Page 1

Komunikace v mezinárodním prostředí

4. 5. 6.

materialismus a konzumerismus; přejímání kultur; postmodernismus.

Na základě konzultace s kolegy na pracovišti nebo spolužáky se pokuste charakterizovat a komentovat projevy českých resp. slovenských kulturních dimenzí popř. typů kulturních hodnot v každodenním životě.

Proces změny bývá výsledkem řady faktorů. Transfer kultury je v podstatě uskutečňován dvěma základními procesy: socializací a přejímáním jiné kultury.

Jedním z hlavních nositelů kulturních změn jsou mladí lidé. Pokuste se vysvětlit, jak se projevuje tzv. generační a věkový efekt v procesu kulturní změny?

Na základě diskuze se pokuste charakterizovat proces kulturních změn v České resp. Slovenské republice v období následujícím po politických změnách v roce 1989.

1. 2.

3. 4.

Umíte vysvětlit pojem kultura, její úrovně a projevy? Můžete charakterizovat jednotlivé části kulturního prostředí Slovenské nebo České republiky včetně jejich vlivu na hodnoty a kulturní normy národa? Dokážete stručně charakterizovat představy a názory převažující většiny našich spoluobčanů na obyvatele jednotlivých zemí EU? Umíte vyjádřit nejvýraznější odlišnosti ve zjištěných hodnotách kulturních dimenzí EU a pokuste se vysvětlit, jak se tyto rozdíly promítají do hodnot, projevů a chování těchto zemí? 173

5.


TEORIE A PRAXE KULTURNÍCH PRŮMYSLŮ

5.

Jak se dle vašeho názoru projevují zjištěné kulturní dimenze (dle Hofstedeho) do chování obyvatel Slovenské resp. České republiky? Vysvětlete pojmy komunikační kontext, difúze, partikularismus a objasněte, jak se projevují v slovenské resp. české kultuře?

Základní: 1.

SVĚTLÍK, J. Marketing pro evropský trh. Praha: Grada Publishing, 2003. 272 s. ISBN 80-247-0422-6, kapitola 2

Rozšiřující: 2. 3. 4. 5.

174

KOLMAN, L. Komunikace mezi kulturami. Psychologie interkulturních rozdílů. Praha: ČZU, 2001. 200 s. ISBN 80-213-0735-8 LEHMANOVÁ, Z. Kulturní dimenze mezinárodních vztahů. Praha: VŠE, 1999. 137 s. ISBN 80-7079-850-5 LEHMANOVÁ, Z. a kol. Kulturní pluralita v současném světě. Praha: VŠE, 2000. 142 s. ISBN 80 - 245 - 0073 – 6 NOVÝ, I., SCHROLL-MACHL, S. Interkulturní komunikace v řízení a podnikání. 3. vydání. Management Press 2003. 183 s. ISBN 80-7261-089-9


Komunikace v mezinárodním prostředí

5.3 Marketingová komunikace v mezinárodním prostředí

národní kulturní dimenze a reklama, reklamní apel, kreativní strategie, formát reklamy, přednáška, demonstrace, testimonial, srovnávací reklama, asociace, životní styl, drama, zábava, humor a reklama, komunikační kontext a humor v reklamě, národní styly reklamy, aktivity public relations, publicita, krizový management, eventmarketing, sponzoring, přímá komunikace, reflexní prodej, B2B marketing, společenské postavení prodejce, forma prodejní komunikace

l

l

l

l

l

l

l

l l

Důkladně se seznámit s vlivem národních kulturních dimenzí na tvorbu reklamy a využití jednotlivých médií Pochopit využití různých apelů v jednotlivých zemích EU v důsledku jejich kulturní rozrůzněnosti Seznámit se s nutností volby různých formátů reklamy při její tvorbě pro cílové skupiny v jednotlivých evropských zemích Seznámit se s principem fungování humoru v reklamě s přihlédnutím k národním kulturním dimenzím Uvědomit si, jak se kulturní rozdíly jednotlivých zemí EU promítají do národních stylů reklamy Pochopit význam jednotlivých aktivit PR pro dobrou image organizace na veřejnosti Seznámit se s některými dalšími oblastmi PR a vnímat je v kulturních souvislostech Seznámit se s vlivem kulturních faktorů na osobní komunikaci a prodej Uvědomit si vliv kulturních faktorů na společenské postavení prodejců v jednotlivých zemích EU

