Kapitola II.
Bezpečnost letecké dopravy
Autor: doc. Ing. Vladimír Smrţ, Ph.D.
letecká doprava, leţí v organizaci a systémovém managementu: jedinci, vtaţení do aktuální LN, jsou pouze finálním článkem v řetězci slabin (viz. uvedený Reasonův model). Aby bylo moţné dostatečné sníţení poměru LN prostřednictvím výcviku jedinců, bylo by nutné zlepšit „kvalitu jedince“ téměř o jeden řád logaritmické stupnice. Ovšem většina LP jiţ věří, ţe provozuje letadla velmi bezpečným způsobem – většina dopravních pilotů by hodnotila způsob práce při létání jako mnohem bezpečnější, neţ své ostatní ţivotní aktivity. Obchodní letecká doprava je samozřejmě významně bezpečnější, neţ ostatní oblasti letectví. Je extrémně nepravděpodobné, ţe budeme schopni přesvědčit kaţdého pilota, aby jeho činnost byla v budoucnosti desetkrát bezpečnější neţ dnes. Porovnáme-li statistiku LN a LI s typickým náletem dopravních pilotů, rychle zjistíme, ţe většina pilotů zřídka kdy zaţije nějaký váţný incident, a ty které zaţijí, obecně nebývají způsobeny jimi samými – většina incidentů zahrnuje členy LP zabraňujících chybám, vznikajícím někde jinde v systému. Manaţeři leteckých provozovatelů jsou obecně mnohem méně vystaveni bezprostřednímu riziku neţ LP a ještě méně zaţijí nějaký problém, tím pádem je jejich vnímání osobního rizika tímto faktem pravděpodobně zkresleno. V důsledku toho musí všichni piloti rozpoznat, ţe i kdyţ oni osobně nemuseli nikdy zaţít byť i jen slabý náznak nějakého specifického problému, riziko z tohoto případu můţe být dosud neakceptovatelně vysoké a ţe můţe být nezbytné pro vypořádání se s tímto problémem pozměnit jejich pracovní metody. Po celém světě existují ekonomické a politické faktory mající tendenci táhnout kvalitu „vstupního materiálu pro LP“ dolů, nikoliv nahoru. Z toho vyplývá, ţe i kdyţ potřebujeme sníţit poměr LN o faktor 5 – 10, nemůţeme se spoléhat na vylepšený výcvik jednotlivců jako primární prostředek pro zlepšení kvality současných nebo budoucích LP. Je proto potřeba radikální změny myšlení v oblasti postupů LP, kde můţe být dosaţeno největšího, nejrychlejšího a zdaleka nejlevnějšího zlepšení. Avšak toto je také oblast, ve které pevně zakořeněné předsudky (ponejvíce podporované mylnými subjektivními zkušenostmi s rizikem) kladou největší překáţky k dosaţení cílů zlepšené bezpečnosti letů. Jinými slovy: piloti mohou být sami sobě největším nepřítelem a určité tradiční koncepty v provozování letounů nyní aktivně brání pokroku při zvyšování bezpečnosti letů.
50