Page 1

esprit

5

1

2009 zdarma

časopis pro všechny, kterým duševní strasti nejsou lhostejné

téma:

Anna Zemánková, bez názvu, pastel a tuš na papíře, 60. léta, majetek rodiny

Křehké stáří

„Loď bláznů“ v Terapeutické komunitě Mýto (3) | Duševní nemoc a Alzheimerova choroba (6) Jak se žije s Alzheimerovou chorobou (7) | Křehké stáří (10) | Art brut – rozhovor s Terezií Zemánkovou (12) Vdávala jsem se z lásky (16) | Michal Zemánek: Miluji stromy a nemiluji čas (17) | Ledovec – nejen komunita rodinného typu (18) | Česká legislativa a duševní nemoc (21) | Kurz PPDZ vyrazil do přírody (22)


2

zprávy z čapz

Vážení čtenáři, s radostí a především nesmírnou úlevou nám všem oznamuji, že ČAPZ má od 1. května 2009 nového ředitele, Mgr. Jana Martínka. Tím končí sedmiměsíční krizové období, kdy jsem v zájmu záchrany ČAPZ sloučil ve své osobě dvě nejvyšší pozice (prezidenta a ředitele) ve struktuře naší organizace. Výše zmíněný Honza Martínek je absolventem FF UK, oboru Sociální práce, vystřídal několikero zaměstnání a v posledních letech si velmi úspěšně vedl v podnikatelském sektoru. Sektoru, který se rozhodl opustit, a vstoupit na nejistou půdu ČAPZ. Zdánlivá rozpolcenost jeho vzdělání a profesního zaměření plně koresponduje s jeho osobou. Dokáže být velmi citlivý, zvláště vůči osobám, které byly vystaveny jakémukoliv bezpráví, a zároveň je schopen racionálního, nezaujatého pohledu na konkrétní problematiku. Svým osobním „nastavením“ je běžec na dlouhé trati trpělivě a cílevědomě směřující k vytýčenému cíli. To mu však nebrání, aby s patřičnou razancí akutně řešil vzniknuvší problémy. Jsem přesvědčen, že s jeho nástupem do funkce ředitele zavane v potemnělých chodbách ČAPZ nový, svěží vítr. Hybná síla, která zavede naši „čapzáckou“ loď do čeřících se, krystalicky čistých vod. Dovolte mi nyní, abych se z paluby ČAPZ vznesl do vyšších oblačných rovin, kde, jak se zdá, nový svěží vánek čechrá stojaté vody transformace péče o duševně nemocné v ČR. Výsledkem tohoto nového závanu je např. projednávání koncepce oboru psychiatrie na půdě Psychiatrické kliniky na Praze 2, dne 3. 6. 2009. Další pozitivum vidím to, že poslanec a předseda Národní rady pro zdravotně postižené V. Krása již jednoznačně akceptoval ideu, že lidé s duševním onemocněním potřebují speciální zákon, který bude ochraňovat jejich práva a potřeby. K tomuto účelu svolává na den 17. 6. 2009 pracovní skupinu s cílem vytvořit legislativní rámec jako podklad pro budoucí vládu. Jinou pracovní skupinu svolává ředitelka odboru zdravotní péče MZ S. Pánová s cílem vytvoření Akčního plánu transformace péče o duševně nemocné v ČR. Za nejpřínosnější hodnotím mezinárodní seminář Destigmatizace a zlepšení kvality psychiatrické péče, který ministerstvo zdravotnictví zorganizovalo na den 29. 5. 2009. Na tomto semináři především zahraniční „spíkři“ představovali různé transformační modely úspěšné v jejich zemích. Řada z nich se nemohla vyhnout srovnání dosažených pozitivních změn se stagnující a stále více zakalenější hladinou české psychiatrie... Martin Jarolímek, prezident ČAPZ

Symbióza – šance vstoupit do světa médií

Č

eská asociace pro psychické zdraví zahajuje 17. srpna pilotní Kurz redakční práce a komunikace s veřejností pro osoby se zdravotním postižením. Kurz bude zaměřen na redakční práci (tvorbu publicistických textů) a výrobu časopisu (webových stránek) se zaměřením na sociálně zdravotní oblast. Součástí kurzu bude seznámení se základy PR (Public Relations), základy fundraisingu a úvod do tvorby audiovizuálních dokumentů. Kurz je určen pro osoby se zdravotním postižením. „Předpokládáme vyvážené zastoupení klientů, kteří mají zkušenost s duševním onemocněním a klientů s tělesným postižením – vozíčkářů i pacientů s různými invalidizujícími chorobami,“ říká Josef Gabriel koordinátor projektu. Pestrá paleta účastníků kurzu má dle něj přispět ke vzájemnému poznání skupin různě postižených lidí a rozšíření jejich obzorů, což je nutné pro výkon budoucí publicistické práce (nebýt zahleděný jen do svého problému). Kurz není určen pro osoby se smyslovým postižením. Maximální počet účastníků je čtyřicet, z toho zhruba polovina osob s tělesným postižením. Druhou polovinu účastníků budou tvořit lidé, kteří mají

zkušenost s psychickou nemocí. „Rád bych, aby se kurzu zúčastnili aktivní spolupracovníci neziskových organizací, kterým jde o zlepšení mediální prezentace konkrétní skupiny postižených,“ vysvětluje Josef Gabriel. Kurz bude probíhat formou terapeutických setkání, výkladových seminářů, praktických tvůrčích dílen a individuálních konzultací. Důraz bude kladen na otevřenou komunikaci mezi učiteli a klienty i mezi klienty navzájem. Úvodní část kurzu proběhne formou týdenního seznamovacího pobytu od 17. do 23. srpna 2009 v příjemném přírodním prostředí. Na tuto část kurzu naváže zhruba tříměsíční spolupráce na domluvených úkolech formou e-learningu a individuálních i skupinových konzultací. Koncem listopadu nebo začátkem prosince se uskuteční závěrečné týdenní setkání. Jeho cílem bude upevnění získaných dovedností a příprava na uplatnění v praxi. „Zdatným absolventům kurzu nabídneme spolupráci na tvorbě internetových stránek se sociálně zdravotní tematikou či spolupráci na tvorbě časopisu Esprit,“ říká Josef Gabriel. O podrobnější informace týkající se Symbiózy si můžete napsat na e-mail josef.gabriel@capz.cz. -red-


zprávy z čapz

3

„Loď bláznů“ v Terapeutické komunitě Mýto

P

rvní květnový víkend proběhla v Terapeutické komunitě pro mladé lidi s duševním onemocněním v Mýtě tzv. Výroční komunita, letos v pořadí už šestá. Tato akce se koná každý rok vždy na výročí založení a jsou na ni pozváni všichni současní a bývalí klienti a terapeuti komunity. Pro Výroční komunitu se vžilo označení „Loď bláznů“, a to na základě příběhu z dob rusko-japonské války (1904–05), kdy byla evakuována nemocnice pro choré duchem ve Vladivostoku, pacienti byli naloděni na dopravní parník a pluli kolem Mysu dobré naděje do Oděsy. Cesta trvala přibližně rok a téměř všichni nemocní se během ní uzdravili. Naše komunita se také snaží být takovým místem pro zotavení či odpočinek všech, kteří tu s námi pobývají či pobývali.  -mod-

Na Výroční komunitě panovala dobrá nálada.

Postřehy některých účastníků „výroční komunity“ Na Výroční komunitu jsem se těšil. Těšil jsem se na své staré kamarády a na terapeuty, kteří nám v době, kdy jsme byli klienti, dokázali poradit snad ve všech otázkách, které nás během života všechny můžou potkat. Na komunitu se sešlo hodně lidí a všichni byli rádi, že se zase po roce vidí. Hráli jsme hry. Čekala nás procházka a pro pořádný chlapy byla příležitost zahrát si fotbal. Zúčastnil jsem se i já. Den nám zpříjemňovalo přichystané občerstvení, které bylo vskutku výtečné. Večer jsme opékali buřty a zahráli pár songů. Myslím, že to byla dobrá příležitost, jak se sejít se starými dobrými přáteli. P. S.: Pokud byste měli zájem o pobyt v komunitě, věřte, že to není lehké, jak to v běžném životě bývá. Radím vám, musíte chtít a uvidíte, že to přinese dobré ovoce ve vašem životě, i ve vztazích, které se zdáli být nadobro ztracené.  Petr B.

Ahoj milí námořníci, pohleďme zpět za pramicí Je na světě jedna fara dobrým duším nakloněna a tam jednou do roka, slavnost bývá veliká Dva členové bývalí, do Mýta se vydali Dohvízdaly vlaku kola, lidé z fary byli doma Připraveni na všechno, vytřeli nám zrak pili jsme a hodovali a vtipy tam kolovaly s buřtem v ruce, s láskou v srdci – vzpomínáme, vaši kluci Pozitivní, negativní v T. K. Mýto jsme si rovní 

Honza B. a Borek


4

aktuality

Jak jsme byli na Mezi ploty

F

estival Mezi ploty konající se mezi zdmi několika psychiatrických léčeben, jehož hlavním posláním je bořit hranice mezi světem duševně zdravých a nemocných, letos oslavil osmnáctý rok své existence. Jako každoročně i letos si mohli účastníci akce nejen užít koncertní či divadelní produkce profesionálních umělců, ale také vystoupení připravené samotnými klienty psychiatrické léčebny nebo jiných institucí. Na festival přijelo velké množství neziskových organizací specializujících se na pomoc duševně nemocným, které zde prostřednictvím svých informačních stánků prezentovaly své aktivity. Jednou ze zúčastněných byla i Česká asociace pro psychické zdraví. O instalaci a zajištění propagačního stánku ČAPZ se postaral tým z Terapeu-

Zátiší Mezi ploty: infostánek ČAPZ a KOLUMBUS.

tické komunity Mýto společně s několika dobrovolníky. „Těší mě, že se naše organizace Mezi ploty účastní. Jsem rád, že se můžeme spolu s ostatními neziskovkami pokusit přesvědčit veřejnost, že lidé se zkušeností s duševní nemocí jsou její přirozenou součástí,“ říká nový ředitel ČAPZ Jan Martínek. Na stánku asociace bylo během akce možné zakoupit výrobky klientů z terapeutické komunity ČAPZ, která už několik let funguje v Mýtě u Rokycan, ale také jste si mohli popovídat s pracovníky stánku o problematice duševního zdraví vůbec nebo se informovat o probíhajících či připravovaných projektech asociace, jimiž jsou Symbióza – Kurz redakčních dovedností, Škola seznamování, časopis Esprit a Terapeutická komunita Mýto. -red-

O festival byl zájem i přes nepřízeň počasí.

Divadlem proti sociálnímu vyloučení

V

Polsku působí od roku 1995 divadelní společnost, která si z uměleckého hlediska vytkla za cíl dvě věci: že bude „otevřenou divadelní skupinou“ a že svým členům umožní „maximální sebevyjádření na jevišti“. Ansámbl se skládá z 10–20 lidí, z nichž polovinu tvoří lidé s duševní nemocí a druhou polovinu studenti wroclawské Akademie múzických umění. Soubor pravidelně vystupuje na půdě akademie, ale se svými představeními objel už téměř celé Polsko. V jeho repertoáru naleznete nastudování Fausta, Dona Quijota, ale také dramatizace textů sepsaných duševně nemocnými lidmi, často členy skupiny. Cílem jednotlivých představení je prolomit předsudky vůči duševně nemocným lidem, které ve společnosti panují. Napomáhá k tomu i skutečnost, že herci jdou za

hranice běžného představení, potlesk pro ně neznamená konec vystoupení. Dialog pokračuje i po představení, a tentokrát napřímo s lidmi v sále. Ukázalo se, že bez umělecké části setkání je navázání kontaktu mezi herci a publikem těžké. Je to právě umění, které dovede uvolnit v lidech zakořeněný blok vůči psychicky nemocným lidem. Dokáže pohnout s velmi odolným systémem předsudků, který jinak zůstává téměř nedotknutelný. Velmi efektivní je i program workshopů, který skupina pořádá pro vytipované skupiny profesionálů, jimž se díky tomu dostává účinného vzdělání. V minulosti skupina uspořádala workshop pro sociální pracovníky, policisty, sestry nebo třeba kněží. V rámci samotné divadelní skupiny znamená spolupráce významnou zku-

Příklady dobré praxe

Projekt „Good Practices for Combating Social Exclusion of People with Mental Health Problems“ se snaží o mezinárodní výměnu úspěšných projektů bojujících se společenským vylučováním psychicky nemocných lidí. Více na: www.mentalhealth-socialinclusion.org

šenost jak pro „zdravé“ studenty, kteří dostávají možnost nahlédnout do světa, o němž neměli třeba ani potuchy, tak pro „nemocné“ členy divadla, kteří prokazují často velké herecké a literární schopnosti a samozřejmě značnou trpělivost a cílevědomost, bez níž by nemohla představení vzniknout. Třešinkou na dortu polského divadelního projektu je okolnost, za které vznikl. Motivem k založení skupiny bylo parlamentní projednávání zákona o ochraně duševního zdraví a jeho dalších dodatků (poslední dodatek je z roku 2006). Od začátku svého působení tedy divadelní skupina sehrává svým způsobem politickou roli a dává nahlas najevo, že duševně nemocní lidé jsou součástí společnosti. -joml-


aktuality

Americký boj se stigmatizací

K

aždý z nás může bojovat proti stigmatizaci duševního onemocnění a pomoci tak lidem, kteří díky ní trpí,“ hlásá tzv. Social Action Campaign na podporu duševně nemocných, která vznikla v U. S. A. Kampaň se snaží vyvrátit mýty týkající se psychického onemocnění a nabídnout místo nich pravdivé informace. Zároveň apeluje na jednotlivce, aby ve svém okolí bojovali proti těmto škodlivým nepravdám a zamezili jejich dalšímu šíření. Jedním z účinných nástrojů americké destigmatizační akce je film The Soloist (Sólista), který nenásilně seznamuje diváky s fakty a pověrami o bezdomovectví a duševní nemoci. Film je založen na skutečné události a vypráví, jak žurnalista Steve Lopez objevil bývalého zázračně nadaného hudebníka Nathaniela Anthony Ayerse, jak hraje na violoncello na chodníku v L. A. Příběh popisuje, jak žurnalista pomáhá Nathanielovi, který trpí schizofrenií, najít cestu zpět do společnosti, a zároveň zachycuje vznik neobvyklého přátelství. V rámci kampaně vznikly také internetové stránky, které nabádají veřejnost, aby pomohla duševně nemocným či bezdomovcům ve svém okolí, a nabízí seznam míst, kde se lidé mohou angažovat jako dobrovolníci. Více informací o projektu na http://www.takepart.com/thesoloist/tips.php. -red-

5

XIV. Celostátní konference biologické psychiatrie

V

e dnech 10. 6.–13. 6. 2009 proběhne v Luhačovicích XIV. Celostátní konference biologické psychiatrie s mezinárodní účastí. Letošním mottem konference je „Stálost a proměny biologické psychiatrie“. Do odborného programu konference budou zařazeny otázky mechanismů účinků psychofarmak, prevence a léčby afektivních poruch, schizofrenie, organických poruch, závislostí, úzkostných a neurotických poruch, agrese a impulsivity, zobrazovacích a diagnostických metod, výuky biologické psychiatrie, sexuálních dysfunkcí a deviací, neurochemie a neurobiologie a varia.Konferenci pořádá Společnost pro biologickou psychiatrii a Sekce biologické psychiatrie Psychiatrické společnosti ČLS JEP ve spolupráci s Kuffnerovým nadačním fondem. Podrobné informace naleznete na adrese: LMC.luhacovice.cz/psych.  -red-

Regionální seminář GAMIAN-Europe

V

Některá fakta a mýty o psychické nemoci a bezdomovectví Mýtus: Duševní onemocnění je zapříčiněno slabostí charakteru. Fakt: Duševní onemocnění je důsledkem vzájemného působení biologických, psychologických a sociálních činitelů. Výzkumy ukázaly, že schizofrenie, deprese a alkoholismus jsou zapříčiněny genetickými a biologickým faktory. K různým poruchám mohou přispět také sociální vlivy, jako například ztráta partnera nebo práce. Mýtus: Bezdomovec zůstane už navždy bezdomovcem. Fakt: Délka života na ulici je velmi individuální. Mnoho lidí stráví léta jako bezdomovci a poté jsou schopní začít zase normálně bydlet. Mýtus: Psychologická porucha není skutečným onemocněním jako například nemoci srdce nebo cukrovka. Lidé, kteří trpí duševním onemocněním, jsou zkrátka „šílení“. Fakt: Pravdou je, že psychické nemoci jsou stejně legitimní lékařské diagnózy stejně jako srdeční vada nebo cukrovka. Výzkumy poukazují na genetické a biologické příčiny psychi­ atrických chorob a také na to, že tyto nemoci mohou být léčeny.

e dnech 22. 5.–24. 5. 2009 se uskutečnil v Bukurešti regionální seminář GAMIAN-Europe pod názvem „Cesta uzdravení – farmakoterapie, psychoterapie a sociální rehabilitace uživatelů psychiatrické péče“. Seminář byl určen pro východoevropské země, zúčastnili se jej zástupci České republiky, Maďarska, Ruska, Rumunska, Polska, Slovinska, Ukrajiny, Makedonie, Chorvatska i Slovenska. Cílem akce bylo usnadnit spolupráci organizací v celém regionu východní Evropy a podpořit dialog mezi těmi, kteří mají co dočinění s oblastí duševního zdraví, kam patří nejen pacienti a psychiatři, ale i další odborníci a farmaceutický průmysl. Na semináři vystoupili také řečníci ze Španělska, Malty či Belgie a do diskuze se zapojili hosté z Izraele. Z České republiky se semináře aktivně zúčastnili Jan Jaroš, člen Rady ČAPZ, a Michal Caletka z celorepublikového svépomocného sdružení KOLUMBUS. Jan Jaroš představil jeden z projektů ČAPZ – Terapeutickou komunitu v Mýtě u Rokycan – jako součást sociální rehabilitace. Michal Caletka zaujal účastníky semináře svou prezentací aktivit Občanského sdružení KOLUMBUS a vedení GAMIAN-Europe mu nabídlo, aby prezentoval tuto evropskou organizaci na mezinárodní konferenci v Praze. Součástí semináře byla i návštěva psychiatrické léčebny a kliniky v Bukurešti, která má kapacitu 1200 lůžek. V Rumunsku je celkem 39 zdravotnických zařízení pro psychiatrické pacienty a jejich celková kapacita dosahuje 17 000 lůžek.  Jan Jaroš, člen rady ČAPZ


6

Duševní nemoc a Alzheimerova choroba Matka pečující o psychicky nemocné dítě má podobné problémy jako dcera, která se stará o své staré rodiče: velká psychická a fyzická zátěž, minimální podpora společnosti, nedostatek informací, hrozba vyhoření a nezvládnutí péče. Rádi bychom proto rodinným příslušníkům i profesionálům, kteří pomáhají lidem bojujícím s duševní nemocí, pootevřeli okno do světa pacientů zápasících s Alzheimerovou chorobou.