Vliv národní kultury a odlišnosti v marketingových komunikacích evropských zemí jsou tak odlišné a významné, že jim je věnována samostatná část této studijní opory. V poslední době se stále více setkáváme s pojmem integrované marketingové komunikace. Princip jejich fungování spočívá v propojení všech prvků komunikačního mixu do jednoho procesu, který zahrnuje jednotné řízení těchto prvků z pohledu plánování a organizace s cílem 175

5.


TEORIE A PRAXE KULTURNÍCH PRŮMYSLŮ

dodat cílovým skupinám jasné, konsistentní a působivé sdělení jak o organizaci samotné, tak i o jejích produktech. Integrace jednotlivých prvků komunikačního mixu a jejich jednotné řízení zvyšuje efektivitu marketingové komunikace na principu synergie. Reklama je nejrozšířenější částí komunikačního mixu. Jedná se o placenou formu neosobní, masové komunikace, která je uskutečňována prostřednictvím tiskových médií (noviny, časopisy, katalogy), rozhlasu a televize, internetu, venkovních médií, výloh, firemních štítů atd. Jejím cílem je informování širokého okruhu zákazníků se záměrem ovlivnit jejich kupní chování. Hlavním rysem reklamy je, že oslovuje široké vrstvy obyvatelstva. Je vhodná pro komunikaci omezeného množství informací velkému počtu osob. Reklama se neustále mění, přesto je však ze všech částí marketingového mixu nejvíce spjata s kulturními dimenzemi charakteristickými pro cílovou skupinu. Příjemci reklamy reagují na reklamu v rámci své kultury, svého životního stylu, hodnotového systému, postojů, přání a způsobu vnímání. Způsob, jak jednotlivé kultury reagují na reklamní komunikaci a sdělení je tedy různý. Ti, kteří se snaží kulturní rozdíly zcela ignorovat, se dopouštějí omylu a často vytvářejí reklamu, která ne vždy efektivně zasáhne ty, kterým je určena. Obsah reklamy musí odrážet společenskou a kulturní realitu příslušné země.

Švédská automobilka Volvo zdůrazňuje ve svých reklamách určených pro severoamerický trh především ekonomii, kvalitu, trvanlivost a bezpečnost, ve Francii status a využití pro trávení volného času, výkon v Německu, bezpečnost ve Švýcarsku, kvalitu provedení v Jižní Americe. Americký výrobce psího krmiva Pedegree používá na obalech a reklamách svého produktu v USA a Evropě oblíbených zlatých retrívrů, v Asii je však používáno zobrazení pudla. Reklama je ovlivňována kulturními vlivy především v několika oblastech. Jednak jsou to hodnoty a motivy obsažené v reklamním apelu, dále je to formát reklamy a její provedení (obsazení, činnosti lidí, výprava, hudba atd.). Apel je obsah reklamního sdělení, který zdůrazňuje určitou vlastnost produktu, která může být pro příjemce sdělení přitažlivá nebo zajímavá. Tato přitažlivost se zaměřuje buď na emoce nebo racionální myšlení zákazníka. Nejběžnějšími apely může být strach, sex, bezpečí, prestiž, humor, romantika, čistota, zábava, zvědavost, osobní pohodlí, trvanlivost, jednoduchost užití atd. Jejich cílem je připoutávat pozornost cílové skupiny k produktu či sdělení. Pokud je v reklamě zdůrazňována výhodná cena, apelem je úspora, kterou zákazník koupí produktu získá, pokud produkt šetří čas nebo námahu, 176


