Page 1

7.1. poznámky

7. Inflace a nezaměstnanost

7. Inflace a nezaměstnanost Osvojení poznatků: n n n n n n n n n

měření inflace, její typy a formy rozdíl mezi inflací desinflací a deflací příčiny vzniku inflace jak na poptávkové, tak na nabídkové straně důsledky inflace a její působení na nerovnováhu v ekonomice současná ekonomická realita a cílování inflace formy nezaměstnanosti Okunův zákon vyjadřující vztah mezi produkční možností ekonomiky a nezaměstnaností vztah inflace a nezaměstnanosti vyjádřený pomocí Philipsovy křivky pojem přirozené míry nezaměstnanosti využité v dlouhodobé Philipsově křivce

7.1. Inflace Jedním z hlavních projevů ekonomické nerovnováhy je inflace, která se projevuje nárůstem cenové hladiny a má negativní dopady v podobě změny v reálném bohatství obyvatel, v redistribuci důchodů a bohatství ve společnosti, ve snižování úspor, a může vést až k destabilizaci peněžního systému státu. Při výpočtu inflace vycházíme z cenových indexů CPI (viz kapitola 3). Míra inflace (v %) r=

CPI t - CPI t -1 × 100 CPI t -1

r … míra inflace CPI… spotřebitelský cenový index t … čas

7.1.1. Ceny a inflace Důsledkem změny cen za určité časové období je inflace. Je třeba brát v úvahu, že se nejedná o změnu ceny pouze u určitého zboží, ale jedná se o změnu tzv. průměrné ceny zboží. Průměrná cena vyjadřuje celkovou průměrnou cenou předem stanoveného spotřebního koše. V tomto koši jednotlivé spotřebovávané položky mají své váhy podle množství, které domácnosti obvykle nakupují. Průměrná cena je cenou určitého spotřebního koše, kde jednotlivé spotřebovávané položky mají své váhy podle množství, které domácnosti obvykle spotřebovávají.

V případě, že růst cen jednoho zboží ve spotřebním koši je vyrovnáván poklesem ceny jiného zboží, bude inflace nulová. Jiný případ nastane, kdy cena ur125


poznámky

Makroekonomie – Základní kurz čitého zboží, které má významnou váhu ve spotřebním koši domácností, roste a cenový pokles se odehrává pouze u zboží ve spotřebě méně zastoupeného, pak bude inflace kladná. Vliv konkrétní cenové změny určitého zboží na míru inflace tedy závisí na relativní důležitosti daného zboží pro rozpočet spotřebitele. Z toho vyplývá, že pro měření inflace je důležité, to, co je do spotřebního koše započítáno a v jaké míře.

7.1.2. Desinflace a deflace V případě, že dochází ke snižování inflace, tento jev nazýváme desinflací. I když dochází k růstu cen mezi sledovanými obdobími, tak se nám výše tohoto růstu, neboli procento inflace, v čase snižuje. Naopak, o akceleraci inflace jde, pokud se zrychluje tempo růstu cenové hladiny. Pokud míra inflace vykazuje záporné číslo, mluvíme o poklesu cenové hladiny, neboli deflaci. Mohlo by se zdát, že pokles cenové hladiny je z ekonomického hlediska výhodný, avšak opak je pravdou. Klesající ceny jsou pro ekonomiku také negativní, jako ceny nepřijatelně rostoucí. Ze zákona nabídky víme, že čím vyšší cena, tím firmy jsou ochotny více vyrábět. V případě, že klesají ceny, firmy realizují nižší zisk a jejich ochota vyrábět se zmenšuje. Jednodušeji řečeno, firmy dráž nakoupí, ale levněji musí prodat. Také v případě investic, pokud se snižují ceny, firmy nejsou ochotny v takové míře investovat a rozšiřovat výrobu. V případě záporné inflace (deflace) úspory v bankách se zhodnocují a ceny zboží klesají, ale problém je od koho si vypůjčit peníze na podnikání za rozumný úrok. Po příchodu deflace totiž hrozí, že úroky z úvěrů budou jen velice pomalu klesat na odpovídající úroveň, to jest někam k nule anebo do záporu. Každá vypůjčená koruna bude pro dlužníka v průběhu času stále větší zátěží a řada jinak zdravých podniků může zkrachovat.