J

edná se o závažné neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k poškození a zániku mozkových buněk. Současně v mozkové tkáni ubývá acetylcholin – látka, která zajišťuje přenos informací mezi mozkovými buňkami. Při jeho nedostatku ztrácí buňky schopnost vzájemně si vyměňovat informace. Počínající Alzheimerova choroba se projevuje postupným zhoršováním paměťových a rozumových schopností – u nemocného člověka se začíná rozvíjet demence. „Demenci definujeme jako soubor příznaků, který zahrnuje poruchu kognitivních funkcí, změny chování a poruchy soběstačnosti. Syndrom má mnoho příčin, nejčastější z nich je Alzheimerova choroba,“ říká předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti MUDr. Iva Holmerová.

Důchodci jako postrach společnosti

V současnosti žije v České republice přibližně 105 tisíc lidí s demencí. V roce 2008 žilo v Evropské unii více než šest miliónů takto postižených. Počet lidí trpících demencí se zvyšuje s přibývajícím věkem. Ve skupině 65 letých jsou postiženy zhruba dvě až tři procenta. Počet nemocných se však každých pět let zdvojnásobuje. Ve skupině seniorů nad 85 let trpí demencí třetina až polovina populace. Podle Ivy Holmerové by v polovině 21. století mělo žít v České republice téměř čtvrt milionu lidí s demencí. Nástup takzvané „dlouhověké společnosti“ sice odborníci i političtí představitelé chápou jako velký civilizační úspěch, ale současně se stárnutí populace velmi obávají. „Ve společnosti vládne společenský i politický ageismus (předsudky a negativní představy o starých lidech). Proto dochází k upozadění potřeby kvalitního seniorského života a seniorské tématiky vůbec,“ uvádí místopředseda České gerontologické a geriatrické společnosti MUDr. Zdeněk Kalvach.

Společné symptomy, problémy a potřeby

Lidé trpící psychózou (například schizofrenií) a lidé trpící neurodegenerativním onemocněním (jako je Alzheimerova choroba)

tvoří dvě velké skupiny, které se v mnohém velmi liší. Ti, kteří prošli duševním onemocněním, neztrácejí na rozdíl od pacientů s Alzheimerovou chorobou paměť a rozumové schopnosti. Vedle načasování vzniku onemocnění (psychóza obvykle propukne v mládí, Alzheimerova choroba po šedesátém roce života) je rozdílná i prognóza obou skupin nemocných. Postupné odumírání mozkových buněk při Alzheimerově chorobě lze léčbou pouze zpomalit, zatímco psychotičtí pacienti mají po propuknutí nemoci velkou naději buď na úplné odeznění příznaků, nebo alespoň na jejich průběžné zvládání odpovídající léčbou. Přes tyto a mnohé další odlišnosti mají psychózy a neurodegenerativní onemocnění řadu podobných symptomů a obě skupiny nemocných řadu příbuzných problémů a potřeb. Podobně jako pacienti s Alzheimerovou chorobou mohou mít schizofrenici poruchy kognitivních funkcí, poruchy chování, nedostatečnou schopnost obstát v každodenním životě. U seniorů se v souvislosti s demencí mohou objevovat halucinace a bludy podobně jako u psychotiků. Navíc obě skupiny nemocných dlouhodobě poškozuje přezíravý až nepřátelský postoj společnosti. Jak senioři (a zvláště senioři trpící demencí), tak duševně nemocní jsou často vystavováni diskriminaci, degradujícímu zacházení, předsudkům a stigmatizaci. Nezájem naší veřejnosti a politiků o osudy postižených lidí se odráží v nedostatečném zajištění péče a přehlížení problémů, které na svých bedrech nesou pečující rodiny – ať se starají o dospívajícího člověka s vážnou duševní nemocí nebo o seniora s postupující demencí.

Bude lépe…?

V poslední době se (alespoň na celoevropské úrovni) začíná handicapovaným skupinám občanů (a také pečujícím rodinám) věnovat zvýšená pozornost – především v souvislosti s Alzheimerovou chorobou. Ta se za francouzského předsednictví EU stala evropskou prioritou. Během českého předsednictví se (v druhé polovině května) uskutečnila v Praze Evropské konference o péči a ochraně starších lidí. Také její účastníci se postavili proti diskriminaci, stigmatizaci a nevhodnému zacházení zvláště u seniorů se zdravotním postižením a požadovali koordinované poskytování zdravotních a sociálních služeb v místě bydliště. Přibližně 200 odborníků z celé EU se znovu shodlo na tom, že potřeby seniorů trpících demencí právě tak jako potřeby lidí se závažnou duševní nemocí může nejlépe uspokojit dostatečně diferencovaná nabídka služeb komunitní péče. S touto podporou by mohli rodinní příslušníci, kteří se starají o své blízké, zvládat péči bez přílišného stresu a obětování vlastního zdraví. Josef Gabriel


téma

7

Co je důležité a co ne

aneb Jak se žije s Alzheimerovou chorobou V pokročilém stadiu Alzheimerovy choroby přestávají nemocní poznávat i své nejbližší a orientovat se v okolním světě. V jejich paměti ožívají vzpomínky z mládí, ale na to, co se odehrálo před chvílí, si nevzpomínají. Velmi důležité je, aby pokud to jde, žili ve známém, domácím prostředí.

pacienta nezhoršuje v průměru o jeden rok,“ říká přednostka pražské geriatrické kliniky prof. Eva Topinková. Další podávané léky jen ostraňují nežádoucí projevy Alzheimerovy choroby. Neuroleptika zmírňují agresivitu a neklid, antidepresiva potlačují příznaky deprese, hypnotika léčí poruchy spánku a anxiolytika tlumí úzkost. Alzheimerovu chorobu zatím nelze vyléčit, lze však udělat řadu věcí pro to, aby nemocný člověk prožil zbývající léta za co nejpříznivějších okolností.

lzheimerova choroba je smrtelné onemocnění. I když se neuvádí jako příčina smrti (podle úmrtního listu pacienti umírají na některou z přidružených chorob), zbývá nemocným od propuknutí choroby v průměru osm let života. Farmakologická léčba dokáže postup onemocnění zpomalit, nikoliv však zastavit. Podávání takzvaných kognitiv – léků pomáhajících obnovit v mozku potřebné množství acetylcholinu (látky nezbytné pro přenos nervových signálů) – účinkuje jen u lehčích forem demence. Proto je důležité zahájit léčbu co nejdříve, kdy je ještě možné hladinu acetylcholinu příznivě ovlivňovat. „Tyto léky jsou účinné jen symptomaticky. Prodlouží dobu, ve které se stav

Počínající demenci není snadné odhalit

A

inzerce

Hlavním příznakem Alzheimerovy choroby je porucha paměti – člověk je zapomětlivý, stále něco hledá, dává věci na nesprávná místa. „Už třicet měsíců před tím než byvá diagnostikována demence, se objevují příznaky, které by nás měly varovat,“ říká doc. MUDr. Vladimír Pidrman z gerontopsychiatrické ambulance v Hradci Králové. První příznaky demence jsou podle něj většinou mylně chápány jako normální projevy stáří. „Pokud jedinec zapomíná jména, nezvládá běžné denní činnosti či vykonává neobvyklé a pro nás nepochopitelné činnosti, povahově se mění a vyčítá svému okolí domnělé křivdy, jedná se o signály, které nesmíme bagateli-

zovat,“ zdůrazňuje Vladimír Pidrman. Na počínající onemocnění může upozornit i to, že se člověk začne stahovat do sebe, trpí depresemi, myslí na sebevraždu. „Změna osobnosti se projevuje plíživě stále častějšími projevy nedůvěřivosti, podezíravosti, úzkos­ ti. Proměny sociálních vztahů přicházejí pozvolna – padesátiletý člověk přestane holdovat svým koníčkům. Uzavřenost bývá přičítána starostem v zaměstnání, strachu z budoucnosti. Nemocný někdy přiznává poruchy orientace, ale občasné bloudění nevzbuzuje pochybnosti,“ říká MUDr. Hana Marušáková, která v současnosti sama pečuje o svého nemocného manžela.

Ztráta náhledu na vlastní situaci

Důležitým signálem je podle doktorky Marušákové chybné vyhodnocování informací. „Člověk, který se pružně orientoval v různých ekonomických a právních problémech, si najednou neví rady s jednoduchou věcí. Bývají to občasné epizody. Přichází také neschopnost učit se něčemu novému, člověk se brání změnám, ale to vše je přičítáno projevům stárnutí. Pacienti si neuvědomují, že probíhající změny jsou zapříčiněny nemocí,“ konstatuje Hana Marušáková. Postižený


8

téma

často omlouvá počáteční projevy demence a svádí je na potíže v práci nebo osobním životě.„Pokud neexistuje žádná jiná záminka k návštěvě lékaře, bývá velmi těžké dojednat první vyšetření. I když se to podaří, není vyhráno, ani odborník totiž při pečlivém vyšetření neznámého pacienta nemusí nic

Další osud nemocného člověka velmi záleží na tom, zda jeho blízí budou ochotni a schopni se o něj postarat. poznat. Podle zkušeností mnoha příbuzných je totiž nemocný schopen působit před lékařem dobrým dojmem. A to i v případě, že za všech ostatních okolností zřetelně selhává,“ upozorňuje Hana Marušáková.

Co nemocný člověk zvládne a co už ne

V počátečních stádiích nemoci může člověk dobře fungovat ve známém prostředí, v rutinním koloběhu. Lidé, kteří onemocněli už kolem padesátky, se navzdory potížím mohou udržet i v zaměstnání. Je však jen otázkou času, kdy pravda o jejich nepříznivém zdravotním stavu vyjde najevo. Příznaky jsou obvykle odhaleny při větší zátěži nebo změně. „Obstát v zaměstnání je stále těžší. Nemocný si stěžuje na nepřízeň nadřízených, neschopnost spolupracovní-

ků, liknavost podřízených, složitost úkolů a krátké termíny. S poklesem jeho schopnosti soustředění se zpomaluje i pracovní výkon a narůstá počet chyb. Nemocný začíná docházet do zaměstnání dříve, pracuje přes čas či o víkendu, případně si vozí práci domů. Partner nemůže do problematického poměru zaměstna­­vatel–zaměstnanec oficiálně vstoupit, ačkoli tíži následků tohoto vztahu nese každodenně. Obavy ze ztráty zaměstnání jsou vyšší, pokud na výdělku nemocného závisí více osob nebo je-li domácnost zatížena hypotékou,“ říká Hana Marušáková. V tomto stadiu je postižený člověk ochoten k návštěvě lékaře, stěžuje si ale jen na únavu, bolesti hlavy, třes rukou, tiky a podobně. Poruchy paměti nebo orientace vehementně popírá nebo alespoň zlehčuje. Své potíže svaluje na okolí a není schopen rozlišovat mezi důležitým a nepodstatným. „Současná právní úprava požaduje, aby nemocný sám vyhodnotil svou situaci, ukončil pracovní poměr a požádal o invalidní důchod. Pokud zaměstnanec podá sám výpověď, připravuje se o výhodu odstupného. Hrozí však i opačná situace, kdy pracovní poměr ukončí zaměstnavatel kvůli závažnému pochybení a poté požaduje několikanásobek měsíčního platu jako náhradu způsobené škody,“ uvádí doktorka Marušáková.

Rozhodnutí pod vlivem nemoci Nemocný člověk propadá zmatku a má další problémy se zařízením invalidního důchodu. Jednání s úředníky, dohledání dokladů či

bezchybné vyplnění formulářů může být nad jeho síly. Snaha uspořádat si finanční a právní záležitosti vede často k rozhodnutím s katastrofálními následky. „Právníci a notáři vyvžadují, aby byla beze zbytku naplněna svobodná vůle zůstavitele, aby jeho rozhodnutí nebylo jakkoli ovlivňováno členy rodiny. Nemocný pak může naložit s majetkem značně nepřiměřeně. V mém blízkém okolí například movitý pětaosmdesátiletý pán odkázal nájemní dům nezletilému vnukovi. Prvorozeného syna vydědil a druhého vůbec nezmínil. Manželce odkázal movitý majetek. Takto formulovaná závěť psaná vlastní rukou by byla neplatná, ale sepsaná právníkem bude předmětem dlouholetých nákladných sporů,“ tvrdí Hana Marušáková.

Nasazení v první linii

Další osud nemocného člověka velmi záleží na tom, zda jeho blízí budou ochotni a schopni se o něj postarat. Ve většině případů je hlavní pečující osobou žena, která se stejně jako doktorka Marušáková, vzdá vlastního zaměstnání, aby se postarala o blízkého člověka. Do péče se v různé míře zapojují i další členové domácnosti,

Příznaky Alzheimerovy choroby Alzheimerova nemoc ovlivňuje oblasti mozku zodpovědné za myšlení, paměť a chování. Pohybový aparát zůstává často zachován. Symptomem nemoci může být:

• ztráta paměti • zmatenost • roztěkanost • ztrácení věcí • problémy s vykonáváním

běžných úkolů změny osobnosti a chování špatný nebo zhoršený úsudek zhoršení schopnosti komunikovat neschopnost postupovat podle návodu problémy s jazykem zhoršení prostorového vidění emocionální apatie vyhýbání se společnosti druhých, ztráta motivace a iniciativy

• • • • • • • • •

Symptomy Alzheimerovy nemoci se mohou podobat symptomům jiných onemocnění, je proto důležité být v kontaktu s lékařem, který dokáže určit správnou diagnózu.


téma

ovšem jen pokud jsou v rodině dobré vztahy a příbuzní mají dostatek času a sil. „I malá vnoučata a pravnoučata hrají důležitou roli – poskytují seniorům potěšení a rozptýlení. „Hlavním cílem pečujících rodin je udržet seniora v domácnosti, dokud je to jen trochu možné. Připomínají bojovou jednotku, která je připravena dělat vše pro to, aby svůj úkol splnila,“ říká Mgr. Jana Barvíková, která spolupracovala na výzkumu Institutu sociologických studií FSV UK zaměřeném na rodiny pečující o nesoběstačného seniora. Příznaky Alzheimerovy choroby se však i při nejlepší péči neustále zhoršují. S rozvojem nemoci ubývá činností, které je nemocný schopen zvládnout sám.

Poruchy paměti mohou vést k tomu, že zapomene zavřít plyn, nechá puštěnou vodu a podobně. Nemocný člověk postupně ztrácí schopnost komunikovat, často z úzkosti nebo z neporozumění situaci bloudí, odmítá spolupracovat, nebo dokonce křičí a je agresivní. Pro pečující osoby je to velmi náročná služba. „Existuje spojitost mezi přítomností poruch chování a agresivitou ošetřovatelského personálu vůči pacientům, protože ošetřovatel je frustrován, snaží se podle svého nejlepšího vědomí a je za to odměňován tím, že se mu pacient horší,“ říká Vladimír Pidrman. I když nemocný člověk přestává rozumět významu slov, stále vnímá atmosféru kolem sebe, reaguje na výraz

9

tváře pečujícího i na tón jeho hlasu. Nálada nemocného zrcadlí emoce, které kolem sebe cítí. Nejlíp je mu pochopitelně v domácím prostředí, ke kterému ho vážou vzpomínky, a s lidmi, kteří jej mají rádi. „Děti nemocných často hovoří o poskytování péče jako o něčem samozřejmém, často tvrdí, že každý potomek má povinnost postarat se o své rodiče, chápou to jako přirozenou součást života. Někdy je motivem takového jednání naděje, že v budoucnu se k nim stejně zachovají jejich děti. Péče je také vnímána jako splátka dluhů nebo závazků z minulosti a výraz vděčnosti,“ uzavírá Jana Barvíková. Josef Gabriel


10

téma

Křehké stáří Během května se v České republice uskutečnily dvě významné akce věnované seniorům: 13. pražské gerontologické dny určené českým profesionálům, kteří pečují o seniory trpící demencí, a Evropská konference o péči a ochraně starších lidí jednající o podobných problémech v širších, celoevropských souvislostech.

T

řinácté Pražské gerontologické dny byly věnovány problematice péče o dementní seniory v domácím prostředí i institucích. Přednášející věnovali hlavní pozornost Alzheimerově chorobě. Vedle sdělení zaměřených na medicínská dilemata výzkumu a léčby demencí (např. přednáška prof. Evy Topinková, CSc.), zazněla na konferenci řada příspěvků věnovaných sociálním aspektům demence a zajištění péče v domácím prostředí. „Chceme, aby lidé, ať už zdravotně postižení nebo jenom staří, byli co nejdéle schopni starat se sami o sebe, aby zůstávali co nejdéle ve svém přirozeném prostředí a měli

V jisté fázi lidského života už medikamenty nejsou tak důležité, jako přátelské prostředí a vlídné chování. přitom podporu terénních a ambulantních služeb, zdravotních i sociálních,“ řekl na úvod konference europoslanec MUDr. Milan Cabrnoch. Vedle rozvoje a zlepšování kvality těchto služeb je podle něj nutné zajistit větší podporu a společenské uznání neformálním pečovatelům. „V evropském měřítku poskytují dlouhodobou péči milióny lidí, kteří se bez jakékoli kvalifikace, ale také bez jakékoli podpory a společenského uznání starají o své blízké. Nejsou v této oblasti školeni, nic za svou práci nedostávají a ani jim v ní nikdo nepomáhá,“ uvedl Milan Cabrnoch s tím, že je nutné poskytnout pečujícím alespoň základní informace a vzdělání například formou jednodenních kurzů.

