Page 1

cervenec 2012

bulletin evropských príležitostí aktuality ¦zajímavosti zajímavosti

Projekty se zeměmi

Program podpory českého kulturního dědictví v zahraničí uspořádá 3. srpna již 4. SPOLEČNÉ SETKÁNÍ UČITELŮ U KRAJANŮ A LEKTORŮ ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY. Zároveň vyjde nové číslo elektronického bohemistického časopisu Krajiny češtiny.

východního partnerství Pro roky 2012 a 2013 připravila Evropská komise speciální grantový balíček v rámci programu Mládež v akci, který se soustředí na podporu projektů, ve nichž jsou zapojeni mladí lidé ze zemí východního partnerství. Evropská unie se skrze Evropskou politiku sousedství snaží podporovat spolupráci se sousedními zeměmi. V roce 2009 zahájila naplňování tohoto záměru summitem Východní partnerství, jenž zasahuje i oblast mládežnické spolupráce a projektů. Země východního partnerství představují Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie,, Moldavsko a Ukrajina.

V červnu 2012 opět začal PROGRAM NORSKÝCH FONDŮ A FONDŮ EHP a od začátku července mohou vzdělávací instituce na primární, sekundární i terciární úrovni podávat žádosti o mobility a mezinárodní projekty. Uzávěrka je 30. září. Letos v létě se koná ČTVRTÝ ROČNÍK SOUTĚŽE ERASMUS LABEL, TENTOKRÁT S PODTITULEM „KREATIVNÍ ERASMUS“. Účastníci pobytů mohou své zážitky z ciziny představit třeba fotopříběhem, komiksem nebo esejí, představivosti se ale meze nekladou. Podrobnosti na www.naep.cz/erasmus. V Domě zahraničních služeb a jeho okolí se 6. září bude v rámci Týdnů vzdělávání dospělých® konat DRUHÝ ROČNÍK AKCE GRUNDTVIG DAY ANEB NA VZDĚLÁVÁNÍ NENÍ NIKDY POZDĚ! Výběr ze vzdělávacích aktivit pro dospělé ukáže, že celoživotní učení nemusí být vždy nuda. Zároveň budou také oceněny kvalitní projekty Grundtvig z minulých let. Podrobnosti najdete na www.naep.cz/grundtvig v záložce Akce.

Podrobné informace a podmínky najdete v Průvodci programem Mládež v akci a na stránkách

www.salto-youth. net/easternwindow.

co najdete str. 2 > Zkušenosti v zahraničí mohou sbírat i ředitelé škol nebo inspektoři > Studijní návštěvy pro odborníky ve vzdělávání? Určitě ano! str. 3 > MůŽeMe! měnit svět kolem sebe str. 4 > Udržovat zdravou mysl seniorů se vyplatí, což dokazuje i Pečeť kvality Grundtvig

red

uvnitr

str. 5 > Na zkušenou do Rakouska či Norska str. 6 > Šárka z Frenštátu prorazila se svou časomírou v evropské konkurenci – rozhovor se Šárkou Vávrovou str. 7 > Jak získat vízum pro dobrovolníka ze země mimo EU str. 8 > Uzávěrky > Křížovka bulletin evropských príležitostí

Akademická informační agentura právě aktualizuje nabídku ZAHRANIČNÍCH STIPENDIJNÍCH POBYTŮ DO 40 ZEMÍ SVĚTA pro studenty a pedagogy veřejných vysokých škol. Více informací najdete koncem září na www.zahranicni-stipendium.cz. Národní agentura pro evropské vzdělávací programy vyhlašuje FOTOSOUTĚŽ PRO AMATÉRSKÉ FOTOGRAFY. Snímky na téma BAREVNÝ SVĚT KOLEM NÁS můžete posílat do 16. září. Podrobnosti najdete na www.naep.cz. Zveme vás na školení NASTUPTE DO JEDNIČKY II., které je zaměřeno na Akci 1 (30. srpna – 2. září 2012). Termín přihlášek je nejpozději do 20. července 2012. Více informací i odkaz na on-line přihlášku najdete na stránkách www.mladezvakci.cz v sekci Školení a semináře.

bulletin ¦ aktuality

V programu Mládež v akci byly na tyto dva roky navýšeny finanční prostředky o 31,5 milionů právě pro projekty spolupráce s těmito šesti zeměmi (jak centralizované, tak decentralizované projekty). Konkrétně, tyto prostředky byly navýšeny na projekty Evropské dobrovolné lné sl služby (akce 2) a spopartnerskými zeměmi EU lupráce se sousedními partn (dílčí akce 3.1)) v rámci v ttzv. zv. Mládežnického okna východního partnerství (The Eastern Partnership Window). programu tak budou proYouth Wind dow). V progr jekt spolupráce s orga organizacemi a mládeží ze zmíněných zemí podpořeny více než kdy dříve. dřív í e.

Dům zahraničních služeb připravuje na 24. září KONFERENCI KREATIVNĚ K JAZYKOVÉ VÝUCE, jež je určena především učitelům jazyků a na které budou také předány Evropské jazykové ceny Label. Více informací a přihlášku na konferenci najdete na www.naep.cz.


predstavujeme

Zkušenosti v zahraničí mohou sbírat i ředitelé škol nebo inspektoři

predstavujeme

Součásti Programu celoživotního učení, jako jsou Erasmus, Leonardo da Vinci nebo Comenius, dobře znají žáci, studenti i učitelé na stovkách českých škol, kteří jejich prostřednictvím každý rok získávají nové zkušenosti a kontakty v zahraničí. Vedle nich ale existuje i program, který poskytuje podobné příležitosti lidem, kteří mají vliv na utváření školského systému v ČR nebo mohou z titulu svých profesních aktivit přispět k multiplikaci výsledků učení a inovací. Studijní návštěvy pro odborníky ve vzdělávání – neboli SVES – jsou určeny hlavně ředitelům mateřských, základních a středních škol včetně VOŠ a jejich zástupcům, využít je mohou také inspektoři, úředníci státní správy, poradci a další odborníci z oblasti vzdělávání. Program SVES patří k decentralizovaným aktivitám Programu celoživotního učení, což znamená, že žádosti se odesílají do Národní agentury pro evropské vzdělávací programy (NAEP), která také sama organizuje výběrové řízení a vybírá úspěšné uchazeče. Studijní návštěvy – SVES 1 Program SVES 1 nabízí zájemcům možnost zúčastnit se týdenní studijní návštěvy v některé z více