Komunikace v mezinárodním prostředí

apelem může být pohodlí. Apel na status příjemce sdělení je využíván tehdy, jestliže chceme, aby produkt byl vnímán jako velmi kvalitní, drahý a výjimečný. Pokud reklama obsahuje obrázek matky, která dělá něco ve prospěch svého dítěte, apelem je rodinná láska a mateřská starostlivost. Apel je často využíván k popsání hlavní kreativní strategie. Apely, motivy a samotné způsoby realizace reklamy se v jednotlivých kulturách odlišují. Přehled možných apelů dle kulturních dimenzí Individualismus Kolektivismus

odlišení se, svoboda, nezávislost konformita, lidovost, pomoc v nouzi, rodina, komunita, přináležitost Mocenská vzdál. + síla, vysoká cena, vážnost, obliba, status, pýcha, zdraví, sex Mocenská vzdál. - cenová láce, pokora, moudrost, morálka, Vyhýbání nejist. + averze k riziku, jistota, bezpečí, neškodnost, čistota, pořádek Vyhýbání nejist. - tolerance k riziku, nedbalost, dobrodružství, kouzelný, mladý Maskulinní úspěch, efektivní, trvanlivý, sebeúcta, produktivita, Feminní kvalita života, odpočinek, pohoda, potěšení, přírodní, skromný, prostý

Zdůvodněte údaje uvedené v přiloženém grafickém znázornění kulturních dimenzí a formátů reklamy (zdroj de Mooij, Global Marketing and Advertising. Upraveno autorem) Zaměřte se na postavení České nebo Slovenské republiky v této poziční mapě a diskutujte s kolegy jeho správnost. Použijte v diskuzi příkladů oblíbených konkrétních reklamních spotů. Kulturní dimenze a reklamní formáty

177

5.


TEORIE A PRAXE KULTURNÍCH PRŮMYSLŮ

Formát představuje základ pro formu reklamního sdělení, které je komunikováno cílové skupině. V odborné literatuře je uvedena řada doporučených reklamních formátů. Velmi často se jedná o víceméně jeden obsah nazíraný z jiných pohledů. Jako nejvhodnější z pohledu vyjádření kulturních vlivů se jeví model osmi základních formátů. Těchto osm základních skupin formátů se dále člení do dalších podskupin. Do základních formátů patří: sdělení, vystavení, asociace, lekce, příběh, zábava, fantazie a specielní efekty. Jednotlivé základní formáty nemají při tvorbě reklamního sdělení výjimečné postavení, je běžné, že se často vzájemně doplňují. Obvykle to znamená, že jedna z forem má v realizaci reklamy dominantní postavení, zatímco jiné formáty či podskupiny hrají v příslušné reklamě spíše doplňující roli. Na základě mezinárodních výzkumů lze s přihlédnutím ke zjištěným kulturním dimenzím definovat určité zásady pro tvorbu reklamního formátu v podmínkách České republiky. Z pohledu vyššího komunikačního kontextu naší společnosti se jeví jako méně vhodné využívání formátu „lekce“ zejména v podskupinách „konferenciér“, „srovnání“, „prezentace“ a „zdramatizovaná přednáška“. Zkušenosti však ukazují, že například formát „demonstrace“ produktu je i u nás v určité míře oblíbena u cílové skupiny seniorů. Zdůvodněním může být větší důvěra starších lidí v média a současně hledání informací o použití produktu, jeho přínosu pro kupujícího před a po použití atd. Výzkumy potvrdily větší oblibu formátu „životní příběh“. Tato skutečnost mimo jiné potvrzuje, že tento formát je oblíben a vhodný pro feminní společnosti. Výzkumy rovněž prokázaly oblibu formátu „řešení problému“, „metafory“ a „zábava“, zejména podskupiny humor. Posledním základním prvkem kreativní strategie je rozhodnutí o způsobu realizace, provedení příslušné reklamy. Pokud chtějí brát její tvůrci do úvahy kulturní faktory, (a to by zejména v oblasti mezinárodní reklamy měli), musí zvažovat několik aspektů, které mohou být pro její konečný efekt velmi důležité. Jedná se mimo jiné například o výběr a počet osob, které budou v reklamě vystupovat, jejich oblečení, využití barev, cizího jazyka, vizuální řešení tištěné reklamy atd. Role osob vystupujících v reklamě je důležitá a v jednotlivých kulturách různá. Osoba, která dává doporučení nebo demonstruje produkt, musí být důvěryhodná. Je jedno, zdali se jedná o formát testimonialu nebo přednášky. Podobně platí, že ne každá tvář je vnímána v jedné kultuře stejně jako v jiné. De Mooij uvádí příklad výzkumu uskutečněného agenturou BBDO, dle kterého „výrazy obličejů přicházející z USA nejsou aplikovatelné do evropské reklamy. Evropští respondenti nemohou rozeznat, kterou náladu vyjadřuje příslušný výraz obličeje amerického herce. To samé je platné uvnitř Evropy: není možno vytvořit jeden fotoarchiv pro celou Evropu“. 178