Smysluplný život, nebo přežívání?

V oblasti seniorské politiky se podle místopředsedy České gerontologické a geriatrické společnosti doc. MUDr. Zdeňka Kalvacha nabízejí dva koncepty – existenciální a redukcionistický. Existenciální pojetí by mělo podporovat smysluplnost života ve stáří a dbát na seberealizaci, sebeúctu a důstojnost seniorů. Kalvach také upozornil na nebezpečí zneužívání či zanedbávání starých lidí. Redukcionistické pojetí podle něj podléhá obavám, že společnost nemá dostatek prostředků a sil, aby smysluplný život seniorům zajistilo. „Prioritami jsou v tomto případě základní biologické potřeby, zajištění přístřeší, zdravotní péče a čistoty, a to i za cenu ztráty individuality a smyslu. Závažné je, že zdravotnické služby konzervují nezdatnost a spokojují se s lacinou následnou péčí, během níž se pacienti dříve nebo později stávají zvěcněnými, odlidštěnými objekty,“ uvedl Zdeněk Kalvach. Předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti MUDr. Iva Holmerová ve svém vystoupení zdůraznila, že kvůli ne-

Dokáže naše společnost seniorům zajistit smysluplný život?

dokonalé diagnostice a terapii, po které nenásleduje správná léčebná rehabilitace, narůstá v České republice počet nesoběstačných seniorů, kteří potřebují dlouhodobou péči. „Takzvaná levná lůžka jsou tím společensky nejdražším řešením. Správným řešením je včasná a správná diagnostika, terapie a rehabilitace, pokusit se o navrácení člověka do původního domácího prostředí. Všechno ostatní je horší a dražší,“ řekla v přednášce hodnotící vývoj v oblasti péče o seniory Iva Holmerová.

Polpulace stárne

Evropská konference o péči a ochraně starších lidí jednala o celém spektru problémů souvisejících s očekávaným stárnutím populace. Ambicí českého předsednictví, které konferenci iniciovalo, bylo upozornit na fenomén „křehkosti ve stáří“. „Obdobně jako se francouzské předsednictví zaměřilo i ve vztahu k důstojnosti a ohrožení seniorů na zdravotnickou problematiku Alzheimerovy choroby, chtělo by České předsednictví zdůraznit závažnost fenoménu geriatrické křehkosti (frailty),“ uvádí se v deklaraci přijaté na závěr konfe-


téma

rence. Pražská konference, které se účastnilo 200 delegátů ze zemí evropské sedmadvacítky, tak navázala na předcházející konference evropských předsednictví.

Vlídné zacházení je nejdůležitější

„Tématem konference bylo i sjednocování názorů na standardy dlouhodobé péče v Evropě a na otázku, co to je „stařecká křehkost“. V jisté fázi lidského života už medikamenty nejsou tak důležité, jako přátelské prostředí a vlídné chování,“ uvádí předseda řídícího výboru konference a předseda občanského sdružení Život 90 Mgr. Jan Lorman. Varování před trendem častých a zbytečných hospitalizací starých lidí, které s sebou nesou nebezpečí ponížení a ztráty sebeúcty, se objevilo i v závěrečné deklaraci přijaté účastníky konference. Je zřejmé, že zejména v bývalých komunistických zemích je váha institucionální péče nepřiměřeně vysoká a neoptimální,“ řekl europoslanec Vladimír Špidla. Péče o seniory ve zdravotnických zařízeních navíc často neodpovídá specifickým poža-

11

davkům adekvátní geriatrické péče. Mnohdy nejsou zdravotní problémy starých lidí zdravotníky správně reflektovány, a proto ani řešeny. Křehcí geriatričtí pacienti jsou vnímáni jako neoblíbená přítěž a upozaďováni. Deklarace přijatá na konferenci upozorňuje, že český systém zdravotní péče navíc není nastaven na specifické problémy starých lidí. Senioři se tak často ocitají na ‚území nikoho‘ – mezi zájmy a kompetencemi tradičních lékařských oborů.“ Dalším z probíraných témat bylo nevhodné zacházení se seniory a porušování jejich důstojnosti a lidských práv v institucionální péči i domácím prostředí. „Když sledujeme případy zneužívání seniorů, často zjistíme, že se to stalo v rodině. Pro staré lidi je mimořádně stresující, jsou-li dlouhodobě vystaveni špatnému domácímu zacházení nebo dokonce ubližování, a někdy se pod tíhou těžké situace zhroutí,“ řekl Vladimír Špidla, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti. Josef Gabriel (psáno pro Esprit a Zdravotnické noviny)


12

rozhovor téma

Art brut aneb Duševní nemoc jako brána do světa imaginace a kreativity „Díky tomu, že se zajímám o art brut, jsem začala věci posuzovat jinak. Změnila jsem názor na to, co je a co není šílenství,“ říká teoretička umění se specializací na art brut Terezie Zemánková, která je vnučkou slavné české autorky art brut Anny Zemánkové. Co se skrývá pod tajemným souslovím art brut? Kdo to byli spiritisté? Jaká je historie vzniku české pobočky sdružení abcd, jehož je Terezie Zemánková spoluzakladatelkou a které usiluje o vytvoření muzea art brut v České republice? Nejen na to jsme se Terezie Zemánkové zeptali.

Co je to „art brut“? Není to hnutí, ani směr. Je to uměle vytvořená zastřešující kategorie, pod kterou spadá tvorba lidí, kteří (většinou) nemají žádné výtvarné vzdělání a tvoří spontánně, aniž by se snažili přibližovat nějakým uměleckým směrům. Tvoří z vnitřních pohnutek a tvorba je pro ně nesmírně důležitá – mnohdy důležitější než jídlo a spánek. Bylo by zavádějící zaměňovat art brut za tvorbu duševně nemocných. Do art brut spadají také kresby spiritistických médií, ale patří sem i jedinci, kteří nebyli psychicky nemocní, ani spiritisté, ale po zlomu v osobním životě dospěli k tomu, že dokázali uvolnit svoji kreativitu a imaginaci a byli schopni spontánně tvořit. Velmi často to bývají lidé na okraji společnosti, ale není to pravidlo. Takto ustanovil ve čtyřicátých letech pojem „art brut“ francouzský umělec a teoretik Jean Dubuffet, který byl také jedním z prvních sběratelů těchto děl. Za tu dobu, co se art brut zabývám, jsem navštívila spoustu muzeí a viděla jsem mnoho soukromých sbírek a galerií. Jediné, co z toho pro mě vyplývá, je, že každý sběratel či teoretik si kritéria nakonec určuje sám. Po první výstavě art brut, kterou jsme s občanským sdružením abcd uspořádali v roce 2006, se na nás obracela spoustu lidí, kteří považovali tvorbu svých blízkých


rozhovor nebo svoji vlastní za art brut. Z nich všech byl podle mě do art brut zařaditelný jeden člověk. Proč vzniklo občanské sdružení abcd? A co tato zkratka znamená? Název sdružení abcd pochází z francouzštiny, je to zkratka vytvořená ze sousloví „art brut connaissance et diffusion“ – poznání a šíření art brut. Asociace abcd existuje od devadesátých let v Paříži při stejnojmenné soukromé sbírce filmaře Bruna Decharma. Decharme by rád svou kolekci umístil v Praze (mimo jiné i proto, že má českou manželku). Takže česká pobočka abcd byla založena za účelem najít nějaký vhodný prostor, kde by mohlo vzniknout muzeum art brut, a zajistit prostředky na jeho provoz. To se nám ale zatím nepovedlo. Jestli v budoucnu nějakou výstavní budovu získáme, rádi bychom kromě stálé expozice připravovali i různé tematické výstavy. Zajímavé by například bylo uspořádat výstavu děl z arteterapeutických center. Také bychom byli rádi, kdyby se našlo místo pro chráněnou kavárnu. Součástí programu by měly být i konference a semináře o art brut. Díky tomu by mohla vzniknout platforma, kde by se nad tímto tématem scházeli lidé z různých oborů. Prvním krokem k tomu všemu byla výstava art brut Sbírka abcd v roce 2006 v Domě U Kamenného zvonu. Nyní na ni navázala výstava Prinzhornovy sbírky. Její specifikum spočívalo v tom, že se jednalo o čistě psychiatrickou kolekci. Dalším z důvodů, proč tyto výstavy pořádáme, je snaha přispět k boji proti stigmatizaci duševně nemocných. Chceme, aby se lidé více přiblížili jejich světu a mohli do něj nahlédnout. Jaký je vztah mezi arteterapií a art brut? Pozor, art brut není arteterapie. Nemyslím si, že se to úplně vylučuje, ale většina lidí, kteří se art brut zabývají, si to myslí. Arteterapie, jak já si ji představuji, znamená, že terapeuti vedou lidi prostřednictvím kreslení nebo malování tak, aby se někam posunuli. V tomto procesu chybí

13

spontaneita. To platí i pro kreativní centra, která fungují v zahraničí, včetně slavného Creative Growth Art Center v Kalifornii, odkud vzešla celá řada současných autorů art brut. Terapeuti nemusí klientům přímo zasahovat do obsahu tvorby, ale zcela jistě lehce ovlivňují její formu. Místo obyčejné tužky a bílého papíru nabídnou klientům Terezie Zemánková třeba stříbrnou fixu a fialový papír nebo je přimějí, aby pastelky nahradili olejem. Výsledek poté může být více efektní, ale spontaneita, autenticita a divokost se v takovém případě vytrácí. Teoretik Michel Thèvoz se stavěl proti arteterapii a léčbě duševních nemocí vůbec. Považoval světy a vize, které se rodí v myslích lidí s duševní nemocí, za něco velmi bohatého a úžasného. Bál se, že jakmile se tito lidé dostanou do péče psychiatrů, kteří je otupí psychofarmaky, tak jim nic nezůstane. Nemocní pak nebudou patřit ani do „normálního“ světa, ale už ani nebudou mít své zvláštní bohatství. Zůstanou z nich tupé trosky. Ale to je názor, který zastával v sedmdesátých letech, a je otázka, jak by se k tomu stavěl nyní. Jak jste se k art brut dostala? Přirozenou cestou, prostřednictvím své babičky Anny Zemánkové. Její kresby se už v sedmdesátých osmdesátých letech dostaly do muzeí art brut, a díky tomu nám chodily domů katalogy a já jsem se o tuto oblast začala více zajímat. Moje babička je takový zajímavý příklad. Nebyla duševně nemocná, ani spiritistka či společenský outsider. Byla zcela konformní mat-

Adolf Wölfli: Zámek Bremgarten, pastelky a tužka na papíře, 1915, sbírka abcd


14

rozhovor téma

kou od rodiny. Nijak zvlášť vzdělaná. Svým dětem věnovala veškerou svou energii; opečovávala je asi víc, než by si přály. Když děti odrostly, najednou se jí vyprázdnil životní prostor. Nevěděla, co se sebou. Nedá se říct, že by měla deprese, spíše šlo o frustraci spojenou s klimakteriem. Trápila se a soužití s ní bylo eufemisticky řečeno komplikované. Jednou našel můj otec společně se svým bratrem na půdě obrázky, které babička namalovala, když byla mladá. Byly to krajinky malované podle pohlednic, nic výjimečného, ale táta se strýcem si řekli, že zkusí matku přimět, aby se k malování vrátila. Ona to přijala a začala kreslit. Nejprve dělala víceméně realistické kytky, ale potom se něco náhle

Pro art brut je charakteristické, že potřeba sdělení je tak silná, že autorům je jedno, jakým prostředkem se vyjádří. změnilo a ona pustila svoji imaginaci z uzdy. Začala kreslit podivné fantaskní rostliny, které vypadaly jako z jiných planet. Volila jak větší formáty, tak i úplné miniatury. Své malby a kresby doplňovala vyšíváním, kolážemi a perforací. Tvorba jí přinášela pocit naplnění – všichni její výtvory totiž obdivovali – a současně pro ni byla i terapií. Já už si ji pamatuju jako takovou pohádkovou babičku, klidnou, smířenou, vyrovnanou a laskavou. Je zajímavé, že v jejích kresbách se objevují také fyziologické prvky. Často to působí, jako kdyby v nich znovu prožívala své mateřství, které už nemohla odžít reálně. Jsou si díla, která jsou řazena mezi art brut, v něčem podobná? Každý autor vytváří na první pohled něco úplně jiného. Je sice možné vystopovat určité společné rysy, ale jedná se spíše o shodné vytvářecí principy. Například u spiritistů jsou velmi časté organické a vegetativní tvary – rostliny nebo zvířata z jiných planet. Jindy u nich naopak nalezneme symetrické konstrukce, které vypadají jako nákresy vesmírných plavidel. Jejich kresby bývají přesné a dokonalé. Výtvarný projev lidí s duševní nemocí je oproti tomu rozervanější a divočejší, ale také to nelze považovat za pravidlo. Pro art brut obecně je charakteristickým znakem, že potřeba sdělení je tak silná, že autorům je jedno, jakým prostředkem se vyjádří. Jestli budou kreslit, malovat nebo psát. Potřeba vytvořit jakýsi paralelní svět, je nutkavá, a proto často využívají i neobvyklé výtvarné prostředky. Použijí jednoduše to, co mají po ruce – zubní pastu místo běloby, kousky ubrousků místo obyčejné čtvrtky. Odkud pochází ono silné puzení k tvorbě? Co pro tyto umělce tvorba znamená? Mnohdy pro ně znamená úplně vše. Podívejme se na nejznámější figuru art brut vůbec, na Adolfa Wölfiho. Byl asi dvakrát trestaný za pedofilní pokusy, ale nebyl vězněn, protože u něj diagnostikovali schizofrenii. Většinu života strávil v psychiatrické léčebně. Tam si vytvořil alternativní existenci, v níž se on sám stal stvořitelem světa. Vybájil si osobní mytologii, ve které sehrával role dobyvatelů, vítězů nebo naopak těch nejubožejších a poražených. Vymyslel si celou historii světa, metrický systém, geografii, vybájil si celý svět, který fungoval podle jeho představ a v němž byl šťastný. Konstrukce paralelních světů je pro mnoho tvůrců art brut charakteristická. Jednou z nich je i Aloïse Corbaz, což je autorka, která pracovala jako hospodyně na dvoře císaře Viléma II., do kterého se vášnivě zamilovala. Neopětovaná láska byla u ní pravděpodobně spouštěčem psychózy. Když zemřela, Jean Dubuffet napsal její psychiatričce kondolenční dopis, kde vyjádřil názor, že Aloïse vlastně vůbec nebyla nemocná. Tvrdil, že se utekla

Anna Zemánková: bez názvu, tempera na papíře, 60. léta

Anna Zemánková: Plody s chutí bramborových šišek, pastel na papíře, 60. léta


rozhovor do azylu, aby nemusela být konfrontována s všední realitou. Byl přesvědčen, že v ústavu jen hledala klid k tomu, aby mohla prožít příběh své lásky. Začala tam malovat obrazy plné princezen, careven, kněžen apod., kterým u nohou leží milující císař. Prožila si svůj vysněný osud ve své tvorbě. Podobný případ nalezneme i mezi autory českého art brut, například u Františky Kudelové. Když Františce zemřel snoubenec, uchýlila se do kláštera. Tam se ale nepohodla se sestrou představenou, a tak se přesunula do kroměřížské psychiatrické léčebny. Ti, kteří si ji pamatují, tvrdí, že byla nejspíš v pořádku, jen se jí nechtělo žít venku. Do sbírek art brut jsou řazena také díla spiritistů. Co to vlastně znamená, když se o někom řekne, že je spiritista? Spiritistické hnutí vzniklo v Americe. Ve druhé polovině 19. století se dostalo přes Německo do Čech. Od začátku se u nás etablovalo jako protest proti katolické církvi. Nejvíce jím byli ovlivněni lidé, kteří žili v horských oblastech, v Podkrkonoší, ve Slezsku a na Moravě. Má to svou historickou příčinu, obzvlášť v Krkonoších. Tam se totiž již staletí předtím uchylovali odpadlíci od církve. Byl to tedy takový rebelský kraj. Druhý důvod byl podle mě prozaický – mají tam velmi dlouhé zimy. Spiritistická seance pro ně znamenala mimo jiné zajímavé zpestření ponurých večerů. Nechci to ale zlehčovat – spiritismus měl hluboký duchovní rozměr a jeho kulturně historický dopad je dosud nedoceněný. Spiritistická seance byla kolektivní. Lidé se scházeli a vyvolávali duše mrtvých za pomoci hýbacích stolečků, tabulek a jiných prostředků. Nejdůležitějšími účastníky byla média – hypersenzitivní osoby, u kterých byly rozpoznány nějaké zvláštní schopnosti. Skrze ně promlouvaly duše mrtvých, a to někdy přímo jejich hlasem, nebo tak, že média zapisovala a zakreslovala, co jim duše diktovaly. Právě tyto medijní kresby a zápisy nás z hlediska art brut zajímají. Média během tranzu často užívala vlastní spiritistické písmo. Když se pak vrátila zpět do normálního stavu, nebyla schopna po sobě ono neznámé písmo přečíst. To platí i pro výtvarné schopnosti. V bdělém stavu ti lidé většinou nebyli schopni nakreslit ani kočku, přestože v transu vytvářeli dokonalé tvary. S trochou nadsázky lze tvrdit, že trans je zážitek, který prožívá také spousta profesionálních výtvarníků. Tedy alespoň těch, kteří netvoří proto, že je nutné dodělat zakázku, ale z nějaké vnitřní potřeby. Tito lidé také znají tvůrčí vytržení a prožívají situace, kdy se zapomenou najíst nebo několik dní nespí. Situace, kdy obraz prostě potřebují dodělat, protože „to“ právě mají v hlavě. Neviděla

bych v tom tedy nic zas tak nadpřirozeného. A konec konců i moje babička říkala, byť nebyla spiritista: „Ono mě to žene!“ Dá se říct, že i ona tvořila v jakémsi zvláštním mimovědomém stavu. Začínala kreslit okolo čtvrté hodiny ranní, dokud rodina spala. Ty hlavní tvary, oblé, organické a tolik podobné spiritistickým kresbám, ty vznikaly právě v tomto stavu polobdění či polosnění. Dá se nějak specifikovat výtvarný projev spiritistů? Spiritistická kresba je často úplně automatická a zároveň přesná a dokonalá. Spiritisté neskicují ani negumují. Typické je, že se nepovažují za autory díla. Například slezský spiritista Josef Kotzian podepisoval své kresby jménem ducha, který prostřednictvím něj tvořil – „Solferino“. Podle svědectví pamětníků se vůbec nedíval na to, co kreslí, a ruka mu jezdila po papíře úplně sama. Během kreslení prý klidně vedl rozhovor se svým přítelem a ty dokonalé tvary vznikaly jakoby mimovolně. Změnilo art brut nějakým způsobem Váš život? Díky tomu, že se zajímám o art brut, jsem začala věci posuzovat jinak. To je