než tří desítek zemí – vedle 27 států Evropské unie mohou vyjet do zemí EFTA (Norska, Lichtenštejnska, Islandu a Švýcarska) a trojice kandidátských zemí – Turecka, Chorvatska a Makedonie. Zájemci mohou pobyty najít v katalogu, který bývá k dispozici obvykle v únoru. Pro letošní rok je pro studijní návštěvy vyhlášena pětice tematických okruhů z oblasti všeobecného i odborného vzdělávání – například spolupráce mezi výukou a praxí, integrace sociálně znevýhodněných skupin včetně imigrantů nebo strategie celoživotního vzdělávání. Úspěšní žadatelé dostávají grant ve výši 800 až 1400 euro, ze kterého si hradí dopravu, ubytování, pojištění, stravování a další výdaje obvykle spojené s pobytem, který většinou trvá od pondělí do pátku. Jedním ze základních předpokladů pro úspěch ve výběrovém řízení je znalost jednoho ci-

Studijní návštěvy pro odborníky ve vzdělávání? Určitě ano! Právě připravuji vyúčtování studijní návštěvy pro odborníky ve vzdělávání SVES, kterou jsme organizovali na naší škole. Určitě znáte ten příjemný pocit, když akce skončí, všechny body programu se podařilo splnit, improvizací bylo jen pár, a dokonce se podařilo rychle sehnat zubaře na jedny bolestivé dánské zuby. Proč se návštěv účastnit a proč je organizovat? Určitě to není pro pocit „tak a teď to mám z krku“, toho si ve školách užíváme jindy až dost. V  mém případě sehrála roli náhoda. Když jsem v roce 2007 poprvé odjel na studijní návštěvu, měl jsem štěstí na vynikajícího organizátora i skupinu zapálených kolegů z  deseti zemí, se kterými jsme zůstali i nadále v kontaktu. Nejméně jednou do roka se scházíme, a tak se nám daří naplňovat jednu ze základních myšlenek programů NAEP, tedy udržitelnost a pokračování projektů, byť třeba neformální.

Než si jakýkoli zájemce vybere z nabídky návštěv a podá přihlášku, musí si ujasnit několik zásadních věcí. První a možná nejdůležitější je odpovědět si na otázku, jaký bude přínos návštěvy pro žadatele a jeho organizaci. Je ochoten obětovat čas, pohodlí a možná i něco vlastních peněz? A pro úspěšné žadatele mám pár rad. Zjistěte si dopředu co nejvíce informací o místu, kam jedete. Nebojte se jazykové bariéry. Ptejte se nejen předem, ale i v průběhu návštěvy a nebojte se, že budete za hlupáky. Od účasti na studijní návštěvě je už jen malý kousek k  jejímu uspořádání. Tady platí podobné zásady jako při cestě do zahraničí, vynoří se ale i nové otázky. Bude moje téma zajímat i někoho dalšího? Budu mít dostatek spolupracovníků? Podpoří mě vedení a kolegové? Mám dost aktivit pro pětidenní program? A moje rady? Najděte někoho, kdo již návštěvu organizoval, a ptejte se ho i na zdánlivé maličkosti. Zjistěte si, koho a jak zapojíte nebo co účastníkům ukážete. Školy a instituce, které navštívíte, nechte žít kabulletin evropských príležitostí

Foto skupiny Arion z Rumunska. Scházejí se již více než pět let.

zího jazyka na komunikativní úrovni, důležitá je ale i kvalitně zpracovaná žádost a v neposlední řadě je nezbytné dodržet termín pro její podání. První letošní kolo žádostí mělo uzávěrku na konci března, do podzimního druhého kola je pak nutné odeslat přihlášku nejpozději 12. října. Pořádání studijních návštěv – SVES 2 Studijní návštěvy pro odborníky ve vzdělávání ale netvoří jen výjezdy do zahraničí. Nedílnou součástí programu, označovanou SVES 2, je i pořádání studijních návštěv. Do této aktivity se mohou zapojit školy a instituce, které mají zájem takovou návštěvu pořádat a jsou schopny připravit atraktivní program. Zájemci, kteří chtějí studijní návštěvu pořádat opakovaně, navíc musí dodržet dvouletou pauzu. Finanční podporu pro organizátory poskytuje prostřednictvím Národní agentury pro evropské vzdělávací programy české ministerstvo školství, maximální výše podpory činí 35.000 korun. NAEP také pořádá pro zájemce o organizaci pobytu informační seminář. Termínem pro podávání žádostí do programu SVES 2 je tradičně 10. říjen každého roku. red

Při oslavě vzniku Turecké republiky jsme se setkali i s dcerou zakladatele moderního tureckého státu Mustafy Kemala Atatürka.

ždodenním životem. Buďte připravení na to, že kolegové se mohou ptát i na věci, které nebudete znát nebo budou i nepříjemné. Platí, že méně je někdy více, nechte návštěvu chvíli vydechnout. Požádejte kolegy, aby do závěrečné zprávy napsali, co se jim líbilo, ale i s čím byli nespokojeni. Na chyby neupozorňují proto, že z toho mají radost, ale abyste se jich příště vyvarovali. Počítejte s tím, že už příprava je časově náročná a v průběhu akce se připravte na opravdu dlouhé „šichty“. Pokud se vám ale všechno – nebo alespoň větší část – povede, bude vám odměnou nejen příjemný pocit, ale i zkušenosti, které pak uplatníte v každodenní práci. Přínosem bude třeba zjištění, že se vám jaksi samy nabízejí nové možnosti, že se na vás lidé obracejí s nabídkou spolupráce na dalším projektu nebo vás zve kamarád vašeho nového kolegy. Je to prostě fajn mít takové možnosti a nevadí, že angličtina účastníků nebývá zrovna ta z Oxfordu. Takže se hlaste, nebojte se a jezděte ven, poznávejte a přivážejte zkušenosti domů, nebojte se sami studijní návštěvy organizovat. Miloslav Hons, ředitel Základní školy Chomutov, Na Příkopech 895


predstavujeme

MůŽeMe! MůŽeMe!