Komunikace v mezinárodním prostředí

Jako příklad výše uvedeného tvrzení je možné uvést panevropskou reklamní kampaň firmy Procter&Gamble na známý vlasový šampon Wash&Go. Ačkoliv reklamní kampaň byla maximálně standardizovaná, firma adaptovala kampaň pro jednotlivé skupiny evropských zemí tak, že tento produkt prezentovaly různé osoby z pohledu vnímání krásy jednotlivých zemí, resp. skupin zemí. V mezinárodní reklamě může být problematické i znázorňování zvířat. Nejde ani tak o to, jaké postavení příslušné zvíře v kultuře zaujímá (postavení psa je zásadně odlišné ve francouzské a korejské kultuře), ale jaký symbol příslušné zvíře představuje. Znázornění lva může znamenat v některé kultuře svobodu, v jiné sílu. Nerespektování těchto symbolů může znamenat nesprávnou interpretaci reklamního sdělení.

Jako příklad je možné uvést velmi úspěšnou reklamu na VW Golf vyrobenou a prezentovanou v Itálii. Cílem reklamního sdělení bylo komunikovat skutečnost, že řidič tohoto vozu je samostatná a sebevědomá osobnost. Koncepce reklamy byla založena na komunikaci tohoto sdělení formou znázornění černé ovce uvnitř stáda ovcí bílých. V Itálii je totiž černá ovce vnímána jak symbol nezávislosti a těch, kteří jdou vlastní cestou. Není třeba obšírně vysvětlovat, proč tato reklamní kampaň nebyla využita i v jiných evropských zemích, kde pojem černá ovce má víceméně stejný význam jako u nás. Jiným příkladem nerespektování kulturních odlišností v provedení reklamy byla reklama amerických aerolinek AA pro indický trh. Reklamní agentura, která reklamní spot produkovala, nejen že nevhodně v tomto spotu využila afrického a nikoliv indického slona, ale hlavní protagonista měl místo indického pakistánský turban. Reklama musela být okamžitě stažena z vysílání.

Zdůvodněte údaje uvedené v přiloženém grafickém znázornění vyjadřující roli osoby doporučující produkt (zdroj de Mooij, Global Marketing and Advertising. Upraveno autorem) Zaměřte se rovněž na postavení Slovenské resp. České republiky v této poziční mapě a diskutujte s kolegy jeho správnost. Použijte v diskuzi příkladů oblíbených konkrétních reklamních spotů. 179

5.