15

pro mě to největší obohacení. Minimálně jsem změnila názor na to, co je a co není šílenství. A hlavně jsem se velmi rychle naučila nevnímat duševní nemoc jako něco znehodnocujícího, ale jako obrovský zdroj poznání. Ovšem za předpokladu, že člověk svoji nemoc „ustojí“. Duševně nemocní získávají přístup k něčemu, k čemu jiní nemůžou. U řady lidí psychická nemoc odblokuje všechny kulturní a civilizační nánosy a oni se pak prostřednictvím své tvorby dostávají k tomu základnímu tajemství, ke kterému se jiným způsobem vydávají spiritisté. Je to jen jiná přístupová cesta ke stejnému zdroji imaginace, kreativity nebo světu idejí, který je pro normální lidi nespatřitelný. Spousta tvůrců art brut se dostala k jakémusi rezervoáru obrazů, které jako by byly společné všem lidem napříč kulturou, vzděláním, pohlavím či vyznáním. Jako by pronikli k tomu, co původem český psychiatr Stanislav Grof nazývá transpersonální sférou, kde jsou uchovávány informace nejen z osobnostní historie jedince, nejen z historie národa a rasy, nejen z paměti lidstva jako takového, ale až ze samotného vzniku světa. Kamila Heinzová

Aloïse Corbaz, Bez názvu, pastelky na papíře, kol. 1950, sbírka abcd


16

zkušenosti

Vdávala jsem se z lásky Vdávala jsem se z lásky, ale už krátce po svatbě mi bylo jasné, že to nebylo šťastné rozhodnutí. Manžel byl na mě hodný, ale až na krátké epizody trávil většinu volného času v dílně a garáži. I přesto máme spolu dvě děti a já jsem se poctivě snažila se se situací vypořádat, zkrátka si zvyknout.

P

ak se však v mém životě objevil někdo nový, muž alespoň trochu romantický, který mě přitahoval, a já jsem hlas svého srdce, nejspíš ráda, uposlechla. Prožili jsme spolu několik pěkných let, ale pak náš osud bolestivě zasáhla partnerova těžká nemoc. Pečovala jsem o něj až do posledních chvil a zároveň chodila do práce, a tak mě jeho smrt zasáhla na duši a také fyzicky jsem byla velmi vyčerpaná. Nečekaně jsem zjistila, že na mě přítel převedl své životní pojištění a já jsem se stala majitelkou pro mě až omračující finanční hotovosti. Únava, začínající psychické problémy a neshody v zaměstnání mě přiměly k lehkomyslnému rozhodnutí odejít z práce, a já jsem prostě začala žít z peněz z pojištění. V té době se objevily silnější deprese a já jsem strávila dva měsíce na psychiatrii. Po propuštění jsem však přestala užívat léky a začaly se o mě pokoušet myšlenky na sebevraždu.

S dětmi jsem byla nucena opustit služební byt mého přítele a odejít do dočasného pronájmu. Nastal problém, jak získat trvalé bydlení. Nabízela se možnost opravit rozpadlý venkovský domek po otci, ale to se ukázalo nad moje síly. Zvítězilo tedy rozhodnutí zakoupit byt. Z několika možností, které jsem si vytipovala, mi po zjištění nákladů zůstala jediná. Byt jsem koupila a záhy jsem zjistila krutou realitu. Byla jsem podvedena! Nepoctivá majitelka prodala byt více zájemcům několikrát. Přišla jsem o peníze a neměla kam jít. Obrátila jsem se na manžela a ten nás s dětmi přijal zpět domů.

Ze života mi však dělá peklo a také syn se dal na jeho stranu a týrá mě. Ze zoufalství jsem se obrátila na televizi Nova a ta se mnou natočila reportáž o bytovém podvodu pro Občanské judo, která již proběhla vysíláním. Hledám teď pomoc kde se dá. Navštěvuji léčitele a cítím, že potřebuji léky od psychiatra. Hospitalizaci si ale nechci a ani nemohu dovolit. Od září nastupuji do nového zaměstnání, ale bojím se, že se svými psychickými problémy práci nezvládnu.  -P.-

Pravdivý příběh sedmnáctileté dívky Moje nemoc začala nenápadně. Pocit samoty a izolace, i když jsem byla mezi lidmi. Šikana ve škole tomu taky nepomohla. Do Bohnic jsem se dostala na doporučení psychiatra. „A sakra,“ řekla jsem si, když jsem slyšela, kam mě ten pán, co jsem s ním měla pohovor, chce dát. „Pavilon 27, Neklid.“

K

dyž se mě zeptal, proč jsem tady, tak jsem řekla, že chci umřít. Pokusila jsem se dvakrát o sebevraždu. Sanitka mě odvezla na Neklid. Všichni tam byli hodní, dali mě do pokoje, kde ležely další dvě pacientky. Když někdo byl agresivní nebo neklidný, tak ho přikurtovali a píchli mu injekci. Vizity byly vždy v pondělí a ve středu. Nic moc. Bohužel jsem se tam zamilovala do jednoho ošetřovatele. A kdykoliv, když mě přeložili na jinej pavilon, tak jsem se buď

škrtila nebo řezala. A tak mě neustále dávali na neklid. Jo, na kuřárně, tam bylo vždycky veselo. Ráda jsem tam chodila, i když nejsem kuřačka. Zpívalo se tam, pilo kafe a byla sranda. Na neklidu nám dali vždycky jídlo až pod nos, ale teď, jak jsem na jiným pavilonu, tak musím stát dlouhou frontu na každé jídlo. Fronty jsou taky na léky. Jo, a když někdo odchází domů, tak mu to srdečně přejeme a doufáme, že se do Bohnic už nevrátí. To mě bohužel ještě nečeká. -L.-


bláznivé umění

17

Miluji stromy a nemiluji čas

J

menuji se Michal Zemánek a je mi 41 let. Nyní mám plný invalidní důchod a docházím do Mensany. O své diagnóze nevím vůbec nic, moc se o to nestarám. Žiji v rodinném domě s matkou a dvěma bratry. Po maturitě na obchodní akademii jsem deset let pracoval na PNS jako doručovatel tisku. Od šestnácti let se věnuji poezii. Dále se zajímám o pink ponk, divadlo, zahradu a cestování.

O stromech a lidech Musím se bránit té hrozné chuti žít a povídat si o laskominách a o všem jiném. Všechno je přece svázané slzami a bílým vínem. Čím jsem silnější. Tím více se vzdaluji. Snad jsou někde stromy, co mě milují, a já k nim stojím zády a z jejich větví zkouším krkolomné pády a na jejich obranu neřeknu vůbec nic. Snad právě proto, že očarovaly mě svými květy svých nejmilejších míst. Čím jsem silnější, tím více se vzdaluji. Snad jsou někde stromy, co mě milují a rády podaly by mi ruce a řekly, tady jsme, tady nás máš. Ale všechno se točí tak rychle a tak prudce. Radost nad radost. Miluji stromy a nemiluji čas.

Ilustrace Jaroslav Bílý

O mém pokoji XXX Je schůze psychiatrů. Všichni zkoumají, jestli jsou ještě normální. Jak dlouho vydrží pracovat. Mezi pavilony pobíhá sestra, ač pracovitá, rychlá a přesná, přesto ji nemá nikdo rád. Pracovat s pacienty není žádná radost. Slovy léčit tak těžké choroby. Všichni říkají, že toho primáře mají už dost. Nač ty proslovy!

V mém pokoji je všechno v pořádku. Okno, skříně, stůl, koberec, lampa a několik plakátů, ještě širší postel. Jen otevřít okno, jen umět zdvihnout prst, proti sobě, proti své bezmoci, a má to vůbec smysl, mohlo by mi tu být i lépe? Více čisto a vždy utřený prach, abych měl strach dotknout se naleštěného okna. Měl bych aspoň lepší přehled o věcech. Všechno bych přerovnal do jiných přihrádek. Zdály by se vhodnější než ty předešlé. Kde je papír, tam budou staré dopisy. Kde byly dopisy, schovám plechovku barevných tužek. Tady bude prázdný prostor, tady soucit a tady cit, ale kde bude vnitřní klid mé duše?


18

reportáž

Ledovec – nejen komunita rodinného typu Terapeutické centrum Ledovec poskytuje ambulantní služby lidem s duševním onemocněním nebo mentálním postižením. Sídli v malé vesnici Ledce asi osm kilometrů za Plzní, ve farní budově obklopené zahradou, kde se pasou kozy a hrabou slepice. Tato část Ledovce vypadá na první pohled velmi domácky a jednoduše. Ale už děti ve škole se učí, že většina ledovce se ukrývá pod hladinou…

N

a bývalé faře v Ledcích bydlí čtyřčlenná rodina Fojtíčkových – Jana, Martin, pětiletý Štěpán a osmiletý Kryštof. Současně zde funguje denní stacionář pro lidi s mentálním handicapem nebo duševním onemocněním. Ti na faře žijí a pracují od půl deváté ráno do čtyř hodin odpoledne. Připravují oběd, obdělávají záhonky, kydají hnůj z chlívku, tkají, vyrábějí kozí sýr nebo repasují rozbitý nábytek. „Klientům ani našim pracovníkům neurčujeme, co přesně mají dělat, je na nich, aby si vybrali svoji pozici. Doufáme, že si najdou to, co jim nejvíc

půjde a co je bude nejvíc bavit, a věříme že tím pádem to pro ně bude nejpřínosnější,“ vysvětluje ředitel Ledovce Martin Fojtíček. Tenhle přístup se podle něj v praxi sice osvědčuje, ale zpočátku je pro klienty i zaměstnance náročný. „Nikomu taky neříkáme ‚Z té skříně nesmíte nikdy nic vzít a na tenhle hrneček nám nešahejte‘. Bylo by nám trapné bydlet v ústavu,“ říká Martin Fojtíček.

U společného stolu

Místem, kde se v poledne všichni potkávají, je velká kuchyně spojená s jídelnou. K obědu, který pokaždé vaří jiná dvojice, přichází nejen Fojtíčkovi a klienti stacionáře, ale také pan Hora, arteterapeut, který ve farní stodole vede Horusárium – kreativně recyklační nábytkářskou dílnu. Na opravách a originální výzdobě nejrůznějších polorozpadlých kusů nábytku s ním spolupracují jeden až dva pomocníci s duševním onemocněním. Pod střechou fary, v hezky upravených půdních prostorách, stojí několik ručních tkalcovských stavů (historických i novějších) na kterých pod vedením ergoterapeutky rozvíjejí svou tvořivost další klienti. V kuchyni nenápadně a laskavě vládne paní domu Mgr. Jana Fojtíčková. Když jde všechno hladce, nemá na starosti nic jiného, než šířit kolem sebe dobrou náladu. Vyladění


reportáž skupiny je ve skutečnosti náročná práce. Dobrá atmosféra a pohoda nevzniká sama od sebe, k jejímu vytvoření je zapotřebí určitých pravidel a mnohaletých zkušeností.

Kdo bude dnes vařit?

Kuchyně je místem, kde se prolíná soukromý a veřejný prostor – rodina a komunita. První část, kde jsou kamna, pracovní stoly, kredenc plný nádobí a další praktické vybavení, navazuje na pokoje, kde Fojtíčkovi bydlí. „Myslím, že dnes vařil Míra s Hedvikou. Tomáš měl vařit, ale nevařil, to je normální. Richarda necháváme vařit samotného, protože ještě nemluví dobře česky a vařit se naučil až tady. Máme vždycky jednoho cizojazyčného dobrovolníka a chceme, aby jeden den v týdnu vařil, protože je nás tady málo na to, aby se terapeut na celé dopoledne věnoval vaření,“ vysvětluje Martin Fojtíček. Druhá část kuchyně, vlastně prostorná jídelna s velikým stolem, pohodlným kanapíčkem a spoustou židlí, je před půl jednou plná nedočkavých strávníků. „Kolem stolu tady sedí lidé, kteří mají každý svůj problém a nějak si ho sami řeší. Je nám jedno, jestli tím problémem je psychóza nebo mentální retardace. Richard je také handicapovaný, protože nezná naši kulturu a jazyk, i když už celkem rozumí,“ směje se Martin Fojtíček. Jen pro pořádek jsou lidé, kteří se na faře scházejí, vedeni v úředních záznamech buď jako klienti, nebo jako terapeuti, případně dobrovolníci. „Vždycky nás bavilo pro lidi z venku zdůrazňovat, že tady je jedno, kdo nám za službu platí a kdo je za ní placen. U lidí z komunity se to často nepozná. Náš arteterapeut je vždycky šťastný, když si ho někdo splete s klientem, protože to je to, čemu říkáme oboustranná sociální rehabilitace,“ vysvětluje Martin Fojtíček.

Skrytá část Ledovce

Neviditelná část Ledovce, ukrytá v minulosti, sahá až do studentských let Martina Fojtíčka a jeho ženy Jany. „Studovali jsme spolu ‚matfyz‘, ale ani jeden z nás se po škole nechtěl matematice dál

19

věnovat. Ještě při studiu jsme se dostali k sociální práci s lidmi po mozkové obrně a říkali jsme si, že jednoho dne si pořídíme dům a budeme v něm žít společně s postiženými lidmi,“ vzpomíná Martin Fojtíček. Tato alternativní studentská vize se v Ledcích skutečně zhmotnila, ale až za několik let. Jana Fojtíčková začala po dokončení studia učit na zvláštní škole a dodělávala si přitom speciální pedagogiku. Martin vyučoval humanitní předměty (hlavně filozofii a religionistiku) na plzeňských gymnáziích a současně studoval dálkově teologii. Díky studiu si značně rozšířil své obzory, nicméně ve zvládání některých praktických dovedností spojených s životem v komunitě mu jeho vzdělání není nic platné. „Opravit nepojízdné auto nebo postavit pořádnou zeď mi dělá potíže. Ale snažím se to napravit. Sbalil jsem svoje knížky a dal je na půdu. Teď se doplňuju své praktické vědomosti, například jak upéct domácí chleba,“ směje se Martin Fojtíček.

Inspirace camphillskými komunitami

V rozhodování Jany a Martina Fojtíčkových, zda se skutečně naplno pustí do sociální práce, sehrálo důležitou roli hnutí Camphill – přesněji řečeno inspirace camphillskými komunitami, jejichž členové žijí rodinným způsobem života na farmách společně s handicapovanými klienty. „V devadesátém osmém roce jsme se vydali na rok do Británie, do camphillské komunity, která jako jediná z třiceti camphillů míchala klienty s mentálním postižením a psychiatrickými diagnózami. Jeli jsme se tam rozhodnout, jestli komunitu založíme nebo ne, a už z Anglie jsme psali biskupovi, že bychom měli zájem o faru,“ říká Martin Fojtíček. Farní stavení dostali do pronájmu na třicet let také díky tomu, že Martin učil na církevním gymnáziu a pro biskupství byl věrohodným partnerem. „Od podzimu 2001 jsme na faru na dva dny v týdnu přiváželi první postižené lidi, začínali jsme s ručním tkaním a pracovali jsme na zahradě. Církev nám tehdy sponzorovala prvního zaměstnance, stala se jím moje bývalá studentka, která do-

inzerce

Máte zkušenost s duševní nemocí a chuť naučit se novinářskému způsobu psaní? Nabízíme vám (a také lidem s tělesným postižením) Symbiózu.

Symbióza: Kurz redakční práce a komunikace s veřejností Tel.: 773 165 647, e-mail: josef.gabriel@capz.cz, www.capz.cz


20

reportáž

končila obor Sociální práce na FF UK. V roce 2003 už k nám chodilo asi patnáct dvacet lidí. Vždycky jsme společně vařili oběd, poklidili dům a postarali se o zahradu a zvířata,“ vypráví Martin Fojtíček.

Když se neuvaří, nebude co jíst

V Ledcích hrají velmi důležitou úlohu zvířata a péče o ně. Jejich terapeutickou roli stručně vyjadřuje slogan „I se syndromem vyhoření lze úspěšně podojit kozu“. Z nadojeného mléka se ve zdejší sýrárně dělá výborný kozí sýr. „Práce má terapeutický účinek proto, že je smysluplná a není jen jako. Klienti vědí, že když se neuvaří, tak nebude co jíst. Když bude výrobek hnusný, neprodá se. Když se nenasuší seno, nebudou mít kozy co žrát. Momentálně žijí v Ledcích na faře dvě kozy, hejno slepic, několik koček a terapeutický pes Adéla. Zkoušky, které by úředně potvrdily jeho terapeutickou roli, sice nemá, ale je to bernský salašnický pes a jeho vlastnosti přesně odpovídají tomu, co komunita potřebuje – nevzbuzuje strach a současně hlídá faru. „Adéla štěká na každého, kdo sem vejde. Běží k vám a vypadá to, jako by vás chtěla zakousnout, ale pak se najednou zastaví, zasedne vám nohu, abyste nemohl odejít a nechá se drbat,“ popisuje Martin Fojtíček příhodu, na kterou mnozí návštěvníci fary nemohou zapomenout. „Chtěli jsme tady mít zvířata dřív než děti, ale dopadlo to samozřejmě úplně jinak, než jsme plánovali. Ten den, kdy se narodil Kryštof, jsme sem přivezli ovce. Z porodnice jsme si syna přivezli právě ve chvíli, kdy se slavil dětský den a sto dětí nám lítalo po zahradě. Měli jsme tu děti, ovce i Kryštofa,“ konstatuje pan ředitel. Ovce, jejichž vlnu zpracovává tkalcovská dílna, letos v Letcích nenajdete. Jsou teď na dovolené u ochranářů v Českém lese, kde vypásají za dotace louky.