Od b řez n a l et oš n í h o rok u b ěž í p od h l avi čkou ČN A Ml ád e ž unikátní proj ek t Mů ŽeMe! Jed n á s e o ročn í p roj ek t , d í k y k t erém u se na dvě desítky mladých lidí zúčastní třífázového školení. A nejen to. Před kaž d ým z t ěch t o m l ad ých l i d í s t oj í n yn í vl as t n í p roj ek t . predstavujeme

měnit svět kolem sebe Ale pěkně od začátku. Na konci března se poprvé sešly dvě desítky mladých lidí – účastníků tohoto projektu. Neznali se, ale chtěli něco vytvořit, měnit místo, kde žijí. Během těchto 3 dní a dalších setkání se podívali na to, jak se rozhoduje na místní, národní nebo i evropské úrovni. Naučili se, co je potřeba k tomu vytvořit dobrý projekt a jak pro jeho propagaci využívat nová média. Diskutovali a budou diskutovat s experty i s veřejnými zástupci. Přemýšleli, které problémy jsou v jejich okolí nejpalčivější. A na základě tohoto všeho vytvořili vlastní projekty. Některé jsou zaměřeny na kulturu, lidská práva a multikulturní prostředí, volný čas a zdravý životní styl, sociální oblast, případně jinou důležitou oblast veřejného života. Představíme vám tedy několik z těchto projektů, do kterých se i vy můžete zapojit. Protože MůŽeMe! měnit svět kolem sebe.

P ro j e k t E V Y HAJKOVÉ:

Proj ek t ŠIMON A PRESSERA:

H el p – P 3 : Projekt Slezského gymnázia v Opavě, poskytující už od roku 2007 žákům a studentům přednášky o poruchách příjmu potravy (anorexie, bulimie...). Naším cílem je zvýšit povědomí veřejnosti o této problematice vytvořením sítě podobných projektů středních škol ve všech krajích ČR. Chceš s námi spolupracovat? Kontaktuj nás na helpaci@seznam.cz.

Čes k ý m od el am er i ckéh o kongre su je unikátní simulací, která umožní studentům středních i vysokých škol z celé České republiky interaktivně poznat fungování a formování politiky. Jsi student a chceš diskutovat se svými vrstevníky, odborníky i aktivními politiky? Chceš poznat, jak vypadá práce poslance, senátora, novináře nebo lobbisty? Přihlas se na ČMAK 2012; 12. – 16. září v Plzni. Více na www.americkykongres.cz.

P ro j e k t H AŇ UL E TON CROVÉ: Jeden za všechny je projekt zaměřený na propagaci a podporu fyzickým osobám, které se občansky angažují. Je pro lidi, kteří chtějí aktivně napomáhat ke změně ve svém okolí. Možná se takovým člověkem chceš stát i ty! Máš možnost! Kontaktuj nás!!! Právě teď hledáme nové lidi do týmu :-)

P rojekt J A R O S L AV Y PLE V KOV É : S let rodi č ů je akce, která ukáže možnosti, jak skloubit rodinné povinnosti s těmi pracovními. Skrze organizaci festivalu vznikne prostor, kde se účastníci dozvědí o fungujících možnostech, poskytnou svůj názor na to, co vidí jako hlavní problém oni, a zároveň si se svými ratolestmi užijí kulturu, tanec, zábavu a relax. P rojekt V E ND ULY V E NC L ÍKOV É : Mladí lidé mají problém zapojit se do komunitního soužití v místě bydliště. Naším cílem je poskytnout jim webovo u pla t f o r m u, kde se mohou sdružovat, informovat se o dění v komunitě a zároveň se aktivně zapojovat. Zapoj se i ty a informuj nás o akci ve svém okolí! P rojekt V E R O NI K Y V Y L E TOV É : Studentský model Valného shromáždění OSN – Plzeň září a Liberec říjen 2012 pro studenty středních a vysokých škol. Přidej se! Vyzkoušej si chod Spojených národů, nauč se argumentovat, prezentovat své myšlenky, diskutuj s odborníky na danou problematiku a poznej nové přátele! P rojekt L E NY M E C H T C HA N OV É : Chceme uspořádat pouliční hru, ve které hráči budou mít možnost se podělit o své představy ideálního města. Hledáme nové členy týmu a zajímavé lokality.

Proj ek t N IKOL SOCHOROVÉ: Mladí z Hodonína chtějí podpořit foklór na Hodonínsku a zahájit spolupráci nejen se zahraničními soubory! Máš vztah k folklóru i ty? Máš nápady, které by mohly pomoci k realizaci našeho projektu? I ty máš možnost se jakkoliv zapojit a připojit se k nám! Proj ek t N IKOL SOCHOROVÉ, TOM ÁŠE BOT L ÍKA A PAVL A N OVÁČKA:

Co účastník, to zajímavý projekt.

P ro j e k t T E REZY KAŠKOVÉ: Víš co je C av i t erap i e? Chceš trávit volný čas v přírodě se zvířaty? Chceš poznat nové lidi? Zapoj se do projektu Zooterapie, který ti umožní získat nové zkušenosti a pomáhat lidem v okolí. Lidé v nemocnicích nemají možnost zapojit se do běžného života. Tak se k nám přidej a rozdávej naději a štěstí. P ro j e k t p řip ravu j e TOMÁŠ BOT L ÍK: Víš, jaká máš práva a povinnosti? Víš, co je to kyberšikana a jak se jí bránit? Setkal ses někdy s šikanou? Chceš o těchto tématech informovat své vrstevníky? Neboj se vyjádřit svůj názor k těmto tématům! Pokus se společně s námi něco změnit. A hlavně, N en ech s eb ou z am et at !

Chcete vzájemně s p ol u p racova t v rámc i k raj s k ých p ar l am en t ů? Chcete se naučit psát a realizovat projekty? Chcete poznávat nové lidi a vyměňovat si mezi sebou své zkušenosti a nápady? Zapojte se a pojďte společně zlepšit činnost krajských parlamentů nebo jej dokonce vytvořit! Přidejte se k nám a společně to zvládneme. red Máte zájem se do těchto projektů zapojit? Neváhejte! Dozvíte se více na www.facebook.com/muzememenitsvet , kde můžete kontaktovat přímo vedoucí jednotlivých projektových týmů.