TEORIE A PRAXE KULTURNÍCH PRŮMYSLŮ

Role zdroje sdělení (celebrity)

Public relations Na rozdíl od reklamy se u public relations jedná o takovou formu komunikace, kdy přímým cílem není zvýšení prodeje výrobků nebo služeb, ale vytváření příznivých představ, které firma (a tím i její produkty) na veřejnosti má. Vytvoření pozitivních vztahů firmy vůči jejímu okolí by mělo patřit mezi její nejdůležitější cíle. Žádná instituce nežije na pustém ostrově, všechny organizace fungují v konkrétních společensko-ekonomických podmínkách. Do tohoto okolí zahrnujeme zákazníky, akcionáře, místní komunitu, sdělovací prostředky, zájmové skupiny, širokou veřejnost, ale i zaměstnance, partnerské firmy atd. Případný negativní vztah okolí k aktivitám instituce může vážným způsobem ohrozit plnění jak krátkodobých, tak zejména jeho dlouhodobých cílů. Pozitivní vztahy organizace vůči jejímu okolí se vytvářejí prostřednictvím aktivit PR. I v těchto aktivitách je nutné respektovat kulturní rozdíly. Při všech aktivitách PR je nutné mít na paměti rozdílné kulturní dimenze cílových zemí, rozdílný komunikační styl, rozdíly na mediálním trhu, vliv náboženství, odlišné vnímání a chápání času atd. Kulturní rozdíly jednotlivých zemí v přístupu k jednotlivým aktivitám PR se projevují mimo jiné i v krizovém managementu. Každá organizace se může, často ne vlastní vinou, dostat do problému či krize. Aby udržela svou důvěryhodnost, musí být na tyto situace předem připravena. Stále si řada firem neuvědomuje, že v těchto případech je v sázce nejen jejich dobrá pověst, ale i důvěra zákazníků, veřejnosti a především jejich budoucnost včetně morálky jejich zaměstnanců. 180


Komunikace v mezinárodním prostředí

Když například švýcarské farmaceutické firmy musely čelit obvinění z vážného znečištění řeky Rýn, velmi málo komunikovaly s veřejností. Zřejmě i proto, že to vycházelo z tradiční švýcarské náklonnosti k diskrétnosti, utajování a neochotě řešit problémy na veřejnosti. Tato skutečnost byla velmi negativně přijímána zejména německou veřejností. V roce 1985 postihlo japonské největší aerolinie JAL největší dopravní neštěstí, při kterém zahynulo 520 cestujících. Reakcí bylo okamžité propuštění prezidenta společnosti a veřejná omluva všem Japoncům za toto neštěstí.

Osobní prodej Osobní prodej je forma komunikace s jedním nebo více zákazníky. Jejím cílem je dosažení prodeje výrobku nebo služby. Od jiných forem marketingových komunikací, například reklamy, podpory prodeje a public relations, se liší zejména v tom, že obsahuje přímou komunikaci mezi dvěma lidmi, tváří v tvář. Tato forma komunikace je rozhodující formou například v B2B marketingu. Ve většině případů jak na průmyslovém, tak i na trhu se spotřebním zbožím je úspěšný osobní prodej hlavním faktorem při zvyšování tržeb organizace. Výrobky drahé anebo složité na obsluhu vyžadují osobní předvedení, odborný výklad nebo osobní přístup k jednotlivým zákazníkům. Stejně tak, jak se liší přání a potřeby zákazníků v jednotlivých zemích a kulturách, stejně tak se odlišuje i proces osobního prodeje. Neznalost kulturních rozdílů nejen že může ohrozit úspěšnost celého obchodování, může způsobit i trapné okamžiky. Některé výzkumy uskutečněné mezi vedoucími pracovníky mezinárodních firem prokázaly, že vybudování efektivně fungující sítě prodejců ve vztahu ke kulturním rozdílům jednotlivých cílových zemí je jeden z nejdůležitějších a nejzávažnějších problémů mezinárodního marketingu.

V zemích jižní Evropy je obchod založen velmi často na vzájemných osobních vztazích. Například v Řecku může být obchod posilován večerními návštěvami místních taveren, a to včetně přítomnosti manželek. V Německu tento poněkud zdlouhavý způsob uzavírání obchodů nazývají „reflexní prodej“, který klade důraz na vybudování osobní důvěry. Ve skandinávských zemích nebo USA je osobní vztah prodejce a kupujícího naopak druhořadý, priority obchodu jsou především v ceně, vlastnostech a kvalitě produktu. V kulturách s vysokým kontextem je komunikace vedena od obecných věcí k jednotlivostem týkajícím se života. Především proto, 181

5.