7.1.3. Typy a formy inflace Typy inflace – zjevná (otevřená) inflace – potlačená (blokovaná) inflace – skrytá inflace – očekávaná inflace

Inflace může být ovlivňována řadou faktorů. Na základě toho rozeznáváme různé formy inflace, inflace zjevná, nebo-li otevřená, potlačená, či blokovaná inflace, skrytá inflace a očekávaná inflace.

Zjevná (otevřená) inflace. Zjevná (otevřená) inflace nastává tehdy, kdy ekonomická nerovnováha je spojená s růstem cenové hladiny. Potlačená (blokovaná) inflace. Potlačenou, či blokovanou inflací označujeme situaci, kdy růst cen je brzděn administrativními opatřeními ze strany státu, přičemž nejsou odstraněny příčiny inflace. Takové zásahy vedou k rozvoji černého trhu, nedostatku zboží, vynucenému růstu úspor… Skrytá inflace. Skrytá inflace není zachycena v oficiálních statistikách. Znamená to, že oficiální statistiky neodráží skutečnou inflaci. Nejsou zde zachyceny ceny výrobků a služeb stínové ekonomiky, vybraný koš nemusí výrobků plně odpovídat struktuře spotřeby domácností. Očekávaná inflace. U očekávané inflace domácnosti i firmy očekávají určitou výši inflace v ekonomice. Tato očekávaná inflace je pak automaticky bez ji126


7.1. poznámky

7. Inflace a nezaměstnanost Box 7-1 CPI nemusí vždy přesně odrážet změnu cenové hladiny Mobilní telefony se v USA používají komerčně od roku 1983, ale do indexu CPI byly zahrnuty až v roce 1999. Kvůli opomenutí mobilních telefonů došlo k tomu, že index CPI nadhodnotil míru inflace. Do průzkumu spotřebitelských výdajů v letech 1993 – 95 byly již mobilní telefony zahrnuty, ale zase se tam neobjevily digitální fotoaparáty, domácí kina nebo DVD přehrávače – přičemž u všech těchto produktů došlo k poklesu cen. Výsledkem je jistý prvek pochybnosti v CPI, pokud jde o měření změn průměrných cen placených spotřebiteli. Zdroj: Schiller, B. R. (2004, s.128). Makroekonomie

Box 7-2 Desinflace, deflace a akcelerace inflace V roce 1998 byla v České republice inflace 10,7 % a v roce 1999 již byla pouze 2,1 %. Zde můžeme mluvit o desinflaci nebo decelerující inflaci. Dále pak v roce 2000 stoupla inflace v ČR na 3,9 % a v roce 2001 na 4,7 %. Došlo tedy ke zrychlujícímu se tempu růstu cenové hladiny, šlo o akceleraci inflace. Příkladem deflace může být v ČR čtvrtletní ukazatel inflace za rok 2003, kdy došlo ve čtvrtletí tohoto roku k deflaci, roční inflace pak byla 0,1 %. V roce 2000 deflaci vykazovala Japonská ekonomika ve výši – 0,6 %.

Box 7-3 Hyperinflace v Německu v roce 1923 Německo dosáhlo roku 1923 rekordu, kdy se ceny zvýšily bilionkrát. Ceny rostly tak rychle, že dělníci měli oficiální „nákupní přestávky“, aby utratili své mzdy, vyplácené dvakrát denně, než budou úplně bezcenné. Ceny v restauracích se zvyšovaly, zatímco lidé ještě jedli. Nikdo si nemohl dovolit šetřit, investovat, půjčovat peníze nebo dělat dlouholeté plány. V šílenství eskalujících cen se výroba zboží a služeb prakticky zastavila, nezaměstnanost vzrostla desetinásobně a ekonomika Německa byla na pokraji kolapsu. Zdroj: Schiller, B. R. (2004, s. 117). Makroekonomie