P ro j ek t N E LLY DEDEROVÉ: Chystá se we b ový p or t ál ot evřen ý vš em t vo ři v ým l i d em. Web nabídne možnost založení uměleckého portfolia, sdílení fotek, videí či textů a jejich komentování na diskusním fóru. Když se vaše portfolio nebo projekt zalíbí, může vám návštěvník přispět dle svého uvážení. Web také poslouží jako kulturní zpravodaj. bulletin evropských príležitostí

Školení MůŽeMe! byly diskuse, vymýšlení projektů, ale i zábava.


ggalerie a l e r i e projektu projektu

PECET KVALITY GRUNDTVIG

Udržovat zdravou mysl seniorů se vyplatí, což dokazuje i Pečeť kvality Grundtvig Jak už název napovídá, česká organizace se zaměřila spolu se svými evropskými partnery na vzdělávání seniorů, ale i na jejich zapojení do přípravy vzdělávacích aktivit. Díky zkušenostem rakouského koordinátora a partnerů z Velké Británie a Německa se všechno připravovalo již od samého počátku velmi promyšleně. Projekt společně realizovaly organizace ze sedmi zemí – kromě těch již zmíněných se zapojily i vzdělávací instituce z Polska, Slovenska a Itálie. Z České republiky se vedle společnosti METER Silesia jako přidružený partner přidal i Ústav ošetřovatelství Slezské univerzity v Opavě, jehož zá-

Fotografie z mezinárodních projektových setkání

V letošním školním roce Národní agentura pro evropské vzdělávací programy (NAEP) opět hodnotila nejlepší projekty podpořené z programu Grundtvig. Ve druhém ročníku se vybíralo z 25 organizací, které realizovaly projekty s grantovou podporou programu Grundtvig v letech 2008 až 2010. Pečeť kvality Grundtvig byla tentokrát udělena mimo jiné ostravské vzdělávací společnosti METER Silesia za projekt Senioři, udržujme zdravou mysl. stupci se zúčastnili i mezinárodních setkání. Těch se během dvou let konalo pět a jak říká ředitelka ostravské firmy Hana Danihelková, každou schůzku provázela velmi přátelská atmosféra, díky níž nápady jen sršely. „Nejpůsobivější však byla osobní setkání se staršími lidmi, kteří otevřeně hovořili o svých životních zkušenostech a o motivaci neustále se nějak dále vzdělávat,“ dodává ředitelka METER Silesia, podle které senioři často vzděláváním uspokojují i svou touhu po společenských kontaktech. Získávání poznatků od lidí, pro které jsou vzdělávací projekty určeny, pak Hana Danihelková považuje za jeden z hlavních přínosů celého projektu. Spolupráce partnerů ze sedmi zemí sice nebyla vždycky úplně bezproblémová a na řadu věcí

měli účastníci rozdílné názory, vždy se ale dokázali dohodnout na kompromisu. „Rozmanitý charakter vzdělávacích institucí dovolil pohled na stejnou věc z mnoha různých úhlů. Pak docházelo k někdy i bouřlivým diskusím, ale vždy následovalo nalezení konsenzu,“ přibližuje Hana Danihelková průběh projektu, během něhož vládl pocit zodpovědnosti všech za dosažení společných cílů. Spolupráce zapojených institucí pokračuje i téměř dva roky po skončení projektu, jehož hlavním výstupem byla příručka nazvaná Zapojení seniorů do vzdělávání, což je průvodce strategiemi k zapojení seniorů do vzdělávání prostřednictvím příkladů dobré praxe. S projektem je možné se podrobněji seznámit i na webových stránkách www.metersilesia.eu nebo www.bia-net.org/eubia. red

Česká vláda podporuje šíření českého jazyka a kultury daleko v cizině Nejen krajanům, ale i dalším zájemcům o češtinu je určena jedna z aktivit podporovaných českou vládou, která slouží propagaci a šíření českého jazyka a kultury daleko za hranicemi ČR. Program podpory českého kulturního dědictví v zahraničí nejen pomáhá udržovat síť pěti desítek lektorátů českého jazyka v mnoha zemích světa a také umožňuje krajanům i na druhém konci zeměkoule uchovat si povědomí o svém původu, řeči a kultuře předků. Češtině nechtějí rozumět jen potomci exulantů a emigrantů, ale například také lidé, kteří touží přečíst si v originále díla Bohumila Hrabala, Milana Kundery či Karla Čapka. Nebo italská pěvkyně, které nestačilo jen zpívat Janáčkovy árie, ale chtěla rozumět i libretům jeho oper. Zkrátka – motivace může být různá, lektoři jsou ale připraveni pomoci všem. Tito bohemisté působící nejčastěji na univerzitách přitom nejen vyučují jazyk, ale starají se i o propagaci české kultury včetně pořádání filmových klubů, výstav nebo šíření české literatury. Zvláštní péči pak program věnuje krajanům. Cestují k nim učitelé českého jazyka, členové komunit mají možnost zúčastnit se čtyřtýdenního

Vlasta Špalková,

Jsem narozená v Argentině, moji rodiče byli z Moravy. Moje první slova jsem řekla česky. Budu vždy vděčná mým rodičům, žijícím mimo své vlasti, že nás doma učili mateřský jazyk. Když se v kurzu ozve čeština, jasná i s nepatrným akcentem, zažívám neskutečný pocit, stejně když slyším první noty české hymny. Česká hymna je krásná, ale daleko od vlasti je nejkrásnější ze všech. Přece v mých žilách proudí česká krev.

studentka češtiny v Buenos Aires kurzu češtiny a dvoutýdenního kurzu metodiky výuky českého jazyka pro učitele z řad krajanů. Na veřejné vysoké školy mohou být přijati krajanští studenti a osvědčila se i podpora studia středoškoláků z českých komunit z rumunského a srbského Banátu u nás. V zimním semestru na filozofické fakulty Karlovy a Masarykovy univerzity přibude 18 studentů, dva žáci pak zamíří na jednu libereckou střední školu vzdělávající budoucí pedagogy. V letošním školním roce působí u krajanských komunit 12 učitelů – pětice z nich v často exotickém prostředí Jižní Ameriky (v Argentině, Brazílii a Paraguayi), o nevšední zážitky ale mají postaráno i pedagogové, kteří vycestovali „jen“ do Evropy. Dva z nich například pracují v Rumunsku ve vesnicích položených vysoko v horách nad Dunajem, kde se téměř zastavil čas v předminulém století. Všichni – tedy i ti, kteří šíří češtinu v Chorvatsku, Srbsku, Polsku, Rusku a na Ukrajině – se navíc nezabývají bulletin evropských príležitostí