TEORIE A PRAXE KULTURNÍCH PRŮMYSLŮ

abychom partnera lépe poznali a nezadali si s někým, kdo není důvěryhodný. Teprve potom se hovoří detailně o obchodu. Proto například v Itálii či Španělsku je vhodné si na obchodní jednání rezervovat mnoho času, pozvání na večeři se neodmítá a obchodní jednání často pokračuje v pozdních nočních hodinách. Naopak ve Skandinávii může celé obchodní jednání proběhnout daleko rychleji buď v kanceláři nebo během krátkého oběda. Vyjednáváním rozumíme rozhovor se zahraničními partnery, v němž se zúčastněné strany snaží prosadit svůj zájem. Vyjednávání vždy obsahuje určité kompetitivní prvky. To, jak a v jaké síle se projevují, záleží na tom, zda se jedná o vyjednávání obchodní, politické nebo o projednání mezinárodní mobility studentů či odborně vědecké pojednání. Při projevu platí obecná zásada, že by měl být maximálně srozumitelný. To ovšem předpokládá znalost cizí řeči, buď země původu našich partnerů při vyjednávání, dnes je však ve všech evropských zemích stále více rozšířen jako „lingua franca“ jazyk anglický. Pokud naše znalosti příslušného jazyka nejsou výborné, je vhodné k jednání vzít i kvalitního překladatele. Je vhodné se před jednáním důkladně seznámit s kulturou, zvyky, historií atd. země, ze které naši partneři pochází. Tyto znalosti mohou být vhodně uplatněny v průběhu vyjednávání s tím, že mohou mít pozitivní dopad na další průběh vyjednávání.

Průběh vyjednávání se může v jednotlivých evropských zemích odlišovat. Kulturní rozdíly těchto zemí totiž ovlivňují způsob komunikace při pracovním jednání. Němci, Finové, Nizozemci jsou například výborní v rychlé a dokonalé prezentaci údajů, fakt a čísel. V jiných zemích může být projev brán spíše jako nástroj k přesvědčování nebo prokázání své vlastní řečnické výjimečnosti a rétorické dokonalosti. Italové velmi často používají jazyk k přesvědčování, Francouzi, Španělé nebo Řekové jsou často výbornými řečníky s dlouhými, efektními projevy. To se příliš nelíbí Skandinávcům nebo Britům. Prvně jmenovaní mají rádi spíše věcné jednání a Britové si příliš nepotrpí na okázalosti a pompéznost.

1.

Které zásady při zpracování plánu reklamní kampaně, která bude využita v zemích EU, nesmíte ignorovat?

2.

Vysvětlete fungování krizového managementu v některých zemích EU s přihlédnutím k rozdílným kulturním dimenzím těchto zemí!

182


Komunikace v mezinárodním prostředí

Vyhledejte pomocí internetu informace, týkající se mediálního trhu jednotlivých zemí EU a zpracujte tyto informace do stručného přehledu.

Základní: 1.

SVĚTLÍK, J. Marketing pro evropský trh. Praha: Grada Publishing, 2003. 272 s. ISBN 80-247-0422-6

Rozšiřující: 2. 3. 4.

SVĚTLÍK, J. Marketing – cesta k trhu. Plzeň: Aleš Čeněk s.r.o, 2005. 340 s. ISBN 80-86898-48-2 FORET, M. Marketingová komunikace. Brno: Computer Press 2003. 275 s. ISBN 80-7226-811-2 de MOOIJ. M. Global Marketing and Advertising. Understanding Cultural Paradoxes.3rd ed., Sage Publications, Inc. 2010. 323 s. ISBN 978-1-4129-7041-9

183

5.