ných zjevných příčin zabudovávána do cen výrobních faktorů i výrobků a služeb, a tak ovlivňuje skutečnou výši inflace. Počátkem roku 1998 přešla Česká národní banka k cílování inflace, čímž aktivně a přímo formuje inflačních očekávání. Centrální banka s jistým předstihem veřejně vyhlásí inflační cíl (či posloupnost cílů), o jehož dosažení bude usilovat. Podle závažnosti a tempa růstu Formy inflace podle její závažnosti inflace rozeznáváme následující for– mírná (plíživá) inflace my inflace, jako je mírná, či plíživá – pádivá (cválající) inflace, pádivá nebo také cválající – hyperinflace inflace a hyperinflace. Mírná (plíživá) inflace. U mírné inflace tempo růstu cen nepřekračuje tempo růstu výroby, roste nominální i reálný produkt. Ekonomické subjekty důvěřují penězům, smlouvy se uzavírají v nominálních cenách. Jedná se z pravidla o inflaci v jednociferných číslech. Pádivá (cválající). Pádivou inflací je označována situace, kdy tempo růstu výroby zaostává za tempem růstu cen, peníze ztrácejí svou kupní sílu. Lidé ztrácejí důvěru v peníze, preferují hmotná aktiva před držením hotovosti. Smlouvy se začínají uzavírat v cizích měnách. Jedná se o inflaci nad 10 %. Hyperinflace. Hyperinflace je extrémním případem inflace pádivé, kdy peníze přestávají vykonávat svoji funkci, rozšiřuje se barterová směna, peníze již nejsou prostředkem směny, ale stávají se jím jiné komodity. Často je nutná měnová reforma. 127


poznámky

Makroekonomie – Základní kurz

7.1.4. Příčiny inflace Příčiny inflace můžeme hledat jednak na straně poptávky a jednak na straně nabídky. Z tohoto důvodu rozlišujeme inflaci způsobenou poptávkou, tedy poptávkovou inflaci a inflaci způsobenou nabídkou, nabídkovou inflaci.

7.1.4.1. Poptávková inflace Poptávková inflace nastává v situaci, kdy se skutečný produkt blíží k produktu potenciálnímu, roste agregátní poptávka a odpovídajícím způsobem neroste potenciální produkt. Je vysoká poptávka po výrobcích a službách, ale tomu neodpovídá nabídka. Ekonomika není schopna uspokojit poptávku, mluvíme o poptávce tažené inflací. Spotřebitelé jsou schopni díky akumulovaným úsporám nebo snadnému přístupu k úvěrům nakupovat více zboží, než ekonomika produkuje. Následující graf č. 34 přibližuje situaci poptávkové inflace, kdy inflace byla způsobená vysokou agregátní poptávkou, vyšší než je potenciální produkt.

Graf 34 – Inflace způsobená vysokou poptávkou Agregátní nabídka AS0 a agregátní poptávka AD0 se potkávají v rovnovážném bodě E0. To znamená, že byl realizován produkt Y0 při cenové hladině P0. Tento rovnovážný bod se nachází za hranicí potenciálního produktu N. Znamená to, že ekonomika při současné kapacitě výrobních faktorů není schopna uspokojit domácí poptávku. Další zvýšení reálného produktu realizovaného v ekonomice (Y1) lze pouze za cenu vyšší poptávkové inflace. Výše inflace odpovídá rozdílu mezi P1 a P0. Důvody poptávkové inflace – mzdy – investiční výdaje – levný úvěr – snížení daní – zvýšení státních výdajů

Důvody poptávkové inflace jsou mzdy, investiční výdaje, levný úvěr, snížení daní a zvýšení státních výdajů.