jen výukou, ale přibližují krajanům také českou historii a současnost. Učitelé publikují v novinách, připravují rozhlasová pásma, starají se o knihovny; zejména v Jižní Americe je pak velmi oblíbené vaření českých jídel. Práce všech učitelů je navíc velmi specifická. Snad jedině mezi krajany totiž dostane pedagog příležitost věnovat se zároveň předškolním dětem, žákům základních a středních škol, vysokoškolským studentům, lidem produktivního věku i seniorům. V rámci Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí se letos uskuteční již čtvrté setkání učitelů u krajanů a lektorů českého jazyka a literatury, které bude 3. srpna hostit Dům zahraničních služeb. Mezi účastníky budou význační bohemisté, docent Milan Hrdlička a docentka Lenka Zajícová, nebo spisovatelka a novinářka Markéta Pilátová, která před pár lety sama vyzkoušela, jak náročné i krásné je učit krajany češtinu. red


do Rakousk Na zkušenou Norska do Rakouska či Norska ddo Rakouska kouss a kous do Nors Norska do Rakouska do Norska orska do Rakouska do Nors Norska do Rakouska ko s kous ggalerie a l e r i e projektu projektu

EDS je velká životní zkušenost.

Proč ses rozhodl/a vyjet právě na EDS a ne např. na Work and Travel či jinou manuální brigádu v zahraničí?

Michaela: Tématika dobrovolnictví je mi jednoduše dost blízká. Taky si myslím, že díky dobrovolnictví je možné se dostat do situací, míst a k lidem, mezi které byste se běžně nedostali. Uvedu příklad. Představte si, že zvednete telefon a zavoláte do nějaké zahraniční organizace, kterou jste si našli na internetu a jejíž činnost se vám líbí. Jak byste začali? „Dobrý den, neumím váš jazyk, nemám ve vaší zemi kde bydlet, činnosti, které děláte se mi líbí, ale nikdy jsem je nedělal a vlastně nemám skoro žádnou praxi ve vašem oboru. No a nemám ani peníze na cestu k vám.“ Možnou reakci volaného si domyslete sami. Já tak trochu předpokládám, že nežijeme v pohádkách a že bych nesklidila ovace, jak jsem odvážná, a že mi se vším pomohou, ať si nedělám starosti a jdu balit kufry. Chci tím jen naznačit, že dostat se ven, mít podporu a dělat to, co chcete, nemusí být tak úplně snadné. Ale EDS vám to opravdu umožnit může. Vy si musíte vyhledat takové projekty organizací, které vás zajímají a hlavně se nebát vložit spoustu času a energie do napsání CV a motivačního dopisu, protože tím si svou cestu otevíráte. Když jsem se dozvěděla, že je možné se přes EDS zúčastnit různě zaměřených projektů v mnoha různých zemích, brala jsem to jako jedinečnou příležitost, jak se zapojit do zajímavé práce a získat tak zkušenosti, které jednoduše jen tak někde nezískám. Jakub: EDS je pojatá opravdu jako „dobrovolná služba“ a koncipovaná tak, aby přinášela něco jak komunitě, tak dobrovolníkovi samotnému. Oblasti, ve kterých se projekty realizují (sociální práce, asistence ve vzdělávání, umění a média apod.), považuji za velice smysluplné a ne vždy bych mohl kvůli kvalifikačním limitům práci v dané oblasti vykonávat. Už vůbec ne tak, abych byl veden se ji skrze ni samotnou učit. EDS je projekt grantový, ve kterém dobrovolník vždy spadá pod nějakou agenturu, proto také odpadá velká část nepříjemných finančních a organizačních starostí.

Co jsi na EDS dělal/a za práci?

Michaela: Dobrovolničila jsem s mentálně postiženými mladými dospělými. Činností, do kterých jsem byla spolu s klienty zapojena, bylo skutečně mnoho. Asistovala jsem jim při aktivitách na farmě, která byla součástí organizace, dále při práci se dřevem, trávila jsem s nimi jejich volný čas, jezdili jsme na různé akce a výlety… Jakub: Pomáhal jsem ve volnočasovém a kulturním centru Kwadrat (kwadrat.cc). Snack bar, animace mladistvých, výlety, semináře, koncerty. Co jsi dělal/a ve volném čase?

Michaela: Ve volném čase jsem vždy podnikala různé malé výpravy do okolí a v dobách prázdnin jsme cestovali už dál. Třeba do Osla, Bergenu nebo Trondheimu. Taky ráda vzpomínám na to, jak jsme si na pár dnů odpočinuli od tuhých norských mrazů až ve Španělsku, kam jsme se spontánně rozhodli vycestovat :) Jakub: Bydlel jsem na koleji pro Erasmus studenty, takže jsem se nenudil. Krom společenských aktivit jsem rád odpočíval u nádherného jezera a snažil se cestovat. Z čeho jsi pokrýval/a své náklady? Dostával/a jsi za práci nějakou odměnu?

Michaela: Dostávala jsem kapesné a také peníze na jídlo. To mi na moje výdaje vždy stačilo a navíc jsem si z něj našetřila též na cestování. Jakub: Každá země má určenou výši stravného a kapesného. Všechny ostatní základní životní náklady jsou hrazeny (nájem, doprava apod.) a kdykoliv jsem potřeboval něco nad rámec, organizace mi vždycky vyšla vstříc. Často mi i sama nabídla některé zaměstnanecké výhody (sezónní permanentka k jezeru zdarma, hokej, účast na seminářích pro zaměstnance).

Během EDS si najdete čas i na cestování v dané zemi.

bulletin in evropských in príležitostí bullet p ý prílež

Co tě během projektu na EDS překvapilo (zajímavý zážitek, kulturní šok, způsob práce, trávení volného času apod.)?

Michaela: Jedna z věcí, která mě překvapila, bylo docela jiné vnímání počasí. Venkovní aktivity s klienty trvaly celou zimu a nikdo se nad tím nepozastavoval. Prostě když prší, vezme si člověk pláštěnku, a když je mínus dvacet, tak se přioblékne. Ani jedno nebylo důvodem sedět schouleně u topení a stěžovat si, že v takovém nečase se nedá nic dělat. Jakub: Jak je rok krátký, jak zvukomalebná může být němčina, jak velký kulturní přesah koncept EDS má a jak náročné je organizovat něco pro mladé. Co ses naučil/a během EDS?