Další aktivity Ledovce

V posledních pěti letech se činnost Ledovce přenesla z Ledců také do Plzně a dalších míst. V Plzni na Mozartově ulici vzniklo Poradenské centrum Ledovec, které se věnuje především duševně nemocným klientům a vedle bezplatného sociálního poradenství nabízí například také sociální rehabilitaci. V Plzni a Rokycanech fungovaly od roku 2004 do září 2007 agentury podporovaného zaměstnávání. Pro nedostatek finančních prostředků musela být jejich činnost ukončena. Jedenácti lidem s chronickým duševním onemocněním zajišťuje Ledovec chráněné bydlení ve třech bytech – dva jsou v Plzni a jeden v nedaleké vesnici Dýšina. Každý rok pořádá Terapeutické centrum

Ledovec Ledovec je plzeňská nezisková organizace, která nabízí lidem s duševním onemocněním nebo mentálním handicapem podporu při udržování a zlepšování kvality jejich života v běžných podmínkách. Své služby Ledovec poskytuje ve dvou střediscích – poradenské centrum a terapeutické centrum. Pro širokou veřejnost nabízí kulturní a řemeslné akce, prodává kvalitní produkty vlastní výroby – svíčky, tkané výrobky a autorský nábytek. Kontaktní údaje: Terapeutické centrum Ledovec Tel.: 377 958 256, e-mail: tc@ledovec.cz, info@ledovec.cz Poradenské centrum Ledovec Tel.: 377 429 616, mobil: 776 100 101, e-mail: pc@ledovec.cz www.ledovec.cz

Mgr. et Mgr. Martin Fojtíček Ledovec různé kurzy a kulturní akce pro veřejnost (jejich seznam i další podrobné informace najdete na www.ledovec.cz). Kolem Ledovce vznikají další spřízněné organizace, například dceřiná neziskovka Prateta („práce teď a tady“, která dál nabízí podporované zaměstnávání), sociální firmy Pracovní sobota (zahradnické a úklidové práce) a Truhlice – ruční tkaní, šití a opravy oděvů a bytových doplňků. Angažují se v nich klienti a spolupracovníci Ledovce, kteří paralelně rozvíjejí další záslužné aktivity. Denní stacionář v Ledcích má však v letošním roce poprvé problém s nedostatkem peněz. Nejistému financování v neziskovém sektoru se Ledovec snaží do budoucna vyhnout právě zakládáním sociálních firem. „Těšíme se, že sociální firmy budou nezávislé a nebudou se muset neustále doprošovat o peníze, které jim nenáleží ze zákona,“ říká ředitel Fojtíček. Ani v letošní finančně neveselé situaci ho však neopouští chuť vymýšlet nové projekty. „Zabláznit si nás hrozně baví. Zrovna včera jsme chodili na chůdách po městě a rozdávali jsme pozvánky na charitativní hudební festival Keriofest. Nejzábavnější projekt, který rozjíždíme, je pacientský cirkus v psychiatrických léčebnách. Začalo to náhodou. Předloni k Vánocům kolegyně dostala žonglovací balóny a já jsem dostal motocykl. Původně jsme chtěli zmrzlinářské kolo, které bude jezdit v léčebně od pavilónu k pavilónu, ale hygiena požadovala, abychom měli kachlíčkovanou garáž a hadici s teplou vodou, tak jsme museli vymyslet něco jiného a vyšlo nám tohle,“ směje se Martin Fojtíček. Josef Gabriel


názor

21

Česká legislativa a duševní nemoc Negativní poměr společnosti k psychicky nemocným má skryté kořeny v místě, kde bychom to nečekali – v platném zákoně.

H

lavní příčinou stigmatizace duševně nemocných v České republice je špatná legislativa. Zákon o péči o zdraví lidu 20/1966 Sb. v paragrafu 23 stanoví, že nemocného je možné převzít do ústavní péče bez jeho souhlasu, jen pokud „osoba jevící známky duševní choroby nebo intoxikace ohrožuje sebe nebo své okolí“. Znamená to, že duševně nemocný musí začít páchat trestný čin a teprve poté může být vyšetřen – prakticky až po převozu do psychiatrické léčebny. Česká legislativa tak nahrává stigmatizaci duševně nemocných. Ambulantní lékaři v České republice nemají podle zákona právo navštívit a vyšetřit osoby, u kterých lze důvodně předpokládat, že trpí duševní poruchou, pokud k tomu tyto osoby nedají souhlas. Přitom je obecně známo, že duševně nemocný člověk v důsledku své poruchy nepociťuje nutnost vyhledat lékařskou pomoc, a může tak vážně ohrožovat vlastní zdraví nebo práva jiných osob. V České republice schází zákonem upravená možnost preventivního vyšetření. Duševně nemocný člověk může být nedobrovolně hospitalizován, až když se začne schylovat (nebo skutečně dojde) k nějaké tragédii.

Často bývá už pozdě

Šestatřicetiletý duševně nemocný muž po návratu z psychiatrické léčebny přestal brát léky a začal pít pivo. Byl zlý a divný, všem nadával a vyhrožoval. Člen rodiny se obrátil na jeho ambulantní lékařku s žá-

dostí o vyšetření a pomoc. Lékařka mu sdělila, že pokud se nemocný nedostaví sám, nemůže nic dělat, protože lékař nemá právo ke vstupu do jeho bytu. Nemocný pak pod vlivem halucinací brutálně pobodal čtyři členy své rodiny. Jeho sestra zranění podlehla. Typické jsou také případy u starších osob, které v důsledku duševní poruchy začnou svůj byt zanášet starým harampádím, papírem a veteší. Může to mít katastrofální následky, jak ukazují dva podobné tragické případy z pražských Bohnic a ze Zlína. Na obou místech šlo o staré ženy, které ve svých bytech způsobily požár a uhořely. Výsledkem byly také značné materiální škody způsobené sousedům. Přitom ve Zlíně lidé marně psali petici, aby úřady proti podivnému chování ženy zakročily. Alarmující je i případ, který se stal na začátku letošního roku v Brně. Obyvatelé domu několik let pozorovali podivné chování nájemnice. Často chodila nahá po domě, křičela na nájemníky, jednou rozhazovala své zlaté šperky na zahradě. Policii přivolali, až když hodila na jednoho z nájemníků železný stojan. Tyto události se nemusely přihodit, pokud by i v České republice byla přijata obdobná legislativní úprava jako v řadě jiných vyspělých států EU. Vzorem pro dobré řešení podobných situací může být například německá právní úprav, která říká, že lze-li důvodně předpokládat, že duševně nemocná osoba může ohrozit sebe nebo jiné lidi, je ambulantní lékař nejprve povinen takového člověka pozvat k vyšetření. Pokud se dotyčný sám nedostaví, má lékař povinnost navštívit jej v jeho obydlí a provést vyšetření i proti jeho vůli. Josef Závišek, Občanské sdružení pomoci duševně nemocným ČR

Mezinárodní normy narozdíl od těch českých prevenci umožňují Zásady ochrany duševně nemocných – rezoluce OSN Zásada 15 – Přijetí k hospitalizaci Potřebuje-li osoba léčbu v zařízení péče pro duševní zdraví, musí být učiněno vše, aby se předešlo nedobrovolné hospitalizaci. (…) Zásada 16 – Nedobrovolné přijetí 1. Osoba (a) může být přijata nedobrovolně k hospitalizaci do zařízení péče o duševní zdraví nebo (b) může být nedobrovolně zadržena v zařízení péče o duševní zdraví, kam byla předtím přijata jako dobrovolný pacient, tehdy a pouze tehdy, když o tom rozhodne zákonem oprávněný lékař (psychiatr) (…) a tento lékař usoudí: a) že v důsledku duševní poruchy s vážnou pravděpodobností hrozí okamžité či bezprostřední nebezpečí poškození pacienta nebo jiných osob; nebo b) že u vážně duševně nemocné osoby, jejíž úsudek je narušen, by neuskutečnění hospitalizace vedlo k závažnému poškození jejího zdravotního stavu nebo by znemožnilo

potřebnou léčbu, kterou je možno provádět pouze u hospitalizovaných pacientů. Je třeba dodržet zásadu nejméně omezující možnosti. (…) Úmluva o lidských právech a biomedicíně Článek 7 – Ochrana osob s duševní poruchou V souladu s podmínkami stanovenými v zákonu na ochranu těchto osob (…) může být osoba s vážnou duševní poruchou podrobena zákroku bez svého souhlasu, je-li zákrok zaměřen na léčbu její duševní poruchy, pouze v případě, že by bez takovéto léčby se vší pravděpodobností došlo k závažnému poškození jejího zdraví. Listina základních práv a svobod Článek 12 odst. 1a 3 (1) Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí. (…)

(3) Jiné zásahy do nedotknutelnosti obydlí mohou být zákonem dovoleny, jen je-li to v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku. (…) Německo: Zákon o pomoci a umístění duševně nemocných osob Paragraf 6 – Předvolání, vyšetření Pokud duševně nemocné osoby nevyužívají ambulantní službu a pokud jsou dány známky pro to, že v důsledku jejich nemoci značně ohrožují svůj život, své zdraví nebo právní zájmy jiných osob, může je kraj nebo obec předvolat k lékařskému vyšetření. Pokud duševně nemocná osoba neuposlechne, bude vyšetření provedeno doma i za cenu přímého donucení. Citované zákony naleznete v plném znění na www.spdn-cr.org.


22

páté přes deváté

Ondřejovský kurz PPDZ vyrazil do přírody Program pro dobré zdraví (PPDZ) byl vytvořen farmaceutickou firmy Eli Lilly pro pacienty trpící schizofrenií či jinou psychózou a jeho cílem je pomoci jim zlepšit životní styl, a tím celkové zdraví. V současnosti program běží již ve 25 centrech v České republice. Přihlásit se do něj může každý u svého ambulantního psychiatra či prostřednictvím webových stránek PPDZ (www.ppdz.cz). Program je dobrovolný a zcela bezplatný.

V

Denním psychoterapeutickém sanatoriu Ondřejov pořádáme kurzy Programu pro dobré zdraví již čtvrtým rokem. Pracujeme v osvědčeném týmu – psycholožka, zdravotní sestra a fyzioterapeutka (která s pacienty v rámci kuzu cvičí). Nadstandartní nabídkou našeho sanantoria je socioterapeutický pobyt v přírodě určený klientům, kteří se kurzu účastní. Cílem pobytu je upevnění a prohloubení znalostí z kurzu a posílení motivace klientů. V květnu 2009 jsme se vypravili do Nečtin – krásné oblasti západního Plzeň-

ska. Bydleli jsme na zámku a užívali si krás místní rozmanité krajiny. Program pobytu byl komplexní, kladli jsme důraz na plánování struktury dne, pravidelnost a především na motivaci klientů. Podporovali jsme je ve vlastní aktivitě a iniciativě. Klienti byli odpovědni za plánování a dodržování programu. Učili se sami si regulovat příjem jídla, hospodařit s vlastními silami nebo zkoušeli vařit dietní pokrmy. Program pobytu měl pevnou strukturu. Každé dopoledne jsme cvičili pod vedením fyzioterapeutky. Nejdříve jsme se protáhli v tělocvičně a pak jsme venku hráli různé míčové hry. Odpoledne jsme vyráželi na výlety po krásném okolním kraji. Největším

09 20

objednací lístek

ODBĚRATEL: Do konce roku 2009 Vám budeme Esprit zasílat zdarma. Stačí, když vyplníte tento objednací lístek a zašlete jej na adresu: ČAPZ, Jelení 9, Praha 1, 118 00. Adresa pro zaslání

Jméno a příjmení:.........................................................Titul:................................................ Obec: ...........................................................................PSČ:................................................. Ulice: ................................................................................................................................... Případně uveďte telefon: .............................................e-mail:..............................................

zážitkem pro všechny byla procházka v okolí Rabštejna nad Střelou. Po večeři jsme se pravidelně scházeli na komunitě, kde jsme sdíleli zážitky z celého dne. Klienti mluvili o tom, jak se jim dařilo plnit svá předsevzetí týkající se jídla a pohybu, a společně jsme plánovali další den. Zajímavým obohacením programu byla práce s imaginací zaměřená na plánování obsahu jídelníčku a kotvení souvisejících tělesných pocitů. Očima klientů měl pobyt charakter aktivní dovolené. Účastníci si nejen užívali krásnou přírodu, ale také protáhli svá těla,odpočinuli si a celkově pookřáli. Lucie Šefrnová, Gabriela Přepechalová, Barbora Matějová, Terapeutický tým Kurzu po dobré zdraví v DPS Ondřejov

esprit

Časopis pro všechny, kterým duševní strasti nejsou lhostejné

MK ČR 13874, ISSN 1214-2123 Časopis České asociace pro psychické zdraví Ročník XIII, číslo 5 Cena výtisku: zdarma Kontaktní adresa Jelení 9, Praha 1, 118 00 Tel./fax: 224 212 656 E-mail: esprit@capz.cz, Blog: www.casopis-esprit.blogspot.com Redakce

šéfredaktor: Mgr. Josef Gabriel editor a korektor: Bc. Kamila Heinzová Art director: Josef Gabriel ml. Tisk: Ahomi, s. r. o.

předplatné

Redakce si vyhrazuje právo krácení a úpravy příspěvků způsobem, který nezmění jejich smysl. Nevyžádané materiály nevracíme. Názory autorů uveřejněné v článcích se nemusí shodovat s názory ČAPZ.

Podle svých možností můžete přispět na pokrytí nákladů spojených s vydáváním Espritu. Orientační cena jednoho výtisku je 30 korun. Číslo konta ČAPZ pro sponzorské předplatné: 1552548001/5500. Za jakoukoli finanční pomoc předem děkujeme.

Své názory, připomínky a články zasílejte nejlépe e-mailem nebo na adresu redakce. Vítáni jste i na našem blogu.

Esprit si můžete objednat také na e-mailu: esprit@capz.cz


23 PROGRAM PROTIEDUKAÄŒNĂ? RELAPSU PREVENTIVNÄš PSYCHĂ“ZY PROGRAM PROTI RELAPSU PSYCHĂ“ZY /pÄ€tWHVHVSV\FKy]RX" 3RWʼnHEXMHWH9\D9DĂĽLEOt]FtLQIRUPDFHRWpWRQHPRFL" /pÄ€tWHVHVSV\FKy]RX" =DMtPDMt9iVçiGRXFtLQHçiGRXFt~Ä€LQN\OpNĹ›" 3RWʼnHEXMHWH9\D9DĂĽLEOt]FtLQIRUPDFHRWpWRQHPRFL" 3ʼnHMHWHVLYÄ—GÄ—WSURÄ€DMDNSV\FKy]\Y]QLNDMt" =DMtPDMt9iVçiGRXFtLQHçiGRXFt~Ä€LQN\OpNĹ›" 3WiWHVHMDNPśçHWHVDPLRYOLYQLWSUĹ›EÄ—KRQHPRFQÄ—Qt" 3ʼnHMHWHVLYÄ—GÄ—WSURÄ€DMDNSV\FKy]\Y]QLNDMt"

3WiWHVHMDNPśçHWHVDPLRYOLYQLWSUśEėKRQHPRFQėQt" 3DNMH35('8.$XUĀHQDSUiYė9iP 3DNMH35('8.$XUĀHQDSUiYė9iP &RMHWR35('8.$" 3UHGXNDMHMHGQRGHQQtüHVWLKRGLQRYÏSUHYHQWLYQėHGXNDĀQtSURJUDP &RMHWR35('8.$" SURWLUHODSVXSV\FKy]\ 3UHGXNDMHMHGQRGHQQtüHVWLKRGLQRYÏSUHYHQWLYQėHGXNDĀQtSURJUDP SURWLUHODSVXSV\FKy]\ .RPXMH35('8.$XUĀHQD" ÔĀDVWQLWVHPRKRXSDFLHQWLVSV\FKRWLFNÏPRQHPRFQėQtPDMHMLFK .RPXMH35('8.$XUĀHQD" SʼntEX]QtĀLEOt]Ft ÔĀDVWQLWVHPRKRXSDFLHQWLVSV\FKRWLFNÏPRQHPRFQėQtPDMHMLFK

SʼntEX]QtĀLEOt]Ft -DNVH35('8.$SURYiGt" 3URJUDPYHGHGYRMLFHSV\FKLDWUśD]GUDYRWQtVHVWUD3UR]DMLüWėQt -DNVH35('8.$SURYiGt" Qi]RUQRVWLMHYÏNODGGRSURYi]HQÏSURPtWiQtPÔĀDVWQtFLGRVWDQRX 3URJUDPYHGHGYRMLFHSV\FKLDWUśD]GUDYRWQtVHVWUD3UR]DMLüWėQt ]GDUPDEURçXUXVLQIRUPDFHPLGRQtçVLPRKRXSViWSR]QiPN\ Qi]RUQRVWLMHYÏNODGGRSURYi]HQÏSURPtWiQtPÔĀDVWQtFLGRVWDQRX ]GDUPDEURçXUXVLQIRUPDFHPLGRQtçVLPRKRXSViWSR]QiPN\

PPDZ-2008-21/CZ

PPDZ-2008-21/CZ

Program pro dobrÊ zdraví přinåťí informace pro adobrÊ zdravífyzickÊ přinåťíaktivity informace o Program zdravÊ stravě o významu pro o zdravÊ stravě Şivot kaŞdÊho z nås.a o významu fyzickÊ aktivity pro Şivot kaŞdÊho z nås. Informace o zdravÊm Şivotním stylu získåte na setkåních o zdravÊm Şivotním stylujako získåte na setkåních v Informace malÊ skupince lidí, kteří by stejně Vy rådi udělali v malÊ lidí,zdraví. kteří by stejně jako Vy rådi udělali něco pro skupince svÊ celkovÊ něco pro svÊ celkovÊ zdraví. Program je vhodný pro vťechny lidi trpící schizofrenií Program vhodný pro vťechny lidi trpící schizofrenií nebo jinou je psychózou. nebo jinou psychózou.

