence rented from Wenzel Frisch [19] No. 112 VM – a house where Bernard Mahler operated his pub [21] No. 79 VM – a house where Bernard Mahler operated his spirits pub upon a licence rented from Jakob Löwit [23] missing the No. (X) – a house, originally a malt house, which rebuilt for the production of vinegar by Bernard Mahler [24] No. 493 VM – a house where Bernard Mahler operated his subsidiary for the production of sweetened alcoholic beverages [25] No. 171 VM – a house where Bernard Mahler had his branch warehouse since 1874; his brother David Mahler was also living here [8, 9] No. 452 VM – a house where Bernard Mahler operated his locksmith trade in 1875 [26] No. 3 B – Primary (National) School for the Brtnice suburb, attended by Leopoldine Mahler in the second semester of 1869/1870 No. 206 Š – Higher Technical Secondary School (“Realschule”); attended by Ernest Mahler in 1872–1875 No. 119 VM – Boys’ Primary (National) School of the 2nd District, attended by Otto Mahler in 1879–1882 No. 179 P (here “Mädchen Schule”) – Girls’ Primary and Secondary School; attended by Leopoldine Mahler (1874–1877), Justine Mahler (1879–1881) and Emma Mahler (1886–1889) VM Š P B

Inner City Špitálské Surub Panenské Suburb Brtnické Suburb

Ausschnitt aus dem „Plan der Stadt Iglau nach der neuesten Vermessung, Iglau, August Illing 1876“ mit Kennzeichnung der mit Gustav Mahler und seiner Familie verbundenen Plätze und Stätten Nr. 265 VM – Das Haus, das in den Jahren 1860–1873 die Familie Bernard Mahlers bewohnte; B. Mahler erzeugte hier auch Liköre und Rosoglio und betrieb deren Verkauf und Ausschank [4–8, 11, 12, 15, 16, 22], heutzutage „Gustav-Mahler-Haus“ Nr. 264 VM – Das Haus, das 1872 B. Mahler kaufte und ab der Mitte 1873 mit seiner Familie bewohnte; er betrieb hier auch sein Gewerbe [6, 27–29, 33–36, 51j,k, 52, 53]; bis Anfang des Jahres 1873 wohnte hier die Familie Heinrich Fischers, des Musiklehrers von G. Mahler Nr. 31, 32 VM – Die Knabenpfarrhauptschule bei St. Ignaz; Gustav Mahler besuchte sie wahrscheinlich in den Jahren 1866–1869 Nr. 608 VM – Das k. k. Obergymnasium Iglau; Gustav Mahler besuchte dieses Gymnasium in den Jahren 1869–1875 als ordentlicher Schüler, in den Jahren 1875–1877 als „Privatist“ [37–48]; am 11. 11. 1872 hatte er hier einen öffentlichen Auftritt; Alois Mahler besuchte das Gymnasium in den Jahren 1878–1881, Otto Mahler in den Jahren 1883–1886 Theater – Das Stadttheater; am 13. 10. 1870, 20. 4. 1873, 24. 4. 1879, 19. 9. 1882, 24. 9. 1879 und 11. 8. 1883 fanden hier die Auftritte Gustav Mahlers statt Nr. 50, 51 P – Das Hotel Czap; am 15. 5. 1873, 31. 7. 1876 und 12. 9. 1876 fanden hier die Auftritte Gustav Mahlers statt; hier wohnte auch Mahlers Jugendliebe Josefine Poisl Nr. 201 B – Das Haus in der Tiefen Gasse 7, ab den 80erJahren des 19. Jahrhunderts Sängerhalle genannt, das dem Männergesangverein gehörte; Gustav Mahler besuchte die Sängerhalle [70], und gab hier am 1. 2. 1881 ein Konzert Nr. 67 VM – Das Haus, in dem Jakob Sladký, Mahlers Musiklehrer wohnte Nr. 576 VM – Das Haus, in dem Johann Brosch, Mahlers Musiklehrer wohnte Nr. 383 VM – Das Haus, in dem in den Jahren 1873–1874 Heinrich Fischer wohnte Nr. 423 VM – Das Haus, in dem ab der Mitte des Jahres 1874 Heinrich Fischer wohnte Nr. 55, 56 VM – Das Rathaus, Sitz des Stadtamtes Nr. 612 VM – Der Sitz des Bezirksamtes (das Originalgebäude besteht nicht mehr) Nr. 19 VM – Der Sitz des Kreis- und Bezirksgerichts (das Originalgebäude besteht nicht mehr) Nr. 135 VM – Das Haus, in dem Bernard Mahler einen von Johann Hofbauer gepachteten Ausschank betrieb [16]; hier wohnte auch sein Bruder David Mahler [4] Nr. 17 VM – Das Haus, in dem Bernard Mahler einen Ausschank aufgrund der von Katharina Rott gepachteten Konzession betrieb [17] Nr. 90 VM – Das Haus, in dem Bernard Mahler einen Ausschank aufgrund der von Katharina Rott gepachteten Konzession betrieb [18] Nr. 451 VM – Das Haus, in dem Bernard Mahler einen Ausschank aufgrund der von Wenzel Frisch gepachteten Konzession betrieb [19] Nr. 112 VM – Das Haus, in dem Bernard Mahler einen Ausschank betrieb [21] Nr. 79 VM – Das Haus, in dem Bernard Mahler den Branntweinausschank aufgrund der von Jakob Löwit gepachteten Konzession betrieb [23] ohne Nr. (X) – Das Haus, ursprünglich ein Malzhaus, das Gustav Mahler zur Essigproduktion umbaute [24] Nr. 493 VM – Das Haus, in dem Bernard Mahler einen Nebenbetrieb für die Erzeugung gesüßter Alkoholgetränke hatte [25] Nr. 171 VM – Das Haus, in dem Bernard Mahler ab 1874 ein Zwischenlager besaß; hier wohnte auch sein Bruder David Mahler [8, 9] Nr. 452 VM – Das Haus, in dem Bernard Mahler 1875 das Schlossergewerbe betrieb [26] Nr. 3 B – Die Volksschule für die Pirnitzer Vorstadt, die in der zweiten Jahreshälfte 1869/1870 Leopoldine Mahler besuchte Nr. 206 Š – Die Höhere Landesrealschule; die in den Jahren 1872–1875 Ernest Mahler besuchte Nr. 119 VM – Die Knabenvolksschule des II. Schulbezirks, die in den Jahren 1879–1882 Otto Mahler besuchte Nr. 179 P (hier Mädchen Schule) – Die Mädchen-Bürgerschule, die Leopoldine Mahler (1874–1877), Justine Mahler (1879–1881) und Emma Mahler (1886–1889) besuchten VM Š P B

Innere-Stadt Spital-Vorstadt Frauen-Vorstadt Pirnitzer-Vorstadt