Michaela: Je toho moc, dobrovolnictví mě obohatilo ve více rovinách. Měla jsem možnost spolupracovat s profesionály, kteří se věnují této skupině klientů, sledovat je při práci a učit se tak nejen od nich, ale také od klientů samotných. Taky jsem měla příležitost získat nové pohledy na spoustu různých věcí. Charakterizovala bych to jako takové aha efekty. To jsem si pak říkala „aha, takže takto to může být taky!“ Nebo naopak „aha, takhle to být vlastně vůbec nemusí!“ To mi zprostředkoval nejen pobyt v cizí zemi a lidé, se kterými jsem se tam pracovala, ale také intenzivní kontakt s mými spoludobrovolníky, kteří byli z dalších čtyř zemí. Další rovinou byly jazyky. Nebudu to zapírat, začátky byly prostě hodně těžké. Angličtina nebyla mým favoritem, ale postupně jsem se začala orientovat a vedle zuřivého listování v anglicko-českém slovníku jsem stále raději taky otvírala učebnici norštiny. Jakub: Předně je to velká životní zkušenost, kdy jsem poznal spoustu nového a ujasnil si plno svého. Z nejdůležitějších: domluvím se německy a anglicky, vím, co potřebuje centrum volného času, aby dobře fungovalo, mám představu o „open youth work“, vím, jak zorganizovat koncert od plakátu přes catering a stage, mám základy focení, umím lépe hospodařit s penězi. red

Na zkušenou do Rakouska ci Norska

Evropská dobrovolná služba je skvělá možnost, nost, jak vyrazit do zahraničí a nasbírat cenné zkušenosti, naučit se jazyk a poznat nové vé přátelé. Michaela Skoumalová (25 let) ali takto do Norska, resp. Rakouska. A jaké bylo by a Jakub Stadler (23 let) vycestovali jejich dobrovolnictví? Přečtěte si na následujících ledujících řádcích.


»rozhovor«

Šárka z Frenštátu prorazila se svou časomírou v evropské konkurenci

Š Á R K A VÁV R O VÁ

uspěla v celoevropské soutěži The e-Skills week 2012 competition v kategorii „Ženy v IT“. Zleva: Alexa Joyceová, European Schoolnet, Šárka Vávrová, Fiona Fanningová, Rada evropských odborných společností pro informatiku (CEPIS)

Zvýšit povědomí široké veřejnosti o důležitosti počítačové gramotnosti v dnešním světě chce i Evropská komise, která také hodlá mladé lidi více motivovat ke studiu IT.  Proto letos již podruhé vyhlásila celoevropskou kampaň Evropský týden IT dovedností (European e-Skills Week), kterou v České republice koordinoval Dům zahraničních služeb. Více informací najdete na webu www.dzs.cz/eskills. Součástí kampaně byla i soutěž The e-Skills Week 2012 Competition, do které se mohli v pěti kategoriích zapojit mladí lidé, zabývající se informačními technologiemi. V náročné evropské konkurenci si jednu z cen odnesla Šárka Vávrová ze  Střední průmyslové školy elektrotechniky a informatiky ve Frenštátu pod Radhoštěm, jejíž elektronická časomíra získala druhé místo v kategorii Dívky v IT. Šárčina časomíra navíc vyhrála v české soutěži Holky, pozor organizované ČVUT a našla i uplatnění v praxi. Používají ji při florbale, který Šárka Vávrová sama hraje.

»

www.dzs.cz/eun

Počítačová gramotnost je v dnešním světě jednou z nejdůležitějších dovedností, bez alespoň základních znalostí informačních technologií již brzy nebudou lidé moci ani pomyslet na získání kvalifikované práce. Také proto je předávání „digitálních kompetencí“ jedním ze základních témat současného vzdělávání. podobným zařízením nedisponovala, a proto jsem se rozhodla je vyrobit. Od nápadu do samotné realizace uběhly přibližně dva roky. Využila jsem především znalosti číslicových obvodů a mikroprocesorové techniky, o kterých jsme se učili ve druhém a třetím ročníku.

» Do soutěže Holky, pozor jste však přišla hned se dvěma projekty. Na co se zaměřoval ten druhý? Máte doma v zásobě ještě nějaké další přístroje?

« Můj druhý projekt byl přímo z oblasti IT a je určen pro florbal – opět tak spojuji svůj zájem o sport se školou. Chtěla jsem vytvořit informační systém florbalové ligy, který bude sloužit hlavně k evidenci výsledků zápasů a statistik týmů a hráčů. Je nutné vést záznamy, takzvané databázové objekty, o jednotlivých prvcích, jako jsou vedoucí, hráči nebo týmy, a jejich vzájemných vztazích. Celý systém je postaven na technologii společnosti Oracle, se kterou naše škola dlouhodobě spolupracuje a jejíž nástroje používáme právě při výuce databází. V  době, kdy jsem se hlásila do soutěže, byl projekt teprve ve stadiu návrhu, nyní ale už finišuji a začínám jej testovat.

» Co pro Vás osobně znamená výborné umístění v celoevropské soutěži? Jak jste prožívala předávání cen na konferenci v Kodani?

»

Cílem evropské soutěže bylo ocenit talentované mladé lidi v oblasti IT.

Vaše elektronická časomíra zvítězila v české soutěži Holky, pozor, kterou pořádá ČVUT, a poté jste s ní obsadila i druhé místo v evropské soutěži The e-Skills Week 2012 Competition. Můžete nám přístroj trochu přiblížit?

« Jedná se o funkční model elektronické časomíry, neboli ukazatele skóre domácích, hostů a odehraného času, který můžeme vidět při utkáních a v dnešní době je nedílnou součástí mnoha hal či sportovních center. Odmala se věnuji sportu, konkrétně florbalu v oddíle TJ Sokol Frenštát pod Radhoštěm. Tělocvična, ve které trénujeme, ale

» Jednou z cen byl i finanční grant. Už víte, co s ním uděláte?

« Chtěla bych ho využít na zdokonalování svých dovedností, především v oblasti techniky, a angličtiny. Možná také investuji do různých zařízení nebo technologií, které využiji při svých dalších projektech.

» Studujete

střední průmyslovou školu elektrotechniky a informatiky. To není pro dívku příliš obvyklý obor. Jak a proč jste si ho vybrala?