7pPDWDMVRX]SUDFRYiQDYHWĹ&#x2030;HFKRNUX]tFK  REHFQpLQIRUPDFHSURSDFLHQW\LSĹ&#x2030;tEX]Qp 7pPDWDMVRX]SUDFRYiQDYHWĹ&#x2030;HFKRNUX]tFK  LQIRUPDFHDUDG\SURSĹ&#x2030;tEX]Qp  REHFQpLQIRUPDFHSURSDFLHQW\LSĹ&#x2030;tEX]Qp  LQIRUPDFHRSURJUDPXSUHYHQFHUHODSVXSV\FKRWLFNpKR  LQIRUPDFHDUDG\SURSĹ&#x2030;tEX]Qp RQHPRFQÄ&#x2014;Qt,7$5(36  LQIRUPDFHRSURJUDPXSUHYHQFHUHODSVXSV\FKRWLFNpKR RQHPRFQÄ&#x2014;Qt,7$5(36 3URJUDPXVH~Ä&#x20AC;DVWQtSDFLHQWLLMHMLFKEOt]FtVSROHÄ&#x20AC;QÄ&#x2014;KRGLQVH SUREtUDMtREHFQpLQIRUPDFHRSV\FKy]iFKDMHMLFKOpÄ&#x20AC;EÄ&#x2014;QDMHGQX 3URJUDPXVH~Ä&#x20AC;DVWQtSDFLHQWLLMHMLFKEOt]FtVSROHÄ&#x20AC;QÄ&#x2014;KRGLQVH KRGLQXVHSDNSDFLHQWLDSĹ&#x2030;tEX]QtUR]GÄ&#x2014;Ot]iMHPFLR,7$5(36VH SUREtUDMtREHFQpLQIRUPDFHRSV\FKy]iFKDMHMLFKOpÄ&#x20AC;EÄ&#x2014;QDMHGQX ]GUçtMHĂĽWÄ&#x2014;QDPLQXWSRXNRQÄ&#x20AC;HQtSURJUDPX KRGLQXVHSDNSDFLHQWLDSĹ&#x2030;tEX]QtUR]GÄ&#x2014;Ot]iMHPFLR,7$5(36VH ]GUçtMHĂĽWÄ&#x2014;QDPLQXWSRXNRQÄ&#x20AC;HQtSURJUDPX -DNVHQD35('8.8SĹ&#x2030;LKOiVLW" 1DSLĂĽWHOHNWRUĹ&#x203A;PDRQLVH9iPR]YRXVQHMEOLçütPLWHUPtQ\ -DNVHQD35('8.8SĹ&#x2030;LKOiVLW"  1DSLĂĽWHOHNWRUĹ&#x203A;PDRQLVH9iPR]YRXVQHMEOLçütPLWHUPtQ\ 3DUGXELFHKXEVFK#SRVWF]  3UDKDFHUPDN#SFSOIFXQLF]QHERPRWORYD#SFSOIFXQLF] 3DUGXELFHKXEVFK#SRVWF] 6RNRORYPDUWLQDWRPHV#FHQWUXPF] 3UDKDFHUPDN#SFSOIFXQLF]QHERPRWORYD#SFSOIFXQLF] .URPÄ&#x2014;Ĺ&#x2030;tçVSHWULNRYD#FHQWUXPF] 6RNRORYPDUWLQDWRPHV#FHQWUXPF] .URPÄ&#x2014;Ĺ&#x2030;tçVSHWULNRYD#FHQWUXPF] Ă&#x201D;Ä&#x20AC;DVWQDSURJUDPXMHEH]SODWQi Ă&#x201D;Ä&#x20AC;DVWQDSURJUDPXMHEH]SODWQi 3RGUREQpLQIRUPDFHQDDGUHVH (/,/,//<VUR 3RGUREQpLQIRUPDFHQDDGUHVH 3REĹ&#x2030;HçQt$3UDKD (/,/,//<VUR WHOID[ 3REĹ&#x2030;HçQt$3UDKD HPDLOPDFDNBOLERU#OLOO\FRP WHOID[ HPDLOPDFDNBOLERU#OLOO\FRP

('8&= ('8&=

PREDUKA PREDUKA PREVENTIVNÄ&#x161; EDUKAÄ&#x152;NĂ?

SetkĂĄnĂ­ malĂŠ skupinky lidĂ­ (do 12 osob) SetkĂĄnĂ­ malĂŠinstruktorka. skupinky lidĂ­ (do 12 osob) vede ĹĄkolenĂĄ vede ĹĄkolenĂĄ instruktorka. Program se konĂĄ jednou tĂ˝dnÄ&#x203A; po dobu 8 tĂ˝dnĹŻ. Program se konĂĄ jednou tĂ˝dnÄ&#x203A; po dobu 8 tĂ˝dnĹŻ. V programu se dozvĂ­te jak se zdravÄ&#x203A; stravovat a nepĹ&#x2122;ibĂ˝vat dozvĂ­te jak se zdravÄ&#x203A; stravovat a nepĹ&#x2122;ibĂ˝vat naV programu vĂĄze, jak se zĂ­skat dobrou tÄ&#x203A;lesnou kondici a dalĹĄĂ­ na vĂĄze, jak zĂ­skat dobrou tÄ&#x203A;lesnou kondici a dalĹĄĂ­ uĹžiteÄ?nĂŠ informace. uĹžiteÄ?nĂŠ informace. Budete mĂ­t moĹžnost zeptat se na cokoli, co VĂĄs o zdravĂ­ Budetea sdĂ­let mĂ­t moĹžnost cokoli, co VĂĄs o zdravĂ­ zajĂ­mĂĄ, starosti zeptat i radostises na ostatnĂ­mi ĂşÄ?astnĂ­ky. zajĂ­mĂĄ, a sdĂ­let starosti i radosti s ostatnĂ­mi ĂşÄ?astnĂ­ky. Ă&#x161;Ä?ast v programu je bezplatnĂĄ. Ă&#x161;Ä?ast v programu je bezplatnĂĄ. PĹ&#x2122;ihlĂĄsit se mĹŻĹžete vyplnÄ&#x203A;nĂ­m a zaslĂĄnĂ­m pĹ&#x2122;ihlĂĄĹĄky na PĹ&#x2122;ihlĂĄsit se mĹŻĹžete vyplnÄ&#x203A;nĂ­m a zaslĂĄnĂ­m pĹ&#x2122;ihlĂĄĹĄky opaÄ?nĂŠ stranÄ&#x203A; tohoto textu, u VaĹĄeho psychiatra nebo nana opaÄ?nĂŠ stranÄ&#x203A; tohoto textu, u VaĹĄeho psychiatra nebo na adrese www.ppdz.cz. adrese www.ppdz.cz. Pro vĂ­ce informacĂ­ prosĂ­m navĹĄtivte: www.ppdz.cz Pro vĂ­ce informacĂ­ prosĂ­m navĹĄtivte: www.ppdz.cz


24 Přihláška Přihláška Přihláška

VV přihlášce přihlášce prosím prosím vyplňte vyplňte kontaktní kontaktní údaje údaje na na sebe sebe aa na na svého svého V přihlášce přihlášce prosím vyplňte kontaktní údaje napošlete sebe na svého ošetřujícího psychiatra. Vyplněnou přihlášku do centra, V přihlášce prosím vyplňte kontaktní údaje na sebe a na svéhokteré V prosím vyplňte kontaktní údaje na sebe aa na svého ošetřujícího psychiatra. Vyplněnou přihlášku pošlete do centra, které je je ošetřujícího psychiatra. Vyplněnou přihlášku pošlete doVás centra, které je je ošetřujícího psychiatra. Vyplněnou přihlášku pošlete do centra, které nejblíže Vašemu bydlišti. Odborná sestra zz centra PPDZ zkontaktuje ošetřujícího psychiatra. přihlášku pošlete do centra, které je nejblíže Vašemu bydlišti. Vyplněnou Odborná sestra centra PPDZ Vás zkontaktuje nejblíže Vašemu bydlišti. Odborná sestra centra PPDZ VásVás zkontaktuje nejblíže Vašemu bydlišti. Odborná sestra z centra PPDZ zkontaktuje aanejblíže sdělí Vám, kdy kde začíná nejbližší běh PPDZ. Vašemu Odborná sestra centra PPDZ Vás zkontaktuje sdělí Vám, kdy aabydlišti. kde začíná nejbližší běhzz programu programu PPDZ. aa sdělí sdělí Vám, kdy a kde začíná nejbližší běh programu PPDZ. a sdělí Vám, kdy a kde začíná nejbližší běh programu PPDZ. Vám, kdy a kde začíná nejbližší běh programu PPDZ. Bližší informace o programu najdete na webové adrese: www.ppdz.cz Bližší informace programu najdete na na webové adrese: www.ppdz.cz Bližší informace o programu najdete webové adrese: www.ppdz.cz Bližší informace oo programu najdete na webové adrese: www.ppdz.cz Přijďte pak nezávazně na 1. hodinu programu a udělejte Přijďte pak nezávazně na na 1. hodinu hodinu programu udělejte Přijďte pak nezávazně 1. hodinu programu a udělejte Přijďte nezávazně 1. programu aa udělejte něco propak své zdraví ! na něco propro svésvé zdraví něco zdraví něco pro své zdraví !! ! Jméno: Jméno: Jméno: Jméno: Jméno: Adresa: Adresa: Adresa: Adresa: Adresa:

Seznam center PPDZ vv ČR: Seznam center PPDZ vv Seznam center PPDZ ČR: Seznam center PPDZ ČR: Seznam center PPDZ vČR: ČR: Seznam center PPDZ vKarviná ČR: Brno

Poznámky: Poznámky: Poznámky: Poznámky: Poznámky: Telefon: Telefon: Telefon: Telefon: Telefon:

Pardubice

Brno Brno klinika FN LF MU Brno Psychiatrická Psychiatrická klinika FN Psychiatrická klinika FN LF LF MU Psychiatrická klinika FNMU LF MU Brno Psychiatrická klinika FN LF MU Psychiatrická ambulance Brno Psychiatrická ambulance Brno Brno Psychiatrická ambulance Psychiatrická ambulance Psychiatrická ambulance Jihlavská 20 Psychiatrická klinika FN LF Jihlavská 20 Psychiatrická FN LF MU Jihlavská 20 20 klinika Jihlavská Psychiatrická klinika FN FN LF MU MU Jihlavská 20 Psychiatrická klinika LF MU Psychiatrická klinika FN LF MU 625 00 Brno 625 ambulance 62500 00Brno Brno 625 00 Brno ambulance 625 00 Brno ambulance ambulance tel.: +420 547 192 094 ambulance tel.: +420 547 192 094 tel.: tel.: +420+420 547 192 09400 547 192 094 Jihlavská 20, 625 Brno tel.: +420 547 192 094 Jihlavská 20, 625 00 Instruktor: Ivana Jaborníková Jihlavská 20,Ivana 625 00 Brno Brno Jihlavská 20, 625 00 Brno Instruktor: Ivana Jaborníková Jihlavská 20, 625 00 Brno Instruktor: Ivana Jaborníková Instruktor: Jaborníková Instruktor: Ivana Jaborníková tel.: +420 547 192 094 ppdz-brno@seznam.cz tel.: +420 547 192 094 ppdz-brno@seznam.cz tel.:ppdz-brno@seznam.cz +420 547547 192192 094094 ppdz-brno@seznam.cz tel.: +420 tel.: +420 547 192 094 ppdz-brno@seznam.cz

Karviná Pardubice Karvináambulance Pardubice Karviná Pardubice Psychiatrická Psychiatrické oddělení nemocnice Pardubice Psychiatrická ambulance Psychiatrické oddělení nemocnice Pardubice Psychiatrická ambulance Psychiatrické oddělení nemocnice Pardubice Psychiatrická ambulance Psychiatrické oddělení nemocnice Pardubice Znojmo České Budějovice Psychiatrická ambulance Psychiatrické oddělení nemocnice Pardubice MUDr. Alexandra Sedlářová Denní stacionář Znojmo České Budějovice MUDr. Alexandra Sedlářová Denní stacionář Znojmo České Budějovice Znojmo České Budějovice MUDr. Alexandra Sedlářová Denní stacionář MUDr. Alexandra Sedlářová Denní stacionář MUDr. Alexandra Sedlářová Denní stacionář Žižkova 2803/07 Kyjevská 44 Denní stacionář Nemocnice České Budějovice, Žižkova 2803/07 Kyjevská 44 Denní stacionář Nemocnice České Budějovice, a. s.s. Žižkova 2803/07 Kyjevská 44 44České Žižkova 2803/07 Kyjevská Denní stacionář Nemocnice Budějovice, a.a. s.a.s. Žižkova 2803/07 Kyjevská 44 Denní stacionář Nemocnice České Budějovice, Denní stacionář Nemocnice České Budějovice, a. s. 733 01 Karviná 532 03 Pardubice 733 01 Karviná Karviná 532 Pardubice Psychiatrické oddělení Psychiatrické oddělení 733 01 532 0303Pardubice Pardubice 733 01 Karviná 532 03 Pardubice Psychiatrické oddělení Psychiatrické oddělení 733 01 Karviná 532 03 Psychiatrické oddělení Psychiatrické oddělení Psychiatrické oddělení Psychiatrické oddělení tel: +420 731 575 478 tel: +420 466 016 606 Psychiatrické oddělení Psychiatrické oddělení tel: +420 731 575 478 tel: +420 466 016 606 tel: +420 731 731 575 478 478 tel: +420 466 466 016 016 606 tel: +420 575 tel: +420 606 Nemocnice Znojmo B. Němcové 54, tel: +420 731 575 478 tel: +420 466 016 606 Nemocnice Znojmo B.Němcové Němcové 54, Instruktor: Andrea Šilhánková, Romana Rychlíková Bayerová Iveta Nemocnice Znojmo B.Instruktor: Němcové 54, Nemocnice Znojmo B. Němcové 54, Instruktor: Andrea Šilhánková, Romana Rychlíková Instruktor: Bayerová Iveta Nemocnice Znojmo B. 54, Instruktor: Andrea Šilhánková, Romana Rychlíková Instruktor: Bayerová Iveta Instruktor: Andrea Šilhánková, Romana RychlíkováInstruktor: Instruktor: Bayerová Iveta Instruktor: Andrea Šilhánková, Romana Rychlíková Bayerová Iveta Vídenská 8, 669 02 Znojmo 370 87 České Budějovice ppdz-karvina@seznam.cz ppdz-pardubice@seznam.cz Vídenská 8, 669 02 Znojmo 370 87 České Budějovice ppdz-karvina@seznam.cz ppdz-pardubice@seznam.cz Vídenská 8, 669 669 02 Znojmo Znojmo 370ppdz-pardubice@seznam.cz 87 České České Budějovice ppdz-karvina@seznam.cz ppdz-pardubice@seznam.cz Vídenská 8, 669 02 Znojmo 370 87 České Budějovice ppdz-karvina@seznam.cz Vídenská 8, 02 370 87 Budějovice ppdz-karvina@seznam.cz ppdz-pardubice@seznam.cz

České Budějovice České Budějovice České Budějovice Frýdek-Místek České Budějovice Frýdek-Místek Frýdek-Místek Nemocnice České Budějovice, a.s. Frýdek-Místek Nemocnice České Budějovice, a.s. Nemocnice České Budějovice, a.s. a.s. Nemocnice České Budějovice, Nemocnice České Budějovice, a.s. MUDr. Weimerová Monika Psychiatrické oddělení Psychiatrické oddělení MUDr. Weimerová Monika Psychiatrické oddělení MUDr. Weimerová Monika Psychiatrické oddělení MUDr. Weimerová Monika Psychiatrické oddělení B. Němcové 54 B.B. Němcové 54 Psychiatrická ambulance B. Němcové 54 54 B. Němcové Psychiatrická ambulance Němcové 54 Psychiatrická ambulance Psychiatrická ambulance 370 Budějovice 370 87 České Budějovice 37087 87České České Budějovice 370 87 České Budějovice Stará cesta 83 370 87 České Budějovice Stará cesta 83 Stará cesta 83 tel.: +420 387 878 710/20 Stará cesta 83 tel.: 387 tel.:+420 +420+420 387878 878710/20 710/20 tel.: 387 878 710/20 tel.: +420 387 878 710/20 738 02 738Instruktor: 02Frýdek-Místek Frýdek-Místek Instruktor: Jana Kalinová, A. 738 02 Frýdek-Místek Instruktor: Jana Kalinová, A. Bauernöplová Instruktor: Jana Kalinová, A.Bauernöplová Bauernöplová 738 02 Frýdek-Místek Jana Kalinová, A. Bauernöplová Instruktor: Jana Kalinová, A. Bauernöplová ppdz-cb@seznam.cz tel.: +420 558 646 327 ppdz-cb@seznam.cz ppdz-cb@seznam.cz tel.:ppdz-cb@seznam.cz +420 558558 646646 327327 tel.: +420 ppdz-cb@seznam.cz tel.: +420 558 646 327