TEORIE A PRAXE KULTURNÍCH PRŮMYSLŮ

5.4 Kategorizace interkulturní komunikace

Kategorizace kultur, lineárně aktivní, multiaktivní, reaktivní kultura, kultury orientující se na fakta, dialog a naslouchání, linerární, multiaktivní a cyklický čas, interkulturní komunikace v organizaci, kulturní horizont, negociační komunikace, jazyk managementu, způsob naslouchání, prezentace

l

seznámit studenty se základní kategorizací kultur z pohledu komunikace

l

pochopit vliv interkulturních rozdílů v oblasti firemní kultury a řízení

l

seznámit se s překonáváním kulturních bariér v komunikaci

l

pochopit kulturní rozdíly ve stylu řízení, způsobu naslouchání, jazyku managementu a vyjednávání

Všechny světové kultury mohou být v souladu s Lewisovou teorií rozděleny z pohledu komunikace do tří základních skupin: a)

linerárně aktivní - kultury orientované na úkol, organizovaní plánovaní, lidé z těchto kultur vykonávají v jednom okamžiku jednu věc, přičemž se silně koncentrují na výkon této činnosti a konají tak podle přesného časového plánu. Významným aspektem úspěšného zvládnutí úkolu je jeho analýza, jeho rozčlenění a řešení jednotlivých částí v lineárním časovém pojetí. Lidé se koncentrují na zvládnutí úkolu v rámci každého segmentu a tím i jeho perfektní zvládnutí. V lineárně aktivní kultuře převládá explicitní způsob komunikace s nízkým komunikačním kontextem.

b)

Multiaktivní – velmi pružné plánování, aktivita, přesnost jsou podružné ve srovnání s důležitostí mezilidských vztahů. Osoby z multiaktivní kultury neradi nedokončí svou konverzaci, čas je investován především do mezilidských vztahů. Extrovertní projevy chování, hovorní, družní. Nepředvídatelní v dodržování časového rozvrhu, fakta jsou pružnou záležitostí, podle toho jak se hodí. Orientace na lidi, projevy často emotivní, silná neverbální komunikace, běžně skáčí do řeči a je rovněž běžné směšovat sociální a pracovní záležitosti.

184


Komunikace v mezinárodním prostředí

c)

Reaktivní – členové této kultury zřídka iniciují dvoustrannou diskuzi, spíše naslouchají a následně reagují a formulují svou odpověď. Málokdy jsou myšlenkami při komunikaci mimo, zřídka přerušují výklad druhé osoby. Jedná se spíše o introvertní kultury, rovněž členové této kultury v menší míře projevují navenek své názory. Jsou většinou introvertní, trpěliví, tiší, zdvořilí, dobří posluchači. Vyhýbají se konfrontaci, neverbální komunikace je nevýrazná. Britové a Švédové jsou reprezentanti lineární kultury se silně reaktivními prvky. Lineárně aktivní kultury vs. multiaktivní

Lineárně aktivní

1.

Němci, Švýcaři

2.

Američané (WASP)

3.

Skandinávci, Rakušané

4.

Britové, Kanaďané, Nový Zéland

5.

Australané, Jižní Afrika

6.

Japonci

7.

Nizozemci, Belgičané – Vlámové

8.

Americké subkultury

9.

Francouzi, Belgičané – Valoni

10. Češi, Slováci, Chorvati, Maďaři 11. Severní Itálie 12. Chile 13. Rusové a ostatní slovanské národy 14. Portugalci 15. Polynésané 16. Španělé, Jižní Itálie, země kolem Středozemního moře 17. Indové, Pakistánci aj. Multiaktivní

18. Latinská Amerika, Arabové, Afričané

Zdroj: LEWIS, R. D. VWien Cuitures Collide. Managing successfully across cultures London: Nicholas Brea Publishing. 2002. 462 s. ISBN 1-85788-087-0 p. 40. adopted 185

5.

Teorie a praxe kulturních průmyslů  

ukazka z publikacie

Advertisement