« Není to obvyklý obor, v tom s vámi souhlasím. Už od čtvrté třídy základní školy jsem chodila do elektrotechnického kroužku v místním DDM Astra pod vedením Miroslava Vetešníka a elektrotechnika mi postupně přirostla k srdci. Výběr střední školy v deváté třídě pak byl jasná věc, navíc to mám jen kousek od domova. Končící pobyt na střední škole jsem si nesmírně užila a kdyby byla možnost zůstat déle, neváhám ani minutu. Poznala jsem plno vstřícných učitelů, kteří mi pomáhali při řešení různých problémů. Na uplynulé čtyři roky budu moc ráda vzpomínat.

» Letos maturujete, jak vidíte svoji profesní budoucnost? Budete se nadále ubírat cestou techniky?

« Určitě

bych chtěla uplatnit své dovednosti a zkušenosti a v budoucnosti se věnovat technice. Nikdy ale nevíme, kam nás osud zavede. Přála bych si, aby mě práce bavila a naplňovala. Bohužel je to v dnešní době vzácnost, ale budu se snažit si toto přání splnit.

» Jste příkladem toho, že IT a technika obecně nemusí být jen doménou mužů. V čem je pro Vás jako pro dívku oblast informačních technologií zajímavá?

Nevím, co by právě dívky mohlo přitáhnout « Když jsem se dozvěděla, že « k technice tak, aby byla pro ně zajímavá, protože

jsem se stala finalistkou celoevropské soutěže, nemohla jsem tomu zprvu vůbec uvěřit. Dokonce jsem obdržené emaily považovala za spam. Ocenění si nesmírně vážím a cením si i toho, že jsem měla možnost být součástí celé akce. Zkušenosti, které jsem při ní získala, jsou k nezaplacení. Ať se jedná o procvičení konverzace v angličtině, seznámení se s novými lidmi, osobní setkání se zástupci celosvětových firem nebo prověření mých schopností orientovat se sama v cizím prostředí. Zkušenosti, zážitky a ponaučení, to je to nejcennější, co jsem si z Kodaně přivezla. Ceny, které pro nás organizátoři a sponzoři připravili, jsou nádherné a jejich předávání jsem si skutečně užila. bulletin evropských príležitostí

každý umíme něco a svým způsobem jsme jedineční. Vím ale přesně, co přitáhlo mě. Odmala miluji záhady a ráda hledám řešení různých problémů. Na elektronice se mi nejvíce líbí to, že můžu návrh přetvořit v reálné dílo, na které se dá sáhnout. Vytvářím skutečné, konkrétní věci či řešení. Baví mě i ruční práce – od výroby desek plošných spojů přes pájení až po konečnou realizaci včetně třeba vrtání nebo pilování. A v informatice krotím svou touhu po úspěšném vyřešení abstraktního úkolu. Základem je tady vytvoření dobrého algoritmu a neznám větší uspokojení, než když dostanu zadání, pak dlouhé hodiny tvořím algoritmus řešení – a ono to následně funguje. red


speciál speciál speciál

Do České republiky přijíždí ročně na 120 dobrovolníků v rámci Evropské dobrovolné služby (EDS) programu Mládež v akci. Většina z nich jsou dobrovolníci a dobrovolnice ze zemí EU, kteří ke svému pobytu v ČR vízum nepotřebují. Přijíždí ale i cca tři desítky dobrovolníků ze zemí mimo EU. Organizace často oceňují jejich vstřícný přístup, snahu zapojit se do aktivit organizace naplno a také možnost hostit dobrovolníky ze zemí kulturně více odlišných. Tito dobrovolníci však vízum k pobytu v ČR získat musejí a jeho získání často provází překvapivé komplikace.

Konference Akční den východního partnerství

(Ne)chtění dobrovolníci aneb jak získat vízum 3 tipy pro dobrovolníka ze země mimo EU? Jednou z takových dobrovolnic je i

Olga Churanova z Ukrajiny,

která pracuje jako dobrovolnice pro organizaci Europeum. V této organizaci se věnuje zejména výzkumným pracím a hledání informací na internetu, např. vyhledávala informace o univerzitách z celého světa, napsala článek o Visegradu a Ukrajině apod. Velkým projektem pro Olgu byla konference Akční den východního partnerství, kterou řídila. Olga byla před lety na workcampu a dobrovolnictví se jí natolik zalíbilo, že chtěla získat i dlouhodobou zkušenost v zahraničí. Proto se už před třemi lety rozhodla a našla si projekt, ve kterém by chtěla být dobrovolnicí. Projekt po nějaké době uspěl ve výběrovém řízení a získal grant, a tak se Olga těšila, že už brzy vyrazí do Prahy. To bylo v roce 2010. Potom společně s hostující organizací, která projekt připravovala, začaly chystat dokumenty pro získání víza do ČR. Ale bohužel hned poprvé bylo Olze vízum zamítnuto. Olga to nevzdávala a zažádala o vízum znovu a napodruhé už se žádostí uspěla. Ani to však nebylo jednoduché. „Ptali se mě na všechno. Co dělám na Ukrajině, co budu dělat teď v Praze, jestli se vrátím zpátky na Ukrajinu a tak. A na ambasádách o EDS vůbec neví, musela jsem jim vysvětlit všechno i o programu Mládež v akci.“ Vízum nakonec Olga získala na půl roku. Ovšem s několikaměsíčním zpožděním, takže se kvůli tomu i celý její projekt opozdil a v lecčem zkomplikoval. Podobně jako Olga mají s vízy problémy i další dobrovolníci ze zemí mimo EU. Před příjezdem do ČR potřebuje dobrovolník získat vízum. Ve většině případů se jedná o vízum dlouhodobé, tedy na 6 měsíců. Pohovor je se žadateli o vízum veden často v češtině, což je ale v případě EDS dobrovolníků dost těžkopádné, protože ti se často učí česky teprve na samotné dobrovolnické službě. Stává se také, že pohovor je veden v jiném jazyce, kterému dobrovolník rozumí, ale poté je třeba podepsat o tomto pohovoru protokol, který je opět v češtině.

od Olgy pro budoucí dobrovolníky:

¬ Jako dobrovolník musíte být aktivní a nečekat, že všechno dostanete. Protože když budete aktivní, získáte víc. ¬ Najděte si co nejdříve kamarády. ¬ A nebrat si s sebou moc věcí, protože stejně budete nakupovat, a pak to nebudete mít kam sbalit.