Fokus Liberec Liberec Fokus Liberec Fokus Liberec Fokus Liberec Opava Občanské sdružení Opava Opava Občanské sdružení Opava Občanské sdružení Občanské sdružení Občanské sdružení Nezvalova 662 Nezvalova 662662léčebna Psychiatrická léčebna Opava Nezvalova 662 Nezvalova Psychiatrická Opava Nezvalova 662 Psychiatrická léčebna Opava Psychiatrická Opava 460 15 Liberec 15 15 Liberec Liberec 15léčebna 460 15 Liberec 15 460 15 Liberec 15 Oddělení 17B 460 15 15 Oddělení 17B Oddělení 17B tel.: +420 485 163 440 Oddělení 17B +420 485485 163163 440440 tel.: tel.: +420 485 163 440 +420 tel.: +420 485 163 440 Olomoucká 88, 746746 01 Opava Olomoucká 88, 746 01 Opava Instruktor: R. Bergmanová, Lenka Schneiderová Olomoucká 88, 01 Opava Instruktor: R.Bergmanová, Bergmanová, Lenka Schneiderová Instruktor: R. Bergmanová, Lenka Schneiderová Olomoucká 746 01 Opava Instruktor: R.88, Bergmanová, Lenka Schneiderová Instruktor: R. Lenka Schneiderová ppdz-liberec@seznam.cz tel.: 553 695 401, 398398 ppdz-liberec@seznam.cz ppdz-liberec@seznam.cz tel.:ppdz-liberec@seznam.cz 553553 695695 401,401, 398 tel.: ppdz-liberec@seznam.cz tel.: 553 695 401, 398

Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek

Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové MUDr. Weimerová Monika MUDr. Weimerová Monika Hradec Králové MUDr. Weimerová Monika MUDr. Weimerová Monika MUDr. Weimerová Monika Psychiatrická ambulance Psychiatrická ambulance Psychiatrická ambulance Psychiatrická ambulance Psychiatrická klinika FN Psychiatrická ambulance Psychiatrická klinika FNHradec Hradec Psychiatrická klinika FN Hradec Psychiatrická klinika FN Hradec Stará cesta 83 StaráStará cesta 83 83 cesta Stará cesta 83 Stará cesta 83 Králové Králové Králové Králové 738 02 Frýdek-Místek 73802 02Frýdek-Místek Frýdek-Místek 738 02 Frýdek-Místek 738 738 02 Frýdek-Místek otevřené oddělení otevřené oddělení otevřené oddělení tel.: +420 558 646 327, 731 732 477 tel.: +420+420 558 646 327,327, 731081 081522, 522,522, 732 233 233 233 tel.: 558 646 731 081 732 otevřené oddělení tel.: +420 558 646 327, 731 081 522, 732 477 477 tel.: +420 558 646 327, 731 081 522, 732 233 Instruktor: Iveta Trčková, Eliška Chovancová Instruktor: Iveta Trčková, Eliška Chovancová Instruktor: Iveta Trčková, Eliška Chovancová Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové Instruktor: Iveta Trčková, Eliška Chovancová Instruktor: Iveta Trčková, Eliška Chovancová Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové ppdz-fm@seznam.cz ppdz-fm@seznam.cz ppdz-fm@seznam.cz ppdz-fm@seznam.cz tel.:ppdz-fm@seznam.cz +420 495495 832832 224224 tel.: +420 495 832 224 tel.: +420 tel.: tel.:+420 +420495 495832 832224 224 Havlíčkův Brod Havlíčkův Brod Havlíčkův Brod Havlíčkův Brod

tel.: +420 515515 215215 780780 tel.:tel.: +420 515 215 780 +420 tel.: +420 515 215 780 Liberec Liberec Liberec Liberec

Most Most Most Karviná Karviná

Karviná Nemocnice Most, příspěvková organizace Most, příspěvková organizace Nemocnice Most, příspěvková organizace Nemocnice Most, příspěvková organizace Nemocnice Most, příspěvková organizace Psychiatrické oddělení Psychiatrická ambulance Psychiatrické oddělení Psychiatrická ambulance Psychiatrické oddělení Psychiatrické oddělení Psychiatrická ambulance Psychiatrické oddělení Psychiatrická ambulance J. E. Purkyně 270 270 E. Purkyně Purkyně 270270 Sedlářová Alexandra Sedlářová J.MUDr. E. J.Purkyně 270 Alexandra MUDr. Alexandra Sedlářová MUDr. Alexandra Sedlářová 434 64 Most 434 64 Most 64 Most Most 434 64 Žižkova 2803/07, Karviná 2803/07, Karviná Žižkova 2803/07, Karviná Žižkova 2803/07, Karviná tel.: 478 032 137, 476 701 655 +420 478 032 137, 476 701 655 +420 +420 478478 032032 137,137, 476476 701701 655655 tel.: tel.: +420 478 032 137, 476 701 655 tel.: 575 478 731 575 478 tel.: 575 478 731731 Instruktor: Lenka Tichá, Jitka Štichová Lenka Tichá, Jitka Štichová Lenka Tichá, Jitka Štichová tel.:Instruktor: 731 575 478 Instruktor: Lenka Tichá, Jitka Štichová Instruktor: Lenka Tichá, Jitka Štichová ppdz-most@seznam.cz ppdz-most@seznam.cz ppdz-most@seznam.cz ppdz-most@seznam.cz ppdz-most@seznam.cz

Přerov Přerov

Přerov Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc Psychosociální centrum Přerov Psychosociální centrum Přerov Psychosociální centrum Přerov Psychosociální centrum Psychosociální centrum Psychosociální centrum Psychosociální centrum Přerov Psychosociální centrum Psychosociální centrum Dolní náměstí 51 Dolní náměstí Přerovského povstání náměstí 51 nám. Přerovského povstání nám. Přerovského povstání Dolní náměstí 51 náměstí 51 51 povstání Přerovského 111 1 772 772 00 Olomouc 00Přerov Olomouc Olomouc 772 00 Olomouc 00 Olomouc 02 750 02 Přerov 750+420 Přerov 02 Přerov 02 tel.: 774 403 431 tel.: +420 774 403 431 774 403 431 tel.: +420 774 403 431 +420 774 403 431 tel.:Instruktor: 581 209 622 tel.: 209 622 209 622 tel.: 581 209 622 581581 Instruktor: Mgr. Petra Sobková Petra Sobková Instruktor: Mgr. Petra Sobková Mgr. Petra Sobková Instruktor: Mgr.Mgr. Petra Sobková

Liberec Liberec Liberec Psychiatrická léčebna HB HB Psychiatrická léčebna Psychiatrická léčebna HB Liberec Psychiatrická léčebna HB Psychiatrická léčebna HB Oddělení Oddělení 6 Oddělení 6666 Liberec Oddělení Oddělení Fokus Liberec Fokus Fokus Liberec Fokus Liberec Rozkošská 23202320 Rozkošská Rozkošská 2320 Rozkošská 2320 Rozkošská 2320 Občanské sdružení Občanské sdružení Občanské sdružení Občanské sdružení 580 23Havlíčkův Havlíčkův BrodBrod 580 23 Havlíčkův 580 23 Brod 580 23 Havlíčkův Brod 580 23 Havlíčkův Brod Nezvalova 662, 460 15Liberec Liberec 15 15 Nezvalova 662, 15 Liberec tel: +420 776658 658 127 Nezvalova 662, 460 15 15 tel: +420 776 658 127460 Nezvalova 662, 460 15 Liberec 15 tel: +420 776 127 tel: +420 776 658 127 tel: +420 776 658 127 Instruktor: Zdeňka Stránská, Marcela Ficbauerová pscentrum@centrum.cz Zdeňka Stránská, Marcela Ficbauerová pscentrum@centrum.cz pscentrum@centrum.cz tel.:Instruktor: +420 485 312 229229 tel.: +420 485 312 Instruktor: Zdeňka Stránská, Marcela Ficbauerová Instruktor: Zdeňka Stránská, Marcela pscentrum@centrum.cz tel.: +420 485 312 229 tel.: +420 485 312 229 Instruktor: Zdeňka Stránská, Marcela Ficbauerová pscentrum@centrum.cz ppdz-hb@seznam.cz ppdz-hb@seznam.cz Hodonín Hodonín ppdz-hb@seznam.cz ppdz-hb@seznam.cz Hodonín ppdz-hb@seznam.cz Hodonín Olomouc Olomouc Olomouc Olomouc Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Psychiatrické oddělení FN Hradec Králové Psychiatrické oddělení FN Hradec Králové Psychosociální centrum Psychosociální centrum Psychiatrické oddělení FN Hradec Králové Psychiatrické oddělení FN Hradec Králové Psychosociální centrum Psychosociální centrum Psychiatrické oddělení FN Hradec Králové Sokolská 581 581 51, 772 00 Olomouc Sokolská Sokolská 581 Sokolská 581 Dolní náměstí Dolní náměstí 51, 772 00 Olomouc Sokolská 581 Dolní náměstí 51, 772 00 Olomouc Dolní náměstí 51, 772 00 Olomouc 50005 05Hradec Hradec Králové 500 05 Hradec Králové 500 05 Hradec Králové 500 Králové 500 Hradec Králové tel.:05 774 403 431 tel.: 774 403 431 tel.: 774 403 431 tel.: +420 49 583 3183 2536, 737468 468421 421 421 tel.: 774 403 431 tel.: +420 49 583 3183 / 2536, 737 468 tel.: +420 49 583 3183 2536, 737 468 421 tel.: +420 49 583 3183 ////2536, 737 tel.: +420 49 583 3183 2536, 737 468 421 Instruktor: Mgr.Mgr. JitkaJitka Čermáková Instruktor: Čermáková Instruktor: Mgr. Jitka Čermáková Instruktor: Mgr. Jitka Čermáková Instruktor: Mgr. Jitka Čermáková

Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Jihlava Jihlava Jihlava

Jihlava Lucie Wojtasová Lucie Wojtasová Lucie Wojtasová Psychiatrická léčebna Psychiatrická léčebna Lucie Wojtasová Psychiatrická léčebna Psychiatrická léčebna Psychiatrická léčebna tel.: +420 602 538538 489489 oddělení 1A 602 tel.: +420 oddělení 1A 602 tel.: +420 538 489 oddělení 1A tel.: +420 602 538 489 oddělení 1A oddělení 1A Brněnská 54 54 Brněnská

Opava Opava Opava Psychiatrická ambulance Psychiatrická ambulance Psychiatrická ambulance Psychiatrická ambulance Psychiatrická léčebna Opava Psychiatrická léčebna Opava Psychiatrická léčebna Opava Psychiatrická léčebna Opava Psychiatrická léčebna Opava MUDr. Pavlína Doležalová MUDr. Pavlína Doležalová Oddělení 17B, Olomoucká 88 Oddělení 17B, Olomoucká MUDr. Pavlína Doležalová Doležalová 17B, 88 Oddělení 17B, Olomoucká 88 MUDr. Pavlína Oddělení 17B,Olomoucká Olomoucká 88 88 746 01 Opava Opava 746 01 Opava Muchova 2, 695 01 Hodonín Muchova 2, 695 01 Hodonín 01 746 2, 695 01 Hodonín Muchova 2, 695 01 Hodonín 746 01 Opava Opava tel: +420 553 695 401, 398 tel: +420 553 695 401, 398 553 695 401, 398 tel: 553 695 401, 398 tel.:+420 518 353 080 tel.: 518 353 080 tel: +420 553 695 401, 398 tel.: 518 353 080 353 080 tel.: 518 Instruktor: Mgr. Libor Kundrata, Jana Kožiálová Instruktor: Mgr. Libor Kundrata, Jana Kožiálová Kožiálová Instruktor: Mgr. Mgr. Libor LiborKundrata, Kundrata,Jana Jana Kožiálová Instruktor: Mgr. Libor Kundrata, Jana Kožiálová ppdz-opava@seznam.cz ppdz-opava@seznam.cz ppdz-opava@seznam.cz ppdz-opava@seznam.cz ppdz-opava@seznam.cz Havlíčkův Brod Havlíčkův Brod

Havlíčkův Brod Havlíčkův Brod

Ostrava Ostrava Ostrava Psychiatrická léčebna HB Psychiatrická léčebna Ostrava Psychiatrická léčebna HB Psychiatrická léčebna HBHB MUDr. Beránková Alexandra MUDr. Beránková Alexandra MUDr. Beránková MUDr. Beránková Alexandra MUDr. Beránková Alexandra Oddělení Oddělení 6Alexandra Oddělení 666 zdraví Dům duševního zdraví Dům duševního zdraví Oddělení Dům duševního Dům duševního zdraví Dům duševního zdraví Rozkošská 2320 Skautská 1081, 708 00 Ostrava Ostrava Poruba Rozkošská 2320 Skautská 1081, 708 00 Ostrava – Poruba Rozkošská 2320 Skautská 1081, 708 00 –––Poruba Rozkošská 2320 Skautská 1081, 708 00 Ostrava Skautská 1081, 708 00009, Ostrava – Poruba Poruba tel.: +420 596 912 009, 737 508 508 106 tel.: +420 596 912 737 106 580 23 Havlíčkův Brod 580 23 Havlíčkův Brod tel.: +420 596 912 009, 737 508 106 580+420 23 Havlíčkův Brod tel.: 596 912 009, 737 508 106 tel.: +420 596 912 009, 737 508 106 580 23 Havlíčkův Brod Instruktor: Marcela Hlinovská Marcela Hlinovská Instruktor: Marcela Hlinovská tel.:Instruktor: 776776 658 127 tel.: 658 127 Instruktor: Marcela Hlinovská tel.: 776 658 127 Instruktor: Marcela Hlinovská ppdz-ostravaporuba@seznam.cz tel.:ppdz-ostravaporuba@seznam.cz 776 658 127 ppdz-ostravaporuba@seznam.cz ppdz-ostravaporuba@seznam.cz

Brněnská54 54 Brněnská Brněnská 54 586 586 24 Jihlava Jihlava 24 Jihlava 586 24 586 24 Jihlava 586 24 Jihlava tel.: tel.: +420+420 567 567 552 552 241 241 tel.: +420 567 552 241 tel.: +420 567 552 241 tel.: +420 567 552 241Kružíková, Instruktor: Bohdana Zdenka Kaurová Instruktor: Bohdana Kružíková, Zdenka Kaurová Instruktor: Bohdana Kružíková, Zdenka Kaurová Instruktor: Bohdana Kružíková, Instruktor: Bohdana Kružíková, Zdenka Zdenka Kaurová Kaurová ppdz-ostravaporuba@seznam.cz ppdz-jihlava@seznam.cz ppdz-ostrava@seznam.cz ppdz-jihlava@seznam.cz ppdz-ostrava@seznam.cz ppdz-jihlava@seznam.cz ppdz-ostrava@seznam.cz ppdz-jihlava@seznam.cz ppdz-ostrava@seznam.cz

tel.: +420 387 878 710, -20 tel.: +420 387 878 710, -20 tel.: +420 387 878 710, -20 tel.: +420 387 878 710, -20 Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň Regionální institut duševního zdraví

Regionální institut duševního zdraví Regionální institut duševního zdraví Regionální institut duševního zdraví Regionální institut duševního zdraví Jihlava Zábělská Jihlava Jihlava Zábělská 4343 Jihlava Zábělská 4343 Zábělská Zábělská 43 312 19 Plzeň 312 Plzeň Psychiatrická léčebna 312 1919Plzeň Plzeň 312 19 Plzeň léčebna Psychiatrická 312 19 Psychiatrická léčebna Psychiatrická léčebna tel.: +420 377 462 314 tel.: +420 377 462 314 tel.: +420 377 462 314 tel.: +420 377 462 314 oddělení 1A tel.: +420 377 462 314 oddělení 1A oddělení 1A Instruktor: Libuše Lovásová, Eva Pidojmová oddělení 1A Instruktor: Libuše Lovásová, Eva Pidojmová Instruktor: Libuše Lovásová, Eva Pidojmová Instruktor: Libuše Lovásová, Eva Pidojmová Instruktor: Libuše Lovásová, Eva Pidojmová Brněnská 54, 586 Brněnská 54, 586 2424Jihlava Jihlava ppdz-plzen@seznam.cz Brněnská 54, 586 24Jihlava Jihlava ppdz-plzen@seznam.cz ppdz-plzen@seznam.cz Brněnská 54, 586 24 ppdz-plzen@seznam.cz ppdz-plzen@seznam.cz

tel.: +420 567 552 241 tel.: +420 567 552 241 tel.: +420 567 552 241 tel.: +420 567 552 241 Praha Praha Praha Praha

Psychiatrická klinika LF aa VFN Psychiatrická klinika 1.1. LF1. VFN Psychiatrická klinika 1. LF VFN Psychiatrická klinika a VFN Psychiatrická klinika 1. LF aaLF VFN Pardubice Pardubice Pardubice Pardubice Ke Karlovu 11, 128 Praha Ke Karlovu 11, 128 0000 Praha Ke Karlovu 11, 128 00 Praha KeKarlovu Karlovu 11,128 128 00 Praha Ke 11, 00 Praha 22 22 2 tel.: +420 224 965 339 Psychiatrické oddělení tel.: +420 224 965 339 Psychiatrické oddělení +420 224 965 339 tel.:tel.: +420 224 965 339 Psychiatrické oddělení tel.: +420 224 965 339 Psychiatrické oddělení Instruktor: Zuzana Fišarová, Mgr. Milan Instruktor: Zuzana Fišarová, Mgr. Milan Instruktor: Zuzana Fišarová, Mgr. Milan Instruktor: Zuzana Fišarová, Mgr. Milan nemocnice Pardubice Instruktor: Zuzana Fišarová, Mgr. Milan nemocnice Pardubice nemocnice Pardubice nemocnice Pardubice Demjanenko, Blanka Hrubá, Marcela Kaňková Demjanenko, Blanka Hrubá, Marcela Kaňková Demjanenko, Blanka Hrubá, Marcela Kaňková Demjanenko, Blanka Hrubá, Marcela Kaňková Demjanenko, Blanka Hrubá, Marcela Kaňková Denní stacionář Denní stacionář Denní stacionář Denní stacionář ppdz@seznam.cz ppdz@seznam.cz ppdz@seznam.cz ppdz@seznam.cz ppdz@seznam.cz

Kyjevská 44,44, 532 Kyjevská 44, 532 0303Pardubice Pardubice Kyjevská 532 03Pardubice Pardubice Kyjevská 44, 532 03