Mzdy. Mzdy působí na růst inflace tehdy, když nominální mzdy rostou rychleji než růst produktivity práce. Znamená to, že se zvyšuje poptávané zboží, ale tomu neodpovídá růst nabídky zboží. Skutečný produkt odpovídá potenciálnímu produktu, nerozšiřuje se úměrně výrobní kapacita. Investiční výdaje. V případě, že investiční výdaje nejsou v odpovídající struktuře a výši a investiční multiplikační efekt nepřinese růst nabídky, pak při nerozšířené stávající kapacitě ekonomiky, neodpovídá tato nedostatečná agregátní nabídka agregátní poptávce. Levný úvěr. Levný úvěr způsobí zvýšení spotřebních a investičních výdajů a pokud této zvýšené poptávce neodpovídá nabídka, dochází ke zvyšování cenové hladiny ze strany neuspokojené poptávky. Snížení daní. Snížení daní má vliv na zvýšení poptávky tím, že ponechá v rukou domácností a firem vyšší finanční prostředky. 128


7.1. poznámky

7. Inflace a nezaměstnanost Box 7-4 Poptávková a nabídková inflace v současné ekonomické realitě Příkladem poptávkové inflace může být situace v Československé republice po roce 1989, kdy rostoucí poptávce neodpovídala schopnost ekonomiky poptávané zboží vyrobit, což způsobovalo rostoucí inflaci, která byla tažena vyšší poptávkou. Naopak, příkladem nabídkové inflace může být inflace způsobená ropným šokem, kdy v roce 1973 cena ropy vzrostla ze 2 dolarů za barel až na 11 dolarů za barel. Na tuto novou cenu surovin musely firmy zareagovat vyššími cenami výrobků, což způsobilo vysokou inflaci způsobenou nabídkovou stranou. Nabídková inflace, kterou způsobily politické události se odehrála na počátku roku 2006 na Ukrajině. Došlo k mezinárodní roztržce mezi Ruskem a Ukrajinou, která vyvrcholila sporem o dodávky zemního plynu a výrazným zdražením této suroviny pro Ukrajinu.

Zvýšení státních výdajů. Pokud dojde ke zvýšení státních výdajů, tak domácnosti i firmy inkasují vyšší důchody, čímž bude vznikat tlak na zvýšené výdaje a zvýší se poptávka po výrobcích a službách.

7.1.4.2. Nabídková inflace Nabídková nebo také nákladová inflace nastává tehdy, je-li skutečný produkt nižší než potenciální. Dochází ke zvýšení cen vstupů, ke zvýšení nákladů. Důvody nabídkové inflace jsou jednak nedokonalá konkurence, také mzdy mohou být příčinou a vývoj politických událostí.

Důvody nabídkové inflace – nedokonalá konkurence – mzdy – politické události

Nedokonalá konkurence má vliv na ceny, pokud firmy v monopolním nebo oligopolním postavení vyrábí, či poskytují meziprodukty a zvýší-li své ceny, pak mohou ovlivnit tržní ceny a vyvolat tak nabídkovou inflaci. Mzdy patří mezi významné složky nákladů. V případě, že se odbory zasadí o zvýšení mezd, ovlivní tak zvýšení cenové hladiny na nabídkové straně. Mzdy jsou významnou složkou nákladů, tyto zvýšené náklady vyvolají růst cen výrobků. Politické události a vliv politických rozhodnutí mají často vliv na ceny dovážených strategických surovin, jako je ropa, zemní plyn apod., což se projeví ve zvýšení cen výrobků. Obdobně nákladová inflace může být způsobena výrazným uvolněním regulovaných cen a následně ve zvýšení cenové hladiny. Následující graf č. 35 zachycuje nabídkovou inflaci, kdy výstup ekonomiky je pod hranicí potenciálního produktu.