Na vyřízení žádosti o vízum má Ministerstvo vnitra 90 –120 dnů. Někteří dobrovolníci si proto ze strachu z prodlevy žádají o vízum krátkodobé, tedy na 90 dní. To většinou získají poměrně rychle, zato však po 90 dnech musí opustit EU a žádat znovu o vízum, tentokrát dlouhodobé, a to ve své zemi. Dokonce se stane, že krátkodobé vízum je uděleno na dobu o něco kratší než 90 dní. Potom pokud ale dobrovolník počítá s 90 dny a v tom termínu odjíždí, na hranicích zjistí, že měl oficiálně odjet před třemi dny, a je problém. Pobyt dobrovolníka ale trvá většinou více než 6 měsíců. Co dělat potom? Pak využije na prvního půl roku dlouhodobé vízum a před jeho skončením si požádá na cizinecké policii o povolení k dlouhodobému pobytu. Nejjednodušší je to u studenů do 25 let, kteří si mohou hned na začátku zažádat o studentské

Poznávání Prahy na kole Konference Akční den východního partnerství

vízum na 12 měsíců. Žádat o tento typ víza ale často pracovníci ambasád i dobrovolníkům mladším 25 let nedoporučují… Od roku 2011 platí novela zákona o pobytu cizinců. Dle tohoto zákona cizinci, kteří žádají o vízum, musejí mít zdravotní pojištění u pojišťovny registrované v ČR. Dobrovolníci Evropské dobrovolné služby ale získávají skrze program Mládež v akci po celé EU pojištění u pojišťovny AXA Belgium. Tato pojišťovna ale není registrována mezi pojišťovnami v ČR. Donedávna si tak dobrovolníci museli kromě pojišťovny AXA zřizovat ještě druhé pojištění u české pojišťovny. Česká národní agentura Mládež se proto snažila, bohužel neúspěšně, angažovat v registraci pojišťovny AXA v ČR u ČNB. Díky komunikaci s Ministerstvem vnitra je však od roku 2012 pojištění AXA již pro žádost o vízum dostačující, a není tedy třeba dalšího pojištění. V rámci Evropského roku dobrovolnictví uspořádalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy několik kulatých stolů, kterých se účastnili jak zástupci hostujících organizací EDS, tak Ministerstvo vnitra a Ministerstvo zahraničních věcí, pod kterým fungují české ambasády v zahraničí. Díky společné diskusi se podařilo nastavit některá pravidla, která by měla pomoci jak dobrovolníkům z tzv. Partnerských zemí, tak organizacím, které je přijímají. ČNA Mládež například vydává potvrzení o účasti dobrovolníka na EDS, které obsahuje informace o  pojištění, kapesném i o celkové výši grantu dostupné pro dobrovolníka. Žadatelé mohou také red získat doklad o pojištění dobrovolníka. Pokud máte v plánu přijímat dobrovolníka ze zemí mimo EU, najdete veškeré potřebné dokumenty a návody na webu www.mladezvakci.cz v sekci Evropská dobrovolná služba v podsekci Dokumenty.

bulletin evropských príležitostí


krížovka Uzávěrky Podrobné informace najdete na:

www.eurodesk.eu a www.naep.cz

Odpovědí na křížovku, kterou Vám tentokrát přinášíme, je název nového programu, který od roku 2014 naváže na současný Program celoživotního učení a program Mládež v akci. Jako nápovědu přidáváme informaci, že o tomto programu jsme Vás informovali v dubnovém vydání Mozaiky. Odpověď posílejte na adresu redakce@mladezvakci.cz do 7. září 2012. Třem vylosovaným budou zaslány hodnotné ceny.

30. července 2012

Fotografická cena CEDEFOP www.cedefop.europa.eu/EN/news/19130.aspx

31. července 2012

Mezinárodní cena v oblasti médií www.youth4media.eu Evropská zdravotní cena pro žurnalisty ec.europa.eu/health-eu/journalist_prize/index_en.htm

15. září 2012

AKTION ČR – Rakousko – podávání návrhů projektů spolupráce www.dzs.cz

17. září 2012

Comenius – Další vzdělávání pedagogických pracovníků www.naep.cz

30. září 2012

Norské fondy a EHP – žádosti o mobility a mezinárodní projekty www.naep.cz

1. října 2012

Uzávěrka podávání projektů v programu Mládež v akci, začínajících mezi 1. 1. – 30. 6. 2013 www.mladezvakci.cz

10. října 2012

Studijní návštěvy pro odborníky ve vzdělávání – organizace studijních návštěv (SVES 2) www.naep.cz

12. října 2012

Studijní návštěvy pro odborníky ve vzdělávání (SVES 1) www.naep.cz

31. října 2012

Semestrální stipendia a krátkodobá výzkumná stipendia programu AKTION ČR – Rakousko www.dzs.cz

Stáže 15. srpna 2012

Překladatelská stáž v Evropském parlamentu www.europarl.europa.eu/

31. srpna 2012

Stáž v Radě Evropy www.coe-recruitment.com Stáž v Evropské komisi – administrativa ec.europa.eu/stages Překladatelská stáž v Evropské komisi ec.europa.eu/stages Stáž u Evropského ombudsmana www.ombudsman.europa.eu

Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah publikací (sdělení) odpovídá výlučně autor. Publikace (sdělení) nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem. EURODESK, Národní institut dětí a mládeže Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a školské zařízení pro zájmové vzdělávání, Na Poříčí 1035/4, 110 00 Praha 1, Tel.: +420 221 850 901, e-mail: eurodesk@mladezvakci.cz, www.eurodesk.cz, Dům zahraničních služeb, Národní agentura pro evropské vzdělávací programy, Na Poříčí 1035/4, 110 00 Praha 1, Tel.: +420 221 850 100, E-mail: info@naep.cz, www.naep.cz , Redakční rada: Anežka Novotná a Pavel Zborník (Eurodesk) a Jitka Valchářová (DZS), grafický návrh: Yvone Baalbaki, ilustrace: Michaela Kukovičová, tisk: ASTRON studio CZ, a.s. www.astron.cz, vychází s podporou MŠMT ČR a Evropské komise, odebírání bulletinu si můžete u nás bezplatně objednat, e-mailem na: redakce@mladezvakci.cz

bulletin evropských príležitostí

Mozaika červenec 2012  

Bulletin Mozaika se věnuje mobilitě mladých lidí a vzdělávání v Evropě. Vychází čtvrletně a je distribuován po celé ČR zdarma.

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you