Psychiatrické centrum Praha Psychiatrické centrum Praha tel.: 466 011 111 Psychiatrické centrum Praha tel.: 466 011 111 tel.: 466 011 111 Psychiatrické centrum Praha Psychiatrické centrum Praha tel.: 466 011 111 Ústavní 91, 181 0303 Praha Ústavní 91, 181 Praha Ústavní 91, 181 03 Praha Ústavní 91,181 181 03Praha Praha Ústavní 91, 03 88 88 8 tel.: +420 266 003 322/305 tel.: +420 266 003 322/305 tel.: +420 266 003 322/305 tel.: +420 266 003 322/305 tel.: +420 266 003 322/305 Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň Instruktor: Vlasta Martinková, Martina Instruktor: Vlasta Martinková, Martina Instruktor: Vlasta Martinková, Martina Instruktor: Vlasta Martinková, Martina Instruktor: Vlasta Martinková, Martina Ungrmanová, Lenka Pavelková, Hana Mudrová Ungrmanová, Lenka Pavelková, Hana Mudrová Regionální institut duševního zdraví Ungrmanová, Lenka Pavelková, Hana Mudrová Regionální institut duševního zdraví Regionální institut duševního zdraví Ungrmanová, Lenka Pavelková, Hana Mudrová Ungrmanová, Lenka Pavelková, Hana Mudrová Regionální institut duševního zdraví panochova@pcp.lf3.cuni.cz panochova@pcp.lf3.cuni.cz panochova@pcp.lf3.cuni.cz panochova@pcp.lf3.cuni.cz panochova@pcp.lf3.cuni.cz Zábělská 43, 312 19 Plzeň Zábělská 43, 312 19 Plzeň Zábělská 43, 312 19 Plzeň Zábělská 43, 312 19 Plzeň

tel.: +420 377 462 314

Přerov Přerov Přerov Přerov Psychosociální centrum Přerov Psychosociální centrum Přerov Psychosociální centrum Přerov Psychosociální centrum Přerov Fokus Praha, Psychosociální centrum Přerov Fokus Praha, nám. Přerovského povstání 11 nám. Přerovského povstání Fokus Praha, Fokus Praha, nám. Přerovského povstání Fokus Praha, nám. Přerovského povstání 1 nám. Přerovského povstání 11 Břevnov 750 02 Přerov Komunitní centrum 750 02 Přerov Komunitní centrum Břevnov 750 02 Přerov Komunitní centrum Břevnov 750 02 Přerov Komunitní centrum Břevnov 750 02+420 Přerov Komunitní centrum Břevnov tel: 581 209 622 tel: +420 581 209 622 MUDr. Foitová tel: +420 581Zuzana 209 209 622 MUDr. Zuzana Foitová tel: +420 581 622 tel: +420 581 209 622 MUDr. Zuzana Foitová MUDr. Zuzana Foitová Instruktor: Jana Kalusová, Hana Košutová MUDr. Zuzana Foitová Instruktor: Jana Kalusová, Hana Košutová Instruktor: Jana Kalusová, Hana Košutová Instruktor: Jana Kalusová, Hana Košutová Meziškolská 2, 169 00 Praha 6 Instruktor: Jana Kalusová, Hana Meziškolská 2, 169 00 Praha Meziškolská 2, 169 00 Praha kosutova@mens.cz Meziškolská 2, 169 00Košutová Praha kosutova@mens.cz Meziškolská 2, 169 00 Praha 66 66 kosutova@mens.cz kosutova@mens.cz kosutova@mens.cz tel.: +420 220 516 497 tel.: +420 220 516 497 tel.: +420 220 516 497 +420 tel.:tel.: +420 220220 516516 497497 Příbram Příbram Příbram Příbram Oblastní nemocnice Příbram, Oblastní nemocnice Příbram, a.a.s. s.s. Eset, Psychoterapeutická Oblastní nemocnice Příbram, a. s. s.a. Oblastní nemocnice Příbram, Oblastní nemocnice Příbram, a. Eset, Psychoterapeutická Eset, Psychoterapeutická Eset, Psychoterapeutická Psychiatrická ambulance Psychiatrická ambulance Psychiatrická ambulance Psychiatrická ambulanceklinika, s.r.o. a psychosomatická Psychiatrická ambulance a psychosomatická klinika, s.r.o. a psychosomatická klinika, s.r.o. Podbrdská 269 a psychosomatická klinika, s.r.o. Podbrdská Podbrdská 269269 Podbrdská 269 Podbrdská 269 MUDr. Ondřej 281 95 Příbram MUDr. Ondřej PěčPěč MUDr. Ondřej Pěč 281 95 Příbram 281 95 Příbram MUDr. Ondřej Pěč 281 95 Příbram 281 95 Příbram tel.: +420 429 Vejvanovského 1610, 149 4 tel.: +420 318 654 429 tel.: +420 318318 654654 429 Vejvanovského 1610, 149 00 00 Praha tel.: +420 318 654 429 Vejvanovského 1610, 149 00 Praha Praha tel.: +420 318 654 429 Vejvanovského 1610, 149 00 Praha 44 4 Instruktor: Eva Rozmajzlová, Šárka Nesvadbová Instruktor: Eva Rozmajzlová, Šárka Nesvadbová Instruktor: Eva Rozmajzlová, Šárka Nesvadbová tel.: +420 272 940 880 Instruktor: Eva Rozmajzlová, Šárka Nesvadbová Instruktor: Eva Rozmajzlová, Šárka Nesvadbová tel.: +420 272 940 880 tel.: +420 272 940 880 tel.: +420 272 940 880 ppdz-pribram@seznam.cz ppdz-pribram@seznam.cz ppdz-pribram@seznam.cz ppdz-pribram@seznam.cz ppdz-pribram@seznam.cz

Most Most Tábor Most Tábor Tábor Most Tábor Okresní nemocnice Tábor Okresní nemocnice Tábor Okresní nemocnice Tábor Okresní nemocnice Tábor Nemocnice Most, Okresní nemocnice Tábor Nemocnice Most, Nemocnice Most, Nemocnice Most, Psychiatrické oddělení Psychiatrické oddělení Psychiatrické oddělení Psychiatrické oddělení Psychiatrické oddělení příspěvková organizace příspěvková organizace příspěvková organizace příspěvková organizace Třída kpt. Jaroše 2000 Třída kpt.kpt. Jaroše 2000 Třída kpt. Jaroše 2000 Třída Jaroše 2000 Třída kpt. Jaroše 2000 Psychiatrické oddělení Psychiatrické oddělení Psychiatrické oddělení 390 03 390 03 Tábor 390 03Tábor Tábor oddělení Psychiatrické 390 03 Tábor 390 03 Tábor tel.: +420 381 606 713 tel.: +420 381381 606270, 713 J.tel.: Purkyně 270, 434 +420 381 606 713 J. tel.: E. Purkyně 270, 434 6464 Most +420 606 713 J.E. E. Purkyně 270, 434 64Most Most tel.: +420 381 606 713 J. E. Purkyně 434 64 Most Instruktor: Hana Hortová, Dana Indrová Instruktor: Hana Hortová, Dana Indrová Instruktor: Hana Hortová, Dana Indrová Instruktor: Hana Hortová, Dana Indrová Instruktor: Hana Hortová, Dana Indrová tel.: +420 476 172 2163 tel.: +420 476 172 2163 tel.: +420 476 172 2163 tel.: +420 476 172 2163 Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem

Tábor Tábor Tábornemocnice Masarykova nemocnice ÚstíÚstí n. L., L.,n. přísp. org.org. Masarykova nemocnice L., Masarykova nemocnice Ústí L.,přísp. přísp. org. Tábor Masarykova nemocnice Ústí n.n.přísp. L., přísp. org. Masarykova Ústí n. org. Psychiatrické oddělení Psychiatrické oddělení Psychiatrické odděleníTábor Psychiatrické oddělení Psychiatrické oddělení Okresní nemocnice Okresní nemocnice Tábor Okresní nemocnice Tábor Okresní nemocnice Tábor Sociální péče 3316/12A Sociální péče 3316/12A Sociální péče 3316/12A Sociální péče 3316/12A Sociální péče 3316/12A Psychiatrické oddělení Psychiatrické oddělení Psychiatrické oddělení Psychiatrické oddělení 401 13 Ústí nadnad Labem 401 13Ústí Ústí nad Labem 401 13 Labem 401 13 Ústí nad Labem 401 13 Ústí nad Labem Třída kpt. Jaroše 2000, 390390 03 03 Tábor Třída kpt. Jaroše 2000, 390 03Tábor Tábor tel.: +420 477 113 141/144 Třída kpt. Jaroše 2000, tel.: +420 477 113 141/144 tel.: +420 141/144 Třída kpt. Jaroše 2000, 390 03 Tábor tel.: +420 477477 113113 141/144 tel.: +420 477 113 141/144 Instruktor: Dagmar Štrougalová, Ivana Klímová Instruktor: Dagmar Štrougalová, Ivana Klímová tel.: +420 381 608 404 Instruktor: Dagmar Štrougalová, Ivana Klímová tel.: +420 381 608 404 Ivana Instruktor: Dagmar Štrougalová, Klímová tel.: +420 381 608 404 Instruktor: Dagmar Štrougalová, Ivana Klímová tel.: +420 381 608 404

tel.: +420 377 462 314 tel.: +420 377 462 314 tel.: +420 377 462 314 Denní psychoterapeutické sanatorium Ondřejov Denní psychoterapeutické sanatorium Ondřejov Denní psychoterapeutické sanatorium Ondřejov Denní psychoterapeutické sanatorium Ondřejov Denní psychoterapeutické sanatorium Ondřejov Znojmo Nad Ondřejovem 36, 140 0000 Praha Znojmo Nad Ondřejovem 36, 140 00 Praha Znojmo Nad Ondřejovem 36, 140 Praha Znojmo Nad Ondřejovem 36, 140 00 Praha 44 44 4 Nad Ondřejovem 36, 140 00 Praha Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem Denní stacionář tel.: +420 241 444 198, 533 Denní stacionář tel.: +420 241 444 198, 533 Praha Praha Denní stacionář tel.: +420 241 444 198, 533 Denní stacionář tel.: +420 241 444 198, 533 Praha Praha Denní stacionář tel.: +420 241 444 198, 533 Psychiatrické oddělení Instruktor: Gabriela Přepechalová, Mgr. L. Šefrnová Šefrnová Psychiatrické oddělení Instruktor: Gabriela Přepechalová, Mgr. L.Šefrnová ŠefrnováPsychiatrické Masarykova nemocnice Ústí n. L., L., Masarykova nemocnice Ústí n. L., L., Psychiatrické oddělení Instruktor: Gabriela Přepechalová, Mgr. L. oddělení Instruktor: Gabriela Přepechalová, Mgr. L. Psychiatrické oddělení Masarykova nemocnice Ústí n. Instruktor: Gabriela Přepechalová, Mgr. L. Šefrnová Masarykova nemocnice Ústí n. Psychiatrická klinika 1. LF a VFN Ke Psychiatrická klinika 1.LFaLFVFN VFN Ke Psychiatrická klinika 1.1.LF KeKe Psychiatrická klinika a aVFN Nemocnice Znojmo ppdz-ondrejov@seznam.cz Nemocnice Znojmo ppdz-ondrejov@seznam.cz Nemocnice Znojmo ppdz-ondrejov@seznam.cz Nemocnice Znojmo ppdz-ondrejov@seznam.cz přísp. org., Psychiatrické oddělení Nemocnice Znojmo ppdz-ondrejov@seznam.cz přísp. org., Psychiatrické oddělení přísp. org., Psychiatrické oddělení přísp. org., Psychiatrické oddělení Karlovu 11, 128 00 Praha 2 Karlovu 11, 128 00 Praha 2 Vídeňská 8 Vídeňská 8 Karlovu 11, 128 00 Praha 2 Karlovu 11, 128 00 Praha 2 Vídeňská 8 88 Vídeňská Vídeňská Sociální péče 3316/12A Sociální péče 3316/12A Sociální péče 3316/12A 669 02 Znojmo Fokus Praha, Komunitní centrum Břevnov Sociální péče 3316/12A 669 02Znojmo Znojmo Fokus Praha, Komunitní centrum Břevnov tel.: +420 224 965 339 tel.: +420 224 965 339 669 02 Znojmo Fokus Praha, Komunitní centrum Břevnov 669 02 Fokus Praha, Komunitní centrum Břevnov tel.: +420 224 965 339 tel.: +420 224 965 339 669 02 Znojmo Fokus Praha, Komunitní centrum Břevnov 401 13 Ústí nad Labem tel: +420 515 215 780 Mgr. Petr Hrdlička 401 13 Ústí nad Labem tel: +420 515 215 780 Mgr. Petr Hrdlička 401 13 Ústí nad Labem tel:tel: +420 515 215 780 Mgr. 401 13 Ústí nad Labem +420 515 215 780 Mgr. Petr Hrdlička tel: +420 515 215 780 Mgr.Petr PetrHrdlička Hrdlička Instruktor: Marie Konečná, Mgr. Petra Balíková Meziškolská 2,2,169 169 0000 Praha Instruktor: Marie Konečná, Mgr. Petra Balíková Meziškolská 2, 169 00 Praha tel.: +420 477 113 141 tel.: +420 477 113 141 Instruktor: Marie Konečná, Mgr. Petra Balíková Meziškolská 2, 00 Praha 66Praha Instruktor: Marie Konečná, Mgr. Petra Balíková Meziškolská 169 Praha 66 6Praha tel.: +420 477 113 141 Instruktor: Marie Konečná, Mgr. Petra Balíková Meziškolská 2, 169 00 Praha tel.: +420 477 113 141 Psychiatrické centrum Psychiatrické centrum Psychiatrické centrum Praha tel.: +420 233 354 547, 777 800 387 Psychiatrické centrum Praha tel.: +420 233 354 547, 777 800 387 tel.: +420 233 354 547, 777 800 387 tel.: +420 233 354 547, 777 800 387 tel.: +420 233 354 547, 777 800 387 Ústavní 91, 181 03 Praha Ústavní 91, 181 03Praha Praha 8Mečiarová, Instruktor: Alena Halamová, Jana Mečiarová, Jana Instruktor: Alena Halamová, Jana Jana Ústavní 91, 181 03 88Mečiarová, Instruktor: Alena Halamová, Jana Jana Ústavní 91, 181 03Praha 8Mečiarová, Instruktor: Alena Halamová, Jana Jana Instruktor: Alena Halamová, Jana Mečiarová, Jana Příbram Příbram Příbram Vránová Vránová Příbram tel.: +420 266 003 305 tel.: +420 266 003 305 Vránová tel.: +420 266 003 305 Vránová tel.: +420 266 003 305 Vránová ppdz-fokus@seznam.cz ppdz-fokus@seznam.cz Oblastní nemocnice Příbram, a.s.a.s. ppdz-fokus@seznam.cz Oblastní nemocnice Příbram, a.s. ppdz-fokus@seznam.cz Oblastní nemocnice Příbram, a.s. ppdz-fokus@seznam.cz Oblastní nemocnice Příbram, Denní psychoterapeutické Denní psychoterapeutické Denní psychoterapeutické Eset, Psychoterapeutická psychosomatická Eset, Psychoterapeutická a psychosomatická Denní psychoterapeutické Eset, Psychoterapeutická aa psychosomatická Eset, Psychoterapeutická aa psychosomatická Eset, Psychoterapeutická psychosomatická sanatorium Ondřejov sanatorium Ondřejov klinika, s. r.r. o., o., MUDr. Ondřej Pěč klinika, s. r.MUDr. o., MUDr. Ondřej Pěč sanatorium Ondřejov klinika, s. Ondřej Pěč sanatorium Ondřejov klinika, s. r.r. o., MUDr. Ondřej Pěč klinika, s. o., MUDr. Ondřej PěčPraha Vejvanovského 1610, 149 00 Praha Vejvanovského 1610, 149 00 4 Praha Nad Ondřejovem 36, 140 0044 Praha Praha Nad Ondřejovem 36, 140 Vejvanovského 1610, 149 00 Praha Nad Ondřejovem 36, 140 00 44 44 Vejvanovského 1610, 149 00 Praha 44 Praha Nad Ondřejovem 36, 140 0000 Vejvanovského 1610, 149 00 Praha tel.: +420 272241 940 940 880, 879 tel.: +420 272 880, 879 tel.: +420 272 940 880, 879 tel.: +420 444 198 tel.: +420 241 444 198 tel.: +420 272 940 880, 879 tel.: +420 241 444 198 tel.: +420 272 940 880, 879 Instruktor: Blanka Dvořáková, Eva Eva Neudörflová tel.: +420 241 444 198Eva Instruktor: Blanka Dvořáková, Neudörflová Instruktor: Neudörflová Instruktor:Blanka BlankaDvořáková, Dvořáková, Eva Neudörflová

Psychiatrická ambulance Psychiatrická ambulance Psychiatrická ambulance Psychiatrická ambulance MUDr. JanJan Titlbach MUDr. Titlbach -- MUDr. Jan Titlbach - -MUDr. Jan Titlbach Podbrdská 269,269, 281281 95 Příbram Příbram Podbrdská 95Příbram Příbram Podbrdská 269, 281 95 Podbrdská 269, 281 95 tel.:tel.: +420 318318 654654 429429 +420 tel.: +420 318 654 429 tel.: +420 318 654 429

PPDZ-2009-3/CZ PPDZ-2009-3/CZ

E-mail: E-mail: E-mail: E-mail: E-mail: Podpis: Podpis: Podpis: Podpis: Podpis:

PPDZ-2009-3/CZ PPDZ-2009-3/CZ PPDZ-2009-3/CZ

Telefon: Telefon: Telefon: Telefon: Telefon: Datum: Datum: Datum: Datum: Datum:

Jméno Jméno ošetřujícího ošetřujícího psychiatra: psychiatra: Jméno ošetřujícího psychiatra: Jméno ošetřujícího psychiatra: Jméno ošetřujícího psychiatra: Adresa Adresa ambulance ambulance ošetřujícího ošetřujícího psychiatra: psychiatra: Adresa ambulance ošetřujícího psychiatra: Adresa ambulance ošetřujícího psychiatra: Adresa ambulance ošetřujícího psychiatra:

esprit 5-09  

esprit magazine

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you