Graf 35 – Inflace způsobená růstem cen výrobních faktorů AS1

N

P

AS0

AD0

P1

E1

E0

P0

Y1 Y0

Y

Agregátní nabídka AS0 a agregátní poptávka AD0 se potkávají v rovnovážném bodě E0, který se nachází na hranici potenciálního produktu N. Realizovaný reálný produkt Y0 při cenové hladině P0 byl vytvořen s plným využitím výrobních faktorů. Dochází však k zvýšeným cenám vstupů, firmy jsou nuceny na základě zvýšených nákladů zvýšit i ceny výrobků, avšak této 129


poznámky

Makroekonomie – Základní kurz zvýšené cenové hladině P1 neodpovídá kupní síla ekonomiky, a tak klesá reálný produkt na hodnotu Y1. Agregátní poptávka a agregátní nabídka je v rovnováze v bodě E1, avšak ekonomika pracuje pod svou hranicí výrobních možností, nevyužívá maximálně své výrobní faktory, reálný produkt je nižší než potenciální.

7.1.5. Důsledky inflace Inflace je pro ekonomiku velmi nežádoucí jev a pokud propukne, je velmi těžko zvladatelná. V důsledku inflace dochází k přerozdělování majetku ve společnosti, setkáváme se s tzv. přerozdělovacím efektem inflace. Dále má inflace sociální dopady a působí negativně na rovnováhu ekonomiky, snižuje reálnou kupní sílu. Přináší s sebou také změny ve struktuře spotřeby a ve struktuře výroby. Důsledky inflace – přerozdělovací efekt – sociální dopady – působení na rovnováhu ekonomiky – změny ve struktuře spotřeba a výroby

Přerozdělovací efekt. Přerozdělovací efekt působí tak, že inflace vede ke změně relativních cen, změně reálných důchodů a změně reálné hodnoty bohatství. Mění se hodnota různých aktiv, a tím se mění hodnota bohatství. Znehodnocují se peníze, zatímco cena nemovitostí si obvykle zachovává svoji hodnotu. Inflace odebírá důchod nebo majetek jedné skupině lidí a předává je jiné skupině. Lidem, jejichž nominální důchody nedrží krok s inflací, nebo kteří preferují zboží, u kterého roste cena rychleji než inflace, nebo kteří vlastní aktiva, jejichž reálná cena klesá, se jejich reálné bohatství díky inflaci v čase snižuje. Inflace tak postihuje ty, kteří mají fixní důchody, starobní důchody, stipendia, úroky z obligací. Hodnota těchto příjmů klesá. V případě, že úroková míra je nižší než inflace, dochází k znehodnocování vkladů, ale i půjček. Hodnotu tak ztrácejí věřitelé a získávají dlužníci. Sociální dopady. Inflace má také sociální dopady. Díky přerozdělovacím efektům, které má za následek inflace, se často zvyšuje sociální a ekonomické napětí ve společnosti, které může vyvrcholit až v ochromení společnosti a jejích institucí. V 90. letech v Rusku, kdy ekonomika přecházela od systému řízených cen k tržní ekonomice, došlo k prudkému vzestupu cen, což vyvolalo sociální a politické napětí. Vysoká inflace více postihuje sociálně slabší skupiny, které své úspory mají uloženy v bankách, zatímco bohatší skupina obyvatel má své úspory uloženy v movitém majetku, především v nemovitostech, jejichž cena s inflací neklesá, často roste. Působení na rovnováhu ekonomiky. Inflace negativně působí na rovnováhu ekonomiky. V případě vysoké inflace dochází ke snížení reálné kupní síly, což může vyvolat pokles reálného produktu pod hranici potenciálního produktu, a tím i recesi. Naopak, mírná inflace posiluje agregátní poptávku úměrně růstu agregátní nabídky. Při pevných měnových kurzech inflace zlevňuje dovozy a je oslabena pozice domácích výrobců. V případě plovoucích měnových kurzů nerovnoměrná inflace vyvolává výkyvy v kurzech, čímž dochází k nestabilitě zahraničních toků, k prodražení mezinárodních obchodů o kurzové riziko. V obou případech může být ohrožena rovnováha ekonomiky. Změny ve struktuře spotřeby. Negativním projevem inflace je i to, že vyvolává změny ve struktuře spotřeby, a tím následně i přesuny ve struktuře výroby, což může narušit rovnováhu hospodářství. Rychleji rostou ceny základních 130


7.1. poznámky

7. Inflace a nezaměstnanost Box 7-5 Důsledky inflace v ekonomické realitě Vývoj reálné hodnoty bohatství v USA v letech 1991-2001 Rozdílný cenový nárůst u jedZmČna hodnoty Aktiva v letech 1991 - 2001 notlivých komodit. Cenová hlaAkcie + 250% dina v USA v průběhu let 1991 – Diamanty + 71% 2001 vzrostla o 32 %. Jak ukazuje Ropa + 66% následující tabulka, tak je vidět, že Byty + 56% ZemČdČlská pĤda + 49% vývoj cen za sledovaných 10 let je PrĤmČrná cenová hladina + 32% u jednotlivých komodit rozdílný. StĜíbro + 22% Sociální dopady inflace. Pokud Dluhopisy + 20% se na inflaci díváme z osobní roviZnámky - 9% Zlato - 29% ny, psychoterapeutové uvádějí, že Zdroj: Schiller, B. R. Makroekonomie. 2004, s. 122, 123 „inflační stres“ vede k častějším manželským hádkám, pesimismu, sníženému sebevědomí a dokonce k sexuální nejistotě. Někteří lidé řeší situaci tím, že se dopouštějí trestných činů.

životních potřeb, jako jsou potraviny apod., firmy proto dávají přednost produkci v těchto sektorech, čímž se snižuje výstup v oblasti služeb, což může ohrozit budoucí konkurenceschopnost ekonomiky.

7.1.6. Současná ekonomická realita a cílování inflace. V současné ekonomické realitě se ekonomicky vyspělé státy snaží udržet vhodnou míru inflace, která by vedla k cenové stabilitě a hospodářskému růstu. Mírná a očekávaná inflace v tržní ekonomice působí pozitivně na rovnováhu a ekonomický růst. Státem udržovaná mírná inflace pomáhá udržovat na rozumné úrovni nezaměstnanost. Firmy jež mají určité problémy a potřebují snížit náklady na zaměstnance, v období mírné inflace po určitou dobu nezvyšují platy, a tak skutečná hodnota platů díky inflaci postupně samovolně klesá. Při nulové inflaci by firma musela mzdu skutečně snížit, což by bylo pro mnoho zaměstnanců, a zejména pro odborové svazy nepřijatelné. Nulová inflace tak může vyvolat u některých firem propouštění. Problémem však zůstává, jak vysoká inflace je pro ekonomiku přijatelná. Evropská centrální banka chce mít inflaci pod hladinou 2 %, ve Švédsku je to kolem 2,5 %. Vhodná míra inflace je podle České národní banky (ČNB), pro období od ledna 2006 3 %. Inflační cíl Slovenské národní banky (SNB) byl pro rok 2006 2,5 % a pro následující roky 2007 a 2008 2 %. Stát prostřednictvím České národní banky ovlivňuje míru inflace režimem měnové politiky, tzv. cílováním inflace. Tento režim měnové politiky využívá Česká republika od roku 1998, což znamená, že veřejně vyhlásí inflační cíle. Cílování inflace je režim měnové politiky, kterou využívá centrální banka. Jedná se o přímé a aktivní ovlivňování inflačního očekávání centrální bankou tím, že vyhlásí inflační cíle, o jejichž dosažení bude usilovat.

U cílování inflace centrální banka s jistým předstihem veřejně vyhlásí inflační cíl, či posloupnost cílů, o jehož dosažení bude usilovat. Jedná se o aktivní a přímé formování inflačního očekávání.

Měnové nástroje pro udržení inflace ve vyhlášeném koridoru, které má k dispozici a možnosti jejich využití jsou předmětem kapitoly 10 – monetární politika státu. 131

Makroekonomie - ukazka  

Makroekonomie - ukazka

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you